Londýn – 6. října
Neuplynulo ani čtyřiadvacet hodin od konce poslední velké ceny v Toruni a již je známé plné jezdecké obsazení pro příští rok. Permanentní divoké karty totiž od komise SGP obdrželi Greg Hancock, Tai Woffinden, Artjom Laguta a Antonio Lindbäck. Jistý je i termín pražské zastávky prestižního seriálu, jímž se stane sobota 13. června.
Greg Hancock a Tai Woffinden si mezi sebou rozdělili sedm světových titulů. Populární Američan, jenž se svého času stal synonymem mšenských titulů v extralize, oslaví zkraje příštího června své padesátiny. K ploché dráze se vrací po roční přestávce, kterou si dopřál, aby stál při své manželce Jennie v jejím boji s těžkou chorobou.
Tai Woffinden, který se stal prvním britským trojnásobným šampiónem světa, má za sebou těžkou sezón. Kvůli zlomenému obratli z červnové polské extraligy v Lublinu stál dva měsíce. Přesto v tabulce letošních velkých cen je třináctý, což je prvně, kdy od roku 2013 skončil mimo elitní čtyřku.
V souvislosti s Artjomem Lagutou promotér vedle jeho jedenáctého pořadí v tabulce zmiňuje především titul z togliattského Speedway of Nations, v případě Antonia Lindbäcka zase předchozí tři vítězné velké ceny.
Čtyři stále divoké karty doplňují nejlepší osmičku z letošního roku a tři postupující z challenge. Jména náhradníků a startovní čísla mají být zveřejněna v blízké době.
Pardubice – 6. října
Slunečné, byť poněkud chladnější počasí provázelo jednasedmdesátou Zlatou přilbu. Úchvatné dílo klenotnického mistra Lejhance jako by bylo předurčeno pro Jasona Doyleho. Ve čtvrtfinále sice zůstal jednou diskvalifikovaný, přesto svou skupinu vyhrál. Semifinále kraloval a ve velkém finále pádil k vítězství stylem start – cíl. Na stupních vítězů mu dělali společnost Andrzej Lebeděvs a Patryk Dudek. Naši postupně propadávali sítem postupového klíče a mezi nejlepší šestici se nikdo nedostal. Martin Vaculík vyhrál malé finále, v němž Václav Milík skončil pátý.
Toruň – 5. října
Páteční kvalifikaci na polskou velkou cenu v Toruni vyhrál Leon Madsen, který časem 14,413 sekundy o více než desetinu předčil Bartosze Zmazlika, který se hřál na hrotu aktuální klasifikace. Dán si svůj odstup devítibodový uvědomoval a prohlašoval, že jeho prioritou je především útok na stříbro, protože Emila Sajfutdinova měl před sebou o dva body. Záměr se povedl, Leon Madsen neztratil ani bod a postavil se na nejvyšší stupínek vítězů. Jenže Bartosz Zmarzlik hospodařil se svým náskokem a sotva kvalifikoval do finálové rozjížďky, věděl, že i když bude poslední, stane se po Jerzy Szczakielovi a Tomaszi Gollobovi třetím polským mistrem světa.
Je to již devět let, kdy se Tomasz Gollob stal mistrem světa. Bartosz Zmarzlik s ním trávil sezónu v Gorzowě. Nyní je mladší z obou Poláků osobností Gorzowa v extralize, ale na svého předchůdce na světovém trůně nedá stále dopustit.
„Pamatuji si na rok 2010 s Tomaszem,“ svěřoval se Bartosz Zmarzlik na tiskové konferenci. „Říkal mi, že jsem ze stejného těsta jako on jenom v menší velikosti. Je to neuvěřitelné, že jsem třetím polským mistrem světa. Je to velmi pěkné, ale teď nevím, co na to říct.“
„Za celou sezónu nikdo neudělal jednadvacet bodů. Ale Leon ano.“
A co třeba zkusit téma tlaku domácího prostředí? „Byl to pro mě těžký měsíc,“ povzdechne si. „Všichni ti lidé za mnou chodili a pořád ‚můžeš vyhrát‘ nebo ‚už jsi vyhrál‘. Bylo to těžké období a teď jsem šťastnější. Chci říci velké díky polským fanouškům. A vlastně všem fanouškům, vytvořili na stadiónu dobrou atmosféru.“
Jenže semifinále muselo přinést ještě větší zkoušku odolnosti. Leon Madsen vyhrál úvodní semifinále a Bartosz Zmarzlik věděl, že v tom druhém musí být alespoň druhý, aby postoupil do finále a neztratil s Dánem bodový krok.
„V hlavě jsem neměl nic, jen jsem si hlídal pásku,“ svěřoval se. „Bylo to velmi důležité, ten úplně první moment na startovní čáře. Na konci první zatáčky jsem cítil, že bych mohl tu jízdu vyhrát. Stalo se to, bylo to neuvěřitelné, to byla nejlepší jízda mé kariéry.“
1. Leon Madsen, DK
3 3 3 3 3 3 3 3
21
2. Emil Sajfutdinov, RUS
3 3 0 3 2 2 2
15
3. Niels Kristian Iversen, DK
3 2 2 1 0 2 1
11
4. Bartosz Zmarzlik, PL
3 2 2 1 3 3 0
14
5. Jason Doyle, AUS
2 3 2 2 1 1
11
6. Tai Woffinden, GB
1 0 3 3 1 1
9
7. Antonio Lindbäck, S
2 0 0 2 3 0
7
8. Fredrik Lindgren, S
1 1 3 0 2 0
7
9. Artjom Laguta, RUS
1 2 3 1 0
7
10. Martin Vaculík, SK
2 3 1 1 0
7
11. Maciej Janowski, PL
2 1 1 E 3
7
12. Janusz Kolodziej, PL
0 1 1 3 1
6
13. Adrian Miedzinski, PL
0 2 0 2 2
6
14. Patryk Dudek, PL
0 0 2 0 2
4
15. Matej Žagar, SLO
0 1 1 2 0
4
16. Robert Lambert, GB
1 0 0 0 1
2
17. Jakub Miskowiak, PL (res)
DNR
18. Karol Zupinski, PL (res)
DNR
Konečné pořadí seriálu:
1. Bartosz Zmarzlik 132, 2. Leon Madsen 130, 3. Emil Sajfutdinov 126, 4. Fredrik Lindgren 105, 5. Martin Vaculík 95, 6. Maciej Janowski 87, 7. Jason Doyle 84, 8. Patryk Dudek 79, 9. Matej Žagar 78, 10. Niels-Kristian Iversen 77, 11. Artjom Laguta 76, 12. Antonio Lindbäck 63, 13. Tai Woffinden 60, 14. Janusz Kolodziej 57, 15. Robert Lambert 39, 16. Max Fricke 36, 17. Mikkel Michelsen 15, 18. Bartosz Smektala 10, 19. Oliver Berntzon 7, 20. Adrian Miedzinski 6, 21. Charles Wright 5, 22. Václav Milík 4, 23. Maksym Drabik 4, 24. Matic Ivačič 2, 25. Jacob Thorssell 2, 26. Martin Smolinski 1.
Pardubice – 5. října
Zlatá přilba města Pardubice i se svým bohatým závodním doprovodem se do vzpomínek fanoušků může vrývat různými způsoby. Nicméně pakliže v nich figuruje počasí, jde o příjemnou a slunečnou záležitost. Naposledy déšť zkomplikoval závod všech závodů roku 2002, kdy muselo být redukováno její vyvrcholení. Až letos přišla na řadu Zlatá stuha.
V Pardubicích celý den pršelo a to mnohdy i poměrně intenzivně. Kapky deště padaly pochopitelně i na pečlivě připravenou závodní dráhu, kterou jury v patnáct hodin uznala za nesjízdnou již jen kvůli faktu, že by na ní měli soupeřit závodníci juniorského věku.
Celý program byl proto zrušen a pořadatel vrací vstupné. Zda se pětačtyřicátá Zlatá stuha v nějaké podobě uskuteční, nebylo prozatím zveřejněno. Není divu, protože pořadatelé se musí vypořádat s náročným úkolem dát dráhu do pořádku před nedělní Zlatou přilbou.
Doprovodný Jawa Cup byl přesunut na sobotu 19. října, kdy Svítkov zažije závody tří plochodrážních kubatur. Vrcholem dne bude středoevropský pohár MACEC Cup a již sem byly přemístěny i mistrovské stopětadvacítky z července.
Pardubice – 4. října
Pardubický plochodrážní super víkend začal dnes posledním finálovým podnikem juniorského mistrovství světa. Jeho hrdinou se stal Gleb Čugunov, jehož ambice se po dvou úvodních nulách probudily z hibernace, a Rus nakonec projel cílem finálové jízdy jako první. Pádný důvod k oslavám však měli Poláci, jež šachovnicová vlajka v rukou Jaroslava Kocka přivítala hned po vítězi. Bartosz Smektala totiž díky dvěma bodům dotáhnul Dominika Kuberu, který na východ Čech dorazil ještě jako leader aktuální klasifikace, zatímco Maksym Drabik již po semifinále věděl, že se po roční pauze vrátil na trůn mistra světa. V rozjezdu o stříbro poté Bartosz Smektala porazil Dominika Kuberu. Jan Kvěch dnes skončil sedmý a v celkovém pořadí poskočil na šestou příčku. Petr Chlupáč coby divoká karta ve finálovém seriálu debutoval na dvanácté pozici. Náhradníci Patrik Mikel a Daniel Šilhán se v závodě, který měl ve svém cíli pokaždé celou čtveřici, ani jednou nesvezli.
Pardubice – 4. října
Juniorskému věku by slušelo dát pac a pusu pódiem v české juniorce. Jenže on se v Divišově stal prvním závodníkem, který v závodě ranku mistrovství republiky vůbec kdy proměnil žlutou kartu za ulitý start. Zůstal mu však skalp nového šampióna a vyhlídka na dva poslední juniorské závody. Dnes večer při mistrovství světa bude prvním náhradníkem, ale zítra při Zlaté stuze bude kalit vodu naostro. Patrik Mikel se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se chce dobře bavit.
„Jedu na svůj poslední juniorský víkend,“ říká. „Chci se bavit, dělat to, co vždycky, jedu si to užít. Když se dobře vyspím, ať udělám výsledek. Uvidíme, prostě se jdu bavit. Loučení jsem už zažil jednou ve stopětadvacítkách a teď už budu senior.“