Slangerup a Lonigo – 19. května
Česká plochá dráha se postupu v kvalifikaci o SGP 2019 nedočkala ani ve večerním mítinku v Lonigu. Václav Milík tady skončil pátý. Tři postupová místa si zajistili Kenneth Bjerre, David Bellego a Kevin Wölbert, přičemž dva posledně jmenovaní vyřadili v rozjezdu Chrise Harrise. V dánském Slangerupu posunuly deště začátek závodu o pět hodin. Zvítězil Krzysztof Kasprzak, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Jack Holder a Niels Kristian Iversen. V Dánsku žádný z Čechů nestartoval, takže poslední postupové naděje mají ve svých rukou Zdeněk Simota a Matěj Kůs, kteří nastoupí v pondělí v Abensbergu.
Niels Kristian Iversen, Krzysztof Kasprzak a Jack Holder stojí na pódiu ve Slangerupu
Slangerup:
1. Krysztof Kasprzak, PL
3 1 3 3 3
13
2. Jack Holder, AUS
3 3 2 2 2
12
3. Niels Kristian Iversen, DK
3 2 2 1 3
11
4. Robert Lambert, GB
2 3 3 0 2
10
5. Brady Kurtz, AUS
1 1 2 3 3
10
6. Timo Lahti, FIN
3 3 1 2 1
10
7. Jacob Thorssell, S
2 3 3 0 F
8
8. Mikkel Michelsen, DK
2 1 0 3 2
8
9. Kim Nilsson, S
0 2 1 3 1
7
10. Lasse Frederiksen, N
0 2 2 1 2
7
11. Daniel Bewley, GB
ex 0 1 2 3
6
12. Anders Thomsen, DK (res)
3 1
4
13. Jevgenij Kostigovs, LAT
1 2 0 1 0
4
14. Jesse Mustonen, FIN
2 0 0 1 1
4
15. Andreas Lyager, DK (res)
1 2
3
16. Glenn Moi, N
0 1 1 0 0
2
17. Bradley Wilson-Dean, NZ
1 X – – –
1
18. Vitalij Lysak, UA
0 0 0 0 F
0
Lonigo:
1. Kenneth Bjerre, DK
3 3 2 2 3
13
2. David Bellego, F
2 2 3 3 2
12+3
3. Kevin Wölbert, D
3 3 2 2 2
12+2
4. Chris Harris, GB
3 2 2 3 2
12+1
5. Václav Milík, CZ
0 3 1 3 3
10
6. Andreas Jonsson, S
1 2 3 1 3
10
7. Linus Sundström, S
2 1 3 3 1
10
8. Bartosz Smektala, PL
1 2 3 E 3
9
9. Rohan Tungate, AUS
3 1 0 2 2
8
10. Nicolas Covatti, ARG
2 3 1 ex 1
7
11. Daniele Tessari, I
2 1 0 1 1
5
12. Tero Aarnio, FIN
1 1 1 2 E
5
13. Davis Kurmis, LAT
0 0 2 0 1
3
14. Denis Štojs, SLO
0 0 1 1 0
2
15. Mathieu Tresarrieu, F
1 0 E 1 ex
2
16. Roland Benkö, H
0 E 0 E –
0
17. Alessandro Milanese, I (res)
0 0
0
Celkové zpoždění závodu ve Slangerupu činilio bezmála pět hodin
Rovno – 19. května
Své první individuální pódium s pětistovkou dobyl Jan Kvěch v dubnovém přeboru v Březolupech. Od té doby se na mu evidentně dekorování vítězů zalíbilo. A svůj reprezentační debut v klasické kubatuře proměnil ve druhé místo evropského juniorského šampionátu v Rovně, kde v rozjezdu porazil Wiktora Lamparta. Triumfoval Igor Kopec-Sobczynski, jehož si čeští diváci pamatují z jeho stoěptadvacítkářských časů.
Wiktor Lampart, Igor Kopec-Sobczynski a Jan Kvěch na stupních vítězů
Žarnovica – 19. května
Pouze pro trojici na stupních vítězů vede další kvalifikační cesta vstříc elitní Speedway Grand Prix 2019. V Žarnovici tuto nelehkou podmínku splnili Matej Žagar, Antonio Lindbäck a Janusz Kolodziej. Postupové síto mělo příliš tenké dírky pro oba české závodníky, kteří se ovšem na slovenském ovále neztratili. Eduard Krčmář byl pátý, Josef Franc devátý.
Antonio Lindbäck, Matej Žagar a Janusz Kolodziej stojí na stupních vítězů
Chabařovice – 19. května
Čtvrtý podnik pohárové série stopětadvacítek PRO-TEC Speedway Mini Cup provázela menší účast závodníků. Do Chabařovic jich přijelo jen sedm. Prim mezi nimi hrál Jaroslav Vaníček. Po vítězstvích na velké dráze v Plzni a v šampionátu na krátkých oválech v Plzni minulý týden dosáhl dnes zajímavého hattricku ve třetí české soutěži kolibříků. Neztratil přitom jediný bod.
Vedle tradičního poháru dostal Jaroslav Vaníček také pouťový koláč a volnou vstupenku na atrakciFinále A: zleva Vojtěch Šachl, Jan Jeníček a Jaroslav Vaníček
Do finále A postoupil jednoznačně také Jan Jeníček, který byl nakonec druhý. O posledním soupeři musel při rovnosti bodů rozhodnout rozjezd. Vojtěch Zamazal v něm upadl, takže postoupil Vojtěch Šachl.
Matěj Frýza si bohužel zlomil ruku
Pád bohužel vyřadil Matěje Frýzu již v rozjížďce s číslem jedenáct. Jeho následek je bohužel krutý, protože si zlomil pravou ruku v zápěstí. Plzeňskému závodníkovi, který minulé úterý poprvé stál na stupních vítězů za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme brzké uzdravení.
Zábava na pouti
Finále C se nakonec vůbec neuskutečnilo. Lukáš Vinter totiž první rozjížďku vyhrál. Další dvě ale nedokončil a opustil dráhu a do posledních dvou nenastoupil.
Vložené jízdy tentokrát obstarali tři mladící. Ke zkušenějším Tony Katrovi a Karlovi Průšovi se přidal i nováček z Chabařovic. Sedmiletý Petr Marek zkouší kouzlo levých zatáček teprve čtrnáct dnů.
Po závodech si kluci mohli zatrénovat i na velké dráze. A pak už následovala zábava na pouti, na kterou se děti hrozně těšily.
Stupně vítězů byly bez Matěje Frýzy, který odjel do nemocnice
C
B
A
TOT
1. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 3 3
3
15
2. Jan Jeníček, Pardubice
2 3 3 3
2
13
3. Vojtěch Šachl, Divišov
3 2 2 2
1
10
4. Vojtěch Zamazal, Slaný
2 2 3 2
3
12
5. Adam Nejezcheba, Ch.
1 2 1 3
2
9
6. Matěj Frýza, Plzeň
X 3 2 X
–
5
7. Lukáš Vinter, Praha
3 R R –
–
3
Poznámka: při rovnosti bodů rozhodl o obsazení finále A rozjezd s výsledkem Vojtěch Šachl; Vojtěch Zamazal F
Vložené jízdy:
Tony Katra (Slaný), Karel Průša (Slaný), Petr Marek (Chabařovice)
Žatec – 19. května
Polepy, půlka června roku 1969. Jan Holub nemá ještě svůj druhý titul mistra republiky jistý. Musí odrazit nápor Františka Ledeckého, který triumfy ve Vracově a v Liberci vyrovnal jeho vítězství ve Slaném a v Olomouci. Diváci se rozhodně nenudí. Již dopoledne viděli finále juniorů do třiceti let. A čeká je další atrakce. Šestiletého Karlíka s motocyklem, který mu postavil tatínek, již znají. Jenže nyní mu přibyl soupeř. Jen o chloupek starší Toník si ve vzájemném měření sil rychle získal vrch, protože jeho maličká Honda Monkey dovezená jeho otcem z Anglie má řazení. Oběma chlapcům stály u kolébek sudičky, které musely milovat plochou dráhu, jelikož se jejich jména stala pojmy nejen na domácích oválech. Dnes po padesáti letech se historie opakuje a Karlíkův syn Karlík v sedle doma vyrobeného motocyklu KPR statečně závodí s jiným Toníkem, který řídí továrně vyrobený speciál.
Sovětský velocipednyj dvigátěl vs. japonská Opice
Píše se rok 1969 a Karel Průša prostřední sedlá motocykl, který mu postavil jeho tatínek Karel
Karel Průša, dlužno dodat, že toho jména prostřední, se s Antonínem Kasperem, pro pořádek připojme mladším, vskutku poprvé setkal v severočeských Polepech před půlstoletím. Kariéry jejich otců směřovaly ke konci a oba se snažili vychovat své nástupce.
Dnešní muži ze Shupy v té době ještě ani nestačili začít mutovat, proto bylo nutno stavět motocykly pro malé kluky svépomocí. Karel Průša sestavil motocykl s použitím pomocného motorku pro jízdní kola, jenž si dovezl kdysi ze závodů v SSSR. Vyrobil rám z cyklistických trubek, doplnil řidítka a kola z dvoukoláku.
Píše se rok 2018 a Karel Průša nejmladší sedlá motocykl, který mu postavil jeho tatínek Karel
Podobnou cestou se vydal i Antonín Kasper. Jenže jeho syn doma sestavený stroj záhy vyměnil za Hondu Monkey, jíž mu tatínek pořídil během svého britského angažmá. Je docela pravděpodobné, že se svého prvního vítězství dočkal právě v Polepech ve zvláštní jízdě s Karlem Průšou. Toho však nečekala podobně přímočará plochodrážní kariéra jako kluka, který jej před padesáti lety porazil.
Plohcodrážní cesty Karla Průši a Antonína Kaspera se po setkání v Polepech 1969 na dlouho rozešly
Karel Průša starší totiž již napřesrok pověsil kombinézu na hřebík a se sportem levých zatáček ztratil kontakt, už jen proto, že žatecká Flóra dávno žila jen v plochodrážních dějinách. Karel Průša mladší se našel v motokrosu a k ploché dráze se dostal až po vojně ve svých třiadvaceti. Jak pozdě s ní začal, dlouho u ní vydržel, jelikož jeho posledním závodem se v říjnu 2006 stala baráž Mšena s Pardubicemi o extraligu.
Při sobotním Memoriálu Antonína Vildeho se medaile dostaly i na Tonyho Katru (vlevo) a Karla Průšu
Není to tak dlouho, co se jeho proslulý Renault Espace s dobrými osmi sty tisícovkami kilometrů na tachometru začal být k vidění poblíž našich minioválů. Synek Karel po nich kroužil s malým motokrosovým strojem Nitro. Minulý týden v Plzni však poprvé plochodrážní veřejnosti představil stroj KPR, s nímž se objevil i v sobotu ve Slaném. Podobně jako v předchozích letech mu tréninkovým sparingpartnerem byl Tony Katra, který od loňského léta sedlá první prototyp motocyklu Micro Shupa.
Zmenšený, ale opravdový plochodrážní motocykl
Motocykl KPR se poprvé širší veřejnosti představil minulé úterý při juniorce v Plzni
Rodinná tradice u Průšových pokračuje i v ohledu stavění motocyklu. „Je fakt, že motorku jsem udělal, ale ne úplně všechno,“ říká Karel Průša prostřední. „Nějaký díly rámu Stuha jsem dostal od Tomáše Uhra. Střední díl jsem vyráběl sám z velký motorky. Zkrátil jsem ho a upravil. Motor je z tý čínský motorky, co na ní Kája jezdil. Táta si přivez‘ motor z Ruska, to je kousek, já ho mám až z Číny (smích).“
Srdcem motocyklu je motor Nitro 90 s odstředivou spojkou
Doba se pochopitelně mění a současný motocykl je na rozdíl od stroje ročníku 1969 na první pohled k nerozeznání od plochodrážního speciálu. „Vyřezával jsem šasi z duralovýho plechu,“ popisuje Karel Průša výrobu. „Rámovinu jsem rozřezal a posvářel, aby to byla plochodrážní motorka ve zmenšené podobě. V Shupě jsem koupil obě kola, lepší karburátor a vejfuk na stopětadvacítku. A vzniklo z toho tohle.“
Karel Průša si zvyká na větší motocykl
Upřímně řečeno, ukazovací zájmeno tohle není příliš trefné pojmenování závodního motocyklu, byť v dětské velikosti… „Na dečce mám KPR,“ usmívá se Karel Průša nad náznakem otázky, jakou značkou své povedené dílo korunoval. „To znamená Karel Průša Racing. Dečky jsou ještě moje, ale ty sponzoři mi fungujou ještě i po dvanácti letech. Nebyl důvod je tam nenechat.“
Karel Průša pro svůj motocykl KPR výhledově počítá s motorem Shupa 125
Motocykl skýtá potenciál pro další vývoj. „Zatím je tam devadesátka z toho dirt bike,“ vidí Karel Průša prostor pro práci s pohonným agregátem. „Potřebuje baterku na startování, zadní kolo nejde roztočit kvůli odstředivý spojce, ale počítám, že ji odstřihnu natrvalo. V budoucnu bych chtěl používat stopětadvacítku motor. Šáska jsou jiný, ale držáky na motor stejný.“
Duben ještě zastihnul otce a syna Průšovy při tréninku s malým motokrosovým motocyklem
A jak se Karel Průša dívá na výkony svého synka v soubojích Tony Katrou? „Tony jede hezky, smykuje, Kája se s tím seznamuje,“ hodnotí. „Naše motorka má jízdní vlastnosti jako plochodrážka a rozměry jako malá Shupa. Oproti dirt biku je to ale větší rozměrovej‘ skok a Kája je opatrnější. Nevadí mi to, je mu teprve sedm let a má spousty času se to naučit. Je lepší, když jezdí s respektem než, aby upad‘ a něco se mu stalo.“
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a archív Karla Průši