Březolupy – 27. dubna
Druhý přeborový závod v Březolupech měl po svých dvou sériích jediného neporaženého závodníka v osobě Martina Gavendy. Domácí borec přidal další trojku v rozjížďce s číslem devět, v níž změřil Petra Chlupáče a Ondřeje Smetanu. V šestnácté jízdě ztratil bod ve prospěch Zdeňka Simoty, ale přesto stál před závěrečnou pětinou v předsíni triumfu, jenž posléze potvrdil stylem start – cíl v devatenácté jízdě. Podobně konzistentní byl dnes již jen Petr Chlupáč. Toho kromě vítěze porazil již jen Jan Kvěch, takže se pražský junior dočkal svých prvních individuálních stupňů vítězů. Zato boj o třetí příčku byl otevřený až do poslední chvíle. Ondřej Smetana litoval již zmiňované rozjížďky s číslem devět a Patrik Mikel si z ní přivezl jen vypasenou nulu. Jan Kvěch zase nedokázal před sedmnáctou jízdou nastartovat motocykl. A když mu maminka Lenka, která se náramně činila v roli mechanika svého nejstaršího syna, nabízela stroj jeho bratra Václava, musel odmítnout, jelikož drahocenné vteřiny časového limitu uběhly. Zdeněk Simota se zprvu potýkal se správným nastavením motocyklu, ale nakonec dal do kupy dvanáct bodů. Na stejné skóre se dostal i Martin Málek, jenž se však o poznání víc nadřel. V rozjížďce s číslem patnáct se prodral z posledního místa na druhé přes Jaroslava Petráka a Michala Dudka, ob dvě jízdy později sebral dva body Danielu Klímovi až v poslední zatáčce. V rozjezdu však byl plzeňský Jihočech kapánek tvrdší. Dobrý dojem zanechali nejmladší závodníci. Michal Danko vyhrál svou první jízdu, přičemž změřil Patrika Mikela! Vítězství měl na dosah také Daniel Šilhán, nicméně hlavní slovo v jeho souboji s Janem Mackem a Danielem Klímou řekl přetržený primární řetěz. V mistrovském klání stopětadvacítek Vojtěch Šachl rozhodl o svém prvenství porážkou Jaroslava Vaníčka. Navzdory patáliím s karburátorem si spolu s nimi přišel pro pohár i Bruno Belan. Adam Bednář měl totiž pekelnou smůlu, když mu jisté vítězství v závěrečné jízdě vzala rozbitá řadicí páka.

Esa v kvalifikaci

Lukáš Hromádka vyrazil na trénink je se svými dioptrickými brýlemi, ochranné si zapomněl. Podobných událostí jsme měli dnes zaznamenat víc, avšak faktem zůstává, že druhý letošní přebor nabídl skvělé závody. Všechno odstartovalo kvalifikací.

Reglementy jsou nekompromisní v ohledu, že přímou účast v závodě má garantovanou pouze dvanáct nejlepších závodníků aktuální klasifikace. Jsou v tomto směru naprosto nekompromisní, padni komu padni. A tak se dnes o šanci bojovat v přeboru museli utkat i dva z elitní osmičky šampionátu jednotlivců, Martin Málek a Ondřej Smetana, jehož opožděnou přihlášku komise akceptovala až po omluvě Františka Kliera!

Protože po explozi motoru při kopřivnické první lize nejel Patrik Mikel úvodní závod seriálu ve Slaném, musel do kvalifikace také on. S prvním triumfem v úvodní jízdě neměl žádné problémy. Za jeho zády to však jen vřelo. Milan Dobiáš přišel o druhé místo během necelého kola, když jej v úvodním oblouku nejprve objel Václav Kvěch a ve druhém podjel také Milan Danko.

Ve druhé jízdě Martin Málek odvedl Ondřeje Smetanu. Smolařem celé kvalifikace se stal Michal Baštecký. Nejprve upadl na začátku druhého kola, aby ve třetí jízdě zůstal stát s poruchou a jako jediný se dnes do hlavního klání nedostal ani jako náhradník.

Sem naproti tomu neomylně zamířil Martin Málek, který již podruhé triumfoval stylem start – cíl. Pěkně na sebe upozornil také Michal Danko. Slovák dorazil ke startovnímu roštu se špatným žlutým povlakem, nicméně měl pod ním bílou přilbu, takže nápravu sjednal rovnou startmaršál.

Michal Danko si posléze nedal pokoje, dokud v úvodním nájezdu posledního kola nepodjel Václava Kvěcha. Postoupil však oba. Kvalifikace se uzavřela čtvrtou rozjížďkou. Ondřej Smetana ve druhém oblouku šel spodem do vedení před Patrika Mikela. Postup neminul ani jednoho, zatímco na Milana Dobiáše a Lukáše Hromádku zbyly náhradnické posty.

Patrik Mikel vysvětluje svůj pád po projetí cílem první jízdy:

„Otočil jsem se, zaradoval se a uklouzlo mně přední kolo. Naštěstí se nikomu nic nestalo.“

Vlastní závod rozehrál nejlépe Patrik Mikel, který se po skvělém startu ujal vedení v rozjížďce s číslem jedna. Zdeněk Simota v první zatáčce objel Václava Kvěcha a Jaroslava Petráka, aby se rovnou opřel do domácího odchovance v pardubické vestě před sebou. Jenže Patrik Mikel nepolevil a z první příčky se zřítil až po projetí cílem. Všichni závodníci za ním se mu však stačili vyhnout.

V rozjížďce s číslem dvě si Michal Škurla stěžoval, že se mu na startu protočila bezdušová pneumatika. Martin Gavenda však stejný problém neměl a v první zatáčce předčil Michala Dudka. Vzápětí Martin Málek celá čtyři kola hlídal Ondřeje Smetanu, jenž v první zatáčce vyhnal Jana Macka a Filipa Hájka. V rozjížďce s číslem čtyři vyhrál Jan Kvěch stylem start – cíl.

 

Gejzír skvělých momentů i nečekaných překvapení

Nedá se říct, že by Martin Gavenda musel při svých cestách za plochou dráhou vstávat se slepicemi. Celá řada stadiónů je od Březolup vzdálená natolik, že potřebuje vyrážet již ve chvíli, kdy nejvytrvalejší slepice ještě sedí v hospodě. V tomto ohledu mu březolupské podniky nabízejí výrazný bonus. Na druhou stranu mu všichni jeho sousedé dávají najevo, jak rádi by ho viděli na stupních vítězů.

Dnes Martinu Gavendovi v tomto směru mělo všechno vycházet. V rozjížďce s číslem šest nedal ani náznak šance Martinu Málkovi. Klíčový triumf moravskému závodníkovi však přinesla devátá jízda. V ní Martin Gavenda jen ujížděl Petr Chlupáčovi, který se musel bránit Ondřeji Smetanovi a Patriku Mikelovi. A po třech sériích neohroženě vedl.

Za sebou měl Martina Málka a Jana Kvěcha, kteří ztratili po bodu. Pražanovi jej sebral Ondřej Smetana, který se dostal do vedení sedmé jízdy hned s vylétnutím pásky. Jan Kvěch zachoval svůj sympatický zvyk a proháněl svého staršího klubového kolegu až na metu, nicméně musel zaknihovat prohru. Martina Málka porazil přímo leader v šesté jízdě, jak již víme.

Nicméně Martin Málek byl po Patriku Mikelovi v první a Petru Chlupáčovi v osmé jízdě třetí borec, jenž dnes porazil Zdeňka Simotu, který se zpočátku hodně trápil s nastavením svého motocyklu. Přitom právě v rozjížďce s číslem dvanáct byl Jihočech v plzeňské vestě na nejlepší cestě konečně protnout metu jako vítěz.

Ujal se totiž vedení, po němž prahnul také Michal Škurla. Toho však Martin Málek v prvním oblouku vyvezl nemilosrdně na mantinel. Rovnou z chodu na protilehlé rovince udeřil na Zdeňka Simota. Jemu se do druhého nájezdu zvedl motocykl na zadní a Martin Málek jej elegantně minul po jeho pravici.

Březolupský ovál dnes opět dostál své pověsti kvalitně připravené trati. Viděli jsme skvělé souboje a dočkali se i řady překvapení. První naservíroval Michal Danko. V rozjížďce s číslem pět odstartoval jako plochodrážní pánbůh. A pak jel, jel a jel. Patrik Mikel musel v první zatáčce odrážet Michala Dudka. Poté se pustil do slovenského juniora, jenže ten neuhnul z ideální stopy ani o milimetr. Nedopřál si luxus jediné chybičky a prvně ve svém sedmnáctiletém životě dojel k šachovnicové vlajce jako první.

Michal Danko komentuje první vítězství své kariéry v rozjížďce s číslem pět:

„Poprvé jsem byl první, když jsem naposledy vedl, odváželi mě vrtulníkem. Bál jsem se, abych nespadl. Porazil jsem Patrika Mikela a to už něco znamená!“

Blízko k vítězství měl i Daniel Šilhán. V rozjížďce s číslem deset se nenechal odradit, když Jan Macek vezl jeho a Jaroslava Petráka na mantinel. Na protilehlé rovince na kopřivnického závodníka opět útočil a v nájezdu do druhého kola převzal vedení. Jenže vyhráno neměl ani zdaleka.

Jan Macek udeřil spodem, jenže Daniel Šilhán byl na vnějšku rychlejší. Společně objeli bok po boku celý jeden okruh. Do toho zezadu tlačil Jaroslav Petrák a ani Daniel Klíma nechtěl do svého boxu přivézt vypasenou nulu. Konec dramatu však napsal pochybný scénárista.

Na cílové rovince předposledního kola totiž Danielu Šilhánovi prasknul primární řetěz. „Byl novej‘, úplně dobrej‘,“ nemohl pardubický závodník uvěřit svým očím. Kousek pokračoval setrvačností. Pak seskočil ze sedla a zbývající vzdálenost k Rostislavu Zúfalému s šachovnicovou vlajkou v ruce doběhl po svých. Jenže místo trojky na něho v cíli nečekalo vůbec nic.

 

Nečekaný závěr

Michal Škurla vyhrál třináctou jízdu stylem start – cíl, ale jeho otce Tomáše a mechanika Lukáše Háska v depu čekala šichta navíc. Jejich svěřenci totiž ulétl šteft na spojce. Zapotil se i Antonín Dudek, protože na motocyklu jeho syna Michala se vysypalo ložisko v kole. Jak Pražan, tak Slaňák již ovšem byli mimo pásmo útoku na pódium.

K němu si však namířil Ondřej Smetana, který však po nepovedené rozjížďce s číslem devět musel vyhrávat. v rozjížďce s číslem čtrnáct se mu to povedlo, když za sebou udržel Daniela Klímu, jenž v první zatáčce objel Václava Kvěcha. Po poháru prahnul také Petr Chlupáč. Zatímco se v patnácté jízdě pevně usadil v čele, Martin Málek zpackal start.

Jiný by se v duchu s myšlenkami na pódium rozloučil, avšak Martin Málek měl k defétismu daleko jako současný trestně stíhaný premiér k abdikaci. Jenže Jaroslav Petrák ne a ne se pustit posledního bodu. Až ve třetím kole se březolupský borec dostal před něho vnějškem druhé zatáčky. A jak byl rozjetý, ještě v posledním oblouku objel druhého Michala Dudka.

Čelo aktuální klasifikace se přitom zplošťovalo. Martin Gavenda v šestnácté jízdě vystřelil za svým čtvrtým triumfem jako z děla. Jenže Zdeněk Simota konečně vychytal set up svých motocyklů a v úvodním výjezdu se mihnul do vedení jako blesk.

Zdeněk Simota komentuje svou porážku Martina Gavendy v rozjížďce s číslem šestnáct:

„Přece ho tam nepustím! Sice to má najetý, trénoval tady tři dny, ale míchá s tím pěkně!“

Martin Gavenda se musel pustit do křížku s Janem Kvěchem. Pražan měl problém s elektrickým okruhem, motocykl mu prskal jako vzteklý kocour a přesto se obořil na místního borce, který právě přicházel o svůj první dnešní bod. Ve druhém kole to ve druhé zatáčce přehnal a do Martina Gavendy vrazil. Přesto neslevil ze svých útoků, jenže cestu dopředu nenašel.

Martin Gavenda tím pádem vedl o bod před Martinem Málkem a Petrem Chlupáčem, na něž Zdeněk Simota, Ondřej Smetana a Jan Kvěch ztráceli další bod. Jenže v poslední zatáčce nabraly události nečekaný spád. Všechno odstartoval Jan Kvěch.

Poslední úprava oválu se chýlila ke konci a on se svým mechanikem Michalem Pospíšilem nemohl nastartovat motor. „Nefunguje motorka,“ krčil rameny. „Z druhý jsem půjčil bráchovi šroub na karbec, takže není připravená.“

Jeho maminka Lenka se činila v boxu svého staršího syna Václava. Nabídla mu jeho stroj, jenže dvouminutový limit plynul rychlostí Niagarských vodopádů. Jan Kvěch si proto ani nenasadil přilbu a musel se rozloučit se svými pódiovými ambicemi. Během dalších desítek sekund přišel o stupně vítězů také Martin Málek.

I jeho poslední start by se do učebnic ploché dráhy mohl dostat maximálně jako odstrašující příklad. Patrik Mikel před ním v úvodním oblouku podjel Daniela Klímu. Na něho však Martin Málek narazil jako na neprůstupnou betonovou hráz. Ztekl ji až v samotném závěr. V posledním nájezdu zaskočil pražského juniora zevnitř a protáhnul se pro dva body.

Jenže ty na přímé umístění mezi nejlepšími třemi bez rozjezdu nestačily. Na naštvání Daniela Klímy však ano. V depu dal do plechového boxu takovou ránu, za níž by se nemusel stydět ani Matěj Kůs v dobách své největší slávy. A bodejť by ne. Hned na začátku musel zastavit, když se mu kvůli protékajícímu metylu začal přidírat motor. Spolu s otcem Romanem se v depu nezastavili až do konce, ale body jim unikaly.

Naproti tomu Petr Chlupáč byl spokojen. V osmnácté jízdě triumfoval stylem start – cíl. Když projížděl cílem, věděl, že má jisté svou první bednu v individuálním seniorském závodě. Vzápětí Martin Gavenda zvenčí úvodní zatáčky předčil Filipa Hájka a mohl se jít chystat oslavy svého triumfu. To samé v rozjížďce s číslem dvacet Zdeněk Simota provedl Ondřeji Smetanovi.

Plzeňský Jihočech si otevřel dvířka do rozjezdu. V něm si Martin Málek složil reparát ze startovní pohotovosti. Jenže Zdeněk Simota stál až u mantinelu a opřel se o hutný materiál. A jelikož byl ve výjezdu hodně razantní, sebral Martinu Málkovi vedení i nejnižší stupínek pódia.

 

Smůla jednoho, obrovské štěstí dvou dalších

Doprovodné mistrovské klání stopětadvacítek otevřel Jaroslav Vaníček. V rozjížďce s číslem jedna upaloval pro první tři body před Lubošem Krejčou, který udržel druhou příčku navzdory soustavnému tlaku a drobnému ťukanci od Jana Jeníčka. Vojtěch Šachl reagoval podobnou mincí, když ve druhé zatáčce před sebe nepustil Matouše Kameníka. A když se velkým sólem hned vzápětí prezentoval také Bruno Belan, zdálo se, že první trojice bude stejná jako před týdnem ve Slaném. Ona nakonec také byla, jenže…

Adam Bednář se v rozjížďce s číslem dvě nechal objet od Matouše Kameníka, ale v páté jízdě to divišovskému závodníkovi vrátil velkým sólem i s úroky. A dalšího primátu se Pražan dočkal hned v rozjížďce s číslem sedm.

Vystřelil jako z děla. Bruno Belan, jemuž prve ve čtvrté jízdě v navázání druhého uzlu na vítěznou šňůru zabránil Jan Jeníček, se sice dostal v úvodním oblouku před něho. Ovšem Adam Bednář nabyl nazpět vrchu již ve výjezdu. Jan Jeníček tentokrát do jejich duelu nezasáhl a dojel do cíle třetí.

Adam Bednář měl po třech startech sedm bodů, Bruno Belan a Jan Jeníček po pěti. Více měli jen Vojtěch Šachl a Jaroslav Vaníček. Divišovský borec se dostal do čela, když v šesté jízdě svého pražského soka odvedl. Jaroslav Vaníček posléze opanoval sedmou jízdu, avšak Vojtěch Šachl si hladkým prvenstvím hned v další rozjížďce udržel čistý štít.

Kraloval i desáté jízdě, což z něho udělalo celkové vítěze. Matouš Kameník inkasoval druhou dvojku, aby skončil těsně pod pódiem, zatímco Jan Jeníček uštval Matěje Frýzu až na metě. V rozjížďce s číslem jedenáct se Adam Bednář blýsknul dalším startem z kategorie snů.

Řítil se protilehlou rovinkou s náskokem na Jaroslava Vaníčka a Bruna Belana. Když náhle ve druhé zatáčce zpomalil. Všichni ho předjeli a on se zase rozjel, aby znovu ztratil tempo. Celé se to opakovalo ještě několikrát, když Adam Bednář konečně dorazil do cíle, ale jako beznadějně poslední.

Záhada se vysvětlila v depu. Měl stržený tisícihran na řadící páce, která mu pravidelně zařazovala neutrál. Jaroslav Vaníček díky zděděnému triumfu skončil v závodě druhý, Bruno Belan, jehož v závěru provázely problémy s karburátorem, třetí.

 

Hlasy z depa

„Všechno fungovalo,“ radoval se Martin Gavenda. „Od startu mi to šlo. Fakt mně to dneska sedlo, byla to velká výzva, všichni lidi tady v Březolupech, co jsem potkával, říkali, že bych měl být na bedně. Vyhrál jsem i díky tomu, mám z toho radost. Komplet by byl dobrý, čtrnáct bodů je ale taky dobrých.“

„Vynahradil jsem si to za Slaný,“ komentoval Petr Chlupáč své první individuální pódium v seniorské soutěži. „Tam nebyl přebor špatnej‘, bedna je ale bedna. Dneska to fungovalo, jsme tady jen s tátou bez Adi Rymela. A zvládli jsme to dobře.“

„První tři rozjížďky jsem spekuloval s nastavením,“ pustil se Zdeněk Simota do vyprávění. „Dělal jsem všechno obráceně. Prokoučoval jsem to vždycky po startu, protože to ztrácelo z výjezdu. Teď ty dvě poslední jízdy a rozjezd byly lepší. V rozjezdu jsem si stoupnul schválně od prken, věděl jsem, že tam je materiál. Vletěl jsem tam, objel ho a ve výjezdu to bylo natěsno. Chtěl bych za pomoc poděkovat Pupymu a Edovi Kutačovi.“

„Jeden závod jsem vyhrál,“ žertoval Martin Málek na téma svého vítězství v kvalifikaci. „Bylo to tvrdé a suché, nějak jsem se v některých jízdách nechytal. Předvedl jsem ale trošku vzrůšo pro diváky, musel jsem to poladit. Škoda rozjezdu, Zdenda mě překvapil, byl trošku tvrdší. Nechal jsem mu místo, myslel jsem, že změkne, ale nezměknul. Uvidím příště.“

„Žádná sláva,“ bručel Ondřej Smetana. „Moc silnejch závodníků jsem neporazil. Ve třetí, nejdůležitější jízdě jsem body neudělal. Měl jsem vyhrát, ale bohužel. Chyběl kousek. Svět se nezboří…“

„Super, konečně super a s úsměvem po závodech,“ byl Patrik Mikel spokojený. „Doladili jsme to, škoda té nuly. Neprokličkoval jsem to mezi nima, nebylo místo. Jezdil jsem vždycky první jízdy, neměli jsme se, o co opřít. Ale jsem spokojený. Asi bylo potřeba změnit prostředí a nezávodit jen v Praze. Doufám, že to bude pokračovat a není to jen výjimka.“

„Nedařilo se,“ pokrčil Jan Kvěch rameny. „Pak motorka nechtěla jet a sabotovala to. Už v šestnáctý jízdě to párkrát prsklo, když jsem šel na start. Přijel jsem do depa, zhasnul jsem motor. A už jsem to nenastartoval. Kouknu se na to až v Praze.“

„Dneska se moc nedařilo,“ posteskl si Michal Škurla. „Nemoh‘ jsem to nastavit. Poslední dvě rozjížďky mi už šly. Škoda…“

„Čekal jsem to lepší,“ netajil se Michal Dudek. „Ale dobrý, v pohodě. Neztrácím chuť, dneska se nedařilo, ale prvního jedu do Lübbenau. Za jedničky se nestřílí, je teprve začátek sezóny. Loni jsem přebor nejezdil vůbec a podle toho to vypadalo. Trénink dělá mistra, dveře se letos teprve otevíraj‘, mám dva tréninky, dva závody.“

„Je to smůla z prvnho místa,“ vracel se Daniel Šilhán ke svému odstoupení v rozjížďce s číslem jedenáct. „Novej‘, dobrej‘ řetěz! První jízda v pohodě, druhou jsem pokazil, třetí byla super, rameno na rameni, loket na loket. Bralo mě to, mám novej‘ motor, tak jsem to konečně prodal. Jelo mi to super, prostě jsem si pěkně zajezdil.“

Kvalifikace:

1. Martin Málek, Březolupy	3 3	6
2. Ondřej Smetana, Praha	2 3	5
3. Patrik Mikel, Pardubice	3 2	5
4. Michal Danko, SK – Žarnovica	1 2	3 (los)
5. Václav Kvěch, Plzeň	2 1	3 (los)
6. Milan Dobiáš, Chabařovice	0 1	1
7. Lukáš Hromádka, Kopřivnice	1 0	1
8. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	F E	0

Poznámka: z původně přihlášených se omluvil František Klier, jeho místo zaujal Ondřej Smetana, jenž prošvihnul lhůtu 72 hodin pro přihlášení

Hlavní závod:

1. Martin Gavenda, Březolupy	3 3 3 2 3	14
2. Petr Chlupáč, Praha	2 3 2 3 3	13
3. Zdeněk Simota, Plzeň	2 2 2 3 3	12+3
4. Martin Málek, Březolupy	3 2 3 2 2	12+2
5. Ondřej Smetana, Praha	2 3 1 3 2	11
6. Patrik Mikel, Pardubice	3 2 0 2 3	10
7. Jan Kvěch, Praha	3 2 3 1 –	9
8. Michal Škurla, Praha	1 0 1 3 2	7
9. Michal Dudek, Slaný	2 1 2 1 1	7
10. Jan Macek, Kopřivnice	1 0 3 E 1	5
11. Jaroslav Petrák, Pardubice	1 1 2 0 1	5
12. Daniel Klíma, Praha	E 1 1 2 1	5
13. Filip Hájek, Praha	0 0 1 1 2	4
14. Michal Danko, SK – Žarnovica	0 3 0 – 0	3
15. Václav Kvěch, Plzeň	0 1 0 1 0	2
16. Daniel Šilhán, Pardubice	1 0 E 0 0	1
17. Milan Dobiáš, Chabařovice (res)	0	0
18. Lukáš Hromádka, Kopřivnice (res)	0	0

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	BŘE	TOT
	20.4.	27.4.
1. Zdeněk Simota, Plzeň	15	12	27
2. Petr Chlupáč, Praha	12	13	25
3. Martin Gavenda, Březolupy	10	14	24
4. Jan Kvěch, Praha	13	9	22
5. Michal Škurla, Praha	9	7	16
6. Michal Dudek, Slaný	8	7	15
7. Daniel Klíma, Praha	9	5	14
8. Jaroslav Petrák, Pardubice	9	5	14
9. Hynek Štichauer, Pardubice	13	NS	13
10. Martin Málek, Březolupy	NS	12*	12
11. Ondřej Smetana, Praha	NS	11*	11
12. Patrik Mikel, Pardubice	o	10*	10
13. Jan Macek, Kopřivnice	4*	5	9
14. Filip Hájek, Praha	4	4	8
15. Daniel Šilhán, Pardubice	6	1	7
16. Václav Kvěch, Plzeň	3*	2*	5
17. Michal Danko, SK – Žarnovica	NS	3*	3
18. Milan Dobiáš, Chabařovice	3*	0*	3
19. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm)	2	NS	2
20. Lukáš Hromádka, Kopřivnice	NS	0*	0
21. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	0*	NQ	0
22. František Klier, Divišov	DNR*	o-Q	0
23. Roman Marek, Kopřivnice	DNR*	NS	0
NC Pavel Čermák, Praha	o-Q	NS	–

Poznámka: prvních dvanáct má zajištěnou účast v dalším závodě přeboru; o = přihlášen k závodu, ale omluven, o-Q = dtto v kvalifikaci; NQ = nekvalifikoval se; * účastník kvalifikace

---

MR 125 ccm:

1. Vojtěch Šachl, Divišov	3 3 3 3	12
2. Jaroslav Vaníček, Praha	3 2 3 3	11
3. Bruno Belan, Slaný	3 2 2 2	9
4. Matouš Kameník, Divišov	2 2 2 2	8
5. Adam Bednář, Praha	1 3 3 0	7
6. Luboš Krejča, Praha	2 1 0 3	6
7. Jan Jeníček, Pardubice	1 3 1 1	6
8. Matěj Frýza, Plzeň	2 1 2 0	5
9. Josef Černý, Plzeň	0 1 0 2	3
10. František Hřib, Březolupy	1 0 1 1	3
11. Štěpán Ševčík, Plzeň	0 0 1 1	2

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	BŘE	TOT
	20.4.	27.4.
1. Vojtěch Šachl, Divišov	12	12	24
2. Jaroslav Vaníček, Praha	11	11	22
3. Bruno Belan, Slaný	11	9	20
4. Jan Jeníček, Pardubice	9	6	15
5. Matouš Kameník, Divišov	3	8	11
6. Matěj Frýza, Plzeň	5	5	10
7. Adam Bednář, Praha	2	7	9
8. Mateusz Lopuski, PL	8	NS	8
9. Luboš Krejča, Praha	NS	6	6
10. Štěpán Ševčík, Plzeň	4	2	6
11. Josef Černý, Plzeň	1	3	4
12. Antoni Kawczynski, PL	4	NS	4
13. František Hřib, Březolupy	NS	3	3

Foto: Karel Herman