Slaný – 4. června
Vzhledem k tomu, že AK Markéta Praha v termínu 9. června nakonec neuspořádá PRO-TEC Mini Cup, uskuteční se ve v sobotu Slaném tréninkový kemp na malé dráze Slaný Speedway Academy. Je to náhrada za neuskutečněný úvodní březnový kemp. Časový harmonogram je tradiční, sraz v devět, zahájení tréninku o hodinu později.
Foto: Karel Herman
Veškeré naše plochodrážní dění se v minulém týdnu konalo o víkendu. Pomineme-li nedělní pohár stopětadvacítek v Divišově, vše se soustředilo na dva od sebe nejvzdálenější stadióny. Kdo cestoval do Mariánských Lázní či do Kopřivnice, anebo dokonce stačil jak dlouhou, tak extraligu, rozhodně nelitoval. Nicméně ani zahraniční závody nezůstaly bez účasti našich závodníků. A tradiční pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z bude záhy ještě obsáhlejší. Ve středu totiž v Žarnovici poprvé od svého úrazu trénoval Martin Vaculík, který má v plánu se vypravit do Německa pro speciální ortézu.
Procházku za našimi závodníky začínáme tradičně v úterý, kdy pokračovala švédská Elitserien svým čtvrtým kolem. Václav Milík opět nechyběl v sestavě své Indianerny Kumla. Pouze v rozjížďkách s čísly třináct a čtrnáct jej porazili Maciej Janowski, resp. Greg Hancock z hostující Dackarna Malilla. Skóroval tak třinácti body (3 3 3 2 2). Indiáni se tím pádem dočkali letošního prvního domácího triumfu v poměru 46:44 a v tabulce jsou pátí se stejným počtem tabulkových bodů jako třetí Malilla a čtvrtý Västervik. Vede Eskilstuna před Hallstavikem.
Britský čtvrtek měl na programu také utkání KO Cupu Championship Sheffiled vs. Redcar. V rozjížďce s číslem dvanáct se srazili Ben Barker a Jack Parkinson Blackburn ze sestavy Medvědů. Než je posádka sanitky stačila ošetřit, odbila desátá hodina a přes úřední večerku nemohl jet vlak. Duel skončil 44:28 a Matěj Kůs inkasoval pět bodů (3 0 2 0).
V Německu slavili ve čtvrtek Boží tělo a volný den v části jeho spolkových zemí přinesl volný den, který byl vyplněn také plochodrážním zápolením. Josef Franc vyhrál pouťák na trávě v Altripu (5 5 2 5 = 18), aby po závodech šel na pódium s Maxem Dilgerem (16) a Michaelem Härtelem (11). Ve zvláštní finálové jízdě o sošku Zlatého Římana však musel opustit vedoucí příčku, když mu vypadl karburátor.
O smůle devátého Martina Málka (4 2 F/R – ), jehož sestřelil Michael Härtel, již na stránkách magazínu speedwayA-Z byla řeč. Pech měl i Hynek Štichauer (E 3 3 F). Na úvod mu prasknul řemen, aby se ve své závěrečné jízdě převrátil na startu a skončil celkově jedenáctý.
German Open v Olchingu se stalo kořistí Roberta Lamberta (15), jemuž na stupních vítězů sekundovali ještě Martin Smolinski (13) a Bjarne Pedersen (13). Zdeněk Simota (0 1 1 1 1) byl čtrnáctý. Volno měli ve čtvrtek rovněž v Polsku a tak v Gorzowě uspořádali patnáctý Memoriál Edwarda Jancarze. Vyhrál jej Bartosz Zmarzlik, který ve finále změřil Patryka Dudka, Szymona Wozniaka a Krzystzofa Kasprzaka. Desátý Václav Milík (3 0 1 0 3) skončil těsně před branami semifinále.
V pátek se konala odveta KO Cupu britského Championship, kde Redcar podruhé podlehl Sheffieldu, tentokrát 40:50, takže v součtu skóre 68:94 do dalšího kola nepostoupil. Matěj Kůs se rozloučil s Medvědy dvěma body s jedním bonusem (2 X 0 -). Včera promotér Kevin Keay oficiálně informoval o Pražanově uvolnění.
Nicméně jsme začali optimisticky zprávou o blížícím se comebacku Martina Vaculíka a na stejné vlně budeme končit. Matěj Kůs se magazínu speedwayA-Z včera v Žarnovici svěřil, že již dostal nabídky od čtyř dalších klubů, a že dokonce zvažuje možnost zatím závodit pouze na kontinentu.
Polské ligy měly včera kvůli Speedway of Nations volný den, nicméně v Bydhošti jej využili k pořádání odloženého závodu úvodního dubnového kola. Domácí Polonia podlehla favorizovanému Rzeszowu vysoko 29:51. Řady Bydhoště posílil také Ondřej Smetana, který skóroval třemi body (0 2 0 1 0).
Foto: Jakub Fencl a Zdeněk Simota, ilustrační Karel Herman
Divišov – 3. června
Po sobotní ukázce v Mariánských Lázních se kolibříci objevili v neděli nad ránem v Divišově. Nejmenší z místních oválů hostil pátý díl pohárové série. Sešlo se osm závodníků, na poslední chvíli dorazil Adam Nejezchleba. Byl dodatečně dopsán do startovní listiny a stihnul s přehledem odtrénovat. Po zranění se vrátil Bruno Belan a svůj závodní debut prožil domácí Matouš Kameník. Všem dominoval Jaroslav Vaníček. Na Vojtěchem Šachlem vyhrál nejen v rozjížďce s číslem jedna, ale i ve finále a navýšil své průběžné vedení. Pech měl Jan Jeníček. Po dvou úvodních vítězstvích se v sedmé jízdě nechal nakopnout kolejí, což jej poslalo mimo trať. Příležitost kvalifikovat se do áčka popadl za pačesy Vojtěch Zamazal, který se posléze dočkal prvního pódia své kariéry.
| C | B | A | TOT | ||
| 1. Jaroslav Vaníček, Praha | 3 3 3 3 | 3 | 15 | ||
| 2. Vojtěch Šachl, Divišov | 2 3 3 3 | 2 | 13 | ||
| 3. Vojtěch Zamazal, Slaný | 3 2 2 2 | 1 | 10 | ||
| 4. Bruno Belan, Slaný | 1 2 3 2 | 3 | 11 | ||
| 5. Jan Jeníček, Pardubice | 3 3 L 2 | 2 | 10 | ||
| 6. Štěpán Jurča, Březolupy | 2 1 2 3 | 1 | 9 | ||
| 7. Adam Nejezchleba, Ch. | 1 2 2 1 | 3 | 9 | ||
| 8. Matouš Kameník, Divišov | E 1 1 1 | 2 | 5 |
Poznámka: závod se uskutečnil na nejmenší dráze
| DIV | CHA | SLA | CHA | DIV | TOT | |
| 14.4. | 26.4. | 5.5. | 19.5. | 3.6. | ||
| 1. Jaroslav Vaníček, Praha | 15 | 13 | 14 | 15 | 15 | 72 |
| 2. Vojtěch Šachl, Divišov | 10 | 13 | 15 | 10 | 13 | 61 |
| 3. Vojtěch Zamazal, Slaný | 10 | 12 | 11 | 12 | 10 | 55 |
| 4. Bruno Belan, Slaný | 14 | 11 | 9 | – | 11 | 45 |
| 5. Adam Nejezchleba, Chabařovice | 6 | 9 | 8 | 9 | 9 | 41 |
| 6. Jan Jeníček, Pardubice | 5 | 12 | – | 13 | 10 | 40 |
| 7. Lukáš Vinter, Praha | 12 | 6 | 10 | 3 | – | 31 |
| 8. Luboš Krejča, Praha | 5 | 5 | 5 | – | – | 15 |
| 9. Daniel Klíma, Praha | 12 | – | – | – | – | 12 |
| 10. Jakub Exler, Praha | 10 | 0 | – | – | – | 10 |
| 11. Štěpán Jurča, Březolupy | – | – | – | – | 9 | 9 |
| 12. Sarah Fischer, D | – | – | 9 | – | – | 9 |
| 13. Eric Puffer, D | – | – | 7 | – | – | 7 |
| 14. Matouš Kameník, Divišov | – | – | – | – | 5 | 5 |
| 15. Matěj Frýza, Plzeň | – | – | – | 5 | – | 5 |
Foto: Gabriela Vaníčková
Žarnovica – 3. června
Bouřky strašily i na Slovensku. A sotva jste se chvilku po dnešním poledni vyškrábali na vrcholy kopců nad Žarnovicou, deštěm nacucané a elektřinou nabité šedivé mraky vám olizovaly střechu auta. Naštěstí ani nekáplo a druhé extraligové kolo bylo provázeno slunečním svitem. Před závodem se nikdo z manažerů nechce příliš pouštět do výsledkových prognóz, nicméně Lubomír Vozár si tipnul na Slaný. Jeho sázka vyšla dokonale. Zdeněk Simota již druhým rokem svého nuceného pobytu na kontinentu disponuje skvěle naladěnými motory na velké ovály. V úvodní zatáčce rozjížďky s číslem jedna za svá záda odkázal nejen Josefa France, ale i Patryka Dudka. Milan Mach nechal Martina Málka doma, aby relaxoval po svém travnatodlouhodrážním dobrodružství. Jakub Jamrog putoval z postu náhradníka do hlavní sestavy. Ve druhé jízdě podlehl Václavu Milíkovi, ale posléze exceloval stejně jako Eduard Krčmář předvádějící v sedle svého stroje dech beroucí kousky. Jan Kvěch vyhrál při svém žarnovickém debutu juniorskou jízdu, a když se Michal Škurla vzpamatoval z úvodní nuly a vyhrál pátou jízdu, vedla Praha. Na borce z hlavního města však dolehly zlé časy, Tomáši Topinkovi nevyšel ani žolíkový útok s Josefem Francem, když už pro něho nastaly potřebné okolnosti. Václav Milík se sice v sedmé jízdě dočkal žluté karty, ale vyhrál a další trojku dovezl v rozjížďce s číslem devět. Pardubice tam vystřídaly Slaný na čele, Jenže junioři s bílými koníky na vestách vozili nuly ve srovnání s pravidelnými bodovými dávkami svěřenců Milana Macha. I hostující Petr Chlupáč vychytal nastavení a v šestnácté jízdě skóroval alespoň jedním bodem na úkor Josefa Nováka. Počínaje dvanáctou jízdou byl tím pádem zpátky v čele Slaný, který mířil k triumfu. Na práh horního stupínku pódia jej v sedmnácté jízdě postavil Zdeněk Simota svým třetím primátem. Vzápětí sice exceloval Josef Franc, ale dva body Jakuba Jamroga mužům Milana Macha na vítězství stačily. V závěrečném tandemu jízd Patryk Dudek a Václav Milík definitivně odrazili pražskou hrozbu.
Ještě okolo čtrnácté hodiny lidé přiváželi zprávy o vydatných deštích dokonce v nejbližším žarnovickém okolí. A byli překvapeni slunečním svitem, který vydržel nejen šedesát minut do nástupu a třicet dalších do rozjížďky s číslem jedna, ale prakticky až do soumraku. Katastrofické scénáře, že by závod skončil úderem přívalového deště, vzaly rychle za své.
„Odstartoval jsem a vyhrál.“
Druhý podnik letošní české extraligy začal vskutku nečekaně. Zdeněk Simota se po startu rozjížďky s číslem jedna usadil na čele, odkud ho navzdory veškeré své snaze nevystrnadil ani Josef Franc. Patryk Dudek jezdil až za nimi, zatímco Ján Mihálik uzavíral nejen řadu, ale i celé dnešní působení. Ján Daniel se totiž rozhodl, že jej již na ovál nepošle.
Starosti se strategií však nemusel řešit Milan Mach. „Řek‘ jsem mu, ať po tý dlouhý radši odpočívá,“ vysvětloval, proč se Martin Málek stejně jako trojice ostatních českých reprezentantů nevydal do středu Slovenska rovnou z Mariánských Lázní. Protože již druhým rokem platí pravidlo, že náhradník smí být pouze za předpokladu beze zbytku zaplněné základní čtyřky, musel Jakub Jamrog z devatenáctky na číslo jedenáct po Martinu Málkovi.
Lubomír Vozár ve druhé jízdě nechal dle předpokladů stát Josefa Nováka a náhradník Václav Milík mu přivezl triumf získaný stylem start – cíl. Jakub Jamrog v první zatáčce objel Adriana Galu. Juniorská jízda přinesla poměrně nečekané překvapení. Jan Kvěch přijel dopoledne do Žarnovice vůbec poprvé. A nyní již s vylétnutím pásky změřil Patrika Mikela.
„Vymet‘ jsem každou díru,“ nechal se slyšet později v depu, že jeho premiérové extraligové vítězství nebylo tak bezproblémové, jak by se při pohledu zvenčí zdálo. Nicméně jeho tři body dostaly Prahu na stejnou úroveň se Slaným, k čemuž svým způsobem pomohl rovněž Jakub Valkovič. Žarnovický borec se na konci prvního kola mihnul kolem Petra Chlupáče, jenž tak nepřivezl Slanému ani bod.
Jenže to už se u sjezdu na ovál chystal Eduard Krčmář. Pohotovější start předvedl sice Matěj Kůs. Jenže slánské eso udeřilo již v první zatáčce. Pražský kapitán statečně vzdoroval celou protilehlou rovinku. Nicméně Eduard Krčmář jel vedle něho až do druhého oblouku, kdy se vnějškem dostal do čela.
Slaný opět vedl sám. Na Prahu a Pardubice, jimž Hynek Štichauer nyní garantoval bod za třetí místo před Michalem Tomkou, měl k dobru dva body. Žarnovica byla poslední, když po první sérii jejími jedinými aktivy stále zůstávala dvojice třetích míst Adriana Galy a Jakuba Valkoviče. Absence Patrika Búriho a především Martina Vaculíka, který si zde ve středu střihnul trénink, je pochopitelně znát.
Nicméně Ján Daniel bral své postavení vyrovnaně a upozorňoval na malého závodníka v červené kombinéze. „Juraj Šuška mi ve středu udělal větší radost,“ pochvaloval si. „Objel už čtyři kola pod plným plynem. A pak mi řekl: ‚trenére, měl jste pravdu, že pod plynem to jde líp‘!“
Michal Škurla se z rozjížďky s číslem dvě vrátil s čistou nulou, aniž by do dění před sebou nějak výrazně zasáhl. Avšak v páté jízdě přišla proměna jako mávnutím kouzelného proutku. Vnějškem první zatáčky za svá záda poslal Petra Chlupáče, jenž sice skvěle odstartoval, ale jeho motocykl byl na dráze pomalý. Takřka zároveň s Pražanem se před něho prosmýkl i Hynek Štichauer, zatímco David Pacalaj poslal Petra Chlupáče za sebe spodní stranou druhé zatáčky.
„Nalil jsem tam opičí kapky (smích)! Ne, konečně jsem se od včerejška v Mariánkách probral.“
Praha díky Michalu Škurlovi proniklo do čela, kde jej v šesté jízdě ponechal Josef Franc. V šesté jízdě rychle minul Adriana Galu, avšak ještě v první zatáčce ho podjel Eduard Krčmář. Pražský rutinér se dlouho bránil, takže Slaňák mohl mít své vedení za jisté až ve druhém oblouku. Nicméně Praha měla stále k dobru jeden bod na Slaný.
Ke slovu se však hlásily rovněž Pardubice. Václava Milíka v rozjížďce sedm zastavila červená světla a kapitán východočeského družstva byl za svůj letmý start varován žlutou kartou. Při restartu ale neztratil nic z razance blesku a bral další triumf stylem start – cíl. Matěj Kůs si v prvním nájezdu vyšlápnul na Zdeňka Simotu, jenže ten si druhé místo pohlídal.
Stejně suverénně jako Václav Milík si v osmé jízdě počínal Patryk Dudek, jenž už s letem pásky odvedl Jakuba Jamroga. Filip Hájek nedokázal ohrozit Michala Tomku a hrot aktuální klasifikace se vyrovnal. Pardubice a Slaný se dělily o vedení, zatímco Praha zůstávala o dva body pozadu, ale Žarnovica už z boje o pódium vypadla.
Přitom domácí borci neztráceli odhodlání, což demonstroval David Pacalaj, který se ujal vedení v rozjížďce s číslem třináct. Jenže již v v prvním nájezdu jej jako vystřelená žlutočervená raketa minul Václav Milík. Eduarda Krčmář však slovenský junior odrážel více než kolo, ovšem slánský borec se stejně v úvodním oblouku druhého okruhu dostal na druhou pozici.
Skvělý souboj přinesla rovněž rozjížďka s číslem deset. Vlády v ní se ujal Matěj Kůs. Adriana Galu v úvodní zatáčce odrazil, stejně tak Patryka Dudka, jenž se spodní stranou dostal před svého krajana. V nájezdu do druhého oblouku udeřil opět na Matěje Kůse.
Tentokrát byl úspěšný. Pražský kapitán se ovšem pokusil o revanš. Ve druhém okruhu letěl vnější stranou druhé zatáčky. Předjetí mu ale těsně nevyšlo, protože Patryk Dudek ho přitlačil na mantinel. Pardubice měly už čtyři body náskoku na Slaný a šest na Prahu, když se Lubomír Vozár po běhu rozběhl jako učiněný sprinter. Hynek Štichauer v domnění, že jede až dvanáctou jízdu, zůstával v klidu.
Naštěstí pro pardubické ambice jej kouč dokázal zalarmovat včas. „Zapomněl jsem, že mě bolí koleno,“ připomínal Lubomír Vozár svou páteční návštěvu lékaře. Mezitím Hynek Štichauer pádící k roštu plným tempem dorazil k pásce takřka navlas přesně s vypršením časového limitu.
Ve vlastní rozjížďce s číslem jedenáct však trend udával Jakub Jamrog, jenž odstartoval na Josefa France. „Dneska je to unavený,“ posteskl si pražský závodník, který nepustil ke slovu Hynka Štichauera. Avšak to už manažery uvedl do střehu Ján Daniel, když pro dvanáctou jízdu vystřídal Michala Tomku Adrianem Galou, do jehož rukou vložil žolíka.
Polák v žarnovických službách prozatím bral jen tři skromňoučká třetí místečka, nyní však v úvodním nájezdu minul Michala Škurlu jako, když ho potká, a pak jej zastavila až šachovnicová vlajka. „Už jsem se to s těmi žolíky naučil,“ smál se svému kousku Ján Daniel při narážce, že loni šetřil taktickými prostředky jako šafránem.
Michal Škurla nakonec v rozjížďce s číslem dvanáct neudržel ani dvanácté místo, na něhož ho odeslal žolík Adrian Gala. Zdeněk Simota totiž útočil ze všech sil. Ve druhé zatáčce neuspěl s Pražanovým podjetím. Ale ve druhém kole jel z prvního výjezdu celou rovinku po pravici Michala Škurly až do druhého oblouku, v němž Michala Škurlu přece jen dostal. Díky němu se Slaný vyšvihl do vedení po pardubickém boku. Praha stála na prahu čtvrté série o čtyři body pozadu, ovšem Jan Kvěch už podruhé po sobě vjížděl nahoru do depa s nulou.
Na opačném pólu se Adrian Gala v úvodním výjezdu přenesl jako blesk z třetí příčky do čela, avšak ve druhém oblouku jej stejně podjel Zdeněk Simota. Ve slánské části depa panovala stále víc a víc optimistická nálada. Čtrnáctou jízdu totiž vyhrál Jakub Jamrog, když v první zatáčce vnějškem objel Patrika Mikela. Za sebou si táhnul Matěje Kůse a před pardubického juniora, jenž už potřetí v řadě nebodoval, v úvodu druhého okruhu podjel rovněž David Pacalaj.
Slaný uskočil Pardubicím na pět a Praze na osm bodů, takže pražský žolíkový útok na sebe nenechal vůbec čekat. „Sorry,“ řekl Tomáš Topinka Michalu Škurlovi, který se už chystal spustit se vstříc rozjížďce s číslem patnáct. Do ní totiž nominoval Josefa France coby jokera. Dostal přitom pár minut navíc, jelikož David Pacalaj jel na ovál podruhé v řadě za sebou.
Navzdory tahu pražského kouče, se nejvíc smáli Slaňáci. Eduard Krčmář měl za sebou Patryka Dudka od startu až do cíle. Josef Franc kroužil třetí a jediným jeho aktivem se stala porážka Davida Pacalaje a jeden bod násobený dvěma. Přitom po kratší přestávce bylo všechno jinak.
Josef Franc dominoval šestnácté jízdě, v níž měl za soupeře samé juniory. Praha dorovnala pardubických pětadvacet bodů, nicméně Slaný se dostal na dvaatřicet. Petr Chlupáč dnes poprvé totiž nedojel do cíle jako poslední, nýbrž sem dovedl Josefa Nováka, jemuž unikal vzduch ze zadní pneumatiky.
Jako první pochopitelně hlásil nasazení do poslední série Ján Daniel. Při vyrovnaném skóre Prahy a Pardubic přišla na řadu pomocná kritéria, díky nimž musel Tomáš Topinka vykládat své karty na stůl jako první. Milan Mach mohl reagovat na fakt, že protivníci začínající závěr závodu opatrněji frontálním útokem.
A Zdeněk Simota vskutku vykročil za prvním extraligovým triumfem závodníků ze středočeského královského města od předloňského června. Sedmnáctá jízda se sice musela opakovat kvůli pádu Jana Kvěcha ve druhém kole. „Chvilku jsem závodil s Hynkem, ale chytil jsem díru a vyhodilo mi to nohu z háku,“ vyprávěl pražský junior v depu.
Nicméně slánský závodník pokaždé udával tempo, a když nedal Hynku Štichauerovi šanci ani podruhé, potřeboval Slaný k potvrzení svého vítězství jediný bod. Jakub Jamrog však takový limit překročil o rovných sto procent. I když v osmnácté jízdě vystřihl Václav Milík start jako z partesu, Polák následoval Josefa France a společně vyjeli z druhého oblouku před pardubickým kapitánem.
„Stál jsem dlouho, materiál se mezitím přesunul. Krásně jsem odstartoval, ale nevěděl jsem, že se ta zadní zatáčka změnila.“
Slaňáci přijímali první gratulace, ale Praha vyrovnala osmadvacet pardubických bodů a nabídla závěru dnešního klání náboj duelu o druhou pozici. Matěj Kůs v devatenácté jízdě opět exceloval po vylétnutí pásky, jenže Patryk Dudek byl zprava úvodního oblouku rychlejší. Závěr patřil Václavu Milíkovi, který se dostal do dokonalého obrazu o aktuálním stavu dráhy.
Velkoryse střiženým vnějškem v první zatáčce za svůj výfuk poslal Adriana Galu. Po předchozí nule Petra Chlupáče, jehož ve druhé zatáčce druhého kola podjel Michal Tomka, uzavřel Eduard Krčmář dnešní slánský účet jedním bodem, zatímco Michal Škurla vyšel naprázdno.
„Nebylo to špatný,“ usmíval se Zdeněk Simota. „Závody se mi povedly, funguju tady na kontinentu, je to konečně radost a ne trápení. Nechal jsem předělat motory, ty anglický mám doma a ty evropský tady fungujou. Chyběly dva body a měl bych kompletku. Nečekal jsem, že tady budu tak rychlej‘.“
„Dráha byla pěkná,“ vyprávěl Eduard Krčmář. „Simoťák nám dneska hodně pomoh‘ a pak byl takovej‘ výsledek. Já jsem akorát tu poslední jízdu neodstartoval, jinak spokojenost.“
„Moc jsem se nevyspal,“ zívnul Petr Chlupáč. „Šel jsem spát v deset. Měli jsme jednu motorku, co startovala a nejela, a druhou, co nestartovala, ale jela. Závody pro tým byly ale dobrý, jsem zvědavej‘ na příště.
„Suprový, pěkný závody,“ rozplýval se Václav Milík. „Škoda, že jsme nevyhráli. Ale závody, krása! Přišel jsem o dva body, dlouho jsem stál, škoda, moje chyba. V poslední jízdě jsem ale už věděl, jak na to. Bylo to lepší, pustil jsem to úplně na venek, do tři čtvrtě dráhy.“
„Nemoh‘ jsem dopasovat motorky,“ pokrčil Hynek Štichauer rameny. „Mám dlouhodobej‘ problém se srovnat zpátky z dlouhý dráhy na krátkou. Chci mít oddělený vybavení na krátkou a dlouhou a už nepoužívám dlouhodrážní motor na krátkou. Musím to ještě poladit, teď je extraligovej‘ měsíc, chci zatáhnout víc. Dneska to byla z nouze ctnost, ale to tak nechci, chci ty závody jezdit dobře a porážet ty dobrý závodníky.“
„Na hovno,“ smutnil Patrik Mikel. „Celkově jsme to nemohli doladit. I když jsem odstartoval, kluci mi ujížděli po rovině. Musím to změnit, aspoň že jsme byli druhý…“
„Včera jsem v Mariánkách stál čtrnáct hodin v kombinéze,“ připomínal Josef Franc. „Bylo to náročný a to se dnes možná projevilo na extralize. To není omluva, ale každej‘ den není posvícení. Mariánky byly znát, snažil jsem se, motorka jela dobře, ale chuť mi spravila až poslední jízda. Předtím mi nevyšel žolík, člověk, když se mu daří a závodí, vyhrával by donekonečna.“
„Dneska byly náročný závody pro Pepu i pro mě po dlouhým cestování,“ svěřoval se Matěj Kůs. „Dneska nám k vítězství chyběl kousek. Vzalo nám to lepší umístění na bedně. Bojoval jsem se sebou, jak bojuju celou sezónu.“
„Premiéra byla špatná,“ hodnotil Jan Kvěch první závod v Žarnovici ve své kariéře. „První jízda byla dobrá, ale pak jsem jel na bahně a nemoh‘ to doladit. Chvilku jsem závodil s Hynkem, ale chytil jsem díru a vyhodilo mi to nohu z háku.“
„Lepší než minule,“ kvitoval Michal Tomka svůj progres. „V první jízdě jsem měl problém zkrotit motorku po startu. Dělal jsem už body, nebyly zadarmo, někoho jsem porazil, za to jsem rád. Doufám, že mě smůla bude obcházet a bude víc bodů.“
„Spokojený, ano jsem spokojený,“ vyprávěl David Pacalaj. „Bojoval jsem, byla to zkouška před Libercem. Dolaďuju styl a dnes to bylo krásné.“
„Určitě jsem čekal víc,“ připouštěl Jakub Valkovič. „Měl jsem slabé starty, hlavně v těch prvních jízdách, poslední se už daly. Neměl jsem rychlost a to je s těmito soupeři potom těžké. A dráha byla taky těžší, jsme tu zvyklí na tvrdou. Dneska byla těžší a dlabavější.“
„Trenér rozhodl, že nepojedu,“ pokrčil Ján Mihálik rameny. „Tak jsem jel jen tu jednu jízdu…“
| 1. AK 3ton Slaný | 38 | ||
| Petr Chlupáč, Praha | 0 0 0 1 | 0 | 1 |
| Eduard Krčmář | 3 3 2 3 | 1 | 12 |
| Jakub Jamrog, PL | 2 2 3 3 | 2 | 12 |
| Zdeněk Simota | 3 2 2 3 | 3 | 13 |
| 2. AMK ZP Pardubice | 34 | ||
| Josef Novák | – – – 0 | 0 | |
| Patryk Dudek, PL | 1 3 3 2 | 3 | 12 |
| Patrik Mikel | 2 0 0 0 | – | 2 |
| Hynek Štichauer | 1 2 1 1 | 2 | 7 |
| Václav Milík | 3 3 3 | 1 3 | 13 |
| 3. AK Markéta Praha | 30 | ||
| Josef Franc | 2 2 2 2* 3 | 3 | 14 |
| Michal Škurla | 0 3 1 – | 0 | 4 |
| Matěj Kůs | 2 1 2 2 | 2 | 9 |
| Jan Kvěch | 3 – 0 0 | X | 3 |
| Filip Hájek | 0 | 0 | |
| 4. SC Žarnovica | 22 | ||
| Michal Tomka | 0 1 – 2 | 1 | 4 |
| Jakub Valkovič | 1 0 0 – | 1 | 2 |
| Adrian Gala, PL | 1 1 1 6* 2 | 2 | 13 |
| Ján Mihálik | 0 – – – | 0 | |
| David Pacalaj | 1 1 1 0 | 0 | 3 |
Poznámka: Václav Milík – žlutá karta v sedmé jízdě; oproti původní sestavě byl Jakub Jamrog z postu náhradníka přesunut na jedenáctku místo Martina Málka
| bilance výsledků: | malé body: | velké body: | |
| 1. Pardubice | 0-2-0-0 | 70 | 6 |
| 2. Slaný | 1-0-1-0 | 67 | 6 |
| 3. Praha | 1-0-1-0 | 67 | 6 |
| 4. Žarnovica | 0-0-0-2 | 45 | 2 |
Poznámka:při rovnosti malých a velkých bodů na druhém a třetím místě rozhoduje o pořadí lepší poslední závod
Foto: Karel Herman
Teterow – 2. června
Vítězem prvého race-off nové formul světového šampionátu družstev race-off se stali Rusové. Postoupili do wroclawského finále spolu s Němci a Dány. Ti ovšem museli svou účast v klíčovém klání obhájit v nadstavbové části. V ni vyřadili Slovince, jimž v soutěži patří primát prvního nasazení juniorského náhradníka, a kteří předtím vystavili konečnou stopku Američanům.
| 1. Rusko | 25 | |||
| Artjom Laguta | 3 1 3 3 3 3 | 16 | ||
| Emil Sajfutdinov | 0 3 1 1 2 2 | 9 | ||
| Gleb Čugunov | DNR | |||
| 2. Německo | 20 | |||
| Kai Huckenbeck | 3 2 0 3 3 F | 11 | ||
| Martin Smolinski | 1 3 2 1 1 1 | 9 | ||
| Michal Härtel | DNR | |||
| 3. Dánsko | 18 | 3 | ||
| Michael Jepsen Jensen | 1 3 3 1 0 2 | 10 | 1 | |
| Kenneth Bjerre | 2 1 1 2 1 | 8 | 2 | |
| Frederik Jakobsen | DNR | |||
| 4. Slovinsko | 17 | 3 | 3 | |
| Matej Žagar | 2 1 3 3 2 3 | 14 | 2 | 3 |
| Matic Ivačič | 1 – 0 – 1 – | 2 | ||
| Nick Škorja | – 0 – 0 – 1 | 1 | ||
| 5. USA | 17 | 3 | ||
| Greg Hancock | 3 3 2 3 2 3 | 16 | 3 | |
| Gino Manzares | 1 0 0 0 0 X | 1 | – | |
| 6. Ukrajina | 15 | |||
| Andrej Karpov | 0 X 2 2 3 X | 7 | ||
| Aleksander Loktajev | 2 2 1 0 0 3 | 8 | ||
| 7. Lotyšsko | 14 | |||
| Andrzej Lebeděvs | 0 2 2 0 2 2 | 8 | ||
| Kjastas Puodžuks | 2 0 1 2 1 0 | 6 | ||
| Oleg Michajlovs | DNR |
Mariánské Lázně – 2. června
Trojice českých reprezentantů našla v Mariánských Lázních bez větších problémů cestu do světového dlouhodrážního challenge. Vyřazen byl Michal Škurla, který se k longtracku vrátil vlastně po ročním vakuu. A také Michal Dudek, jenž plnil úlohu náhradníka. Jemu navíc sudí odepřel jednu možnost startovat, když v repete devatenácté jízdy nahrazoval Gaetana Stellu a Edwarda Kennetta. Ti měli prve v první zatáčce ošklivou kolizi, jíž Angličan odskákal frakturou ruky. Mnohem hůře dopadl předtím Alex Davies, jehož z Mariánských Lázní odvážel vrtulník. Josef Franc měl patálie technického charakteru, které nevyřešila ni výměna motocyklu, ani obměna klíčových komponentů, a tak skončil sedmý. Těsně za ním se umístil skvěle jedoucí Martin Málek, zatímco českou hvězdou se stal Hynek Štichauer. Pardubičan skončil na pódiu Berndem Dienerem a Jörgem Tebbem, jenž musel svého nestárnoucího krajana porazit v rozjezdu. Mistrovství republiky, které dnešní program na lázeňském kilometru uzavíralo, přineslo jiný scénář. Michal Škurla otestoval v semifinále stroj Josefa France, který vykazoval stejné potíže jako v závěru světového klání. Pražanův technický tým však před finále konečně zdroje patálií napravil, takže Josef Franc obhájil svůj titul stylem start – cíl. Hynek Štichauer litoval vysušeného místa na startovním roštu. Poté co páska letěla vzhůru, odjel čtvrtý. Ve druhém kole sice stačil udolat Jarno de Vriese, avšak stříbro mu vyfoukl létající Martin Málek.
Na obloze nad západočeskými lázněmi jako někdo rozlil konvičku s mlékem, tak souvislá byla vrstva mraků, pod níž se ještě proháněli roztroušení beránci. Nicméně šmolkově modré díry byly větší a větší. Sluníčko se dralo ven a obavy, že by se právě v Mariánských Lázních staly dešťové hrozby meteorologů, rychle ztratily na důležitosti.
V depu zíval unavený Pavel Málek. Po čtvrtečním karambolu jeho syna Martina při pouťáku v Altripu nejen řídil sám domů, ale až do půlnoci spravovali motocykl, který taranoval Michael Härtel. Pravačku Martina Málka zdobily modré tejpovací pásky. Následky nedávného pádu pociťoval rovněž Hynek Štichauer.
„Škoda, že jsem se v Altripu zase převrátil na startu, jinak bych byl ve finále,“ svěřoval se ve své garáži. Michal Dudek zase opodál s šibalským úsměvem líčil, že si myslel, že se jede pouze mistrovství republiky. Pozice náhradníka světové kvalifikace jen natolik zaskočila, až musel licenci vyřizovat na poslední chvíli. V tomto směru však neměl na Tommyho Thu.
Poměrně neznámý Nor s neobvyklým jménem si licenci nechal vystavit od Pavla Ondrašíka až přímo v mariánskolázeňském depu. Josef Franc zase zlehka vraštil čelo při vzpomínce, že v Altripu nevyhrál finále o sošku Zlatého Římana vinou vypadlého karburátoru. Michal Škurla, jenž se do závodu dostal po rezignaci Stephana Katta, si uvědomoval, že vzhledem ke svým loňským patáliím nejezdil na dlouhé dráze celou sezónu. Jaké to je, si měl připomenout již záhy po příchodu ze slavnostního nástupu.
„Sedím na tom po dvou letech.“
Z čtveřice našich závodníků šel totiž na start jako první. V rozjížďce s číslem jedna si zpočátku nevedl vůbec špatně. Romano Hummel na čele zvyšoval svůj náskok před Eduardem Kennettem, jemuž už na protilehlé rovince nadělil nějakých dvacet metrů. Pražan byl třetí, ale tuto pozici mu na konci úvodního kola sebral Gabriel Dubernard. O poslední bod posléze Pražana připravil veterán Alessandro Milanese.
Jesse Mustonen se vzápětí neodlepil od startovního roštu a tak se druhým dnešním vítězem stal jeho krajan Henri Ahlbom. Třetí jízdu proměnil ve čtyřbodový zisk Andy Appleton. Martin Málek po ráně z Altripu viděl své působení skepticky, ale teď se na konci druhého okruhu jen mihnul okolo Paula Coopera.
A pak se publikum už mohlo radovat z prvenství domácího závodníka. Hynek Štichauer v rozjížďce s číslem čtyři objel vedoucího Jörga Tebbe už v první zatáčce. Ani zdaleka však neměl čtyři body v kapse. Z úvodního výjezdu za ním totiž vyjel Josef Franc, který rychle eliminoval náskok vedoucího Pardubičana. Na cílové rovince zaútočil vlnou zleva doprava, ale neuspěl. Stejně ani ve třetím kole, v jehož druhé zatáčce byl hodně blízko předjetí Hynka Štichauera.
Seznam vítězů první série uzavřel Gaetan Stella. Odstartoval až na Andersem Mellgrenem, ale ještě v první zatáčce šel k zemi jeho krajan John Bernard a rozsvítila se červená světla. Při repete byl Švéd znovu vpředu, ale Francouz se okolo něho přehnal na konci protilehlé rovinky jako by ho potkal.
Po druhé sérii zůstal na hrotu aktuální klasifikace pouze Henri Ahlbom. Finský závodník vyhrál šestou jízdu, když v úvodním oblouku podjel Hynka Štichauera a záhy mu ujel o bratru patnáct metrů. Martin Málek uhlídal třetí místo před Michalem Škurlou, ačkoliv prskání z jeho motoru bylo slyšet až v ochozech.
„Blbne to, nevím, jestli zapalování? Svíčku jsme vyměnili, dívali jsme se do karburátoru, ale je to asi tím zapalováním.“
Hynek Štichauer byl prvním z mnoha, jejichž konto narostlo na sedm bodů. Dalším se stal Bernd Diener. Německý rutinér prve podlehl Henri Ahlbomovi, ovšem v rozjížďce s číslem devět vyhrál stylem start – cíl, čímž přestřihnul vítěznou šňůru Andy Appletona. Před startem rozjížďky s číslem deset k sobě Anders Mellgren volal k sobě mechaniky, aby se posléze sám rozběhnul do depa pro náhradní motocykl.
O pár sekund později se hnal dopředu přes Romana Hummela vnějškem úvodní zatáčky. Jenže vzadu upadl Alex Davies. A bylo zle, moc zle. Australan se ocitnul v péči zdravotníků, kteří promptně požádali o zásah leteckou záchrannou službu. Hasiči připravili prostor pro přistání vrtulníku na nedalekém parkovišti, kam zraněného závodníka převezli.
Na obzoru se objevil vojenský Sokol. Protože je příliš těžký, aby dosedal na heliport karlovarské nemocnice, bylo jasné, že zranění Alexe Daviese jsou těžká, takže si s nimi přece jenom lépe poradí v Plzni. Fraktura klíční kosti byl nejmenší problém. Lékaři odoperovali jeho zlomenou levou nohu a bedlivě sledovali poranění hlavy.
Delší pauza byla pochopitelná. Opakovaná desátá jízda se stala kořistí Josefa France, který vypálil do čela současně s letem pásky. Romana Hummela si vedl za sebou jako na provázku, takže oba rozšířili řady sedmibodových borců. Jenže zrovna právě tito dva si měli v následující sérii vybrat díl smůly. Holanďan po špatném startu rozjížďky s číslem dvanáct zajel na trávník rovnou z druhé zatáčky.
Pražan ve třinácté jízdě vedl, ovšem na konci třetího kola jej vnější stranou druhého oblouku předčil Henry van der Steen. Bylo evidentní, že se jeho motor nepracuje optimálně, čehož na konci protilehlé rovinky posledního kola využil i Henri Ahlbom.
Z českých závodníků si tak nejlepší pozici uchovával Hynek Štichauer. Ve dvanácté jízdě odpálil jako druhý před Gaetanem Stellou a Andy Appleton i Romano Hummel byli bezmocní. Michal Škurla vozil hubeňoučké bodové dávky. Martin Málek v patnácté jízdě útočil v první zatáčce, ale stihnul jen třetího Edwarda Kennetta, zatímco německý tandem Jörg Tebbe – Bernd Diener mu ujel.
Edward Kennett ve zmiňované rozjížďce s číslem patnáct nakonec neinkasoval ani poslední bod. V posledním kole se jeho motocykl pohyboval pouze díky fyzikálním zákonům o setrvačnosti. Alessandro Milanese již chtěl zůstat stát, ale Angličanovy problémy jej přinutily zůstat na ovál. Mechanici Edwarda Kennetta si nevšimli, že Ital jejich závodníka předjel. Z ochozu u depa jej povzbuzovali v tlačení stroje, jehož přetržený řetěz zvonil o dráhu. A nakonec byli překvapeni, když Miloslav Čmejla v jejich mateřštině ohlásil: „Kennett, zero.“
Smůla však Edwardu Kennettovi připravila ještě mnohem horší polízanici. V rozjížďce s číslem devatenáct se zapletl do ošklivé kolize s Gaetanem Stelou v první zatáčce. Kotrmelce odskákal zlomenou pravačkou, která mu byla během noci operována, aby si jej mohl jeho tým nazítří jeho tým vyzvednout a vrátit se s ním do Anglie. Francouz byl v bezvědomí, ovšem z ošklivého incidentu vyvázl jen notně potlučený.
K repete vyrazil také Michal Dudek, jenž už z pozice náhradníka zaskakoval za nešťastného Alexe Daviese. Ačkoliv ani Edward Kennett, ani Gaetan Stella nebyli diskvalifikováni, rozhodčí jej nechal vrátit nazpět do depa. Stylem start – cíl se prosadil Henri Ahlbom. Šlo o třetí triumf Fina, který doposud podlehl pouze přece jen slabšímu Henry van der Steenovi v rozjížďce s číslem třináct po odstoupení Josefa France.
Henri Ahlbom byl blízko vítězství v celém závodě. V úplně poslední jízdě dnes na něho odstartoval Max Dilger. Jenže Fin protáhnul nájezd do druhé zatáčky a od té chvíle říkalo vedení pane jemu. Dokud však nezůstal ve druhém okruhu stát s poruchou a vítězství nebral Andy Appleton, který v nájezdu do třetího kola také předčil Maxe Dilgera.
Finský smolař se nakonec na pódium ani nevešel. Nejvíce bodů měla německá dvojice. Jörg Tebbe kromě popisovaného úvodního zaváhání, kdy mu ujel Andy Appleton a druhé místo mu sebral Martin Málek, neprohrál. Bernd Diener ztratil jeden bod s ním v patnácté a druhý s Henri Ahlbomem ve druhé jízdě. V rozjezdu o vítězství měl jasně navrch Jörg Tebbe.
Přitom nechybělo mnoho a o vítězství se rozjížděl také Hynek Štichauer. V rozjížďce s číslem dvacet vystřelil z roštu jako raketa, neomylně projel první zatáčkou a po dvojici druhých příček podruhé zvítězil. V třiadvacáté jízdě Pardubičan vystřihnul další excelentní start, ale Henry van der Steen byl v úvodním výjezdu rychlejší. Hynku Štichauerovi nakonec stál na nejnižším stupínku pódia s jednobodovou ztrátou na oba Němce.
Skvělým závěrem ozdobil mítink také Martin Málek. Sedmnáctou jízdu vyhrál, když vedl od startu až do cíle, ve čtyřiadvacáté šel ve druhé zatáčce před Jesse Mustonena, jehož předtím v prvním oblouku objel Romano Hummel. Zato Josef Franc vraštil čelo.
„Nevím, co to je. Spojka, karburátor, zapalování… Vždycky mě někdo předjede…“
V rozjížďce s číslem sedmnáct vyjel v sedle druhého motocyklu. Zatímco Martin Málek uletěl, on v prvním oblouku stihnul Jeroma Lespinasse. Francouz, jemuž v další sérii sebrala závada vítězství v posledním kole, se však již na protilehlé rovince vrátil před Čecha. A ten byl rád, když v závěru uhájil dva body před Gabrielem Dubernardem.
Josef Franc již mohl zapomenout na své přání zamávat divákům ze stupňů vítězů s pohárem s jedničkou. Nicméně vzhledem ke svým výkonům z úvodu nemohlo být ani pochyb, že by se nevešel mezi dvanáct postupujících. Nadto v třiadvacáté jízdě skončil druhý za Berndem Dienerem, jehož ve druhé zatáčce sice nepodjel, ale proháněl až k metě. Pro české závodníky ale mítink pokračoval naším šampionátem.
Sotva uběhla půlhodinová lhůta, kdy musely být stroje v parc fermé, dorazil za Josefem Francem Michal Škurla. Poprosil, zdali by nemohl na semifinále osedlat motocykl svého staršího klubového kolegy. Josef Franc neměl důvod nevyhovět. Jednak byl nasazen rovnou do finále, jednak se mu hodilo, aby někdo otestoval, zda jsou provedené změny správné.
Smolařem semifinále se stal Michal Dudek. „Na startu jsem zkoušel spojku, udělal si kolej, všechno v pohodě, ale asi jsem si vykop‘ kvalt…,“ vysvětloval, proč ve chvíli letu pásky k nebi stál. Vedení se ujal Michal Škurla. Jenže motor vypůjčeného stroje prskal jako starý vzteklý kocour a on se v závěrečném kole stal obětí Jarno de Vriese.
Třetím postupujícím se nečekaně stal Sören Vedsted. „Motor vadnul a vadnul,“ vysvětloval Sjoerd Rozenberg, proč ho nakonec předjel i Michal Dudek dohánějící úvodní ztrátu celého půlkola. A tak se u nás dobře známý Nizozemec za celé dlouhé odpoledne představil v jediné závodní jízdě.
V garáži u Josefa France nebylo daleko k panice. Nakonec se rozhodli namontovat karburátor, s nímž český šampión letos ještě nestartoval. Jako mávnutím kouzelného proutku nastala obrovská změna k lepšímu. Pražan zvládl start a než vedl stroj do druhého obloku, měl obrovský náskok před druhým Martinem Málkem.
Hynek Štichauer v onen moment proklínal, že si vylosoval nejvnitřnější pozici na startovním roštu. A to ještě nemohl tušit, že bude muset nadávat zlým jazykům, kteří tvrdili, že si ji sám vybral. Nicméně se blížil k Jarno de Vriesovi, aby jej nakonec ve druhém kole sundal v první zatáčce z nejnižšího stupně pódia. Další Pardubičanův progres by však v dané situaci musel jít na vrub porušení fyzikálních zákonů.
„Super, překvapil jsem i sám sebe,“ radoval se Hynek Štichauer. „Z Altripu jsem ještě potlučenej‘. Motorky fungovaly a vydržel jsem fyzicky. Finále mistrovství republiky se losovalo, měl jsem smůlu a vytáh‘ jsem si kravskou jedničku. Blbě jsem si stoupnul. Pepa konečně opravil motorku a naměřil nám. Ale mám pohár z prvních větších závodů na dlouhý, radost je.“
„Den blbec,“ ohodnotil dnešek Josef Franc. „Zaplaťpánbůh, že nebylo zranění. Dráhu jsem ještě takovou nezažil. O tréninku to bylo perfektní. Od druhý jízdy jsem měl technický problémy až do konce a v součtu jsem přišel o čtyři body. Moh‘ jsem bojovat o placku. Nepovedlo se, ale kluci v depu odvedli špičkovou práci. Před mistrákem jsme se snažili motorku spravit. Přišel Michal Škurla, že na mý motorce pojede semifinále, že ji vyzkouší. Dělalo mu to to samý jako předtím mně, tak jsme dali karburátor, co jsme letos nejeli. Rychle jsme to zbouchali, byla to pořádná sázka do loterie! Spravili jsme si chuť, ale čtrnáct hodin v kombinéze na staďáku bylo náročných.“
„Dnes paráda, mise splněna,“ radoval se Martin Málek. „Jeden z hlavních cílů se zase vydařil. Ani nevíš, jak jsem rád, že jsem postoupil. Dalo nám to ale hodně zabrat. Po tom pádu v Altripu jsme měli včera hodně práce. Motorku jsme dodělali asi o půlnoci, takže jsme s taťkou spali asi jen čtyři hodiny. Nakonec jsem tady měl nachystané tři motorky díky Jornu Assenovi, ale nakonec jsem jel na své, té opravené, a myslím, že to nejelo vůbec špatně, i když jsem měl trochu problémy ve druhé a třetí jízdě se zapalováním. Jsem moc rád, že to tak dopadlo, děkuju za pomoc taťkovi, Rudymu, Roderikovi, Jornovi, Hance Fantové za super tejpy a hlavně do Divišova za pomoc při opravách. Prostě se to sešlo tak, jak mělo. Ještě doladit nejslabší stránku a to jsou starty a bude to snad ještě lepší. Mistrovství republiky a druhé místo. Asi mi to ještě nedošlo, ale má vzestupnou tendenci. Čtvrtý, čtvrtý, třetí, teď druhé místo… Už se těším na příští rok (smích).“
„Šlo to dneska,“ odtušil Michal Škurla. „Ale chybělo trošku závodního štěstíčka a pár koníků. Nebylo to úplně ideální. Seděl jsem na dlouhodrážní motorce po dvou letech. Zlepšovalo se to, ale bylo znát, že na tom nemám najeto. V semifinále jsem chtěl zkusit Pepovu motorku, on potřeboval něco vyzkoušet. A já mu přišel na problém. Dráha byla rozbitá a ve finále mi nevyšel start. A oni jsou rychlejší, mají to najetý, jsou někde jinde.“
„Svět dobrý,“ bilancoval Michal Dudek. „Mohlo to bejt‘ lepší, škoda jedný jízdy, co mě vyhodili od startu, ztratil jsem body. Měl mě nechat jet, ale rozhodčí rozhod‘. Škoda mistrovství republiky. Dohnat to už nešlo, ale taky jsem se na to moh‘ vysrat už po startu. Nikdo nemůže říct, že jsem se nesnažil.“
| 1. Jörg Tebbe, D | 2 4 4 4 4 | 18+4 |
| 2. Bernd Diener, D | 3 4 3 4 4 | 18+3 |
| 3. Hynek Štichauer, CZ | 4 3 3 4 3 | 17 |
| 4. Andy Appleton, GB | 4 3 2 3 4 | 16 |
| 5. Henri Ahlbom, FIN | 4 4 3 4 E | 15 |
| 6. Paul Cooper, GB | 2 4 4 3 2 | 15 |
| 7. Josef Franc, CZ | 3 4 2 2 3 | 14 |
| 8. Martin Málek, CZ | 3 2 2 4 3 | 14 |
| 9. Romano Hummel, NL | 4 3 R 2 4 | 13 |
| 10. Max Dilger, D | 1 2 3 3 3 | 12 |
| 11. Henry van der Steen, NL | 1 1 4 1 4 | 11 |
| 12. Jesse Mustonen, FIN | E 3 4 2 2 | 11 |
| 13. Gaetan Stella, F | 4 2 4 F/R – | 10 |
| 14. Dave Meijerink, NL | 0 1 2 3 3 | 9 |
| 15. Gabriel Dubernard, F | 2 0 3 1 2 | 8 |
| 16. Alessandro Milanese, I | 1 2 1 1 2 | 7 |
| 17. Edward Kennett, GB | 3 3 0 F/R – | 6 |
| 18. Anders Mellgren, S | 3 2 1 R R | 6 |
| 19. Jerome Lespinasse, F | 1 R 1 3 E | 5 |
| 20. Michal Dudek, CZ (res) | 2 1 1 1 | 5 |
| 21. Michal Škurla, CZ | 0 1 1 2 0 | 4 |
| 22. Tommy Thu, N | 0 0 1 2 1 | 4 |
| 23. John Bernard, F | X 1 0 0 2 | 3 |
| 24. Niklas Klingberg, S | 2 1 R R R | 3 |
| 25. Alex Davies, AUS | 2 X – – – | 2 |
| 26. Sören Vedsted, DK | 1 0 0 0 1 | 2 |
Poznámka: Michal Dudek nebyl rozhodčím připuštěn na start opakované devatenácté jízdy, byť k ní po vyřazení Gaetana Stelly a Edwarda Kennetta mohl v duchu řádů nastoupit
| SF | FIN | |
| 1. Josef Franc, Praha | 1. | |
| 2. Martin Málek, Březolupy | 2. | |
| 3. Hynek Štichauer, Pardubice | 3. | |
| 4. Jarno de Vries, NL – Plzeň | 1. | 4. |
| 5. Michal Škurla, Praha | 2. | 5. |
| 6. Sören Vested, DK | 3. | 6. |
| 7. Michal Dudek, Slaný | 4. | |
| 8. Sjoerd Rozenberg, NL | 5. |
Jaroslav Vaníček, Michal Baštecký, Vojtěch Zamazal, Tony Katra, Karel Průša
Foto: Karel Herman
