Mühldorf – 17. září
Nejprve se do čela světového finále na dlouhé dráze dostal Josef Franc. Poté dlouho držel vrch Chris Harris, jehož náskok ale stahoval Martin Smolinski. A právě on se v neděli odpoledne v závěrečném finále v Mühldorfu radoval z titulu. Jeho britský arcirival zůstal viset v rozjížďce poslední šance. Bylo rozhodnuto. Kenneth Krusse Hansen bral triumf v závodě, Martin Smolinski za jeho zády titul. Josef Franc se díky pátému místu udržel v nejlepší šestici, která má právo startu také napřesrok. Hynek Štichauer se umístil coby devátý.
Vojens – 15. září
Po červnových triumfech v Praze a v Gorzowě byl Mateusz Cierniak z celé patnáctky účastníků SGP2 neblíže světovému titulu, v jeho případě již druhému. Na startu semifinále číslo jedna rozhodujícího podniku ve Vojensu mu ale blesklo hlavou, že všechno je v čudu. Dotknul se totiž pásky. A pokud by Keynan Rew či Bartlomiej Kowalski závod vyhráli, zlatá medaile by patřila jim.
Pódium poslední závodu: Casper Henriksson, Damijan Ratajczak a Wiliam Drejer | foto FIM – Jaroslaw Pabijan
Pod tlakem byli všichni
Nic takového se nestalo. Australan hned v repete po své chybě podlehl Williamu Drejerovi, který se spolu s Bastianem Pedersenem v rolích náhradníků dostal do závodu po odstoupeních Nazara Parnickeho a Noricka Blödorna. A Polák známý rovněž z českých závodů po skvělém startu ve druhém semifinále se propadl na třetí místo.
V úvodním oblouku jej pokořil Casper Henriksson a v prvním kole také Damian Ratajczak. Teprve v ten moment mohl Mateusz Cierniak slavit titul mistra světa. Damian Ratajczak však cílil na Bartlomieje Kowalskeho. Aby mu vyfoukl stříbro, musel do cíle finále dojet nejhůře druhý.
Odstartoval nejhůře, ale podmínku splnil, když se v první zatáčce přenesl ze čtvrté pozice na druhou. Plán překročil, když ve třetím kole předjel vedoucího Caspera Henrikssona. A postavení vicemistra strvrdil vítězným závodem.
„Každý mi to říkal poslední dva týdny,“ svěřoval se Mateusz Cerniak. „Máš to tam, nikdo ti titul nemůže sebral. Já je uklidňoval, že máme před sebou stále mnoho práce. SGP2 byla těžká, hodně tlaku, stresu a emocí. Byl jsem šťastný, smutný, naštvaný, všechno, chtělo se mi plakat. Ale neuvěřitelné se stalo skutkem.“
Ovšem nemusel. „V mé mysli ta velmi krátká chvilka, než se páska v semifinále zvedla, byla velmi dlouhá,“ připouštěl. „Čekal jsem, čekal a možná byl poněkud moc nervózní. Když jsem vletěl do pásky, moje první myšlenka byla, bože, na tohle jsme celou sezónu makali, abych jednou trefil pásku a možná přišel o všechno. Štěstěna se na mě ale usmála, na Bartkovi a Keynanovi bylo také hodně tlaku.“
Anděl strážný ve střehu
Petr Chlupáč nastoupil k poslednímu světovému závodu své kariéry s ambicemi si mítink užít. V rozjížďce s číslem přišla kolize s Norickem Blödornem, při níž jeden z motocyklů poslal k zemi také Nazara Parnického. Čech byl vyloučen a skončil čtrnáctý.
„Dvou nul je škoda,“ nechal se slyšet. „Na druhou stranu při nás stál anděl strážný při tom pádu. Hlavně velké díky patří klukům v depu. Ze dvou motorek jsme museli udělat jednu, protože po pádu ta první dostala dostat zabrat. Takže velké díky tátovi, Alexovi, tak i Filipovi s Lubošem. Za necelých dvacet minut zvládli nemožné.“
V závěrečném účtování najdeme jméno Petra Chlupáče na šestnáctém řádku. „Celkově se nám letos SGP2 nepovedlo,“ krčí rameny. „Do konce sezóny ještě pár závodů zbývá. Můžeme se v nich ukázat, takže jdem do toho jako vždy naplno.“
Mateusz Cierniak si užívá titul mistra světa | foto FIM
Kopřivnice – 12. září
Příjezd Hynka Štichauera na nedělní první ligu do Kopřivnice byl klíčový nejen pro triumf domácího družstva. V jeho dodávce dorazil také motocykl na dlouhou dráhu. A ten se ve středu dostane do akce.
„Mám tady dlouhána, Hynek mi ho poskládal,“ vysvětluje Jan Macek, že to bude právě on, kdo se do jeho sedla posadí. Důvod je prostý. Protože Martin Málek nezávodí, bude právě kopřivnický závodník třetím k Josefu Francovi a Hynku Štichauerovi v sestavě národního týmu pro světový šampionát družstev.
Zítra se Jan Macek bude v Kopřivnici prohánět v sedle motocyklu na dlouhou dráhu | foto Karel Herman
Morizes – 2. září
Páté finále mistrovství světa na dlouhé dráze se stalo kořistí Romana Hummela. Na stupních vítězů mu dělali společnost Martin Smolinski a Chris Harris. V aktuální klasifikaci je jejich pořadí opačné, Angličan vede před Němcem o bod a tak vyvrcholení sedmnáctého září v Mühldorfu bude dozajista dramatické. Josef Franc se vrací se sedmým, Hynek Štichauer s devátým místem.
Scheessel – 20. srpna
Čtvrté finále světového šampionátu na dlouhé dráze se v Scheesselu stalo kořistí Kennetha Kruse Hansena, který neprohrál jedinou rozjížďku včetně finálové. Za ním protnuli metu Chris Harris a Martine Smolinski, jež i nadále vedou průběžnou klasifikaci. České dvojici se tentokrát nevedlo.
Gislaved – 19. srpna
O vítězi challenge o SGP 2024 musel rozhodovat rozjezd. Lépe odstartoval Martin Vaculík, jenže brzy nabyl vrchu Jason Doyle, který Slováka porazil. Mezitím si v depu Szymon Wozniak slavil splnění svého dětského snu a postup mezi elitu světa přirovnával k předčasnému vánočnímu dárku. O vstupenku do velkých cen si řekl rovněž Jan Kvěch. Skončil pátý, avšak vedoucí duo se zatím drží v top šestce aktuální klasifikace.
Martin Vaculík, Jason Doyle a Szymon Wozniak na pódiu | foto FIM – Jarek PabijanSzymon Wozniak si užívá postup do velkých cen | foto FIM – Jarek Pabijan
„Věřte mi, je to úžasný pocit, zatím tomu nemohu uvěřit,“ svěřoval se Szymon Wozniak na tiskové konferenci. „Jezdit Grand Prix byl můj sen od chvíle, kdy jsem v sedmi letech jel první kolo na plochodrážní motorce. Pracoval jsem opravdu tvrdě třiadvacet let.“
Po pádu při čtvrtfinále polské ligy v Gorzowě přitom ani vůbec nemusel startovat. „Minulý týden jsem měl ošklivý pád,“ svěřil se. „Vrazil jsem do mantinelu a řidítka mě praštila přes obě nohy. Při tréninku jsem se cítil hrozně a přemýšlel jsem, jestli nemám odstoupit. Změnil jsem styl jízdy a všechno začalo fungovat.“
Martin Vaculík (červená) má SGP 2024 jasné, Jan Kvěch (žlutá) možná také | foto FIM – Jarek Pabijan
Zatímco Szymon Wozniak projde debutem jako stálý účastník cyklu velkých cen, zbývající dvojice postupujících pojala challenge jako pojistku. „Opravdu jsem chtěl zůstat v Grand Prix,“ říkal Jason Doyle. „Zatím jsem čtvrtý, a když vím, že budu v seriálu i příští rok, je tlak ze mě pryč.“
Podobně se vyjadřoval rovněž Martin Vaculík. „Jsem tak šťastný, že jsem se zase kvalifikoval z challenge,“ usmíval se. „Nyní se mohou soustředit na Grand Prix, bojujeme o medaile a nyní můžeme bojovat s čistou hlavou. To je hlavní věc, tlak ze mě je stoprocentně pryč.“
