Archiv pro rubriku: MS

Josef Franc vyhrál dlouhodrážní challenge

Roden – 20. září
Vítězstvím Josefa France skončil challenge o postup do finálového seriálu na dlouhé dráze pro rok 2021. Na stupních vítězů s ním stáli Romano Hummel a Max Dilger, postoupil také Theo Pijper. Finálový comeback měl na dohled i Hynek Štichauer, který byl sedmý, Martin Málek figuruje na devatenácté pozici. Nicméně Pardubičan sehrál klíčovou úlohu pro vítězství českého šampióna.

Romano Hummel, Josef Franc a Max Dilger na pódiu
Romano Hummel, Josef Franc a Max Dilger na pódiu

„Myslím a doufám, že Roden byl pro kluky dobře,“ nechává se slyšet Zdeněk Schneiderwind, který pochopitelně nemohl chybět v technickém týmu Josefa France. „Challenge jsou těžký závody už jen z toho důvodu, že postupují jen první čtyři. Stačí jeden defekt a je po postupu. A to se stalo Pepemu.“

Josef Franc nešetřil vděkem Hynku Štichauerovi

Nicméně příběh Josefa France měl šťastný konec. „Závody mu sedly,“ vypráví jeho trenér. „Ale postoupil i díky velkému gestu Hynka. Ačkoliv se sám koncentroval na svůj postup, na poslední jízdu půjčil Pepemu svou motorku.“

Takový skutek by si dozajista zasloužil oficiální cenu, ale co se vlastně stalo Josefu Francovi? „V poslední jízdě odjel první od pásky,“ ožívá ve slovech Zdeňka Schneiderwinda závěrečné drama. „Ve druhým kole upadl soupeř, ale to už Pepeho motor ztratil výkon a zastavil se.“

V nouzi doopravdy poznáš přítele. „Během dvou minut mu Hynek půjčil motorku,“ přibližuje Zdeněk Schneiderwind. „A Pepe mohl vyhrát závody. Sám Hynek dnes odvedl výborný výkon. Doufám, že šel svému štěstí naproti a po Rzeszowu bude třeba také on slavit postup. Jenom Matesovi se dnes tolik nedařilo.“

1. Josef Franc, CZ 4 4 4 4 3 19
2. Romano Hummel, NL 2 4 4 4 4 18
3. Max Dilger, D 4 4 2 3 4 17
4. Theo Pijper, NL 4 4 3 2 3 16
5. Bernd Diener, D 4 3 4 1 3 15
6. Kenneth Kruse Hansen, DK 2 3 3 3 4 15
7. Hynek Štichauer, CZ 3 2 2 3 4 14
8. Zach Wajtknecht, GB 1 3 2 4 3 13
9. Andy Appleton, GB 3 3 1 1 4 12
10. Fabian Wachs, D 2 3 4 0 2 11
11. Paul Cooper, GB 2 4 3 2 E 11
12. Stephan Katt, D 3 2 1 2 3 11
13. Dave Meijerink, NL 4 2 1 3 ex 10
14. James Shanes, GB 1 1 4 2 2 10
15. Thomas H. Jonasson, S 3 ex 2 4 – 9
16. Gaetan Stella, F E 1 3 2 1 7
17. Julien Cayre, F 3 1 1 E 2 7
18. Henri Ahlbom, FIN 2 2 1 1 1 7
19. Martin Málek, CZ 1 E 0 4 0 5
20. Jacob Bukhave, DK 0 0 0 3 2 5
21. Max Koivula, FIN 0 0 3 1 1 5
22. Jordan Dubernard, F 0 0 2 0 2 4
23. Marcel Dachs, D 1 2 ex E 1 4
24. Gabriel Dubernard, F 1 1 0 1 ex 3
25. Alesandro Milanese, I 0 1 E – – 1
26. Jarno de Vries, NL (res) 0 1 1
27. Mika Meijer, NL (res) 0 0

Foto: laskavostí Jiřího Georgieva

Martin Málek nejel do Morizes na okresní přebor

Divišov – 8. září
V uplynulém týdnu toho měl hodně. A ještě víc, když jej komise CCP oslovila s nabídkou účasti ve světovém finále na dlouhé dráze v Morizes. Vypustil proto český šampionát v Plzni a s otcem Pavlem a Patrikem Mikelem v roli mechaniků vyrazil směr Francie.

 

Martin Málek na nástupu

„Byla to docela palba,“ líčí Martin Málek sobotní závod. „Naposled jsem na tom seděl v Tayacu (travnaté mistrovství Evropy první srpnový den – pozn. redakce). A je to fakt znát. Holt je to mistrovství světa, žádný okresní přebor a každá chyba se tvrdě platí…“

A jaké to v Akvitánii bylo? „Tak abych shrnul Morizes,“ bilancuje březolupský závodník. „Začátek vypadal nadějně, ve třetí jízdě jsem se dvě kola snažil uhlídat Theo Pijpera, párkrát jsme si vyměnili pozice, ale nepovedlo se. To byl jeden bod v háji. Čtvrtá jízda byla nejnabitější, ale objevil se jeden technický problém a tak jsem to dokroužil aspoň pro nulu. Nejlepší start se mi povedl až v poslední jízdě, ale v jedné zatáčce jsem udělal chybu a hned jsem byl o dvě místa pozadu, když se kolem mě přehnali bratři Tresarrieové a výhled na semifinále byl…“

Patrik Mikel v roli řidiče

Již je známé, že Josef Franc obsadil v Morizes osmé a Martin Málek třinácté místo. „Dráha celkem zajímavá, zatáčka po startu hluboká plná kolejí druhá zase tvrdá,“ uzavírá své vyprávění. „Pepa se taky snažil a bojoval, ale neměl úplně den. Moc bych chtěl poděkovat taťkovi a Paťovi Mikelovi za skvěle odvedenou práci, jen ten článek mezi sedlem a řídítkama nebyl úplně doladěn. Ale jsem rád, že jedu domů živý a zdravý.“

Martin Málek v sobotní akci v Morizes

Foto: Alexandre Vasseur a Martin Málek

Dlouhodrážní šampionát světa odstartoval vskutku nečekaně

Morizes – 5. září
Nečekaný výsledek přinesl první finálový závod mistrovství světa na dlouhé dráze ve francouzském Morizes. Na nejvyšším stupínku stál Lukas Fienhage. Společnost mu dělali Mathieu Tresarrieu a Romano Hummel, jenž po bodově chudší základní části vytěžil maximum v nadstavbě. Josef Franc se vrací s osmým, Martin Málek s třináctým místem.

Mathieu Tresarrieu, Lukas Fienhage a Romano Hummel stojí na pódiu

„Závody pro oko diváka byly dobrý, byla to úroveň mistrovství světa,“ komentuje Zdeněk Schneiderwind, jenž českého šampióna do Francie doprovázel. „Co se týká závodníků, mladík Fienhage a mistr Evropy Tresarrieu měli absolutní koncentraci a nasazení. K nim se překvapivě pro mě přidal Theo Pijper a pak už startovní pole bylo vyrovnaný. Jelo se novým systémem, tak málokdo věděl, jak funguje, a proto mohl Romano Hummel s osmi body skončit třetí. Pepe i Martin bojovali, ale nasazení musí být větší. Oba mají na víc, snad to v Rzeszowě bude lepší.“

1. Lukas Fienhage, D 4 3 4 4 4 19 1.
2. Mathieu Tresarrieu, F 4 4 4 3 4 19 1. 2.
3. Romano Hummel, NL 1 4 1 0 2 8 1. 3.
4. Theo Pijper, NL 2 4 3 4 4 17 2. 4.
5. Zach Wajtknecht, GB 1 1 4 2 3 11 2. 5.
6. Kenneth Kruse Hansen, DK 3 E 3 4 3 13 3.
7. Max Dilger, D 3 3 3 2 1 12 3.
8. Josef Franc, CZ 4 2 0 1 2 9 4.
9. James Shanes, GB 1 3 1 3 0 8 4.
10. Chris Harris, GB 3 1 2 1 1 8 5.
11. Stephan Katt, D 0 2 0 2 3 7 5.
12. Stephane Tresarrieu, F 0 0 2 3 2 7
13. Martin Málek, CZ 2 2 2 0 1 7
14. Gaetan Stella, F 2 1 0 1 E 4
15. Jerome Lespinasse, F 0 0 1 E E 1
16. Gabriel Dubernard, F (res) DNR
17. Steven Goret, F (res) DNR

Foto: FIM Track Racing

Poláci jsou opět mistry světa

Outrup – 5. září
Juniorská reprezentace bílé orlice opět získala titul mistrů světa, když ovšem k těsné porážce svých arcirivalů v jejich Outrupu úspěšně proměnili žolíka v rukou Dominika Kubery. K bronzu bez větších patálií směřovali Britové, když naši přemožitelé z pardubického semifinále, Lotyši, se po odstoupení Danila Kolodinskeho nenašli.

1. Polsko 46
Wiktor Lampart 2 3 2 3 3 13
Norbert Krakowiak F – – – – 0
Wiktor Trofimov 2 – 2 3 2 9
Jakub Miskowiak 1 1 2 3 3 10
Dominik Kubera 6* 1 3 1 3 14
2. Dánsko 42
Mads Hansen 3 2 3 1 1 10
Jonas Seifert-Salk 3 3 1 2 1 10
Marcus Birkemose 3 1 – – – 4
Tim Sörensen 3 3 3 2 2 13
Matias Nielsen 2 1 2 5
3. Velká Británie 32
Daniel Bewley 2 2 3 6* 2 2 17
Drew Kemp 1 2 1 – 1 5
Jordan Palin 1 – 1 – – 2
Tom Brenan 1 2 E 1 2 1 7
Leon Flint 1 0 1
4. Lotyšsko 6
Francis Gusts ex 0 0 0 3 3
Ernest Matjušonoks 0 0 1 0 E 1
Danil Kolodinskis X – – – – 0
Ričards Ansviesulis 2 0 0 F 0 2
Oleg Michajlovs 0 0 0 0 0

I když nepostoupil, Václav Milík potvrdil oprávněnost své nominace do challenge

Krško – 22. srpna
Krása plochodrážního challenge coby vrcholu kvalifikace do seriálu Speedway Grand Prix je ve výjimečností každého finále. Nostalgicky naladění fanoušci je spojují s jednodenními finále světového šampionátu jednotlivců. Ostatní si užívají nepředvídatelnost výsledků. To vše platí v ještě větší míře v případě letošního Krška, kdy je celá sezóna postavená na hlavu.

 

Improvizace na druhou

Oliver Berntzon, Matej Žagar a Krzyzstof Kasprzak stojí na stupních vítězů

Vždyť od březnového finále ledařů se neodjel jediný takhle významný závod světového kalendáře. Třeba seriál mistrovství Evropy jednotlivců probíhal v improvizovaných terminech, s omezením množství publika a bylo skoro zázrakem, že máme mistra Evropy. Challenge taktéž si prožil své trable a po zrušení kvalifikace se změnilo i místo závodu.

Místo slovenské Žarnovice, která by nedokázala zvládnout finančně náročné pořadatelství bez publika, se této úlohy ujal chorvatský Goričan. Shodou okolností loňský ročník se odehrál skoro na den přesně na stejném Millenium stadiónu někdejší chorvatské plochodrážní hvězdy Zvonimira Pavlice.

Stejní byli i někteří finalisté předchozího ročníků, třeba dva s kvalifikantů Matěj Žagar a Australan Max Fricke. Tentokrát nikdo neprošel sytém kvalifikace, ale každá národní federace, která se účastní Speedway of Nations mohla nominovat svého zastupce. V důsledku vznikla velice zajimava startovní listina, ve které nedominovaly zástupci plochodrážních velmoci, ale každá národnost byla zastoupena jediným závodníkem.

Navíc kvalifikace se odehrála poprvé ještě dřív, než se rozjel vlastní seriál. Nás pochopitelně zajímal nejvíce český reprezentant. Kvůli nedostatku lenošných závodů se rozhodlo na základě předchozích výsledků a ty poukazovaly jasně na Václava Milíka. A hlavně o něm bude i tato reportáž.

 

Nic nejde bez dramatu

Překvapivý postupující Oliver Berntzon

Každé rozhodnutí od stolu vyvolává bouřlivé diskuse a vezmeme-li v úvahu, že hlavní čeští protagonisté se letos nesešli ani jednou v plném počtu, není divu, že co člověk, to jiný názor. Obzvlášť, že doma dlouho nerušeně dominoval Eda Krčmář, a že Jan Kvěch roste přímo před očima, našlo by se dost pochybovačů.

Neprozradím, ke komu bych se přiklonil sám, předně protože by to byla pouhá spekulace a navíc bez zodpovědností za zvolené řešení, ale ihned na začátku řeknu, že Václav Milík odjel nejlepší kvalifikační závod, přestože nakonec nepostoupil. Informace se šíří nebývalou rychlostí, takže jak dopadla kvalifikace, věděl každý, kdo projevil zájem a nejake to ústily. Cesta k těm výsledkům je ale jiná věc.

Papírově nejlépe vypadali loňský vítěz Matej Žagar, který challenge umí jako nikdo jiný, už zmiňovaní Max Fricke, ale i Dan Mikkel Michelsen, jenž letos nahradí v SGP zraněného Martina Smolinského, či Rus Grigorij Laguta. Pochybností naopak byly o polském zástupci Krzysztofu Kasprzakovi, který v SEC neoslnil. Jeho příznivci ale poukazovali na jeho znalost goričanské tratí a na předchozí úspěchy na zdejším stadiónu. Nakonec se okazalo, že měli pravdu a polský veterán postoupil, ale ani u něj se neobešlo bez dramatu.

 

Slušný základ

Pád Loktajeva zastavil jeho skoro jistou cestu k postupu

Václav Milík nebyl ani mezi outsidery, ani nebyl velkým favoritem, ale své vyhlídky na úspěch rozhodně měl. Závody se rozehrály podle toho, co by mu mohlo nahrát. Už první jízda zaznamenala nezaviněný pád Grigorije Laguty a po vyloučení jakoby ruská hvězda ztratila zájem a sedm bodů s jediným vítězstvím nejsou dobrou vizitkou závodníka jeho formátu.

Původní start kontroloval s přehledem Kasprzak, ale opakovanou jízdu ovládl pro změnu Žagar. Jenomže za jeho zády nabourali Michelsen s Kasprzakem a rázem dva z větších konkurentů Václav Milíka začínali s nulovým výsledkem.

Vyloučen byl Dán a Polák si do třetice vítězství nenechal vzít. Václav Milík s číslem dvanáct začínal ve čtvrté jízdě a ze žlutého pole, které si velice pečlivě připravoval, vypálil nezadržitelné za třemi body. Další vystoupení pak měl v osmé jízdě, ve které ale podlehl největšímu překvapení večera, Ukrajinci Loktajevovi. Zato ale porazil Michelsena a měl solidních pět bodů ze šesti možných.

 

Drama graduje

Takový byl náskok Milíka na konci třetiho kola, ale pak příšla zkáza

Pak v desáté jízdě měl Václav Milík za soupeře Kasprzaka, který po dvou vystoupeních měl komplet šesti bodu a tehdy ho bylo třeba porazit za každou cenu. Tento plán vycházel dobře ze startu, ale ve výjezdu z první zatáčky se Milíkovi zvedlo kolo a bylo po slibném náskoku. Předjel ho nejen Kasprzak, ale i toho večera bojovný domácí Jurica Pavlic. Ztráta tohoto bodu se nakonec ukázala klíčovou.

Třináctá jízda nebyla pro českého zástupce nijak fatální, naopak porazil všechny rivaly včetně nakonec druhého kvalifikanta Švéda Olivera Berntzona. Od tohoto okamžiku se začaly dít věci. Po čtyřech odjetých jízdách v čele byli Kasprzak s kompletem dvanácti bodů, jedenáctibodový Loktajev a vždy nebezpečný Žagar s deseti.

Naděje na úspěch už zbývaly devítitibodovému Olioveru Berntzonovi a právě Milíkovi se stejným skóre. Berntzon se měl utkat v osmnácté jízdě s Kasprzakem a Loktajevem a bezpodmínečně je porazit. Milík naopak musel porazit Žagara, což mu zaručovalo minimálně rozjezd o postupové místo.

Úkol Švéda nevypadali nijak jednoduchý a tak s  Kasprzakem vypálil ihned ze startu. Jenomže za jeho zádi neudržel nervy teď už favorizovaný Loktajev, kterému stačil jediný bod, aby se s třinácti stal nedostižným, ale naprosto nezaviněně položil motocykl ihned v první zatáčce.

 

Rýsuje se zajímavý rozjezd

Kasprzaka zachytil airbag, Brit Ellis ale skončil v nemocnici

V tu chvíli Kasprzakovi stačilo dojet do cíle a byl v postupující trojici. Zaujatý fanoušek si ale přál, aby porazil Švéda a tak potenciálně zbavil Milíka soupeře. Polák chtěl komplet, takže po startu se pustil do Adama Ellise, který vybojoval skromné čtyři body za dvě druhá místa, ale v této jízdě se překvapivě octil v čele.

Místo, aby se spokojil se dvěma, popřípadě jedním bodem, anebo si přinejmenším připravil útok na Brita, Kasprzak nevybíravě na něj vlítnul ve druhé zatáčce a postaral se o nejdramatičtější okamžik celého večera.

Kasprzaka právem vyloučili, čímž zůstal na dvanácti bodech, které získal i Berntzon. Jasná matematika poukazovala, že bude-li chtít Milík postoupit, musí vyhrát proti Žagarovi, popřípadě dojet na druhém místě, ale před Slovincem. A pak by se s ním utkal o postup.

Takhle soustředěného jsem Václava Milíka snad nikdy neviděl a po odhodlaném startu z modrého pole se dostal do vedení. Navíc Fricke se nechtěl odradit tím, že nepostoupí, úspěšně zaútočil na Slovince a stav jízdy na konci druhého kola znamenal přímý postup českého zástupce.

Žagar se nevzdal a mohutně podporovaný publikem ve třetím kole Australana předjel, ale pořád měl značný odstup. V posledním kole se na vzdálené rovince Milíkovi zase zvedlo přední kolo a Slovinec o něco zkrátil distanc. V poslední zatáčce Milík pořad vedl a rýsoval se zajímavý rozjezd čtyř dvanácti bodových kandidátů na tři postupová místa.

 

Když není den

Jenže na výjezdu ze zatáčky Milík poslal motorku do většího driftu, než si mohl dovolit. A zkušený Slovinec ho nelítostně podjel a vyhrál na čáře. Rozjezd se sice konal, ale jen o umístění na druhém, resp. třetím místě dvou postupujících. Žagar se stal jasným vítězem.

Kasprzak znovu nepochopitelně tvrdě útočil na Olivera Berntzona o dokonce ho přimáčkl k mantinelu průjezdem třetího kola. Jenomže Švéd se nedal, Poláka dohnal a nakonec předjel. Akorát, že to vše bylo naprosto bezvýznamné. Ke všemu se ziskem jedenácti bodů Milík vyrovnal Loktajevovi, ale Ukrajinec měl tři vítězství a skončil čtvrtý. O to menší je pravděpodobnost, že BSI nominuje českého zástupce v případě pravděpodobného udržení se Žagara v elitní osmičce letošního SGP.

Je bezesporu veliká škoda, že český zástupce nevybojoval postup, když ho měl tak blízko na dosah. Navíc potrápil všechny soupeře a postup by byl naprosto zasloužený. Zklamání Milíka po závodě bylo obrovské a zcela pochopitelné. Nepodcenil přípravu, motorka mu jela výborně a do soubojů vstupoval rozvažné a rozhodně. Navíc vývoj závodů mu nahrával a do posledních metrů byl úspěch zcela reálný. Když se nedařilo, třeba v jízdě s Kasprzakem a Pavlicem, nevzdal a nepolevil do samého konce. Jenže v sobotu večer neměl svůj den.

Foto: Kiril Ianatchkov

Česká naděje vypustila duši v rozjížďce s číslem třináct

Pardubice – 15. srpna
Teď nebo nikdy! Přesně teď se to mělo lámat! Po dvanácti jízdách už byla jednobodová převaha našeho juniorského nároďáku, kterou nad Lotyši vybojoval zarputilý Slovák David Pacalaj v rozjížďce s číslem jedna ta tam. Skončil i čas českých remíz s reprezentanty pobaltské země, kteří nás s notnou dávkou zdravé drzosti v deváté a jedenácté jízdě porazili 4:2. Zvrat měla přinést rozjížďka s číslem třináct! Zvrat musela přinést rozjížďka s číslem třináct! Jenže Jan Kvěch se po sjezdu z depa otočil jako na obrtlíku. Upadlý kryt primárního řetězu jeho mechanik Michal Pospíšil za asistence kouče Filipa Šitery vyřešil. Pak konečně páska letěla vstříc pardubickému nebi, na němž nebyla ani známka po avizovaném bouřkovém nebezpečí. Český kapitán proháněl vedoucí Ernesta Matjušonokse a Danila Kolodinskeho. Avšak jeho motor začal cinkat jako zvonečky naskřapané lorety a ztratil sílu. Nezbylo než zůstat stát. O pár sekund později jsme na leadery ztráceli již devět bodů. Stali jsme se pasažéry na ocase lotyšské lišky, které jsme však neplatili pohádkovým hráškem, nýbrž vyřazením ze světového finále juniorských družstev.

V zemi, kde již půldruhého měsíce neplatí povinnost nosit venku roušky, působí stupně vítězů světového šampionátu přece jen prazvláštně

Faktor slovenského bodu

Oleg Michajlovs vede Daniela Klímu a Jana Kvěcha

Včera v Pardubickém kraji hodně řádily deště, rozvodnily řeky a říčky, zaplavily silnice a dokonce první železniční koridor, na němž musel vlaky zůstat stát. Ne, že by se kapky svítkovskému stadiónu vyhýbaly, nicméně jejich intenzita nebyla taková, aby zabránila dokončit semifinále evropských devatenáctek. Když se však meteorologická předpověď na dnešek včerejší situaci podobala jako vejce vejci, pořadatelé raději jednali.

Dopoledne se jury dohodla, že semifinále světových juniorských družstev začne o půl hodiny dříve. I v čase pokročilých informačních technologií se však informace nedostala ke všem divákům včas. Nicméně, kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Přitom mítink byl zajímavý již od počátku. A co čert nechtěl, na obloze jej provázelo rozchechtané sluníčko.

Petr Chlupáč (modrá) a Daniel Šilhán (červená) drží v šachu Davida Pacalaje (žlutá) a Jakuba Valkoviče (bílá)

Slováci jakoby měli dost řečí o své pozici outsidera. V rozjížďce s číslem jedna David Pacalaj a Jakub Valkovič jako jeden muž odvedli Danilse Kolodinskeho a Francise Gustse. Záhy však letěl do českých boxů jasný vzkaz, že se Lotyši na dráze předčasně vzdávat nehodlají.

Již ve druhém výjezdu nejprve jeden, pak i druhý poslali za svá záda Jakuba Valkoviče. Ve druhém kole navíc Danils Kolodinskis protáhnul nájezd do druhé zatáčky a podjel i Davida Pacalaje. Ztracený lotyšský bod nám náramně přišel vhod. Navíc ve druhé jízdě Petr Chlupáč a Daniel Šilhán hladce předčili Jána Mihálika s Rastislavem Ciferským. A pak již přišel první střet českého nároďáku s Lotyši o postup do světového finále.

Ján Mihálik (modrá) zápolí s Ernestem Matjušonoksem (žlutá) a Ričardsem Ansviesulisem (bílá)

Filip Šitera poslal na ovál náhradníka Jana Kvěcha a jeho lotyšský protějšek jej napodobil Olegem Michajlovsem. Ten byl nejpohotovější při letu pásky k pardubickému nebi, ale ve výjezdu z první zatáčky jej vystřídali Daniel Klíma s Janem Kvěchem. V nájezdu do druhého kola se ale nechali o Olega Michajlovse zaskočit a rázem jeli až za ním.

Ernesta Matjušonokse, který včera vyhrál, však za svými zády udrželi. A díky bodu, který Lotyši ztratili se Slováky, se český nároďák ujal vedení. Posílil jej ve čtvrté jízdě, v níž Petr Chlupáč a Daniel Šilhán s přehledem odvedli Davida Pacalaje a Jakuba Valkoviče.

Jan Kvěch (žlutá) má za svými zády Danila Kolodinskeho (modrá) a Olega Michajlovse (bílá)

Ján Mihálik v úvodním nájezdu páté jízdy neměl místa nazbyt. Ocitnul se na zemi, ale rychle vyskočil na nohy, aby byl připravený na repete. V něm Ernest Matjušonoks panoval od startu až do cíle. Ján Mihálik jezdil za ním až do první zatáčky závěrečného okruhu, kde mu druhé místo sebral Ričards Ansviesulis.

Druhou sérii uzavřel druhý česko – lotyšský duel. Nejlépe odstartoval Daniel Klíma, navíc zavřel Olega Michajlovse na vnitřní čáru. Jan Kvěch se mezitím probil z prvního místa do čela. Lotyši si však zgustli na Danielu Klímovi. V úvodním nájezdu druhého okruhu, Danil Kolodinskis zleva, Oleg Michajlovs zprava. Avšak Jan Kvěch byl nedostižně v čele a díky remíze nás bod Davida Pacalaje stále držel v čele.

 

Černě barevné tóny

Daniel Klíma (červená) a Jan Macek (modrá) vodí Jána Mihálika (žlutá)

Mítink však stál na prahu své druhé třetiny a Lotyši rozhodně neházeli své flinty do žita. Ernest Matjušonoks vyhrál stylem start – cíl sedmou jízdu. Oleg Michajlovs se těsně okolo mantinelu v první zatáčce prohnal kolem Davida Pacalaje, aby na konci druhého kola podjel také druhého Jakuba Valkoviče.

Hned na to Daniel Klíma a Jana Macek nedali sebemenší šanci Jánu Mihálikovi s Rastislavem Ciferským. Klíčová se ovšem stala rozjížďka s číslem devět. Danil Kolodinskis se rychle ujal vedení a Jan Kvěch jej v prvním výjezdu nestihl. Francis Gusts, který prve v účinné kooperaci se svým krajanem sevřel Petra Chlupáče jako do kleští, vyjel na protilehlou rovinku před českým kapitánem.

Jan Kvěch (žlutá) pdvrací Francise Gustse (modrá)

Jan Kvěch ale dokázal zabrat a ve druhém oblouku se dostal na druhou pozici. V ten moment byli Lotyši o body před námi, avšak čtvrtá série jízd byla pro český nároďák vybarvena černými barvami. Přitom v rozjížďce s číslem deset Jan Macek s Danielem Klímou odstartovali na Slováky jako jeden muž.

Jenže zatímco Daniel Klíma bral své druhé vítězství v řadě, Jan Macek se ve třetím kole stal postupně obětí Jakuba Valkoviče i Davida Pacalaje. V jedenácté jízdě nás Lotyši opět přechytračili. Ernest Matjušonoks po startu pádil dopředu, Jan Kvěch a Petr Chlupáč na něj udeřili po venku, avšak Oleg Michajlovs držel vnitřní čáru.

Studie startu Jakuba Valkoviče

V první zatáčce oba Čechy rozdělil. Petr Chlupáč se neprobil za čtvrté příčky a stejně se vedlo Janu Kvěchovi při útocích na vedoucího Ernesta Matjušonokse. Hned vzápětí se Ján Mihálik málem při startu převrátil v divoké svíci, čímž usnadnil Danilu Kolodinskemu a Francisi Gustsovi jejich triumf 5:1. A Lotyši nám utekli již o pět bodů.

 

Poslední slovo není klíčové

Petr Chlupáč (žlutá) a Jan Kvěch (bílá) letí před Ernesta Matjušonokse (červená) a Olega Michajlovse (modrá)

Rozjížďka s číslem třináct proto byla pro oživení českých postupových ambicí naprosto klíčová. Filip Šitera poslal místo Daniela Šilhána na ovál Jana Kvěcha. Český kapitán na čísle náhradníka se chystal na svůj pátý z šesti možných startů, zatímco Vladimir Ribnikovs si Olega Michajlovse šetřil na dvě další možná nasazení.

Jenže sotva se Jan Kvěch objevil pod sjezdem s depa, otočil se a mířil zpátky ke svému mechanikovi Michalu Pospíšilovi. Ten za asistence Filipa Šitery připevnil nazpět upadlý kryt spojky. Český reprezentant rychle přibyl nazpět k pásce. Jenže Ernest Matjušonoks a Danil Kolodinskis měli pré.

Ján Mihálik krotí své wheelie

Jan Kvěch spodní stranou prvního oblouku nepodjel ani jednoho z nich.  Navíc ve druhém kole zastavil se zadírajícím se motorem. Lotyšské 5:1 se ukázalo jako rozhodující. Francis Gusts a Oleg Michajlovs ve čtrnácté jízdě stejným poměrem porazili i Slováky. Stejného výsledku s nimi v rozjížďce s číslem patnáct dosáhli rovněž Daniel Klíma a Petr Chlupáč.

Česká naděje na finále však v ten moment již nedýchala. Devět bodů lotyšského náskoku bylo v závěrečných třech jízdách možné překonat s pravděpodobností výhry první miliónové ceny v loterii. Jan Kvěch si to dokázal spočítat sám.

V rozjížďce s číslem šestnáct vyjel na ovál naposledy. Zvítězil stylem start – cíl před Jakubem Valkovičem. A pak místo do depa zamířil znovu ke startovnímu roštu. Sektor, který o velkém víkendu slouží jako VIP zóna, obsadili fanoušci s českými vlajkami. A on jim zpoza řidítek zatleskal a poděkoval za podporu.

Daniel Klíma (bílá) a Petr Chlupáč (žlutá) míří za vítězstvím 5:1 nad Lotyši v rozjížďce s číslem osmnáct

Daniel Šilhán přispěl na české konto bodíkem za porážku Rastislava Ciferského, ale Lotyši v sedmnácté jízdě svůj triumf potvrdili. Ernest Matjušonoks odpálil, zatímco Danil Kolodinskis objel Jána Mihálika s Davidem Pacalajem. Poslední slovo patřilo našim.

Daniel Klíma vystřihl start jako z partesu. Petr Chlupáč v první zatáčce objel Ričardse Ansviesulise  a převzal vedení. Lotyš ve druhé zatáčce vrazil do Francise Gustse, s nímž si evidentně nerozuměl. Incident se obešel bez pádu. A na vítězství Lotyšů český triumf nic nezvrátil. Inu, na ploché dráze už to tak chodí, že poslední slovo není vždy rozhodující.

 

Hlasy z depa

Jan Kvěch (bílá) v ukázkové dvojici s Petrem Chlupáčem (žlutá)

„Upad‘ mi kryt,“ vyprávěl Jan Kvěch o nešťastné smůle v třinácté jízdě přes plot, protože antikovidová opatření FIM zabraňují jakýkoliv kontakt novinářů se závodníky v depu. „Smůla. Jel jsem potom druhý kolo a začalo se to zadírat. Cinkalo to, motor ztrácel sílu.“

Česká naděje na postup začíná mít na kahánku – Ernest Matjušonoks (modrá) a Danil Kolodinskis (červená) jdou do čela třinácté jízdy, kterou Jan Kvěch (bílá) bohužel nedokončí
1. Lotyšsko 49
Danil Kolodinskis 3 2 3 3 2 3 16(1)
Francis Gusts 1 – 1 2 3 E 7(1)
Ričards Ansviesulis – 2 – – – 1 3(1)
Ernest Matjušonoks 0 3 3 3 3 2 14(1)
Oleg Michajlovs 3 1 2 1 2 9(3)
2. Česká republika 43
Petr Chlupáč 3 3 0 0 2 3 11(1)
Daniel Šilhán 2 2 – – 1 5
Jan Macek – – 2 0 1 – 3(1)
Daniel Klíma 1 0 3 3 3 2 12(2)
Jan Kvěch 2 3 2 2 E 3 12
3. Slovensko 16
Jakub Valkovič 0 0 1 2 1 2 6
David Pacalaj 2 1 0 1 1 1 6(1)
Ján Mihálik 1 1 1 1 0 0 4
Rastislav Ciferský 0 0 0 0 0 0 0
Hojivá náplast na nakřáplou dušičku českého fanouška – Petr Chlupáč (žlutá) a Daniel Klíma (bílá) míří v osmnácté jízdě k triumfu 5:1 před zraky Francise Gustse (modrá)

Foto: Karel Herman

Zatímco Francis Gusts (bílá) a Rastislav Ciferský (modrá) míří vstříc dvanácté jízdě, Ján Mihálik (červená) musí krotit svůj motocykl