Archiv pro rubriku: MČR Na dlouhé dráze

Hynek Štichauer neponechal vůbec nic náhodě

Mariánské Lázně – 6. května
Na mezinárodní český šampionát na lázeňský kilometr přijel dokonale připravený. Dokonce na všechny jeho pozvané mechaniky v garáži nezbyla práce. Na ovále stačil tempu jeho rychle připisovaných čtyřek pouze neméně nachystaný a motivovaný Josef Franc. A v rozjížďce s číslem patnáct jej porazil. Oba ovládli svá semifinále a jejich duel měl dojít svého rozuzlení ve finálové jízdě. V ní v Pražanově motoru hlasitě zachrastilo, kdežto Hynek Štichauer projel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz a již dvojnásobný mistr republiky.

Josef Franc, Hynek Štichauer a Stephan Katt na pódiu | foto Pavel Fišer

Když se v lázních ujímá dopoledne své vlády

V garáži Hynka Štichauera bylo plno | foto Štěpán Ševčík

Květnová rána jsou zde jednou za rok neopakovatelná. Nájemníci z garáží odvezou své osobní automobily. A dovnitř mechanici vozí pestrobarevné motocykly a stejně nápadné dodávky po vyložení odvážejí do vedlejších prostor. Vzduch voní po klobásách a dalších specialitách z grilu. Točí se pivko, občas se ozve zvuk motoru, v čemž prozatím hrají prim stopětadvacítky. Mistrovství republiky na dlouhé dráze začíná až po dopoledních závodech kolibříků.

Josef Franc přemýšlí nad rekordním osmým titulem mistra republiky:

„Rekord není nejdůležitější, jsou to závody, těšil jsem se sem a doufám, že to bude lepší než extraliga v Praze.“

Patnáctičlenná startovní listina letos nebyla zas až tak natřískaná, jako bývala. Ke všemu Jörg Tebbe po zranění dorazil jen coby doprovod svého syna Louise. Rozjížďky slibovaly pěknou podívanou, navíc pořádná dlouhá dráha se u nás jede jednou za rok. Ježíškovi také ledacos odpustíte, nicméně okruh největších favoritů na titul se smrskl na tři.

Ani letos nemohl chybět Lukáš Hromádka | foto Štěpán Ševčík

Josef Franc by se z nevyššího stupínku lázeňského pódia usmíval již poosmé, což se nikomu před ním v rámci mistrovství republiky nepovedlo. A pak Hynek Štichauer. Když Roman Andrusiv přijel do depa, aby přiložil svou ruku k dílu, zjistil, že se do garáže kvůli ostatním mechanikům prostě už nevejde. A pak Stephan Katt.

Při formální přejímce napsal k datu narození jen den a měsíc, rok se smíchem odmítal. Když se dozvěděl, že Josef Franc je ještě o půl roku starší, přece jen se rozjasnil. A jeho ruka přece jen doplnila číslovky jedna devět sedm a ještě jednou devět.

 

Neporažená česká esa

Slavnostní nástup byl jako vždy okázalý. Miloslav Čmejla předal vzpomínkový pohár na Zdeňka Kudrnu do rukou Václava Maxima. Na svou historii letos mysleli také samotní pořadatelé, jež sezvali bývalé jezdce našeho long tracku. Sešlo se jich přes třicet.

Josef Franc vyhrával jednu rozjížďku za druhou | foto Pavel Fišer

S prvními jízdami se teorie o aspiracích  dokonale potvrdily. Hned na úvod Josef Franc odvedl Stephana Katta. Rozjížďku s číslem čtyři opanoval Hynek Štichauer, byť jej Timo Wachs usilovně pronásledoval. Na úvod třetí série vedl Stephan Katt bratru o třicet metrů před Fabianem Wachsem  již na konci prvního okruhu. A hned na to sóla Josefa France a Hynka Štichauera.

Oba neporažení Češi samozřejmě vévodili aktuální klasifikaci. Stephan Katt ztrácel bod, stejně jako Daniel Spiller, před nímž byl v cíli doposud pouze Josef France. Němcova ztráta se prohloubila v rozjížďce s číslem sedm. V ní se ze skrumáže první zatáčky nerychleji dostal Timo Wachs.

Hynek Štichauer před závodem přemítá o svých vyhlídkách:

 „Musí všechno sednout. Udělal jsem pro to hodně moc. Jsou to závody, když budeš štěstí, mohlo by to cinknout.“

Lukáš Hromádka (zelená) v souboji s Marcelem Dachsem (modrá) | foto Pavel Fišer

Josef Franc nechal Daniela Spillera za sebou a ve třetím kole se probil do čela. Hynek Štichauer vzápětí odpověděl triumfem ve stylu start – cíl, jehož bezprostředním svědkem se stal Stephan Katt. A tak to šlo dál. Hynek Štichauer ovládl desátou, Josef Franc dvanáctou jízdu. Stephana Katta mezitím odvedl Daniel Spiller.

 

Do boje o titul mluví motor

Oba neporažení Češi na sebe měli narazit až v rozjížďce s číslem patnáct, jíž se základní část uzavírala. Každý z nich stál na opačné straně startovního roštu. Josef Franc šel s převodem o zub dolů a ujal se z vnitřní dráhy vedení. Hynek Štichauer se od mantinelu dostal jen za jeho záda.

Hynek Štichauer glosuje rozjížďku s číslem patnáct!

„Z tý pětky mi motorka na Pepu nestačila.“

Při vzájemném duelu Josef Franc (červená) Hynka Štichauera (zelená) odvedl | foto Karel Herman

Pro čtyři závodníky dnešní mítink končil. Byl mezi nimi i Lukáš Hromádka. Dopoledne dlouho domlouval svému motoru, který nakonec naskočil. A dovolil Moravanovi předvádět srdnaté výkony v rámci možností.

Semifinále nechalo definitivní řešení otázky českého mistra na finále. Body se opět sčítaly s dosavadním skóre. Josef Franc se přetahoval s Danielem Spillerem, jenže nakonec tahal na delší konce provazu a zůstal neporažen. Druhému semifinále vzápětí po raketovém startu kraloval Hynek Štichauer.

Josef Franc zůstal při výběru dráhy pro finále u červené, z níž vyhrál dvakrát po sobě. Hynek Štichauer sáhl po bílé, po niž toužil také Stephan Katt. Chtě nechtě musel vzít na vděk zelenou. Když páska letěla nahoru, vypálil vpřed Hynek Štichauer. Ostatně nic jiného mu nezbylo, musel být v cíli dříve než Josef Franc. A vítězství bylo ideální cesta.

Po startu finále letí Hynek Štichauer (bílá) dopředu před Daniela Spillera (žlutá), Stephana Katta (zelená) a Josefa France (červená) | foto Karel Herman

Ve druhém oblouku se Daniel Spiller dostal před Stephana Katta. Josef Franc byl čtvrtý, jenže ve druhém kole z jeho motoru jen zachrastilo. Zůstal stát, předchozí body mu však stačily na titul vicemistra. Z nich ostatně profitoval také Stephan Katt. I když byl v cíli před Danielem Spillerem, bronz zachránil o bod. Pódium ale patřilo především Hynku Štichauerovi, již dvojnásobnému šampiónu dlouhodrážní republiky.

 

Hlasy z depa

Hynek Štichauer vyhrál svůj druhý titul mistra republiky na dlouhé dráze | foto Karel Herman

„Nebylo to úplně zadarmo,“ hodnotil svůj titul Hynek Štichauer. „Pepík taky jel nádherný závody. Za vítězstvím je hodně úsilí, jsem rád, že to vyšlo. Vážím si toho víc než prvního titulu. Chci poděkovat klukům, co pomáhaj v dílně. Měli jsme největší tým tady, ale v Mariánkách se to neztratí. Je to motivace, dělá to moc. Je to tam, titul se počítá, povedlo se to, bylo to vydřený,nebylo to rozhodně s prstem v nose.“

Josef Franc s Jakubem Fenclem a Zdeňkem Schneiderwindem meditují nad porouchaným motorem ve finále | foto Pavel Fišer

„Nemám moc náladu,“ vraštil Josef Franc čelo. „Sám nevím, co se s motorem stalo. Z mýho pohledu bezproblémový závody, já si to užíval. Finálová jízda dopadla, jak dopadla. Stejně se body sčítají, dopadlo to, jak dopadlo. Chci všem svým partnerům moc a moc poděkovat a omluvit se. Hynek přijel, vyhrál závod, je mistr republiky. Já se cejtím spokojenej, mám dobrý pocity, těším se na mistrovství světa do Herxheimu. Maiánky už byly takovej  můj vstup do sezóny. Motor čerstvě po servisu a stálo to hodně peněz.“

„Nic moc, posral jsem jízdy,“ sypal si Lukáš Hromádka popel na hlavu. „Motorka od loňska, blbne svíčka. Lekl jsem se, jak mě dojel, ale dal jsem mu to. Pěkný svezení, za měsíc mám Stadskanaal, uvidím.“

Hynek Štichauer vyhrál svůj druhý titul českého dlouhodrážního šampióna | foto Štěpán Ševčík
SF1 SF2 FIN TOT
1. Hynek Štichauer, Pardubice 4 4 4 4 3 4 4 27
2. Josef Franc, Praha 4 4 4 4 4 4 E 24
3. Stephan Katt, D 3 4 3 3 4 3 2 22
4. Daniel Spiller, D 4 3 2 4 2 3 3 21
5. Fabian Wachs, D 3 2 4 1 3 1 1 15
6. Marcel Dachs, D 2 3 1 3 3 2 14
7. Mario NIedermaier, D 1 3 0 3 4 2 13
8. Timo Wachs, D 3 2 3 2 2 E 12
9. Nigel Hummel, D 2 1 2 2 1 1 12
10. Louis Tebbe, D 0 2 3 1 2 0 8
11. Dennis Heller, D 2 1 1 2 1 7
12. Lukáš Hromádka, Kopřivnice 1 1 2 1 0 5
13. Micahel Raangs, NL 1 0 1 0 – 2

Poznámka: z původně přihlášených nepřijeli Jörg Tebbe (D) a Chad Wirtzffeld (GB)

Ukázkové jízdy 125 ccm na malé dráze:

I Luboš Hromádka (Pardubice), Roman Štola (Mariánské Lázně)
II Luboš Hromádka (Pardubice), Roman Štola (Mariánské Lázně)
Smůla se Josefa France nepustila | foto Karel Herman

Na lázeňském kilometru se pilně pracovalo

Mariánské Lázně – 9. dubna
O Velikonocích odstartovala první etapa rekonstrukce dřevěných mantinelů v Mariánských Lázních, která je naplánovaná do několika etap. Český šampionát je na pořadu první květnové soboty, nicméně hotovo bude až na podzim. AMK Mariánské Lázně hodlá FIM požádat o přidělení závodu ranku mistrovství světa.

V Mariánských Lázních začala rekonstrukce mantinelů | foto Tomáš Rambousek

Martin Málek se dlouhodrážního titulu přece jen dočkal

Mariánské Lázně – 14. května
Trénink se opozdil kvůli opravám mantinelů, aby trať mohla být regulérní, a spolu s ním i celý program na lázeňském kilometru. Martin Málek se svým týmem vymontovával zadřený motor a smiřoval se s myšlenkou, že to s titulem nevyjde ani letos. Na slavnostní nástup vyjel jako první a pak se všechno otočilo jakoby mávnutím kouzelného proutku. Po třech sériích osaměl na hrotu aktuální klasifikace. Vzápětí mu bod sebral defekt zadní pneumatiky. Jeho konto srovnal Jörg Tebbe. Ve finále se tentokrát body přičítaly a jejich duel byl kdo s koho. Dlouho vedl Němec, avšak v posledním okruhu se přece jen prosadil Martin Málek, aby se stal českým dlouhodrážním šampiónem. Josef Franc poněkud zpochybňoval regulérnost startů na zhasnutí zeleného světla po fatální poruše startovacího zařízení v rozjížďce s číslem tři. Celkově mu patřila pátá příčka, sedmý Hynek Štichauer hovořil o blbém dni, Lukáš Hromádka byl dvanáctý.

Jörg Tebbe, Martin Málek a Jakob Bukhave na stupních vítězů | foto Karel Herman

Létající Martin Málek

Martin Málek se vrací z tréninku se zadřeným motorem | foto Karel Herman

Po vyhlášení svého dopoledního mistrovského závodu měli kolibříci notně naspěch. Dle časového harmonogramu měl za pár minut na lázeňském kilometru začínat trénink a oni museli vyklidit své improvizované depo na travnaté ploše. Jenže tato kaše se nakonec nejedla zas až tak horká.

Rozhodčí Pavel Váňa při své inspekci zjistil vážné závady na mantinelech a konání dlouhodrážního šampionátu podmínil jejich odstraněním. Místo řevu plochodrážních půllitrů se ozývalo ťukání kladívek. Mítink nabral zpoždění, přestávku mezi tréninkem a závodem nešlo zkrátit. Zraněného Denise Helfera zastoupil náhradník Dominik Werkstetter. Ve startovní listině zůstalo ještě jedno místo volné po Stanislawu Burzovi, jenž včas nedal dohromady motocykl.

Exhibice plochodrážního sajdkáru s motorem Suzuki | foto Štěpán Ševčík

Místo půl druhé začal nástup asi o tři čtvrtě hodiny později. Dle místní tradice závodníci se vyráželi představit publiku jednotlivě za řidítky svých motocyklů. Nejprve veteráni, pak účastníci českého šampionátu a to v pořadí dle svých startovních čísel. Na vrcholu startovní listiny byl Martin Málek. Místo jedničky však užil rovnou své tři jedničky, nicméně po tréninku se necítil ani jednou z nich.

Jakub Panák vysvětluje, proč se Hynek Štichauer po příjezdu sháněl po nákupním středisku:

„Potřebovali jsme koupit hadici na odfuk. Jenže v Mariánkách seženeš oplatky, ale ne OBI. Nakonec jsme ale museli přepojit, co jsme našli od druhýho motoru. A jede to líp než originál!“

Martin Málek (modrá) útočí na Jörga Tebbe (červená) | foto Pavel Fišer

Při tréninku totiž zadřel motor. Avšak v závodě jej všechny patálie opustily bez sebemenší lítosti stejně jako nevěrné slečny nevalných pověstí. V rozjížďce s číslem jedna březolupský závodník odstartoval hned za Jörgem Tebbe. Němec vystřihnul bleskový start i průjezd první zatáčkou, Martin Málek ale nechtěl prohrávat.

Ve druhém kole najížděl první zatáčku spodek. Ve výjezdu šel ven, převzal vedení, které do cíle už jen zvyšoval svůj náskok. V páté jízdě hrál velké sólo, v deváté si dopřál jeho reprízu a ve třech pětinách základní části stál na hrotu aktuální klasifikace se dvanácti body. Jörg Tebbe, Romano Hummel a Jörg Tebbe za ním byli o dva body pozadu, Josef Franc a Hynek Štichauer dokonce o čtyři.

Jacob Bukhave (modrá) a Josef Franc (červená) u haprující pásky ve třetí jízdě | foto Karel Herman

Oba Češi kladli své bodové manko za vinu změny startovní procedury. V rozjížďce s číslem tři totiž Jacob Bukhave vzal pásku, ale Josef Franc zůstal na čáře, což signalizovalo závažnější problém. A vskutku, startovací zařízení zahaprovalo ještě dvakrát. Pavlu Váňovi nezbylo, než operativně svolat jezdecký brífink.

Společně odešli na ovál, kde vše probrali v praxi. Jako ve formuli bylo pokynem vyrazit id startu zhasnutí zeleného světla. Sudí také upřesnil tresty. Na první letmý start napomenutí, za druhý diskvalifikace. A právě oba Češi se netajili zklamáním, že diskvalifikace zůstaly jen ve verbální rovině. Pravdou zůstává, že kvůli ulitému startu byla opakována jen rozjížďka s číslem devět.

 

Šampionát končí až v posledním kole finálové rozjížďky

Lukáš Hromádka (modrá) v souboji s Nigelem Hummelem (bílá) | foto Pavel Fišer

Přitom Josef Franc vstoupil do závodu skvělým triumfem v oné nešťastné rozjížďce s číslem tři. Sotva zhaslo zelené světlo, vypálil jako raketa a úřadujícímu mistru světa i republiky Romano Hummelovi naměřil pěkných pár délek svého motocyklu. Pak však projel metou dvakrát třetí. Hynek Štichauer se nejprve skláněl před Stephanem Kattem, poté před Jacobem Bukhavem, aby v rozjížďce s číslem sedm skončil třetí.

Od finálové rozjížďky přitom mistrovský závod dělily již jen dvě série. Varovně znějící zvon vyslyšel Josef Franc. Zatímco v garáži, kde se usadil Justin Bielmeira dozníval hurónský řev nad Němcovou senzační porážkou Romano Hummela v desáté jízdě, Pražan se po super rychlém startu usadil na čele rozjížďky s číslem jedenáct. Za sebou měl Martina Málka, jenže unikající vzduch ze zadního kola jej donutil ubrat. Hynka Štichauera se sebou udržet nedokázal. Hned vzápětí Jörg Tebbe opanoval dvanáctou jízdu a jeho bodové skóre s Martinem Málkem bylo šul nul.

Zleva Romano Hummel, Josef Franc a Martin Málek | foto Pavel Fišer

Oba měli jasný postup do finálové rozjížďky. Letos se však na rozdíl od předchozí praxe začala bodovat a zisky s ní se připočítávaly ke skóre po základní části. Závěrečná série neučinila pro vyřešení rébusu mistrovského titulu ani zbla. Martin Málek kraloval třinácté jízdě před zraky Josefa France, kdežto Jörg Tebbe s ním srovnal krok hned vzápětí. Hynek Štichauer se přitom nedostal před druhého Romano Hummela a finálové brány se pro něho zabouchly.

Scénárista dnešního časového harmonogramu naplánoval mistrovské finále jako zlatý hřeb programu, když už veteráni z EVLS bilancovali svá umístění. Jako první přitlačil na hranu výjezdu depa motocykl mechanik Jörga Tebbeho. V patách mu byl Zdeněk Holub, aby po nějakých dvaceti sekundách ze své garáže vykročil jeho závodník Josef Franc v doprovodu Zdeňka Schneiderwinda.

Josef Franc vysvětluje své patálie ve finálové jízdě:

 „Zdálo se, že mi tam po dvaceti centimetrech spadla dvojka, lek‘ jsem se, jestli to není neutrál.“

Finále: Josef Franc (bílá) stojí kvůli řazení, zatímco Martin Málek (zelená), Jacob Bukhave (žlutá), Jörg Tebbe (modrá) a Romano Hummel (červená) letí vpřed | foto Karel Herman

Martin Málek měl k výjezdu na ovál ze svého boxu nejdelší trasu. Zdeněk Holub zatím ujišťoval Josefa France, že kohoutky přívodu metylu jsou otevřené. Pražan se spustil na ovál, za ním následovali Jörg Tebbe, Jacob Bukhave a Romano Hummel. Martin Málek si dával na čas a vraty k lázeňskému kilometru projel jako poslední.

Jörg Tebbe se ještě od roštu otočil kvůli zamlženým brýlím. Sotva zhasla zelená, předvedl impozantní start. Za sebou měl Martin Málka, Jacoba Bukhave a Romano Hummela. A konečně i Josefa France, jehož v prvních metrech zdržely problémy s řazením. Vedoucí dvojka se svým pronásledovatelům utrhla.

V poslední zatáčce má Martin Málek (zelená) titul v kapse, zatímco Jörg Tebbe se marně snaží kontrovat | foto Štěpán Ševčík

Jörg Tebbe si však držel vrch. Až do posledního třetího okruhu. Martin Málek udeřil na jeho protilehlé rovince. Za jásotu publika převzal vedení. V posledním oblouku jej konsolidoval. A pak již pádil vstříc šachovnicové vlajce, která jej pozdravila jako mistra republiky.

 

Hlasy z depa

Martin Málek létá nad hlavy svých mechaniků jako mistr republiky | foto Štěpán Ševčík

„Říkal jsem si, co se zase vysere,“ vyprávěl Martin Málek. „Vůbec jsem nevěřil, že by to mohlo vyjít. Chystal jsem se, až jsem se prochystal, o tréninku zadřený motor. Asi se prášilo. Pak guma, jinak to jelo super, jakžtakž to startovalo. Ve finále jsem si na startu trošku přispal, ale to neznamená, že bych titulu vzdal. Jörg jel dobře, rychle, ale ztratil nervy. Nevěřil jsem, že ho doženu, ale on se nechal unést a v posledním kole udělal chybu. Naštěstí jsem se nevzdal a v posledním kole jsem ho doklepnul. Bomba, o titul se snažím tolik let. Po loňském fiasku jsem si říkal, že už to nemůže vyjít, paráda, mám radost! Měl jsem půjčený motor od pana Knappeho a děkuju Káčovi Kadlecovi, že to tak vyřídil a mamce – babičce, že rozbila prasátko a motor vlastně půjčila. Děkuju taťkovi, Jardovi, Gabče a pak sponzorům, hlavně Jirkovi Křenkovi z firmy Tradix.“

Česká želízka v ohni: Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek | foto Štěpán Ševčík

„Už jsem dědek, nebavilo mě to, dlouhý závody,“ svěřoval se Josef Franc. „Ve finále byl strašnej letmák. Vlastně každou jízdu byly letmáky, dělali je skoro všichni, kromě mě, proto jsem měl o tolik míň bodů. Já a Hynek jsme byli jediný poctivý. Závody jako každej rok, kluci se tady vždycky snažej. Ve finále mi tam spadla dvojka, jak jsem se rozjel. Slyšel jsem cvaknutí, myslel jsem, že je to neutrál, radši jsem zastavil.“

„Neměl jsem absolutně svůj den,“ povzdechl si Hynek Štichauer. „A samozřejmě to byly neregulérní závody kvůli startům. Ale nevím, jestli by mi to pomohlo, kdyby nebyl problém s páskou. Nebyl den. Naštěstí je sezóna dlouhá a bude příležitost k reparátu. Když nejedeš domů polámanej nebo se zvinglovanejma motorkama, to není člověk nasranej. Na stupnici od jedničky do pětky je to dneska trojka.“

Lukáš Hromádka sbíral zkušenosti | foto Pavel Fišer

„Něco vyšlo, něco nevyšlo,“ přemítal Lukáš Hromádka. „Jedna jízda vyšla, jednou jsem to zadrbal na startu. Jedna jízda krásná, chytali jsme se na rovince. Spokojenost, pomaličku to začíná jít, beru to pozitivně, jde to nahoru.“

Po startu finálové jízdy letí Jörg Tebbe (modrá) do vedení před Martina Málka (zelená) | foto Karel Herman
Po startu finálové jízdy letí Jörg Tebbe (modrá) do vedení před Martina Málka (zelená) | foto Karel Herman
FIN TOT
1. Martin Málek, Březolupy 4 4 4 2 4 4 22
2. Jörg Tebbe, D 3 3 4 4 4 3 21
3. Jacob Bukhave, DK 2 4 4 3 4 2 19
4. Romano Hummel, NL 3 4 3 3 3 1 17
5. Josef Franc, Praha 4 2 2 4 3 0 15
6. Stephan Katt, D 4 2 3 2 2 13
7. Hynek Štichauer, Pardubice 3 3 2 3 2 13
8. Daniel Spiller, D 2 3 3 2 0 10
9. Julian Bielmeier, D 1 1 2 4 1 9
10. Nigel Hummel, NL 1 2 1 0 3 7
11. Sem Ensign, NL 2 E 1 1 1 5
12. Lukáš Hromádka, Kopřivnice 1 1 0 0 2 4
13. Dominik Werkstetter, D E R 1 1 E 2
14. Marcin Sekula, PL 0 0 0 1 0 1

Poznámka: z původně přihlášených nestartovali Stanislaw Burza (PL) a Denis Helfer (D)

EVLS 2: John Pedersen, Wolfgang Barth a Johan Last | foto Karel Herman

EVLS 2:

B A.
1. Wolfgang Barth, D 5 5 5 15 1.
2. John Pedersen, DK 5 5 4 14 2.
3. Johan Last, NL 4 3 5 12 3.
4. Manfred Giertz, D 3 4 4 11 4.
5. Kare Heia, N 2 4 2 8 5.
6. Gerd Mauer, D 4 3 3 10 6.
7. Franz Greisel, D 3 2 3 8 1.
8. Geoff Urben, GB 2 1 2 5 2.
9. Wolfgang Henselak, D 1 0 1 2 3.
10. Frank Ernst, D E 2 E 2
11. Bill Haynes, GB E 1 1 2
12. Keith Snelling, GB E – – 0
EVLS 4: Bob Dolman a Arne Andersen na pódiu s otcem a synem Šmídovými | foto Karel Herman

EVLS4:

TOT B A
1. Bob Dolman, GB 5 5 5 15 1.
2. Ulrich Büschke, D 3 4 4 11 2.
3. Arne Andersen, DK 4 4 3 11 3.
4. Graeme Brown, GB 4 3 2 9 4.
5. John Hartley, GB 3 2 4 9 5.
6. Martin Cazemíer, NL 5 5 5 15 6.
7. Dave Hammond, GB 2 3 1 6 1.
8. Anton Wannasek, A 2 2 3 7 2.
9. Mick Norton, GB 1 1 2 4 3.
10. Steen Larsen, DK 1 0 1 2 4.
Po lázeňském kilometr se proběhnul také tento ušák | foto Karel Herman

První český plochodrážní titul bude udělen v sobotu

Mariánské Lázně – 10. května
Sobota bude v Mariánských Lázních pořádně dlouhým dnem. Všechno odstartuje již úderem deváté, kdy se stopětadvacítky vydají vstříc dalšímu podniku svého mistrovského seriálu na krátkých tratích. Pak se dění přesune na legendární kilometr. Dopolední trénink doprovodí první série evropské veteránské série. Další děj jejího příběhu začne psát třináctá hodina. Hlavním chodem lázeňského kilometru však obstará mezinárodní šampionát na dlouhé dráze. Již jen letmý pohled do startovní listiny dává tušit, že u poloviny z patnácti účastníků by vítězství rozhodně nebylo překvapivé. Přitom do klíčového finále může jet pět nejlepších po základní části!

 


Tipujte:

Kdo se v sobotu stane mistrem republiky na dlouhé dráze?

View Results

Loading ... Loading ...

Stephan Katt, Romano Hummel a Josef Franc na stupních vítězů loňského ročníku mistrovství republiky na dlouhé dráze | foto Karel Herman

„Mám radost z veteránů,“ netají se Karel Kadlec, který má startovní listinu v Mariánských Lázních dlouhá léta na starosti. „Ty čtyřventily už dlouho nebyly tak pěkný a vyrovnaný.“

Kategorii EVLS 4 jsme za poslední dva roky viděli v západočeských lázních již loni, jejich dvouventilové souputníky naposledy v září 2020. Ovšem v covidových letech počet pánů starších věkem, nikoliv závodnickou duší, ani náhodou nedosáhnul současných čtyřiadvaceti přihlášených.

Martin Málek loni trpěl technickým kostižerem | foto Pavel Fišer

Pokud se však člověk má rozplývat, pak tedy nad startovní listinou hlavního programu. „Půl roku jsem pracoval na startovce,“ může být Karel Kadlec pyšný na svou práci. „Její půlka pojede o mistra. Škoda, že Andy Appleton chtěl nehorázný peníze. Jednou tolik, co Romano Hummel, mistr světa.“

Již dnes je jistá jedna změna. „Denis Helfer nepřijede,“ povzdechne si Karel Kadlec. „Omluvil se kvůli koleni. Možná jej nahradí Dave Meijerink. Ale ten si domluvil něco jiného, nechtěl čekat na potvrzení, ale uvidíme.“

Hynek Štichauer se do šampionátu vrací po roční pauze | foto Pavel Fišer

Čechy uvidíme v akci čtyři. Vedle reprezentačního trojlístku Martin Málek, Hynek Štichauer a Josef Franc nebude chybět ani Lukáš Hromádka ve vestě Kopřivnice. Jaroslav Petrák nedostal nabídku ke startu, nebo spíše k řidítkům motocyklu. Své ne long tracku zopakoval Václav Milík a slovo dlouhá ve spojitosti s plochou dráhou je v rodině Chlupáčových tabu. A Zdeněk Holub, jemuž se tato odnož sportu levých zatáček také zalíbila, mezitím přestal se závoděním.

V depu se po mnoha letech neobjeví ani Sjoerd Rozenberg. Dobře známý Holanďan chce být se svou dcerou, která se zotavuje po těžkém úrazu nohy.

Lukáš Hromádka v sobotu nemůže chybět | foto Karel Herman

Startovní listina sobotních dlouhodrážních závodů v Mariánských Lázních:

Mezinárodní mistrovství republiky:
111 Martin Málek, Březolupy
21 Jörg Tebbe, D
34 Daniel Spiller, D
4 Nigel Hummel, NL
42 Stephan Katt, D
86 Hynek Štichauer, Pardubice
79 Jacob Bukhave, DK
84 Romano Hummel, NL
9 Sem Ensing, NL
10 Marcin Sekula, PL
36 Julian Bielmeier, D
58 Stanislaw Burza, PL
13 Lukáš Hromádka, Kopřivnice
37 Denis Helfer, D
444 Josef Franc, Praha
16 Dominik Werkstetter, D (res)
EVLS 4:
2 Martin Cazemier, NL
12 Dave Hammond, GB
14 Arne Andersen, DK
5 Mick Norton, GB
9 Peter Reitzel, D
2 Ulrich Büschke, D
15 Anton Wannasek, A
4 John Hartley, GB
3 Graeme Brown, GB
7 Bob Dolman, GB
10 Bart Uil, NL
6 Steen Larsen, DK
EVLS 2:
8 Wolfgang Henselak, D
17 Bill Haynes, GB
2 Johan Last, NL
21 John Pedersen, DK
12 Geoff Urben, GB
1 Franz Greisel, D
19 Kare Heia, N
11 Gerd Mauer, D
20 Ernst Frank, D
3 Manfred Giertz, D
18 Wolfgang Barth, D
6 Keith Snelling, GB
Josef Franc (červená) byl jediný, kdo loni dokázal potrápit Romano Hummela (666) | foto Karel Herman

Déšť byl silnější než odhodlání jezdců

Mariánské Lázně – 5. května
Mistrovství České republiky na dlouhé ploché dráze už klepe na dveře, i proto byl v Mariánských Lázních na dnešní čtrnáctou hodinu naplánován trénink. Ještě po obědě byla dráha tak suchá, že na ni musela vyjet kropička. To se ale úderem druhé hodiny začalo měnit…

 

Déšť sebral dnešní trénink v Mariánských Lázních | foto Václav Schmid

Martin Málek přivezl na lázeňský kilometr celou rodinku, dobrou náladu, ale i černé mraky. Josefa France kromě Zdeňka Schneiderwinda doprovázely již první kapky a po Oliveru Schmidovi, který chtěl potrénovat na své dvěstěpadesátce, už přišel jen vytrvalý déšť. Všichni tři, tak za asistence řady zkušených rádců, pouze natrénovali, jak co nejrychleji a nejefektivněji vyložit a naložit motorky a veškerénezbytné věci či se převléct do závodní kombinézy.

Ale jedno pozitivum déšť přinesl.Dráha si totiž s množstvím vody, které na ni spadlo, poradila celkem dobře. A kdyby napomohlo sluníčko, do hodiny by byla opět bez problémů sjízdná.

Nezbývá nám tedy než doufat, že počasí už si svou chvilku vybralo a příští sobotu si závody užijeme spolu s hezkým počasím.

Josef Franc se letos neprodral na čelo českých dlouhodrážních statistik

Zářijové drama na lázeňském kilometru spělo ke svému konci. Všichni z účastníků mistrovství republiky měli za sebou šest výjezdů na ovál. Pět z nejlepších z nich si muselo vybrat postavení na startovním roštu pro klíčovou finálovou jízdu. Josef Franc si vybíral jako třetí. Na černé tabuli v depu smazal číslo 666 z červeného pole, které tam před ním napsal Romano Hummel. Šlo pochopitelně o žert, tři čtyřky pražského závodníka se objevily jako třetí číslo zleva. Nizozemský světový šampión se vzápětí stal také mistrem České republiky a špice statistiky se nepřepisovala.

 

Ošidné hrátky se statistikou

Jiří Štancl byl na dlouhé dráze dvakrát vicemistrem světa a šestkrát mistrem republiky |foto archív Jiřího Štancla

Kdyby se do cíle finálové jízdy přihnal jako první Josef Franc, měl by ve své sbírce sedm zlatých medailí. Jenže plochá dráha se jezdí na body, nikoliv na jakási slůvka kdyby. A tak se Josef Franc stále dělí o primát největšího počtu českých titulů s Jiřím Štanclem a Zdeňkem Schneiderwindem. Také oni vyhráli mistrovství republiky na dlouhé dráze šestkrát.

Jakékoliv srovnání na pozadí časového horizontu mnoha let je nesmírně ošidné. Co čert nechtěl, znovu musíme do kalkulace zahrnout ono osudné kdyby. Kdyby si totiž československý šampionát roku 1980 nedopřál jednu ze svých přestávek, kdo ví, zda by Jiří Štancl neměl o triumfu víc.

Nejlepšímu muži naší plochodrážní historie dost možná upřelo další primáty jeho uvolnění na takzvaný komerční styk. Závodil sice ve volných závodech se světovou špičkou, ovšem reprezentace a domácí šampionát mu byly zapovězeny. O tom ostatně ví své také Aleš Dryml starší, jenž by ve druhé půli osmdesátek měl víc možností zapsat své jméno mezi domácí šampióny.

 

Tři muži se šesti zlatými medailemi

Zdeněk Schneiderwind si v otázce titulů českého mistra na dlouhé dráze nemá s Josefem Francem co vyčítat | foto Pavel Fišer

I bez zákazů svazarmovských generálů se historie mohla ubírat jiným směrem. Zdeněk Schneiderwind v květnu 2009 mířil do cíle finálové jízdy jako první. Jenže v poslední zatáčce před cílem upadl a titul mu vzal Angličan Andy Appleton. Podobné martýrium předloni prožil i Josef France.

Jeho motor se zastavil v půlce závěrečného kola finále, v němž jasně vedl. Pakliže by Štěstěna v obou případech trošku zamhouřila jedno ze svých očiček, jak pražský učitel, tak jeho žák by si se sedmi tituly neměli co vyčítat.

Richardu Wolffovi by titul na dlouhé dráze přál i jeho největší nepřítel | foto Pavel Fišer

I když možná Fortuna nechtěl nic jiného než spravedlnost a vzpomněla si na všechna léta, kdy se v západočeských lázních finále nekonalo. Vždyť i první titul Zdeňka Kudrny z roku 1977 je dodnes sporný. Z podzimní části seriálu sešlo a mistr nebyl vyhlášen, protože ostatní favorité Jiří Štancl, bratři Vernerové a Jan Hádek museli dva ze třech jarních mítinků vynechat.

Devadesátá léta přišla s více přestávkami. A český šampionát na dlouhé dráze se za stabilní součást domácího termínového kalendáře může považovat až od dubna 2003. A my opět můžeme spekulovat, jak by statistika vypadala, kdyby měl Antonín Šváb ve finálové rozjížďce v nádrži více metylu.

 

Statistika nuda není

Josef Franc vyhrál český dlouhodrážní titul jak v Mariánských Lázních, tak v Kopřivnici | foto Karel Herman

Díky okolnostem se Josef Franc se svými šesti vítězstvími v mistrovství republiky na dlouhé dráze může rovnat Jiřímu Štanclovi a Zdeňku Schneiderwindovi. Neřešme, zda šampión vzešel z třech či čtyř kol finálové jízdy nebo více závodů delšího seriálu. Vždyť korunních princů, jimž zlato uniklo, byla za ta léta bezpočet.

Antonína Švába jsme již zmínili, ale co třeba Petr Vandírek, Jaroslav Pták či v poslední době Richard Wolff, jemuž by po všech těch stříbrných a bronzových medailích přál mistrovský titul i největší nepřítel?! Držme se ale faktů a mezníků, které elitní trojice vymezila.

Josef Franc má potenciál ovládnou čelo statistických tabulek | foto Karel Herman

Josef Franc zaznamenal hattrick v desátých letech našeho století. Jenže Jiří Štancl jej na přelomu sedmdesátek a osmdesátek dal rovnou dvakrát. A Zdeněk Schneiderwind vyhrál v Mariánských Lázních jako jediný hned čtyřikrát po sobě. Utněme však všechny kdyby a coby, než vytanou na mysl, protože v jednom statistickém ohledu zůstává Josef Franc fenomenální.

Stal se totiž jediným českým šampiónem na dlouhé dráze na dvou různých stadiónech. Kromě Mariánských Lázní vyhrál i v Kopřivnici, která před čtyřmi lety lázeňský kilometr nahradila. Aby zajímavostí nebylo málo, v průběhu historie obě trati hostily také mistrovství republiky jednotlivců na klasické dráze. V něm ovšem jen moravský ovál korunoval mistry. A pak, že statistika nuda je.

Mistři republiky na dlouhé dráze:

šestkrát: Jiří Štancl (1978, 1979, 1980, 1983, 1984, 1985)
Zdeněk Schneiderwind (1992, 2003, 2005, 2006, 2007, 2008)
Josef Franc (2013, 2014, 2015, 2017, 2018, 2020)
čtyřikrát: Aleš Dryml st. (1982, 1993, 1994, 1995)
dvakrát: Antonín Kasper (1986, 1989)
Roman Matoušek (1987, 1988)
Bořivoj Hádek (1990, 1991)
Bohumil Brhel (1997, 1998)
jednou: Zdeněk Kudrna (1977)*
Pavel Ondrašík (2004)
Andy Appleton (2009)
Jörg Tebbe (2010)
Martin Smolinski (2011)
Aleš Dryml ml. (2012)
Stephan Katt (2016)
Hynek Štichauer (2020)
Romano Hummel (2021)

Poznámka: * mistr nebyl vyhlášen