Církvice – 24. listopadu
Včera okolo osmnácté hodiny byl sál myslivny v Církvici poblíž Čáslavi natřískaný. Nově příchozí už jen horko těžko hledali prázdné židle. Ochutnávali výtečné speciality z teplého i studeného rautu, dopřávali si pivečka i skvělá vína. Josef Franc mezi nimi pobíhal jako pozorný hostitel. Když si vzal slovo, tradičně své posluchače rozesmál. Ale že nakonec jen málokteré z očí přítomných dam zůstane suché, nečekal nikdo.

Český šampión měl kvůli dovolené tak napilno, že se dokonce při pátečním vyhlašování motocyklových mistrů republiky za rok 2018 v budově pražského Autoklubu nechal zastupovat Pavlem Ondrašíkem. Tradiční setkání se sponzory a přáteli, které již druhý rok po sobě nasměroval do útulné myslivny v Církvici, ovšem neošidil.

První příchozí dorazili již okolo šestnácté hodiny. Potěšili se pohledem na medaile a poháry i dva motocykly. Na tom pro dlouhou plochou dráhu seděla figurína oblečená v závodních proprietách pražského závodníka. Stroj pro klasický speedway lákal zejména děti, které se mohly vesele fotografovat v jeho sedle.

Hosté se spolu vesměs dobře znali z předchozích let. Mohli jste se potkat s Adrianem Rymelem, Michal Stárkem či Václavem Matunou. Pochopitelně nemohli scházet oba mechanici Jiří Georgiev a Jakub Fencl a trenér Zdeněk Schneiderwind. Dorazili i Ondřej Smetana a Petr Chlupáč i se svými rodiči.

Někdy okolo půl sedmé Josef Franc vyskočil na stůl. Než se pustil do řeči, musel se ještě malinko posunout. Jelení trofej na stěně rovnou za ním dělala z úřadujícího plochodrážního mistra dokonalého paroháče.

„Byla to povedená sezóna,“ pustil se do bilancování sezóny anno domini 2018 ve svém podání. „Až na malý výjimky se dařilo. Sezóna dopadla špičkově, jak říká trenér. Je to druhá nejúspěšnější sezóna v kariéře, i když mi už bude spousta let.“

Na prahu čtyřicítky dokázal Josef Franc obhájit svůj titul mistra republiky jednotlivců, což je pro něho o to cennější, že v přímém souboji porazil nejen Eduarda Krčmáře jako loni, nýbrž také Václava Milíka. Zlato z dlouhé dráhy zajistilo mistrovský double, k němuž je nutno připočíst stříbra z extraligy a z šampionátu dvojic. A pochopitelně titul evropského vicemistra na travnaté dráze i trochu nečekaný postup z challenge do finále mistrovství Evropy jednotlivců.

Dámský hlas před pořízením skupinové fotografie:

„Teda Pepo, ty nás nejdřív rozbrečíš a pak chceš, abychom se s tebou fotily!“

---

„Chci poděkovat klukům, co se mnou jezdí na závody,“ pokračoval Josef Franc, jehož ani na chvilku neopustil jeho pověstný humor. „A děkuju i kuchařům, že nám dnes něco málo nachystali. V sezóně nám všechno fungovalo. Jestli na to budu mít nervy a zdraví vydrží, chtěl bych pokračovat. A teď panáka na kuráž a veliká improvizace.“

Vmžiku pokynul, abych se z reproduktorů ozvala píseň Když muž se ženou snídá. Sotva Karel Gott začal o citu prázdném století a řádu všeho, seskočil ze stolu a s kyticí a zásnubním prstýnkem v ruce poklekl před svou přítelkyní a požádal jí o ruku. A příběh skončil happy endem.

Josef Franc se dočkal souhlasného ano a sklidil bouřlivý potlesk od hostů svého večírku, kteří se na společný snímek ani nevešli. Skvělá zábava posléze pokračovala i nadále, i když se část přítomných vydávala listopadovou nocí vstříc svým domovům.

Foto. Karel Herman a Eva Palánová

Praha – 23. listopadu
V pátek večer by v pražské Opletalově ulici normální obyvatel metropole nepoznal motocyklové závodníky přicházející do budovy autoklubu. Byli oblečeni podle dress code motýlek nebo kravata pro muže a večerní róba pro ženy.

Osobně či v zastoupení

Všichni se přišli podívat, jak jejich nejbližší dostávají ocenění za svou celoroční práci. Po zahájení večera moderátorky České televize zahájil galavečer i prezident Autoklubu ČR Jan Štovíček.

Poté začalo předávání klasicky od sportovní mototuristiky, kde cenu obdržela mimo jiné už po dvacáté paní Andrea Gurevič. Hned po té přišel na řadu trial a hned poté plochá dráha. Ceny předával Petr Moravec.

Jako první převzal v zastoupení cenu pro Josefa France Pavel Ondrašík. Nastoupil i Filip Hájek jako junior do 21 let, Jan Kvěch do 19 let, Pavel Kuchař do 250ccm. A pak začala smršť pohárů pro Jaroslava Vaníčka v kubatuře do 125 ccm na malé i klasické dráze. S ním přišli na podium i otec a sny Aleš a Daniel Plecháčovi, kteří vyhráli kategorie FT1 a FT Classics ve flat tracku.

Pódium se uvolnili pro pardubické mistry v extralize 2018. Přišli jen někteří, Poláci se omluvili kvůli dlouhé cestě, takže za ně ocenění přebíral manažer Lubomír Vozár. Hynek Štichauer převzal pohár za mistrovské dvojice i místo Václava Milíka.

Za Žarnovice však přijel celý tým, který vyhrál mezinárodní šampionát juniorských družstev. Vedle Michala Tomky a Davida Pacalaje nechyběl ani jejich manažer Ján Daniel.

Plochodrážní rytíř

Po enduru, silničních závodech motocyklů a motokrosu se přešlo k dekorování medailistů z evropských soutěží, jehož se zhostil generální sekretář Tomáš Kunc. Pavel Ondrašík posloužil opět coby alter ego Josefa France, evropského vicemistra na travnaté dráze. Poté přišla řada na úspěšné kolibříky Vojtěcha Šachla, Bruno Belana a Jaroslava Vaníčka.

Medailisty mistrovství světa oceňoval prezident AČR Jan Šťovíček. Za plochou dráhu nastoupili Bruno Belan a Jaroslav Vaníček, jehož si moderátorka nechala na vyvýšeném pódiu, aby s mikrofonem v ruce bilancoval svůj letošní rok. Vzápětí se dočkal pasování na rytíře motocyklového sportu a vedle meče dostal i malý pitbike.

Na závěr celého večera pronesl viceprezident pro motocyklový sport AČR Petr Moravec pár závěrečných slov. A následovalo jen pozvání na raut.

Foto: Pavel Fišer

Praha – 3. listopadu
Minulou sobotu proběhla podzimní schůze Klubu veteránů závodníků v budově Autoklubu České republiky v Opletalově ulici. Již od devíti hodin probíhala zdravotní přednáška s novinkami, jak zachraňovat život. Hned vzápětí začala schůze veteránů, kam nově přišel i Jiří Štancl, který byl pozván svými kolegy z branže.

Po přivítání všech z úst Evžena Erbana, předsedy klubu, byla přečtena zpráva o činnosti. A pak delší čtení seznamu těch, co nás navždy opustili, jejichž seznam byl bohužel dost dlouhý. Po minutě ticha přišli přednést svoje novinky členové Asociace center pro zdokonalovací výcvik řidičů AČR .

Trvalo jim dobrých dvacet minut přednášet o novinkách letošního roku, ovšem to již přišla na řadu trochu veselejší část schůze, a sice gratulace jubilantům. Kteří dosáhli devadesáti, pětaosmdesáti i těch nejmladších teprve osmdesátiletých.

Mezi nimi byli z ploché dráhy známá jména pan Jaroslav Červinka a paní Jana Kasperová z jediné rodiny. Během celého dopoledne byly vybírány členské příspěvky na příští rok, k občerstvení se servírovalo pivo, limonáda či káva.

V diskuzi byl propírán příspěvek jediného člena, jemuž se nelíbí přejmenování Svazu na Klub z legislativních důvodů. Po ukončení schůze byli všichni pozváni na tradiční gulášek, který zde dělají opravdu výborný. A poté se veteráni začali rozjíždět do svých domovů.

Foto: Pavel Fišer

Žatec – 1. listopadu
Po květnových osmdesátinách Karla Průši slaví dnes půlkulaté jubileum jeho syn Karel, jehož křik se prvně rozletěl po světě přesně před pětapadesáti lety. K zástupům gratulantů se přidává rovněž magazín speedwayA-Z a to za všechny své čtenáře, kteří se brzy dočkají biografického článku o tomto borci, jenž na oválech a v jejich zákulisí strávil většinu svého života.

Foto: Karel Herman

Slaný – 25. října
Minulý čtvrtek se v městském divadle ve Slaném konal slavnostní večer u příležitosti oslav 100 let vzniku samostatného Československa. Představitelé Královského města Slaný u této významné příležitosti již šestnáct let oceňují za zásluhy a propagaci občany města Slaného v oblasti kultura, sport, školství a vzdělání, zdravotnictví a občanská společnost, kde zohledňují odvážný životní postoj. Mezi vyvolenými, který převzal v letošním roce z rukou starosty Královského města Slaný Martina Hrabánka pamětní list, byl i Zdeněk Majstr.

Zdeněk Majstr je bývalý úspěšný plochodrážní reprezentant, který svoji sportovní kariéru spojil s AMK Slaný, s nímž v roce 1969 vybojoval mistrovský titul v soutěži družstev. A v tom samém roce byl společně s Janem Holubem pátý ve světovém finále dvojic ve Stockholmu.

V první polovině sedmdesátých let minulého století patřil ke špičce naší plochodrážní scény, o čemž svědčí výsledky v M ČSSR jednotlivců a reprezentační starty jak MS jednotlivců, tak družstev na krátké dráze či start ve světovém finále na dlouhé ploché dráze roku 1973.

Po skončení úspěšné sportovní činnosti se v AMK Svazarmu Bateria Slaný věnoval z pozice trenéra výchově mladých jezdců. Z jeho líhně vyšel mimo jiné Roman Matoušek, jezdec světových parametrů a celá plejáda dalších plošinářů slánského extraligového družstva

Slavnostní setkání ve slánském divadle kromě významných hostů politického, kulturního a sportovního života svými vystoupeními vizuálně a sluchově vyšperkovaly pěvecké soubory Consortium camerale slanense a rovněž Ach-ach slánského gymnázia. Celá akce byla zakončena slavnostním rautem.

Foto: Kateřina Nič Husárová /Deník)

V  sedmdesátých letech mi Miloš Machulka, který žil a bydlel v Mariánských Lázních, dělal při závodech na dlouhé dráze mechanika. Plochou dráhou žil, pracoval v klubu a pomáhal, jak mohl. Byl to šikovný kluk, který nezkazil žádnou legraci, bezva kámoš. Asi bych nespočítal, kolikrát honil v zatáčkách spojku z mé motorky, která byla kdysi na hřídeli s klínkem a často nedržela a upadla. Pak musel Miloš ručně zabrušovat koš na hřídel a pasovat na klínek. Znám i jeho rodinu. Chodil na každé závody. Pak se odstěhoval do Pardubic, bylo to daleko, takže jezdil do Mariánských Lázní málo. Žil ale plochou dráhou po celý život. Odešel ve čtvrtek 30. srpna ve věku 61 let. V sobotu 8. září se jede závod v Mariánských Lázních, budu ho očima hledat v depu a vzpomínat. Miloši, děkuji za všechno. Čest Tvoji památce!