Manchester – 13. července
Základní část finále Speedway of Nations v Manchesteru patřilo Australanům. Vyhnuli se barážové rozjížďce, v níž domácí odsoudily Švédy k bronzu. Přišlo finále. Robert Lambert zamířil neomylně do vedení. Jenže Daniel Bewley klesl na poslední příčku. Protinožci nedrželi zlaté medaile dlouho. Ve třetím kole byli oba Angličané vpředu. Pomohla jim telepatie. Alespoň dle názoru Roberta Lamberta.

Nějakých čtyřiadvacet hodin před finálovým zápasem fotbalového Eura Anglie vs. Španělsko slavili Britové plochodrážní titul mistrů světa. Mnozí z přítomných žili tři roky starými vzpomínkami, kdy právě Robert Lambert a Daniel Bewley v Manchesteru ukončili čtyřiatřicetileté čekání na zlaté medaile v soutěži družstev. A letos opět.

Triumf ale nebyl jednoduchý. V rozjížďce poslední šance muselo britské duo porazit Švédy. Robert Lambert přišel o vedení ve druhém okruhu, ve prospěch Fredrika Lindgrena. Ale Jacob Thorssell jezdil poslední bez šance překonat třetího Daniela Bewleyho.

A pak tu byla finálová rozjížďka. A s ní Austrálie, která Brity v základní části předčila. Robert Lambert vedl od startu do cíle. Daniel Bewley byl zprvu třetí, jenže pak jej předčil Brady Kurtz. Misky vah se naklonily na australskou stranu. Ne na dlouho. Na konci druhého okruhu Daniela Bewley udeřil spodní stranou. Vmžiku měl za sebou nejen Bradyho Kurtze, nýbrž i Jacka Holdera. A zlatou medaili na krku. Stadión v ten moment vybuchl v extázi radosti.

„Je to úžasný pocit,“ radoval se Robert Lambert. „Opět jsme mistři světa a já momentálně nemohu věřit, že jsme to dokázali. Já a Dan mámě nepsaný společný jazyk na ovále. Naznačil mi, kudy se dostat dopředu. A já zase jemu.“

Telepatie se ve finále hodila. „Odstartoval jsem a dostal se dopředu,“ říká britský kapitán. „Měl jsem víru v Dana, že se dostane dopředu a nebude poslední, protože je absolutně neuvěřitelný tady. Na autogramiádě nám všichni fanoušci říkali, že přivezeme zlato. To musíte nechat být a nemyslet na to. Když myslíte na konečný výsledek, věci se tak nestanou. A tak jsme šli jízdu za jízdou. Moje motorka fungovala od první rozjížďky. Makali jsme, což se vyplatilo. Jsme mistři světa.“

Manchester – 10. července
Druhé semifinále Speedway of Nations se již z českého úhlu pohledu zdálo být pouhou formalitou. V rozjížďce poslední šance sice odstartovali Lotyši, ale Danil Kolodinski se propadl na chvost. Vedl Andrzej Lebeděvs a výsledek 4:5 by do finále poslal naše borce. Jenže Jan Kvěch při útoku na vedoucí pozici zachytil o nafukovací bariéru a upadl. Český nároďák zůstal vyřazený a vedle Lotyšů půjdou v sobotu do boje o titul mistra světa rovněž druzí Australané a vítězní Dánové. Jejich kouč Nicki Pedersen očekává skvělé závody.

Velcí Dánové

Déšť zkomplikoval pořadatelům život, ale začátek závodu se neopozdil ani o třináct minut. V první jízdě Australané zametli s Čechy 7:2. Ob rozjížďku později Dánové podobně naložili s Američany. Oba týmy plnily úlohu favorit. Mezi nimiž chtěli být také svěřenci Evžena Erbana.

Maximální triumf nad Lotyši v rozjížďce s číslem čtyři jejich choutky jen potvrdil. Václavu Milíkovi sice sebral bod Nor Mathias Pollestad, jenže Jan Kvěch se nezalekl Dánů. Rasmus Jensen ho nakonec v jedenácté jízdě předčil, ale Mikkel Michelsen zůstal ležet na štítě českého borce.

Luke Becker přistřihnul křidélka nejen Australanům, ale také Čechům. O vítězi rozhodla rozjížďka s číslem šestnáct. Při útoku na vedoucího Rasmuse Jensena ve druhé zatáčce třetího kola upadl Jack Holder.

Přitom v ten moment měli Australané 6:4 v kapse. Protože vedoucí borec již projel do posledního okruhu, neopakovalo se. A Dánové dali Australanům 6:3. Dánům již nemohl nikdo sebrat vítězství v závodě, natož pak postup.

„Rozhodně můžeme očekávat skvělé závodění,“ přemítal dánský kouč Nicki Pedersen nad sobotními finále. „Kluci dnes závodili na sto deset procent. Vědí, že je to tvrdé, když závodí za svou zemi. A já jsem na ně pyšný. Mikkel byl na začátku vždy vzadu, ale nevzdal se ani v jednom kole. Jeho přejíždění nám přidalo pár bodů navíc. V sobotu se může stát cokoliv. Jednoznačně jdeme za pódiem a uvidíme, jak to půjde.“

Ošidná poslední šance

Dánsko čtyřicet bod. Postup do finále. Austrálie čtyřiadvacet. A místo mezi nejlepší sedmičkou jakbysmet. Češi třicet. A před sebou Final Qualitier. Doslovný překlad z angličtiny by nebyl výstižný. Prostě poslední šance.

Proti Lotyšům, kteří po jednadvaceti jízdách měli o tři body méně než český nároďák. Andrzej Lebeděvs se v závěru rozjel naprosto skvěle. A jeho čtyři vítězství dala za vznik dohadům, jaké by to s borci z Pobaltí bylo, kdyby měli ještě jednoho takového závodníka.

Ať tak či onak, česká strategie byla jasná. Ať si Andrej Lebeděvs jede pro další čtyři body. Pokud Václav Milík a Jan Kvěch skončí za ním, stejně není co řešit. Stalo se, co se stalo. Více než staletá historie motoristického sportu je lemovaná i takovými událostmi. Ale co na to Andrzej Lebeděvs?

„Na ploché dráze prostě potřebuje jet čtyři kola a můj parťák to udělal,“ vysekl poklonu Danilu Kolodinskemu. „Jan Kvěch udělal chybu a my jsme dnes měli velké štěstí. Jsem velmi šťastný, že se přidáme do skvělé startovní listiny ve finále. Pro Lotyšsko to bude teprve podruhé, předtím roku 2021. Jsem opravdu šťastný a těším se na sobotní večer.“