Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Václav Milík rozhodně prožil nevšední prodloužený plochodrážní super víkend

Bernardov – 28. září
Finále mistrovství Evropy v Pardubicích v pátek. Nazítří finále první polské ligy s postupem do vyšší soutěže napřesrok. V neděli druhé místo při Zlaté přilbě města Pardubice. A nakonec předevčírem finále Memoriálu Luboše Tomíčka v Praze, v němž jeden bodík navíc mohl pomoci k výběru výhodnější pozice na startovním roštu a možná… Víkend snů pro většinu plochodrážníků, ale co na to Václav Milík?

 

Krosenští Vlci na cestě do extraligy

„Největší úspěch z celýho víkendu bylo Polsko, to mě živí,“ bilancuje Václav Milík. „Závod absolutně super, mega super. Co se má v závodě vidět, tam bylo. Ještě teď nemám hlas, jak se celé poslední kolo pod přilbou řval.“

Václav Milík prožil vskutku neobyčejný víkend | foto Štěpán Ševčík

Drama bylo neskutečně. Zielona Gora na svém domácím kolbišti ukrajovala stále větší díl z desetibodového náskoku, které si na ni Krosno najelo na svém domácím stadiónu. A po třinácti rozjížďkách sobotní odvety byl stav utkání 44:34.

„Čtrnáctá jízdě se pořád opakovala,“ líčí pardubický závodník. „Třikrát si nasadíš helmu a zase si ji sundáš. S Andrzejem Lebeděvsem jsem jel poslední rozjížďku. A tak vypjatou patnáctou jízdu jsem v Polsku ještě nezažil. V Krosně je pokrok s plochou dráhou obrovskej, něco takového by chtělo i u nás. Bude to ještě hezčí stadión, extraligu si fakt zaslouží. Je to nejvíce profesionální klub, kde jsem byl.“

Jenže extraliga 2023 nebyla před sobotní závěrečnou rozjížďkou za stavu 46:38 vůbec jasnou věcí. „S Andrzejem jsme vybojovali postup v patnácté jízdě,“ září Václav Milík. „Neměli jsme nejlepší startovní pozice a Piotr Protasiewicz šel do čela. My jsme blokovali Rohana Tungata. A vyšlo nám to. Z toho budu žít ještě půl zimy.“

 

Do finále těžce, ale přece

Červený povlak byl pro úspěch při Zlaté přilbě poměrně podstatný | foto Štěpán Ševčík

Přesun finále polské ligy z původní nedělního termínu na sobotu bylo klíčové, aby se Václav Milík po roční pauze zase objevil na startu Zlaté přilby města Pardubice. „Bylo to dramatické,“ netají se. „Startovní pozice jedna na startu byla jasná výhoda a ze zadní totální tragédie. Věděl jsem, že předjíždět ze zatáčky se dát nebude.“

Čtyřiasedmdesátý ročník závodu všech závodů byl dramatický, s jak hodně odřenýma ušima se mnohdy postupovalo. Sám vítěz z roku 2017 mohl posloužit jako exemplární příklad nejen ve čtvrtfinále, ale i v semifinále. V jeho druhé skupině měl po dvou rozjížďkách pouhé dva body a cesta do finále nemohla vést jinudy než přes vítězství.

„Věděl jsem, že z třetí jízdy postoupím,“ netají se Václav Milík. „Viděl jsem šanci, že mám jedničku na startovním roštu. Klaplo to. Ale bylo jasný, že na startu finále na mě nezbyde žádná extra výhodná pozice.“

 

Učiněná blbost dokonale funguje

Očekávání se naplnila a Václav Milík si na klíčovou bitvu o zlatou přilbu nasazoval černobílý povlak, s nímž se postavil hned vedle mantinelu. „Překopali jsme motorku,“ přibližuje, že se svým týmem nečekal v boxu trpně na svůj osud. „Startuješ od prken, což je strašný. A tak musíš s nastavením udělat úplnou blbost. Ale ta blbost fungovala!“

Václav Milik (ČB) se ve finále Zlaté přilby města Pardubice žene za vedoucím Danielem Bewleyem | foto Štěpán Ševčík

Po vylétnutí pásky se vedení ujal Daniel Bewley, kdežto Václav Milík se záhy stal jeho jediným vážným soupeřem. „Bylo to jako přilepený,“ kvituje svůj set up. „Ale po startu jsem měl nechat motorku jet po venku. To bych byl o půl rovinky před nima. Měl jsem to rychlejší než on, pětkrát jsem musel brzdit.“

A tak šlo kolo za kolem a Angličan stále vedl. „Udělal jsem spoustu chyb,“ připouští. „Ohlíd‘ jsem se až ve čtvrtým kole. Měl jsem už ve druhým. Myslel jsem, že ostatní jsou hned za náma. Čekal jsem, že něco pokazí Daniel. Jenže udělal jedinou chybičku ve druhým kole. Musel bych mu to tam prdnout na prasáka, ale je konec sezóny.“

 

O rok prodloužené čekání na Tomíčka

Nakonec se Václav Milík musel dívat, jak klenotník Pavel Lejhanec dekoruje svou krasavicí Daniela Bewleyho. „Mrzí mě to,“ nezastírá. „Z hlediska diváka bych měl bejt za druhý místo šťastnej. Jenže já byl smutnej a plácal blbosti do televize. Ale oni za mnou s tou kamerou přišli tak rychle…“

Václav Milík v duelu s Norickem Blödornem | foto Karel Herman

Příležitost k rehabilitaci nakřáplé dušičky přinesl pondělní pražský večer. „Abych řek! Pravdu, jel jsem tam vyhrát,“ říká Václav Milík. „Velkej plán. Dráha byla super připravená, stejnoměrná a rovná. Postaralo se o to počasí, že tolik pršelo.“

Po základní porci dvaceti rozjížděk skončil Václav Milík pátý. „Prima závod,“ bilancuje. „Poztrácel jsem bodáky a zbyla na mě pětka. Nebylo to nejhorší, ale Marko Levišin nám ukázal. Startovní rošt zúžili pro pět závodníků a trojka byla vlastně jako dvojka.“

Pardubický závodník se nakonec na pražské pódium nedostal. „Vjel jsem do materiálu, ale motorka mě nevytáhla ven,“ líčí klíčové okamžiky první zatáčky. „Bylo to schválně, nastavili jsme ji tak, myslel jsem, že odjedu. Když jsem startoval od prken, nebyla ani jiná šance.“

A tak se Václav Milík na seznam vítězů Memoriálu Luboše Tomíčka prozatím nezapsal. „Každej rok se říká, že to klapne příští rok,“ filozofuje. „Ale je to možná jedinej závod, co jsem ještě nevyhrál.“

 

Na domácí scéně

Václav Milík cílí na české tituly | foto Štěpán Ševčík

Možnost dalších triumfů ovšem přináší česká scéna. Hned tuto neděli se vyhlásí individuální mistr v Plzni, pak přijdou dvojice v Kopřivnici. A nakonec extraliga, s jejímž odloženým závěrečným mítinkem se v návrhu sportovní komise pracuje s nedělí šestnáctého.

„Už mám náskok,“ uvědomuje si Václav Milik situaci na hrotu aktuálního pořadí mistrovství republiky jednotlivců před plzeňským finále. „Budu to chtít dotáhnout do konce. Nedá se předvídat, ale chci vyhrát. Za čtyři roky jsem v Plzni ztratil jeden bod. Ale mladí kluci rostou, Kvěchoun jede krásně, je tady Eda. Dvojice pojedu, ale s kým, to je zatím tajný.“

Stanislav Klenovec odmával svůj poslední závod

Praha – 26. září
Finále včerejšího Tomíčkova memoriálu bylo u konce a tak pokynul Václavu Milíkovi. Chtěl s ním objet čestné kolo, nicméně Pardubičan jeho gesto pochopil, že má bavit publikum jízdou po zadním kole. Než předal post pražského startmaršála Filipu Hájkovi, přesto se rozloučil ve velkém stylu. Ano, Stanislav Klenovec včera ukončil jednu velkou epochu.

 

Pavel Ondrašík předal Stanislavu Klenovcovi pohár | foto Pavel Fišer

„Memoriálem to začalo, Memoriálem to skončilo,“ komentoval Stanislav Klenovec své rozhodnutí pověsit řemeslo startmaršála na hřebík. „Život jde dál a pivo lacinější nebude, když už nebudu stát u pásky. Odmával jsem finále a končím, ale kolem plochý dráhy budu pořád.“

Václav Milík při svém wheelie | foto Štěpán Ševčík

Bývalý čakovický závodník se poprvé k pásce postavil v osmadevadesátém. „Při Tomíčkově memoriálu jsme se vystřídali s Tondou Kubíčkem,“ vzpomíná. „A od té doby jsem to dělal dodnes. Kdyby nebyl covid, měl bych pětadvacet Memoriálů. Grand Prix jsem mával od devětadevadesátého do letoška. Akorát v roce 2012 jsem byl na dovolené, to za mě vzal Martin Kurz. Loni jsem měl jen jednu Grand Prix, druhou měl kluk z Plzně, Petr Vaic.“

Finále Memoriálu Luboše Tomíčka byla poslední jízda, kterou Stanislav Klenovec absolvoval coby startmaršál | foto Štěpán Ševčík

Jan Kvěch startuje maratón čtyř závodů ve čtyřech dnech

Pardubice – 22. září
Letošní Memoriál odstartuje opět až v devatenáct hodin. Posun z loňských osmnácti je způsobený televizním přenosem. Kvůli televiznímu přenosu není jiné volby, protože pořadatelé v něm chtějí mít i začátek závodu. V té chvíli bude mít Jan Kvěch za sebou již tři další důležité závody. Jeho série odstartuje zítra v Pardubicích, kam již přijel dnes kvůli večerní kontrole u lékaře.

 


Tipujte:

Vyhraje český závodník letošní Memoriál Luboše Tomíčka?

View Results

Loading ... Loading ...

 

Jan Kvěch na pódiu předloňské Zlaté přilby | foto Karel Herman

„Zítra na Evropě mám divokou kartu,“ svěřuje se pražský závodník. „Těším se na závody, nebudu bojovat o celkové umístění, ale budu se snažit klukům zatopit. Zelenka není daleko, takže tam z Pardubic pojedeme až v sobotu.“

Přesunutí finálové odvety první polské ligy vedle Václava Milíka dostal na startovní listinu závodu všech závodů rovněž Jana Kvěcha. Rekord dědečka, jenž v dvaašedesátém v sedle motokrosového motocyklu postoupil do malého finále, vnuk výrazně překonal předloňským druhým místem.

„Dědu jsem překonal,“ s úsměvem potvrzuje pravidlo, že s jídlem roste chuť. „Ale když jsem byl druhej, mám větší ambice. Chtěl bych zabojovat o vyšší stupínek. Když jsem se na zlatou přilbu díval z nižšího stupínku, nabudilo mě to. Letošní trofej jsem viděl jen na fotkách, ale chtěl bych o ni zabojovat.“


Divácká lákadla Tomíčkova memoriálu:

Pokladny se v pondělí otevřou úderem patnácté, brány stadiónu o další dvě hodiny později. Depo bude pro diváky přístupné mezi 17:45 a 18:15 a v době mezi 18:15 a 18:45 si zájemci mohou pořídit vlastní snímek na plochodrážním speciálu za asistence Josefa France. Po vyhlášení vítězů nebude chybět tradiční ohňostroj.


Jan Kvěch pojede čtyři klíčové závody během následujících čtyř dnů | foto Karel Herman

Čtvrtým závodem během čtyř dnů se pro něho stane Tomíčkův memoriál. Jenže jeho Štěstěna a pražská Markéta si evidentně spolu nesedly stejně jako žárlivé milenky. Loni ve finále zadřel, letos mu v závěru SGP2 uletěl vypínač zapalování. A ztracené číslici z jeho vesty při červnové první lize se lze jen pousmát.

„Markéta je pro mě trochu prokletá,“ uvažuje. „Ale Tomíčkův memoriál jsem ještě nevyhrál, je to pro mě výzva. A přece jen to je moje domácí dráha.“

Aktuální startovní listina pondělního Memoriálu Luboše Tomíčka:

Marko Levišin, UA
Bartlomiej Kowalski, PL
Glenn Moi, N
Steven Goret, F
Nick Škorja, SLO
Mads Hansen, DK
Michele Castagna, I
Eduard Krčmář, CZ
Jan Kvěch, CZ
Václav Milík, CZ
Petr Chlupáč, CZ
Daniel Klíma, CZ
Krzysztof Buczkowski, PL
Ben Ernst, D
Jordan Dubernard, F
17 Jaroslav Vaníček, CZ
18 Matouš Kameník, CZ

Jan Kvěch prožívá stříbrné léto

Praha – 3. září
V úterý na poslední závod české juniorky na pražské Markétě s největší pravděpodobností nenastoupí. Po nešťastném pádu na plzeňských Borech již nemá šanci na titul. Jelikož mu v říjnu bude dvaadvacet, zlatá medaile z českého šampionátu z devatenáctého roku v jeho sbírce zůstane jediná. Nicméně Jan Kvěch je žhavým kandidátem na juniorského vicemistra světa a s českým národním týmem prožil excelentní, vpravdě stříbrné léto.

 

Překvapení pro Poláky

Jan Kvěch letos ukázal záda hodně svých soupeřů | foto Pavel Fišer

Úspěšné období začalo na konci července postupem do finále Speedway of Nations ve Vojensu. „Super závody,“ rozjasní tvář. „S Vencou jsme se dostali do finále. V něm nám chyběly tři bodíky, abychom jeli o pódiové umístění.“

Byl to pech. Český nároďák naposledy získal medaili v mistrovství světa družstev, když Jan Kvěch ještě nebyl na světě. Stříbro z Pardubic z října 1999 je v klenotnici našich plochodrážních pokladů přece jen zaneseno vrstvou prachu.

„Přesně víme, která jízda nám nevyšla,“ netají se pražský junior. „Bylo to s Austrálií. Vencovi nevyšel start, mně ulít‘ šteft a spálil jsem spojku. Ale úplně super výsledek, byli jsme před Poláky! Byli z toho vyjukaní, že je porazili Češi. Ukázali jsme, že s nimi chceme závodit a vyhrávat!“

 

Napřesrok na SoN2 jen jako fanoušek

Stříbro ve Vojensu ovšem cinklo o den dříve při Speedway of Nations 2, do něhož se letos přestylizovalo tradiční mistrovství světa juniorských družstev. „Nechybělo tolik ke zlatu,“ zamýšlí se Jan Kvěch. „Dvě kola jsme nad Poláky vedli.“

Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Matouš Kameník i bez světového stříbra patřili zítra k favoritům | foto Petr Makušev (Sport Photo)

Stříbrnými medailemi jsme se ovšem ve světové juniorské soutěži ozdobili před osmi lety v Pardubicích. „Stříbro je suprovej výsledek,“ přemítá Jan Kvěch. „Povedenej závod. Jediný, co bylo blbý, že ve finálový jízdě jsme neměli štěstí. A tím pádem jsme se propadli na druhý místo.“

Pro Jana Kvěcha šlo o úspěšné loučení s juniorským věkem. „Myslím, že je to suprovej výsledek,“ opakuje. „A kluci aspoň budou mít napřesrok, co napravovat. Já si přijedu zafandit a můžu si všechno vynahradit v seniorech.“

 

Blamáž v Cardiffu

První finále SGP2 o titul juniorského mistra světa na pražské Markétě neproběhlo pro Jana Kvěcha zrovna optimálně. Vypadnutý vypínač zapalování na startu finálové jízdy znamenal konec všem nadějím na pódiové umístění. O to větší motivace pro Cardiff!

Jan Kvěch (žlutá) pykal vyloučením za útok Benjamina Basso (žlutá) | foto Pavel Fišer

„Na něj jsem se hodně soustředil,“ říká. „Jeli jsme juniorák v Plzni. Matěj mě sundal, vyhodil jsem si rameno. Strávil jsem tejden v Polsku na rehabilitacích, dali mě dohromady. Před poslední jízdou c Cardiffu jsem ztrácel jedinej bod.“

Pořadatelé čelili kritice kvůli stavu dráhu a z ostudy kabát si měl střihnout také sudí. „V poslední jízdě jsem jel před Cierniakem,“ vzpomíná Jan Kvěch. „Opakovali se ve třech. Byl jsem před Dánem. Neviděl jsem, jak spadnul, ani jsem necítil kontakt. A přesto vyloučili mě!“

 

Pohled upřený na Toruň

Po skandálu při květnovém Long Track of Nations v Mühldorfu poškodil rozhodčí českého závodníka rovněž v Cardiffu. Za normálních okolností by šla nespravedlivá diskvalifikace napravit v nadstavbové části a tabulkové body by ztrátu kompenzovaly. Nicméně semifinále a finále bylo nakonec bez náhrady zrušeno.

Jan Kvěch se těší do Toruně | foto Pavel Fišer

„Škoda,“ pokrčí Jan Kvěch rameny. „Myslím, že když se odjelo dvacet rozjížděk na takový dráze, semifinále a finále se mohly jet také. Já jsem na tom prodělal.“

V aktuální klasifikaci je Pražan druhý za leaderem Mateuszem Cierniakem. „Je to o dvanáct bodů. Což je velkej rozdíl,“ má bleskurychle spočítáno. „Teď se musím soustředit na Toruň, kde si doufám spravím chuť.“

 

Další výzvy

V neděli v dánském Slangerupu vyvrcholil evropský šampionát dvojic. „Super závody,“ kvituje Jan Kvěch stříbrnou medaili vylovenou z oválu, který se ještě ráno koupal v záplavách dešťové vody. „Dánové jeli pěkně, měli to najetý. My s Václavem byli jediní, kdo je porazil. Potom jsme ale udělali chyby. Bylo na vítězství, ale druhý místo je taky dobrej výsledek. A mám větší motivaci příští rok vybojovat titul.“

Jan Kvěch (žlutá) při slánské extralize vede před Václavem Milíkem (modrá) a Jakubem Jamrogem (červená) | foto Pavel Fišer

Když hovoříme o prvenstvích, domácí v juniorech mu jednou provždy uteče… „Půlku závodu jsem ztratil v Plzni, v Kopřivnici,“ bilancuje. „V úterý v Praze vypadá, že nepojedu. Na titul by to už nestačilo. Zůstane mi jeden, moh‘ jsem udělat víc, ale to jsou úvahy a teorie. Letos mi to prostě překazil pád.“

Nicméně zůstává tu šampionát jednotlivců a konec konců také extraliga. „V Plzni můžu zaútočit,“ připouští Jan Kvěch. „Ztrácím dva body na Václava. Je to závod jako každej jinej, budu se snažit. V extralize ve Slaným začátek slabší, pak jsme pozměnili nastavení, udělali to jinak a povedlo se druhý místo. Slaný trošku odskočilo, budeme muset v Liberci zabojovat.“

Petr Chlupáč si náramně užil obě Speedway of Nations

Brandýsek – 20. srpna
V sestavě českého nároďáku, ať již velkého či juniorského se neobjevil ani poprvé a rozhodně ani naposledy. Letošní Vojens byl však mnoha ohledech kromobyčejný. Nejen kvůli stříbrné medaili ze Speedway of Nations 2, ale především díky týmového duchu. Přitom při tréninku se Petr Chlupáč ptal sám sebe, co s těmi svými pomalými časy v království dánském vlastně pohledává.

Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Matouš Kameník se ZDeňkem Schneiderwindem na stupních vítězů SON2 | foto Petr Makušev (Sport Photo)
Skvělá týmová spolupráce Petra Chlupáče (modrá) a Jana Kvěcha (červená) přinesla úspěch | foto Petr Makušev (SportPhoto)

Program české výpravy se změnil na třídenní, když Česká republika postoupila z druhého místa do finále Speedway of Nations. „Kluci jeli nádherně,“ kvituje počínání Václava Milíka a Jana Kvěcha jejich náhradník. „Ani mě nemrzí, že jsem se nesvez‘. Nechtěl jsem se jim do toho šťourat. Měli to rozjetý dobře.“

V pátek ale přišel na řadu juniorský Speedway of Nations 2 a Petr Chlupáč přenechal post náhradníka Matouši Kameníkovi. „Pro mě to byla docela zvláštní dráha,“ zvážní. „V pátek jsem měl o tréninku nejpomalejší časy z celý startovky. Kdyby tehdy někdo řek‘, že budeme druhý, bral bych to všema deseti.“

Cesta ke světovému stříbru nebyla jednoduchá | foto Petr Makušev (SportPhoto)

A ono ano. „Honza byl vůdčí osobnost,“ uznává Petr Chlupáč. „Já přispěl pár bodíkama a vyšlo to hezky. Strašně se mi líbilo, jak jsme byli jeden tým a pomáhali jsme si. Dlouho jsem to neviděl. Matouš Kameník makal, s Honzou jsme komunikovali o dráze, Venca nám radil, Luboš Vrtáček od Maxe Fricka taky. To se povedlo.“

K dokonalému happy endu ve stylu hollywoodského trháku chyběla jen další medaile z finále Speedway of Nations. „Pokazila se jedna jízda,“ říká Petr Chlupáč. „Kdyby se povedla ta s Austrálií, dopadlo by to. Třeba jindy…“

Jeden z klíčových duelů s Brity | foto Petr Makušev (SportPhoto)

Václav Milík je namotivovaný na Glasgow

Pardubice – 10. srpna
Je v laufu, v dokonalým laufu! Proti takovému tvrzení by protestovali učitelé češtiny, nicméně plochodrážní fanoušci ani náhodou. Jeho patnáct bodů při středečním pardubickém dokonalém triumfu v extralize zapadlo do konceptu posledních dnů. Od medaile při Speedway of Nations chyběl kousíček, nicméně příští sobotu se ve skotském Glasgow jede o postup do Speedway Grand Prix. A Václav Milík nechce hrát druhé housle.

 

Škoda jediné rozjížďky

Václav Milík chová smělé plány | foto Karel Herman

Český nároďák v dánském Vojensu překvapil už ve čtvrtek, když se s přehledem z druhé příčky dostal do sobotního finále. „Super,“ odtuší své hodnocení jeho kapitán. „Postup byl prima, ale jedna jízda mě tam stejně štvala. Ztratili jsme bodáky, prohráli jsme, ale na to se historie neptá, postoupili jsme a to bylo super.“

V pátek šli do akce junioři, kteří se ozdobili druhým místem. „Kluci měli stříbro, bylo to skvělý,“ září Václav Milík. „Nebudu říkat, že je to škoda. Vidíš ty týmy, co tam byly, ale viděl jsem to na zlato. Stalo se, co se stalo. To se stane každýmu. Byl to záhul. Vzala to Discovery, tam se cejtíš jako profík. To bylo hezký, ale vydržet bylo těžký. Já si jejich stříbro užil.“

Český medailový příběh však mohl mít v sobotu večer pokračování při finále Speedway of Nations. „Krásný, super,“ bilancuje Václav Milík. „Mrzí mě jízda s Austrálií. S Maxem Frickem jsem od začátku sezóny ved‘ na souboje 3:1. Víme, že má český mechaniky, byl jsem napumpovanej, cuknul jsem si a málem šel do pásky.“

Trest však přišel i tak. „Rozhodčí to nechal jet,“ pokračuje český kapitán. „Sám jsem se potrestal. Kdybych jim body sebral, jeli jsme last chance. Nikdo od nás nic nečekal a my jsme mohli mít medaili. Loni jsme byli patnáctý, letos pátý.“

 

Z evropského šampionátu dál cesta už nevede

Napřesrok se však na scénu vrací světový pohár družstev, jenž se na sklonku července pojede ve Wroclawi. „To bude těžší,“ uvažuje Václav Milík. „Změní se systém, pojede se v pětkách. S Kvěchounem se mi jezdí krásně ve dvojici, je to super kluk. Bylo krásný postoupit do finále, bylo tam třináct závodníků SGP a mně se povedlo bejt třetí nejlepší.“

Český nároďák ve Vojensu: Jan Kvěch, Václav Milík a Petr Chlupáč | foto Petr Makušev (Sport Photo)

Z Dánska se závodníkovi pardubické Zlaté přilby vracelo domů krásně. „I pro mě samotného to bylo dobrý,“ netají se. „Teď se mi nedařilo, měl jsem pád v kariéře. A zase jsem začal všechny porážet. A co jsme ve Vojensu udělali pro Českou republiky, mě těší doteď.“

Nicméně na obzoru jsou nové výzvy. „Evropa se mi nedaří,“ zvážní. „V Rybniku jsem neměl den. Nerad se tam vracím, nemám nejlepší vzpomínky, když jsem tam závodil v extralize. Nikdy se mi tam nechce. V Güstrowě to teď bylo lepší, ale nepovedla se mi poslední jízda. Ambice byly větší.“

Přitom z evropského šampionátu vede cestička do světa velkých cen. „Rád bych se tam dostal,“ připouští Václav Milík. „Přes Evropu vidím, že je to už nereálný.“

 

Skotské naděje

Ve středu pomáhal poslat Zlatou přilbu na čelo extraligové tabulky | foto Karel Herman

A tak zbývá Glasgow, kde se příští sobotu uskuteční ostře sledovaný challenge. „Do toho dám všechno,“ plánuje. „Párkrát mi postup utek‘. I když jsem třeba o bod nepostoupil, nepodíval jsem se ani na prvního náhradníka.“

Proto bych chtěl teď udělat výsledek. Dostat se do Grand Prix rovnou. Nebo zajet takovej závod, aby si vzpomněli na Čechy s divokou kartou. Ta nová společnost teď může přemýšlet jinak.“

Naděje umírá poslední. „Bylo by to dobrý pro českou plochou dráhu,“ uvědomuje se. „Věřím, že mě to nakopne, abych udělal výsledek. Zvedlo by to u nás úroveň plochý dráhy.“

 

Startovní listina challenge o SGP 2023 v Glasgow:

1 Oliver Berntzon (S), 2 Václav Milík (CZ), 3 Daniel Bewley (GB), 4 Max Fricke (AUS), 5 Andrzej Lebeděvs (LAT), 6 Rasmus Jensen (DK), 7 David Bellego (F), 8 Andeers Thomsen (DK), 9 Szymon Wozniak (PL), 10 Chris Holder (AUS), 11 Rohan Tungate (AUS), 12 Robert Lambert (GB), 13 Jack Holder (GB), 14 Dominik Kubera (PL), 15 Kai Huckenbeck (D), 16 KIm Nilsson (S), 17 Drew Kemp (GB), 18 Connor Bailey (GB)

Václav Milík v akci | foto Karel Herman