Archiv pro rubriku: MČR Na ledové dráze

Hutla Team vyrazí na švédský led až v novém roce

Přelouč – 30. listopadu
V noci na dnešek opět mrzlo. Rtuť teploměru se pravda dostala jen malý dílek pod nulu stupnice pana Celsia. Ledařský optimista by se radoval, pesimista by zmínil pravidlo o minimální síle ledu pro pořádání ledové ploché dráhy. A co na to Radek Hutla?

 

Lukáš Hutla vyrazí do Švédska v půlce ledna, ale jeho otec Radek už závodit nebude  | foto Pavel FIšer

„Počítám, že nezamrzne,“ přemítá. „Kdyby ano, stejně by u nás neměl, kdo jet. Do startovky dáš s bídou pět Čechů, jednoho Poláka. Kdyby někdo přijel z Německa a Rakouska, horko těžko bychom dávali dohromady šestnáct lidí. Já už určitě nepojedu, Pecka taky ne, ani Modus.“

I tradiční prosincový výjezd českých ledařů do Švédska se zřejmě neuskuteční, byť Franz Zorn chce svůj kemp opět upořádat. Kromě vyšších nákladů je na vině i poněkud děravý kalendář se světovou kvalifikací až na konci ledna.

„S Lukášem odjíždíme do Švédska až sedmnáctýho ledna,“ plánuje Radek Hutla. „Jezdil by na jezerech, pak by odjel ligu. Pak by zase trénoval, aby byl rozjetej na kvalifikaci osmadvacátého.“

Lukáš Hutla v akci | foto GoodShoot/Reygondeau

Českého fanouška v lednu zajímají nejen ledy, nýbrž také liga

Pardubice – 19. ledna
Venku to setsakramentsky klouže. Fanoušek ploché dráhy si v takovém případě ani nemusí natlouci nos či odřít koleno a roztrhnout kalhoty a stejně myslí na závody ohřebovaných speciálů. Že by to letos přece jen klaplo? Muži stojící v čele disciplíny však myslí i na teplejší měsíce, kdy upadnout je už přece jen větší kumšt. A tak vedle jednání o mistrovství republiky na ledové dráze, vytvořili také jízdní řád pro extraligu.

 

Liberecký stadión bude českou extraligu hostit již potřetí za sebou | foto Pavel Fišer

Vyšší česká divize se bude opět skládat jen ze čtveřice závodů bez finálové části. Původní požadavek Gniezna na závod na svém polském stadiónu byl usměrněn směrem Staré Pavlovice. Začne se zjara v Praze. Srpen přinese nejen dvojzávod Pardubice – Liberec, ale především rozuzlení ve Slaném, než si školáci připraví své aktovky pro návrat do školních škamen.

Závěr první ligy v Žarnovici by se totiž měl konat hned bezprostředně po mistrovství republiky dvojic v Kopřivnici. Není vyloučeno, že se kalendář nižší české divize ještě změní. O účast v ní má rovněž slovinské Krško. Zda se však v české soutěži objeví, nebude jasné dříve než na konci ledna.

České ledy nepotřebují víc než přízeň mrazů | foto Karel Herman

Jisté změny jsou i v termínech juniorského šampionátu, jehož data přinesl Ježíšek dopoledne před štědrým večerem. Žarnovický podnik se z října přesunul na srpen a Plzeň našla svůj termín v půlce června.

Do jara času dost, takže co s těmi ledy? Petr Moravec prozatím vedl jednání s Holicemi v Čechách, kde se před třemi toky závodilo, byť se všude v okolí louky jen zelenaly. Kromě toho by se mohlo jet i v diváky standardně okupované Kopřivnici, ale i v destinacích Radka Hutly, tedy v Mělicích a Opatovicích nad Labem. Přislíben je také Hamr na Jezeře. Zásadní podmínka je jen jediná. Mráz.

Česká liga anno domini 2022:

extraliga: 19.4. Praha
10.8. Pardubice
11.8. Liberec
31.8. Slaný
1.liga: 4.6. Kopřivnice
23.6.Praha
17.9. Svitavy
9.10. Žarnovica

Jiří Wildt bude ve Švédsku trénovat do půlky příštího týdne

Örnsköldsvik – 31. ledna
Finsko uzavřelo hranice, čímž se postaralo o překážku pro cestu českých ledařů na světový šampionát v ruském Togliatti. Ani Lukáš Hutla, ani Andrej Diviš proto na trénink do Örnsköldsviku nevyjeli. Jiří Wildt je ovšem jiný příklad. Omezují jej pouze pracovní povinnosti, takže si švédský led bude užívat ještě v nadcházejícím týdnu.

 

Celá akce se domlouvala už v Chocenicích den poté, kdy Andrej Diviš musel po prolomení ledu před studenou vodou uniknout střešním oknem svého džípu. „Domlouval se, že pojede s Hutlama a Tondou Klatovským do Švédska,“ říká Jiří Wildt. „Chtěli jsme jet s ním, vzali bychom mu auto do Čech. On by jel do Ruska s Hutlovcema a pak letěl zpátky letadlem.“

Pražského ledaře se však uzavření finských hranic nedotklo. „Pro nás se nic nezměnilo,“ souhlasí. „A Tonda musel stejně někde otestovat motory. Vyrazili jsme ve středu, jednu noc jsme spali u mladýho Tondy ve Švédsku. V sobotu a v neděli jsme jezdili na stadiónu v Örnsköldsviku.“

Na ledě se objevili Stefan Svensson a Jasper Iwema, ovšem Češi měli převahu. Vedle Jiřího Wildta se za řidítky ohybovaného speciálu objevili také Antonín Klatovský a nový adept zimního odvětví ploché dráhy Jakub Tikovský. Pokračovat mají rovněž v následujících dnech.

„Snad nám Stefan půjčí klíče od stadiónu a nechá nás ještě jezdit,“ doufá Jiří Wildt. „Ke konci tejdne ale musím do práce, ale to můžu klidně v sobotu a v neděli. Záleží, jak nás tady nechají. Nevím, jak to plánuje Tonda, ale ve čtvrtek musím domů.“

V neděli k nám vrátily mrazy, avšak vláda se staví proti rozvolňování a utahuje šrouby, ačkoliv její PES indikuje opak. „Ve Švédsku je to jiný než u nás,“ líčí Jiří Wildt. „V obchodě jsme nebyli, ale roušky jsou jen doporučené. Lidé jsou daleko od sebe a v obchodech je teď večer rozsvíceno skoro všude. Do hospody nechodíme, jsem utahanej, nejradši bych si dal pauzu, ale když se bude jezdit, trénovat budu.“

 

Andrej Diviš měl v ledové vodě své předchůdce

Traduje se, že za starých časů bylo všechno lepší. I ty zimy. Prý mrzlo, jen praštělo. Jenže nic není nikdy ideální, ani černobílé a to rovněž v otázce ledové ploché dráhy. Vždyť i pražský Jawa klub, když vyhrál svůj boj s úředním šimlem, musel v šestatřicátém odvolat ledy v Jevanech nejen v řádném lednovém, nýbrž i náhradním únorovém termínu kvůli oblevě. Ostatně ani Suzuki Samurai Andreje Diviše nebylo prvním vozidlem, pod nímž se prolomil led při stavě ledového oválu.

 

Suzuki Andreje Diviše po vytažení z chocenického rybníku

Rybníky v okolí Záhlinic si v půli osmdesátých let vyhlédli březolupští plochodrážníci Jan Jaša, Miroslav Škubal a Pavel Mále. Na trénink se přišli podívat rovněž kluboví funkcionáři. Při vyhrnování sněhu všem přišla pomoc ze strany místního družstevníka, který si na svůj Zetor připevnil shrnovací radlici.

Jenže akce nedopadla dobře a traktor skončil v ledové vodě. Její hloubka naštěstí nebyla velká, nicméně vysušení a odbahnění stroje si nějakou tisícovku přece jen vyžádalo. Andrej Diviš o tom musí ostatně vědět svoje. Svůj džíp musel předminulý víkend vylovit, odbahnit a vyměnit náplně. Navíc u vozu odešly řídící jednotka a rozdělovač a vyměnit bylo potřeba i boční okna.

Družstevní traktor utopený v Záhlinicích před pětatřiceti lety

Foto: archív AMK Březolupy a Andrej Diviš

Andrej Diviš trénoval díře navzdory

Chocenice, Zhůř – 21. ledna
Sobotní incident, kdy se jeho automobil Suzuki probořil skrz led, se naštěstí obešel bez následků, takže dobrovolní hasiči z Blovic vyjížděli na pomoc zbytečně. Přes zimu díra zamrzla. A protože byla přece jenom hodně na straně oválu, Andrej Diviš včera neodolal a osedlal svůj ohřebovaný speciál. Protože jsou hlášeny brutální mrazy, otvor by se mohl zacelit důkladně. V tom případě by úřadující český šampión pozval k tréninku rovněž další ledaře.

Andrej Diviš včera vyjel na rybník ve Zhůři

Foto: laskavostí Andreje Diviše

Poslední ledové kolo se stalo v Chocenicích osudným

Chocenice, Zhůř – 17. ledna
Příchod mrazů tento týden vítali čeští ledaři s nadšením. Led na rybníku ve Zhůři tloustnul a tloustnul a Andrej Diviš si už v hlavě maloval vyhlídky na báječný nedělní trénink. Dráha se už rýsovala, zbývaly poslední úpravy. Pak to ale prasklo.

 

Dráha ve Zhůři již byla vytyčená, když se pod automobilem prolomil led

Ne, žádný udavač si nepospíšil se svým udáním, pod automobilem upravujícím dráhu se probořil led. „Museli jsme prořezat asi sto padesát metrů ledu,“ popisuje Andrej Diviš, co se stalo. „Dráha byla hotová, jel jsem poslední kolo.“

Dokroužit ho nestačil. „Všude bylo přes dvanáct centimetrů ledu,“ nechápe stále ještě úřadující mistr republiky. „Jen tady byla nějaká bublina nebo nevím co. Je to veliká škoda, přes noc by odhrnutá dráha krásně promrzla a dnes jsme mohli trénovat.“

Automobil se z rybníku nakonec podařilo vyprostit

Foto: laskavostí Andreje Diviše