Varšava – 11. května
Ještě jsem si pořádně neužil začátek sezóny v Goričanu a byla tu Varšava. Kdysi se říkalo, že plochá dráha do polského hlavního města nepatří a relativně donedávna tomu skutečně tak bylo. Osm let ale toto tvrzení neplatí. Stadion Narodowy, letos mimochodem se jelo s otevřenou střenou, byl pokaždé skoro nebo úplně vyprodání a pomineme-li nešťastný první ročník i závodění bylo na té nejvyšší možné úrovní. Jedině co se domácím zatím nepovedlo, je vidět Poláka na nejvyšším stupni vítězů. Ať fandíte komukoliv, určitě budete zvědavi zažít to nadšení, když vidíte, jak se oslavuji v uvozovkách pouhé první místo kteréhokoliv polského jezdce v jednotlivé jízdě. Asi neprozradím nic nového, když napíšu, že ani letos se toto prokletí nepovedlo překonat. Co víc, největší hvězda, úřadující mistr světa Bartosz Zmarzlík se dostal na poprvé na podium Narodowego teprve loni a to dosti kontroverzně po vyloučení jím sraženého Doyla a opakování finále.

Jan Kvěch se zapisuje do české plochodrážní historie

Nás samo sebou zajímalo, jak dopadne Jan Kvěch ve svém teprve druhém startu jako regulérní účastník seriálu. Sice v jeho depu chyběl zraněný Josef Franc, ale příprava v žádném případě nebyla zanedbaná. V kvalifikaci, o ní si přečtěte o něco dál, skončil přesně v polovině výsledkově listiny a méně než 0,10 sekundy chybělo na prvního ve čtyřčlenné skupině a teda i účastí v bonusové bodované série nejrychlejších z pátku.

Motorky a sám Jan Kvěch jsou evidentně skvěle připravení. Ve svém prvním vystoupení skončil s jediným bodem za skvělým Lambertem a Michelsenem ale před Madsenem. Zato ihned následují pro nej jízda s číslem šest se zapsala do historie české ploché dráhy jako první 3bodové vítezství Jana Kvěcha v SGP.

Pražan Porazil Fredrika Lindgrena, který si skvělou formu z Goričanu dovezl i do Polska, kde až do letošního roku Švéd pokaždé vystoupal na stupně vítězů. Loni dokonce vyhrál. Na další místa Jan Kvěch odsunul skvělého Němce Huckenbecka a domácí divokou kartu Cierniaka. Mimochodem oba vyhráli ve Varšavě po jedné jízdě a Němec se dostal do semifinále.

Jediné, co chybí mladému českému závodníkovi, aby se dostal do semifinále a finále, je přestat vozit nuly. Tentokrát se mu to stalo v deváté jízdě proti Holderovi, Woźniakovi a Lebeděvsovi, jezdcům, jenž dokáže porážet. Uvidíme, co přinese Landshut už teď v sobotu a pak je na řadě domácí Praha.

Sprint se teprve hledá

Než se podíváme na další účastníky, vraťme se do pátku na už zmiňovanou kvalifikaci. V Goričanu se jelo klasicky o pořadí volby startovních čísel. Ve Varšavě se už jelo prvně pro opravdivé body. Sprint vyhrál Dan Bewley před Leonem Madsenem, Taiem Woffindenem a Robertem Lambertem. Novinka přinesla hned pár zajímavostí.

Obecně jezdci chápou snahu promotéra zpestřit kvalifikaci a účastníci sprintu jsou rádi za extra body. Avšak převažující mínění je, že SGP není formule jedna a tato jízda se poněkud vymyká letitým zvyklostem speedway. Navíc závodníci do jednoho považují systém za nespravedlivý, protože vylosované skupiny můžou na jednu stranu mít klidně tři mistry světa a dalšího třeba stříbrného. A druhá juniora d Divokou kartou a tří jezdce hledající formu.

Obsadit sprint jen na základě dosažených časů by znamenalo přehlížet případné změny povrchu, takže nakonec by asi bylo nejlepší tuto novinku nezavádět. Nejhlasitějším kritikem byl čerstvý vítěz Dan Bewley, který si připsal celé čtyři body. Madsen s Woffindenem byly smolaři nedělního závodu a určitě nakonec brali extra tři, respektive dva body s povděkem. Poslední Lambert si neobvykle připsal bod za poslední čtvrté místo, i když na ploché draze se pouhá účast nijak neodměňuje.

Světový šampión nevyhrává ani ve Varšavě

Nedělní závod byl skvělý. Měl třináct různých vítězů jednotlivých jízd a jen trojíce jezdců neměla před poslední sérií šanci na semifinále. Tohle je jen statistika, ve skutečností vše bylo ještě lepší a publikum na stadióně, nejenom před obrazovkami televize si užívalo každé opakovaní jízd se zpomaleným předjížděním a manévrováním.

Bartosz Zmarzlík dělal obvyklé kouzla, co kolo se odbíjel od mantinelů a jednou dokonce i od jiného jezdce. Pokud se mu nepovedlo vyhrát, tak show udělal nádherné. Dominoval druhý z Goričanu Jason Doyle, který přerušil snad nejdelší sérii bez vítězství a pravém vystouplí na nejvyšší stupeň. Jezdilo se na lokty, ale jediný vážný pád Huckenbecka v prvním semifinále byl důsledkem dravostí jezdců, nikoliv neférových  manévrů.

V restartu Doyle nepustil ani centimetr krajanovi Holderovi a vítěz z Chorvatska nakonec podlehl skvělému Lambertovi. Ten odjel ty nejúžasnější jízdy a kouzlo předjetí v poslední zatáčce převedl několikrát. Brit měl skvělý závod a určitě se máme na co těšít od něj i příště. Udělal-li Zmarzlík show tak Lambert určitě předvedl efektivitu a zároveň potěšil diváky.

Druhé semifinále jel Martin Vaculík. Slovák podával vyrovnané výkony a prakticky měl relativně nepovedenou jen první jízdu za jediný bod a pak nabíral jen dvojky a trojky. Semifinále odjel perfektní. Zmarzlík vybíral první a odstartoval nejlépe. Martin Vaculík ale věděl, že stačí dojet na druhém místě, což rozvážnou jízdou dokázal.

Ve finále publikum nepočítalo s žádným jíníý výsledkem než výhrou hvězdy první velikostí Bartosze Zmarzlika. Jenže suverén varšavské SGP Jason Doyle byl proti a vedení nepustil. V čele se jelo kolo na kolo, ale přece je Australan situace kontroloval a projel finálovou čarou v efektu ohnivé koule s pěkným náskokem. Pokud jeho krajan Jack Holder oplatil Zmarzlíkovi přerušení loňského finále, kdy měl obrovskou převahu, tak Doylovy se povedlo vrátit i s úroky loňské kontroverzní vyloučení po sestřelení právě Zmarzlíkem. Tenkrát přišel o bronz, ale letos získal zlato.

Landshut volá

Teď když jsou účty za rok 2023 vyrovnané, nezbývá než si počkat na další kolo už tuto sobotu v německém Lanshutu. Celková úroveň šampionátu je jako nikdy vysoká. Dokonce trojnásobný mistr světa Tai Woffinden, který se prozatím ohybuje úplně na konci průběžné kvalifikace, se nechal slyšet v podobném duchu.

„Začátek sezóny je těžší než v předchozích letech, protože moje motory mají příliš velký výkon. Kolo se na tvrdých kolejích protáčí příliš rychle a nezískává trakci. Nikdy předtím jsem tento problém neměl. Tohle je nejvíce frustrující okamžik mé kariéry.“

Podle výsledků z minulého kola britské ligy je docela možné, že opravdu přišel na správné seřízení motocyklů. A to znamená, že přibude další dobře bodující závodník, a i tak velmi vyrovnané startovní pole nabídne ještě víc prostorů pro překvapivé výsledky a ostrou konkurencí od prvního po posledního místa.