Plzeň – 1. prosince
Polsední listopadová sobota byla pozlacená od sluníčka, ale první neděle měsíce prosince si přes noc nachystala oblečení v barvě šedé. Brigádě na plzeňských Borech nestálo nic v cestě. Žádné velké akce nebyly v plánu. Jen ořezat stromy, které zakrývají billboardy. A zazimovat vaky, aby byly připravené na další sezónu. Ta by měla čítat čtyři podniky, ale liga mezi nimi nebude.
„Nechceme riskovat ostudu jako letos,“ připomíná si předseda klubu Jiří Štrobl, že kvúli zraněné závodníků musel klub do prvoligového ringu hodit ručník. „Jsme raelisté, ani euforie z loňska tam již není.“
Vrcholem plzeňské sezóny se proto stane evropský šampionát juniorských dvojic, jenž by měl v kalendáři FIM Europe najít místo šestý den měsíce září. Na domácí scéně se PK Plzeň bude prezentovat jako pořadatel přeboru a juniorky. Sportovní komisi požádal také o mistrovství republiky dvojic.
O termínech domácího kalendáře je prozatím předčasné spekulovat. Šéf dráhy Roman Mády ovšem stihnul ovál připravit před zimou, kdy se na něho navezla nová vrstva písku.
Slaný – 19. června
Rozhodla rozjížďka s číslem třináct. Pražský tandem Adam Bubba Bednář – Jan Kvěch odvedl v duelu prozatím neporažených Eduarda Krčmáře s Jakubem Jamrogem. Pravda, polský borce na poslední chvíli sebral české hvězdičce velkých cen druhé místo. Ale titul v českém šampionátu dvojic se po třech letech ze Slaného sunul o nějakých třicet kilometrů na jih. Ale že by bylo všechno tak černobíle jednoduché? Tomu přece nelze věřit. Boj o zlato odstartoval již v pondělí, kdy zraněním Andrzeje Lebeděvse přetekla nejen marodka, ale také pohár trpělivosti jeho polského klubu. Takže bohužel, žádní závodníci klubu v zahraničních startech. Ani Antoni Mencel za Vopatovce. V jejich sestavě ani pořízek rozměrů Daniela Klimy tentokrát nepřepral smůlu. A pardubický Hynek Štichauer? Po závodech pusa zamčená na deset západů. Jo, co by se dalo říct na zničený motor a dva prasklé řetězy, z toho ten druhý před vraty depa při spěchu na startovní rošt rozjížďky s číslem devatenáct. Nepříliš zvědavá paní historie zaznamená pražský titul, stříbro pro Slaný a také bronz, jenž pro domácí U19 Team Jaroslav Vaníček s Brunem Belanem rozhodně pasivně neutrpěli. Nejen Jaroslav Petrák, který závodí ještě lépe než zamlada, ví své. Historici si všimnou, že pod pokličkou papiňáku horkého dne, se uvařil nepříjemný slejvák, který poničil dráhu a zkomplikoval žit jury i pořadatelům. Naštěstí tato tělesa pod vedením Petra Moravce a Antonína Vildeho výzvě svatého Petra čelili se ctí.
Sedmičky nevydrží věčně, jen Slanému a Markétě ano
Celý den panovalo ve Slaném dusno jako pod pokličkou obrova papiňáku. Svěží větřík okolo šestnácté hodiny ale nebyl vítaným hostem. Osvěžoval vzduch, to se mu nedá upřít. Na druhou stranu ale přivedl mraky. Před jedním z klíčových mítinků domácí sezóny docela nešťastný kousek.
Vítr sílil a obloha se tvářila stále hrozivěji. O půl páté odstartoval trénink. V depu Ronny Weis připravoval motocykl Richardu Geyerovi. Na poslední chvíli se stal kolegou Daniela Klímy v sestavě třebusických Vopatovců.
„Leszno po zranění Lebeděvse zakázalo výjezd všech svých jezdců mimo Polsko,“ vysvětloval Vladimír Vopat se znatelným smutkem v hlase. „Rozhodli v pondělí. Matěj Kůs strávil spousta hodin, aby nám někoho sehnal.“
Kolem tři čtvrtě na pět foukal vítr ještě silněji. Stanislav Majer z party třebusických fanoušků z toho měl nefalšovanou radost. Rozdával dětem větrníky a ty se v takovém povětří točily jako zběsilé. Spadly první dešťové kapky. A o pár minut později se šlo na nástup. Jen blázen by otálel se začátkem závodu. Vskutku rozjížďka s číslem jedna se stala dílem okamžiku.
Dopředu vyrazil Bruno Belan. Před koncem úvodního okruhu již měl za sebou svého parťáka. Jaroslav Vaníček totiž dokázal překonat oba Plzeňany, jak Kacpera Szopu, tak Matěje Frýzu. Sedm bodů slánským devatenáctkám náramně slušelo. Ale i další jízdy přinesly vítězům maximální zisky.
Jan Kvěch s Adamem Bubbou Bednářem ve vestách Markéty odvedli Jaroslava Petráka s Davidem Hofmanem, jemuž včera zubař vytrhnul dva zuby moudrosti. Vzápětí Eduard Krčmář odstartoval naprosto skvěle. Jakub Jamrog v úvodní zatáčce objel Daniela Klímu a zařadil se po bok svého parťáka.
Matouš Kameník líčí čtvrtou jízdu:
„Zahrabal jsem se na startu. Pak se to rozjelo z výjezdu. Tak jsem vždycky jednoho předjel.“
V rozjížďce s číslem čtyři se rychle do vedení prosadil Hynek Štichauer. Plzeňané ale uzamkli za svými zády Matouše Kameníka. Ten rozhodně nemával bílou vlajkou. Předčil Matěje Frýzu a v první zatáčce druhého kola pronikl spodní stranou před druhého Kacpera Szopu.
Vedoucí čtveřice sedmibodových párů začala záhy narážet sama na sebe. Pražané udrželi čistý štít. V páté jízdě uletěl Jan Kvěch jako utržený horkovzdušný balón. Adam Bubba Bednář si v první zatáčce poradil s útočícím Jaroslavem Vaníčkem. Bruno Belan uzavíral řadu.
Z šedivého nebe se spustil déšť. Daniel Klíma v rozjížďce s číslem šest využil chyby Jaroslava Petráka a připravil ho o vedení. První třetina vyvrcholila sedmou jízdou. Do jejího čela šel Eduard Krčmář. Hynek Štichauer za ním držel Jakuba Jamroga, na něhož zezadu tlačil Matouš Kameník.
Borci vjeli do druhého kola. V zatáčce u depa zadřel Hynek Štichauer motor. Aby do něho nevrazil, musel Matouš Kameník k zemi. Duchapřítomnost neztrácel ani nadále. Roztlačil motocykl, vrátil se zpátky do jeho sedla a zachránil Pardubicím alespoň poslední dva body.
Leadeři se utkali
Tabulku průběžného pořadí uzavírala čtyřbodová Plzeň. Pardubice II měly o jeden, Třebusice o čtyři, slánské devatenáctky a Pardubice o pět bodů navíc. Vedly neporažené Markéta a Slaný. Temné mraky prořízlo sluníčko, nicméně déšť neustával. Aby mohl být závod uznán za platný, musel by skončit minimálně po dvanácti jízdách. Ideální by ale bylo dokončit ho celý.
Zatím se jelo. Rozjížďka s číslem osm viděla suverénní vítězství Markéty nad Plzní. Hned nato se druhý pár Pardubic popral se slánskými devatenáctkami. Po vylétnutí pásky šel dopředu Jaroslav Petrák. Jeho jmenovec Vaníček po něm vytrapoval v úvodním výjezdu.
Jaroslav Petrák na téma svého boje ve dvanácté jízdě:
„Čekal jsem, že do Vaníčka vletím. Tak jsem tam nešel.“
Dostal se dopředu. Pardubický matador v obavách z kolize raději zvolnil. Klesl dozadu, kdežto Bruno Belan se zařadil za svého parťáka. Druhá sedmička byla správně dravou vodou na mlýn mladého týmu vedeného Miroslavem Rosůlkem. Tím spíše když vzápětí zaváhala i hlavní sestava Pardubic.
Hynek Štichauer a Matouš Kameník totiž nezmohli vůbec nic s Danielem Klímou, jenž vyhrál desátou jízdu stylem start – cíl. Zato Slaný neslevoval vůbec nic. Jakub Jamrog a Eduard Krčmář hladkým sólem na plzeňský úkor srovnali jednadvacet pražských bodů.
V první zatáčce dvanácté jízdy upadli Daniel Klíma a Richard Geyer. Už svítila červená světla, když se v oblouku u depa smekl rovněž Jaroslav Vaníček, když se snažil zastavit. Nebyl důvod k repete nepozvat celou čtveřici. Richard Geyer v prvním výjezdu oddělil vedoucího Jaroslava Vaníčka od Bruna Belana. Snaha Daniela Klímy ale přinesla jen pád ještě v prvním kole v zatáčce u depa.
Počasí se umoudřilo. Před třináctou jízdou naordinovala jury jen krátkou čtyřminutovou přestávku bez úpravy trati. Dějství pro hlavní duel dne bylo nastaveno dokonale. Jan Kvěch si stoupnul na vnitřní čáru. Hrabalo se, hrabalo, a hlas startmaršála Emila Gažiho rovnajícího závodníky byl slyšet až na ochoz.
Konečně odstartováno! Pražané suverénně vedli. Slaňáci za nimi. Jakub Jamrog útočil. V nájezdu do poslední zatáčky vskutku podjel Jana Kvěcha. Jeho manévr sklidil potlesk tribun, nicméně jen upravil prohru na 3:6.
Smůla jednoho nese štěstí jinému
Klíčový duel napověděl v otázce mistra. Praha vedle se sedmadvaceti body, Slaný jich měl čtyřiadvacet. Slaný U19 dvaadvacet. A první Pardubice, když ve čtrnácté jízda na hlavu porazili své kolegy z druhého páru, jednadvacet. Ostatní soupeři byli přece už jen mimo pásmo ataku pódia.
Jaroslav Vaníček vysvětluje svůj pád při přerušení dvanácté jízdy:
„Smeklo se mi to v druhý zatáčce. Bylo to zastavený, dojížděl jsem, vyjel do měkkýho, to pak jde samo.“
Ono bylo ostatně otevřené naprosto všechno. V rozjížďce s číslem šestnáct se Slaný vypořádal s Jaroslavem Vaníčkem a Brunem Belanem. Stále si ponechal šanci na titul a porážkou ambiciózních mladíků otevřel prostor Pardubicím pro atak na stupně vítězů.
Jenže tu byl háček. Inu, háček, pořádný hák jako u přístavního jeřábu. Souboj s Markétou v rozjížďce s číslem sedmnáct. Věci vzaly až přespříliš jednoduchý vývoj. Hynek Štichauer se vinou prasklého sekundárního řetězu ani nerozjel. A Jan Kvěch s Adamem Bubbou Bednářem
I přesto Pardubice stály o jediný bod za devatenáctiletými členy domácí sestavy. Los je svedl dohromady na startovní rošt s číslem devatenáct. Osud v ní nemohl být krutější vůči Hynku Štichauerovi. Na poslední chvíli sjížděl dolů pod mostem na trať, když mu někde u metylárny spadnul sekundární řetěz.
Možná trošku níž, ale jeho spojka se válela přesně v těch místech. Pardubičan se pohroužil do svého nitra a pusu si uzamknul jako české korunovační klenoty. Mezitím Jaroslav Vaníček na ovále úřadoval na čele ve stylu start – cíl. Matouš Kameník vyzrál na Bruna Belana, ale Pardubice I zaostaly za slánskou devatenáctkou o čtyři body.
Otázka třetího místa byla tím pádem vyřešena. Ostatně ani oba vyšší stupínky pódia se nemohly těšit na strhující závěr svého obsazení. Šampióny potvrdila již rozjížďka s číslem dvacet. Jan Kvěch a Adam Bubba Bednář odvedli Daniela Klímu s Richardem Geyerem.
Slaný přišel o párový primát na místě, kde před třemi léty jeho hattrick začal. Ale což, plochodrážní dějiny nekončí. Eduard Krčmář a Jakub Jamrog stvrdili stříbro jednoznačným prvenstvím nad Davidem Hofmanem a Jaroslavem Petrákem. Nad středočeským královským městem se rozprostřel krásný večer. Ale úžasný závod na plochodrážním stadióně rezonoval stále ve vzpomínkách všech, kdo mu byli svědky.
Hlasy z depa
„Složitý,“ vydechl Adam Bubba Bednář. „Jsem unavenej, závodů je hodně, chtělo by to dva nebo tři dny pauzičku, příští tejden bude volnějc. Plzeň, evropský devatenáctky, pojedu si tam možná zatrénovat. Naštěstí to dneska nelítalo, ale jezdilo. Novej titul do sbírky, mám radost. S Honzou to byla třešinka na dortu. Je zkušenější. Domluvili jsme se, kdo vyhrál start, hlídal toho druhýho, ať se nepřišpendlíme. Děkuju klukům v depu, sponzorům, rodině a rodině Kurzových.“
„Mokrý,“ odtušil Jan Kvěch odpověď na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „V půlce závodu přišla přeháňka, bahýnko, ale dobrý, jedeme zdraví domů. Startovalo to, dobrý. Bubbovi jsem pokazil komplet. Zkazil jsem dvě zatáčky, ztratil rychlost a Jamrog si mě krásně vychutnal.“
„Škoda, že jsme neobhájili,“ připomínal Eduard Krčmář tři předchozí slánské zlaté medaile. „Na Pražáky jsem neodstartoval, pak se těžko kluky dohání. Pohoda, na to, že jsem na tom seděl letos seděl párkrát. Nějaká jízda je lepší, jiná horší, pohoda.“
„Za mě dobrý,“ pochvaloval si bronz Jaroslav Vaníček. „Na juniorských dvojicích jsme s Bubbou vyhráli, teď zase bedna. Dobrý, za mě super, povedlo se to. Výsledek nebyl zadarmo, ale je to tam.“
„Všechno jsme naladili, jak jsme měli,“ přisadil si Bruno Belan. „V Březolupech jsme se trápili, nešlo nám to doladit. Dneska jsme to nastavili dobře, bylo do vidět od první jízdy, kdy jsme dali Plni. Chtěl bych poděkovat sponzorům Wee Moto a Petr Ryba. Hlavně chci poděkovat panu Rosůlkovi, byl náš manažer. Jsem rád, že jsem si sehnal takovýho parťáka. Mělo pršet, ale přišlo hodně lidí, to je dobře.“
„Není moc, co povídat,“ vrčel Matouš Kameník. „Trošku jsem to pokazil. Hynkovi nejela motorka, to se stane. Po pádu jsem se zved‘ a dojel, spad‘ jsem schválně kvůli Hynkovi. Udělaly se díry, bolela mě hlava, mám dva ibalginy.“
„Je škoda, že Pardubice nevyhrály,“ litoval Jaroslav Petrák. „Zapršelo, nebylo to ani na mně, abych ostatním sebral body, co by se našim klukům hodily. Po startu jsem se opřel do Vaníčka, pokračoval jsem ve skluzu. Nevyšlo to, neházím flintu do žita, Březolupy, Kopřivnice mám rád, tady mi to taky sedí. Ale víš, jak to je.“
Slaný – 17. června
V extralize má Slaný smůlu. Kolik titulů mu od památného roku 2006 uteklo, mnohdy o naprosto marginální kousíček. Šampionát dvojic je ovšem šálek jiného čaje. V červnu devatenáct se z kopřivnického pódia usmíval kouč Zdeněk Schneiderwind nad Josefem Francem a Janem Kvěchem. Další rok slavil triumf déšť ruku v ruce se zapomenutým plukovníkem covidu. Od té doby nezískal zlato nikdo jiný než borci ze středočeského královského města. Slaný, Kopřivnice, Slaný. A pozítří zase Slaný. Ovšem soupeři sem nepřijedou, aby opět z nižších příček tleskali vítěznému slánskému tandemu.
Tipujte:
Loading ...
Plochodrážní knihy ve Slaném:
Na betonovém piedestalku vedle dřevěného bufetu najdete také tentokrát prodejní stánek s knihami. Hlavní pozornost bude věnována výpravné publikace Slánská sedmdesátka aneb od padesátého doleva a smykem. Počet dostupných exemplářů stále dokáže uspokojit čtenářský zájem, byť se hromádka knížek stále zmenšuje. Česká plochodrážní ročenka 2024 je na tom o poznání hůře, takže k prodeji budou nabídnuty opravdu poslední výtisky.
Zájemcům o autogram budou k dispozici Jiří Štancl, Miroslav Rosůlek a zřejmě i Karel Voborník.
Stejně jako loni Milan Mach nasadil svůj skvělý extraligový tandem Eduard Krčmář a Jakub Jamrog. Jejich největším rivalem se zdá být pražská Markéta s Janem Kvěchem a Adamem Bubbou Bednáře. Spolu se střetnou v rozjížďce s číslem nevalné pověsti. Třináct.
Jenže ambiciózních dvojic přijede do Slaného víc. Protože Praha staví jedinou dvojici, uvolnil se trh jejich závodníků také pro ostatní týmy. Vopatovci sáhli po Danielu Klímovi, jehož doplní o Antoniho Mencela. Jaroslav Vaníček nastoupí za druhé slánské družstvo s Brunem Belanem.
Pardubice posílají do závodů dva tandemy. První vytvoří Hynek Štichauer s Matoušek Kameník, ve druhém s Jaroslavem Petrákem pojede David Hofman. Sedmým párem, byť v pořadí dle startovních čísel prvním, budou plzeňští Matěj Frýza a Kacper Szopa.
Startovní listina českého šampionátu dvojic ve Slaném tuto středu:
Třebusice – 6. června
Opět vyhráli Memoriál Antonína Vildeho ve Slaném, ale český titul v juniorských družstvech neobhajovali. Přespříští středu se ve Slaném pojede mistrovství republiky dvojic, v němž jim loni patřil bronz. Otázka, zda a v jakém složená se i letos ve startovní listině objeví sestava KF PD Třebusice je proto nabíledni. Vladimír Vopat umí odpovědět prozatím jen zčásti, nicméně zítřek by měl přinést zlomový bod.
„Loni jsme byli třetí a chtěli bychom obhajovat,“ svěřuje se Vladimír Vopat. „Ale jezdců je pomálu. Skončil Vojta Šachl, skončil Chlup. Jednáme v zahraničí.“
Že by v Gorzowě, jak se proslýchá? „Obhajovat je slušnost,“ přeslechne bývalý kouč extraligového Olympu a duchovní otec uskupení SC INTERTEAM. „Když budou jezdci, pojedeme, aby bylo sedm dvojic.“
Bližší detaily by mohly být známy již během zítřka. „Chtěl bych všechno vědět do pátku, jestli bude cizinec nebo někdo z Prahy,“ říká Vladimír Vopat. „Variant je povícero.“
Ať tak či onak, devatenáctého června Slaný uvidí skvělou plochodrážní podívanou. „Bude to zajímavé,“ uvádí hlava uskupení třebusických fanoušků. „Do Slanýho jezdí hodně lidí z Třebusic, jsme tam jako doma.“
Slaný – 21. června
Obloha si připravila vskutku okázalé kulisy, jakoby se nechtěla stydět při českém šampionátu dvojic s jeho ambicemi po velikém dramatu. Jenže boj o titul byl ve své podstatě až příliš jednoznačný. Už v rozjížďce s číslem dvě Eduard Krčmář a Jakub Jamrog vystřihli raketový start. A Jan Kvěch s Petrem Chlupáčem byli rázem ti druzí. A to i při vyhlašování na podiu, když už nebylo po hrozivých mracích nabitých elektřinou ani památky. Domácí totiž úřadovali naplno a z každé jízdy se vracel se sedmibodovým maximem. Dvacátá jízda pro ně byla již jen formalita. Oni však neuhnuli z vítězného konceptu ani o píď. Dojeli do cíle před Danielem Klímou, jehož třebusického kolegu odvezli do nemocnice se zlomeným kotníkem, vyhráli titul s maximálním skóre.
Štěstí jednoho, smůla druhého
Půl hodiny před začátkem závodu byla obloha temná jako atmosféra ve Faustově domě o půlnoci. Silný vítr hnal černé marky nad stadión a lámal větve z topolů na jeho ochozu. Ale jeho rychlost byla pro český šampionát dvojic pravým požehnáním. Než se dešťové kapky stačily rozhoupat ke skoku do bezedné hloubky, byl jejich nebeský koráb dávno za Slaným.
Při nástupu byli živly již zklidněné. Mítink začal pěkně zostra. V první jízdě pádil vpředu Lars Skupieň, avšak Jan Jeníček nepustil dotěrného Jana Macka před sebe. Vzápětí měl přijít hlavní bod prvního letního podvečera. Duel Slaného obhajujícího dva předchozí tituly s neméně ambiciózním Olympem.
Jenže vývoj jízdy s ambicemi stát se jedním z klíčových momentů dnešní závody měl daleko ke strhujícímu dramatu. A pakliže rozpoutal emoce, pak jedině proto, že domácí Eduard Krčmář a Jakub Jamrog změřili Jana Kvěcha a Petra Chlupáče prakticky současně s vylétnutím pásky.
Jan Kvěch na téma rozjížďky s číslem dvě:
„Neodjel jsem od startu a pak nepředjel.“
Jan Kvěch si při útocích na domácí pár vylámal zuby a Slaný se ujel vedení s vědomím, že svému největšímu rivalovi nemohl dát více na zadek. Jeho sedm bodů v rozjížďce s číslem tři vyrovnaly Třebusice. Daniel Klíma a Adam Bubba Bednář také slavili maximální triumf stylem start – cíl, jenže Plzeň si při vší úctě nedělala čáku na vavříny.
Hynek Štichauer sice se západočeským klubem koketoval, nicméně nenašli shodu v otázce financí. Šanci proto dostal kmenový závodník Štěpán Melč, který nastoupil po boku Matěje Frýzy. Ten zajel fantastický závod, po pádu Larse Skupině spolu se svým parťákem porazili Kopřivnici 7:2. A v rozjížďce s číslem jedenáct odvedl pardubický tandem Matouš Kameník – Jan Jeníček.
Přesto plzeňská dvojice poměrně paradoxně uzavřela výsledkovou listinu. O jediný bod před ní skončila Kopřivnice. Larsi Skupieňovi se nevyhnul pád. Mnohem horší pro ambice moravského týmu se stala rezignace Jana Macka po dvou nulách. A Pardubice daly oproti Plzni o dva body víc, nicméně pomohl jim fakt, že za Třebusice proti nim nastoupil jen Daniel Klíma.
Slaný tvrdí muziku
V rozjížďce s číslem pět si kopřivnický tandem prohodil místa. Larsi Skupieňovi ale nebyla první dráha pranic platná, protože slánský tandem vypálil do čela. Záhy však problikla červená světla na znamení letmého startu Eduarda Krčmáře. Při repete se přece jen prosadil Lars Skupieň. Z prvního výjezdu jej překonal Jakub Jamrog. A Eduard Krčmář kopřivnického Poláka podjel na začátku druhého okruhu.
Díky druhému maximu se Slaný dramaticky vzdálil svým největším protivníkům. V rozjížďce s číslem šest upadl Adam Bubba Bednář hned v první zatáčce a byl vyloučen. Při repete se Daniel Klíma vklínil mezi vedoucího Jana Kvěcha a jeho parťáka Petra Chlupáče.
Jan Macek vysvětluje své rozhodnutí odstoupit ze závodu:
„Nešlo mi to. Zkoušeli jsme nastavit motor, nedařilo se. Nevím, chci se hlavně ukázat v Polsku, tady už stejně nemáme šanci.“
Olymp měl v součtu osm, Třebusice deset a Slaný čtrnáct bodů. Jakub Jamrog a Eduard Krčmář ovšem neuznávali kompromis ani nadále. Rozjížďka s číslem osm viděla jejich oslnivý triumf nad Pardubicemi, ob šest jízd později pro změnu Vojtěcha Šachla s Jaroslavem Vaníčkem.
Dvojice juniorů pod hlavičkou pražské Markéty zprvu kalila vodu ve společnosti sobě rovných. Nicméně na trio ambiciózních sestav byla zatím přece jen pod míru. A když na ni v rozjížďce s číslem sedmnáct odstartoval Lars Skupieň, bylo o jejím umístění těsně pod pódiem rozhodnuto.
Verdikty poslední série
Olymp vyrazil ve slánských šlépějích. Jan Kvěch vyhrál rozjížďku s číslem devět stylem start – cíl, kdežto Petr Chlupáč v prvním oblouku podjel druhého Larse Skupieně. Ani Třebusice neměly v plánu slevovat. V desáté jízdě deset proti nim neměli sebemenší šanci Jaroslav Vaníček, byť se postavil na roštu mezi ně, a Vojtěch Šachl. Ale dvanáctá jízda? Pohroma!
Adam Bubba Bednář pohotově odstartoval, jenže v první zatáčce se přetočil a Lars Skupieň se už nestačil vyhnout. Pražský junior v třebusické vestě byl diskvalifikován, ale co bylo horšího, skončil na nosítkách. Sanitka s ním odhoukala do nemocnice, kde mu přišli na zlomený kotník.
Daniel Klíma bojoval i za svého zraněného kolegu a odvedl Larse Skupině. Třebusice byly za Slaným o osm a za Olympem o dva body. Naděje na pódium se stále neřítila k zemi jako domeček z karet. Jaroslav Vaníček s Vojtěchem Šachl stáli totiž pozadu o čtyři body. Jejich Markétu ke všemu čekala sedmnáctá jízda a s ní stále neporažený Slaný.
Petr Chlupáč vysvětluje své pronikavé zlepšení po vlažném úvodu:
„Nakonec jsme to dopasovali, ale takovej převod jsem tady jel jen na stopětadvacítce!“
Jakub Jamrog a Eduard Krčmář vskutku dodali na své konto již pátou sedmičku a titul měli na dohled. Stejně nekompromisně šli Jan Kvěch a Petr Chlupáč po stříbru. A jednoznačná vítězství nad Pardubicemi a Plzní jim je vskutku přihrála.
Otázku třetího stupínku pódia vyřešila otázka s číslem devatenáct. Lars Skupieň v ní triumfoval před Vojtěchem Šachlem a Jaroslavem Vaníčkem, kteří v ten moment měli třiadvacet bodů proti třebusickým čtyřiadvaceti.
V rozjížďce s číslem dvacet Jakub Jamrog a Eduard Krčmář uzavřeli své působení dalším maximálním triumfem. Vyhráli titul s plným počtem bodů, což se naposledy povedlo Matěji Kůsovi a Renatu Gafurovi před dvanácti lety v Březolupech. Daniel Klíma protnul metu hned za nimi, ale spolu s Adamem Bubou Bednářem byl stejně třetí tak jako tak.
Hlasy z depa
„Vyhráli jsme potřetí za sebou, já podruhý,“ radoval se Eduard Krčmář. „Dobře jsme dopasovali motorku, šlo to od začátku. Pořád jsme vyhrávali, jednu jízdu jsem neodstartoval, ale jinak dobrý.“
„Dobrý a na hovno,“ neskrýval Jan Kvěch protichůdné pocity. „Jako první jízda. Neodjel jsem od startu a pak nepředjel, takže škoda. Takový jsou závody, ale tady o hodně lepší než včera ve Švédsku, jel jsem tam poprvý. Dneska jsme byli druhý, první jízda rozhodla.“
„Začátek byl vlažnej,“ připouštěl Petr Chlupáč. „Nakonec jsme to dopasovali. Takovej převod jsem tady jel jen na stopětadvacítce, Škoda těch dvou prvních jízd.“
„Náročný, hrozný vedro,“ odtušil Daniel Klíma. „Ale jinak hezký závody. Mrzí mě Bubba, doufám, že bude v pořádku. Kotník sroste, hlavně hlava, aby byla v pořádku.“
„Bylo to super,“ radoval se Jaroslav Vaníček. „S Vojtou jsme se dohodli, jak pojedeme. Myslím, že náš tým byl nejmladší, ale byli jsme silná konkurence všem. Dobrý, celkem se nám to povedlo.“
„Dobrý,“ svěřoval se Vojtěch Šachl. „Starty smíšený, jízdy nebyly špatný, ale nebyly dobrý.“
„Dalo se to,“ zamknul si Matouš Kameník pusu na zámek. „Mohlo to bejt i lepší.“
„Pár startů se povedlo,“ rozebíral závod Jan Jeníček. „Dráha dobrá, motorka jela skvěle, za mě spokojenost. Byly chyby, snad už je příště neudělám.“
„Spokojenej,“ odhalil Matěj Frýza své pocity. „Dokázal jsem odstartovat i na ty elitní, jsou to zkušenosti. Šestkrát jsem bodoval, kdybych měl o bod víc, byli jsme na tom líp, příští rok se budu snažit.“
Slaný – 20. června
Předloni se Slaný konečně dočkal zisku šampióna českých dvojic před zraky svého vlastního publika. Loni svůj primát obhájil v Kopřivnici. Zítra se prestižní mistrovství vrací na ovál středočeského královského města, jehož starosta dokonce vstupuje do hry jako donátor poháru pro vítěze. Domácí borci však nebudou mít rozhodně jednoduchou roli. Byť ještě před pár dny bylo ve hře jen pět dvojic, ale nyní je plná startovní listina rozpisu pro sedm týmů na jednadvacet rozjížděk.
Tipujte:
Loading ...
Třetí sestava ve třech letech
Déšť a pak vládní opatření způsobila, že se na podzim 2020 mistrovství republiky ve Slaném nekonalo. Šampionát, jehož historie se začala psát v sedmasedmdesátém se tak prvně od roku 1986 neuskutečnil. Napřesrok všechno klaplo a Jakub Jamrog s Ondřejem Smetanou a Milanem Machem mohli mávat klubovou vlajkou z nejvyššího stupínku pódia.
Loni z mistrovské sestavy zůstal pouze kouč. Eduard Krčmář se vrátil po vleklém zranění ramene a společně s Robertem Chmielem v říjnu dobyli Kopřivnici. Zítra ve Slaném Milan Mach povede opět jiný tým. K Eduardu Krčmářovi se vrací Jakub Jamrog, s nímž domácí eso mělo startovat při propršeném podniku v září dvacátého roku. Přibude rovněž Bruno Belan coby náhradník.
Mnoho povolaných
Role favoritů a vysoké ambice jejich spojení jsou nabíledni. Jenže takových panáčků, kteří by se rádi po závodech přišli podívat na stupně vítězů, bude v šesti dalších týmech přesně čtrnáct. Vladimír Vopat se svými přáteli oslovil pro třebusický tým Daniela Klímu a Adama Bubbu Bednáře. Oba Pražané excelovali v obou posledních závodech dvojic, které slánský stadión hostil.
Nejen triumf při loňských juniorských družstvech a květnovém Memoriálu Antonína Vildeho z nich dělá favority. Jsou tu Petr Chlupáč s Janem Kvěchem, které Tomáš Topinka nasadil v barvách Olympu. Ale také kopřivnické trio Jan Macek s dravým Polákem Larsem Skupieněm a náhradníkem Radkem Bambuchem.
Pardubice při své nominaci tentokrát šláply na brzdu. Ovšem Jan Jeníček a Matouš Kameník s postupující sezónou předvádějí stále lepší výkony a z pozice náhradníka je pojistí nestárnoucí Jaroslav Petrák. Stoupající výkonnost zdobí rovněž Vojtěcha Šachla a Jaroslava Vaníčka, dvojici pražské Markéty.
Plzeňský Matěj Frýza bude mít za parťáka svého mladšího souseda ze Zbůchu Štěpána Melče, jenž jede s pětistovkou svou první sezónu. A tak je v souvislosti s mistrovstvím České republiky dvojic anno domini jisté pouze to, že není jisté vůbec nic. Uvidíme zítra večer.
Startovní listina zítřejšího mistrovství republiky dvojic ve Slaném:
AMK ZP Pardubice:
1 Jan Jeníček, 2 Matouš Kameník, 15 Jaroslav Petrák
SPT Profil Kopřivnice:
3 Jan Macek, 4 Lars Skupieň (PL), 16 Radek Bambuch
AK Slaný:
5 Eduard Krčmář, 6 Jakub Jamrog (PL), 17 Bruno Belan