Mies – 10. prosince
Poté, co Anders Mellgren rezignoval na divokou kartu pro finálový seriál na dlouhé dráze, jeho pozici ve startovní listině zaujal Lukas Fienhage. Díky tomuto posunu je Hynek Štichauer již prvním na seznamu náhradníků, na jehož konec byl dodatečně nominován Dave Meijerink.

Foto: Karel Herman

Mies – 4. listopadu
Stejně jako při Speedway Grand Prix startovní listina finálové série dlouhodrážního mistrovství světa vznikne coby průnik množiny nejlepších účastníků předchozího ročníku s premianty challenge. Proto příští rok budeme mít v osobách Josefa France a Martina Málka dvojnásobné zastoupení. Za určitých okolností však mohou nastoupit dokonce tři čeští dlouhodráhaři. Komise CCP na svém víkendovém jednání ve finských Helsinkách totiž na seznam náhradníků zařadila také jméno Hynka Štichauera.

Foto: Pavel Fišer

Mühldorf – 30. září
Na vyvrcholení finálové části světového šampionátu na dlouhé dráze dorazil Dimitri Berge jako leader aktuální klasifikace s náskokem pěti bodů na Mathieu Tresarrieuho a Martina Smolinskeho. Titul mu však nebyl dopřán. Němec sbíral triumfy jako houby v podzimním lese po dešti a pouze v osmé jízdě byl v cíli až druhý za Lukasem Fienhagem. Když nakonec vyhrál finálovou jízdu, stal se mistrem světa s náskokem jediného bodu před Dimitrim Bergem. Josefa France zradila technika, skončil osmý, nicméně v závěrečném pořadí zůstal čtvrtý. Hynek Štichauer jel s ohledem na své poraněné koleno na chytráka, jak sám říká, přesto se umístil coby devátý. Ačkoliv jako náhradník zasáhnul do série až v jejím třetím díle, je třináctým nejlepším dlouhodráhařem modré planety.

Zdeněk Schneiderwind bilancuje poslední finále světového šampionátu na dlouhé dráze:

„Dnes to byl parádní závod pro dlouhou plochou dráhu, hodně diváků, parádní počasí. O vítězi rozhodla mistrovství světa poslední finálová jízda. Fakt paráda. Ale zpět k našim, jak Hynek, tak Pepe bojovali. Hynek ztrácel body po soubojích, určitě se bude stále zlepšovat, protože mu dnes dle mého scházela jen vyježděnost. Desáté místo na mistrovství světa je výborný výsledek. Pepe jako obvykle bojoval, ale štěstí dnes nebylo na jeho straně, jednou mu odešel motor, jednou elektrika, ale deváté místo jej vyneslo na čtvrté místo na světě, což je vynikající. Myslím, že ještě nehodí motorku do žita a pustí se do boje i příští rok, neboť Dienerovo sedmé místo na světě bude pro Pepeho obrovskou motivací.“

Konečné pořadí seriálu:

1. Smolinski 109, 2. Berge 108, 3. Ma. Tresarrieu 102, 4. Franc 77, 5. Shanes 71, 6. Pijper 64, 7. Diener 54, 8. Harris 52, 9. Hall 43, 10. Dilger 31, 11. Härtel 30, 12. Hummel 26, 13. Štichauer 24, 14. Mustonen 18, 15. Katt 16, 16. Mellgren 15, 17. Fienhage 14, 18. Lespinasse 14, 19. S. Tresarrieu 14, 20. Meijerink 9, 21. Tebbe 4, 22. Chauffour 2, 23. Dubernard 1, 24. Maassen 0, 25. Zandvliet 0, 26. Beishuizen 0, 27. Pfeffer 0.

Foto: laskavostí Josefa France

Morizes – 1. září
Sobota ve francouzském Morizes patřila dvěma vrcholným podniků kalendáře FIM. Nejprve se ve světovém poháru stopětadvacítek rozhodlo o obdobě mistra světa kolibříků, aby posléze šest národních tymů bojovalo o vavříny v mistrovství světa dlouhodrážních družstev. V závodě stopětadvacítek stáli Jaroslav Vaníček a Bruno Belan na stupních vítězů, ve druhém případě bylo trio Josef Franc, Martin Málek a Michal Škurla páté. Pojďme se na obě klání podívat očima Zdeňka Schneiderwinda.

Nejen úspěch, ale i velká škola s profesorem Francem

„Kluci stopětadvacítkářský Jára Vaníček, Bruno Belan a Dan Klíma doslova nadchli svým výkonem všechny fanoušky,“ vypráví pražský trenér. „A první, třetí a šestý místo je prostě výbornej‘ výsledek. Spolupráce firmy Shupa a seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup přinesla úžasný výsledky v letošním roce. A všichni, říkám úplně všichni reprezentanti Český republiky ve stopětadvacítkách zaslouží velký obdiv, jak se vypořádali se závody v Morizes i po úspěchu v Divišově i s tlakem. Jejich výkony byly prostě úžasné.“

Výsledky z Morizes dostaly stopětadvacítky ještě do větší pozornosti než trojité medailové umístění v evropském poháru v Divišově. Nicméně přesto jsou poněkud přehlíženou disciplínou a to bohužel i v rámci českého plochodrážního prostřední jako takového.

„Spousta lidí řekne, že je to jen mládežnická kategorie,“ povzdechne si Zdeněk Schneiderwind, který sice stopětadvacítky nevymyslel, ale výrazně určil podobu jejich zápolení na malých oválech. „Ale já mám obrovskou radost, že je na čem stavět. Jen kluci si nesmí myslet, že to dál půjde samo. Ale jsem přesvědčen, že přímo na závodech vidí třeba Pepeho France a ten jim názorně ukazuje cestu. Stokrát to můžeš vykládat, ale sami na vlastní oči vidí, že Pepe má závody ve středu, ve čtvrtek, v sobotu a v neděli a musí se do toho dostat a koncentrovat se, i když se nedaří. A to je pro ně obrovská škola.“

Francouzi jako přesvědčivý důkaz

Česká nominace pro dlouhodrážní mistrovství světa družstev vzbudila oprávněné ambice po medailích. Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek totiž během sezóny sklízeli vynikající výsledky. Nakonec pardubický vousáč musel svou účast s těžkým srdcem oželet kvůli zranění kolene. Náhradník Michal Škurla byl rázem v hlavní trojici. Užil si stresu, když jej zradila dodávka, nicméně byl to právě on, kdo jako první zatížil konto českého družstva pěti body.

„Michal Škurla se přesvědčil, že dlouhá dráha by cesta byla,“ přemítá Zdeněk Schneiderwind. „Ale hodně dlouhá a těžká. Martin Málek po tý cestě už úspěšně jde, ale sám ví, že sobota v Morizes nebyla zrovna nejvydařenější. Pepe bojoval, ale i on chtěl o malinkatý krůček více.“

Stokrát nic umořilo i slona a pro letošní český výsledek se toto pořekadlo hodí jako výstižné hodnocení. „Je to dost nevyužitá šance,“ komentuje Zdeněk Schneiderwind. „Jak Němci, tak Holanďani a potažmo i Angličani museli vedle svých stálých opor postavit i mladíky. A jim se to na rozdíl od nás povedlo hodně dobře.“

Nicméně Zdeněk Schneiderwind není pesimistou. „Jak říkám, jsou to závody,“ uzavírá svou bilanci francouzské soboty. „A jestli nám mladíci malinko nezpychnou, máme na čem stavět. Ta cesta jednoduchá není, ale Francouzi, kteří kdysi bývali outsideři a nyní jsou mistři světa, nám ji názorně ukazují. A když máme v Evropě prvního Járu Vaníčka, druhýho Bruna Belana a třetího Vojtu Šachla, ve světě prvního Járu, třetího Bruna a šestýho Dana Klímu, proč bychom nemohli touto cestou dál pokračovat.“

Foto: Alexandre Vasseur (speedalex), Jaroslav Šůs a Gabriela Vaníčková

Morizes – 22. srpna
Na první pohled banální pád při pardubickém přeboru zkomplikoval Hynku Štichauerovi závěr sezóny a mj. jej vyřadil z národního týmu pro finále světového šampionátu na dlouhé dráze. Do Morizes nakonec odjela česká výprava bez náhradníka. Přitom Michal Škurla měl namále, jelikož se mu porouchala dodávka. Ještě ve středu po slánské extralize byl rozhořčený na svůj klub, že mu nevypomůže svým vozidlem. Nicméně nakonec se postaral sám a v Morizes vyhrál rozjížďku s číslem tři ve stylu start – cíl. Josef Franc byl v cíli hned za ním, Martin Málek dodal dva body za čtvrté místo. Jenže vítězný souboj se Švédy, kteří nepřijeli hrát první housle, nic neřešil. Zatímco Francouzi dominovali a nakonec čněli na pódiu nad Velkou Británií a Německem, svěřencům Milana Špinky chyběly dva body na čtvrté Nizozemce.

„Začátek jsme měli dobrej‘,“ svěřil se Milan Špinka magazínu speedwayA-Z v krátkém telefonickém rozhovoru. „Jenže Švédi jsou mladí kluci a nepřijeli vyhrávat. Francouzi byli vyrovnaní, jeli střelbu. Závody zajímavý, i když se moc nepředjíždělo.“

Foto: Milan Špinka