Svitavy – 1. listopadu
Bílá dodávka s písmenkem T se při průjezdu Svitavami dostane za váš vůz a rychle se v jeho zpětných zrcátkách zvětšuje. Její řidič vás následuje po svitavském kruháku u Nároďáku na Poličskou ulici. Před druhou odbočkou doleva kopíruje váš levý blinkr. Nebojte, nejde po vás. Jen začala invaze kopřivnických kolibříků na české plochodrážní ovály. Při křtu malého oválu v Cihelně hráli Moravané prim. Z domácích se nemohl dostavit nikdo. Ale na jaře i jejich program odstartuje naplno. Litomyšlský tuner Petr Schmíd všech stopětadvacítek jim dvouventilovou Shupu už dovezl.

 

Čtrnáct kolibříků, kteří v sobotu do Svitav dorazili nejen z Kopřivnice, dalo najevo, že české stopětadvacítky hned tak nevymřou po meči. A dost možná ani po přeslici. Svitavský AMK má zapsaných dalších čtrnáct kluků. Jenže vesměs hrají hokej a na sobotní křest minioválu je nepustily jejich zápasy.

Během odpoledne se za Milanem Moravcem zastavili další rodiče, že se s ratolestmi objeví zjara. Právě tehdy se noví svitavští adepti plochodrážního řemesla pod vedením Josefa France začnou učit. K dispozici jim bude i nová Shupa, kterou Petr Schmíd vyložil ze svého auta.

Klub uvažuje, že si pořídí i jejich plochodrážní pitbike, jenž vychází ekonomicky lépe než malá Micro Shupa. Vše by se mělo rozhodnout o víkendu.

Svitavy – 1. listopadu
Na sluníčko sedl listopadový splín. Místo aby rozkopalo své mlhavé peřiny a vydalo se užívat si soboty, choulilo se v nich s jasným plánem nevystrčit hlavu ven. Ideální kulisy pro Dušičky. Pro plochou dráhu o poznání méně. Navíc když se kolibříci měli prvně objevit na nové malé dráze, kterou ve Svitavách nedávno dokončili.

 

Ta informace se rychle šířila svitavským depem. Malá dráha je nesjízdná. Milan Moravec na ní vyjel oranžovou kropičkou, aby její povrch utáhl. Bylo jisté, že na oválku, jemuž přesně metr okolo vnitřní čáry naměřili rovných sto osmnáct metrů, závodit nebude.

Zdeněk Schneiderwind lajnovačkou vykroužil čáru, kudy vede ideální stopa. Hejno kolibříků mělo jezdit podle ní. Leč záměr dostal trhlinu. Jako první no nový ovál vyrazil Roman Štola. Jenže na konci svého prvního okruhu upadl. Incident bohužel odskákal frakturou pravé nohy.

Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlou rekonvalescenci.

 

Svitavy – 1. listopadu
Má se prase na grilu otáčet v alobalu nebo bez? Otázka Hrabalovského stylu dnes ve Svitavách nebyla podstatná. Vepř byl výtečný i tak. Ale místní Automotoklub se prezentoval oblřímí prací posledních měsíců. Ostrý křest přivábil neskutečný počet kolibříků. Bohužel dráha nebyla sjízdná a plánovaný program po úvodním pádu Romana Štoly vzal za své. Pražan v mariánskolázeňské vestě bohužel odjížděl se zlomenou nohou. Odpolední velký ovál patřil Srandamači, jenž se sem přesunul z Kostěnic. David Hofman ve finále porazil Jana Hlačinu, který ovšem v celkovém součku nakumuloval více bodů. Závod flat tracku se nesl zejména ve znamení duelu profesora a žáka. V základní části vyzněl nerozhodně, avšak ve finálové jízdě se Adam Nejezchleba na úkor Pavla Pučka přece jen prosadil.

Když to nejde, tak to nejde

Sluníčko se schovávalo pod peřinami šedivé mlhy. Ale ve svitavském depu panoval čilý ruch. Program na nové malé dráze začínal již od devíti hodin. Připraven byl pardubický potěr. Dominik Suchánek a Matyáš Liška. Vedle nich Roman Štola a Roman Kníže.

David Hrbek s malou Micro Shupou. Jaroslav Novotný, nová akvizice pražské Markéty, jehož kolegu Matyáše Holece bohužel sklátila nemoc, čekal na Zdeňka Schneiderwinda.  Pak se přivalila kopřivnická záplava. A nakonec Jakub Hejkal.

---

Milan Moravec při vzácné chvilce svého klidu:

„Takhle jsem si to představoval. Akorát jsem nečekal, že těch kluků bude tolik.“

---

Všichni se setkali u malé dráhy, aby byli rozděleni do dvou skupin dle výkonnosti. Jenže malý ovál nebyl příliš sjízdný. Houpal se a Milan Moravec se jej pokusil utáhnout kropící sedmsetšestkou. Josef Franc se chopil své role hlavního organizátora tréninku. Zdeněk Schneiderwind mezitím namaloval lajnovačkou ideální stopu, kudy kolečko jezdit.

---

Roman Štola komentuje svůj pád:

„Chtěl jsem zkusit, jestli to půjde do smyku. V první zatáčce nešlo, zkusil jsem druhou zatáčku, kouslo se to. Mám zlomenou pravou nohu, sere mi to, chtěl jsem trénovat na pětikilu.“

---

Padla desátá a šlo se na věc. Jako první Roman Štola. Motocykl mu nešel do smyku, v první zatáčce vyjel z trati ven. Ve druhém výjezdu dopadl ale hůř. V kotrmelci se převrátil až na velkou dráhu. Bohužel si při incidentu zlomil nohu.

Zdeněk Schneiderwind rozebíral plénu kolibříků, co se stalo. Verdikt byl ale jasný. Trénovat se nedá, ale kdo chce, ať si zkusí malý nebo velký ovál. Ale s chladnou hlavou a zdravým rozumem. Jako první kroužil svá kolečka David Hrbek. A další nezůstali pozadu.

 

Finálové verdikty

Čas běžel. Kolibříci mizeli ve svých boxech a pozornost se soustředila na velké hochy. V depu se pohybovala spousta plochodrážníků. Ale ne každý se převlékal do kombinézy. Naproti tomu v závodnickém se objevili i mechanici Luboš Vrtáček a Ondřej Kucharík. Po letech i otec Šimona Knížete, Marek, svého času jezdící za Markétu. A mimo jiné i Nikolas Petrák, syn pardubického matadora.

---

Ondřej Kucharík na téma plochodrážních dovedností mechaniků:

„Máme natrénovaný. Umejt, rozebírat a skládat motorky.“

---

Svezení se dočkali, ale startovní listina plochodrážní rozlučky se nerodila snadno. Nakonec čítala čtyři jména. Jan Hlačina a David Hofman. Také Josef Dvořák, jenž se nechal ochotně školit na trenažéru od Josefa France. A Vojtěch Stachník, kopřivnický závodník, který si s sebou do Svitav vzal také dvěstěpadesátku.

Její zapalování ovšem zlobilo. Proto se na ovále objevil jen dvakrát, z toho jednou na stopětadvacítce. Program se skládal z dvanácti rozjížděk, přičemž k pásce dorazila vždy jen dvojice závodníků. Rozhodovalo se proto především v duelech obou juniorů pardubické Zlaté přilby.

Narazili na sebe už v rozjížďce s číslem jedna. Jan Hlačina letěl dopředu hned po startu. Stejně tak i v sedmé jízdy, kdy na roštu stáli v obráceném pořadí. O výsledku bylo rozhodnuto. Protože se finálové body přičítaly k těm ze základní části, nebylo co řešit. David Hofman ve finále kraloval, nicméně jeden bod mu chyběl.

Závod flat tracku byl přece jen šálek silnějšího čaje a chyběla mu jen větší pozornost sluníčka. Na úvod kraloval Pavol Pučko. Ve dvou prvních jízdách na něho Adam Nejezchleba dotíral vytrvale, ale naprosto marně.

Z první řady třetí jízdy vystřelil dopředu Tomáš Kaňovský se svou elegantní modrobílou Yamahou. Vedl do druhé zatáčky, než jej předčil Pavol Pučko. Na začátku druhého kola také Adam Nejezchleba, který v závěrečném oblouku strhnul triumf na svou stranu.

V rozjížďce s číslem čtyři se Adam Nejezchleba trefil do startu. Pavla Pučka zavřel ve výjezdu, aby po čtyřech startech měli oba po šestadvaceti bodech. Rozhodnout se ale mělo ve finále. Na rozdíl do ploché dráhy, o celkovém výsledku rozhodovalo pořadí na metě.

Pavol Pučko si stoupnul doprostřed první řady. Vystřelil dopředu a odrazil Adama Nejezchleba. Ve třetím okruhu se divišovský plochodrážník spodní stranou ujal vedení. Pavol Pučko kontroval, oba minuli Michala Rösslera o kolo.

První oblouku čtvrtého kola a Adam Nejezchleba se vrátil do čela. Tentokrát už jednou provždy. Bez problémů minuli o kolo Petra Koláře. Jeho syn Damian, který celé závody sváděl krásné duely s Jiřím Mikšovským a Tomášem Kaňovským, dorazil se svou stopětadvacítkou k šachovnicové vlajce jako třetí.

 

Hlasy z depa

„Co by se stalo?“ reagoval Jan Hlačina na otázku po své jediné dnešní prohře. „Neodstartoval jsem z lajny. Chtěl jsem si vzít venek, ale nevzal. Pak jsem se nikam nehnal. Nemělo to cenu, odjel jsem ve zdraví, věděl jsem, že jsem vyhrál, protože se body sčítaly.“

„Zezačátku jsme nechytli nastavení,“ přemítal David Hofman. „Dráha byla v zatáčce rozbitá, takový jsou ale závody. Ve finále se mi poved‘ start. A ve výjezdu jsem si vedení udržel.“

„Užil jsem si to parádně, ale jsem vyčerpanej,“ nechal se slyšet Josef Dvořák. „Jsem zpocenej jako vrata od chlíva. Tak příští sezónu.“

„Bylo to dobrý,“ vracel se Adam Nejezchleba k finálové rozjížďce flat tracku. „Startoval jsem z vnitřku. Pavol mě rychlejší start, ale dlouho nejezdil, tak jsem mu to dal. Měl by víc cvičit, ale na ten svůj věk jel skvěle (smích). S plochodrážní sezónou jsem skončil, chtěl jsem si to dnes užít na flat tracku. Je to pro mě doplňkovej sport pro zábavu, když si dám pauzu od plochý dráhy.“

„Adam by se měl stydět, jak jsem ho vodil,“ přisadil si Pavol Pučko. „A dvakrát jsem ho porazil. Musel jsem kvůli němu zahodit i slídu. Je to ale závěrečná a já si to užil, když osm let nejezdíš, je to znát. Ve finále si říkám, tady mě měl předjet a nepředjel.“

Účastníci prvního tréninku na malé dráze:

David Hrbek, Pardubice

Jakub Hejkal, Slaný

Matyáš Liška, Pardubice

Dominik Suchánek, Pardubice

Šimon Kníže, Chabařovice

Roman Štola, Mariánské Lázně

Filip Hložánek, Kopřivnice

Vojtěch Jusuf, Kopřivnice

Vojtěch Stachník, Kopřivnice

Jakub Finger, Kopřivnice

Vilém Kostelník, Kopřivnice

Velen Kocián, Kopřivnice

Radek Leiter, Kopřivnice

Jaroslav Novotný, Praha

Matyáš Holec, Praha – nedorazil kvůli nemoci

Srandamač – Speedway:

		FIN	TOT
1. Jan Hlačina, Pardubice	2 2 2 2 2 2	1	13
2. David Hofman, Pardubice	1 2 2 1 2 2	2	12
3. Josef Dvořák, Svitavy	1 1 1 2 1	6
4. Vojtěch Stachník, Kopřivnice (125, 250)	2 – 1 – – –

Srandamač – Flat Track:

			TOT	FIN
1. Adam Nejezchleba	Husqvarna 450 – FT1	6 7 6 7	26	1.
2. Pavol Pučko	KTM 450 – FT1	7 6 7 6	26	2.
3. Damian Kolář	Suzuki 125 – FT Young	5 5 3 5	18	3.
4. Jiří Mikšovský	Suzuki SLOV 650 – FT Classics	3 4 4 4	15	4.
5. Tomáš Kaňovský	Yamaha SR 500 – FT Classics	4 2 5 3	14	5.
6. Radovan Bednář	Suzuki – FT1	2 3 2 2	9	6.
7. Petr Kolář	Suzuki 450 – motard	1 1 1 1	4	7. (l)
8. Michal Rössler	Honda – FT Classics	l l 0 l	0	8. (l)