Mariánské Lázně – 2. června
Trojice českých reprezentantů našla v Mariánských Lázních bez větších problémů cestu do světového dlouhodrážního challenge. Vyřazen byl Michal Škurla, který se k longtracku vrátil vlastně po ročním vakuu. A také Michal Dudek, jenž plnil úlohu náhradníka. Jemu navíc sudí odepřel jednu možnost startovat, když v repete devatenácté jízdy nahrazoval Gaetana Stellu a Edwarda Kennetta. Ti měli prve v první zatáčce ošklivou kolizi, jíž Angličan odskákal frakturou ruky. Mnohem hůře dopadl předtím Alex Davies, jehož z Mariánských Lázní odvážel vrtulník. Josef Franc měl patálie technického charakteru, které nevyřešila ni výměna motocyklu, ani obměna klíčových komponentů, a tak skončil sedmý. Těsně za ním se umístil skvěle jedoucí Martin Málek, zatímco českou hvězdou se stal Hynek Štichauer. Pardubičan skončil na pódiu Berndem Dienerem a Jörgem Tebbem, jenž musel svého nestárnoucího krajana porazit v rozjezdu. Mistrovství republiky, které dnešní program na lázeňském kilometru uzavíralo, přineslo jiný scénář. Michal Škurla otestoval v semifinále stroj Josefa France, který vykazoval stejné potíže jako v závěru světového klání. Pražanův technický tým však před finále konečně zdroje patálií napravil, takže Josef Franc obhájil svůj titul stylem start – cíl. Hynek Štichauer litoval vysušeného místa na startovním roštu. Poté co páska letěla vzhůru, odjel čtvrtý. Ve druhém kole sice stačil udolat Jarno de Vriese, avšak stříbro mu vyfoukl létající Martin Málek.

Hynek Štichauer se stal prvním domácím vítězem

Na obloze nad západočeskými lázněmi jako někdo rozlil konvičku s mlékem, tak souvislá byla vrstva mraků, pod níž se ještě proháněli roztroušení beránci. Nicméně šmolkově modré díry byly větší a větší. Sluníčko se dralo ven a obavy, že by se právě v Mariánských Lázních staly dešťové hrozby meteorologů, rychle ztratily na důležitosti.

V depu zíval unavený Pavel Málek. Po čtvrtečním karambolu jeho syna Martina při pouťáku v Altripu nejen řídil sám domů, ale až do půlnoci spravovali motocykl, který taranoval Michael Härtel. Pravačku Martina Málka zdobily modré tejpovací pásky. Následky nedávného pádu pociťoval rovněž Hynek Štichauer.

„Škoda, že jsem se v Altripu zase převrátil na startu, jinak bych byl ve finále,“ svěřoval se ve své garáži. Michal Dudek zase opodál s šibalským úsměvem líčil, že si myslel, že se jede pouze mistrovství republiky. Pozice náhradníka světové kvalifikace jen natolik zaskočila, až musel licenci vyřizovat na poslední chvíli. V tomto směru však neměl na Tommyho Thu.

Poměrně neznámý Nor s neobvyklým jménem si licenci nechal vystavit od Pavla Ondrašíka až přímo v mariánskolázeňském depu. Josef Franc zase zlehka vraštil čelo při vzpomínce, že v Altripu nevyhrál finále o sošku Zlatého Římana vinou vypadlého karburátoru. Michal Škurla, jenž se do závodu dostal po rezignaci Stephana Katta, si uvědomoval, že vzhledem ke svým loňským patáliím nejezdil na dlouhé dráze celou sezónu. Jaké to je, si měl připomenout již záhy po příchodu ze slavnostního nástupu.

Michal Škurla si uvědomuje dlouhou pauzu:

„Sedím na tom po dvou letech.“

Z čtveřice našich závodníků šel totiž na start jako první. V rozjížďce s číslem jedna si zpočátku nevedl vůbec špatně.  Romano Hummel na čele zvyšoval svůj náskok před Eduardem Kennettem, jemuž už na protilehlé rovince nadělil nějakých dvacet metrů. Pražan byl třetí, ale tuto pozici mu na konci úvodního kola sebral Gabriel Dubernard. O poslední bod posléze Pražana připravil veterán Alessandro Milanese.

Jesse Mustonen se vzápětí neodlepil od startovního roštu a tak se druhým dnešním vítězem stal jeho krajan Henri Ahlbom. Třetí jízdu proměnil ve čtyřbodový zisk Andy Appleton. Martin Málek po ráně z Altripu viděl své působení skepticky, ale teď se na konci druhého okruhu jen mihnul okolo Paula Coopera.

A pak se publikum už mohlo radovat z prvenství domácího závodníka. Hynek Štichauer v rozjížďce s číslem čtyři objel vedoucího Jörga Tebbe už v první zatáčce. Ani zdaleka však neměl čtyři body v kapse. Z úvodního výjezdu za ním totiž vyjel Josef Franc, který rychle eliminoval náskok vedoucího Pardubičana. Na cílové rovince zaútočil vlnou zleva doprava, ale neuspěl. Stejně ani ve třetím kole, v jehož druhé zatáčce byl hodně blízko předjetí Hynka Štichauera.

Seznam vítězů první série uzavřel Gaetan Stella. Odstartoval až na Andersem Mellgrenem, ale ještě v první zatáčce šel k zemi jeho krajan John Bernard a rozsvítila se červená světla. Při repete byl Švéd znovu vpředu, ale Francouz se okolo něho přehnal na konci protilehlé rovinky jako by ho potkal.

 

Technické potíže přibrzdily Josefa France

Po druhé sérii zůstal na hrotu aktuální klasifikace pouze Henri Ahlbom. Finský závodník vyhrál šestou jízdu, když v úvodním oblouku podjel Hynka Štichauera a záhy mu ujel o bratru patnáct metrů. Martin Málek uhlídal třetí místo před Michalem Škurlou, ačkoliv prskání z jeho motoru bylo slyšet až v ochozech.

Martin Málek komentuje své technické problémy v rozjížďce s číslem šest:

„Blbne to, nevím, jestli zapalování? Svíčku jsme vyměnili, dívali jsme se do karburátoru, ale je to asi tím zapalováním.“

Hynek Štichauer byl prvním z mnoha, jejichž konto narostlo na sedm bodů. Dalším se stal Bernd Diener. Německý rutinér prve podlehl Henri Ahlbomovi, ovšem v rozjížďce s číslem devět vyhrál stylem start – cíl, čímž přestřihnul vítěznou šňůru Andy Appletona. Před startem rozjížďky s číslem deset k sobě Anders Mellgren volal k sobě mechaniky, aby se posléze sám rozběhnul do depa pro náhradní motocykl.

O pár sekund později se hnal dopředu přes Romana Hummela vnějškem úvodní zatáčky. Jenže vzadu upadl Alex Davies. A bylo zle, moc zle. Australan se ocitnul v péči zdravotníků, kteří promptně požádali o zásah leteckou záchrannou službu. Hasiči připravili prostor pro přistání vrtulníku na nedalekém parkovišti, kam zraněného závodníka převezli.

Na obzoru se objevil vojenský Sokol. Protože je příliš těžký, aby dosedal na heliport karlovarské nemocnice, bylo jasné, že zranění Alexe Daviese jsou těžká, takže si s nimi přece jenom lépe poradí v Plzni. Fraktura klíční kosti byl nejmenší problém. Lékaři odoperovali jeho zlomenou levou nohu a bedlivě sledovali poranění hlavy.

Delší pauza byla pochopitelná. Opakovaná desátá jízda se stala kořistí Josefa France, který vypálil do čela současně s letem pásky. Romana Hummela si vedl za sebou jako na provázku, takže oba rozšířili řady sedmibodových borců. Jenže zrovna právě tito dva si měli v následující sérii vybrat díl smůly. Holanďan po špatném startu rozjížďky s číslem dvanáct zajel na trávník rovnou z druhé zatáčky.

Pražan ve třinácté jízdě vedl, ovšem na konci třetího kola jej vnější stranou druhého oblouku předčil Henry van der Steen. Bylo evidentní, že se jeho motor nepracuje optimálně, čehož na konci protilehlé rovinky posledního kola využil i Henri Ahlbom.

Z českých závodníků si tak nejlepší pozici uchovával Hynek Štichauer. Ve dvanácté jízdě odpálil jako druhý před Gaetanem Stellou a Andy Appleton i Romano Hummel byli bezmocní. Michal Škurla vozil hubeňoučké bodové dávky. Martin Málek v patnácté jízdě útočil v první zatáčce, ale stihnul jen třetího Edwarda Kennetta, zatímco německý tandem Jörg Tebbe – Bernd Diener mu ujel.

 

Neposlušný motocykl si dal říct až na poslední chvíli

Edward Kennett ve zmiňované rozjížďce s číslem patnáct nakonec neinkasoval ani poslední bod. V posledním kole se jeho motocykl pohyboval pouze díky fyzikálním zákonům o setrvačnosti. Alessandro Milanese již chtěl zůstat stát, ale Angličanovy problémy jej přinutily zůstat na ovál. Mechanici Edwarda Kennetta si nevšimli, že Ital jejich závodníka předjel. Z ochozu u depa jej povzbuzovali v tlačení stroje, jehož přetržený řetěz zvonil o dráhu. A nakonec byli překvapeni, když Miloslav Čmejla v jejich mateřštině ohlásil: „Kennett, zero.“

Smůla však Edwardu Kennettovi připravila ještě mnohem horší polízanici. V rozjížďce s číslem devatenáct se zapletl do ošklivé kolize s Gaetanem Stelou v první zatáčce. Kotrmelce odskákal zlomenou pravačkou, která mu byla během noci operována, aby si jej mohl jeho tým nazítří jeho tým vyzvednout a vrátit se s ním do Anglie. Francouz byl v bezvědomí, ovšem z ošklivého incidentu vyvázl jen notně potlučený.

K repete vyrazil také Michal Dudek, jenž už z pozice náhradníka zaskakoval za nešťastného Alexe Daviese. Ačkoliv ani Edward Kennett, ani Gaetan Stella nebyli diskvalifikováni, rozhodčí jej nechal vrátit nazpět do depa. Stylem start – cíl se prosadil Henri Ahlbom. Šlo o třetí triumf Fina, který doposud podlehl pouze přece jen slabšímu Henry van der Steenovi v rozjížďce s číslem třináct po odstoupení Josefa France.

Henri Ahlbom byl blízko vítězství v celém závodě. V úplně poslední jízdě dnes na něho odstartoval Max Dilger. Jenže Fin protáhnul nájezd do druhé zatáčky a od té chvíle říkalo vedení pane jemu. Dokud však nezůstal ve druhém okruhu stát s poruchou a vítězství nebral Andy Appleton, který v nájezdu do třetího kola také předčil Maxe Dilgera.

Finský smolař se nakonec na pódium ani nevešel. Nejvíce bodů měla německá dvojice. Jörg Tebbe kromě popisovaného úvodního zaváhání, kdy mu ujel Andy Appleton a druhé místo mu sebral Martin Málek, neprohrál. Bernd Diener ztratil jeden bod s ním v patnácté a druhý s Henri Ahlbomem ve druhé jízdě.  V rozjezdu o vítězství měl jasně navrch Jörg Tebbe.

Přitom nechybělo mnoho a o vítězství se rozjížděl také Hynek Štichauer. V rozjížďce s číslem dvacet vystřelil z roštu jako raketa, neomylně projel první zatáčkou a po dvojici druhých příček podruhé zvítězil.  V třiadvacáté jízdě Pardubičan vystřihnul další excelentní start, ale Henry van der Steen byl v úvodním výjezdu rychlejší. Hynku Štichauerovi nakonec stál na nejnižším stupínku pódia s jednobodovou ztrátou na oba Němce.

Skvělým závěrem ozdobil mítink také Martin Málek. Sedmnáctou jízdu vyhrál, když vedl od startu až do cíle, ve čtyřiadvacáté šel ve druhé zatáčce před Jesse Mustonena, jehož předtím v prvním oblouku objel Romano Hummel. Zato Josef Franc vraštil čelo.

Josef Franc kroutí hlavou nad svým motocyklem po jednadvacáté jízdě:

„Nevím, co to je. Spojka, karburátor, zapalování… Vždycky mě někdo předjede…“

V rozjížďce s číslem sedmnáct vyjel v sedle druhého motocyklu. Zatímco Martin Málek uletěl, on v prvním oblouku stihnul Jeroma Lespinasse. Francouz, jemuž v další sérii sebrala závada vítězství v posledním kole, se však již na protilehlé rovince vrátil před Čecha. A ten byl rád, když v závěru uhájil dva body před Gabrielem Dubernardem.

Josef Franc již mohl zapomenout na své přání zamávat divákům ze stupňů vítězů s pohárem s jedničkou. Nicméně vzhledem ke svým výkonům z úvodu nemohlo být ani pochyb, že by se nevešel mezi dvanáct postupujících. Nadto v třiadvacáté jízdě skončil druhý za Berndem Dienerem, jehož ve druhé zatáčce sice nepodjel, ale proháněl až k metě. Pro české závodníky ale mítink pokračoval naším šampionátem.

Sotva uběhla půlhodinová lhůta, kdy musely být stroje v parc fermé, dorazil za Josefem Francem Michal Škurla. Poprosil, zdali by nemohl na semifinále osedlat motocykl svého staršího klubového kolegy. Josef Franc neměl důvod nevyhovět. Jednak byl nasazen rovnou do finále, jednak se mu hodilo, aby někdo otestoval, zda jsou provedené změny správné.

Smolařem semifinále se stal Michal Dudek. „Na startu jsem zkoušel spojku, udělal si kolej, všechno v pohodě, ale asi jsem si vykop‘ kvalt…,“ vysvětloval, proč ve chvíli letu pásky k nebi stál. Vedení se ujal Michal Škurla. Jenže motor vypůjčeného stroje prskal jako starý vzteklý kocour a on se v závěrečném kole stal obětí Jarno de Vriese.

Třetím postupujícím se nečekaně stal Sören Vedsted. „Motor vadnul a vadnul,“ vysvětloval Sjoerd Rozenberg, proč ho nakonec předjel i Michal Dudek dohánějící úvodní ztrátu celého půlkola. A tak se u nás dobře známý Nizozemec za celé dlouhé odpoledne představil v jediné závodní jízdě.

V garáži u Josefa France nebylo daleko k panice. Nakonec se rozhodli namontovat karburátor, s nímž český šampión letos ještě nestartoval. Jako mávnutím kouzelného proutku nastala obrovská změna k lepšímu. Pražan zvládl start a než vedl stroj do druhého obloku, měl obrovský náskok před druhým Martinem Málkem.

Hynek Štichauer v onen moment proklínal, že si vylosoval nejvnitřnější pozici na startovním roštu. A to ještě nemohl tušit, že bude muset nadávat zlým jazykům, kteří tvrdili, že si ji sám vybral. Nicméně se blížil k Jarno de Vriesovi, aby jej nakonec ve druhém kole sundal v první zatáčce z nejnižšího stupně pódia. Další Pardubičanův progres by však v dané situaci musel jít na vrub porušení fyzikálních zákonů.

 

Hlasy z depa

„Super, překvapil jsem i sám sebe,“ radoval se Hynek Štichauer. „Z Altripu jsem ještě potlučenej‘. Motorky fungovaly a vydržel jsem fyzicky. Finále mistrovství republiky se losovalo, měl jsem smůlu a vytáh‘ jsem si kravskou jedničku. Blbě jsem si stoupnul. Pepa konečně opravil motorku a naměřil nám. Ale mám pohár z prvních větších závodů na dlouhý, radost je.“

„Den blbec,“ ohodnotil dnešek Josef Franc. „Zaplaťpánbůh, že nebylo zranění. Dráhu jsem ještě takovou nezažil. O tréninku to bylo perfektní. Od druhý jízdy jsem měl technický problémy až do konce a v součtu jsem přišel o čtyři body. Moh‘ jsem bojovat o placku. Nepovedlo se, ale kluci v depu odvedli špičkovou práci. Před mistrákem jsme se snažili motorku spravit. Přišel Michal Škurla, že na mý motorce pojede semifinále, že ji vyzkouší. Dělalo mu to to samý jako předtím mně, tak jsme dali karburátor, co jsme letos nejeli. Rychle jsme to zbouchali, byla to pořádná sázka do loterie! Spravili jsme si chuť, ale čtrnáct hodin v kombinéze na staďáku bylo náročných.“

„Dnes paráda, mise splněna,“ radoval se Martin Málek. „Jeden z hlavních cílů se zase vydařil. Ani nevíš, jak jsem rád, že jsem postoupil. Dalo nám to ale hodně zabrat. Po tom pádu v Altripu jsme měli včera hodně práce. Motorku jsme dodělali asi o půlnoci, takže jsme s taťkou spali asi jen čtyři hodiny. Nakonec jsem tady měl nachystané tři motorky díky Jornu Assenovi, ale nakonec jsem jel na své, té opravené, a myslím, že to nejelo vůbec špatně, i když jsem měl trochu problémy ve druhé a třetí jízdě se zapalováním. Jsem moc rád, že to tak dopadlo, děkuju za pomoc taťkovi, Rudymu, Roderikovi, Jornovi, Hance Fantové za super tejpy a hlavně do Divišova za pomoc při opravách. Prostě se to sešlo tak, jak mělo. Ještě doladit nejslabší stránku a to jsou starty a bude to snad ještě lepší. Mistrovství republiky a druhé místo. Asi mi to ještě nedošlo, ale má vzestupnou tendenci. Čtvrtý, čtvrtý, třetí, teď druhé místo… Už se těším na příští rok (smích).“

„Šlo to dneska,“ odtušil Michal Škurla. „Ale chybělo trošku závodního štěstíčka a pár koníků. Nebylo to úplně ideální. Seděl jsem na dlouhodrážní motorce po dvou letech. Zlepšovalo se to, ale bylo znát, že na tom nemám najeto. V semifinále jsem chtěl zkusit Pepovu motorku, on potřeboval něco vyzkoušet. A já mu přišel na problém. Dráha byla rozbitá a ve finále mi nevyšel start. A oni jsou rychlejší, mají to najetý, jsou někde jinde.“

„Svět dobrý,“ bilancoval Michal Dudek. „Mohlo to bejt‘ lepší, škoda jedný jízdy, co mě vyhodili od startu, ztratil jsem body. Měl mě nechat jet, ale rozhodčí rozhod‘. Škoda mistrovství republiky. Dohnat to už nešlo, ale taky jsem se na to moh‘ vysrat už po startu. Nikdo nemůže říct, že jsem se nesnažil.“

1. Jörg Tebbe, D	2 4 4 4 4	18+4
2. Bernd Diener, D	3 4 3 4 4	18+3
3. Hynek Štichauer, CZ	4 3 3 4 3	17
4. Andy Appleton, GB	4 3 2 3 4	16
5. Henri Ahlbom, FIN	4 4 3 4 E	15
6. Paul Cooper, GB	2 4 4 3 2	15
7. Josef Franc, CZ	3 4 2 2 3	14
8. Martin Málek, CZ	3 2 2 4 3	14
9. Romano Hummel, NL	4 3 R 2 4	13
10. Max Dilger, D	1 2 3 3 3	12
11. Henry van der Steen, NL	1 1 4 1 4	11
12. Jesse Mustonen, FIN	E 3 4 2 2	11
13. Gaetan Stella, F	4 2 4 F/R –	10
14. Dave Meijerink, NL	0 1 2 3 3	9
15. Gabriel Dubernard, F	2 0 3 1 2	8
16. Alessandro Milanese, I	1 2 1 1 2	7
17. Edward Kennett, GB	3 3 0 F/R –	6
18. Anders Mellgren, S	3 2 1 R R	6
19. Jerome Lespinasse, F	1 R 1 3 E	5
20. Michal Dudek, CZ (res)	2 1 1 1	5
21. Michal Škurla, CZ	0 1 1 2 0	4
22. Tommy Thu, N	0 0 1 2 1	4
23. John Bernard, F	X 1 0 0 2	3
24. Niklas Klingberg, S	2 1 R R R	3
25. Alex Davies, AUS	2 X – – –	2
26. Sören Vedsted, DK	1 0 0 0 1	2

Poznámka: Michal Dudek nebyl rozhodčím připuštěn na start opakované devatenácté jízdy, byť k ní po vyřazení Gaetana Stelly a Edwarda Kennetta mohl v duchu řádů nastoupit

 

Mistrovství republiky:

	SF	FIN
1. Josef Franc, Praha		1.
2. Martin Málek, Březolupy		2.
3. Hynek Štichauer, Pardubice		3.
4. Jarno de Vries, NL – Plzeň	1.	4.
5. Michal Škurla, Praha	2.	5.
6. Sören Vested, DK	3.	6.
7. Michal Dudek, Slaný	4.
8. Sjoerd Rozenberg, NL	5.

Ukázkové jízdy 125 ccm v nezávodním režimu na malé dráze:

Jaroslav Vaníček, Michal Baštecký, Vojtěch Zamazal, Tony Katra, Karel Průša

Foto: Karel Herman

Mariánské Lázně – 1. června
Zítra bude každá minuta drahá. Pětadvacet rozjížděk světové kvalifikace dá časovému harmonogramu mariánskolázeňské soboty pořádně zabrat. Navíc trojici z účastníků čeká noční přejezd do Žarnovice, kde v neděli odpoledne pokračuje česká extraliga svým druhým kolem. Pořad šampionátu republiky, jímž bude zítřejší program na lázeňském kilometru gradovat, byl redukován.

 

Nepojede se dvojice semifinálových jízd, nýbrž pouze jedna. Trojice českých reprezentantů totiž bude přímo nasazená do finále, kam k ní postoupí první trojice v cíli.

Pořad zítřejšího mistrovství republiky na dlouhé dráze v Mariánských Lázních:

semifinále:	Michal Škurla, Michal Dudek, Sjoerd Rozenberg, Jarno de Vries, Sören Vedsted
finále:	Josef Franc, Hynek Štichauer, Martin Málek, první tři ze semifinále

Foto: Karel Herman

Mariánské Lázně – 30. května
Pětadvaceti rozjížďkami kvalifikace mistrovství světa sobotní program na mariánskolázeňském stadiónu neskončí. Po roční pauze se na lázeňský kilometr vrací šampionát republiky, byť v nadstavbové podobě po světovém podniku podobně jako v letech 1997 a 1998. Formule dvou semifinálových jízd a klíčového finále je jasná a nyní se Karel Kadlec svěřil, že konkrétnější rysy dostává rovněž startovní listina.

 

Pětice Čechů, která pojede světovou kvalifikaci jako přímí účastníci či náhradníci, budou pochopitelně pokračovat i v dalším boji o mistra republiky. Podobně se zachová Dán Sören Vedsted, zatímco nizozemský tandem Sjoerd Rozenberg – Jarno de Vries dorazí do Mariánských Lázní pouze kvůli českému šampionátu. Tím pádem v desetičlenné startovní listině zůstávají stále dvě kolonky volné.

„Čekám, kdo se ještě vyvrbí,“ říká Karel Kadlec, jenž má účastníky šampionátu republiky pod palcem. „Pojede se po mistrovství světa, třeba se ještě někdo zapojí. Měl zájem i Stephan Katt, ale chtěl by dvě stě euro. To je moc, ale všechno se domluví na místě. Čekám i na vyjádření Zdeňka Schneiderwinda, má údajně někoho v záloze. Dnes ještě zavolám Petru Moravcovi, ať mi řekne co a jak. Přednost pochopitelně mají jezdci s licencí AČR.“

Cesta k letošnímu mistru republiky bude dvoustupňová. Desítka účastníků se nejprve střetne ve dvou semifinálových rozjížďkách. Jejich podoba bude sestavena s ohledem na vyrovnanost, takže se v nich rozhodně nepotká Josef Franc s Hynkem Štichauerem či Martin Málek s Michalem Škurlou. První tři z každé z nich se kvalifikují do finále, jehož výsledky určí pořadí českého šampionátu.

Pracovní podoba startovní listiny:

Josef Franc, Praha

Hynek Štichauer, Pardubice

Martin Málek, Březolupy

Michal Škurla, Praha

Michal Dudek, Slaný

Sjoerd Rozenberg, NL

Jarno de Vries, NL – Plzeň

Sören Vedsted, DK

dva další závodníci dodatečně

Foto: Karel Herman a Mirek Horáček

Mariánské Lázně – 13. dubna
Pakliže jste loni v říjnu shlédli mistrovství republiky na dlouhé dráze v Kopřivnici, stali jste se svědky vpravdě historické události. O dlouhodrážní titul se totiž mimo Mariánské Lázně bojovalo v české historii vůbec poprvé, ale všechno nasvědčuje, že také naposledy. Letos se šampionát vrátí na západočeský lázeňský kilometr, ačkoliv půjde o improvizované řešení.

 

V současných dnech je v Mariánských Lázních doopravdy rušno, protože po dlouhatánském ovále, kudy vpravdě kráčely světové dějiny, se pohybují pracovní stroje. „Grejdruje se dráha,“ popisuje aktuální dění Karel Kadlec, který současně s koncem svého závodění rozhodně neopustil své aktivity manažerského charakteru. „Stáhnou písek, co tam byl, dolů a daj‘ tam něco novýho, což nebude tak finančně náročný jako nový materiál.“

Letos se v Mariánských Lázních bude závodit jeden jediný den. V sobotu 2. června je sem naplánovaná světová kvalifikace o postup do challenge. Po jejím skončení přijde na řadu mistrovství republiky, což je koncept obdobný letům 1997 a 1998.

Plán je rozšířit české závodníky o cizince startující ve světovém šampionátu a vytvořit desetičlennou startovní listinu. S ní by se konala dvě semifinále, odkud by se postupovalo do finále, které by určilo pořadí šampionátu republiky.

Foto: Mirek Horáček a Martin Šiška