Kopřivnice – 7. května
Doslova extraligový maratón se valí na moravské, české a slovenské ovály. Během následujících deseti dnů totiž spatříme rovnou tři mítinky vyšší české ligy, jež se tak dostane na konec své první půlky. Nicméně zítra v Kopřivnici je na programu svátečního dne teprve druhé kolo soutěže. Díky vstřícnosti manažerů spatřily sestavy světlo světa již čtyři hodiny před jejich oficiální uzávěrkou.
Tipujte:
Loading ...
Oficiálně nahlášené sestavy:
AK Markéta Praha:
1 Ondřej Smetana, 2 Jan Kvěch (junior ACCR/SMF), 3 Petr Chlupáč, 4 Michal Škurla, 17 Josef Franc
SC INTERTEAM:
5 Filip Hájek, 6 Michael Härtel (D), 7 Zdeněk Holub, 8 Ján Mihálik (junior ACCR/SMF), 18 Michal Tomka
AMK ZP Pardubice:
9 Patrik Mikel (junior ACCR/SMF), 10 Jaroslav Petrák, 11 Grzegorz Walasek (PL), 12 Martin Gavenda, 19 Václav Milík
AK 3ton Slaný:
13 Eduard Krčmář, 14 Marcin Nowak (PL), 15 Jakub Valkovič (SC INTERTEAM) (junior ACCR/SMF), 16 Zdeněk Simota, 20 Martin Málek
Pardubice – 7. května
Při plzeňské ouvertuře české juniorce litoval svého nepovedeného startu v rozjížďce s číslem jedna, když se páska zvedla pro něho v tom nejhorším okamžiku, kdy ubral plyn. Přišel sice o pódium, ale poslední volné místečko v juniorském mistrovství světa mu neuniklo. Daniel Klíma bude totiž reprezentovat ve Stralsundu. Náhradníky pardubického závodu se stali Pavel Čermák a Jan Macek. Patrik Mikel, který se do světového šampionátu kvalifikoval na základě výsledku loňského šampionátu, si na Borech vysloužil nominaci na mistrovství Evropy v Grudziadzi.
Čeští reprezentanti v juniorských šampionátech světa a Evropy:
Kopřivnice – 7. května
Dnes v Opole startuje česká skupina polského šampionátu juniorských dvojic, v níž bude Filip Šitera mít k dispozici Daniela Klímu, Daniela Šilhána a Jana Macka. Naše výprava se rovnou přesune na zítřejší pokračování do Ostrowa, jehož závod však koliduje s druhým kolem naší extraligy. Manažeři proto musí se svými sestavami improvizovat. Jejich starosti jsou však o poznání menší než problémy pořadatelů, jelikož na Letním stadiónu by plochodrážní motory mohly pravidelně bouřit až za dva roky.
Jan Macek by se navzdory lepšící formě v sestavě žádného extraligového klubu ještě neobjevil. Nicméně Pardubice budou muset jet s jedním juniorem, navíc se proslýchá, že Lubomír Vozár nebude mít k dispozici Hynka Štichauera. Na Daniela Klímu cílil zase Vladimír Vopat pro SC INTERTEAM, protože Martin Vaculík do Kopřivnice nemůže. Situaci nadnárodního týmu ještě zkomplikovala nemoc Davida Pacalaje, jenž se omluvil z plzeňské juniorky.
Každopádně přesné sestavy přinese dnešní den. Je paradoxní, že Kopřivnice již druhým rokem posloužila pražské Markétě coby domovský stadión kvůli rekonstrukci. A nyní i její stadión čekají stavební práce. Tato zpráva přitom na místní klub sjela jako blesk z čistého nebe. Ačkoliv projekt na přestavbu Letního stadiónu je dle odborníků nepříliš dobře zpracovaný, městští zastupitelé mu na konci dubna rozsvítili zelenou. A to navzdory faktu, že plochodrážnímu klubu tvrdě naruší sezónu.
Mistrovství republiky dvojic se z konce srpna přesune o dva měsíce dopředu, avšak s šampionátem republiky ve flat tracku a pohárem přátelství je amen. Vzhledem k termínu ukončení rekonstrukce v příštím roce stojí kopřivničtí plochodrážníci s prázdnýma rukama i před příští sezónou.
Dle svého místopředsedy Richarda Dufka se chtějí zatím zaměřit na práci s mládeží. Plánují oslovit město s žádostí o dotaci a organizovat plochou dráhu děti ve Štramberku a nevzdali se ani plánů na stavbu minioválu pro stopětadvacítky. Uzavírka Letního stadiónu jim může paradoxně i pomoci, jelikož radnice chce řešit férové narovnání majetkoprávních vztahů pro všechny tři kluby užívající areál.
První Máj letos rozdělil zaměstnancům pracovní týden na dvě stejné poloviny. U nás se ve sváteční středu nezávodilo, ale v zahraničí se naši borci ke slovu dostali. A to platí i pro uplynulý víkend, takže tradiční pondělní procházka magazínu soeedwayA-Z zavede naše kroky do Německa a Polska.
Václav Milík, vyřazený z extraligového kádru své Wroclawi, si našel náhradní závodní program nejen ve slovenském šampionátu v Žarnovici. Dohodl se navíc s Landshutem na startech v německé bundeslize. Středeční premiéra pardubického kapitána byla kromobyčejně podařená. Jeho deset bod (3 3 2 1 1) výrazným způsobem pomohlo Landshutu k těsnému triumfu 42:41 v Brokstedtu.
Na prvního máje se Michal Dudek vypravil do Lübbenau. V mezinárodním závodě na dlouhé dráze absolvoval dvě jízdy (2 3) a skončil čtrnáctý. Zvítězil Jörg Tebbe, s nímž na pódium vyrazili Paul Cooper a Henri Ahlbom.
Martin Málek ve stejný den závodil v Dingolfingu. Obsadil sedmou příčku s devíti body (2 2 4 1), když mu těsně unikla finálová jízda. Triumfoval Michael Härtel před Lukasem Fienhagem a Jesse Mustonenem.
„Jako na houpačce, dva starty dobré, dva na…,“ přibližuje své dojmy. „Prostě jsem si vybral dvakrát špatnou kolej, neodstartoval a pak chyběly body, teda spíš jeden na finále. V průběhu závodu jsme řešili spíš takové drobné technické problémy, jako povolených pár šroubků, prasklé silentbloky na výfuku, upadlá blatník a tak. Prostě takové jarní nemoci. Pak trochu chyběla koncentrace a tak z toho bylo nakonec sedmé místo. Na druhou stranu drobné šrámy utrpěla jen technika, ale žádné šrámy na zdraví. Z nedostatků jsme vzali ponaučení a snad se tomu příště vyvaruju.“
Sobotní mítink druhé polské ligy Poznaň vs. Krosno byl kvůli dešti odložen, nicméně Eduard Krčmář by se jej kvůli race-off Speedway of Nations nemohl stejně zúčastnit. Martin Vaculík včera se svou Zielonou Gorou dorazil na svůj bývalý stadión v Gorzowě. Nepřející hlasy domácích fanoušků rychle umlčel čtyřmi triumfy. Až v patnácté jízdě byl před ním a Nicki Pedersem místní Bartosz Zmarzlik. Pro kompletnost, Gorzow vs Zielona Gora 41:46, Martin Vaculík třináct bodů (3 3 3 3 1) s jedním bonusem.
Již šestnáctý ročník Autohas Cupu se měl v Míšní uskutečnit v sobotu, jenže záplavy deště jej donutily odvolat. I když dráha nebyla optimální, jelo se včera po obědě. Vyhráli Dánové před Němci a českým tandemem Zdeněk Holub – Filip Hájek.
Plzeň – 5. května
Je to pár dnů, co si Petr Chlupáč přijel na plzeňské Bory zatrénovat. A při prvním podniku domácí juniorky se mu to stonásobně vrátilo, když se svým otcem Petrem nemuseli v depu zdlouhavě bádat nad nastavením motocyklu. Po ranní nule se rtuti teploměru nechtělo šplhat do příliš závratných výšek, nicméně pražský junior razantně vykročil k patnáctibodovému maximu. V rozjížďce s číslem jedenáct odstartoval na Jana Kvěcha. Musel si připadat jako hlídač u děravého pytle blech, nicméně vedení udržel. Po závěrečné dvojici vítězství stál na nejvyšším stupínku pódia nad svým neméně ambiciózním kolegou a Patrikem Mikelem, jenž však pro úsměv musel jít ještě dál než do svých domovských Otrokovic. O smůle a ztracených bodech mohli plným právem hovořit Daniel Klíma a Ján Mihálik, ale zejména Jakub Valkovič. Kdyby jej spojka v šesté jízdě nepopotáhla do pásky, s největší pravděpodobností by se domů do Hronských Klačan vrátil s vavříny. Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek se stalo kořistí Jaroslava Vaníčka, jenž však na pódiu nebyl příliš nadšený z malého poháru, který obdržel.
Diskvalifikace za najetí do pásky prvním zlomovým okamžikem
Ještě kolem poledního vypadalo, že se z černé oblohy začne sypat sníh jako v ladovské pohádce. Naštěstí z toho mračna ani nekáplo, nicméně ouvertura české juniorky anno domini 2019 přece jen doznala změnu časového harmonogramu. Sindy Weber se z kvalifikace omluvila již včera. Dnes ráno z hlavního závodu vypadl David Pacalaj, kterého Zdeno Vaculík omluvil kvůli horečkám.
A když se od Bratislavy ozval Michal Tomka, že jeho dodávka dál nepojede, počet závodníků v kvalifikaci se přesně rovnal počtu volných míst v hlavním závodě. Ten začal nečekaně. Jakub Valkovič se evidentně rozhodl, že ve vyrovnané rozjížďce s číslem jedna dá najevo, že on v ní bude pánem.
Daniel Klíma láteří po rozjížďce s číslem jedna:
„Pokazil jsem start. Páska nevylítávala, ubral jsem a v tu chvíli vylítla!“
Slovák vypálil do čela a již v prvních metrech změřil Patrika Mikela, Daniela Klímu a Jána Mihálika. Ve druhé jízdě měl obrovské štěstí Michal Danko. Upadl ve druhé zatáčce druhého kola, ale až ve chvíli, kdy blikala červená světla kvůli Janu Mackovi, který si ustlal o pár metrů dříve. Protože Pavel Čermák ještě laboroval se svým karburátorem, opakovalo se jen ve dvou. A Michal Danko připisoval dva body, nejvíc po vítězném Janu Kvěchovi.
V rozjížďce s číslem tři se stylem start – cíl prosadil Jarno de Vries, když se Daniel Šilhán za nepovedený start rehabilitoval alespoň podjetím druhého Milana Dobiáše v úvodním výjezdu druhého okruhu. Ani Petr Chlupáč neměl hned vzápětí žádný problém se suverénním prvenstvím.
Již v úvodním kole zůstal stát Michal Baštecký, který kvůli tarokujícímu zapalování své dvěstěpadesátky ze závodu odstoupil. „Chytil jsem mantinel a motorka stávkuje,“ neopouštěl jej smysl pro humor. „Asi se lekla, to mě dělá pořád (smích)! Ale vážně, odešlo mi zapalování a to je tam úplně nový!“
První zlomový okamžik s sebou přinesla rozjížďka s číslem šest. „Potáhla mě spojka a rozhodčí drží pásku aspoň pět sekund,“ vysvětloval Jakub Valkovič, proč se dostal do křížku s bílým tkalounem. Na svou vinu upozorňoval vedle stojící Michal Danko. Jenže nic naplat, Jakub Valkovič projel přes pásku jako první. Musel z kola ven a bitva o stupně vítězů přišla o jednoho žhavého favorita.
Po restartu ovládl šestou jízdu Petr Chlupáč, zatímco Michal Danko ještě v úvodní nájezdu minul dvěstěpadesátku s Pavlem Kuchařem v sedle. V osmé jízdě srovnal se svým klubovým kolegou krok Jan Kvěch svým poměrně přesvědčivým vítězstvím před Patrikem Mikelem. Pardubičan se svými čtyřmi body byl v řadách nejbližších pronásledovatelů pražské dvojice.
Byl v ní už Michal Danko a v rozjížďce s číslem sedm se mezi ně dostala rovnou celá trojice dalších závodníků, která za sebou projela cílem. Hlavní roli přitom sehrál Daniel Klíma. V úvodním nájezdu se dostal za Jarno de Vriese a nedopřál si pokoje, dokud Holanďana nepokořil v první zatáčce druhého okruhu. Jarno de Vries se na stejném místě o okruh později stal kořistí Václava Kvěcha.
Konečný verdikt jedenácté jízdy
Souboj dvojice neporažených viděla rozjížďka s číslem jedenáct a z pozice u mantinelu zamířil neomylně do vedení Petr Chlupáč. „Rozhodl start, neodstartoval jsem a zahrabal se,“ zdůvodňoval Jan Kvěch, proč zůstal za svým klubovým kolegou. Přesto se okamžitě jal sjednat nápravu.
Petr Chlupáč na vedoucí pozici neměl ideálně klidný život. Jan Kvěch útočil, seč mohl, jenže závodník před ním neudělal sebemenší chybičku. Vsadil proto na vabank poslední zatáčky. Udeřil z výjezdu a postaral se o divoký dojezd, když se oba ambiciózní kohouti hnali vstříc cílové rovince se zdviženými předními koly.
Petr Chlupáč komentuje svou porážku Jana Kvěcha v rozjížďce s číslem jedenáct:
„V cílový rovince jsem se vyděsil, měl jsem oči až na brejlích!“
Bylo vlastně rozhodnuto. Nikdo z ostatních závodníků nebyl v postavení, aby pražské duo ohrozil, natož pak porazil. Navíc řada z nich doháněla své vlastní bodové zpoždění. Jána Mihálika brzdila úvodní nula, ovšem pátou jízdu vyhrál stylem start – cíl. V rozjížďce s číslem devět mu život zkomplikovala kolize s Jarno de Vriesem v první zatáčce.
Rozhodčí Adam Jacksch však pozval k repete celou čtveřici a žarnovický dlouhán neměl konkurenci. Přesto však na začátku čtvrté série mohl kalkulovat s pouhými šesti body stejně jako Michal Danko, jenž v opakované deváté jízdě za sebou nechal Jarno de Vriese. Skóre svých obou krajanů vyrovnal Jakub Valkovič, který celá na čele rozjížďky s číslem deset strávil celé čtyři okruhy.
Za sebou měl Václava Kvěcha, který si však ustlal z úvodního výjezdu ve třetím okruhu. „Chytil jsem materiál a už to bylo,“ líčil plzeňský závodník. Přitom se skromností sobě vlastní nehovořil o svém sportovním gestu. Sotva se totiž vyhrabal zpod nafukovacího mantinelu, nemyslel na nic jiného, než odklidit svůj motocykl na trávník, aby nepřekážel závodníkům, kteří mezi tím objeli celé další kolo.
Nebližším sousedem obou Pražanů se v aktuální klasifikaci stal Patrik Mikel. Dvanáctou jízdu vyhrál jednoznačně před Janem Mackem, jenž při svém seznamování se s borským oválem, zvedal dnes dvakrát svůj motocykl ze země. Sotva pardubický Moravan protnul metu, měl o bod více než slovenské trio.
To mu vydrželo až do šestnácté jízdy. V ní se dnes již potřetí blýsknul skvělým startem Milan Dobiáš. Jenže Patrik Mikel jej podjel vnitřní stranou úvodní zatáčky, přičemž si za sebou táhnul Michala Danka jako na provázku. Jeho ostatní krajané sdíleli podobný osud a také přišli o bod. Ján Mihálik sice ve druhém oblouku třinácté jízdy předčil Daniela Šilhána, jenže Petr Chlupáč již mířil za svým čtvrtým primátem. A hned vzápětí se Jan Kvěch nasunul před Jakuba Valkoviče již v prvním nájezdu.
Vzhůru mířil také Daniel Klíma, který mohl jen litovat, že díky losu vyfasoval své starší kolegy naráz. A pak pochopitelně i pokaženého startu rozjížďky s číslem jedna. Každopádně se v patnácté jízdě vrátil na vítěznou cestu nastoupenou o devět rozjížděk dříve. Třetí trojku vybojoval v devatenácté jízdě, která se musela opakovat, když Michal Danko přišel o třetí místo díky pádu ve druhém nájezdu.
Daniel Klíma měl v té chvíli jedenáct bodů a mohl ještě snít o rozjezdu. Stejně jako Jakub Valkovič, který prve v osmnácté jízdě rychle poslal za svá záda excelentního startéra Milana Dobiáše. A konec konců i Jan Kvěch, jenž však po hladkém triumfu v rozjížďce s číslem sedmnáct disponoval čtrnácti body.
Jenže závěrečná jízda všem borcům snícím o rozjezdech zazvonila hlasitým budíkem. Petr Chlupáč nezaváhal již při vylétnutí pásky a svým patnáctibodovým maximem poslal Jana Kvěcha na druhou příčku pódia. Patrik Mikel dojel druhý, takže to byl on, kdo uzavřel společnost, jíž dekorovali poháry.
Návrat maxim Jaroslava Vaníčka
V dosavadním průběhu klasického šampionátu stopětadvacítek neztratil Vojtěch Šachl jeden bod. Po Slaném a Březolupech platnost toho axiomu vydržela dnes jen do čtvrté jízdy. Divišovský závodník vyhrál hned na úvod, když se v nájezdu do druhého kola posunul kolem Jana Jeníčka. Jaroslav Vaníček však odpověděl velkým sólem v rozjížďce s číslem dvě.
Během ní prožíval velké nervy Rudolf Belan, ale nikoliv z výkonů svého syna Bruna mířícího pro dva body, avšak kvůli pochybám, zda mu otevřel přívod paliva. Nakonec mohl být naprosto klidný. A to tím spíše, když Bruno Belan ve třetí jízdě dokázal ke svým dosavadním dvěma bodům dodat další tři za hladký triumf.
A pak přišla ona rozjížďka s číslem čtyři! Nejlepším startem se blýsknul Vojtěch Šachl, nicméně již v nájezdu do úvodní zatáčky byl Jaroslav Vaníček rychlejší. A stejně jako v případě velkých hochů bylo po souboji dvou hlavních favoritů rozhodnuto.
Ani Vojtěch Šachl, ani Jaroslav Vaníček již neměli sebemenší problém zvítězit i ve svých dvou zbývajících rozjížďkách. Ze hry o pódium záhy vypadl Jan Jeníček, když přišel o druhé místo v páté jízdy díky pádu v poslední zatáčce. A tak se třetím dnes stal Bruno Belan. Byť v rozjížďce s číslem šest podlehl Vojtěchu Šachlovi, tři body za dokonalý triumf v desáté jízdě k bronzu pohodlně stačily.
Hlasy z depa
„Na první mistrák krásnej‘ vstup do seriálu,“ radoval se Petr Chlupáč. „Byli jsme tu trénovat asi tejden zpátky. Věděli jsme co a jak a motorku nechali stejně nastavenou. Je těžký udržet Honzu za sebou, ale povedlo se. Všecko bylo v pohodě, Markéta bude zajímavá, budeme doma.“
„Neodstartoval jsem jednu jízdu a ztratil bod,“ vyprávěl Jan Kvěch o svém duelu s Petrem Chlupáčem. „Zkoušel jsem to nad něj, pod něj, ale nedostal jsem se tam. Je to jen bod, jsou ještě dva závody, uvidíme…“
„Na hovno,“ mračil se Patrik Mikel. „Hrozný, nešlo to, jak bych chtěl, stálo to za hovno. V hlavě mně něco přeskočilo a nechce se to vrátit zpátky. Takže na hovno, jak říkám. Teď se hlavně dostat do kupy.“
„Škoda té jedné jízdy,“ posteskl si Jakub Valkovič. „Potáhla mě spojka, rozhodčí drží pásku aspoň pět sekund. Neměl jsem to udělat, teď mi chybí body na třetí místo. Měl jsem rychlost, všechno bylo fajn, jen škoda té spojky.“
„Nic moc,“ bručel Daniel Klíma. „Škoda první jízdy. Pokazil jsem start. Páska nevylítávala, ubral jsem a v tu chvíli vylítla. Ale šlo to, mohlo to bejt‘ horší.“
1. Petr Chlupáč, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Jan Kvěch, Praha
3 3 2 3 3
14
3. Patrik Mikel, Pardubice
2 2 3 3 2
12
4. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
3 T 3 2 3
11
5. Daniel Klíma, Praha
1 3 1 3 3
11
6. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
0 3 3 2 2
10
7. Michal Danko, SK – Žarnovica
2 2 2 2 X
8
8. Daniel Šilhán, Pardubice
2 1 2 1 2
8
9. Jarno de Vries, NL – Plzeň
3 1 1 1 1
7
10. Pavel Čermák, Praha
– 2 1 2 0
5
11. Jan Macek, Kopřivnice
X 0 2 0 2
4
12. Václav Kvěch, Plzeň
2 2 F – –
4
13. Milan Dobiáš, Chabařovice
1 1 0 1 1
4
14. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
0 1 1 1 1
4
15. František Klier, Divišov
1 0 0 0 0
1
16. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
E – – – –
0
Poznámka:z hlavního závodu se omluvil David Pacalaj, z kvalifikace Michal Tomka a Sindy Weber; kvalifikace byla proto zrušena a Jarno de Vries, Michal Danko, Milan Dobiáš, Michal Baštecký a Václav Kvěch přímo nasazeni do závodu; žlutá karta Michal Danko v rozjížďce s číslem šest
Průběžné pořadí šampionátů
U21
U19
PLZ
TOT
5.5.
1.
1.
Petr Chlupáč, Praha
15
15
2.
2.
Jan Kvěch, Praha
14
14
3.
Patrik Mikel, Pardubice
12
12
4.
Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
11
11
5.
3.
Daniel Klíma, Praha
11
11
6.
4.
Ján Mihálik, SK – Žarnovica
10
10
7.
5.
Michal Danko, SK – Žarnovica
8
8
8.
6.
Daniel Šilhán, Pardubice
8
8
9.
7.
Jarno de Vries, NL – Plzeň
7
7
10.
Pavel Čermák, Praha
5
5
11.
8.
Jan Macek, Kopřivnice
4
4
12.
Václav Kvěch, Plzeň
4
4
13.
9.
Milan Dobiáš, Chabařovice
4
4
14.
10.
Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)
4
4
15.
11.
František Klier, Divišov
1
1
16.
12.
Michal Baštecký, Praha (250 ccm)
0
0
NC
NC
David Pacalaj, SK – Žarnovica
o
–
NC
Michal Tomka, SK – Žarnovica
o-Q
–
NC
NC
Sindy Weber, D – Kopřivnice (ACCR)
o-Q
–
Poznámky: o = přihlášen k závodu, ale omluven, o-Q = dtto v kvalifikaci
Landshut – 4. května
Český národní tým měl včera večer v Landshutu stejně jako loni hodně blízko k postupu do finále Speedway of Nations. V závěrečném rozstřelu nejprve vyřadil Slovince, nicméně poté pouze remízoval s Němci. A protože oni měli po základní části více bodů, doprovází do Togliatti Poláky a vítězné Švédy.