Pardubice – 17. června
V noci pršelo. Pardubičtí pořadatelé proto vyjeli na svůj ovál s kropičkou až někdy kolem půl třetí. Druhé semifinále SGP3 bylo o poznání divočejší než úterní podnik. Trvalo však kratší dobu. O postupové osmičce rozhodlo jen dvacet rozjížděk základního rozpisu. A tak se již pár minut po osmé hodině hrála polská hymna. Oslavovala suverénní triumf Franciszka Szczyrby. Lukáš Tlapák odstartoval svou ostrou závodní kariéru čtrnáctým postem.

 

Čech za Čechy, Češi za Argentinu

Již v počátcích světového zápolení plochodrážních motocyklů platili naši závodníci za favority. Stačí jen vzpomenout Eduarda Krčmáře a jeho zlata ze Slaného a Nörrköpingu. A také jak těsně přišel o hattrick v Plzni. Ale českou disciplínou se nikdy nestaly a očekávanou roli přestupní zastávky mezi stopětadvacítkami a půllitry nesehrály.

S jejich mistrovstvím republiky se počítalo na sezónu 2016, prvně se konalo až v dalším roce, kdy titul v Kopřivnici získal Jan Kvěch. Bez pomoci cizinců by se nikdy nemohlo konat. Jedna nesmírně pozitivní věc se ale českým dvěstěpadesátkám upřít nedá ani náhodou. Příležitost blýsknout se ve světě.

Letos se podobným způsobem plánovali rozloučit s šestnáctiletou SGP3 Karel Průša a Petr Marek. Zkušenosti a schopnosti jim propůjčovaly pro páteční finále v předvečer velké ceny ve Wroclawi oprávněné ambice. Jenže během jednoho jediného květnového týdne bylo všechno rozházené naruby jako chýše tichomořských domorodců po tajfunu.

Včera scházel Karel Průša, dnes Petr Marek. AČR nakonec uplatnil jen jedno místo ve startovní listině, na něž nominoval Lukáše Tlapáka. Plochodrážní historie nepamatuje mnoho případů, že by někdo jel vůbec první závod své kariéry v závodě ranku mistrovství světa. Zázraky by čekal jen pošetilý šílenec, jenž by přepiloval mříže a uprchl z pardubické psychiatrie.

Ale klobouk dolů. Patnáctiletý Lukáš Tlapák v modré kombinéze po Václavu Milíkovi se nebál pustit do křížku se soupeři, byť mu vesměs ujížděli. Nechal si poradit. A to i od veličin typu Mariána Jirouta a nikoho menšího než Grega Hancocka. Pravda, body bral na úkor odstoupení jiných. Ale nebýt svých dvou pádů, z nichž se zaplaťpánbůh oklepal, měl by lepší pomocná kritéria a o dvě příčky by si polepšil. Do Wroclawi by měl stejně daleko, publikum však mělo komu fandit.

Ostatní Čechy v akci totiž viděli jen lidé s přístupem do depa. Mezi nimi hrála prim divišovská skupinka. Lisandro Lobos Modon přeletěl Atlantický oceán se svým otcem. S sebou vzali jen kufr, kam se vešla jen Argentincova kombinéza.

Přilbu měl od Jana Kvěcha, od Václava Hromase si půjčil motory, s nimiž ještě loni startoval Adam Nejezchleba. Dečky Matouše Kameníka, jenž stále rehabilituje zraněné rameno, potvrdily původ rámů a dalšího příslušenství.

 

Osmnáctka a devatenáctka u čísla jízdy rozhodují

Byl to shodou okolností David Kameník. Něco po půl šesté jako první nastartoval motocykl. Do té doby panovalo ve svítkovském depu ticho jako v gotické katedrále. Dnes vládlo o poznání větší vedro než včera. Přesně úderem osmnácté se šlo bez nástupu na věc.

Chyběl Makar Levišin, jehož nepustili přes ukrajinskou hranici. Tia Zorko působila jako náhradnice včera, dnes neměl sedmnáctku nikdo. Co čert nechtěl, startovní pole doznalo dalších ztrát. Rumu Andre Damian se dvakrát převrátil na startu. Australan Ky Mitchell zápolil s oběma Poláky v rozjížďce s číslem dvanáct tak urputně, že ve druhé zatáčce skončil na zemi. Vzápětí v sanitce a posléze v nemocnici.

Z rozjížďky s číslem jedna se jako první vítěz vrátil Archie Rolph. Čtrnáctiletý Angličan pokračoval ve vítězné sérii i nadále. V prvním výjezdu šesté jízdy objel Fabiana Magnussona, ob čtyři rozjížďky později navlas stejně naložil s Lisandrem Lobos Modonem. Mítinku kraloval nejen on sám, nýbrž i oba Poláci.

Otázka, zda naši severní sousedé budou nuceni v pátečním finále SGP3 využít právo dosazení svého borce ex offo, se styděla vystoupit na forbíně již včera.  Nyní Franciszek Szczyrba a Dawid Oscenda úřadovali ve stylu start – cíl, dokud se u startovního roštu nesešli spolu. Kvůli opakování po pádu Ky Mitchella vlastně dvakrát.

V obou případech ukázal nejlepší start Dawid Oscenda, ale Franciszek Szczyrba jej v první zatáčce pokaždé udolal. Při repete o pár metrů dříve, to je fakt. Po přestávce zahrál sólo v rozjížďce s číslem třináct. Hned na to Dawid Oscenda odvedl Archieho Rolpha. O postavení na pódiu definitivně rozhodly osmnáctá a devatenáctá jízda.

Nejprve Franciszek Szczyrba vedl od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. Když Archie Rolph konečně ve druhém okruhu v nájezdu do zatáčky u depa dostal za svá záda Niklase Bagera, Polák vládl náskokem tři čtvrtě rovinky. Každopádně Franciszek Szczyrba s patnácti body nemohl být překonán. Dán byl definitivně čtvrtý, Angličan musel ještě jednu rozjížďku čekat.

Dawid Oscenda nezaváhal. Pohár s dvojkou byl jeho. Polská hymna se mu poslouchala stejně dobře jako Franciszku Szczyrbovi. Mimochodem on se před čtyřmi lety krátce mihnul seriálem PRO-TEC Speedway Mini Cup. Mnohem větší zkušenosti s našimi ovály má další finalista.

Míšeňský Levi Böhme si dnes situaci zkomplikoval v rozjížďce s číslem sedm. Tak dlouho útočil na vedoucího Franciszka Szczyrbu, až v posledním výjezdu upadl. Nakonec mohl ale křičet české přísloví. Konec dobrý, všechno dobré.

 

1. Franciszek Szczyrba, PL	3 3 3 3 3	15
2. Dawid Oscenda, PL	3 3 2 3 3	14
3. Archie Rolph, GB	3 3 3 2 2	13
4. Niklas Bager, DK	3 2 2 3 1	11
5. Levi Böhme, D	2 X 3 3 2	10
6. Storm Thomsen, DK	2 1 1 2 3	9
7. Adrian Axelsson, S	2 2 3 1 0	8
8. Fabian Magnusson, S	2 2 1 0 3	8
9. Luca Heikkilä, FIN	1 1 2 2 1	7
10. Lisandro Lobos Modon, RA	1 1 2 2 F	6
11. Ky Mitchell, AUS	1 3 X – –	4
12. James Hutchinson, USA	X 0 1 1 2	4
13. Jan Oeltjenbruns, D	0 2 1 1 E	4
14. Lukáš Tlapák, CZ	1 1 F F 2	4
15. Andre Damian, ROM	F X – – –	0

Pardubice – 16. června
Klaplo to na vteřinku. V osmnáct nula nula se začínalo. Přesně o dvě hodiny skončil rozjezd, který definitivně zformoval osmičku postupujících do pátečního finále SGP3 ve Wroclawi. Protože v ní figuroval i Polák, také zítra bude v Pardubicích k mání osm míst pro vyvrcholení světového šampionátu šestnáctiletých v sedlech dvěstěpadesátek. Dnes kraloval Marek Ziman. Slovenský reprezentant si elegantně poradil se všemi svými soupeři.

 

Rovnou na start

Podvečerní počasí bylo zkrátka a dobře všelijaké. Mraky zakryly sluníčko, sem tam spadla i nějaká kapka. Předpověď nebyla ideální. Jury se proto rozhodla oželet nástup. Před šestou se závodníci shromažďovali na kraji depa, aby vstoupili rovnou do ostrého zápolení.

Boj byl vskutku dramatický. V rozjížďce s číslem dvě nechtěl Andžejs Smulkewicz slevit ani náhodou. Za normálních okolností bojovnost šlechtí. Jenže jízda byla zastavena kvůli pásce Topiase Mannera. Maršálové strkali červené vlajky Lotyšovi takřka až pod nos. Až osmý praporek jej zastavil.

Karel Průša dnes u startu pochopitelně nebyl a jeho táta Karel se ve Svítkově objevil pouze, aby pro připravené čtvrtlitrové motory nabídl k prodeji případnému zájemci. Domácí barvy proto suplovalo slovenské duo. Jako prvního hlavní tribuna viděla v akci Ondreje Trníka.

Ve třetí jízdě se pustil do křížku s Lenjou Tebbe. Dcera německé hvězdy long tracku měla navrch. Ondrej Trník neztrácel glanc. Ale v rozjížďce s číslem devět si na startu vytáhnul šňůrku od vypínače zapalování. Jeho chvíle při debutu v SGP3 nastala při čtvrtém výjezdu na ovál.

Svíce na startu prodloužila dráhu Coopera Antoneho do Wroclawi o účast v rozjezdu. Casper Kluczniak zastavil o jeho motocykl, který ho vlastně předběhl. Opakovalo se pochopitelně bez Australana ve třech. Ondrej Trník si to namířil rovnou za vedoucího Caspera Kluczniaka. Na závěr nemohl dostat jednodušší rozjížďku. Nebodoval a v závěrečném pořadí skončil čtrnáctý.

 

Slovensko má další super talent

Marek Ziman dorazil na východ Čech se skvěle naladěnými motory a ambicemi favorita. V rozjížďce s číslem čtyři triumfoval stylem start – cíl. Jeho čas 72,08 byl dlouho nejrychlejším za celý večer. Až v patnácté jízdě jej o dvě setiny vylepšil Andžejs Smulkevics pádícím před Eliasem Jamilem Jensenem.

Žarnovický plochodrážník neztrácel na rychlosti ani nadále, byť časy nad třiasedmdesát vteřin byly dnes raritní. Skvěle startoval. V šesté jízdě zabránil Cooperu Antonemu uvázat na svou triumfální šňůrku další uzlík. Rozjížďka s číslem jedenáct nabídla stejný obrázek.

Marek Ziman jel suverénně v čele. Když se ve druhém okruhu podíval za sebe v zatáčce u depa, Bruno Preibisch byl za ním bratru třicet metrů. Sotva mladý Slovák dorazil k šachovnicové vlajce v rukou Jaroslava Kocka, disponoval devíti body.

A tím pádem i místem ve finále ve Wroclawi. Dnešní mítink ale zatím nekončil. Ve třinácté byl při vylétnutí pásky rychlejší Brady Landon. Marek Ziman dlouho neváhal. V první zatáčce nasadil na venek, aby se hned ve výjezdu ujal vedení. Američan do té chvíle prohrál pouze na úvod s Andžejsem Smulkeviczem. Nyní poznal svého druhého přemožitele.

Závěr měl Marek Ziman opepřený. Andžejs Smulkevics stále neztratil vidinu stupňů vítězů. A Nate Smith prahnul vyhnout se rozjezdu o svou další existenci ve světových dvěstěpadesátkách. Oba se ale stali herci druhých rolí. Hvězdou byl slovenský borec, jenž opět triumfoval stylem start – cíl.

Rozjezd na závěr

Marek Ziman byl v cíli rozjížďky s číslem dvacet přesně za 72,69 sekundy. O malou chvíli později již létal nad hlavami slovenského týmu ke svítkovské obloze, z níž nakonec prakticky ani nekáplo. Čekala jej cesta na nejvyšší stupínek pódia. Že se nad Tatrou blýská hráli jen a jen pro něj. Bez zajímavosti rozhodně není, že mezi gratulanty nechyběl ani Jaroslav Gavenda. Před třiceti lety byl ve Wiener Neustadtu první plochodrážník s licencí SMF, který triumfoval v podniku ranku světového šampionátu.

O společnících Marka Zimana o závěrečné slávě bylo rozhodnuto v základní části. Druhý byl Elias Jamil Jensen, jenž se před třemi léty zúčastnil nevydařeného pokusu o závod elektrických motocyklů na malé Markétě v předvečer české velké ceny. O jeho prohrách s Markem Zimanem a Andžejsem Smulkeviczem šla již řeč.

Lotyš přišel o stupně vítězů v rozjížďce s číslem pět. Najel v ní do pásky. Místo něj již podruhé na rošt zamířila Tia Zorko, mladší sestra Gregora, který častým hostem našich oválů. Naposledy v sobotu v Chabařovicích, kde si ale bohužel mohl jen pochutnat na skvělé klobáse. Protože Andžejs Smulkevics na závěr neporazil Marka Zimana, o jediný bod jen překonal Brady Landon.

Přímý postup brali i maličký Arsenij Mikulčin a Oskar Winczewski. Díky němu bylo pravidlo o povinném zastoupení Polska v domácím závodě, byť by nakrásně zítra jeho dva krajané skončili pod čarou.

Dnes ovšem na zbývající dvě volná místa zbyli tři uchazeči. V dodatkové jízdě nezaváhal Cooper Antone, který si život zkomplikoval divokým extempore na startu čtrnácté jízdy. Vzápětí v rozjížďce s číslem osmnáct zaváhal při vylétnutí pásky. Zatímco Elias Jamiil Jensen ve druhém oblouku podjel vedoucího Brady Landona, on připravil o klíčový bod Arsenije Mikulčina.

Rozjezdu už kraloval. V první zatáčce jeho krajan Nate Smith venkem překonal Olivera Bovingdona. Angličan bude ve Wroclawi scházet. Finále SGP3 se totiž koná bez náhradníků.

1. Marek Ziman, SK	3 3 3 3 3	15
2. Elias Jamil Jensen, DK	2 3 3 2 3	13
3. Brady Landon, USA	2 3 3 2 2	12
4. Andžejs Smulkevics, LAT	3 T 3 3 2	11
5. Arsenij Mikulčin, UA	3 3 1 3 0	10
6. Oskar Winczewski, PL	2 2 2 1 2	9
7. Antone Cooper, AUS	3 2 2 X 1	8+3
8. Nate Smith, AUS	1 2 2 2 1	8+2
9. Oliver Bovingdon, GB	2 1 1 1 3	8+1
10. Casper Kluczniak, GB	0 1 0 3 3	7
11. Bruno Preibisch, D	X 2 2 0 2	6
12. Jesper Kvarnström, S	1 1 1 1 1	5
13. Chelu Denis Alberto, ROM	1 0 1 0 1	3
14. Ondrej Trník, SK	0 0 E 2 0	2
15. Lenja Tebbe, D	1 1 0 0 0	2
16. Topias Manner, FIN	T 0 0 1 0	1
17. Tia Zorko, SLO (res)	0 0	0