Březolupy – 29. prosince
Březolupský koncept závodů na oválech je tři roky stejný. Na jaře flat track a na podzim plochodrážní Slovácký ovál. V sezóně 2024 zůstane zachován jenže v obráceném sledu. A do toho čeká klub křest knihy o dějinách jeho oválu.
Zhruba dvousetstránková je prozatím k mání za čtyři stovky na březolupském obecním úřadě. Řeší se také její zasílání poštou a na jarních závodech bude k mání spolu s publikací Česká plochodrážní ročenka na prodejním stánku vydavatelství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové.
„Možná se udělá setkání v únoru při březolupském fašanku v únoru,“ nastiňuje Josef Mizera, jednatel klubu, který působil v redakční radě právě vydané knihu, jejíž vznik inicioval. „Nebo ji pokřtíme při závodě až v červnu, to je druhá možnost.“
Na rozdíl od předchozích let začne pořad březolupského oválu plochodrážním přeborem. „Chtěli jsme ho udělat dřív,“ vysvětluje Josef Mizera. „Ke konci seriálu by už nejelo tolik závodníků. A ve flat tracku jsme chtěli závod s vyhlášením mistra. Máme tady své mladé závodníky, tak abychom je podporovali. Jenže Praha nám tam hodila vidle, dělá svůj flat track až devatenáctého října.“
A který z dvojice závodů ponese označení Slovácký ovál, který vždy uzavíral sezónu? „Slovácký ovál by měl být o ploché dráze,“ přemítá Josef Mizera. „Ale ještě nevíme. To budeme muset rozhodnout.“
Plzeň – 26. srpna
Plzeň zažila fantastické vyvrcholení českého přeboru. Až poslední série rozhodla o rozjezdu o titul. Po závodech Petr Moravec za přítomnosti šéfa klubu Jiřího Štrobla a českého reprezentačního kouče vylosoval startovní čísla pro úvodní finále, které na Bory zavítá příští středu.
Plzeň – 26. srpna
Noční déšť odtáhnul na východ a svěží větřík byl na odpolední žár krátký. Borská dráha schytala své hlavně od mladších účastníků posledního přeboru. Eduard Krčmář odstoupil kvůli bolestem ve zraněné noze, ale ještě předtím v rozjížďce s číslem šest stačil porazit Petra Chlupáče. Pražan exceloval a v natřískané rozjížďce s číslem dvacet sfouknul naděje Hynka Štichauera a Jana Macka na patnáctibodový komplet. Kopřivničan byl až poslední za navrátilcem Ondřejem Smetanou, nicméně o třetí stupínek nepřišel. Pat mezi Pražanem a Pardubičanem vyřešil los. Ani jeden z nich netoužil vyjet na ovál ještě jednou u vidiny dalších závodů. A Fortuna přála Petru Chlupáčovi. Obvyklé pohánění nejlepších ke stupňům vítězů náhle ustalo. Jury briskně spočítala body v celkovém pořadí přeboru a škrtla jeden nejhorší výsledek. O přeborníka se dodatková jízda jet musela. Lepší start vystřihl Jan Jeníček, jenže Matouš Kameník šel razantně první zatáčkou dopředu a mohl slavit titul. Veselo bylo posléze i v klubovně, kde Karel Kadlec slavil šedesáté a Miroslav Vaic pětašedesáté narozeniny.
Trio neporažených
V noci pršelo. Ale po dnech tropických veder nebylo nepřirozené, že na borský ovál nakonec vyjela i kropička. Od rána byl krásný den a vítr jen snižoval pocitovou teplotu. Hic ovšem byl i tak. Boj v posledním přeboru mohl začít. Bez kvalifikace, protože nepřijel Daniel Halamka. Dlouho se čekalo rovněž na Jana Jeníčka, jenž ale na Bory přibyl někdy okolo půl druhé.
Na seznam ztrát se přidal pouze slavnostní nástup, protože v tropickém horku stejně nepřišlo mnoho diváků. Jako první vítěz se do depa vracel letošní přeborový suverén Eduard Krčmář. Za svými zády zprvu měl Ondřeje Smetanu, jehož ovšem v první zatáčce třetího kola předjel Jaroslav Vaníček.
Hned vzápětí triumfoval Petr Chlupáč stylem start – cíl, přičemž za sebou nechal leadera aktuální klasifikace Matouše Kameníka. Štěpán Ševčík se postaral o drama rozjížďky s číslem tři. Zhasnul mu motor, ale tentokrát všechno dobře dopadlo. V následující rozjížďce se z rámu obrýleného juniora ozvala rána, která ohlásila jeho konec v dnešním klání.
Vedení třetí jízdy se ujal Jan Jeníček. Prozatím nejblíže umístěný závodník leadera aktuální klasifikace se bohužel ve druhém oblouku dostal moc ven, což Jan Macek vzal jako pozvánku do vedení. Posledním triumfátorem úvodní série se stal Hynek Štichauer. V prvním nájezdu pojedl Vojtěcha Šachla.
Ten neměl zrovna povedený vstup do závodu. Ve druhém výjezdu druhého okruhu upadl a v sedmé jízdě zastavil již ve třetím okruhu, protože neměl žádnou šanci na progres z poslední pozice. Hovoříme-li o druhé pětině, připomínala tu první, jakoby byla obšlehnutá přes kopírák. S výjimkou Jana Jeníčka.
Ondřej Smetana komentuje svůj comeback na ovály:
„Náročný. Trať je krásná, ale fyzicky to nezvládám. Zatím.“
Pardubický junior vytěžil maximum ze svého skvělého startu v rozjížďce s číslem sedm. Nechal za sebou Ondřeje Smetanu. A když se Vojtěch Šachl dral dopředu první zatáčkou druhého kola, vrazil do mantinelu. Situaci ustál, ale v předposledním okruhu stejně zůstal stát.
Hrot aktuální klasifikace závodu se nezměnil. Hynek Štichauer kraloval páté, Eduard Krčmář šesté jízdě. Jan Macek opanoval rozjížďku s číslem osm. Do depa přijel po prázdné zadní pneumatice, z níž ale vzduch naštěstí utekl až po projetí cílem.
Cesta na stupně vítězů se odkládá
Zdálo být se rozhodnuto. Rozjížďka s číslem deset ale ukázala, že není. Jan Macek vystřihl start jako z partesu. Eduard Krčmář jej ve vedení vystřídal po vnější straně úvodního oblouku. Jenže ve druhé zatáčce vyjel moc ven. Předčil jej Matěj Frýza. Jeden bod před Vojtěchem Šachlem zachránil, jenže vzápětí přišel v depu za Karlem Kadlecem, že ze závodu odstupuje.
Eduard Krčmář vysvětluje svůj předčasný konec:
„Bolí mě ta noha, co jsem si udělal v Praze. Je to tady děravý. Teď mě kopla díra, škublo mě v tom. Abych se tu rozbil, to ne, když mám repre a další závody.“
Svou rezignací přišel Eduard Krčmář s velkou pravděpodobností o celkový triumf v přeboru. A samozřejmě pochopitelně tako o dnešní vítězství. Jan Macek se prve vrátil do vedení rozjížďky s číslem deset. Jeho maximu srovnal ve dvanácté jízdě Hynek Štichauer. Chlupáč, který hrál sólo na začátku třetí série, byl o bod pozadu.
Vedoucí trio protáhlo svou triumfální šňůru také v následující sérii. Ve všech třech případech šlo o triumfy ve stylu start – cíl. Pořadatelé dopřáli dráze intenzivnější úpravu především ve druhé zatáčce, na níž si účastníci stěžovali. Vše nezadržitelně spělo k rozjížďce s číslem devatenáct, kde se vedoucímu triu měl o konkurenci postarat Ondřej Smetana.
Jako první na let pásky reagoval Hynek Štichauer. Petr Chlupáč se venkem úvodního oblouku ukázal jako rychlejší. Jan Macek šetřil hranu na pneumatice a uzavíral řadu. Na pódiu mu zůstal nejnižší stupínek, kdežto první dva v cíli měli stejné skóre.
Ani jednomu se u vědomí dalších klíčových závodů na ovál k vzájemné konfrontaci nechtělo. Proto si v depu hodili mincí. Štěstěna stála při Petru Chlupáčovi, jakoby jej chtěla odměnit za bojovnost. Pořadatelé vyháněli nejlepší trojku k vyhlášení, ale spěch se neukázal jako dobrý rádce. Jury totiž dala dohromady závěrečnou klasifikaci celého přeboru. A ejhle, Matouš Kameník a Jan Jeníček na tom byli úplně stejně.
Jan Jeníček měl lepší vstup do závodu. Když přišla krize a silnější závody uprostřed programu, Matouš Kameník byl lepší. A to i při vzájemné konfrontaci v rozjížďce s číslem čtrnáct. Pádil dopředu rovněž po vylétnutí pásky v sedmnácté jízdě. Ve druhé zatáčce se přetočil a vyhodil si rameno. Musel na trávník a Jan Jeníček s ním srovnal přeborový krok po hladkém triumfu ve dvacáté jízdě.
Sedm minut před půl šestou Karel Kadlec zvedl závoru depa a pustil oba pretendenty přebornického titulu na ovál. Lepší start měl Jan Jeníček. Zamířil dovnitř zatáčky, kdežto Matouš Kameník udeřil zvenčí. Lehce bouchnul motocyklem do svého protivníka. A pak si už jen pádil pro zlato.
Hlasy z depa
„Mně se to líbilo,“ usmíval se Petr Chlupáč. „Dráha pro mladý kluky nebyla, taky jsem nadával. Byla těžká, technická, ale moc se mi to líbilo. Hynek říkal, že jede dlouhou, respektuju to, proto jsme si hodili mincí.“
„Chlupík byl lepší,“ uznával Hynek Štichauer. „Změřil ho Eda. Chtěl jsem si hodit mincí a rozjezd nejet. Jsem starej a unavenej. Dráha byla těžká pro nás, co jedeme krátkou jednou za čas. Nebylo to easy se srovnat, jsem rád, že jsem si tu dráhu zkusil před mistrákem. Takže dobrý, nejsem spokojenej se stylem, sedím na tom blbě. Nikdy mně to tady nechutnalo, musím se s tím popasovat.“
„Rozjetý to bylo pěkně,“ vyprávěl Jan Macek. „Akorát jsem posral poslední jízdu. Dráha byla rozbitá a těžká, ne každý to zvládá. Tu poslední rozjížďku jsem jel na starý gumě, abych zítra na Žarnovicu měl obuté tři nové gumy.“
„Škoda, byl jsem zevnitřku,“ nemohl Jan Jeníček nelitovat rozjezdu o titul přeborníka. „Start jsem měl lepší, on šel venkem. Bylo to jasný, Matouš byl lepší. Motorka jela skvěle, akorát dráha byla děravější. Dalo se ale na ní závodit.“
„Myslím, že deset bodů není tak strašnej výsledek,“ přemítal Jaroslav Vaníček. „Budu dělat všechno, aby to příští závody dopadlo líp. Budu se připravovat na Evropu v Pardubicích. Prioritou dnes bylo, aby se mi nic nestalo, dráha nebyl v nejlepším stavu, ale je to pro všechny stejný.“
„Bylo to dobrý, celej závod dobrej,“ vyprávěl Matouš Kameník. „Poslední jízdu jsem měl Jardu a Vojtu a já jsem vyjel na venek. Bylo to rychlý, přetočil jsem se, zatlačilo to na rameno a to mi vypadlo. Zajel jsem na trávu a nahodil ho. Vjel jsem do depa, svlíknul jsem se a pak mě poslali zpátky. Byl jsem nasranej, že mě tam zase ženou. A na venek! Ale proto jsem odstartoval, buchli jsme se, ale jsem šťastnej, že mám titul.“
„Paráda, docela mě to bavilo, jsem spokojenej,“ liboval si Ondřej Smetana. „Neočekávalo se, že bych vyhrál. Pěkně jsem si zajezdil, mohlo bejt pár bodíků víc, ale pár mě jich zase překvapilo. Takže spokojenej.“
„Nebylo to špatný,“ připouštěl Matěj Frýza. „V rámci možností. Dráhu jsem nejel bez respektu, asi se jim nepovedla. Ale do mistráku ji spraví. První jízdu jsem neodstartoval, poslední taky ne.“
kvalifikace:
Po ranním odhlášení Daniela Halamky ztratila smysl a Ondřej Smetana, Štěpán Ševčík a Štěpán Melč postoupili přímo do hlavního závodu.
Plzeň – 24. srpna
Nejprve Eduard Krčmář. Pak Adam Bubba Bednář. Dál Hynek Štichauer. V červnu Jan Jeníček a v červenci Matouš Kameník. Tito všichni se letos objevili aspoň jednou na pozici leadera českého přeboru. Ten vrcholí pozítří odpoledne na plzeňských Borech a díky sedmnácti přihlášeným začne program kvalifikační rozjížďkou.
Tipujte:
Loading ...
V ideální výchozí pozici pro zisk přebornického titulu se nachází Matouš Kameník. Na Borech bude mít náskok šesti tabulkových bodů před Janem Jeníčkem. Avšak konkurenci zahustí skoro všichni dosavadní muži soutěže.
Inu, skoro… Adam Bubba Bednář bohužel vypadl ze hry po červnovém pádu během českého šampionátu dvojic ve Slaném. Sanitka s ním odhoukala do nemocnice s fakturou kotníku. Nucená závodní pauze se zdá být minulostí.
Junior pražské Markéty včera v Liberci a dnes v Praze absolvoval po zranění své první tréninky. Na sobotu není přihlášen, ale šestá příčka aktuálního pořadí přeboru mu nabízí slušnou výchozí pozici pro mistrovství republiky jednotlivců.
Do něho jsou na základě loňského pořadí kvalifikování Václav Milík, Jan Kvěch, Eduard Krčmář, Hynek Štichauer, Petr Chlupáč, Daniel Klíma, Josef Franc a Martin Málek. Posledně jmenovaný březolupský borec ovšem zatím letos na ovály nevyjel.
Proto z přeboru postoupí devět mužů. Průběžná klasifikace se ale redukuje o borce, kteří se kvalifikovali z titulu loňského umístění. Nejen o třetího Eduarda Krčmáře a pátého Hynka Štichauera, nýbrž i desátého Daniela Klímu a jedenáctého Petra Chlupáče.
Tato devítka se zdá být jasná. Leader Matouš Kameník a jeho nejbližší pronásledovatel Jan Jeníček ztrácející šest bodů. Vojtěch Šachl a Adam Bubba Bednář, jejichž kvalifikační duel v dubnové Praze oteplil mrazivý večer. Jaroslav Vaníček, Jan Macek, opět s kopřivnickou klubovou příslušností. Jan Hlačina se svitavskou bednou, Matěj Frýza a Bruno Belan.
Ale za nimi jsou David Hofman, Jaroslav Petrák a další, kteří se nechtějí smířit s rolí hráčů druhých houslí a zmocnit ve v českém finále aspoň náhradnických postů. A do toho Ondřej Smetana. Při svém letošním přeborovém debutu se do kvalifikačního procesu o šampionát republiky už nezapojí přímo. Body soupeřům brát bude.
A právě jeho přihláška určila podobu sobotního rozpisu. Závodníků se sedmnáct, proto se čtyři z nich pustí do kvalifikační rozjížďky. Bernou mincí je postavení v současné klasifikaci. Obsazení Daniel Halamka, Štěpán Melč, Štěpán Ševčík a Ondřej Smetana. A odměnou tři místa v hlavním závodě.
Liberec – 13. července
Tak by se daly nazvat sobotní závody v Liberci, ale i v Divišově. Během sezóny nastřádaná data z E speedway motocyklů a množství hodin strávených okolo jednotlivých jezdců s éčky, přináší ovoce. Adam Nejezchleba v sezoně vyzrál v opravdového závodníka. Naučil se připravovat se na jednotlivé závody a odolávat někdy kousavým narážkám.
Adamova cesta
Liberec byl poslední letošní závod mistrovství republiky stopětadvacítek a on se chtěl ukázat na domácí půdě v tom nejlepším světle. Cesta do Liberce byla tak trochu jako z pohádky. Táta Adama v sobotu ráno naložil na autobus směr Liberec. Věci na závodění v tažce a na zádech batoh.
Spíš to připomínalo nástup hokejistů než plochodrážního jezdce. V Liberci už na něho čekal vůz, aby jej přivezl do Starých Pavlovic.
Vedoucí E týmu Tomáš Kollert vulgo Hugo měl motocykly již v depu připravené jak pro Adama, tak pro polského mladíčka Juliana Wroneckeho. V týmu panovala obava, jak se budou v panujícím vedru chovat baterky.
Týmové rozhodnutí bylo jasné. Číslo jedna Adam a záda s technikou mu bude krýt týmová dvojka Julian. Vše nakonec klaplo na jedničku. Škoda pádu Juliana, který mu zabránil postupu do finále.
První místo Adama pouze potvrdilo, že E speedway tým v letošní sezóně plní, co si zadal. A Adam Nejezchleba v neděli ještě závodil v Divišově ve flat tracku a prvním místem tak uzavřel své víkendové závodění.
Liberecký klokan
V sobotu se v Liberci jel také český přebor. Liberec do závodu nasadil Michaela Westa. Australský mladíček, co trénoval před závody v Liberci a Slaném, byl na liberecké dráze jak štika v rybníku.
Bojovnou jízdou se dostal až do finále, kde na naše borce v uvozovkách nestačil a skončil celkově na čtvrtém místě. Většina závodníků se také zapojila do akce zdravotních klaunů a červeným nosem tak plochá dráha podporuje děti, které v nemocnicích čekají na uzdravení.
Liberec – 8. července
Sobota tušila horký den a oblékla si krátkou sukénku. Jenže červenec to přehnal a vyhodil ji po stupnici pana Celsia pořádně vysoko, až by slovutný švédský fyzik neobhájil své tvrzení, že se dívá nahoru jen proto, aby zjistil, kdy se vaří voda. Vyprávění Věroslava Kollerta, že mu předevčírem sahala dešťová voda až do depa znělo jako historky o Švédech na pražském mostě. Předposlední přebor opanoval Eduard Krčmář. Čtyři triumfy v základní části vyšperkoval finálové sólem před zraky Jaroslava Vaníčka. Pražský junior měl s postupem namále. Pykal diskvalifikací za kolizi s Vojtěchem Šachlem, jenž své depo vyklízel předčasně s bolavým ovázaným kotníkem. Po strhující bitvě s Michaelem Westem skončil třetí Matouš Kameník. Mistrovské stopětadvacítky se staly jednoznačnou kořistí Adama Nejezchleby, Karel Průša potvrdil titul druhou příčkou.
Horké pavlovické odpoledne
Červencové vedro jako v peci vítalo třináct účastníků letošního předposledního přeboru. „Předevčírem byla voda až v depu,“ vzpomínal Věroslav Kollert na nedávné slejváky. „Ucpávaly se kanály a dneska se práší,“
Vynechal se nástup a šlo se rovnou na věc. Pětistovky přitom předběhly kolibříky a Jaroslav Vaníček projel cílem jako první dnešní vítěz. Jeho trojku vzápětí vyrovnal Matouš Kameník, když celá kola držel na uzdě Vojtěcha Šachla. Rozjížďka s číslem tři začala překvapením.
I když pověst Jana Jeníčka jako pohotového startéra se v letošní sezóně po českých oválech již dávno rozšířila. Z pozice od mantinelu se ale řítil Eduard Krčmář, jenž záhy převzal vedení. Petru Chlupáčovi ovšem trvalo mnohem déle se před pardubického juniora, který po svitavském vítězství vedl celý přebor, posunout.
Pražan jej podjel v nájezdu do druhé zatáčky ve druhém kole a okamžitě pacifikoval pokus Jana Jeníčka o odvetu. Jako první své úvodní vítězství obhájil Jaroslav Vaníček v rozjížďce s číslem čtyři. Druhý Pražanův triumf ovšem nebyl prostý problémů.
Jaroslav Vaníček komentuje rozjížďku s číslem čtyři:
„Jel jsem na venku, Vojtu to natáhlo, neudržel motorku. Napálil mě a šli jsme oba přes hák. Přistála na mě motorka.“
V první zatáčce objížděl Vojtěcha Šachla, jemuž se povedl start, ale oba skončili na zemi. V repete Jaroslav Vaníček odvedl Michaela Westa, jenž teprve v neproporcionálním rozpisu do závodu vstupoval. Eduard Krčmár hrál sólo v rozjížďce s číslem pět. Matěj Frýzy se blýsknul hned vzápětí. Úvodní nulu z třetí jízdy proti silným jménům nemohl odčinit lépe než suverénním triumfem.
Eduard Krčmář neprohrává
Třetí série dnešním závodem opět trošičku zamotala. Matouš Kameník jel v sedmé jízdě na ovíl podruhé. Během úvodního okruhu si vyvzdoroval vedení před Matějem Frýzou. Hned na to Jan Jeníček bral první trojku, což posílilo jeho šance na postup do závěrečné části. Ta se skládala pouze z finálové rozjížďky, k níž nepomohla žádná semifinále.
Jan Jeníček komentuje průběh závodu:
„Dneska mi přivezli nový motor. Šli jsme naostro, motorka jede dobře, ale nejsem si tolik jistej. Má to jinej zvuk, ale ještě pár tréninků a bude to dobrý.“
Rozjížďka s číslem devět měla vidět další start – cíl v podání Eduarda Krčmáře. A také, že ano. slánské eso se ujalo vedení před Michaelem Westem. Jenže Vojtěch Šachl ve druhém kole upadl ve druhé zatáčce. Na zem šel raději i Daniel Halamka.
Pražský junior byl diskvalifikován, navíc s bolavou nohou z dalšího pokračování odstoupil. „Mám oteklej kotník,“ mračil se. „Neudržel bych se v háku. Hrozně to bolí.“
Při opakovačce Eduard Krčmář opět úřadoval naplno. A když bez větších problémů vyhrál rovněž jedenáctou jízdu, stal se prvním finalistou. O svých soupeřích zatím neměl pražádné tušení. Jaroslav Vaníček v rozjížďce s číslem dvanáct svedl úžasný duel s Matějem Frýzou, jenž se ujal vedení.
Od druhého kola byl na koni, jenže devět bodů neskýtalo velkou naději. Ostatní pretendenti postupu na sebe narazili v rozjížďce s číslem třináct, jíž se základní část uzavřela. Michael West prve v desáté jízdě koukal na výfuk Petra Chlupáče, nicméně nyní vypálil dopředu současně s letem pásky.
Odolal tlaku Matouše Kameníka, jemuž deset bodů stačilo na druhé místo po základní části. A protože Petr Chlupáč trčel na třetím místě, byl venku, kdežto do finále šel nejen Michael West, ale také Jaroslav Vaníček.
V klíčové sérii Eduard Krčmář odstartoval jako plochodrážní pánbůh. Ohlédl se až v cíli, kde měl desetimetrový náskok před Jaroslavem Vaníčkem. Na třetí místo se již v úvodním výjezdu na úkor Michaela Westa prosadil Matouš Kameník.
One electrical man show
Z deseti kolibříků v doprovodném mistrovském závodě bylo po tréninku devět. Luboši Hromádkovi totiž o tréninku prasknul rozvodový řetízek. Karel Průša přijel s vidinou zisku titulu. A hned v rozjížďce s číslem jedna se mu vydal naproti triumfem ve stylu start – cíl před svým nejbližším pronásledovatelem Petrem Markem.
Vzápětí prožil velký pech Filip Kasan. Ve druhém okruhu musel odstoupit z vedoucí pozice. Pak již nezískal ani bod. jeho triumf zdědil krajan Jaroslav Hajko. Jemu nakonec unikla finálová jízda o onen pověstný kousíček. Leč popořadě…
V rozjížďce s číslem tři vyjel prvně na ovál Adam Nejezchleba. Svůj elektrický motocykl dostal do cíle před Karlem Průšou. A když hned na to Petr Marek přijel do cíle jako vítěz, celá trojice disponovala pěti body.
Velké ambice neskrývala ani Štěpánka Nyklová. Poprvé šla do akce v rozjížďce s číslem čtyři, kdy ji Petr Marek spodní stranou první zatáčky připravil o vedení. Z konfrontace s Adamem Nejezchlebem a Petrem Markem v rozjížďce s číslem sedm nešlo vytěžit více než jediný bod.
Ještě předtím vyhrál Karel Průša pátou jízdu, jež se musela opakovat vinou najetí Romana Štoly do pásky. Slaňák měl osm bodů, Petr Marek také. Adam Nejeczhleba v sedmé jízdě porazil Juliana Wroneckeho a dostal se na hodnotu devět.
Štěpánka Nyklová byla v cíli hned za ním. Jaroslav Hajko se totiž po spodní straně prvního oblouku probil pouze před Mariána Jirouta. Mohl se opřít o šest bodů, kdežto severočeská blondýnka ve slánské vestě jen o pět.
Okamžik postupové pravdy přinesla rozjížďka s číslem devět. Copak o to, Karel Průša vyhrál, ale jemu nemohlo finále už uniknout. Štěpánka Nyklová ale ustrážila Jaroslava Hajka, což se při bodové rovnosti stalo klíčovým momentem pro postup. Julian Wronecki, který mohl v desáté jízdě proměnit postup v realitu, upadl. Stejně však jezdil poslední a Adam Nejezchleba, Petr Marek a Marián Jirout si své posty před ním dobře chránili.
Adam Nejezchleba svou triumfální sérii protáhl také do finále. Odstartoval jako první, kdežto Karel Průša za jeho zády musel odrážet nájezdy Petra Marka. A Štěpánka Nyklová uzavírala řadu.
Hlasy z depa
„Super,“ komentoval Eduard Krčmář své vítězství. „Přebor beru jako trénink, nemám tolik závodů, tak jedu tady. Je lepší sedět na motorce. Dám motory na servis před světovým pohárem, budu se tam snažit udělat výsledek a sehnat angažmá v Polsku, ať se mnou nevyjebou jako letos.“
„Zezačátku to bylo dobrý,“ uvažoval Jaroslav Vaníček. „Uprostřed závodu se to neodvíjelo, jak bych chtěl. Měl jsem hnusnej pád, jedna motorka kompletně na odpis. Skočil jsem na druhou a nakonec se bedna povedla.“
„Bylo to velice dramatický, hlavně ta finálovka,“ nechal se slyšet Matouš Kameník. „Ten Klokan mě pořád dojížděl, jsem šťastnej, že se bedna povedla. Radši mám delší dráhy. Tohle je moc malý, ale dobrý, jen trošku hopsavý.“
„Zezačátku nic moc, pak jsme našli nastavení motorky,“ vyprávěl Matěj Frýza. „Na půllitru jsem tady jel poprvý. Učím se a na konci už to bylo lepší. Mohlo být hůř.“
„Bylo to lepší než normální,“ filozofoval Bruno Belan. „Ale mohlo to bejt ještě lepší.“
„Nic moc,“ vrčel Jan Jeníček. „Ta poslední jízda. Start jsme měli všichni stejnej, z výjezdu mě to vytáhlo. Zatáčka u depa byla překropená, protočil jsem se a ztratil rychlost. V Plzni uvidíme, udělám pro titul všechno. Snad nebude takový teplo, bude to srpen.“
TOT
FIN
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3
12
1.
2. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 X 3
9
2.
3. Matouš Kameník, Pardubice
3 3 2 2
10
3.
4. Michael West, AUS (DMU)
2 2 2 3
9
4.
5. Petr Chlupáč, Praha
2 2 3 1
8
6. Matěj Frýza, Plzeň
0 3 2 2
7
7. Bruno Belan, Slaný
2 2 2 1
7
8. Jan Jeníček, Pardubice
1 1 3 1
6
9. Vojtěch Šachl, Praha
2 0 1 –
3
10. Jan Hlačina, Pardubice
1 1 0 0
2 (los)
11. David Hofman, Pardubice
0 1 0 1
2 (los)
12. Štěpán Melč, Plzeň
1 0 1 0
2 (los)
13. Daniel Halamka, Praha
0 0 1 0
1
Aktuální pořadí seriálu:
PHA
PLZ
KOP
CHA
SVI
LIB
TOT
4.4.
22.4.
8.5.
27.5.
24.6.
8.7.
1. Matouš Kameník, Pardubice
10
14
12
10
12
16
74
2. Jan Jeníček, Pardubice
7
10
11
11
20
9
68
3. Eduard Krčmář, Slaný
20
20
–
–
–
20
60
4. Vojtěch Šachl, Praha
NQ
5
9
16
18
8
56
5. Hynek Štichauer, Pardubice
11
–
18
20
–
–
49
6. Adam Bubba Bednář, Praha
18
11
20
–
–
–
49
7. Jaroslav Vaníček, Praha
9
9
–
12
–
18
48
8. Jan Hlačina, Pardubice
2
7
5
8
16
7
45
9. Jan Macek, Praha
5
12
10
18
–
–
45
10. Petr Chlupáč, Praha
16
16
o
–
–
12
44
11. Daniel Klíma, Praha
12
18
14
–
–
–
44
12. Matěj Frýza, Plzeň
6
8
8
9
–
11
42
13. Bruno Belan, Slaný
8
4
7
7
–
10
36
NC Michael West, AUS (DMU)
–
–
–
14
–
14
28
14. David Hofman, Pardubice
–
NQ
2
5
10
6
23
15. Jaroslav Petrák, Pardubice
3
1
6
–
11
–
21
16. Michal Baštecký, Praha
4
6
3
6
o
–
19
17. Daniel Halamka, Praha
1
NQ
0
2
9
4
16
NC Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
–
–
16
–
–
–
16
18. Štěpán Melč, Plzeň
0
2
4
4
–
5
15
NC Ruben Guikema, NL
–
–
–
–
14
–
14
19. Josef Franc, Praha
14
–
–
–
–
–
14
20. Radek Bambuch, Kopřivnice
–
0
1
1
8
–
10
21. Štěpán Ševčík, Divišov
NQ
NQ
–
3
–
–
3
22. Pavel Čermák, Divišov
0
3
–
–
–
–
3
23. Oliver Schmid, Plzeň (250 ccm)
–
0
–
–
–
–
0
MR 125 ccm:
TOT
FIN
1. Adam Nejezchleba, Liberec (E)
3 3 3 3
12
1.
2. Karel Průša, Slaný
3 2 3 3
11
2.
3. Petr Marek, Praha
2 3 2 2
9
3.
4. Štěpánka Nyklová, Slaný
2 1 2 3
8
4.
5. Jaroslav Hajko, SK – Žarnovica
3 2 1 2
8
6. Julian Wronecki, PL (E)
2 1 2 F
8
7. Marián Jirout, Pardubice
1 1 0 1
3
8. Roman Štola, Mariánské Lázně
0 1 1 1
3
9. Filip Kasan, SK – Žarnovica
E 0 0 –
0
Poznámka: Luboš Hromádka nestartoval, protože mu před tréninkem praskl rozvodový řetízek v motoru
Konečné pořadí seriálu:
SLA
PLZ
SLA
CHA
LIB
PHA
LIB
TOT
17.4.
1.5.
13.5.
27.5.
28.5.
24.6.
8.7.
1. Karel Průša, Slaný
20
20
20
20
18
18
18
134
2. Petr Marek, Praha
14
18
18
14
16
16
16
112
NC Adam Nejezchleba, Liberec (E)
18
–
14
18
20
20
20
110
3. Štěpánka Nyklová, Slaný
16
16
16
16
9
10
14
97
4. Marián Jirout, Pardubice
11
12
9
11
10
8
10
71
5. Luboš Hromádka, Pardubice
12
14
11
12
12
7
NC
68
6. Roman Štola, Mariánské Lázně
–
11
10
–
11
–
9
41
NC Julian Wronecki, PL (E)
NC
–
12
–
–
14
11
37
NC Filip Kasan, SK – Žarnovica
–
–
–
–
14
9
8
31
NC Jaroslav Hajko, SK – Žarnovica
–
–
–
–
–
11
12
23
NC Andžejs Smulkevič, LAT
–
o
–
–
–
12
–
12
Poznámka: klasifikování jsou pouze držitelé licencí AČR startující s motocykly se spalovacím motorem