Pardubice – 27. října
Zima v Čechách byla mírná. Ostatně jako vždycky. Ledaři skřípali zuby a loňské Holice zůstaly jediným závodem u nás za poslední tři sezóny. Jenže březen se vytasil s protivníkem mnohem silnějšího kalibru. Díky koronaviru a nouzovému stavu se zmrazil začátek sezóny. Na podzim se epidemická situace zhoršila. Pořadatelé vcelku logicky nechtěli jezdit své mítinky bez diváků, což ostatně nyní už není ani možné. Sportovní komisi nezbylo nic jiného, než letošní závodění oficiálně ukončit, což jednomyslným verdiktem svých členů učinila včera. Sezóna se smrskla na všeho všudy čtyři měsíce. Svitavy a Březolupy nepořádaly vůbec nic, Chabařovice pouze závody stopětadvacítek. Přesto se za letošním rokem lze ohlížet s uspokojením.
„Sportovní komise děkuje všem organizátorům a jezdcům, že přes všechny problémy bylo uspořádáno třicet osm mistrovských a přeborových podniků,“ říká Petr Moravec. „Navíc v České republice bylo uspořádáno pět závodů mistrovství světa a tři závody mistrovství Evropy. Naši pořadatelé byli po Polsku druhým nejčastější pořadatel závodů mistrovství světa e Evropy a navíc uspořádali čtyři volné závody, jeden zapsaný v kalendáři FIM a všechny v kalendáři FIM Europe.“
Za čtyři měsíce se však všechny plány nestihly uskutečnit. Přitom chybělo jen čtrnáct říjnových dnů, aby účet sezóny s kombinací dvojek a nul v letopočtu byl uzavřen jako kompletní. Kromě ledařských titulů se tím pádem musíme obejít i bez mistrů republiky dvojic. Jeho odvolání však jde za deštěm, který na svátek všech Václavů zasadil slánskému oválu poslední ránu.
Dle originálního plánu se vlastně odjelo jen mistrovství republiky juniorských družstev, které na konci srpna ovládlo fenomenální pražské trio Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Daniel Klíma. Z hlediska kvót i šampionát na dlouhé dráze s pátým primátem Josefa France, jenž se však posunul o dva měsíce oproti původním záměrům.
Mistrovství republiky jednotlivců nemělo dvě, nýbrž jediné finále. Eduard Krčmář jej sehrál s rutinou zkušeného hráče pokeru. Neztratil jediný bod a své první zlato vybojoval s plnou parádou. Slánské eso zvítězilo i v přeboru, který komise operativně přeplánovala, aby se stal hlavní náplní plochodrážního června.
Zní to kontroverzně, ale nezvratné odvolání březolupského závěru přineslo spravedlivý výsledek. Eduard Krčmář by totiž na jihu Moravy nemohl startovat kvůli svým závazkům v Krosně a přišel by o zlato, ačkoliv si v šesti závodech vypracoval olbřímí náskok. Čtyřikrát vyhrál s maximálním skóre a jen dvakrát jej z nejvyššího stupínku dokázal sundat Josef Franc.
V juniorce Petr Chlupáč neprohrál jedinou rozjížďku, avšak v Žarnovici chytil kšiltem přilby za zvedající se pásku shodou okolností v jízdě se svým největším rivalem Danielem Klímou. Ten potvrdil, že štěstí přeje připraveným, nicméně zlato je potvrzením jeho stoupající výkonnosti. Avšak škoda zrušených podniků v Praze a v Kopřivnici. Souboje obou Pražanů okořeněné přítomností Jana Kvěcha, jenž první podnik v Plzni musel vynechat, a dalších by určitě nenechaly obecenstvo v klidu.
Celý program nestihly ani obě ligové soutěže. První liga se smrskla na půlku s ohledem na úsporu nákladů, ale především termínů. Praha v ní již třetím rokem neprohrála ani jeden závod. Podzimní vývoj potvrdil správnost idey plochodrážní exekutivy na expresní pojetí extraligy ve dvou zářijových týdnech.
Leč pražský klub žil přípravami na dvě velké ceny, jediných, které se letos nekonaly v Polsku. Náhradní říjnový termín už padl na vrub vládních opatření. Praha se tím pádem může chlubit zajímavým statistickým zápisem. Vyhrála titul, aniž by absolvovala mítink na domácí trati. Něco takového se stávalo pouze v letech 1987 – 1990, kdy o titulu rozhodovalo finále mistrovství republiky družstev konané zásadně na neutrálním stadiónu. A pak ještě v ligovém pravěku, než pražská Markéta v jednašedesátém prvně otevřela své brány.
Kraťoučká sezóna paradoxně přispěla dvěstěpadesátkám. Původně měly mít je jediný mistrovský závod se silnou mezinárodní účastní v září ve Slaném. Nakonec byl zamýšlený pohár povýšen na šampionát republiky, který se stalo kořistí Jaroslava Vaníčka. Termíny škrtali i kolibříci. Adam Bednář triumfoval na krátkých oválech. Klasický šampionát přišel o březolupský závěr, avšak v té chvíli již nemohl Vojtěcha Šachla na hrotu klasifikace nikdo přestihnout.
Všechno už tady jednou bylo:
Premiérové plochodrážní závody v Československu se datují již do půle dvacátých let a na motocyklech se na oválech doleva v pražských Bubnech závodilo ještě za císařpána. Turbulentní století se proto nemohlo neprojevit ani ve sportu levých zatáček.
První státní zákaz přišel v září 1938. Sudetští Němci, na mnoha místech otevřeně podporováni ozbrojenou mocí Říše, se zbraní v ruce povstali proti Československu. Mnohé požáry musela hasit naše armáda, dokonce za použití tanků, a světový konflikt byl na spadnutí. Na sport nemohlo být logicky ani pomyšlení. První plochodrážní mistrovství naší země se proto v Plzni nekonalo.
Adolf Hitler se nespokojil s výsledky Mnichovské dohody. V Evropě se závodilo, automobilová Velká cena se v Bělehradě konala ve chvíli, kdy Němci útočili na Polsko, avšak v Protektorátu Čechy a Morava nikoliv. S vypuknutím druhé světové války byl však se závodním motorismem utrum.
Již zkraje září 1945 se na Strahově konala plochá dráha jako vůbec první motoristický podnik v osvobozené zemi vůbec. Ovšem poválečné Československo si o demokratické první republice mohlo jen zdát. Navíc přišel komunistický puč. Sám o sobě by s přimhouřením oka šel klasifikovat jako převzetí moc ústavními prostředky, nicméně již blízké měsíce přinesly neuvěřitelný teror.
Pokud se motorismu týká, srpen osmačtyřicátého přinesl nekompromisní zákaz pořádání veškerých závodů. Na prahu padesátých let čelila plochá dráha i stopce pořádání na atletických stadiónech a ještě další restrikci v dvaapadesátém, jež nejspíše pramenila z technického stavu dosluhujících motocyklů. Stát sport levých zatáček omezil až letos zjara a poté na podzim.
Ačkoliv část mistrovských seriálů zůstala nedokončena, členové komise se nepřiklonili k jejich dokončení zjara příštího roku. Taková řešení známe nejen od protinožců, nýbrž kupříkladu ze série Drift-On-Ice pořádané Ronnym Weisem. Ostatně čas od času se i v termínovém kalendáři domácích ledů objeví prosincový mítink.
Ještě nikdy se však nekonal, přesto se v naší historii jedna soutěž rozložila do dvou let. Na podzim 1974 hodně pršelo. Kvalifikace o extraligu 1975 proto stihla v říjnu pouze polovinu, druhá se dojela až v březnu. V dubnu dvaasedmdesátého zase déšť dovolil v Březolupech uskutečnit jen osm rozjížděk prvoligového klání. Druhá polovina se odjela až nazítří.
Déšť ostatně komplikuje situaci pořadatelům i dnes, což ostatně na vlastní kůži zažil i nepravidelný návštěvník plochodrážních závod. Postaral se také o kuriózní rekord Michaela Hádka, který je díky němu jediným závodníkem planety, který absolvoval dva podniky ranku mistrovství světa. V červnu 2009 po odloženém semifinále juniorských družstev v Pardubicích rychle pospíchal do Divišova na kvalifikaci o Speedway Grand Prix.
Resumé plochodrážních šampionátů republiky 2020:
| šampionát: | uskutečněné závody: | zrušené závody: | mistr: |
| MR jednotlivců: | 1 | 1 | Eduard Krčmář (Slaný) |
| přebor jednotlivců: | 6 | 1 | Eduard Krčmář (Slaný) |
| extraliga: | 3 | 2 | AK Markéta Praha |
| 1.liga: | 2 | 2 | AK Markéta Praha |
| MR dvojic: | 0 | 1 | – |
| MR U21 + U19: | 2 | 2 | Daniel Klíma (Praha) |
| MR U21 družstev: | 1 | 1 | AK Markéta Praha |
| MR dlouhá: | 1 | 0 | Josef Franc (Praha) |
| MR ledy: | 0 | 4 | – |
| MR ledy družstev: | 0 | 2 | – |
| MR 250 ccm: | 8 | 0 | Jaroslav Vaníček (Praha) |
| MR 125 ccm: | 5 | 3 | Vojtěch Šachl (Chabařovice) |
| MR 125 ccm krátká dráha: | 5 | 4 | Adam Bednář |
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer a Mirek Horáček
