Archiv pro rubriku: společenská rubrika

Jaroslav Smoček slaví osmdesátku

Krupka – 15. září
Dovolte, abychom touto cestou poblahopřáli našemu dlouholetému členovi a zakladateli panu Jaroslavu Smočkovi k jeho osmdesátinám. Dnes to je úžasných osmdesát let, co na tento svět přišel motocyklový srdcař z Krupky, jemuž vděčíme za to, že se právě plochá dráha v Chabařovicích jezdí.

 

Začátky

Dnešní jubilant Jaroslav Smoček

Pravidelně cestoval z Krupky do Ústí nad Labem, kde bydlí pan Jaroslav Zobal s rodinou, a nejkratší cesta vedla právě přes Chabařovice. Tam si Jaroslav Smoček vyhlédl podmáčené staré hřiště. A vnukl myšlenku panu Jaroslavu Zobalovi, což takhle postavit dráhu právě zde,   jako ve slavných Polepech, Krupce nebo Ústí nad Labem, kde už ale se nejezdilo. Slovo dalo slovo a už se bagrovalo a stavělo, nebylo to vůbec lehké, zařídit různá povolení, materiál sháněl kde kdo, pracovalo se usilovně, ale s nadšením pro dobrou věc. No, a v roce 1975 se zde už závodilo.

Jaroslav Smoček byl dobrým a pečlivým závodníkem, který by svojí pečlivostí mohl jít příkladem mnoha dnešním závodníkům. Nepatřil k nejzářivějším hvězdám plochodrážního nebe, ale kvalitní práci v ligovém týmu odváděl. Dokonce jezdil i ledovou plochou dráhu, to ještě byly zimy, co bývaly, mrzlo až praštilo a rybníky  byly zamrzlé až do jara.

 

Osudový čtvrtek

Ale čas šel dál, a po ukončení sportovní kariéry, se Jaroslav Smoček i nadále věnoval tomuto sportu např. jako startmaršál, a to se mu ve čtvrtek 31. lvětna 2001 stalo osudným! Chabařovický stadión si tehdy pronajala Praha, protože na Markétě probíhala rozsáhlá rekonstrukce.

Jaroslav Smoček s vnukem a Zdeňkem Holubem

Při jedné z rozjížděk prvoligových závodů se jedna motorka splašila a namířila si to přímo na ně. Bohužel už nestačil uskočit a úraz, který utrpěl, devastační zlomenina nohy, vše následně ovlivnil… Několik operací, dlouhá rekonvalescence a rehabilitace, ale nohu se podařila zachránit, i když s trvalými následky, které jsou patrné dodnes.

Avšak motorky nepřestal milovat a svou lásku věnoval i vnukovi Markovi, kterému se zalíbil motokrosový sport, kde byl také velmi úspěšný dokonce i za hranicemi v německém šampionátu figuroval na předních příčkách pod přísným vedením svého dědečka. Takže Jaroslavu Smočkovi se splnil sen a zároveň si plnil své celoživotní přání, být u motorek.

 

Všechno nejlepší

I dnes je častým účastníkem akcí pořádaných na ploché dráze v Chabařovicích, svědčí to o jeho velkém srdci a lásce k tomuto krásnému sportu. Takže pane Jaroslave Smočku, děkujeme a  přejeme Vám k Vašim krásným narozeninám jen to nejlepší, ale hlavně hodně zdraví!

Foto: Jiřina Šifaldová

Aleš Dryml si z Mariánských Lázní odvezl vzpomínkový pohár na Zdeňka Kudrnu

Mariánské Lázně – 18. července
Během své bohaté závodní kariéry si z Mariánských Lázní odvezl bezpočet trofejí. Vždyť se stal čtyřikrát mistrem republiky na dlouhé dráze a také obě své legendární stříbrné medaile ze světového šampionátu vybojoval právě na lázeňském kilometru. Další pohár do své sbírky si Aleš Dryml starší z Mariánských Lázní odvezl včera.

 

Aleš Dryml si včera v Mariánských Lázních převzal vzpomínkový pohár na Zdeňka Kudrnu od Miloslava Čmejly

Přes obrovský smutek nad nedávnou ztrátou milované dcery Miloslav Čmejla neporušil tradici, aby při mariánskolázeňském závodě věnoval vzpomínkový pohár Zdeňka Kudrny osobnosti, která se zlatým písmem zapsala do dějin naší dlouhé dráhy.

Aleš Dryml je v pořadí již dvanáctým laureátem ceny, jíž populární spíkr připomíná nezapomenutelného závodníka. Aleš Dryml se se Zdeňkem Kudrnou potkával léta na oválech, sešli se nejen v národním týmu, ale i v britském Exeteru.

 


Zítra bude Aleš Dryml hostem autogramiády, která proběhne na prodejním stolečku vydavatelství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové ve Svítkově před pardubickým přeborem v časovém rozpětí zhruba 16:15 – 16:45.


Foto: Karel Herman

Odešla Martina Deverová

Vychovávala sama dvě děti, Martina a Aničku, jmenovala se Martina Deverová a pomáhala svému tatínkovi Miloslavu Čmejlovi při organizaci plochodrážních závodů ve Štětí a v Račicích. Její srdce přestalo bít koncem minulého měsíce ve věku třiačtyřiceti let. Čest její památce!

Podpořte Vašíka Milíka

Bernardov – 25. června
Ještě s námi není na světě ani měsíc a již svádí tuhý duel o vítězství! Malý Vašík Milík bojuje o triumf v anketě Kutnohorského deníku. A jeho pyšný tatínek prosí všechny plochodrážní fanoušky o podporu. Stačí kliknout sem.

Vašík Milík bojuje o vítězství v anketě Kutnohorského deníku

Foto: laskavostí Václava Milíka

Stále vzpomínáme

Chabařovice – 15. června
V podvečer smutného výročí tragické smrti Jiřího Hurycha, všestranného nadějného plochodrážníka, jsme položili kytici na jeho místo posledního odpočinku na hřbitově v Ústí nad Labem. Jelikož jsme letos z důvodu koronaviru, nemohli uctít jeho památku tradičním závodem.

 

Stále na Jirku vzpomínáme, příští rok to bude již třicet let… Tak na toto smutné výročí se snad všichni setkáme na chabařovickém stadiónu.

Za celý tým Speedwayclub v AČR Chabařovice.

Foto: Jiřina Šifaldová

Zemřel František Richter

Mariánské Lázně – 7. června
S téměř tříměsíčním zpožděním se k nám dostala smutná zpráva, že v březnu zemřel ve věku 88 let legendární mariánskolázeňský závodník František Richter. František Richter se začal ploché dráze věnovat až v roce 1957 poté, co měl za sebou několik terénních závodů a soutěží. Již rok nato se mohl pochlubit nečekaným třetím místem v mistrovství Československé republiky. Hned v následující sezoně pak vybojoval titul mistra ČSR jednotlivců, k němuž později dokázal přidat ještě stříbrnou a bronzovou příčku.

 

Pódium posledního závodu v Žatci v květnu 1960: zleva Karel Polák, František Richter a Karel Průša

Dlouhá léta byl oporou reprezentace a zasloužil se o historicky první plochodrážní medaili pro naši zemi. Ve světovém finále družstev v Göteborgu vybojoval spolu s Antonínem Kasperem, Jaroslavem Machačem a Lubošem Tomíčkem třetí místo za vítěznými Švédy a druhou Anglií. Byl rovněž prvním československým závodníkem, který se probojoval do tehdy ještě evropského finále na dlouhé dráze.

V německém Plattlingu obsadil v roce 1960 vynikající páté místo. Účast ve finále si vybojoval i o rok později, ale v norském Oslo nestartoval. Mezi velké úspěchy Františka Richtera patří také účast v evropském finále mistrovství světa jednotlivců 1960 ve Wroclawi. Dokázal vyhrát i slovenskou Zlatou přilbu v roce 1959. Dle vlastních slov si mimořádně cenil i účasti v sérii Švédsko vs. Výběr Evropy v roce 1960. František Richter si ve třech závodech připsal úctyhodných třiadvacet bodů a byl nejlépe bodujícím členem hostujícího družstva.

Československý nároďák po triumfu ve světové kvalifikaci na nových Borech: Jaroslav Machač, Luboš Tomíček, Antonín Kasper, František Richter a Stanislav Svoboda

František Richter se i po skončení aktivní kariéry zajímal o plochodrážní dění a býval častým hostem především na závodech v Mariánských Lázních, odkud to ze svého chebského bydliště neměl daleko.

 

 

Čest jeho památce!