Martin Vaculík je zpátky! To byl jeden z hlavních headlinů mezinárodní plochodrážní scény v uplynulém týdnu. A vskutku slovenské eso po pondělním prvním tréninku v Gorzowě absolvovalo včera první závod od svého dubnového zranění. Dnešní díl pravidelné pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z ovšem není jen o Martinu Vaculíkovi. Zatímco si domácí příznivci užívali podívanou v Pardubicích, v Liberci a v Divišově, naši borci se pilně činili i za hranicemi.
Slaný – 18. června
Dnes oslaví významné životní jubileum Karel Ležák, čestný předseda klubu AK v AČR Slaný. Řadu let zastával různé významné funkce při plochodrážních závodech, jak při národních tak především při podnicích mistrovství světa. Činný byl i ve společenském životě, po sametové revoluci zastával ve Slaném po několik volebních období post místostarosty. Do dalších let mu členové AK v AČR Slaný přejí pevné zdraví a rodinnou pohodu.
Divišov – 17. června
Vedle flat tracku dnes odpoledne v Divišově pokrčoval svým čtvrtým kolem rovněž český šampionát stopětadvacítek na krátkých drahách. Bez ztráty body jej vyhrál Jaroslav Vaníček, který si upevnil své postavení leadera. Bruno Belan zkrátil dobu rekonvalescence a ve středočeském městysi se objevil již předminulý víkend při poháru, ale tentokrát skončil druhý, když ve finále A za sebou nechal Vojtěcha Šachla. Domácí závodník o svém postupu mezi trojici nejlepších rozhodl v jedenácté jízdě, kdy porazil Jana Jeníčka. Pardubický závodník ale vyhrál finále B a do aktuální klasifikace si paradoxně připsal o bod více než Vojtěch Šachl.
La Reole – 16. června
Druhé finále světového šampionátu zavedlo dlouhodrážní elitu do La Reole, které nemá zrovna nejlepší pověst. Michael Härtel a Martin Smolinski se zranili a s nafukovacími vaky se seznámil i Josef Franc. Ten se však nenechal nulou rozhodit a nakonec projel finálovou metou jako čtvrtý. Zvítězil Mathieu Tresarrieu, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Romano Hummel a Dimitri Berge.
Vetlanda a Rawicz – 16. června
Filip Hájek, který se včera v Liberci rozjížděl o postup do finálové série juniorského mistrovství světa, zůstal nejlepším naším juniorem. Jan Kvěch byl v Rawiczi dvanáctý a Josef Novák čtrnáctý. Vyhrál Robert Lampart, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Bartosz Smektala a Andreas Lyager. Ve Vetlandě česká federace žádné místo nezískala a v tříčlenné dodatkové jízdě o vítězství Gleb Čugunov zvítězil před Danielem Bewleyem a Dominikem Kuberou.
Liberec – 16. června
Tropické vedro provázelo světové juniorské semifinále v libereckých Starých Pavlovicích, kde se navzdory úsilí kropičky zvedala oblaka prachu, který na oděvech návštěvníků ještě na cestě domů připomínal báječnou podívanou, které byly svědky. K triumfu mířil Maksym Drabik. Byť si na něho na úvod neváhal vyšlápnout David Pacalaj s motorem speciálně připraveným na krátké dráhy. Úřadující mistr světa však na začátku třetího okruhu poslal slovenského debutanta v šampionátu za svá záda. Pak šel od vítězství k vítězství, avšak v rozjížďce s číslem čtrnáct dle svých slov ztratil koncentraci a vletěl do pásky. Do cíle posléze přijel první Patrick Hansen, jenž prve ztratil jediný bod s Emilem Millbergem. Dán se nakonec stal vítězem celého podniku, zatímco Maksym Drabik musel jet rozjezd s Danielem Kaczmarkem rozjezd o druhé místo, jenž se však změnil spíše ve veselou taškařici. Z českých reprezentantů začal lépe Patrik Mikel. Cestou do Liberce se mu sice rozsypala převodovka u dodávky, ale z rozjížďky s číslem jedna vezl nejen žlutou kartu, ale především tři body. Nakonec však skončil osmý před Davidem Pacalajem. Pavel Čermák naskočil do závodu místo nepřítomného Mike Jacopettiho a byl šestnáctý, když se za ním umístil František Klier, který z pozice náhradníka vyjel na ovál jednou. A tak v závěru odpoledne ochozy fandily Filipu Hájkovi. Vedoucí muž české juniorky měl po dvou startech na kontě pět bodů. Pak dodal dvojici třetích míst, aby nakonec po dvou opakováních vyrazil svému postupovému štěstí naproti triumfem v devatenácté jízdě. A rázem byl v rozjezdu o postup. Po jeho startu ukázal výfuk nejen Zachu Wajtknechtovi, ale i Nicku Škorjovi. Jenomže Slovinec začal brzy tahat za delší konec provazu, takže mu Pražan musel nakonec gratulovat k poslednímu postupovému místečku ve finálové sérii.