Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Josef Novák skončil sezónu dříve

Bořice – 20. října
Před týdnem měl být ve startovní listině závěrečných podniků středoevropského poháru MACEC Cup v Pardubicích a v Gorzowě. Nicméně pád při Poháru města Žarnovica předcházející neděli způsobil, že s největší pravděpodobností v úloze diváka zůstane také při zítřejší kostěnické rozlučce. Josef Novák se magazínu speedwayA-Z svěřil, že však v nouzi poznal přítele.

 

„Přede mnou šel Péťa Chlupáč,“ líčí Josef Novák, co se v rozjížďce s číslem šest žarnovického závodu přihodilo. „Zvedlo se mu to, nestačilo to ukočírovat a najel do prken. Motorka se mu vrátila do dráhy, já ji trefil a vymlel se.“

A tím pádem se sezóna 2017 pro Josefa Nováka uzavřela. „Měl jsem natažený vazy v rameni,“ říká. „Do minulý středy jsem tím dost trpěl. Blbý na konci sezóny, letěl jsem přes jeho motorku a mám díru v motoru. Dva závody jsem měl ještě před sebou. Ale vzal jsem to tak, že se budu připravovat na další sezónu.“

Situace zraněného závodníka byla o to horší, že po březolupském posledním finále cestoval na Slovensko úplně sám. „Kráťa (mechanik Martin Kratochvíl – pozn. redakce) musel z Březolup domů, jeho maminka má problém a táta nemoh‘ jet,“ povzdechne si Josef Novák. „Pomoh‘ mi ale Patrik Mikel. Odřídil to do Otrokovic, ty nejhorší kopce a já to pak dotáh‘ domů.“

Josef Novák nestartoval v posledních dvou závodech sezóny

Foto: Karel Herman

Eduard Krčmář prožil oslnivý víkend

Praha – 2. října
Všechno začalo v pátek. V posledním finálovém závodě světového juniorského šampionátu pronikl do semifinále, aby mu nakonec patřila osmá pozice. Pak přišla sobota. Při Zlaté stuze nebyl první jen v jedné semifinálové jízdě a díky mohutnému finiši ve finále dal svítkovský stadión rozeznít tóny české hymny. V neděli se pozornost davů soustředila zejména na Václava Milíka. Nicméně jeho postup do malého finále rozhodně nesmí být přehlížen a to nejen proto, že dva zástupce mezi nejlepší dvanáctkou závodu všech závodů měla naposledy před třemi lety. Famózní série pokračovala i zkraje nového týdne, protože při prolitém Tomíčkově memoriálu mu chyběl kousíček na pódium. Není proto divu, že byl Eduard Krčmář navýsost spokojen, ale o sobotním vyvrcholení mistrovství republiky jednotlivců v Březolupech raději příliš detailně mluvit nechtěl.

 

Eduard Krčmář na včerejší tiskové konferenci, zablácený, ale spokojený
Eduard Krčmář na včerejší tiskové konferenci, zablácený, ale spokojený

„Zlatou stuhu jsem chtěl vyhrát,“ netajil se Eduard Krčmář se svými ambice rozloučit se s juniorským věkem vskutku důstojným výsledkem. „Podařilo se. Ve finále trochu dělal potíže Zdeněk Holub. Pak se mi motorka rozjela.“

Nicméně na čela zatím úřadoval Michael Härtel. „Když jsem najížděl do poslední zatáčky, věděl jsem, že to vyjde,“ vrací se slánský závodník k nervy drásajícímu finiši, kde konečné slovo o vítězi řekl videozáznam. „Věřil jsem tomu. Dopadlo to o pět centimetrů a jsem rád.“

Těsný finiš Zlaté stuhy na velkoplošené obrazovce
Těsný finiš Zlaté stuhy na velkoplošené obrazovce

Eduard Krčmář pochopitelně nemohl chybět ve startovní listině Zlaté přilby, kde si diváky získal již svým statečným bojem zkraje října 2014. Tehdy užuž bušil na semifinálová vrata. Hans N. Andersen však vyhrál poslední rozjížďku a při bodové rovnosti to byl právě on, kdo putoval mezi nejlepší dvanáctku.

Eduard Krčmář útočí na Michaela Härtela
Eduard Krčmář útočí na Michaela Härtela

Svůj tehdejší výkon Eduard Krčmář vylepšil až předevčírem, kdy se tři roky stará historie s těsným vyřazením svým způsobem opakovala, byť šlo o level výše. „Škoda, že se neudělalo velký finále,“ připomíná, že mu na cestu mezi nejlepší šestku po vítězství v rozjížďce s číslem devětadvacet chyběl jediný bod. „To by byl nejlepší výsledek.“

České hvězdy uplynulého víkendu - Václav Milík a Eduard Krčmář
České hvězdy uplynulého víkendu – Václav Milík a Eduard Krčmář

Včera mohl být na tiskové konferenci po boku Maxe Fricka, Petera Kildemanda a Jurici Pavlice spokojený. „Škoda, že to pokazilo počasí,“ komentoval předčasný konec slavného závodu, který deštěm trpí takřka tradičně. „Ukončilo se to v pravý čas, na dráze už byly fleky a bylo to nebezpečný. Škoda, že Jurica Pavlic měl víc trojek. Byl lepší, doufám, že mně to vyjde příští rok.“

Rok je relativně dlouhá doba a březolupská sobota je mnohem blíže současné realitě. Před čtrnácti dny v Divišově si Eduard Krčmář vylepšil osobní rekord umístění v závodě ranku mistrovství republiky jednotlivců. Skončil druhý a v aktuálním pořadí ztrácí na Josefa France jediný bod.

Na cestě za čtvrtým místem v Memoriálu Luboše Tomíčka
Na cestě za čtvrtým místem v Memoriálu Luboše Tomíčka

Slibná podzimní forma Eduarda Krčmáře může v moravské vísce vést k dalšímu překvapení… „Na Březolupy mám velkej‘ plán, ale nechci o tom mluvit,“ zůstal však věrný své pevné zásadě nepouštět se před závodem do žádných spekulací.

S maminkou Jitkou po sobotním triumfu
S maminkou Jitkou po sobotním triumfu

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Martin Mejtský půjde brzy domů

Pardubice – 2. října
Když se v poslední jízdě třetí vylučovací skupiny Kevin Wölbert dostal do kontaktu s páskou, otevřela se šance pro Martina Mejtského. Jenže účinkování druhého náhradníka včerejší Zlaté přilby města Pardubice nemělo dlouhé trvání. Po pádu v první zatáčce s ním sanitka odhoukala do nemocnice. Kuloáry se šířily různé zvěsti, nicméně potlučený závodník je mohl zaplaťpánbůh brzy vyvrátit.

 

„Jsem šel přes hák, ale nepamatuju si to, jak jsem byl vypnutej‘,“ vrací se Martin Mejtský k rozjížďce s číslem jedenáct. Prozatím zůstává hospitalizovaný v pardubické nemocnici, ovšem záhy by měl být propuštěn do domácího ošetřování.

„Jsem jenom pobitej‘,“ svěřuje se. „Měl jsem strach o obratle, že jsem je cejtil, ale nakonec vše v pohodě. Ještě mě čeká jedno cétéčko a půjdu snad brzo domů.“

Martin Mejtský je zatím pacientem pardubické nemocnice
Martin Mejtský je zatím pacientem pardubické nemocnice

Foto: Aneta Pačesová

Patrik Mikel se poučil z loňských chyb

Otrokovice – 21. září
Pardubický plochodrážní super víkend startuje příští pátek večer závěrečným dílem letošního finále mistrovství světa juniorů. Na pořadateli každého závodu zůstává doplnit stálou patnáctku účastníků dvěma náhradníky, jimiž se stanou Josef Novák a Filip Hájek, a divokou kartou. Jejím majitelem se stejně jako loni stal Patrik Mikel, který se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by do děje chtěl zapojit více než před dvanácti měsíci.

 

Patrik Mikel - na snímku po extraligovém vítězství ve Svítkově - chce letos zajet ve světové juniorce než před rokem
Patrik Mikel – na snímku po extraligovém vítězství ve Svítkově – chce letos zajet ve světové juniorce než před rokem

„Je to super, jsem rád, že to mám já,“ neskrývá Patrik Mikel radost nad rozhodnutím pardubického klubu přidělit divokou kartu právě jemu. „Myslím, že už minulý čtvrtek při extralize jsem v Pardubicích ukázal, že si to zasloužím. Doufám, že to nedopadne jako loni, těším se a doufám, že bude aspoň o pět bodů víc.“

Patrik Mikel v akci
Patrik Mikel v akci

Při svém loňském debutu ve finálové části juniorského mistrovství světa skončil Patrik Mikel s jedním bodem šestnáctý. Zvýšit svůj zisk o šest set procent by mohlo přinést atak na semifinálové brány…

„Chci se poučit z chyb, líp startovat, nedělat zbytečné pohyby a mít to v hlavě srovnané,“ zůstává pardubický junior oběma nohama na pevné zemi. „Jsem strašně rád, že pojedu, že mi to po tom loňském debaklu zase dali. Moc to pro mě znamená.“

Startovní listina pardubického juniorského mistrovství světa, příští pátek:

73 Alexander Woentin, S
263 Eduard Krčmář, CZ
113 Jevgenij Kostigovs, LAT
1 Max Fricke, AUS
115 Bartosz Smektala, PL
505 Robert Lambert, GB
124 Patrick Hansen, DK
133 Maksym Drabik, PL
96 Dimitri Berge, F
25 Jack Holder, AUS
101 Brady Kurtz, AUS
222 Kacper Woryna, PL
76 Lukas Fienhage, D
114 Andreas Lyager Hansen, DK
16 Patrik Mikel, CZ
463 Dominik Kubera, PL
17 Josef Novák, CZ
18 Filip Hájek, CZ
Josef Novák dostal sedmnáctku
Josef Novák dostal sedmnáctku

Foto: Karel Herman

Filip Hájek bude druhým náhradníkem
Filip Hájek bude druhým náhradníkem

Sladkou Francii si užili rovněž kolibříci

Josef Franc se první zářijový víkend vracel z francouzského Morizes s bronzovou medailí z mistrovství světa na dlouhé dráze. Nicméně spolu s ním se se štítem vraceli i čeští stopětadvacítkáři startující ve světovém poháru své kubatury. Filip Šifalda těsně nepostoupil do finálové jízdy, Milan Dobiáš skončil pátý, Daniel Klíma si odvážel bronz a Pavlu Kuchařovi unikla zlatá medaile až v poslední zatáčce.

 

Poučení do dalších let

Pavel Kuchař měl vítězství na dohled
Pavel Kuchař měl vítězství na dohled

Pražského závodníka v základní části porazil jen Daniel Klíma, který dojel první do cíle rozjížďky s číslem sedm. „Suprový,“ svěřuje se Pavel Kuchař se svými pocity. „Na dráze byly trošku díry. Závody bych řek‘, že dobrý, konkurence byla slušná. Ale nebylo co řešit, s finále se dalo počítat.“

A vskutku buldozer českých stopětadvacítek vyhrál rovněž v semifinále, aby posléze ve finále vedl až do poslední zatáčky, v níž mu triumf sebral Němec s anglickým jménem Johny Wynant. „Odstartoval jsem,“ vrací se Pavel kuchař k průběhu rozhodující rozjížďky. „Podařil se mi start, jel jsem venek a první zatáčku jsem byl první. Ale v poslední zatáčce mě předjel po vnitřku, nečekal jsem to.“

Pavel Kuchař musel prožívat rozporuplné pocity. Svou premiéru ve světovém poháru stopětadvacítek ozdobil stříbrnou medailí. Na druhou stranu, chyběl malý kousíček, aby se domů do Kostelce nad Labem vracel jako šampión.

„Je to dobrý,“ bilancuje. „Pro mě je to dobrý, ale trošku to štve, to je jasný. Je to ale poučení do budoucna. Ten vnitřek jsem si hrozně odkryl. On si to vyčíh‘ a hned to tam dal.“

 

Bronz místo desáté příčky

Daniel Klíma začal závodit na ploché dráze letos na jaře
Daniel Klíma začal závodit na ploché dráze letos na jaře

Daniel Klíma se na plochodrážním motocyklu svezl až letos zjara. Při svém debutu na malé Markétě před dubnovým Prague Open nedal nijak najevo, že brzy bude plnit titulky článků coby objev roku. Už v červnu však v polské Toruni skončil při evropském poháru druhý za Filipem Šifaldou. Stříbrná medaile dostala nyní v klenotnici jeho trofejí důstojnou bronzovou sestřičku z Morizes.

„Moc se mi tam líbilo,“ říká. „Nepočítal jsem s tím, čekal jsem tak desátý místo. Všechno ale fungovalo. Ale když jsem byl ve finále, říkal jsem si ‚budu nejhůř šestej‘.“

Nicméně výsledek byl ještě lepší. „Od startu jsem byl první,“ vrací se Daniel Klíma na startovní rošt v Morizes. „Viděl jsem kluky vedle sebe, jak mě předjížděj‘. V první zatáčce jsem byl třetí a doufal jsem, že to udržím. A dopadlo to!“

Česká výprava se z Morizes vracela radostně
Česká výprava se z Morizes vracela radostně

Foto: Blanka Kuchařová, ilustrační Karel Herman

Kvůli trojčátkům si Josef Franc musí koupit nové skříně

Církvice – 6. září
Již třikrát v životě si vyzkoušel, jaké to je být třetím nejlepším plochodrážníkem světa. Poprvé před pěti lety, kdy dovezl bronz ze světového šampionátu na dlouhé dráze. Potom loni s nároďákem při nezapomenutelném závodě družstev v Mariánských Lázních. A nakonec krátce před nedělní půlnocí ve francouzském Morizes, kdy také neváhal aplaudovat českým kolibříkům, kteří si stejně jako on domů importovali cenné kovy. Josef Franc se však cestou ze sladké Francie magazínu speedwayA-Z svěřil, že by ve světě nechtěl být vnímán jako věčně třetí, nýbrž ideálně jako věčně první.

 

Žádné spekulace o bronzu

Ve čtvrtek v roli diváka při finále světových dvěstěpadesátek v Praze
Ve čtvrtek v roli diváka při finále světových dvěstěpadesátek v Praze

Před vyvrcholením letošního mistrovství světa na dlouhé dráze už Josef Franc nemohl prakticky ohrozit ani leadera Mathieu Tresarrieu, ani Michaela Härtela, jenž se čtyřbodovým odstupem také nepřestal snít o titulu světového šampióna. Mohl však sebrat bronz Stephanu Kattovi, za nímž byl o bod pozadu stejně jako James Shanes s továrním motocyklem Jawa.

„Pomaličku jsem sbíral bodík po bodíku,“ přibližuje pražský závodník svou strategii při klíčovém podniku v Morizes. „Snažil jsem se získat náskok, kdybych něco pokazil.“

Češi po závodech realxují na písečně duně u oceánu
Češi po závodech realxují na písečně duně u oceánu

Opatrnost však nakonec nebyla potřeba, jelikož Josef Franc hladce proniknul nejen do semifinále, ale posléze i do finále. Stephan Katt přitom vypadl z boje o bronz již po základní části. Konečnou zastávkou Jamese Shanese se stalo semifinále. Byť se už mohl těšit na houpání bronzové medaile na krku, pražský borec si přichystal další show pro finálovou rozjížďku.

„Opatrná strategie nakonec nebyla potřeba,“ usmívá se Josef Franc. „Povedlo se, je ale pravda že jednu, dvě jízdy, ne že bych vyloženě zkazil, ale šel jsem z druhýho místa na třetí. Ve finále jsem ale Härtela předjel z třetího na třetí. Bojoval o zlato, byl ale nasranej‘, ale stejně se mu nedařilo stahovat body na Mathieu.“

 

Velký apetit po světovém titulu

Josef Franc se raduje i se svým týmem
Josef Franc se raduje i se svým týmem

A tak Josef Franc spolu se svým věrným doprovodem skládající se ze Zdeňka Schneiderwinda, Jiřího Georgieva a Jakuba Fencla naložil nejen motocykly a závodnické propriety, ale především ceny, mezi nimiž se nejvíce vyjímala bronzová medaile z mistrovství světa.

„Výbornej‘ pocit,“ je znát z hlasu Josefa France spokojenost nad třetím bronzem, který ve světě dlouhých drah získal. „Já těm medailím říkám trojčátka. Tři trojky. Musím začít shánět prostor, kam to všechno dávat. Skříně už jsou plný.“

V českém šampionátu je Josef Franc věčně druhý, dalo by se říct, že ve světě bude věčně třetí? „Je to hezkej‘ pocit,“ je Josef Franc při takové narážce hned o poznání vážnější. „Nemusí se to opakovat, ale rád bych sáhnul i po něčem lepším.“

Česká trojice na francouzském pódiu
Česká trojice na francouzském pódiu

Lepší než on ve světovém šampionátu na dlouhé dráze z českých plochodrážníků byli pouze Jiří Štancl a Aleš Dryml s dvojicí svých stříbrných medailí. „Chci spíš bejt‘ věčně první,“ říká Josef Franc upřímně. „Už kvůli tomu Zdendovi bych chtěl zkusit titul, přál bych mu to. A klukům mechanikům taky, oni by jinak se mnou přestali jezdit.“

Bez lavírování mezi seriózní odpovědí a žertem by to nebyl ani Josef Franc. „Závody byly hezký,“ vrací se k sobotnímu Morizes, přičemž neváhá složit hold kvartetu českých závodníků v sedlech stopětadvacítek. „Musím pochválit prcky, jeli moc pěkně. Třeba Milan Dobiáš jako to mastil po venku, ale obrovskou pochvalu si zaslouží všichni.“

 

Nebesa možná tuší, ale závodník ví

Z medailí Josefa France, Pavla Kuchaře a Daniela Klímy se pochopitelně radují také Jiří Georgiev a Jakub Fencl
Z medailí Josefa France, Pavla Kuchaře a Daniela Klímy se pochopitelně radují také Jiří Georgiev a Jakub Fencl

Pouze Antonín Šváb, Milan Špinka a Lukáš Dryml se dokázali ozdobit titulem plochodrážního mistra světa. Josef Franc bude o vítězství v dlouhodrážním šampionátu usilovat hned napřesrok, protože se jednak v seriálu udržel a jednak se sem kvalifikoval po triumfu v challenge. Nicméně portfolio medailí by se přece mohlo rozšířit ještě tento měsíc…

„Tohle nebudu komentovat,“ reaguje Josef Franc na letmou připomínku mistrovství světa družstev na dlouhé dráze, jež se v Rodenu koná předposlední zářijovou neděli. „Jestli bude medaile nebo nebude, to ví bůh.“

Nicméně závodnické srdce přece jen velí k dodatku hodícímu se materialistickému filozofickému názoru na svět. „Musíme se o to poprat!“ uzavírá Josef Franc.

Trojice nejlepších mužů dlouhodrážního světa: Michael Härtel, Mathieu Tresarrieu a Josef Franc

Trojice nejlepších mužů dlouhodrážního světa: Michael Härtel, Mathieu Tresarrieu a Josef Franc

Foto: Karel Herman, Jiří Georgiev, tým Daniela Klímy a archív Josefa France