Toruň – 4. října
České pohádky končí vždycky šťastně. Chudý mladík dostane princeznu, drak skončí v kafilerce, čarodějnice v propadlišti dějin, zlosyn je o hlavu kratší. Jenže v zahraniční mají pohádky také smutný konec. Jednu takovou rozepsal český nároďák svým postupem do finále Speedway of Nations. Medaile by byla neskutečným happy endem. Jenže naše trio skončilo poslední. Zdeněk Schneiderwind ovšem nepíše rezignaci, nýbrž myslí na světový pohár příští rok.

„Sobota pro nás nebyla vůbec dobrý den,“ povzdechne si. „Na Vaška s Bubbou skočila nemoc, navíc se Bubbovi rozbil na startu motor. A s takovým handicapem se vůbec se světovou špičkou nedá srovnávat. Ale takový je sport… Co je pozitivní, že si kluci zajistili účast mezi elitou také na příští rok.“

Toruň – 4. října
Australané ve finále Speedway of Nations neexperimentovali se sestavou. Ostatně nebyl důvod. Po drtivé porážce s Poláky v rozjížďce s číslem dvě šli Brady Kurtz a Jack Holder od jednoho maximálního triumfu k druhému. A dostali se rovnou do finálové rozjížďky. V ní měli za rivaly opět Bartosze Zmarzlika s Patrykem Dudkem, kteří v baráži vyřadili Dány. Australané vystřihli mistrovské úvodní kolo, kdy se dostali před Poláky. Ti se nedokázali probít dopředu, takže světový titul míří k Protinožcům, zatímco polské čekání na triumf ve Speedway of Nations se nadále prodlužuje.

„Věděl jsem, že si musím hlídat záda,“ svěřoval se Jason Doyle po závodech. „V první zatáčce bylo opravdu pěkně těsno. Prostě jsem držel, strkal a tlačil. Ukázal jsem trochu australské houževnatosti. Hledal jsem Bartka a byl tam, raketový muž! Pořád jsem se díval na velkou obrazovku, abych viděl, kudy jedou Poláci. A jel jsem pro titul.“

„Myslel jsem si, že už je po všem, když se zvedla páska,“ vracel se Brady Kurtz na začátek finálové jízdy. „Neměl jsem vůbec dobrý start. Ale nějak jsem se protlačil dopředu a dostal jsem se na venek. Věděl jsem, že se musím dostat k mantinelu. Když už jsem jel vpředu, byl jsem si jistý, že dokážeme vyhrát.“

Vyhrát v jámě lvové polského stadiónu. „Zlato zde v Polsku…“ radoval se kouč Mark Lemon. „Před pár lety jsme o tom mohli jen snít. Pracujeme opravdu pilně jako tým a všichni naši mechanici a ladiči nám v tomto směru pomáhají.“

Triumf poslal Austrálii přímo do finále světového poháru družstev, který na příští rok nahradí Speedway of Nations, ve Varšavě. „Bavili jsme se o tom na pódiu,“ řekl Mark Lemon. „Je fantastické, že jsme se dostali rovnou do finálové jízdy. To se Austrálii ještě nikdy nepovedlo. Máme doopravdy dobré závodníky, z kterých si vybrat, takže příští rok na světový pohár bude těžké zvolit nejlepších pět.“

Toruň – 2. října
Jak nejde o život, jde o kuličku pana chrobáka. To se říká. Kecy v kleci. Hlavně jde-li o finále Speedway of Nations. Naši byli po základní části svého semifinále čtvrtí, právo prvního výběru startovních pozic pro barážovou rozjížďku náleželo Ukrajincům. Na česká lidová pořekadla ale při mačkání všech palců sotvakdo pomyslel. Možná až za 61,99 sekundy. Konec dobrý, všechno dobré. A zítra je taky den. Pardón, pozítří. Naše národní vlajka zavlaje nad Toruní také při světovém finále družstev.

V rozjížďce s číslem patnáct naložili Nazar Parnickij a Marko Levišin Janu Kvěchovi a Adamu Bubbovi Bednářovi maximálních 7:2. Baráž, oficiálně Final Qualifier, přinesla příležitost k odvetě. Adam Bubba Bednář perfektně odstartoval na Nazara Parnickeho. Když se na druhém výjezdu Marko Levišin dostal do křížku s bariérou, Jan Kvěch se dostal dopředu. A byli jsme ve finále.

„Bylo to hodně náročný,“ odtuší Zdeněk Schneiderwind. „Ale nakonec jsme se mohli radovat z postupu. Všichni kluci bojovali jako tým a z toho jsme těžili.“

Ano, český trojlístek i se svým manažerem se může opřít o báječnou umouněnou pátou kolonu ve svých boxech. Bojuje všichni za jednoho a jeden za všechny více než celá brigáda mušketýrů francouzského krále. To se pak leckterý kardinál může jít bodnout!

„Vekou výhodou bylo, že Honza Kvěch je v Toruni doma,“ pokračuje český reprezentační kouč. „S Filipem Šiterou dali dohromady rady, jak se co nejlépe vyrovnat s dráhou a nastavit motorky. Teď už můžeme přemýšlet o pátku a sobotě…“

A co se dá na SON2 a finále SON vymyslet? „Myslím, že nic nového nevymyslíme,“ zaplete se Zdeněk Schneiderwind do lepkavé pavučiny otázky, aby ji ale jedním tahem celou strhnul. „Držet plný plyn a být o kousíček rychlejší než ostatní.“

Hoši, děkujem.

Toruň – 1. října
Austrálie a Dánsko si ve druhém semifinále světového šampionátu družstev šly jasně za svým cílem. Za postupem do finále. Český nároďák po základní části skončil čtvrtý. Adam Bubba Bednář a Jan Kvěch si ovšem v barážové rozjížďce poradili s Ukrajinci.

Austrálie dosáhla vítězství se všemi třemi členy své sestavy. „Plán byl využít každého závodníka a každého udržet nažhaveného na ten velký závod v sobotu,“ líčil Jason Doyle. „Jsem šťastný, že jsme se do finále dostali a získali jsme dnes večer vítězství. Přitom jsme si to nejlepší nechali až na sobotu. Pokud uděláme, co dnes, nevidím důvod, proč bychom nestáli zase na vrcholu pódia.“

Kompletní zbrojnici v semifinále nevykládali ano Dánové. „Byl to dobrý večer,“ vyprávěl Mikkel Michelsen. „Otestovali jsme mnoho věcí. Austrálie nás dnes porazila ve vzájemné jízdě. Ale aspoň vím, co v sobotu udělat jinak. Takže jestli je porazíme ve finále, nebude nám vadit, že jsme s nimi prohráli dneska. Fungujeme jako tým.“

Český tým si pásky na depo sobotního závodu vysloužil v baráži s Ukrajinou. Tahounem byl kapitán Jan Kvěch, o Adamu Bubbovi Bednářovi hovoří tiskové materiály promotéra jako o teenagerské senzaci, své si řekl Václav Milík.

„Kvalifikovali jsme se do finále a to pro nás bylo důležité,“ nechal se slyšet Jan Kvěch. „Jsem velmi rád za výkon týmu. Bubba je mladej českej talent a odvedl skvělou práci.“

Byly to nervy. „V nějakých jízdách jsme udělali chyby,“ připouštěl český kapitán. „Takže jsme si pozice v baráži vybírali až jako druzí, což pro nás bylo horší. Ale teď se už soustředíme na finále. Nemáme na sobě žádný tlak, což je někdy dobrý. Chceme si finále užít. Můžeme si závody užít a snad udělat i dobrej výsledek.“

Jako sluníčko na ranní obloze zářil také Zdeněk Schneiderwind. „Jsem velmi, velmi šťastný,“ neskrýval své pocity. „Máme mladý tým a pro nás je postup do finále velký úspěch. Bude to nový den a my uvidíme, co se stane.“

Toruň – 1. října
Dost možná přemítal, jak jeho projekt závodů stopětadvacítek na malých tratích ovlivnil složení českého národního týmu pro Speedway of Nations. A proč není stoprocentní souhlas dokončit mistrovství republiky v plánovaném aranžmá či co skácelo letitý Speedway Mini Cup. Každopádně Zdeněk Schneiderwind včera z Prahy vyrazil brzy. Taškáři by si z něho utahovali, že kvůli cesťáku. Omyl. Sraz reprezentace byl totiž již v šest večer, než první semifinále boje o světové zlato odstartovalo.

„Chtěli jsme se podívat na první semifinále,“ vysvětluje Zdeněk Schneiderwind důvody svého časného odjezdu. „Ať se pořádně naladíme. Byli tam všichni, jen Jarda Vaníček a Honza Jeníček na SON2 přijedou až ve čtvrtek. Byla zima, diváků málo, ale jízdy hezký.“

A jak to vypadá před dnešním druhým semifinále, v němž se čeští borci postaví ke startovní pásce? „Já se můžu cejtit, jak chci, ale záleží, jak se budou cejtit kluci,“ říká kouč našeho týmu. „Budu je motivovat, ale záleží hlavně na nich.“

Austrálie a Dánsko jsou dnes papírovými favority postupu, na který ale aspirujeme rovněž my. „Víš, jak to vždycky je,“ zamýšlí se Zdeněk Schneiderwind. „A o třetí místo je vždycky dodatková jízda.“

O ní hovořil také Fredrik Lindgren po včerejším švédském triumfu, že je radno se jí na hony vyhnout. „Jednoduchý to nebude,“ říká český manažer. „Kluci se musí vyspat. Honza je v Toruni doma, Bubba v Polsku jezdí dobře, Vašek taky.“

Toruň – 30. září
Zima a poměrně málo diváků v ochozech. Ale krásné jízdy na ovále. Takové kulisy provázely první semifinále Speedway of Nations v Toruni. Nejlepšími byli Švédové, kteří za sebe poslali i Brity. Poslední postupové místo v barážové jízdě sebrali Lotyši Němcům.

Fredrik Lindgren, který se na švédském triumfu podílel nejvíc, říká, že záležitosti boje o letošní titul mistra světa družstev nejsou u konce. „Stále jsem cítil, že mám dostatek energie, i když je konec sezóny,“ svěřoval se. „Máme ještě otevřený účet, já se cítím motivovaný, moje zdraví je dobré a jsem připravený na finále.“