Mies – 6. prosince
Ruku v ruce s termínovým kalendářem mistrovství světa na dlouhé dráze následovala alokace závodníků do červnového kvalifikačního kola v Mariánských Lázních. Stejně jako letos se v něm předvede pětadvacet závodníků. Nejvíce z nich mají Německo a Francie, nicméně Petr Moravec věří, že se tříčlenný český kontingent může dostat na stejnou úroveň.
„Chtěli jsme čtyři místa,“ říká předseda plochodrážní komise. „V tomto případě jsme dostali o jedno méně i vzhledem k výsledku loňské kvalifikace, ale z pozice náhradníků, které nasazujeme, podle mého názoru naskočí do závodu další. Nemám strach, že by nejeli čtyři a možná i celá pětice.“
Před AMK Mariánské Lázně stojí ještě náročný úkol zajistit finanční prostředky na rekonstrukci svého oválu. Od toho se celý program na lázeňském kilometru bude odvíjet. O návrat svého podniku mají zájem organizátoři ELVS a to tím spíše, pakliže se dlouhodrážní veteráni vzhledem k nabitému svítkovskému programu neobjeví v Pardubicích.
Nasazení do kvalifikace mistrovství světa na dlouhé dráze:
CZ 3 – GB 2 – D 4 – DK 1- F 4 – I 1 – NL 3 – AUS 1 – N 1 – FIN 2 – S 3
Rekonstrukce dráhy je problém, který před lázeňským klubem stále stojí
Mies – 5. prosince
Ke kvalifikačnímu kolu v Mariánských Lázních, které vešlo ve známost již po zasedání komise CCP v Praze ve druhé půli listopadu, už přibyly detaily ohledně dalších závodů mistrovství světa na dlouhé dráze. FIM dnes odpoledne oficiálně zveřejnila jejich termínový kalendář s pěti finále ve třech zemích, soutěží družstev v Morizes a s již avizovaným nezměněným kvalifikačním procesem pro další sezónu.
Světové šampionáty na dlouhých drahách 2018:
10.5.
finále 1 – Herxheim (D)
16.6.
finále 2 – La Reole (F)
15.7.
finále 3 – Roden (NL)
19.8.
finále 4 – Eenrum (NL)
30.9.
finále 5 – Mühldorf (D)
1.9.
družstva – Morizes (F)
kvalifikace pro finále 2019:
2.6.
kvalifikační kolo – Mariánské Lázně (CZ)
24.6.
challenge – Bielefeld (D)
Skvělou zprávou je, že v Mariánských Lázních se světová dlouhá dráha pojede také napřesrok
Mies – 18. listopadu
Minulý čtvrtek zveřejnila mezinárodní motocyklová federace startovní listinu finálové série světového šampionátu na dlouhé dráze pro příští rok. Nejlepší osmičku doplnili tři z challenge v Berghauptenu. Patnáctku doplnili držitelé stálých divokých karet. Vedle es Martina Smolinskeho a Dimitri Bergeho, jež se vrací na dlouhé tratě, se jejím majitelem stal Richard Hall. Na Hynka Štichauera zbyla opět jako loni pozice náhradníka.
Hynek Štichauer bude v mistrovství světa čekat na příležitost z pozice prvního náhradníka
Šance pardubického závodníka zvyšuje fakt, že na rozdíl od loňska není druhým, nýbrž prvním náhradníkem. Jediným jasným finalistou je v této chvíli Josef Franc, který bude hájit své letošní bronzové místo.
Na víkendovém jednání plochodrážní komise v Praze vzešlo, že systém kvalifikace pro následující rok zůstane stejný jako v sezóně 2017. Při minimu dostupných informací je ale jasné, že kvalifikační kolo počátkem června uvidí opět Mariánské Lázně.
Petr Moravec, předseda komise ploché dráhy AČR, komentuje divoké karty:
„Dimitri Berge nejel letos mistrovství světa, když v roce 2016 dva závody vyhrál a byl kvalifikovaným jezdcem pro sezónu 2017. Martin Smolinski vždy, když nastoupí, tak dělá nejvíc bodů a v jeho případě se už dva roky čekalo, že když bude chtít být ve finále, tak tam bude. Mně mrzí Richard Hall, protože místo toho tam Hynek klidně mohl být. Na rozdíl od něho neabsolvoval všechny závody, byl zraněn při závodu mistrovství světa a to ne vlastní vinou. To také byly naše argumenty proti argumentu, že byl prvním nepostupujícím v challenge. Na druhou stranu si myslím, že stejně jako v posledních letech ten první náhradník absolvoval vždy všechny závody a mohlo by tomu tak být i letos. Přiznám se, že jsem v Hynkovu divokou kartu věřil, ale obával jsem se spíše Fabrieka, protože ten byl sice také před Hynkem jako Richard Hall, ale v Holandsku jsou dva závody a Anglii nedělá žádný.“
Účastníci finále mistrovství světa na dlouhé dráze v roce 2018 a způsob jejích kvalifikace:
Roden – 24. září
Německým triumfem skončil dnešní mítink mistrovství světa družstev na dlouhé dráze v Rodenu. Na stupně vítězů se dostali také Francouzi a Nizozemci. Český národní tým se vrací se čtvrtým místem, které mu při bodové rovnosti se Švédy zajistil excelentní Josef Franc. Ten se stal nejlepším mužem závodu, když pouze jednou neprojížděl cílem jako vítěz, což zajistilo lepší kritéria při bodové rovnosti se Švédy.
Český národní tým v Rodenu: zleva Milan Špinka, Hynek Štichauer, Martin Málek, Michal Dudek, Zdeněk Schneiderwind a Karel Kadlec
„Pepe měl nejlepší časy už v tréninku,“ vypráví Milan Špinka. „Jel suprově i v závodě. Akorát Smolinki a Härtel dojeli před ním. I když třeba neodstartoval, předjížděl. Osmadvacet bodů mluví za všechno.“
Také v případě ostatních členů nároďáku byl jeho kouč spokojený. „Hynek měl zpočátku problémy s nastavením motorky,“ říká. „Pak to ale se Zdeňkem naladili. V jedenáctý jízdě s Angličany vyjel ven a byl diskvalifikován. Je to dráha, kde není mantinel, ale jen deset metrů tráva a vyneslo ho to za praporky. Martin jel dobře, s Angličany dojel druhej‘. Dudu nejel vůbec, nebyla potřeba.“
České plány narušila nečekaná prohra se Švédy. „Dost nás to zaskočilo,“ nezastírá Milan Špinka. Pepe vyhrál, ale za ním dojeli Mellgren a Aspengren a Bergström byl pátej‘ za Martinem. Nakonec jsme měli se Švédy stejně bodů. Rozhodlo, že Pepe měl pět pětek, tím jsme byli lepší.“
A jak Milan Špinka letošní výsledek vnímá? „Považuju to za úspěch,“ bilancuje. „Angličani, jedni z favoritů byli až šestí za námi. I když jsme neobhájili loňskou medaili, ostudu jsme neudělali. Kluci bojovali.“
Morizes – 2. září
Těsně před včerejší půlnocí zaznamenala česká plochodrážní historie další úspěch. Josef Franc nedal ani stín pochybností, že by bronzová medaile ze světového šampionátu na dlouhé dráze měla připadnout Jamesi Shanesovi. Pražan s přehledem proniknul až do finále, v jehož cíli byl dříve jen Romano Hummel. A tak Josef Franc opouštěl Morizes jako druhý muž závodu a třetí na světě. Michael Härtel skončil třetí, což na překonání Mathieu Tresarrieu na hrotu vedoucí příčce aktuální klasifikace bylo málo. A to už jen proto, že Francouz jistil titul ze čtvrté pozice finálové jízdy. Hynek Štichauer skončil včera čtrnáctý.
Josef Franc se raduje i se svým týmem
1. Romano Hummel, NL
3 4 3 1 4 4 4
23
2. Josef Franc, CZ
2 4 4 3 2 4 3
22
3. Michael Härtel, CZ
4 3 X 4 4 2 2
19
4. Mathieu Tresarrieu, F
4 1 4 3 3 3 1
19
5. Chris Harris, GB
3 4 2 4 1 3 0
17
6. Jesse Mustonen, FIN
3 2 3 2 4 1
15
7. James Shanes, GB
1 3 4 2 2 2
14
8. Richard Hall, GB
1 2 3 3 1 1
11
9. Stephane Tresarrieu, F
4 3 0 0 3 E
10
10. Theo Pijper, NL (FFM)
2 0 0 4 1 0
9
11. Stephan Katt, D
1 1 2 1 2
7
12. Dirk Fabriek, NL
0 0 1 1 3
5
13. Glen Phillips, GB
X 2 1 2 0
5
14. Hynek Štichauer, CZ
2 1 1 0 0
4
15. Jörg Tebbe, D
0 0 0 0 0
0
16. Gaetan Stella, F
DNR
17. Julien Cayre, F
DNR
Konečné pořadí šampionátu:
1. M. Tresarrieu 105, 2. Härtel 101, 3. Franc 86, 4. Shanes 78, 5. Katt 72, 6. Pijper 63, 7. Hummel 56, 8. Harris 50, 9. J. Mustonen 45, 10. Hall 45…
Berghaupten – 27. srpna
Challenge o postup do finálové série světového šampionátu na dlouhé dráze v roce 2018 skončilo jednoznačným triumfem Josefa France. Pražský závodník sice neměl ve finále ideální start, nicméně postupně se prokousával polem závodníků dopředu, až v závěrečném oblouku předčil i vedoucího Bernda Dienera. Německý veterán skončil nakonec druhý, na stupních vítězů stanul ještě Jesse Mustonen, když Romano Hummel v rozjezdu najel do pásky. Hynek Štichauer obsadil sedmou příčku, což nemusí dávat příležitost k beznaději.
Česká radost v Berghauptenu: zleva Jakub Fencl, Josef Franc, Zdeněk Schneiderwind a Jiří Georgiev
Challenge očima Zdeňka Schneiderwinda:
„Pepe udělal ze závodu skvělou ukázku, jak je travnatá plochá dráha nádherný sport. Musím přiznat, že se to nepovede každý závod, ale dnešní nasazení a bojovnost Pepeho doslova zvedala lidi ze sedaček. Každá jeho jízda byla hodně rychlá, a i když dvakrát prohrál s Dienerem, až do cíle si Bernd nemohl ani vydechnout. Bonus přišel ve finálové jízdě, kde se Pepe z posledního místa prokousal až za Dienera a v poslední zatáčce do cíle ho předjel. Myslím, že v tu chvíli byli překvapeni absolutně všichni počínaje Pepem, diváky, mnou a především samotným Dienerem. To byl absolutně dokonalý manévr a mně se okamžitě vybavily souboje Risse, Wigga, Tatuma a Bartha. Taková vysoká škola plochý dráhy. Hynek taky jel povedený závody, ale měl pech, jednou píchnul a pak ztrácel body po výborných startech. Ale jeho sedmé místo mu může při dobrý konstelaci taky zaručit místo ve finále v roce 2018.“
