Eduard Krčmář už neprodloužil sérii svých druhých finálových míst

Kopřivnice – 13. května
Sucho letošního jara, které svými teplotami připomíná spíše letní prázdniny, trápí i lidi stojící za přípravou plochodrážních oválů. Té kopřivnické, která dnes hostila druhé finále českého šampionátu jednotlivců, je pořádný kousek. A tak se přestávka po dvanácti jízdách protáhla, protože kropička projela žlutou branou Letního stadiónu doplnit vodu. Josef Franc v depu filozofoval, že vyhrát může kdokoliv, komu vyjde start. Sám měl na svém kontě osm bodů, protože hned na úvod navzdory obrovské snaze nepředjel Václava Milíka. O vedení se dělil s Eduardem Krčmářem a Martinem Málkem, jenž atypický ovál dokonale využil, aby vyšťouchl Ondřeje Smetanu z elitní osmičky. Jenže status quo na čele nevydržel dlouho. Eduard Krčmář totiž v šestnácté jízdě porazil Josefa France a po dalším vítězství ukončil sérii třech po sobě jdoucích druhých míst a poprvé v kariéře finále vyhrál. Podobně mohutný finiš nějakým dvěma tisícovkám přítomných předvedl Václav Milík. Pardubičan nezastíral, že se mu nelíbí jednička na vestě, protože znamená pokaždé výjezd z depa na začátku každé série, kdy se povrch trati po úpravě mění. To se mu stalo osudným v rozjížďce s číslem devět, kdy v první zatáčce vsadil na nesprávnou kartu vnitřní stopy a Zdeňka Simotu a vítězného Matěje Kůse již nedojel. Nakonec však srovnal skóre s Josefem Francem, jehož posléze v rozjezdu odvedl podruhé.

Václav Milík, Eduard Krčmář a Josef Franc stojí na pódiu

Kopřivničtí debutanti se vezou na vítězné vlně

Dnešní závod byl provázen skvělým počasím

Plochá dráha je v Kopřivnici pojem. A tak se brána Letního stadiónu otevřela o poznání dříve, než by tomu bylo v jiných lokalitách. Postupně jí prošlo cirka patnáct set dospělých diváků. Připočteme-li děti a další lidi, kteří se do areálu dostali na volňásky, při sčítání se hravě dostaneme na číslo dva tisíce. Těžko spekulovat, zda někdo z nich byl v Kopřivnici na ploché dráze poprvé. Avšak v případě Eduarda Krčmáře a Václava Milíka máme v tomto směru absolutní jistotu. Ani jeden z nich na zdejším ovále nikdy nezávodil.

Otázky, zda to bude nevýhoda, odpověděl Václav Milík rovnou v rozjížďce s číslem jedna. Skvělým způsobem odstartoval a vmžiku se usadil na čele před Josefem Francem, který by o kopřivnickém ovále mohl sepsat sáhodlouhou diplomovou práci. Pražský šampión mu na cestě k premiérovému vítězství komplikoval život, seč jen mohl.

Václav Milík vede první jízdu před Josefem Francem a Ondřejem Smetanou

Byť mu Václav Milík malinko poodjel, na konci úvodního kola Josef Franc svou ztrátu eliminoval. První oblouk druhého okruhu projel spodem, ale dopředu se nedostal. Přesto se rozhodl nevzdat se až do cíle. Jenže navzdory tvrdému útoku vnitřkem závěrečné zatáčky musel přece jen připustit svou první porážku v českém finále.

Josef Franc popisuje svůj úvodní souboj s Václavem Milíkem:

„Bylo to závodní. Motorka jela, tak jsem to zkoušel. Dráha nebyla taková jistota, tady je to o startech a nedělat chyby. Pak tady může vyhrát kdokoliv, rozhoduje hlavně start. Byl jsem překvapenej‘, že jsem Vaškovi stíhal. On za to většinou škubne a jede do prdele.“

Jaroslav Petrák pádí za úvodním triumfem před Petrem Chlupáčem a Janem Kvěchem

Stejnou písničku zpíval také Eduard Krčmář. Na tréninku sice koukal na bratru půlkilometrový úzký ovál všelijak, ale záhy mu přišel na kloub i na chuť. Třetí jízdu vyhrál stylem start – cíl, přičemž do role poražených odsoudil Zdeňka Simotu, Michala Škurlu a Jakuba Valkoviče.

Eduard Krčmář míří k úvodnímu triumfu před Zdeňkem Simotou

Ale i rutina hrála v dnešním finále svou roli. „Iks let jsem tu nejezdil, ale pořád vím co a jak,“ usmíval se Jaroslav Petrák, aby se posléze v rozjížďce s číslem zapsal do seznamu vítězů. Jeho alfou a omegou byl rychlý start. Nicméně pardubický matador musel čelit náporu Petra Chlupáče a Jana Kvěcha. Oba mladíci však po závodech připouštěli problémy s hledáním optimálního nastavení na neznámém ovále, jenž se svými parametry přece jen vymyká drahám široko daleko.

Martin Málek hájí vedení před dotírajícím Hynkem Štichauerem

Že startovní manévr bude zárukou úspěchu, potvrdila rovněž rozjížďka s číslem šest. Sotva letěla páska k prosluněnému nebi, vypálil dopředu Martin Málek. Matěj Kůs zůstal po průjezdu první zatáčkou třetí, Hynek Štichauer druhý, byť se v prvním výjezdu zleva tlačil tvrdě dopředu.

Václavu Milíkovi se jednička na vestě nezamlouvala

Martin Málek ujížděl a Hynek Štichauer se jej držel jako klíště. Avšak nemohl dělat nic jiného než čekat na chybu vedoucího závodníka a případně ho k ní nutit. Březolupský závodník cítil hrozbu za svými zády. Ve třetím kole zkusil projet druhou zatáčku středem. Hynek Štichauer okamžitě zaútočil, nicméně marně.

Zdeněk Simota na snímku dokazuje, že povedený start byl alfou i omegou úspěchu

V posledním kole si dal Martin Málek na stejném místě pozor. Držel se lajny jako Jan Hus svého přesvědčení a uzavřel seznam úvodních vítězů. V druhé sérii však mělo být všechno naruby. Pouze Václav Milík v rozjížďce s číslem pět obhájil své úvodní vítězství. Pozornému čtenáři není jistě třeba dodávat, že Pardubičan triumfoval stylem start – cíl.

„Nakropili to a Venca si jel svou stopu,“ vysvětloval Eduard Krčmář, proč se musel zaknihovat svou první prohru. Přitom organizoval masivní útok vnějškem první zatáčky. Sunul se výrazně dopředu, ale nakonec to byl Václav Milík, jenž vyjel na protilehlou rovinku jako první. Slánský závodník ale nebyl sám, kdo se ve druhé sérii dostal na hranici pěti bodů.

Josef Franc na cestě k vítězství v rozjížďce s číslem osm

Dalším byl Hynek Štichauer, jenž po brilantním startu vládnul rozjížďce s číslem šest. Ondřej Smetana v její první zatáčce objel pouze Michala Škurlu. Sedmá jízda přinesla hned dva další pětibodové. Zdeněk Simota zamířil dopředu současně s letem pásky a Martin Málek rychle ukázal Janu Kvěchovi, kde je jeho místo už v první zatáčce. A pátým mužem se ztrátou jediného bodu na neporaženého Václava Milíka byl Josef Franc. Úřadující český šampión v rozjížďce s číslem osm měl na Matěje Kůse rozhodující náskok již v průběhu úvodního kola.

 

Odjetá kropička zvyšuje pracovní úsilí v depu

Rozjížďka s číslem devět otočila vývojem závodu naruby – na startu zleva Zdeněk Simota, Václav Milík, Matěj Kůs a David Pacalaj

Devátá jízda však dokonale otřásla vývojem celého kopřivnického finále. Matěj Kůs evidentně trefil nastavení na dokonalý start. Vypálil dopředu jako střela. Václav Milík se jej pokoušel v první zatáčce podjet. Avšak Zdeněk Simota byl po vnější straně pekelně rychlý a dostal se na druhou příčku.

Matěj Kůs (modrá) letí do vedení před Václava Milíka (bílá) a Davida Pacalaje (červená)

Zatímco kapitán pražské Markéty směřoval za zdvojnásobením svého dosavadního bodového zisku, Václav Milík si vylamoval jeden zub za druhým při útocích na druhého Zdeňka Simotu. Oba měli po třech sériích své konto bohatší jen o jeden bod než Matěj Kůs. A závod nabral vskutku nečekaný spád.

Václav Milík vysvětluje, proč v rozjížďce s číslem devět ztratil hned dva body:

„Ne úplně nejlíp jsem odstartoval, měl jsem startovní číslo jedna, nemám rád jízdy po úpravě a teď jsem je měl všechny. Dával jsem to Matějovi po lajně, myslel jsem, že ho podjedu. Jeho to ale strčilo a mě předjel ještě Simoťák.“

Matěj Kůs (modrá) získává rozhodující náskok, zatímco Zdeněk Simota (žlutá) objíždí Václava Milíka (bílá)

Šok nastal po startu rozjížďky s číslem deset, kdy co čela vystřelil Jaroslav Petrák. Martin Málek se rychle stylizoval do role nájezdníka, jenže pardubický matador byl vytrvalý. A tak jsme se dnešního prvního předjetí mimo úvodní oblouk dočkali až ve třetím okruhu. V jeho první zatáčce našel Martin Málek skulinku, jíž se po levici Jaroslava Petráka přece jen protáhnul dopředu.

Jaroslav Petrák právě odstartoval na Martina Málka a Ondřeje Smetanu

„Martin byl rychlej‘,“ popisoval duel Jaroslav Petrák. „On za tebou vidí, kam jedeš, ty  ne. Já byl rychlej’ na rovinkách, on v zatáčce. Je rozjetej‘ z tý dlouhý, ale šest bodů by bylo hezkejch‘.“

I s pěti body na svém kontě mohl Jaroslav Petrák být spokojený. Vždyť šlo o pětisetprocentní znásobení jeho zisku z pražského finále!  A ke všemu zbývaly ještě dvě série do konce mítinku, v němž se vedení ujal právě Martin Málek.

Eduard Krčmář za sebou vede Hynka Štichauera, Patrika Mikela a Petra Chlupáče

V rozjížďce s číslem jedenáct s ním srovnal krok Eduard Krčmář, který po rychlém startu rychle zmizel z očí Hynka Štichauera. Vedoucí duo se rychle rozšířilo na trio. Josef Franc si to ve dvanácté jízdě namířil pod Martina Gavendu a pak již jen ukrajoval metry z olbřímí dráhy, jež ho dělily od druhého triumfu.

Zleva Jan Kvěch, Michal Škurla, Josef Franc a Martin Gavenda

Martina Gavendu rychle minul i Michal Škurla. Pražan nebyl spokojen se svým motocyklem, proto před dvanáctou jízdou za asistence mechanika Lukáše Háska a svého otce Tomáše připravil druhý motocykl. Změna se mu měla vyplatit. V rozjížďce s číslem patnáct odvedl Matěje Kůse.

Neomylně projel první zatáčkou, aby pak středem vystřihl čtyři kola, přičemž zmařil všechny pokusy Matěje Kůse o předjetí, jakoby jeho záměry četl z věštecké koule. „Věděl jsem o Matějovi,“ nechal se Michal Škurla slyšet později. „Jel jsem ale svou rychlou stopu a on mě vůbec nestíhal.“

Michalu Škurlovi (modrá) se výměna motocyklu vyplatila, Ondřeji Smetanovi (bílá) nepomohla

Příklad Michala Škurly inspiroval také Ondřeje Smetanu. „Měníme motorku, Škurlič ji vyměnil teď, tak se budeme opičit,“ říkal závodníkův otec Radek. Kropicí vůz právě odjel nabírat vodu, takže se třetí přestávka oproti původnímu harmonogramu přece jen protáhla. Ale zatímco Michal Škurla udělal krok k lepšímu, jeho klubový kolega splakal spíše nad výdělkem.

Josef Franc se triumfem v rozjížďce s číslem dvanáct posunul na průběžných dvanáct bodů

Rezervní motocykl nebyl klíčem k úspěchu, protože Ondřej Smetana již své čtyřbodové konto neměl do konce závodu rozšířit ani o jeden bod. Nakonec vypadl z elitní osmičky a cestu nazpět bude muset pochopitelně hledat v přeboru, což je ostatně případ i Patrika Mikela. Dnešek mu absolutně nevyšel, takže svou divokou kartu neproměnil, aby se vrátil mezi prvních osm závodníků, kteří mají svá místa jistá rovněž ve třetím finále v Plzni zkraje září.

 

Nudě nezůstala ani vteřinka

Hynek Štichauer (bílá) a Václav Milík (žlutá) letí dopředu před Jakuba Valkoviče (modrá)

Vedoucí triumvirát Eduard Krčmář – Josef Franc – Martin Málek se začal drolit již krátce, když pořadatelé po návratu kropičky s vodou připravili čtvrtou sérii. Na jejich postavení totiž nejprve udeřili Václav Milík a Zdeněk Simota. Nejlepším startem do rozjížďky s číslem třináct se však mohl pyšnit Hynek Štichauer.

V rozjížďce s číslem třináct se Václav Milík přece jen dostal před Hynka Štichauera

Jenže Václav Milík se v první zatáčce protlačil okolo něho a mantinelu do čela, aby již na konci druhého okruhu disponoval náskokem bratru deset metrů. Také Zdeňku Simotovi hned vzápětí ve čtrnácté jízdě nespadlo vítězství do klína zadarmo. Skvělým způsobem totiž opět odstartoval Martin Gavenda a Jihočech v plzeňské vestě se před něho dostával vnějškem úvodního oblouku.

Zdeněk Simota (žlutá) letí okolo Martina Gavendy (modrá)

Stěžejní pro další vývoj závodu se ovšem stala rozjížďka s číslem šestnáct. Shodou okolností se právě na jejím startovním roštu potkali všichni tři vedoucí závodníci. Eduard Krčmář v ní popadl příležitost pevně za pačesy. Rychlostí svého startu zahanbil i blesk a nekompromisně se vydal do vedení.

Michal Škurla vede před Matějem Kůsem

Josef Franc se opět ocitnul v postavení muže, jemuž nezbude nic jiného než útočit. Šlo mu to vehementně, nicméně kopřivnické publikum se předjížděcího manévru v jeho podání nemělo dočkat ani tentokrát. Proto v jeho hlavě uzrálo rozhodnutí o převodu na závěrečnou sérii. „O zub níž,“ řekl o chvíli později ve svém boxu Jiřímu Georgievovi a Jakubu Fenclovi.

Eduard Krčmář ujíždí Josefu Francovi

Eduard Krčmář s Josefem Francem ve svém souboji ujeli Martinu Málkovi, který se musel spokojit jen s jediným bodem. „Teď byla dlouhá přestávka,“ vysvětloval březolupský závodník. „Předtím jsme na motorce pořád něco měnili, teď jsme tam nechali stejné nastavení. A to jsem trošku podcenil…“

Uznalá poklona Josefa France (bílá) směrem k Eduardu Krčmářovi (červená)

Na hrotu aktuální klasifikace tím pádem osaměl Eduard Krčmář se svými jedenácti bod. Desítku u svých jmen měli Václav Milík, Josef Franc a Zdeněk Simota. Martin Málek a Hynek Štichauer měli o bod, Matěj Kůs o dva méně. Zápletka pro závěrečnou pětinu se rýsovala náramně.

Václav Milík na cestě k vítězství v rozjížďce s číslem sedmnáct

Jako první si o pódium řekl Václav Milík. V sedmnácté jízdě kraloval stylem start – cíl, aby mohl zaknihovat konečných třináct bodů. Martin Málek plným právem láteřil na sebe, jak pomalu odstartoval, ovšem v první zatáčce se dokázal prodrat před Petra Chlupáče i Michala Škurlu.

Eduard Krčmář jezdí na čele před Matějem Kůsem

Ten by si zasloužil lepší závěr než nulu. „Trošku mě tam sprasili…“ mohl jen konstatovat. A jelikož se vyhoupnul na osmou pozici se stejným bodovým ziskem jako Martin Málek, neopouštěl Kopřivnici rozhodně ve špatné náladě. Ovšem s rozpoložením Eduarda Krčmáře se nemohl rovnat ani v nejmenším.

David Pacalaj jezdí před Patrikem Mikelem, který by na dnešek nejraději zapomněl

Slánský závodník minulé úterý v Praze skončil druhý již potřetí v řadě a počtvrté v řadě. Otázku, kdy konečně prolomí ledy k ještě vyšší metě odpověděl dříve, než jí narostly vousy. Ve čtrnácté jízdě skvěle odstartoval a Matěj Kůs jej nestihl vnější stranou první zatáčky. Tím pádem bylo nad slunce jasné, že dnešní vítěz má jméno Eduard Krčmář.

Zdeněk Simota vypráví o svém duelu s Jaroslavem Petrákem v rozjížďce s číslem dvacet:

„Vůbec jsem neodstartoval. Jarda měl oči snad i v prdeli. Řek‘ jsem si buď a nebo!“

Jaroslav Petrák ukazuje záda Zdeňku Simotovi

Rozjížďka s číslem devatenáct nikterak neaspirovala na způsobení zemětřesení na nejvyšších příčkách závěrečné klasifikace. Martin Gavenda se však dočkal triumfu, který si dnes určitě zasloužil. V prvním nájezdu podjel Patrika Mikela. Táhl za sebou Davida Pacalaje, který splnil přání svého dědečka vyřčené po třetí sérii, ať se nevracejí do Žarnovice s pouhopouhou nulou.

Josef Franc v rozjížďce s číslem dvacet srovnal skóre Václava Milíka

Žádný prostor pro nudu nezůstal ani ve dvacáté jízdě. Doposud byl Martin Málek jediným závodníkem, který předjel soupeře za první zatáčkou. Závěrečná rozjížďka však tuto kvótu předčila rovnou dvojnásobně. Sotva páska vystřelila k prosluněnému nebi, byl Hynek Štichauer první.

Václav Milík se soustředí na startu rozjezdu

Josef Franc se ovšem hotovil k útoku. V úvodním oblouku to nevyšlo, ovšem hned v dalším nájezdu jeho manévr zespod na venek slavil úspěch. Zatímco úřadující mistr spěl k vyrovnání skóre Václava Milíka, jenž se už v depu chystal na rozjezd, vzadu se rozhořelo nevídané drama.

Eduard Krčmář vyhrál své první finále

Zdeněk Simota zůstal po startu trčet na chvostu. Sice neplakal nad rozlitým mlékem, ale probít se před Jaroslava Petráka bylo stále nemožné. A startmaršál Pavel Matula již závodníkům signalizoval vjezd do posledního kola. V poslední zatáčce si plzeňský závodník zahrál vabank vnitřní stopy. Protřelý pardubický lišák se bránil, ovšem Zdeněk Simota se nasunul pod něho na třetí příčku. Zkusil ještě kontrovat po vnějšku, ale ve výjezdu už byl pomalejší už jen proto, že z jeho zadní pneumatiky unikal vzduch.

Václav Milík určitě neřekl v šampionátu své poslední slovo

Při vší úctě, rozjezd o třetí příčku pódia byl ve srovnání se souboji, které dnes Jaroslav Petrák předvedl s Martinem Málkem a Zdeňkem Simotou přece jen slabší odvar. Václav Milík měl lepší start. Josef Franc na něho udeřil v první zatáčce, ale Pardubičan byl rychlejší. A přestože úřadující šampión ani nadále neskrblil aktivitou, muž, jemuž loni sebral domácí primát, mu vrátil pražskou porážku i s dvojnásobným úrokem.

 

Hlasy z depa

Eduard Krčmář odjížděl z Kopřivnice jako vítěz

„Jsem spokojenej‘, až na tu jednu jízdu,“ připomínal Eduard Krčmář, že pouhopouhý jeden jediný bod navíc by jej poslal na čelo aktuální klasifikace šampionátu. „Nakropili to a Venca si jel svou stopu. Dařily se mi starty. To byl základ, nedalo se předjíždět. Přitom na tréninku se mi dráha vůbec nelíbila. Zatáčky všelijaký, ale jel jsem na horších drahách.  Další finále je v září, do podzimu je daleko, uvidíme, nějak to dopadne.“

Ve dvou dnešních duelech mistrů čtyř předchozích sezón pokaždé uspěl Václav Milík

„Spokojenej‘ nejsem,“ vraštil Václav Milík maličko čelo. „Svou chybou jsem si sebral dva body. Bylo tu dost lidí, to se hned líp závodí, ale dnes se nepředjíždělo. Rozjezd byl bonbónek. Pepa tady jede moc dobře. Moc jsem mu neujel, v cíli jsem se otočil a on mi visel na blatníku. Jsem rád, že před Speedway of Nations se kluci rozjeli. Když budeme dva, mohli bychom se ukázat ve finále ve Wroclawi.“

Josef Franc byl zlamaný ze svých startů

„Jsem zklamanej‘,“ připustil Josef Franc. „Trošku mi nešly starty. A klobouk dolů, Eda s Vencou byli lepší. Nechtěl jsem to vzdávat, útočil jsem, není to ale dráha na předjíždění zkušenějších závodníků. Domácí podpora od bejvalejch‘ fanoušků Adriana, co jsem po něm zdědil, byla ohromná. Hodně pomoh‘ Matěj Kůs, rozvířil klidný vody, porazil Vencu. A Venca porazil Edu. Jedeme dál, chci se držet ve formě, jedeme dál. V průběžný klasifikaci mám bod náskok, je veliká šance na závěr sezóny. Budu se snažit, abych měl v sezóně výsledek, s nímž jsem do ní vstoupil!“

Zdeněk Simota v plném tempu

„Strašně těžko se tady předjíždělo,“ posteskl si Zdeněk Simota. „Všechno šlo, nebylo to špatný. Posral jsem to s Matějem. Objížděl jsem ho, ale jemu to tam zrovna dláblo. A pak škoda poslední jízdy. Moh‘ jsem bejt‘ v rozjezdu…“

Martin Málek měl pódium na dosah

„Začátek dobrý,“ pustil se Martin Málek do bilance. „První tři jízdy jsme pořád něco měnili. Mezi třetí a čtvrtou byla dlouhá přestávka. Nechali jsme tam stejné nastavení a to jsem trošku podcenil. Dráha se měnila a ke konci mi to už nejelo. A poslední start byla tragédie. Ale zase jsem si po dlouhý době spravil chuť a jsem spokojený.“

Hynek Štichauer trošku lamentoval sám na sebe

„Jsem spokojený,“ usmíval se Hynek Štichauer pod vousy. „Konečně funguje motor, ještě aby fungovala hlava. Na svůj věk dělám kraviny. Jsi vpředu, říkáš si ‚musím víc‘ a tím to posereš. Držím si ten standard, finále se jede na čtyři závody a třeba na podzim bude slušnej‘ výsledek. Do mistrovství světa jsem se stejně nedostal. Ten systém, že se rozhodlo v Praze, jsem nepochopil, když se před mistrovstvím světa jede další mistrovství republiky.“

Michal Škurla se dostal do elitní osmičky

„Dneska to šlo,“ pochvaloval si Michal Škurla. „Skočil jsem na druhou motorku. Jela líp, škoda poslední jízdy. Sprasili mě trochu po startu a dopadlo to, jak to dopadlo. Vítězství bylo fajn. Věděl jsem o Matějovi, jel jsem ale svou rychlou stopu a on mě vůbec nestíhal.“

Martin Gavenda doladil nastavení až na závěr

„Jsem rád, že jsem vyhrál jízdu,“ připouštěl Martin Gavenda. „Sedm bodů beru, bodík nebo dva by se daly ještě utrhnout. Ale zezačátku a já motorku doladil až na konec. V prvních jízdách jsem udělal pár chyb, ale po Praze je to určitě dobrý.“

Jaroslav Petrák zajel povedený závod

„Motorka, guma,“ odhalil Jaroslav Petrák příčinu, proč mu nakonec Zdeněk Simota sebral v poslední jízdě bod. „Jsem spokojenej‘, ale mohlo to bejt‘ lepší, moh‘ jsem bejt‘ vejš. Nikdo nemá osm bodů a já je moh‘ mít. Líbí se mi tady, dobrý. Myslel jsem, že to bude horší. Iks let jsem tu nejezdil, ale pořád vím co a jak.“

Petr Chlupáč v akci

„Bylo to pěkný,“ rozhovořil se Petr Chlupáč. „Nemohli jsme doladit motorku a tak jsme na čtvrtou jízdu vzali jawku. Potřebovali jsme dochytat spojku a zapalování. Dráha byla dobrá, akorát schematicky divná, když sedíš na motorce.“

Ondřej Smetana trčí za Jaroslavem Petrákem

„První motorka jela na hovno,“ líčil Ondřej Smetana. „Druhá jela jen dvě kola. První dvě kola nejela, až pak to začalo jet. Co se dá dělat?!“

„Dobrý,“ odtušil Jan Kvěch. „Akorát jsem jel na Jawě a první tři jízdy jsme to vůbec nenaladili. Skočil jsem na GM a naladil to až na poslední jízdu. Chtěl jsem tu motorku vzít ve čtvrtek na Ukrajinu, tak jsem si ji teď zaprášil (smích).“

Na Jakuba Valkoviče se přijel podívat i dědeček

„Lepší než v Praze,“ uvažoval Jakub Valkovič nad dvojicí svých bodů. „Škoda poslední jízdy, mohl jsem mít ještě jeden bod. Jinak fajn, zase jsem získal zkušenosti.“

Václav Milík (červená) právě v rozjezdu odstartoval na Josefa France
1. Eduard Krčmář, Slaný 3 2 3 3 3 14
2. Václav Milík, Pardubice 3 3 1 3 3 13+3
3. Josef Franc, Praha 2 3 3 2 3 13+2
4. Zdeněk Simota, Plzeň 2 3 2 3 1 11
5. Martin Málek, Březolupy 3 2 3 1 2 11
6. Hynek Štichauer, Pardubice 2 3 2 2 2 11
7. Matěj Kůs, Praha 1 2 3 2 2 10
8. Michal Škurla, Praha 1 1 2 3 0 7
9. Martin Gavenda, Březolupy 0 1 1 2 3 7
10. Jaroslav Petrák, Pardubice 3 0 2 1 0 6
11. Petr Chlupáč, Praha 2 0 0 1 1 4
12. Ondřej Smetana, Praha 1 2 1 0 0 4
13. Jan Kvěch, Praha 1 1 0 0 1 3
14. David Pacalaj, SK – Žarnovica E 0 0 0 2 2
15. Patrik Mikel, Pardubice 0 0 1 0 1 2
16. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica 0 1 0 1 0 2
17. Filip Hájek, Praha DNR

Legenda použitých zkratek
E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do opakované jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádu jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád, * – žolík v ligových utkáních extraligy

Klíčový triumf Eduarda Krčmáře nad Josefem Francem

Průběžné pořadí šampionátu:

PHA KOP TOT
1.5. 13.5.
1. Josef Franc, Praha 15 13 28
2. Eduard Krčmář, Slaný 13 14 27
3. Václav Milík, Pardubice 12 13 25
4. Zdeněk Simota, Plzeň 12 11 23
5. Hynek Štichauer, Pardubice 10 11 21
6. Matěj Kůs, Praha 11 10 21
7. Martin Málek, Březolupy 4 11 15
8. Michal Škurla, Praha 8 7 15
9. Ondřej Smetana, Praha 8 4 12
10. Petr Chlupáč, Praha 6 4 10
11. Jan Kvěch, Praha 6 3 9
12. Martin Gavenda, Březolupy 1 7 8
13. David Pacalaj, SK – Žarnovica 6 2 8
14. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 6 7
15. Patrik Mikel, Pardubice 4 2 6
16. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica 1 2 3
17. Filip Hájek, Praha 2 DNR 2
Eduard Krčmář vyhrál svůj první závod ranku finále mistrovství republiky jednotlivců

Foto: Karel Herman

Václav Milík dnes porazil Josefa France rovnou dvakrát – na snímku jeho vítězství v první jízdě

Osmdesátku Karla Průši slavili i tři další závodníci z rodiny

Žatec – 7. května
Bratři Josef a Karel Průšovi z Bítozevse poblíž Žatce se na počátku padesátých let shlédli v motocyklových závodech. Jezdili v terénu, který kombinovali s plochou dráhou. Jejich sportovní cesty se rozešli, starší Josef se věnoval motokrosu, zatímco o šest let mladší Karel se shlédl ve sportu levých zatáček. A když v pondělí slavil osmdesátiny, musela u toho být celá rodina. Sběratelé autogramů by si při té příležitosti mohli doplnit svou sbírku o podpisy hned čtyř závodníků.

 

Bratři Karel a Josef Průšovi po ploché dráze sériových strojů v Nejdku

Oslava proběhla v bývalé žatecké školce, kterou manžel dcery Karla Průši zvelebil jako sídlo své firmy. Všichni přítomní si náramně užili skvělou atmosféru. Pokud se týká přítomných zástupců od ploché dráhy, nejstarší byl Josef Průša, jemuž bude 9. listopadu osmdesát šest let.

Stejná dvojice jen v obráceném pořadí na pondělní oslavě osmdesátin Karla Průši

O pět dnů dříve budou ostatní plochodrážníci mít svátek, protože vedle příjmení Průša je spojuje rovněž křestní jméno Karel. O kariéře syna Karla Průši si v blízké budoucnosti přečtete v historické rubrice magazínu speedwayA-Z. A jeho vnuk podniká své první závodnické krůčky přímo před našima očima. Zrovna včera trénoval ve Slaném na novém motocyklu, který mu tatínek postavil.

Tři generace plochodrážníků z rodiny Průšovy: vzadu Josef a Karel, vpředu Karel prostřední a dole Karel nejmladší

Foto: Petra Zahradníčková a archív

Tai Woffinden slibuje další vítězství

Varšava – 12. května
Dvojnásobný světový šampión Tai Woffinden vyhrál na vyprodaném Národním stadiónu ve Varšavě první letošní velkou cenu. Na tiskové konferenci pak v euforické náladě sliboval, že další triumfy letos ještě přijdou. Nicméně za čtrnáct dnů přijede do Prahy v roli leadera aktuální klasifikace Fredrik Lindgren. Švéd skončil včera sice až třetí, ale dal dohromady nejvíc bodů.

Maciej Janowski, Tai Woffinden a Fredrik Lindgren na pódiu

Přitom Tai Woffinden neměl zrovna ideální nástup, jelikož se po dvou sériích u jeho jména krčily jen čtyři body. Přidal dvě vítězství, aby v semifinále dvě naháněl Artjoma Lagutu. Nakonec Rusa, který se vrátil do světa velkých cen po sedmi letech postupem do finále, nepředjel.

Tai Woffinden si finálový startovní post vybíral až jako třetí, nakonec v bitvě s Maciejem Janowskim před zraky pětapadesáti tisícovek diváků tahal na delší konec provazu. „Všechno šlo opravdu dobře, ale musím přiznat, že se ještě necítím na motorce pohodlně,“ vyprávěl na tiskové konferenci. „Je začátek sezóny a měli jsme zatím jediný závod ve Švédsku. Vyhrát Grand Prix a přitom se necítit na sto procent je pro mě signál, že tohle bude vzrušující sezóna. Pro mě toho určitě ještě přijde hodně.“

1. Tai Woffinden, GB 2 0 2 3 3 2 3 15
2. Maciej Janowski, PL 1 2 2 3 1 2 2 13
3. Fredrik Lindgren, S 2 3 3 1 3 3 1 16
4. Artjom Laguta, RUS 3 3 3 0 1 3 0 13
5. Chris Holder, AUS 2 2 2 3 0 1 10
6. Patryk Dudek, PL 2 2 1 2 3 0 10
7. Bartosz Zmarzlik, PL 3 1 3 0 1 1 9
8. Matej Žagar, SLO 3 0 0 3 3 0 9
9. Greg Hancock, USA 0 3 2 1 2 8
10. Emil Sajfutdinov, RUS 0 1 3 2 2 8
11. Krzysztof Kasprzak, PL 3 3 ex 1 0 7
12. Jason Doyle, AUS ex 2 T 1 2 5
13. Niels Kristian Iversen, DK 1 0 1 2 0 4
14. Przemyslaw Pawlicki, PL 1 0 1 ex 1 3
15. Maksym Drabik, PL (res) 0 2 2
16. Bartosz Smektala, PL (res) 2 2
17. Craig Cook, GB 0 1 1 0 0 2
18. Nicki Pedersen, DK 1 1 E ex – 2

Foto: Pavel Fišer