Archiv autora: Kiril Ianatchkov

Český tým pronikl do race-off

Wroclaw – 25. července
V prvním semifinále světového poháru družstev plochodrážní tým Velké Británie přesvědčivě vedl od první až do polsední jízdy a hladce postoupil do sobotního finále. O postupu prvního poraženého, Švédska, taktéž nebylo pochybu, jelikož seveřane drželi krok s Brity a vytvořili si značný náskok před družstvy České republiky a Německa už v první části závodu.

Český tým – kouč Zdeněk Schneiderwind, Václav Milík, Daniel Klíma, Petr Chlupáč, Hynek Štichauer a Jan Kvěch je v race-off | foto Petr Makušev (Sport Photo)

Švédové mohli pomýšlet na přímý postup až do předposlední série jízd. Poté už měli jen teoretickou šancí na vítězství, ale plochodrážní zázrak se nekonal. Na opačné straně soupeření Němci a čeští reprezentanti tvrdě bojovali o páteční baráž.

Boj vesměs končil až na cílové metě, kam právě jako první míří Václav Milík | foto Kiril Ianatchkov

První jízdy se Čechům nepovedly a do první přestávky na úpravu dráhy odcházeli s pouhými dvěma body. Pak se začaly dít věci. Václav Milík v páté jízdě porazil trojnásobného mistra světa Taie Woffindena a rázem změnil nejen skóre, ale hlavně náladu v týmu a dovedl ho k vytoužené baráži.

Němce velice citlivě oslabil defekt nejlepšího jezdce týmu Kaie Huckenbecka v rozjížďce s číslem šestnáct, Čechům naopak k jednomu bodu pomohl defekt hvězdného Antonia Lindbäcka. Do rozhodující boje pro určení druhého postupujícího do race-pff šel Václav Milík s jednobodovým mankem na tým z Německa.

Jan Kvěch odvedl slušnou práci | foto Kiril Ianatchkov

Britům a Švédům už šlo jen o prestiž. Přesto jsou to skuteční závodnicí a nijak nepovolili a nic nedaly zadarmo. Robert Lambert zvítězil, Václav Milik dojel druhý se značným náskokem, ale za jeho zády se odehrála opravdová plochodrážní bitva.

Erik Riss dlouho vedl před Fredrikem Lindgrenem, ale hvězda SGP Němce předjela v posledním kole a nemusela se jet dodatková jízda o postup. Český tým prošel o bod do baráže, a co je důležitě nepolevil v bojovností až do samotného konce. I bodově méně úspěšní Hynek Štichauer, jenže na poslední chvíli zaskočil na Eduarda Krčmáře, Petr Chlupáč a Daniel Klíma se prali do posledního metru a osudy jednotlivých jízd se řešily těsně u finálové čáry.

1. Velká Británie 43
Tai Woffinden 2 2 3 3 – 10
Daniel Bewley 3 2 3 3 3 14
Robert Lambert 2 3 2 3 3 13
Adam Ellis 3 1 0 0 0 4
Tom Brennan 2 2
2. Švédsko 32
Fredrik Lindgren 2 3 3 2 1 1 12
Jacob Thorssell 3 1 1 – 3 8
Antonio Lindbäck 2 2 1 1 E 6
Oliver Berntzon 0 – 2 1 2 5
Kim Nilsson 1 1
3. Česká republika 23
Jan Kvěch 1 3 1 2 2 1 10
Hynek Štichauer – 0 – – – 0
Petr Chlupáč 1 0 – 0 – 1
Daniel Klíma 0 – 0 – 0 1 1
Václav Milík 0 3 2 3 1 2 11
4. Německo 22
Kai Huckenbeck 1 2 3 2 E 3 11
Kevin Wölbert 3 0 1 1 2 7
Norick Blödorn 0 1 0 – 1
Martin Smolinski 1 0 0 – 1
Erik Riss 2 0 0 2

Berlín on Ice aneb Eis Speedway in Berlin

Berlín – 3. a 4. března
Ledová plocha drahá má speciální postavení v českém motoristickém sportu. Nejen, že má dva mistry světa, a to ze zlatých času disciplíny určené jen pro nesmírně odvážné, ale průkopnicky československá značka Jawa se stala prvním single supplier, firmou, která zajišťuje cely šampionát svým motorem. Dnes je to tendence pro mnohé šampionáty, počínaje jediné značky pneumatik a elektroniky pro MotoGP nebo motorů Triumph pro Moto2, abychom zůstali u dvou kol. Cílem je udržet náklady na provoz tymů pod kontrolou a nedovolit bohatým převálcovat jezdce s menším rozpočtem. Na ledu to má i bezpečností aspekt, jelikož i stávající výkon dvouventilového motoru je ažaž na možnosti běžného adepta, tak dvouventil JAWA 886 – 500ccm ICE je uveden přímo v pravidlech FIM a to ve všech kategoriích.

Markus Jell, Max Niedermaier a Jan Klatovský na stupních vítězů sobotního Ice Speedway for Europe | foto Pavel Fišer

Nic se nejí tak horké, jak vypadá

Podobně ledová plocha drahá má své trvalé místo v německém hlavním městě Berlin. Rok od roku v průběhu března se koná dvou nebo třídenní zavodní víkend a tribuny jsou pokaždé slušné zaplněné až vyprodané. COVID 19 a součastná situace v Evropě se podepsaly na poslední ročníky akce.

Berlínské ledy lákají spousty diváků, české nevyjímaje | foto Pavel Fišer

Rušení závodů, omezení účasti sankciovaných jezdců a loni technická závada na chladicím zařízení, kde únik plynu představoval riziko otravy a pořadatelé podnik radši odvolali.  Ano rok 2023 není bezproblémový jak pro Berlin, tak pro ostatní pořadatelé a nizozemské kolo mistrovství světa nakonec bylo zrušeno.

Chvíli se spekulovalo, že by se mohlo odjet právě v Berlíně, nenašly se ale prostředky ani vůle závod pořádat a zůstalo u původního plánu patečního mistrovství Německa a sobotního volného závodu. V pátek se dokonce nenašel komplet jezdců a jelo se jen ve třinácti.

Kupodivu se neúčastnili nejúspěšnější domácí jezdci posledních let pro zranění, ale docela možná i kvůli finanční neshodě mezí stranami. Nebyl ani jediný švédský reprezentant. Úvod nevěštil nic moc dobrého, a to víc potěšily velice přehledné závody. Ke cti pořadatelů úpravy mezí sériemi probíhaly velice dobře, a protože se moc nepadalo a jízdy i ve třech byly víc než vyrovnané, publikum se bavilo výborně a bylo se na co dívat.

 

 

Nevypsaný český šampionát

Hned v první pateční jízdě nejlépe odstartoval Andrej Diviš, který se odpoutal od soupeřů a vjížděl do posledního kola s výrazním náskokem. Jenže za jeho zády upadl Nizozemec Sebastian Reitsma a rozhodčí překvapivě nechal přerušenou, ale už rozhodnutou jízdu opakovat. Čech s defektem ani neodjel ze startu a jen z dálky přihlížel, jak mu odjíždějí zasloužené body.

Andrej Diviš závodil v Berlíně oba dny | foto Kiril Ianatchkov

Je třeba uvést, že tohle ho nijak nerozhodilo a pro zbytek víkendu podával vyrovnané výkony a v pátek skončil na krásném sedmém místě. Ztracené tři body by ho posunuly ještě o dvě místa výš. Kdo ví, jak by zapůsobila motivace, kdyby se od začátku pohyboval v čele průběžné kvalifikace.

V sobotu v mnohem silnější konkurenci nasbíral dokonce o bod víc, ale nula v čtvrté jízdě ho asi připravila o baráž pro účast ve finálové jízdě. Všichni tři čeští jezdci se sešli v páté jízdě. A jedině v tomto nevypsaném šampionátu republiky Andrej Diviš nezaznamenal úspěch a skončil s jediným bodem za Lukášem Hutlou a Janem Klatovským. Jízda třech Čechů byla mezí nejlepší, co bylo k vidění v sobotním večeru.

 

Jan Klatovský na pódium

Další už zmínění dva Češi Lukáš Hutla a Jan Klatovsky se  účastnili jen sobotního závodu. Největší podívanou předvedli ve společných soubojích. Jednou Lukáš Hutla porazil oba krajany, později však podlehl na dvakrát Janu Klatovskému jak v poslední šanci, tak i ve finálovém souboji o třetí příčku stupně vítězů.

Lukáš Hutla (červená) pronásleduje Franze Zorna | foto Kiril Ianatchkov

Lukáš Hutla měl i kuriózní průběh své čtvrté jízdy. Dobře odjel ze startu, aby následně vytrhl chcípák motoru. Propadl se na poslední místo, nicméně se nevzdal, konektor dokázal nasadit a znovu nastartovat v setrvačností jedoucí motorku a sebrat v poslední zatáčce bod alespoň Rakušanovi Philipu Lagedemu.

Jan Klatovský dotáhl závod až na pódium. Měl skvělou náladu a zazávodil si jak s hvězdným Franzem Zornem, tak s oběma vítězi jednotlivých závodů, pátečního Markusem Jellem a sobotního Maxem Niedermeierem. Nato jak málo odjel závodů posledních par sezón, předvedl výbornou formu.

Oba Němci udávali tón, i když v sobotu jím úkol hodně zjednodušil Franz Zorn. Po nemoci ze Sanoku měl menší problémy s motocyklem a nakonec nenastoupil v baráži o finále. Docela možné, aby neriskoval zranění před mistrovství světa za týden v Inzellu.

 

A propos Inzell

Jan Klatovský (žlutá) vodí Markuse Jella (bílá) a Haralda Simona (červená) | foto Kiril Ianatchkov

Nakonec je třeba pozvat fanoušky do Inzellu na příští víkend. Víc příležitostí vidět ledovou plochou dráhu letos už nebude. Navíc se závoděním se bude loučit Günther Bauer a slavností přímo na oválu se zúčastní jak Antonín Klatovský, tak nestárnoucí Per Olof Serenius.

No, a dozvíme se, kdo se stane novým mistrem světa pro rok 2023.

Český trojboj na německém ledě: Andrej Diviš (modrá), Jan Klatovksý (červená) a Lukáš Hutla (bílá) | foto Kiril Ianatchkov

 

 

Plochá dráha se představila v sobotních Letňanech

Praha – 29. října
O tomto víkendu probíhající letošní PRAGUE CAR FESTIVAL se skládá z třech už tradičních akcí, BSR Tuning Expo, OK Group Racing Expo a Glasurit Classic Expo. Letos jsou jednostopé stroje nadmírou skromně zastoupené, ale plochodrážní stroje k vidění jsou.

 

Aleš Dryml a Petr Ondrašík převzali ocenění | foto Pavel Fišer

Pražská Markéta s obvyklou propagací Speedway Grand Prix nechybí. Takže devětadvacátá česká velká cena a SGP2 se uskutečni v pátek a sobotu 2. a 3. června 2023.

Mezi hosty a oceněnými nechybí stávající a bývalý plochodrážní jezdci. Petr Ondrašík získal titul osobnost motorposrtu, Aleš Dryml byl prohlášen legendou motosportu. Na pódium Liqui Moly Fórum se v sobotu představili  Jan Kvěch s Petrem Chlupáčem a v neděli hosty besedy budou Václav Milík, Josef Franc, Hynek Štichauer, Martin Málek.

Petr Chlupáč, Jan Kvěch a Tomáš Topinka na besedě | foto Kiril Ianatchkov

Závodnici nemají často příležitost vystupovat na veřejnosti. A o to víc potěšila naprostá profesionalita Jana Kvěcha a Petra Chlupáče. Vyprávění o životě jezdce levých zatáček bylo věcné, vtipné a zajímavé jak pro fanoušky, tak pro náhodné návštěvníky. Ke konci besedy na pódium byl pozván přihlížející Tomáš Topínka a kluci udělaly rozhovor o to zajímavější. Potěšil i velice slušný zájem, jelikož prostor okolo pódia byl zcela zaplněn.

Mimochodem  pořadatele letos uvedli zajímavou novinku a po celou dobu výstavy vysílají živé video z Letňan a nevynechávají ani akce na několika pódiích. Takže, kdo má čas a zájem se může podívat na FaceBook stránky Prague Car Festival a sledovat od 12:30 dnešní plochodrážní besedu, popřípadě si vyhledat sobotní rozhovory a předání ocenění.

Jan Kvěch, Milan Špinka a Aleš Dryml na stánku pražské Markéty | foto Pavel Fišer

Goričan i Varšava navnadily na Prahu

Pražská SGP je třetím letošním podnikem mistrovství světa jednotlivců a je na programu nejbližších dvou dnů. S ohledem na vstup nového promotéra nastaly určité změny v prezentaci a průběhu závodu. A i proto by stálo za to zrekapitulovat co se dělo v předchozích dvou kolech. Poznámky o úvodní SGP v Goričanu vznikaly ihned po závodě, ale přece jen jsem chtěl vidět i televizní záznam a to hlavně z důvodu, že Discovery Sport Events poněkud velikášsky hlásil novou éru na ploché draze. Zdárně se odjela i SGP na Narodowym ve Varšavě, takže teď, když vím, jak to vypadá jak na místě, tak i v televizi a to ve dvou velmi rozdílných podnicích, pokusím se navázat na své úvahy a zhodnotit i sám pro sebe všechny pro a proti novému letopočtu.

 

Vesty jsou pryč

Robert Lambert, Jason Doyle, Patryk Dudek, Jack Holder v úvodní jízdě sezóny | foto Kiril Ianatchkov

Američané mají přísloví ve formě doporučení Think Big, tak se ho museli držet. První, co zapůsobilo při příjezdu do chorvatského Goričanu, byla dlouhá řada kamionu s logem Discovery. Pak bylo vidět a znát, že vše je podřízeno marketingu, respektive televizního přenosu. Od nejpovolanějšího z expertů Tonyho Rickardssona a usměvavého Grega Hancocka po jednotnou úpravu depa závodních strojů a obrovské platformě uprostřed komorní trati se skromnými ochozy.

Na Narodowym ve Varšavě a či stadiónu v Cardiffu bude na místě, na ostatních tratích více překáží a ani v televizi nevypadá nijak zajímavé. Věřím, že časem zmizí. Mezitím zmizely vesty závodníků. Mně osobně se líbil nápad s vestami v barvách startovních polí. A teď, když už nejsou žádné, je o to víc vidět, jak do ploché dráhy patří. Plochá drahá je minimalistický sport. Pravidla, stroje a procedury jsou jednoduchá a nemění se často a možná i proto jsem citlivý na některé novinky.

První pozitivní změna je, že se zlepšila se organizace už tradičních autogramiád závodníků. Od letošní sezóny se jich účastní všechno sportovci, takže bude o důvod víc přijít na stadión s předstihem, holdujete-li podobným suvenýrům. Dokonce i program je koncipován tak, že na dvojstraně jsou fotky s místem pro podpis, takže opravdu zájemci můžou v krátké době získat komplet autogramů.

Historické motocykly ve fan zóně | foto Pavel Fišer

Prostor akce s třemi vystavěnými plochodrážními veterány byl uspořádán vkusně. A když už jsme u suvenýrů, byl jsem překvapen, že kromě velice skromného programu na stadiónu a v jeho okolí nešlo najit jediný prodejní stánek mimo občerstvení. Zato na tribunách byly ponechané černožluté vlaječky pro diváky, což pomohlo ke skvělé atmosféře od nástupu jezdců až po závěrečný ohňostroj.  I na obrazovce to vypadalo dobře.

Vydařený Goričan

Teď ale k samotným závodům v Goričanu. Byly skvěle vyrovnané, a komu se nedařilo v jedné jízdě, pak většinou si to vynahradil v některé z dalších. Výsledky jsou známé a předpokládám, že skoro všechny fanoušci, kteří se namohli usadit na tribunách, si je nenechali ujit v televizi. Mně potěšila skvělá forma Mateje Žagara.

Martin Vaculik, Jason Doyle, Tai Woffinden. Náš Vaculík porazil hned dva mistři světa, ale semifinále mu uteklo | foto Kiril Ianatchkov

Ke konci loňské sezóny vypadal unavený plochou dráhou, obzvlášť na závodech SGP. Jinak málomluvný Slovinec si dokonce postěžoval, že nemá odpovídající motorky. V Goričanu se předvedl skvěle. Jezdil velice dobře a bylo vidět, že má radost z každé jízdy, ačkoliv byl v pozici divoké karty. Slovinsko je necelých deset kilometrů od Goričanu a ani Krško, kde se pořádá Slovinská SGP, není nijak vzdálené. Takže fanoušci dorazili a bavili se skvěle.

Matej Žagar přišel o finále, ale představil se výborně a domnívám se, že pořad patří do světové elity a je dobře, že ho poměrně často vidíme i na českých oválech.  Zajímavé bylo vidět, jak si poradí nováčci. Propadl se Przedpelski, Jack Holder se našel v jedině jízdě, přestože posbíral pět bodů, a ani Daniel Bewley  neudělal díru do světa.

Zato Mikkel Michelsen se dostal až do finále a dokonce na pódium. Zklamala i cela řada ostřílených borců. Ať to byl mistr světa Tai Woffinden nebo obvykle mnohem lepší Patryk Dudek. Ztratili se Lindgren s Vaculíkem, ke kterému forma přišla až v poslední jízdě. Startoval dobře a pak se nechal předjíždět. Semifinále mu uteklo, ale o jediný bod.

Maciej Janowski, Bartosz Zmarzlik a Mikkel Michelsen na pódiu | foto Pavel Fišer

Co bylo nádherné, byly jízdy samotné. První série, než se usadila dráha, málo naznačila, co přijde dál. Prakticky v každé další rozjížďce se předjíždělo, a několikrát se měnilo pořady od zatáčky k zatáčce. Nebylo to jenom skvělým startem průměrného závodníka, kterého pak ostatní předjeli nebo trefou do nastavení motocyklu. Prostě se závody povedly.

Za zvláštní zmínku stojí jízdy Bartosze Zmarzlíka z posledního místa na první, což se mu povedlo dokonce dvakrát, a učebnicový souboj Janowskeho s Michelsenem v osmnácté jízdě. Ve třetím kole se oba odráželi od mantinelu pro zrychlení a nadchlo plochodrážním uměním. O vyrovnanosti napovídá i to že jsme viděli celkem dvanáct různých vítězů jen v základní části. Po šestnácti jízdách bez nadějí na účast v semifinále byl jedině Pzedpelski!

Nacpaná Varšava

Padesát pět tisíc diváků si našlo cestu na hlavní sportovní stánek severních sousedů a to ve městě, ve kterém o speedway, krom SGP dnes vůbec nezavadíte. Covidová přestávka a očekávaní, že nakonec po pěti pokusech v hlavním městě vyhraje Polák, naplnilo tribuny. Srovnání s Cardiffem Varšava snese a v lecčems velšský závod překoná.

Michelsen, Janowski – dvojí odraz od mantinelu. Nakonec zvítězil Dán. Ve finále skončil za Polákem | foto Kiril Ianatchkov

Na rozdíl od Goričanu v Polsku nebylo třeba rozdávat vlajky a mávátka. Tribuny byly i tak bialo-czerwone a povzbuzovaly jezdce od první do poslední jízdy. Během rozhovorů o přestávkách na úpravy trati skoro každý zmínil krásnou atmosféru na stadiónu a do jednoho zněly upřímně. Prostě každého těšilo závodit před davem zaplněných tribun. Dokonce i ta hrozná platforma uprostřed trávníku se nějak ztratila. Pravda, při vyhlášení vítězů i tak opticky zmenšuje medailisty, ale třeba časem si zvyknu.

Jak bývá poměrně časté, první série jízd nepřinesla ani velká překvapení, ani zvláštní dramata. Favorité vítězili, domácím se dařilo a napětí postupně rostlo. A už od páté jízdy se výsledky staly naprosto nepředvídatelné. Sice nejčastěji vítězili závodnicí z červeného nebo žlutého startovního pole, nakonec ale jenom dva jezdci nezaznamenali jedinou nulu. Favorit favoritů Zmarzlik a méně úspěšný zato konsistentní Lambert. Ten se ale ani nedostal do semifinále, přestože nasbíral osm bodů, což většinou stačí. Tentokrát nikoliv.

Během jediné velké ceny získáte podpisy všech účastníků | foto Kiril Ianatchkov

V deváté jízdě se zapsal mezí vítěze Jack Holder, bratr exmistra světa Chrise. Na Tomíčkově memoriálu se mu v Praze moc nevedlo. Uvidíme, jak mu sedne Markéta proti těm nejsilnějším sokům. Do úrovní slavnějšího bráchy zatím má daleko a ani zdaleka není tak charismatický. Zato Chris v Žarnovici nepostoupil, zatímco Jack si vyjel místo náhradníka a letos je stalým účastníkem Grand Prix. Další postoupivší z challenge Paweł Przedpełski si napravil renomé po propadáku v Goričanu. Doma je doma a Polák překonal sám sebe a dostal se do semifinále. Tam ani nebodoval, devátou jízdu závodu ale může považovat za životní výkon. V Grand Prix porazil dva krajany Dudka a mistra světa Zmarzlika a k nim si přidal dalšího šampióna Jasona Doyla. Takové věcí se jen tak nestávají.

První triumf v SGP

Druhou polovinu základní části skvěle rozehrál Lindgren, který využil starty z první a čtvrté dráhy a zapsal dvě vítězství v řadě, které ho bezpečně dostaly do první osmičky. V bojí o jediný bod ve své páté jizdě nezvládl motocykl a upadl. Do semifinále nastoupil i přes značný otřes a v něm dokonale využil jediného zaváhání Zmarzlika a na úkor Poláka postoupil do finále.

Leon Madsen, Max Fricke a Fredrik Lindgren na stupních vítězů | foto tiskový servis FIM

V něm se pro změnu opakoval start po pádu a vyloučení Michelsena. Zajímavé, že v semifinále neuspěl jediný z třech polských reprezentantu. Przedpelski i tak slavil velký úspěch. Od Zmarzlika s Janowskim se očekávalo spíš, kdo vyhraje a kdo si vyjede jen pódium. Nestalo se. Žádný z domácích se do finále nepodíval. Třeba za rok?

Finále se muselo opakovat se všemi jezdci po pádu v první zatáčce. Ani to druhé nedopadlo, navíc se tentokrát vylučovalo. Ven musel letos skvělý Michelsen, který si navíc odnesl pohmožděné rameno. Kdo mohl litovat přerušení jízdy, byl Australan Max Fricke. Odstartoval nejlépe a ihned si vytvořil náskok. Zastavilo ho akorát přerušení. Opakovaný start byl však stejně dokonalý a on si nenechal vzít první vítězství ve velké ceně. Spokojení byli i ostatní dva finalisté. Madsena přece jen nevyloučili a Lindgren po pádu nebyl úplně fit. Přesto skončil na bedně.

Těšme se na Markétu

Teď už se můžeme těšit na Prahu. Discovery Sports Events zatím poskytuje televizní vysílání domácích GP na některé místní volné TV, takže závod bude i na ČT Sport. Produkce je na úrovní předchozích ročníků a je vidět snaha vysílání zpestřit. Přesto vidět GP přímo na stadiónu je mnohem, mnohem zajímavější. Navíc letos už v pátek uvidíme další premiéru v rámci „New Age for Speedway“. Seriál SGP2 , MS do 21 let slibuje skvěly začátek pražského plochodrážního víkendu.

Pražané nabídli jarní procházku svou sezónou

Praha – 6. dubna
Ještě v úterý by počasí slušelo spíše ledové ploché dráze, kdežto včera jsme už měli první letošní tiskovku věnovanou klasickým oválům. Autoklub ČR laskavě podpořil pořadatele pražské Grand Prix, takže vše proběhlo v tomu odpovídajících prostorách v centru české metropole. Přidal se i prezident Autoklubu a člen představenstva Mezinárodní motocyklové federace FIM Jan Šťovíček.

 

Josef Franc nestárne

Nehledě na počasí příprava na letošní sezonu už běží několik týdnů, dokonce v Praze se odjely první letošní závody a ihned tuto sobotu budou následovat další. Elitní čeští závodníci jedou přípravné závody v Polsku a hostitel Pavel Ondrašík potvrdil, že mají zajištěny starty přinejmenším pro začátek sezóny svých týmů.

Josef Franc byl ve skvělé náladě | foto Kiril Ianatchkov

Takže zástupcem jezdců na tiskové konferenci byl nestárnoucí Josef Franc, který jak jinak měl výbornou náladu a skromně opakoval, že jeho kariera se pomalu schyluje ke konci. Přeloženo do běžných slov, to může znamenat, že odjede ještě desítku sezon a bude bojovat o titul mistra republiky, který vyhraje maximálně třikrát, čtyřikrát.

Josef Franc ve své skromností nic takového neřekl, ale přece mladý veterán se zatím ani netransformoval na veterána starého. Do plochodrážního důchodu doufejme, má ještě dost času. Zato prozradil své letošní plány převážně v prioritním mistrovství světa na dlouhé ploché draze a v domácích pražských klubech.

Aktivně se věnuje mládeži a je důležitým účastníkem nové Talent Trophy, určené mladým závodníkům. Plní v ní roli toho, koho je třeba porazit, ale hlavně mentora, jenž dle vlastního vyjádření pomůže každému zájemci slovem, rukou a technikou.

Sám jede hlavně pro radost, protože závody pořád miluje. Letos se nezúčastní žádné kvalifikace, ani pardubické Zlaté přilby a to pokaždé z důvodů termínových kolizí. S Josefem Francem je vždy fajn si popovídat, protože odpovědi jsou vtipné a upřímně. Když došlo na otázku na cíle AK Markéta v extralize, přišlo lakonické „vyhrát“. Věřím, že ani nemusel konzultovat nepřítomného manažera týmu Tomáše Topinku.

 

Jak vypadá nová éra ploché dráhy

Při tiskové konferenci zákonitě přišla na řadu pražská Speedway Grand Prix. Nový promotér, krom všeobecně ohlašovaných patečních závodů SGP2 pro jezdce do 21 let má mnoho dalších plánu na údajný začátek nové éry ploché dráhy.

Pavel Ondrašík byl skvělým průvodcem tiskové konference | foto Pavel Fišer

Jedná se o pozměněnou koncepci prezentace seriálu a plochodrážního sportu. Etalonem má byt MotoGP a to je opravdu ambiciózní srovnání. Zatím není známo, bude-li zrušená ruská SGP v Togliatti nahrazena jiným pořadatelem, zato určitě se už letos pojede buď v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Napřesrok má přibýt další kontinent. Jedná-li se o USA, se teprve dozvíme.

Něco jsme se dozvěděli dopředu, některé novinky mají zůstat překvapením. Promotér Discovery Sport Event nezapře Televizní a Mediální původ, patří mu mj. i kanál Eurosport, a udělá vše pro ohromující vizuální show přímo na stadiónech a potažmo i na obrazovkách sportovních televizních kanálů. Například pro plánovanou světelnou show při nástupu závodníků do jednotlivých jízd bude potřeba značný prostor a tomu padl za oběť startovací kopec u depa pražského stadiónu.

Navíc v každém jednotlivém boxu budou kamery a zvědavý fanoušek s chytrou televize, nenajde-li cestu na stadión, se bude moci podívat do každého z nich. Popřípadě sledovat jen svého favorita. Povídá se o novém formátu fan zóny s autogramiády oba dny.

Celkově stadión má byt zkrášlen, podrobností bude možné odhadovat teprve po úvodním závodě 30. dubna v chorvatském Goričanu. Další otázka každého SGP je obsazení divoké karty. V tomto směru se nezměnilo nic a pořadatel i nadále musí měsíc před závodem navrhnout adepta na vestu s číslem šestnáct.

Náhradníci takové emoce nikdy nevyvolávají, jednak se vsadím, že komukoliv připadne ta čest a bude-li příležitost zazávodit si o body do mistrovství světa, rád se ukáže pražskému publiku.

Po dvou kovidových letech lze očekávat slušnou návštěvu. Další oblíbená spekulativní otázka se vztahuje na trať a její přípravu. Žádné velké zásahy letos nejsou v plánu a Pavel Ondrašík ponechal odpověď na tiskovku těsně před závodem.

Přece jen poodhalil, že za předchozího promotéra na Marketu přijel vždy jediný kamión a letos jich má byt celých devět. Sám je zvědav, co přivezou, a hlavně už teď přemýšlí, kde budou parkovat.

O páteční SPG2 se ví už dost dlouho, zato Discovery Sport a FIM připravují další soutěže zaměřené hlavně na mladé a začínající jezdce. Zajímavý je plán GP4 pro nejmladší závodníky, kteří pojedou na stejných motocyklech. Proběhnou kvalifikační kola a patnáct nejlepších postoupí do seriálu. Pozor, celou věc připravuje samotný Tony Rickardsson, což prozrazuje, že promotér míří hodně vysoko.

 

Závody, závody, závody

Kopeček již v pražském depu není | foto Pavel Ondrašík

Pochopitelně se probíral letošní pražský kalendář nevyjímaje tradiční Memoriál Luboše Tomička. Termín pondělí po Zlaté přilbě zůstává, zatím se neví čas začátku. Zato je znám zájem co nejvíc pracovat s mládeží a to jak na trati, tak v hledišti. Upřesňuje se náborová akce a na stadión budou pozvaní nejenom děti, ale i středoškoláci. Nakonec věk čtrnácti let by neměl byt překážkou pro začátek se sportem levých zatáček.

Posledních pár let bylo velmi složitých nejen pro plochodrážní sport a to jak pro jezdce, tak pro pořadatele a diváky. Všichni si museli projit nějakou zkouškou. O to víc se máme na co těšit v už započaté sezóně. Můžeme se sejit už tuto sobotu na Markétě a připravit se na sérii závodů, které budou vrcholit pražskou velkou cenou.

Jiří Štancl v Letňanech usedl na svůj bývalý motocykl

Praha – 30. října
Pod názvem Prague Car Festival 2021 se skrývají nejen tři motoristické výstavy, ale také poměrně velká společenská akce zastřešující vše, co má kola a je pohaněno motorem. Málem jsem napsal něco o vůni benzinu, ale právě plochodrážní stroje by to vyvrátily. Jednak jezdi pochopitelně na metanol a jednak se letos mezi speciály na krátkou, dlouhou a ledovou plochou dráhu se objevil i stroj elektrický.

 

Karel Průša a Dominik Hrbek během jízdních ukázek | foto Pavel Fišer

Plochodrážní stánek pražské Markéty byl stavěn s důrazem na Speedway Grand Prix 2022, ale vkusně propagoval plochodrážní sport. Nejen vystavenými speciály, ale na obrazovce se střídaly momenty závodů a k mání byly spousty propagačních letáků, ale i plakáty a programy významných podniků z různých let.

Dále v několika halách byly umístěné motocyklové a automobilové veterány, dokonce i krásná silniční sajdkára BMW, aby přechod ze dvou na čtyři kola byl plynulý. Novodobé stroje zatupovaly vesměs závodní speciály všech značek a odvětvi. Zkrátka každý si přišel na své a navíc uviděl určitě něco nového, o čem možná ani netušil, že se pohybuje na závodištích.

Tomáš Enge v rozhovoru s Jiřím Štanclem | foto Pavel Fišer

Mně nejvíce lákal stánek Motoškoly Lukáše Peška, který se svými trenéry předváděl simulátor silniční závodní motorky, kde zvládl zatáčku v šedesátistupňovém náklonu každý.

Během dne byly skvělé prezentace předních závodníků a nelze pominout přítomnost Tomáše Engeho a celou plejádu hvězd Auto Škoda, které se účastnily besed, autogramiád a hlavně se potkávaly s fanoušky.

Vrcholem sobotního programu však bylo předání cen pro legendy motoristického sportu. A zde naprosto trefně a na místě byla vyznamenání Evžena Erbana za dlouholetou organizační činnost, ale hlavně legendy největšího kalibru Jiřího Štancla.

Mezi oceněnými legendami českého motorismu byl i Evžen Erban, který přebírá ocenění z rukou Petra Dufka | foto Pavel Fišer

Ten ve svém stručném projevu vtipně uvedl, že mezi své největší úspěchy zařazuje jednak předjetí Ivana Maugera v době jeho největší slávy vnějškem v posledním kole finále Zlaté přilby, své první ze svých pěti výher v závodě všech závodů. No, a to, že zabránil Ole Olsenovi vyhrát tak možná deset nebo i víc Zlatých přileb. Vtipných, charismatických a taky elegantních hvězd není nikdy dost.

Na závěr. V Letňanech byla k vidění někdejší Jawa Jiřího Štancla. Spatřit Mistra, jak si usedl za řidítka, i když jen pro fotografy, je výjimečným zážitkem. U pokladen Výstaviště staly dlouhé fronty. Tak věřím, že za rok se akce uskuteční na stejně vysoké úrovní a opět bude, na co vzpomínat.

Jiří Štancl po letech usedl na svůj plohcodrážní motocykl | foto Kiril Ianatchkov