Archiv autora: Antonín Škach

Za Karlem Průšou

Poslední rozloučení s Karlem Průšou, jehož srdce dotlouklo minulou střadu, se bude konat tento pátek 23. srpna od jedenácti hodin v obřadní síni městského hřbitova v Žatci. S projevem nejhlubší soustrasti pozůstalým se za všechny své čtenáře připojuje rovněž magazín speedwayA-Z.

 

I.

Letošní jaro vymalovalo Bílou sobotu do nádherného a slunečního dne. Na plochodrážním stadiónu ve Slaném se jede přebor. Ještě než začne, pro fanoušky se koná autogramiáda nové knihy o ploché dráze. K prodejnímu stolečku přichází pevným krokem menší štíhlý muž. Život mu již jeho černé vlasy obarvil stříbrem zkušeností, nicméně že s celou svou rodinou oslavil osmdesátiny již před bezmála rokem, by nehádal nikdo.

Byť plochodrážní ovály bývaly dlouho jeho doménou, ve Slaném se objevuje po kratší přestávce. Známí jej vmžiku poznávají. „To je přece Karel! Karel přijel!“ nese se unisono společností závodnických veteránů. Kolem stolečku je záhy náramně živo. Cvakají fotoaparáty, ruce se k sobě tisknou při vřelých pozdravech. Přichází fanoušci. On si nasazuje brýle, chopí se lihového fixu a s charakteristickým úsměvem známým již z éry černobílé fotografie, pečlivě vyvede krasopisným psacím písmem své jméno. Průša Karel.

Poté se okolí rozeřve rykem závodních motocyklů, jejichž jezdci v pestrobarevných kombinézách prahnou po bodech a stupních vítězů. A on má chvilku čas otevřít tlustou knihu o historii slavné Zlaté přilby města Pardubice. Jeho snímek zde rozhodně nemůže chybět. Vždyť tu v devětašedesátém vyhrál malé finále a v těžké konkurenci obsadil sedmou příčku!

 

II.

Sám by však o svém životě mohl sepsat ještě silnější knihu.  Kouzlu závodních motocyklů spolu se svým starším bratrem Josefem propadli ještě v chlapeckém věku. To bylo slávy, když v osmnácti při mistrovství republiky před zaplněnou žateckou Flórou vyhrál vložený závod katalogových motocyklů. Další úspěchy přicházely jako na běžícím páse. Karlovy Vary, Nejdek, Ústí nad Labem, Týn nad Vltavou…

Opravdický plochodrážní půllitr přinesl další výzvy. Již v jednadvaceti byl členem reprezentace a z prvního výjezdu si z jihoslovanského Kranje odvážel zelený věnec. Pomohl AMK Ústí nad Labem do první ligy. Roku 1963 již byl vicemistr republiky, když mu k titulu mistra republiky chybí jen kousíček. Při vyvrcholení finálové série v Žarnovici přitom nevyhrál jen jedinou jízdu a tou byla zvláštní rozjížďka o Zlatou přilbu Slovenského národního povstání. A to se tehdy vůbec poprvé se dávala malá replika hlavní trofeje.

Nicméně další trofeje do jeho sbírky přibývaly. Stříbrná medaile z mistrovství světa ve Vídni byl úspěch jako hrom, protože takový kousek se českým plochodrážníkům v celé historii povedl jen jednou. Poháry a vavřínové věnce vozil nejen z československých oválů, ale poslouchal potlesk tribun v Polsku, Maďarsku, kde si jej dokonce vybrali jako trenéra pro svoje soustředění, v Německu, v Jugoslávii, v Sovětském svazu a také v Anglii.

V devětašedesátém skončil třetí v mistrovství republiky, ačkoliv si při posledním závodě v Polepech zlomil ruku. Napřesrok však zažil potupné vyřazení z reprezentace a na křivdu reagoval tak, že pověsil závodní kombinézu na hřebík. Věnoval se rodině, dceři Daně a synovi Karlovi, který se nakonec také oklikou přes motokros dostal k ploché dráze. Radost měl i z vnoučat, z nichž nejmladší Kája se také shlédl ve sportu levých zatáček.

 

III.

Inu, byla by to objemná kniha. Velikonoční přebor ve Slaném končí. Přicházejí poslední fanoušci, aby získali jeho podpis. Přátelé se loučí, aniž by tušili, že před Karlem Průšou vystřelila páska v nejtěžším závodě jeho života. Spolu se žateckým plochodrážníkem v něm od podzimu jede již jen jediný soupeř.

Zlá nemoc je sadističtější než ruský doktor, který mu před půl stoletím tahal za bolavou zraněnou ruku, aby mu zabránil startovat v kontinentálním finále v Ufě. Jenže on slíbil pomoc, že v závodě pomůže kamarádovi a stůj co stůj nastoupí. Jak by si na něho muž v bílém plášti, jehož příjmení se navíc dalo z ruštiny přeložit jako prasečí rypák, přišel?! Slovo chlapa platí, ať se Rusák klidně zblázní!

Jenže závod proti chorobě nejde vyhrát. Je krásné ráno ve středu 14. srpna, kdy Karel Průša vydechne naposledy. Odpoledne předchozího dne jeho vnuk na pražské Markétě dovedl motocykl, jenž mu vlastníma rukama postavil tatínek, na čtvrtém místě v poháru stopětadvacítek, což je prozatím nejlepším výsledkem jeho kariéry.

V depu plochodrážního ráje si o tom Karel Průša dozajista povídá se svým andělem, jehož nevinnou bělost kazí jen ruce až po lokte černé od šmíru, jako u všech pořádných mechaniků. My tady dole na zemi zase nikdy nezapomeneme na Karla Průšu. I velcí lidé musí jednoho dne zarmoutit své blízké svým odchodem, ale jejich činy zde zůstávají navždy.

 

Čest jeho památce!

České družstvo se odlepilo od výsledkového dna

Czestochowa – 20. srpna
Návrat Jana Kvěcha a Petra Chlupáče do české sestavy v polském šampionátu juniorských družstev přinesl kýžený odskok z posledních pozic ve výsledkových listinách. Naši chlapci se dělili o pátou příčku s Rybnikem a Filip Šitera mohl jen litovat, že nedali dohromady o nějaký bod navíc, jelikož pak by byl progres ještě mnohem výraznější.

V hotelu Čechům zavřeli restauraci, tak se na večeři museli vydat do města – na snímku zleva Daniel Šilhán, Petr Chlupáč a Jan Kvěch

„Kluci jeli dobře,“ bilancuje závod český reprezentační manažer, přičemž si neodpustí své obvyklé žertíky. „Já koučoval a mechanikoval, takže všechno bylo v cajku.“

A co vlastní mítink? „Bylo to hodně závodivý,“ zamýšlí se. „Na dráze bylo hodně materiálu. Škoda, mít o bod, dva víc, byli bychom na tom ještě líp.“

Jediným zádrhelem se stala diskvalifikace Daniela Šilhána. „Vypadlo mu šoupě z karburátoru, když si zkoušel start,“ vysvětluje Filip Šitera. „Nestihli jsme to přehodit…“

1. Wlokniarz Czestochowa 26
Jakub Miskowiak 3 – 3 3 9
Bartlomiej Kowalski – T 2 1 3
Mateusz Swidnicki 2 2 – 3 7
Michal Gruchalski 1 3 3 7
2. Falubaz Zielona Gora 23
Mateusz Tonder 0 3 3 3 9
Norbert Krakowiak 2 0 1 3 6
Damian Pawliczak 1 2 3 2 8
3. Wybrzeze Gdaňsk 19
Karol Zupinski 3 2 3 3 11
Denis Zielinski 0 1 2 2 5
Oskar Rowecki 0 0 1 2 3
4. Start Gniezno 15
Kevin Fajfer 2 2 3 2 9
Mateusz Blazykowski 1 2 1 E 4
Kacper Grzelak 0 0 0 2 2
=5. ACCR 14
Jan Kvěch 2 3 2 3 10
Petr Chlupáč 1 1 2 0 4
Daniel Šilhán 0 0 0 M 0
=5. ROW Rybnik 14
Dominik Tyman ex 1 ex E 0
Mateusz Tudziez 1 1 3 2 7
Przemyslaw Giera 3 3 1 ex 7
7. Falubaz Czestochowa II 13
Jakub Osyczka 3 2 1 0 6
Nikodem Bartoch 0 2 2 1 5
Fabian Ragus 1 0 – 1 2
Nile Tufft F 0

Tým ACCR dostává vítanou posilu na dnešek a zítřek

Czestochowa – 20. srpna
Zrušení dnešní tradiční Velké ceny Debrecenu přihrálo eso do rukou Filipa Šitery pro dvojzávod semifinálové skupiny B polského šampionátu juniorských družstev v Czestochowé. Jan Macek zůstává doma a po boku Petra Chlupáče a Daniela Šilhána nastoupí Jan Kvěch. Pražský junior se poté v neděli vrátí do Žarnovice, aby jej o následujícím víkendu čekalo evropské finále juniorů v Rovně.

 

Jan Kvěch má tento týden na programu závody v Czestochowé a v Žarnovici

„Debrecen zrušili kvůli dráze, pojede se v náhradním termínu,“ vysvětluje Jan Kvěch změnu svých plánů. „Abych neměl dlouhou pauzu, pojedu v Polsku. A v neděli jedu Zlatou přilbu v Žarnovici.“

Startovní listina šestapadesátého ročníku slavného závodu se letos evidentně nerodí snadno, nicméně její zveřejnění se dá očekávat v nejbližších dnes či dokonce hodinách. Kromě Jana Kvěcha by měli startovat Ondřej Smetana, Zdeněk Simota a Zdeněk Holub.

Vzhledem ke spolupráci pořádající AMK Žarnovica s Evženem Erbanem není vyloučena účast Václava Milíka, pakliže by jej Wroclaw nepovolala na domácí utkání závěrečného kola základní části polské extraligy proti Lesznu. Naproti tomu Zielona Gora zajíždí v neděli do Toruně, což činí účast Martina Vaculíka nereálnou. Ze slovenských závodníků je známé, že nabídku ke startu dostali David Pacalaj a Michal Tomka.

Ale pojďme od spekulací raději nazpět k Janu Kvěchovi. „Vrátíme se ze Žarnovice, připravím motorky, jak to stihnu a ve čtvrtek jedeme do Rovna,“ říká. Ve startovní listině finále mistrovství Evropy juniorů spolu s ním figuruje také Petr Chlupáč.

Foto: Pavel Fišer

Michal Baštecký je bez fraktur

Praha – 20. srpna
Michal Baštecký, který se převrátil na startu rozjížďky s číslem dvanáct sobotního semifinále evropského poháru dvěstěpadesátek v Pardubicích, je oproti původním zprávám bez zlomenin. Kromě modřin a otřesu z pádu má jen pohmožděné prsty u levé nohy a kotník. Spolu s Milanem Dobiášem se představí ve dvojici čtvrtlitrových mítinků v Polsku. Dnes je na programu závod dvojic v Ostrowě, zítra individuální klání v Gniezně.

Michal Baštecký je po pátečním pádu naštěstí bez fraktur

Foto: Karel Herman

Češi a Slováci v akci 321

Uplynulý týden se na našich oválech nesl ve znamení nižších kubatur. Po úterním poháru kolibříků na malé Markétě jsme o víkendu viděli evropské dvěstěpadesátky v Pardubicích a Divišově. Bohužel pro naše barvy nic necinklo stejně jako na trávě v promáčeném Bad Hersfeldu. Ale pojďme se za našimi závodníky podívat za hranice, ačkoliv se na tradiční kompilaci magazínu speedwayA-Z dostalo až trošku se zpožděním, jelikož na plochodrážní psaní je potřeba také vydělávat v soukromé jazykovce.

 

Čtyřtaktní baltská honba za dánskými dvoutakty

Vojtěch Šachl a Adam Bednář společně se svými rodiči a sourozenci po přeboru v Plzni odjeli do Polska. Po dovolené u moře je od pondělí čekal tréninkový kemp v Gdaňsku. Erik Gundersen se nakonec pořadatelům omluvil a tak se role mentora ujal pouze Emil Sajfutdinov.

Hned v pondělí se konala kvalifikace. Každý z nějakých pětadvaceti závodníků musel po startu zajet co nejrychleji dvě kola, přičemž nejrychlejších šestnáct postoupilo do hlavního závodu. Prim hráli Dánové na dvoutaktních pětaosmdesátkách, nicméně oba čeští borci jim dýchali na záda. Vojtěch Šachl byl časem 23,29 sekund čtvrtý. Adam Bednář zajel 24,28 a skončil čtrnáctý.

Adam Bednář a Vojtěch Šachl se v Gdaňsku v záplavě dánských dvoutaktů neztratili

V úterý se již závodilo na ostro. Jely se tři závody, v áčku se setkala šestnáctka nejrychlejších, v béčku osmička, která se v pondělí nekvalifikovala, a borci s padesátkami měli svůj vlastní mítink. Vojtěch Šachl skončil šestý, Adam Bednář devátý. Oba dokázali prohánět i Dány s jejich rychlými dvoutakty, Adam Bednář v rozjížďce s číslem čtyřiadvacet držel dvě kola v šachu rovnou dva Dány.

Druhý den se pokračovalo ve stejném duchu. Zatímco v úterý se startovní čísla losovala dle pořadí v kvalifikaci, ve středu se postupovalo směrem od posledních umístěného k nejlepšímu. V áčku byla velká konkurence, žádný slabý závodník a oba Češi opět proháněli ostatní soupeře včetně sedmi rychlých Dánů. Nicméně na oba přišla jedna slabší chvilka.

Výsledky za oba dny se sčítaly. Padesátky vyhrál Dorian Biedrzycki, béčko Dominik Wozniak. V áčku byl nejlepší Mikkel Andersen, Vojtěch Šachl byl šestý coby nejlepší se čtyřtaktní stopětadvacítkou, Adam Bednář osmý.

 

Německá bundesliga

Jan Kvěch ještě po nedělním finále evropského poháru devatenáctiletých sršel odhodláním startovat ve čtvrtečním mítinku O korunu krále Boleslava Chrabrého v Gniezně. Nakonec však raději dopřál klidu sobě i svému zraněnému rameni.

Ve čtvrtek se přesto český závodník v akci objevil. Václav Milík opět oblékl vestu AC Landshut v německé bundeslize. Před zraky zhruba třech tisícovek diváků Landshut doma porazil Diedenbergen přesvědčivě 47:39. Pardubický kapitán skóroval třinácti body (2 3 2 3 3).

V pátek se Landshut vypravil do Stralsundu, aby v letošní bundeslize vůbec poprvé prohrál, když se domácí radovali z výhry 44:40. Václav Milík tentokrát dosáhl devíti bodů s jedním bonusem (3 2 2 2 0). Na závěr se konal nadstavbový minizávod Ostsee Pokal, jenž se stal kořistí Viktora Kulakova. Pardubičan v něm obsadil pátou příčku.

 

Odložený comeback jednoho, premiéra dalších dvou

Slovinská liga má tři celky a koná se stylem dvojutkání čtyřčlenných týmů, které nemají náhradníka. V rozpise na dvanáct jízd proti sobě nastupují střídavě dvojice obou soupeřů, aby mítink vyvrcholil finálovou rozjížďkou na základě nominace kouče.

AMD Krško původně počítal na svůj sobotní výjezd do Lendavy se slovenskou dvojicí Jakub ValkovičMichal Tomka, který se právě tady měl po čtvrt roce vrátit do sedla. „Nakonec Jakub nechtěl jet, tak si Milan Pražnik zavolal Smetáka s Mikelem,“ vysvětluje slovenský junior, proč se jeho comeback odkládá až na nedělní Zlatou přilbu SNP.

Krško nakonec rozdrtilo Lendavu neuvěřitelně vysokým poměrem 15:61. Ondřej Smetana ve dvojici s Maticem Ivačičem neztratil ani jeden bod (3 2 3 3 2 2) a jeho skóre se zastavilo na patnácti bodech se třemi bonusy. Patrik Mikel se nechal zbrzdit pádem v rozjížďce s číslem sedm, ale i tak se dostal na devět bodů a bonus (1 1 2 F 3 2).

„Ve čtvrtek mi zavolali, jestli bych nechtěl jet ligu za Krško, tak jsem jel,“ popisuje pražský závodník, jak se vedle francouzské a švédské dostal rovněž do slovinské ligy. „Lendava byla hodně slabá a tak jsme jako tým přišli jenom o dva body. Doufám, že mě ještě na nějaký závody pozvou.“

 

Semifinále druhé polské ligy a holandský pouťák navrch

Polská extraliga si v minulém týdnu dopřála pauzu před víkendovým vyvrcholením své základní části. Z úhlu pohledu českého fanouška se však stala zajímavým včerejší semifinálová klání druhé ligy. Opole doma zvítězilo nad Poznaní 49:41, pro niž vyjel Eduard Krčmář dva body (0 2 0 -). Druhé semifinále Krosno vs. Bydhošť dopadlo 37:53.

Na zakončení dnešního přehledu si musíme ještě zaskočit do Holandska, protože Martin Málek a Josef Franc si po evropském finále v Bad Hersfeldu střihli nedělní pouťák v Eenrumu, který doprovodil finále mistrovství Evropy sajdkár.

Vyhrál jej Chris Harris, Martin Málek byl druhý a Josef Franc sedmý. „V Eenrumu jsem startoval poprvé, dráha byla po dešti trochu náročnější, ale mě se to docela líbilo,“ ujímá se březolupský závodník role vypravěče. „Měl jsem štěstí se potkat čtyřikrát s Theo Pijperem v základní části, ale porazit se mi ho podařilo až na počtvrté. Bodové skóre bylo nakonec dvakrát třetí místo na úvod, pak druhý a nakonec se mi podařilo vyhrát poslední jízdu a poskočil jsem na celkové třetí místo. První čtyři postupovali do A-finále, tak jsem se vyhnul béčku. Finále se ale muselo opakovat, kdy to nezvládl James Shanes a skončil v nemocnici.“

A jak se Martin Málek dostal na pódium? „V opakované jízdě se mi start nepovedl opět nejlíp a vedoucího Chrise Harrise se mi dohnat nepodařilo,“ odpovídá. „Ale za druhé místo jsem hrozně rád! Musím říct, že to byl zas náročný víkend. Večerní závod v sobotu, pak noční přejezd 450 kilometrů do Holandska a zase přes noc cesta domů okolo devíti set. Taťka s Jardou si zase mákli, tak jsme byli moc rádi po tom nevydařeném finále Evropy v Bad Hersfeld za bednu! Moc bych jim chtěl poděkovat!“

Foto: Lucie Šachlová

Jesper Knudsen ztratil bod, ale stal se triumfátorem evropského poháru

Divišov – 18. srpna
Topolové osiky, které lemovaly první zatáčku divišovského oválu, padly za oběť nejprve hmyzímu škůdci a posléze pilám dřevorubců. Svěží větřík, který ochlazoval tropickou neděli proto zvedající se pásku přímo proti startujícím závodníkům. Oprava byla naštěstí dílem okamžiku a stejně operativně pořadatelé zajistili grejdrování  trati, když si mladí závodníci stěžovali na koleje. Nicméně finále evropského poháru nebylo jednoduché a každý z účastníků se nevyhnul určitému zaváhání. Až na dva. Jesper Knudsen sice prohrál s Oskarem Paluchem ve dvanácté jízdě, ale pořád měl před rozjížďkou s číslem devatenáct bod k dobru na Mathiase Pollestada, který ztratil s Francisem Gustsem a právě s Jesperem Knudsenem. Dán si v devatenácté jízdě sice vykoledoval žlutou kartu, alias dle regule řádů warning za ulitý start, nicméně repete ovládl a stal se vítězem. Vzápětí si Nor nenechal vzít stříbro, zatímco na nejnižší stupínek vítězů se postavil Erik Bachhuber.

Matthias Pollestad, Jesper Knudsen a Erik Bachhuber stojí na stupních vítězů

Ze závodu připravujeme původní reportáž.

Jesper Knudsen (bílá) míří v devatenácté jízda za vítězstvím před zraky svého krajana Rasmuse Pedersena
1. Jesper Knudsen, DK 3 3 2 3 3 14
2. Matthias Pollestad, D 2 3 3 2 3 13
3. Erik Bachchuber, D 3 0 2 3 3 11
4. Francis Gusts, LAT 3 2 X 2 2 9
5. Noel Wahlqvist, S 1 1 2 2 3 9
6. Jonny Wynant, D X 3 3 2 0 8
7. Casper Henriksson, S 2 2 X 3 1 8
8. Oskar Paluch, PL 2 X 3 X 2 7
9. Rasmus Pedersen, DK 0 1 1 3 2 7
10. Ludvig Selvin, S 2 0 3 1 0 6
11. Ben Ernst, D 1 3 0 1 1 6
12. Viljam Lappi, FIN 0 2 1 1 1 5
13. Damian Ratajczak, PL 3 1 F X – 4
14. Milan Dobiáš, CZ 0 2 1 1 0 4
15. Gustav Grahn, S 1 0 2 X – 3
16. Sam Hagon, GB (res) 2 2
17. Sam McGurk, GB (res) 1 1
18. Mateusz Panicz, PL F E 0 0 – 0
Milan Dobiáš míří ke čtrnáctému místu

Foto: Karel Herman a Mirek Horáček

Pořadatelé zvládli náročnou úpravu trati i během závodu