Archiv pro rubriku: MČR

Slánská zářijová závodní sobota je zase blíže realitě

Slaný – 17. srpna
První červencová neděle měla být ve Slaném plná závodění. Dopoledne mistrovské stopětadvacítky na vnitřním ovále, odpoledne přebor s klasickým šampionátem. Nicméně předchozí deště dramaticky poškodily obě trati, takže pořadatelům nezbylo než hodit ručník do ringu. Fanoušci ovšem nepřijdou o den natřískaný plochou dráhou. Antonín Vilde, slánský předseda, totiž oficiálně požádal VV SPD o náhradní termín červencových závodů na sobotu 16. září, kdy středočeské královské město hostí mistrovství republiky juniorských družstev.

 

Dle slánského záměru by se přebor konal od desáté hodiny dopolední. Mistrovský závod stopětadvacítek na krátké dráze by padl bez náhrady, stejně jako Speedway Mini Cup plánovaný na září.

Ovšem jejich klasický šampionát by doprovodil juniorská družstva, jež se postarají o odpolední program.

Program závodní soboty 16. září ve Slaném:

10:00 přebor ČR
16:00 MR juniorských družstev + MR 125 ccm na klasické dráze
V září by se slánský stadión mohl dočkat závodní soboty
V září by se slánský stadión mohl dočkat závodní soboty

Foto: Karel Herman

V Kopřivnici vyhlásí letos třetího mistra republiky

Pardubice – 9. srpna
Když Jan Klatovský koncem ledna na zamrzlé Větřkovické přehradě potvrdil svůj ledařský titul, osud Letního stadiónu o nějakých šest kilometrů daleko visel na vážkách. Kopřivničtí radní se však nedočkali dotace na rekonstrukci, takže po přeboru odsud před necelými dvěma týdny odjížděl Jan Kvěch coby český šampión dvěstěpadesátek. Do třetice se na severomoravském obru rozhodne o mistru republiky osmý říjnový den. Dnes totiž VV SPD oficiálně potvrdil přesun mistrovství republiky na dlouhé dráze z Mariánských Lázní právě do Kopřivnice.

 

Josef Franc v červnu vyzkoušel dlouhodrážní motocykl v Kopřivnici
Josef Franc v červnu vyzkoušel dlouhodrážní motocykl v Kopřivnici

Loňské mistrovství světa dlouhodrážních družstev v Mariánských Lázních bylo nezapomenutelné už jenom kvůli bronzovým medailím, které se houpaly na krku českých reprezentantů. Nicméně sportovní úspěch nešel ruku v ruce s příjmem do kasy západočeského klubu.
Místní entusiasté nesložili zbraně a připravili červnové mistrovství světa. Jenže zrušená nedělní veteránská série ELVS, během níž se mohl konat šampionát republiky, signalizovala problémy. Byť se pracovalo s virtuálním podzimním termínem mistrovství republiky, i věčný optimista Miroslav Musil vraštil čelo.

Dobře tušil, že na nezbytnou údržbu dráhy jeho klub nemá finance. Další penězotoky se vyčerpaly na léčení ran zasazených loňskými světovými družstvy. Druhý srpnový den proto Miroslav Musil definitivně potvrdil, že se mistrovství republiky na dlouhé dráze letos bohužel neuskuteční.

Mariánské Lázně si zalouží veškerou podporu, aby se sem dlouhodrážní šampionát za rok vrátil
Mariánské Lázně si zalouží veškerou podporu, aby se sem dlouhodrážní šampionát za rok vrátil

V té chvíli existoval již plán B. Josef Franc mířil ze světové kvalifikace v Mariánských Lázních do Kopřivnice nejen z lásky k místnímu publiku a kvůli startovnému, jímž jej lákal Adrian Rymel. Svůj dlouhodrážní speciál provedl po místním ovále, aby otestoval, zda se na něm může jet závod longtracku.

Pochopitelně kopřivnický ovál se svými necelými pěti sty metry zaostává za lázeňským kilometrem a to nejen v délce, ale i v šířce. Avšak za dané situace nabízí řešení pro zachování kontinuity mistrovství republiky na dlouhé dráze, které se tady nakonec uskuteční v neděli 8. října.

VV SPD pro tento závod musí připravit speciální rozpis, protože se rozjížďky pojedou ve čtyřech závodnících. Pořadatel má nyní čas do konce měsíce, aby zajistil administrativu a pojištění svého závodu.

Jaký je Váš názor:

Je podle Vás za současného stavu věcí přesun MR na dlouhé dráze z Mariánských Lázní do Kopřivnice správný?

View Results

Loading ... Loading ...

 

Dlouhodrážní improvizace:

Legendární Zdeněk Kudrna jako první mistr republiky na dlouhé dráze nebyl oficiálně vyhlášen
Legendární Zdeněk Kudrna jako první mistr republiky na dlouhé dráze nebyl oficiálně vyhlášen

Lehko metat kamenem, že přesun z Mariánských Lázní do Kopřivnice není optimálním řešením. Už jen proto, že doopravdy není, protože západočeské tisícovce nelze jen tak konkurovat. Nicméně improvizací za léta své existence si mistrovství republiky na dlouhé dráze zažilo již spousty.

Za příklad může posloužit hned jeho první ročník přesně před čtyřiceti lety. Jeho květnové ouvertury se zúčastnila kompletní československá špička, avšak ve dvou posledních červnových kolech nestartovali kvůli jiným povinnostem Jiří Štancl, bratři Václav a Jan Vernerové a Jan Hádek.

Proto bylo rozhodnuto považovat první tři podniky mistrovství republiky za jarní seriál a v září vypsat tři další kola. Jenže vinou natřískaného kalendáře se tento plán neuskutečnil a celkové výsledky nebyly vyhlášeny. Statistici přitom zapomínají dodnes, že Zdeněk Kudrna byl v sedmasedmdesátém pouze neoficiálním mistrem republiky.


Foto: Karel Herman

Zbrusu nový český titul pro sebe ukořistil Jan Kvěch

Kopřivnice – 29. července
Vůbec prvním českým plochodrážním šampiónem v kubatuře 250 ccm se dnes stal Jan Kvěch. V rozjížďce s číslem pět mu sice Karol Zupinski odvedl porážku z první jízdy, avšak ve finále se pražský junior prosadil na nejvyšší stupínek pódia stylem start – cíl. Třetí příčka patří Petru Chlupáčovi, který se vypořádal v první zatáčce s Filipem Nizgorskim, avšak vzápětí se před něho vřítil Karol Zupinski řečeno Pražanovými slovy jako tank. Vedle mistrovské premiéry čtvrtlitrů bylo odpoledne vyplněno domácím šampionátem ve flat tracku. Prestižní kategorii FT1 opanoval Pavol Pučko, Jiří Kraus vyskočil na nejvyšším stupínek FT Classics a veteráni, jež ve svém finále nabídli jednu z nejúžasnějších odpoledních bitev na kopřivnickém obru, se stali kořistí Jiřího Slezáka mladšího.

Karol Zupinski, Jan Kvěch a Petr Chlupáč stojí na pódiu
Karol Zupinski, Jan Kvěch a Petr Chlupáč stojí na pódiu

 


Fotografií zpravodajského charakteru máme na stránkách magazínu speedwayA-Z bezpočet, avšak Radek Caga zvěčnil závod svým objektivem jako pravý umělec


Polsko – česká remíza

Další kopřivnický závod uspokojil spoustu diváků
Další kopřivnický závod uspokojil spoustu diváků

Na rozdíl od ostatního území republiky v Kopřivnici včera ani nekáplo. Nicméně výstavní sklápěcí tatrovka se přece jenom na ochozu za první zatáčkou dostala do potíží, z nichž jí ochotně pomohla kropička. Za ni ale práci při přípravě oválu nikdo neudělal, takže se časový harmonogram dostal do mírného skluzu. Diváci tak aspoň dostal čas navíc, aby si našli pohodlná místa na sledování závodu.

Nesešlo se jich tolik jako na červnový přebor, který měl přece jen exkluzivní nálepku prvního plochodrážního klání po devíti letech. Své sehrála i celozávodní dovolená v Tatře a konec konců dvěstěpadesátky, byť kombinované s mistrovským flat trackem možná nejsou tolik atraktivní jako půllitry se známými jmény. Kdo ví, každopádně nad tisícovkou lidí v ochozech by jásal jakýkoliv jiný český pořadatel i při mnohem etablovanějším závodě.

Mateusz Adamczewski vede před Maxmilianem Pongratzem, Maximem Markem Lillem a Jeffreyem Sijbesmou
Mateusz Adamczewski vede před Maxmilianem Pongratzem, Maximem Markem Lillem a Jeffreyem Sijbesmou

Nafukovací mantinely, které do Kopřivnice dorazily v první půli měsíce, byly na první pohled nejvíc viditelnou změnou na Letním stadiónu oproti přeboru. O jejich závodní křest se postarali účastníci rozjížďky s číslem jedna šampionátu republiky dvěstěpadesátek. Šlo vpravdě o symbolické spojení, protože Jan Kvěch, Jeffrey Sijbesma, Karol Zupinski a Maxmilian Pongratz psali úvodní kapitolu nejen dnešního závodu, ale čtvrtlitrovému českému mistrovství vůbec.

Jan Kvěch odstartoval natolik skvělým způsobem, že jej v první zatáčce nestihnul ani Karol Zupinski. Vítěz divišovského Jawa Cupu však do Kopřivnice nepřijel v roli outsidera. Hnal se vnějškem protilehlé roviny jako střela. Ale byť dokonce vrazil do ramene vedoucího Jana Kvěcha, do čela se nedostal.

Jan Kvěch komentuje svůj souboj s Karolem Zupinskim v první jízdě:

„On si snad myslel, že mu tam nechám místo!“

Petr Chlupáč v akci
Petr Chlupáč v akci

Zatímco Jan Kvěch sděloval své dojmy svému otci v boxu na kraji depa, Petr Chlupáč slavil triumf stylem start – cíl. Navzdory suverénnímu počínání na ovále, nebyl spokojený se svým motorem, protože problémy ze čtvrtečního tréninku přetrvávaly.

Ve třetí jízdě Petra Chlupáče odvedl Karol Zupinski. Seznam favoritů se rozšířil hned vzápětí, když Mateusz Adamczewski opanoval rozjížďku s číslem čtyři. Své šance posílil, když vyhrál rozjížďku s číslem šest, v níž vodu kalil Daniel Šilhán. Nedopřál si klidu, dokud ve třetím okruhu ve druhé zatáčce nepodjel druhého Maxe Pongratze.

Nicméně základní část se teprve přelomila do své druhé půle a do finále o vavříny bylo daleko. Nikdo jiný se o tom nepřesvědčil krutěji než právě Mateusz Adamczewski! Po dvou suverénních triumfech přišly totiž dvě beznadějné nuly, kdy polský závodník trčel beznadějně vzadu i za závodníky, kteří dnes na sever Moravy rozhodně nepřijeli dominovat.

Jan Kvěch prohrál jedinou rozjížďku
Jan Kvěch prohrál jedinou rozjížďku

K nim však rozhodně patřil Karol Zupinski. V rozjížďce s číslem pět vypálil dopředu jako raketa a za sebou měl Filipa Nizgorskeho, přes něhož Jan Kvěch proniknul po vnitřku úvodní zatáčky. Vedoucí Karol Zupinski už nebyl k dohnání. Jan Kvěch sice zaknihoval první prohru, nicméně jeho plány na postup do finále se rozhodně nehroutily jako domeček z karet.

Pražan o tom přesvědčil v sedmé jízdě, kdy se již po vylétnutí pásky k prosluněné kopřivnické obloze usadil před Petrem Chlupáčem. V rozjížďce s číslem osm si Karol Zupinski nejprve poradil s Jeffreyem Sijbesmou, který se po podjetí Mateusze Adamczewskeho sápal po ještě vyšších příčkách. Poté stahoval náskok vedoucího Filipa Nizgorskeho. Nakonec jej ve čtvrtém kole objel v první zatáčce a skončil základní část s jedenácti body.

Zleva Milan Dobiáš, Daniel Šilhán a Maxmilian Pongratz
Zleva Milan Dobiáš, Daniel Šilhán a Maxmilian Pongratz

Stejným skórem se mohl po vítězství v rozjížďce s číslem devět prezentovat také Jan Kvěch. Lépe odstartoval Filip Nizgorski, avšak pražský závodník se do čela nezadržitelně prosadil vnějškem první zatáčky. Nakonec vyhrál s náskokem obrovské kopřivnické rovinky a mohl se soustředit na finále.

V něm už jednou nohou byl také Filip Nizgorski. Jeho sedm bodů totiž mohl vyrovnat již jen Maxmilian Pongratz, pakliže by ovšem v desáté jízdě vyhrál. Po startu se vskutku vydal za naplněním této ambice. Jenže Petr Chlupáč se postavil proti. Odstartoval současně s Němcem, jehož však v prvním oblouku předčil. A s deseti body si měl volit finálový rošt jako třetí.

 

Podařené spojení ploché dráhy a flat tracku

Roman Janošťák v akci
Roman Janošťák v akci

V původním kalendáři mistrovství republiky ve flat tracku byly dva závody ve svitavské Cihelně. Nicméně s renesancí oválu na kopřivnickém Letním stadiónu byl jeden z těchto podniků přesunut právě sem, aby se do seriálu dostalo co nejvíc drah.

Těžko soudit, zda plochodrážní dvěstěpadesátky doprovázely flat tracky či zda flat trackeři byli doplňkem plochodrážníkům. Každopádně oba mítinky fungovaly v úžasné symbióze a nemohly nechat ani toho nejkritičtějšího diváka neuspokojeného.

Všem třem flattrackovým kategoriím dlouhý ovál náramně pasoval. A byť se nakrásně závodní pole v jednotlivých jízdách rozdělilo do skupinek, předjetí o kolo, tolik obvyklé na kratších drahách, dnes bylo poměrně vzácné.

Pavol Pučko ovládl FT1
Pavol Pučko ovládl FT1

Jako první se v závodním tempu představila prestižní kategorie FT1. Pavol Pučko ještě před její první rozjížďkou se zaujetím líčil, jaké to bylo, když tady závodil na ploché dráze. Záhy nato měl dát najevo, proč k němu ostatní závodníci mnohdy vzhlížejí jako indiáni k totemu ve své vesnici. Rozjížďka s číslem jedna se musela opakovat, když Aleš Plecháč opustil vedoucí pozici díky pádu ve druhé zatáčce.

Flat trackové zvyklosti kážou, že se v tomto případě postižený závodník při repete postaví na samotný chvost startovního roštu. Pavel Váňa dnes však soudil po plochodrážnicku a Aleše Plecháče diskvalifikoval. Když šla páska nahoru, ujal se vedení Jiří Kraus, který prve sekundoval svému klubovému kolegovi v růžovém tričku. V nájezdu do druhého oblouku ho však podjel Andreas Kehr, rakouský závodník, který do kopřivnického depa dorazil předem neohlášen.

Michal Špaček odráží Václava Geharta
Michal Špaček odráží Václava Geharta

Pavol Pučko využil přerušení, aby si vyměnil zašpiněné brýle.  A nyní se dral startovním polem nezadržitelně kupředu. Do čtvrtého kola z osmi vjížděl jako třetí. Vmžiku za sebe poslal Jiřího Krause, aby nakonec připravil o vedení Andrease Kehra. V dalších dvou jízdách se už Pavol Pučko nemusel prodírat dopředu tak dramaticky. V rozjížďce s číslem dvě odstartoval za Andreasem Kehrem, jehož o vedení připravil vnějškem první zatáčky již ve třetím kole.

Jiří Kraus (2) v souboji s Martinem Sulzbacherem
Aleš Plecháč (2) v souboji s Martinem Sulzbacherem

Nicméně pozornost na sebe poutal Aleš Plecháč. Ve druhém oblouku za svá záda poslal Václava Geharta, jenž své postavení vzápětí neudržel ani před Romanem Janošťákem a v závěru ani před Jiřím Krausem. Třetí příčka však byla Aleši Plecháčovi málo. Nakonec uštval také Andrease Kehra, nicméně jeho závodnické štěstí bylo přece už jen poněkud unavené.

Zatímco Pavol Pučko startující ve třetí jízdě z první řady mířil nezadržitelně do čela, Aleš Plecháč za jeho závody v první zatáčce upadl. Do kolize se spolu s ním dostali také Jiří Kraus a Roman Janošťák, jehož přilbu už nezdobí známé červené čertovské rohy. Z celé padlé trojice měl přitom největší starosti. Svou KTM musel odložit s proraženou dírou v karteru na trávník a na repete, z něhož byl vyloučen Aleš Plecháč připravit záložní Hondu. V jejím sedle nakonec dojel třetí, když před ním ujížděl Martin Sulzbacher a ještě dále vpředu nezadržitelný Pavol Pučko.

Kategorie FT Veterán si v ničem rozhodně nezadala
Kategorie FT Veterán si v ničem rozhodně nezadala

Růžoví Jiří Kraus a Aleš Plecháč obsadili také kategorii FT Classics, takže se pořadatelé snažili její jízdy pokud možno co nejvíce oddělit rozjížďkami plochodrážních dvěstěpadesátek či flat trackovými veterány. Její jezdci měli s mistrovským podnikem čtvrtlitrů společný počet čtyř kol. A rozhodně si v sedlech svých nezaměnitelných motocyklů s ostatními závodníky nikterak nezadali. V jejich první jízdě Josef Franců připravil o první místo Jiřího Slezáka mladšího na konci prvního kola. Vzápětí úřadoval naplno stylem start – cíl jeho otec Jiří. Ten se ozdobil také triumfem v rozjížďce s číslem tři, v níž ale musel překonávat nejen svého vlastního syna, ale také Jaroslava Franců.

Stejně jako Pavol Pučko kraloval FT1, klasici měli své suveréna v osobě Michala Hlouška. V první jízdě měl zprvu za sebou stejně modrou Yamahu svého bratra Petra, který si musel připadat jako hráz odolávající náporu růžového přívalu. Ta ale v sedmém okruhu z osmi povolila a Aleš Plecháč s Jiřím Krausem se přesypali okolo něho.

Michal Hloušek kraloval základní části FT Classics
Michal Hloušek kraloval základní části FT Classics

Ve druhé jízdě stáli favorité až ve třetí řadě. Zprvu tedy vedl Petr Mrázek, nicméně od druhého kola již udával tempo Michal Hloušek. Za sebou měl Aleše Plecháče a spolu se vzdálili svým soupeřům. V pátém okruhu šel na třetí místo Jiří Kraus, avšak tlaku Petra Hlouška se nezbavil až do cíle.

Ve třetí jízdě vedl Michal Hloušek od startu až do cíle. Jiří Kraus v první zatáčce druhého kola předjel Petra Hlouška, který nakonec dojel do cíle jako třetí. Aleš Plecháč měl již za sebou druhý pád v FT1, přesto se z osmého místa prodíral jezdeckým polem kupředu. V šestém okruhu předjel Jakuba Matějíčka a skončil čtvrtý.

 

Flattrackoví vítězové, hrdina fair play a plohcodrážní šampión dvěstěpadesátek

Byla to právě kategorie FT Classics,která otevřela program čtveřice finálových rozjížděk. Petr Hloušek ulil start a musel se při repete postavit až na samotný konec startovního roštu. Ke svému handicapu se však postavil statečně. Už ve druhém kole jezdil pátý. Za sebou měl pět svých protivníků, ale před sebou Petra Mrázka, před něhož se nemohl za žádnou cenu dostat.

JIří Kraus a Aleš Plecháč jedou před Michalem Hlouškem
JIří Kraus a Aleš Plecháč jedou před Michalem Hlouškem

Čelo ovládly růžové dresy. Jiří Kraus a Aleš Plecháč ujížděli. Jediný, kdo se jich dokázal držet byl Michal Hloušek. V předposledním kole však Aleš Plecháč zůstal stát. Petr Mrázek nakonec neuhájil zděděnou třetí příčku před Petrem Hlouškem. Nicméně tato změna pořadí zůstala týmu zapisujícím výsledky skryta.

„Byl jsem až čtvrtej‘,“ argumentoval Petr Mrázek ještě o něco později, když jej volali na stupně vítězů. Petr Hloušek naproti tomu zůstal oslyšen. Ovšem gentlemanským počínáním závodníka, jehož na poslední chvíli překonal, mu třetí pozice patří aspoň v oficiálních výsledcích.

Sympatie si získal Petr Hloušek už jen tím, že po vzoru Petr Nárožného v roli závodníka za volantem modré alpinky ve skvělém českém filmu, netrval na opakování ceremoniálu. A Petr Mrázek si vychutnal divácký aplaus na stupních vítězů. Cena fair play, kterou by si zasloužil, jej bezesporu mine, protože flat track není olympijský sport s mediálním zázemím.

JIří Slezák má za sebou svého otce a Jaroslava Franců
JIří Slezák má za sebou svého otce a Jaroslava Franců

Avšak pojďme zpátky v čase. Po klasicích se chystalo finále veteránů, do jehož čela proniknul otec Jiří Slezák. Ještě ve druhé zatáčce jej ale ve vedení vystřídal jeho syn. Jenže zezadu se tlačil Václav Kvíz. Přišel třetí okruh z finálových šesti a on v jeho cíli minul třetího Jaroslava Franců. Útočil dál a vmžiku jel druhý před Jiřím Slezákem starším.

Nicméně pokořená dvojice si něco takového nenechala vůbec líbit. Nedopřála Václavovi Kvízů vteřinku. Jejich trojboj o druhé místo se záhy změnil ve čtyřboj ve vítězství, protože celá trojice dostihla Jiřího Slezáka mladšího, jenž si prozatím v poklidu ukrajoval metry dělící jej od cílové mety. Nikdo nechtěl slevit, ale skvělá podívaná skončila předčasně, když Václav Kvíz v pátém kole upadl ve druhé zatáčce.

Zleva Aleš Plecháč, Petr Hloušek a Jiří Kraus
Zleva Aleš Plecháč, Petr Hloušek a Jiří Kraus

Zatímco při flat tracku šlo o vítězství v dnešním závodě, plochodrážní dvěstěpadesátky ve své finálové rozjížďce měly určit mistra republiky. Předehra k němu se odehrávala v depu, kde si oba jedenáctibodoví borci losovali o možnost zvolit si postavení na startovním roštu. Štěstěna stála při Janu Kvěchovi, který příliš neotálel s pozicí až u mantinelu.

Petr Chlupáč popisuje finále dvěstěpadesátek:

„Bylo to jen taktak. S Polákama jsme se vozili po manťácích a Karol tam vletěl jako tank. Měl jsem co dělat, abych neskončil v nafukovačkách.“

Startovní rošt finále dvěstěpadesátek: zleva Filip Nizgorski, Karol Zupinski, Petr Chlupáč a Jan Kvěch
Startovní rošt finále dvěstěpadesátek: zleva Filip Nizgorski, Karol Zupinski, Petr Chlupáč a Jan Kvěch

Závodník pražské Markéty dobře věděl, co činí. Po vylétnutí pásky sice vystřelil do čela Filip Nizgorski stojící na opačné straně startovní čáry. Nicméně Jan Kvěch se prosadil do vedení, z něhož jej už neměl nikdo sesadit. Filip Nizgorski přitom v první zatáčce vyhnal na venek Petra Chlupáče. Z jejich souboje ale nejvíc profitoval Karol Zupinski.

Na protilehlé rovince se dostal na druhou příčku, ovšem na stíhání Jana Kvěcha už nemohl ani pomyslet. Petr Chlupáč se usadil na třetím místa, zatímco Filip Nizgorski nakonec zůstal ve čtvrtém kole stát.

Jan Kvěch vede ve finá,e, zatímco Petr Chlupáč za jeho zády atakuje Karola Zupinskeho
Jan Kvěch vede ve finá,e, zatímco Petr Chlupáč za jeho zády atakuje Karola Zupinskeho

Do mozaiky dnešních jízd zbýval už jen jediný kamínek v podobě finále FT1. Ani tentokrát Andreas Kehr nedojel do cíle jako vítěz, byť odstartoval nejlépe. Pavol Pučko kontroloval situaci a čekal na vhodnou příležitost. Když Rakušan ve druhém kole nechal na vnitřku úvodního oblouku více místa, než by bylo záhodno, udeřil.

Vmžiku jezdil první, zatímco Andreas Kehr jistili druhou příčku. Aleš Plecháč, jenž po závodech kulhal s bolestivými grimasy v obličeji, ke konci závodu sebral Romanu Janošťákovi pátou příčku, ovšem Martina Sulzbachera již ohrozit nemohl. O absolutní tečku se ale postaral Václav Gehart díky svému pádu v závěrečném oblouku, což jej stálo sedmé místo.

 

Hlasy z depa

Petr Chlupáč vede finále před Karolem Zupinskim, Petrem Chlupáčem a Filipem Nizgorskim
Petr Chlupáč vede finále před Karolem Zupinskim, Petrem Chlupáčem a Filipem Nizgorskim

„Motorka jela, držela,“ pochvaloval si Jan Kvěch. „Byla pěkně připravená dráha, publikum bylo dobrý a fandilo. Akorát ta jedna jízda! Nevyšel mi start a už jsem Karola nedojel. Ve finále se mi ale start poved‘ a pak už jsem jen jel.“

Petr Chlupáč útočí na Karola Zupinskeho
Petr Chlupáč útočí na Karola Zupinskeho

„Po čtvrtečním tréninku jsem neměl chuť sem ani jezdit,“ nezastíral Petr Chlupáč. „Motor blbnul, nebylo to ono. Pak jsme sem přijeli a odtrénovali. Zdálo se to lepší, ale po startu to zdechávalo. Takový ty zvuky, že klesá výkon a má to nějakej‘ čas, než se to rozjede. Pak jsme to ale naladili tak, že to skoro šlo do omezovače. Dráha hezký, jsem tu poprvý, s dvěstěpadesátkou mezi pětistovkama na přeboru by byla ztráta času.“

MIlan Dobiáš má za sebou Daniela Šilhána
MIlan Dobiáš má za sebou Daniela Šilhána

„Celkem na prd,“ netajil Daniel Šilhán své zklamání. „Začal jsem špatně a bylo to čím dál horší. Ty starty! Pokaždý jsem se propad‘, nevím, jestli za to můžu já nebo motor. Snad příště… Ale super dráha a super publikum.“

„Když jsem na startu přidal půl plynu, začala mi podkluzovat kolo,“ posteskl si Milan Dobiáš. „Vždycky jsem si najel nahoru, pak jsem sjel a vždycky se zahrabal. Ale dobrá zkušenost, nová dráha. Je dlouhá, na takový jsem ještě nejel.“

TOT FIN
1. Jan Kvěch, Praha 3 2 3 3 11 1.
2. Karol Zupinski, PL 2 3 3 3 11 2.
3. Petr Chlupáč, Praha 3 2 2 3 10 3.
4. Filip Nizgorski, PL 2 1 2 2 7 E
5. Mateusz Adamczewski, PL 3 3 0 0 6
6. Maxmilian Pongratz, D 1 2 1 2 6
7. Daniel Šilhán, Liberec 1 0 2 1 4
8. Milan Dobiáš, Chabařovice 1 0 0 1 2
9. Jeffrey Silbesma, NL 0 1 1 0 2
10. Markus Maximus Lill, EST 0 E – 1 1

 

Andreas Kehr, Pavol Pučko a Jiří Kraus stojí na pódiu FT1
Andreas Kehr, Pavol Pučko a Jiří Kraus stojí na pódiu FT1

Mistrovství republiky Flat Track:

FT 1: TOT FIN
1. Pavol Pučko 1. 1. 1. 3 1.
2. Andreas Kehr, A 2. 3. 5. 10 2.
3. Jiří Kraus 3. 5. 4. 12 3.
4. Martin Sulzbacher, A 4. 7. 2. 13 4.
5. Aleš Plecháč X 2. X 20 5.
6. Roman Janošťák 5. 4. 3. 12 6.
7. Michal Špaček 8. 8. 7. 23 7.
8. Tomáš Kis, SK 9. 9. 8. 26 8.
9. Václav Gehart 6. 6. 6. 18 F
FT Classics: TOT FIN
1. Jiří Kraus 3. 3. 2. 8 1.
2. Michal Hloušek 1. 1. 1. 3 2.
3. Petr Hloušek 4. 4. 3. 11 3.
4. Petr Mrázek 5. 5. 6. 16 4.
5. Jakub Matějíček 8. F 4. 23 5.
6. Petr Kolář 6. 7. 7. 20 6.
7. Jiří Mikšovský 7. 6. 8. 21 7.
8. Vít Matrka 9. 8. 9. 26 8.
9. Vladimír Danko, SK 10. 9. 10. 29 9.
10. Aleš Plecháč 2. 2. 4. 8 R
FT Veterán: TOT FIN
1. Jiří Slezák ml. 2. 3. 2. 7 1.
2. Jiří Slezák st. 4. 1. 1. 6 2.
3. Jaroslav Franců 1. 2. 4. 7 3.
4. Roman Marek 5. 4. E 15 4.
5. Jiří Wurm 6. 5. 5. 16 5.
6. Václav Kvíz 3. E 3. 12 F
FT Classics: zleva Michal Hloušek, JIří Kraus a Petr Mrázek
FT Classics: zleva Michal Hloušek, JIří Kraus a Petr Mrázek

Foto: Radek Caga, Miroslav Klimsza a Antonín Škach

FT Veterán:  Jiří Slezák st., JIří Slezák ml. a Jaroslav Franců
FT Veterán: Jiří Slezák st., JIří Slezák ml. a Jaroslav Franců

 

Česká republika je stále zaslíbenější zemí pro plochodrážní čtvrtlitry

Kopřivnice – 28. července
Všechny tři mezinárodní šampionáty kubatury 250 ccm se letos odbývají výhradně v režii českých pořadatelů. Zemí zaslíbenou čtvrtlitrům, které se těžko draly ke svému místu v plochodrážním sportu, jsme také díky produkci divišovské Jawy. A konečně i díky existenci národního šampionátu na krátké dráze, jehož premiérový ročník se bude konat zítra po obědě v Kopřivnici. Čeští zástupci v něm budou pouze čtyři, nicméně startovní pole doplňuje šestice z Polska, Německa, Nizozemí a dokonce z Estonska.

 

Jan Kvěch v Kopřivnici startoval již před měsícem, kdy ovšem při přeboru sedlal pětistovku
Jan Kvěch v Kopřivnici startoval již před měsícem, kdy ovšem při přeboru sedlal pětistovku

Oproti původním předpokladům chybí Filip Šifalda, který ještě ve středu při pardubickém tréninku testoval speciální motocykl pro mistrovství světa. „Plánuju všechno už od února,“ vysvětluje absenci chabařovického závodníka jeho otec Ladislav. „Náš život se točí kolem plochý dráhy, tak plánovat musím. Ale ten závod v Kopřivnici nebyl původně v kalendáři a mladej‘ dnes odjel na tábor. Mrzí mě to, ale nedá se nic dělat.“

Ve startovní listině však nechybí Jan Kvěch a Petr Chlupáč, které bez uzardění můžeme pasovat mezi absolutní špičku světových dvěstěpadesátek. Sem by rádi zamířili rovněž Milan Dobiáš a Daniel Šilhán, jemuž vstup do sezóny zkomplikovalo zranění z pouťáku v Teterowě.

Petr Chlupáč se musí počítat mezi aspiranty na zlato
Petr Chlupáč se musí počítat mezi aspiranty na zlato

Za soupeře budou zítra mít šestici cizinců, s jejichž jmény jsme se již setkali ve startovních listinách závodů ve Slaném, Divišově či Plzni. Historicky první český šampionát dvěstěpadesátek v Kopřivnici doprovodí mistrovský podnik flat tracku. Pořadatele čeká úctyhodná porce třiadvaceti rozjížděk, v nichž zástupci obou motocyklových disciplín obkrouží dohromady sto třicet kol.

Milan Dobiáš startuje s dvěstěpadesátkou v závodech půllitrů poměrně běžně
Milan Dobiáš startuje s dvěstěpadesátkou v závodech půllitrů poměrně běžně

Dvěstěpadesátky se přitom utkají dle rozpisu známého ze stopětadvacítek. Každý závodník vyjede na ovál čtyřikrát a celkový počet jízd se zastaví na deseti. Na rozdíl od kolibříků však boj o mistrovský trůn teprve začne, jelikož čtyři nejlepší nastoupí ve finále, jehož pořadí určí obsazení na pódiu.

Startovní listina mistrovství republiky 250 ccm v Kopřivnici – zítra (13:00):

1 Jan Kvěch, Praha
2 Jeffrey Sijbesma, NL
3 Karol Zupinski, PL
4 Maxmilian Pongratz, D
5 Petr Chlupáč, Praha
6 Markus Maximus Lill, EST
7 Daniel Šilhán, Liberec
8 Filip Nizgorski, PL
9 Milan Dobiáš, Chabařovice
10 Mateusz Adamczewski, PL
Daniel Šilhán dohání komplikovaný úvod sezóny
Daniel Šilhán dohání komplikovaný úvod sezóny

Foto: Karel Herman a Mirek Horáček

Vrácená stopětadvacítka Shupa nesignalizuje změnu kopřivnických plánů

Kopřivnice – 27. července
Někdy v půlce dubna se kopřivnický klub dohodl s Jaroslavem Šůsem o zapůjčení stopětadvacítky Shupa. V akci ji diváci viděli i při červnovém přeboru. Nyní je však zpátky v pražských dílnách, což ovšem neznamená žádný obrat v klubových plánech vychovat si vlastní jezdeckou základnu. Richard Dufek, místopředseda PD Kopřivnice, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že na podzim chtějí rozšířit spektrum našich minioválů. Kromě toho nastínil, že zářijový pouťák by na severomoravském obru nemusel být posledním letošním závodem, jelikož v říjnu by Letní stadión mohl zažít podívanou, jakou doposud nespatřil.

 

Polská osmdesátka na nové dráze ve Štramberku

Shupě kopřivnický design slušel
Shupě kopřivnický design slušel

Shupa je již léta nedílnou součástí české závodní scény, takže Jaroslav Šůs neměl problém vyjít vstříc kopřivnické prosbě se zapůjčením motocyklu. „Po dohodě s AK PD Kopřivnice jsme postavili motocykl pro začínající závodníky,“ říká konstruktér úspěšných motocyklů. „Je to náš základní model na malých kolech, který označujeme 125 Basic. Také motor je v základním provedení. Pro první prezentaci měl motocykl zapůjčen i oblečení od Shupy. Dohodli jsme se však, že si Kopřivničtí posléze udělají vlastní design krytů rámu a řidítek, což se jim také hezky podařilo.“

Povedený design ostatně obdivovaly rovněž davy diváků, kteří se poslední červnovou sobotu stali svědky prvního opravdického plochodrážního závodu na Letním stadiónu po devíti letech. Avšak pozítří, kdy se vedle mistrovského flat tracku na severu Moravy rozhodne vůbec o prvním mistru republiky v kubatuře dvěstěpadesátek, už za její řidítka žádný z kopřivnických adeptů plochodrážního řemesla neusedne.

Polská osmdesátka se tuto sobotu ještě kopřivnickým divákům na odiv předvádět nebude
Polská osmdesátka se tuto sobotu ještě kopřivnickým divákům na odiv předvádět nebude

„Půjčili jsme si ji, ale půlka kluků je na ni velká a půlka malá, proto jsme ji s díky vrátili panu Šůsovi a zaplatili za pronájem,“ říká Richard Dufek, přičemž jedním dechem dodává, že kopřivnický závodní dorost zkrátka nepřijde. „Chceme koupit osmdesátku od polského výrobce. Jsou tam ale problémy s díly, takže se nepovede přivézt už na sobotní závod. Chtěli bychom také koupit půllitr pro kluky, co jim je už šestnáct, sedmnáct.“

O kousek blíže k realizaci je také minidráha. „Chceme ji udělat na podzim,“ přibližuje Richard Dufek. „Je to už předjednané s městem Štramberk na bejvalým škvárovým hřišti, co s ním už město nemá žádný další plány. Jen to ještě musíme podat formou žádosti a zpracovat projektovou dokumentaci.“

 

Mezinárodní pouťák versus český přebor

Absence Zdeňka Simoty v zářijovém pouťáku Richarda Dufka hodně mrzí
Absence Zdeňka Simoty v zářijovém pouťáku Richarda Dufka hodně mrzí

Po sobotních závodech má letošní kopřivnická závodní sezóna vyvrcholit zkraje září mezinárodním podnikem. Jenže přesně na stejný den dostala Plzeň přiklepnutý přeborový mítink, jenž byl původně na programu na Prvního máje ve Mšeně. Západočeská snaha uspořádat a především z vlastní kapsy zaplatit další podnik navíc, aby jejich plochodrážní rok nekončil již počátkem července, je nesporně sympatická. Na druhou stranu termínová kolize s dalším závodem se jeví více než nešťastně.

„My jsme ten termín měli první,“ povzdechne si Richard Dufek. „Petr Moravec se mi omlouval, ale jinak to nešlo, a že my přece jen cílíme na špičku. Má pravdu, ale určitě nám to odebere závodníky a dáme víc za cizince. Přijdeme třeba o Simoťáka, ale stane se, stane. Nepoloží nás to, ale je to škoda.“

Jaký je Váš názor?

Měly by Kopřivnice a Plzeň vyřešit termínovou kolizi přesunem jednoho závodu na jiný den?

View Results

Loading ... Loading ...

Tajemník plzeňského klubu Jaroslav Hrubý na druhou stranu argumentoval, že Plzeň přišla s termínem 9. září jako první. Poprvé totiž začala situaci ohledně přeboru sondovat již při světové kvalifikaci v Mariánských Lázních a v té chvíli AČR neevidoval na tento termín schválené zvláštní ustanovení jiného závodu.

Ať už termínová kolize dopadne jakkoliv, v Kopřivnici na závody přijde bezesporu více diváků
Ať už termínová kolize dopadne jakkoliv, v Kopřivnici na závody přijde bezesporu více diváků

Nicméně i Západočechům může termínová kolize uškodit. V sobotu v Březolupech totiž Adrian Rymel živě monitoroval situaci v průběžné klasifikaci českého přeboru. Pakliže by totiž nějaký borec kupříkladu Zdeněk Holub již najisto kvalifikoval do druhého finále šampionátu jednotlivců ve Mšeně, mohl by plzeňský závod oželet a preferovat lukrativnější start v Kopřivnici.

Za dané situace se jako ideální východisko může jevit přesun některého ze závodů třeba na neděli. „Všechno už dva měsíce marketingově směřujeme na sobotu,“ kroutí hlavou Richard Dufek. „Lidi nechodí sami od sebe, pro nás by teď nebylo vhodný termín měnit.“

 

Dlouhodrážní šampionát na Moravě čeká na verdikt

Josef Franc v červnu netestoval v Kopřivnici dlouhodrážní motocykl nadarmo
Josef Franc v červnu netestoval v Kopřivnici dlouhodrážní motocykl nadarmo

Nicméně sobota 9. září s mezinárodním závodem nemusí být posledním letošním závodem v Kopřivnici. Josef Franc po zdejším obru nejezdil v červnu za řidítky svého dlouhodrážního motocyklu pro nic za nic. Jeho počínání bylo testem, zda by se místo tradičních Mariánských Lázní nemohlo mistrovství republiky konat právě zde.

„Je velká pravděpodobnost, že se u nás pojede,“ rozzáří se Richard Dufek. „Do soboty se to definitivně potvrdí či vyvrátí. Termín by byl 8. října, den po posledním finále mistrovství republiky v Březoloupech. To by byl vrchol sezóny jako hrom!“

Již v sobotu se bude v Kopřivnici opět závodit
Již v sobotu se bude v Kopřivnici opět závodit

Kopřivnický ovál je se svými 480 metry nejdelší klasickým oválem na našem území, nicméně do lázeňského kilometru mu přece jen více než polovina délky schází, o šířce ani nemluvě. „Vím, že to není širokánské,“ uvědomuje si tyto skutečnosti také Richard Dufek. „Ale není to tady za roh. A ve čtyřech to tady půjde. Už od začátku bylo jasný, že v šesti, ani v pěti tady jezdit nemůžeme, nemáme dvanáctimetrový rovinky.“

Foto: Karel Herman

Ondřej Smetana se přestal trápit ve správný okamžik

Březolupy – 22. července
Dopravní šílenost prázdninové soboty se podepsala i na podobě dnešního pátého dílu českého přeboru. Ačkoliv se Radek Podhadský vypravil z Plzně už okolo deváté, do Březolup dorazil až okolo tři čtvrtě na pět, kdy už byl závod v plném proudu. Stačil včas varovat Zdeňka Simotu, který se tříhodinovému čekání na dálnici D1 před Brnem stačil vyhnout včasným sjezdem na silnice okresních formátů. Pořadatelé přitom nemohli čekat, protože bouřkové mraky na obzoru neslibovaly nic dobrého. A před rozjížďkou s číslem jedna nikdo nemohl tušit, že se deště s padesáti mililitry napadané vody během pár minut vyřádí kdesi okolo Luhačovic, a že v Březolupech takřka ani nekápne. Mítink se nakonec stal kořistí Ondřeje Smetany, který se v základní části trápil s nastavením repasovaného motoru. Ve finále A však všechno klaplo a po startu stylem dělové koule jej nikdo ze soupeřů nedokázal zastavit. Na stupně vítězů se společně s ním postavili ještě Zdeněk Simota a Zdeněk Holub, jenž třemi vítěznými jízdami napravil vyřazení z páté jízdy vinou technických problémů s motocyklem. Filip Hájek sice vyhrál základní část a získal skalp Zdeňka Simoty, jenže ve finále A dojel až poslední. Ve skvělém závodním odpoledni se kromobyčejně dařilo Petru Chlupáčovi, který nastoupil do svého čtvrtého závodu v sedle pětistovky. Rozjížďku s číslem osm vyhrál před Filipem Hájkem, Jaroslavem Petrákem a Davidem Pacalajem, áčko mu uniklo o vlásek a v béčku musel Martin Gavenda hrát vabank, aby mu sebral vedoucí pozici.

Zdeněk Simota, Ondřej Smetana a Zdeněk Holub stojí na stupních vítězů
Zdeněk Simota, Ondřej Smetana a Zdeněk Holub stojí na stupních vítězů

Patent na vítězství nemá nikdo

Martin Gavenda míří k triumfu v rozjížďce s číslem jedna před Davidem Pacalajem a Ondřejem Smetanou
Martin Gavenda míří k triumfu v rozjížďce s číslem jedna před Davidem Pacalajem a Ondřejem Smetanou

Přímo nad stadión se posadil olověně šedivý mrak. Foukal vítr a bouřka se dala předpokládat i bez meteorologických varování, dle nichž měl úderem sedmnácté hodiny dorazit déšť nevídané intenzity. Pořadatelé předpokládali vedra, proto stanovili zahájení závodu až na čtvrtou odpolední, což jim ovšem svazovalo ruce s dalším operativním měněním časového programu, pakliže by z černého mračna vskutku zapršelo. Zrušit nástup proto za dané situace bylo optimálním řešením.

Filip Hájek (modrá) na úvod uštědřil porážku Zdeňku Simotovi (červená)
Filip Hájek (modrá) na úvod uštědřil porážku Zdeňku Simotovi (červená)

Martin Gavenda se tudíž vracel do depa jako vítěz rozjížďky s číslem jedna už ve chvíli, kdy se vlastně měl v zástupu ostatních závodníků osobně představovat divákům, jichž se nakonec v moravské vísce opět sešla slušná řádka. Jeho úvodní triumf byl naprosto suverénní, když hned s letem pásky změřil Ondřeje Smetanu a Davida Pacalaje. Čtvrtým soupeřem na startovním roštu měl být Radek Podhadský, nicméně plzeňský závodník byl stále ještě na cestě.

Ondřej Smetana jezdí první před Filipem Hájkem a Petrem Chlupáčem
Ondřej Smetana jezdí první před Filipem Hájkem a Petrem Chlupáčem

Vzápětí Filip Hájek v první zatáčce objel Zdeňka Simotu, jemuž se až do cíle neustále vzdaloval, zatímco Jaroslav Petrák a Josef Novák zaostali vzadu. Do třetice se z triumfu mohl radovat Martin Mejtský, jenž suverénně opanoval rozjížďku s číslem tři. Vzhledem ke čtrnácti přihlášeným závodníkům musel být použit rozpis, který účastníky neposílal na ovál proporcionálně. A tak se po skončení první série na ovál ještě nedostali Andrei Popa a Zdeněk Holub. Oni dva však seznam vítězů rozšířit neměli.

Jaroslav Petrák míří k vítězství před zraky Davida Pacalaje a Pavla Čermáka
Jaroslav Petrák míří k vítězství před zraky Davida Pacalaje a Pavla Čermáka

Rumun jezdil ve čtvrté jízdě poslední, dokud na počátku druhého okruhu nespadl. Dopředu zamířil Filip Hájek, nicméně Ondřej Smetana mu vnějškem úvodního oblouku sebral naději přidat úvodní trojce další sestřičku. Zdeněk Holub vedl suverénně pátou jízdu.

Jenže ve druhé zatáčce mu přestal jet motocykl, takže jej postupně předjeli Martin Gavenda a Josef Novák. Pražský borec pokračoval i chrchlajícím motocyklem ve snaze získat poslední bod při absenci Radka Podhadského. Nicméně nemohl zabránit, aby jej ve třetím okruhu Martin Gavenda nepředjel o kolo.

Zdeněk Holub rozhodně neměl šťastný vstup do závodu
Zdeněk Holub rozhodně neměl šťastný vstup do závodu

„Nejede to,“ rozhodil Zdeněk Holub bezmocně rukama, sotva se dostal do depa. „Chtěl jsem dojet aspoň pro bod!“ Nyní mu bylo jasné, že spolu s Adamem Fenclem musí rychle připravit druhý motocykl. Do práce se pustili už ve chvíli, kdy Jaroslav Petrák ve třetím kole šesté jízdy připravil o vedení Davida Pacalaje, přes něhož se posléze přesypali i Pavel Čermák a Sindy Weber.

Radek Podhadský v 16:45 komentuje svůj příjezd ve chvíli, kdy se chystala devátá jízda:

„Od devíti jsem na cestě. Před Brnem jsme na dálnici D1 stáli tři hodiny! Simoťák jel za náma, ten to objížděl, ale my už nemohli.“

Zdeněk Holub na cestě za nápravou za sebou vodí Ondřeje Smetanu
Zdeněk Holub na cestě za nápravou za sebou vodí Ondřeje Smetanu

Dnešní mítink nabídl opět dramatickou podívanou, v níž své druhé vítězství nedokázal potřetí obhájit ani Martin Gavenda. Po špatném startu sedmé jízdy trčel vzadu, aby nakonec po problémech s karburátorem zůstal ve druhém kole stát. Zdeněk Holub si byl plně vědomý, že kvůli postupu do finále A už nesmí ztratit ani bod.

Zdeněk Simota jezdí první před Martinem Mejtským, Pavlem Čermákem a Andreiem Popou
Zdeněk Simota jezdí první před Martinem Mejtským, Pavlem Čermákem a Andreiem Popou

A proto v rozjížďce s číslem sedm upaloval v čele již po vylétnutí pásky. Zdeněk Simota za jeho zády objel Ondřeje Smetanu, který se navzdory veškeré snaze neprobil nazpět. Ob jednu jízdu později Zdeněk Holub triumfoval stylem start – cíl před zraky Josefa Nováka a Sindy Weber. Se šesti body na svém kontě však v otázce, zda se představí v jízdě o stupně vítězů, neměl jasno.

 

Po postupu do finále s odřenýma ušima suverénní vítězství

Rumun Andrei Popa dnes neinkasoval jediný bod
Rumun Andrei Popa dnes neinkasoval jediný bod

Na šestibodovou hranici se v rozjížďce s číslem osm dokázali dostat nejen Martin Gavenda a Ondřej Smetana, ale také Petr Chlupáč. K tomu učinil klíčový krok v osmé jízdě. „Je to pro mě nezvyk jet s půllitrem první, chvílema jsem nevěděl, co na tý dráze dělat,“ komentoval své vítězné sólo, když se Filip Hájek stačil v první zatáčce posunout pouze před Davida Pacalaje a Jaroslava Petráka. Větší porci bodů si dokázal nabrat jen Filip Hájek, jehož sedmibodovou porci svým velkým sólem vyrovnal Zdeněk Simota.

Martrin Mejtský dnes nebyl vůbec spokojený
Martrin Mejtský dnes nebyl vůbec spokojený

V otázce finalistů se lámal chleba až v závěrečné sérii základní části. V jedenácté jízdě se nejlepším startem blýsknul Martin Mejtský. Avšak než by řekl švec, jezdil třetí. V první zatáčce šel přes něho nejprve Martin Gavenda. Prakticky současně se však před oba do vedení prosadil Filip Hájek, jenž se jako první mohl plným právem označovat za účastníka finále A.

Filip Hájek (žlutá) objíždí Martina Gavendu
Filip Hájek (žlutá) objíždí Martina Gavendu

Hned vzápětí jej následoval Zdeněk Simota. Ani on neměl cestu k deseti bodům snadnou, protože v úvodním oblouku musel objíždět Davida Pacalaje, jehož poté už ve výjezdu předčil také Josef Novák. Šestibodoví museli pro potvrzení své účasti v áčku zvítězit. Druhé místo z rozjížďky s číslem jedenáct Martinu Gavendovi nestačilo. Stejně tak Petru Chlupáčovi, před nímž do cíle třinácté jízdy dorazil Ondřej Smetana.

Josef Novák (žlutá) útočí na Davida Pacalaje
Josef Novák (žlutá) útočí na Davida Pacalaje

Také on měl postupovou jistotu, aby se posledním finalistou stal Zdeněk Holub stylem start – cíl. Na východním obzoru se mračilo stále víc, když Jaroslav Petrák v prvním nájezdu podjel Martina Mejtského. Pořadatelský chvat proto nezvolnil a příprava oválu před trojicí finálových jízd se stala dílem okamžiku.

Jaroslav Petrák není v optimálním rozpoložení:

„Je mi zle. Chce se mi zvracet, piju, chladím se, nemám sílu. Štve mě to, Březolupy mě bavěj‘, líbí se mi tady, ale nejde to. Na finále jsem si vybral venek, zkusím je všechny objet.“

Duel Martina Mejtského (žlutá) a Jaroslava Petráka (bílá)
Duel Martina Mejtského (žlutá) a Jaroslava Petráka (bílá)

Hodiny se ještě nedostaly k půl šesté, když Josef Novák opanoval finále C. Na béčko mu scházel jediný bod, takže si částečně spravil chuť velkým sólem před Davidem Pacalajem, Pavlem Čermákem a Sindy Weber.

Jaroslav Petrák si ve finále B vybral vnější dráhu v naději, že své soupeře objede zvenčí. Stihnul však pouze Martina Mejtského. Dopředu zamířil Petr Chlupáč, jemuž druhý dnešní triumf překazil Martin Gavenda. Příliš dlouho neotálel a spodní stranou první zatáčky si to namířil rovnou do vedení.

Martin Gavenda (modrá) musel hrát vabank, aby dostal Petra Chlupáče za svá záda
Martin Gavenda (modrá) musel hrát vabank, aby dostal Petra Chlupáče za svá záda

„Neodstartoval jsem, ale zaťal jsem zuby, sedl si na blatník, protáhnul jsem to tam a hotovo!,“ líčil Martin Gavenda v depu, z něhož se už spouštěla čtveřice účastníků finále A. Jeho start byl tak rychlý, že vznikly konspirační teorie o letmácích, jež však neměly reálný podklad ani dle vyjádření samotných aktérů, ani v případném zákroku sudího Pavla Váni.

Ondřej Smetana úřaduje ve finále A před Zdeňkem Simotou
Ondřej Smetana úřaduje ve finále A před Zdeňkem Simotou

Vpředu úřadoval Ondřej Smetana, který ve správný moment vychytal nastavení repasovaného motoru, s nímž se dnes dlouho sžíval, takže se do prestižního áčka dostal s odřenýma ušima. Zdeněk Simota nedal ani náznak šance svému jmenovci Holubovi a Filip Hájek se po triumfu v základní části nakonec na stupně vítězů nedostal.

 

Hlasy z depa

Ondřej Smetana zářil také po závodech
Ondřej Smetana zářil také po závodech

„Zezačátku jsem se trápil,“ otevřel Ondřej Smetana stavidla své výmluvnosti. „Nevěděl jsem, co s tou motorkou, jel jsem motor po repasi a nemoh‘ se s tím srovnat. Až to finále mi sedlo. Měl jsem super start. A žádnej‘ letmák tam nebyl, byli jsme i za panem Váňou. A on nám taky říkal, že ne. Dostal jsem se do čela a sebral jsem to Zdendovi. Jsem v přeboru první, snad to letos zase vyhraju.“

Zdeněk Simota dobyl druhou příčku
Zdeněk Simota dobyl druhou příčku

„Pořád se trápím,“ posteskl si Zdeněk Simota. „A zkouším, není to úplně ono. Poslední jízdy byly lepší, měnili jsme trysky a převody. A bylo to lepší. Mohlo by to bejt‘ ještě lepší než druhý místo. Zkoušel jsem Holubína chytit, ale ve výjezdu jsem dostal takovou cejchu, až mě to zastavilo.“

„Až na ten první defekt a finále to bylo dobrý,“ konstatoval Zdeněk Holub. „Něco jsem ladil a podělal to. Ve finále jsem si vybral žlutou, předtím se z ní vyhrávalo. Ale mně se to nevyvedlo, už to z ní nešlo.“

Filip Hájek vyhrál základní část, ale na stupních vítězů na něho místečko nezbylo
Filip Hájek vyhrál základní část, ale na stupních vítězů na něho místečko nezbylo

„Bylo to pěkný,“ konstatoval Filip Hájek. „Jelo mi to pěkně, dráha byla pěkná a rozpis mi vyšel. Až to finále… Byl jsem moc pomalej‘. Bylo to o startu, a kdo kudy pojede.“

„Myslel jsem, že mi to vyjde na áčko,“ povzdechl si Martin Gavenda. „Ale přetaktizoval jsem to. Měl jsem blbý starty, Fíla mi tam vjel. A taky ten karburátor. Béčko bylo fajn. Neodstartoval jsem, ale zaťal jsem zuby, sedl si na blatník, protáhnul jsem to tam a hotovo!“

Petra Chlupáče zaskočilo, že jezdil první
Petra Chlupáče zaskočilo, že jezdil první

„Pěkný, nečekal jsem to od těch závodů,“ radoval se Petr Chlupáč ze svého šestého místa. „Jsem tady podruhý, ale loni jsem jel na dvěstěpadesátce. Je to pro mě nezvyk jet první, chvílema jsem nevěděl, co na tý dráze dělat. V béčku jsem to pokazil, že jsem si ve výjezdu vyjel na venek, jinak by to bylo moc hezký.“

Jaroslav Petrák nebyl vůbec ve své kůži
Jaroslav Petrák nebyl vůbec ve své kůži

„Nevím, co to na mě padlo,“ vracel se Jaroslav Petrák ještě ke své zdravotní indispozici. „Tohle se mi za celou moji kariéru nestalo. Nevím, jestli jsem byl přehřátej‘. Špatně se mi dejchalo, spad‘ mi i tlak. Není to ono. Abnormálně jsem se potil, pak nemáš sílu, zalíhaj‘ ti uši a všechno je na hovno. První jízda jakžtakž, ale druhou jsem si myslel, že se složím. Štve mi to, chtěl jsem si tady spravit chuť, ale nevyšlo to.“

„Dneska nejhorší den, všechno úplně špatný,“ mračil se Martin Mejtský. „Pral jsem se s tím, ale snad jsem si to už vyžral. Nepovedlo se vůbec nic!“

Zdeněk Simota odráží nápor Ondřeje Smetany
Zdeněk Simota odráží nápor Ondřeje Smetany
TOT C B A
1. Ondřej Smetana, Praha 2 3 1 3 9 1.
2. Zdeněk Simota, Plzeň 2 2 3 3 10 2.
3. Zdeněk Holub, Praha ex 3 3 3 9 3.
4. Filip Hájek, Praha 3 2 2 3 10 4.
5. Martin Gavenda, Březolupy 3 3 E 2 8 1.
6. Petr Chlupáč, Praha 2 1 3 2 8 2.
7. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 3 1 2 7 3.
8. Martin Mejtský, Pardubice 3 2 1 1 7 4.
9. Josef Novák, Pardubice 0 2 2 2 6 1.
10. David Pacalaj, SK – Žarnovica 1 0 0 1 2 2.
11. Pavel Čermák, Praha 1 2 1 1 5 3.
12. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR) 0 1 1 0 2 4.
13. Andrei Popa, RUM F 0 0 E 0

Poznámka: Zdeněk Holub byl po defektu v rozjížďce s čískem pět předjet o kolo; Radek Podhadský dorazil vinou dopravní zácpy na dálnici pozdě

Martin Gavenda (modrá) se snaží uhlídat Filipa Hájka (žlutá) a Martina Mejtského (červená)
Martin Gavenda (modrá) se snaží uhlídat Filipa Hájka (žlutá) a Martina Mejtského (červená)

Průběžné pořadí seriálu:

PCE CHA KOP PLZ LIB BŘE TOT
5.4. 11.6. 25.6. 8.7. 15.7. 22.7.
1. Ondřej Smetana * 25 22 22 25 94
2. Zdeněk Holub 22 25 25 20 92
3. Zdeněk Simota 18 22 18 22 80
4. Filip Hájek * 16 (8) 16 14 18 64(72)
5. Josef Novák 18 6 12 8 44
6. Martin Málek * 20 20 40
7. Martin Mejtský 12 16 10 38
8. Jaroslav Petrák * 18 5 12 35
9. Jan Kvěch * 10 12 3 10 35
10. Petr Chlupáč 12 1 6 14 33
11. Martin Gavenda * 14 2 16 32
12. Václav Kvěch 4 6 10 8 28
13. Josef Franc 25 25
14. Sindy Weber * 7 5 0 4 5 21
15. Patrik Mikel * 20 20
16. Hynek Štichauer * 20 20
17. Pavel Čermák * 6 4 2 6 18
18. David Pacalaj * 10 0 0 7 17
19. Radek Podhadský 14 3 NC 17
20. Michal Dudek * 16 16
21. Jakub Valkovič * 7 8 15
22. Anne Spaan 14 14
23. František Klier 5 5 0 10
24. Filip Šifalda 8 8
25. Daniel Šilhán 4 1 5
26. Krzyzstof Nowacki 3 3
NC Piotr Dziatkowiak *
NC Michal Tomka *
NC Karel Kadlec *
NC Václav Milík *
mimo soutěž:
Alessandro Borgia, B NC
Norbert Magosi, H NC
Milen Manev, BG NC
Denis Fazekas, H NC
Andrei Popa, RUM NC NC

Poznámka: * účastník závodu v Pardubicích zrušeného bez náhrady; Radek Podhadský dorazil na závod do Březolup až po jeho začátku; dle řádů se počínaje čtvrtým závodem do průběžného pořadí každému jezdci počítá 75 procent závodů zaokrouhlených nahoru

Zleva Josef Novák, Zdeněk Simota, Sindy Weber a David Pacalaj
Zleva Josef Novák, Zdeněk Simota, Sindy Weber a David Pacalaj

Foto: Karel Herman a Antonín Škach

Diskutují Zdeněk Holub (žutá) a Zdeněk Simota (červenáú za zády Ondřeje Smetany o nějakém letmém startu?
Diskutují Zdeněk Holub (žutá) a Zdeněk Simota (červenáú za zády Ondřeje Smetany o nějakém letmém startu?