Praha – 21. října
První liga vrcholila v Žarnovici. Kopřivnice nazbrojila v naději, že překoná pražskou Markétu a zmocní se přebornického titulu. V sestavě Tomáše Topinky zívala prázdnotou kolonka určená pro náhradníka. Oprávněně se dalo spekulovat, že se cestou ze světové juniorky v Krosně na Tekove zastaví Petr Chlupáč. Jeho kouč jej však nechtěl zatěžovat dalšími kilometry a závodní akcí navíc. Týden na přelomu září byl totiž nesmírně hektický, avšak pro pražského juniora také úspěšný.

 

Pódium bez pódia

Z pražského úhlu pohledu skončila první liga happy endem. Kopřivnice nakonec nebyla tak silná, jak původně měla. Velká dráha byla dokonale po chuti Daniely Klímy, který vylétal patnáctibodové maximum. Své i odvedli i mladíci Pavel Kuchař a Jaroslav Vaníček, takže Markéta zůstala sedět na trůně.

„Jsou, jsou,“ reaguje Petr Chlupáč na připomínku, jací jsou jeho kluboví kolegové pašáci. „O závodech v Žarnovici moc nevím. Dohodli jsme se, že nepojedu. Kluci to zvládli i beze mě, to se cení. Jsem přeborník, jsou to ale závody pro mladý, aby se rozjeli. Nejsme mistři extraligy a první liga je malá záplata.“

Z Žarnovice se v neděli večer spěchalo. Již v úterý odpoledne totiž v Březolupech vrcholil český individuální šampionát svým druhým finálovým závodem. Petr Chlupáč měl delší čas na přípravu, která se nakonec vyplatila. Nebýt třetího místa za Hynkem Štichauerem a Martinem Málkem v rozjížďce s číslem devatenáct, šel na stupně vítězů.

„Škoda tý poslední jízdy,“ souhlasí junior pražské Markéty. „Nevyšel mi vůbec start. Ale aspoň jsem to udělal divákům dramatičtější…“

Ano, jakoby nestačily rozjezdy o vítězství a třetí místo v závodě, ale on musel na start další dodatkové jízdy. V závěrečné klasifikaci totiž srovnal krok s Ondřejem Smetanou a čtyři kola navíc rozhodla o bronzu. Petr Chlupáč si vylosoval vnitřní dráhu. Jeho protivník byl vpředu, ale jeho klubový kolega jej podjel a ve výjezdu byl rychlejší.

„Startovní dráha byla hodně důležitá, kdo jel z jedničky, měl větší výhodu,“ konstatuje Petr Chlupáč, aby jedním dechem ohodnotil své třetí místo v mistrovství republiky. „Před Plzní jsem koukal vejš, ale nakonec jsem za třetí místo rád. Ani jednou jsem nebyl na stupních a jsem třetí. Nejel to Honza Kvěch, tak to bylo o něco lehčí.“

 

Náročný, ale krásný pardubický super víkend

Týden však pokračoval, ačkoliv se září přelomilo do října. V pátek končila finálové série letošního juniorského mistrovství světa. Petr Chlupáč se dostal na jeho semifinálový level. Nakonec mu patřila šestá pozice a své letošní působení uzavřel závěrečnou pátou příčkou.

„Upřímně jsem rád, že jsem skončil pátej‘,“ netají se. „Po Krosnu jsem se šoupnul vejš a mý tajný přání bylo dostat se do top pěti. Těm klukům se závody nepovedly, přeskočil jsem je. Pátek a sobota byly v Pardubicích nádherný, ale v neděli mi nebylo dobře. Byla to moje první Zlatá přilba, rád jsem se svezl.“

Nicméně při Zlaté stuze vyhrál všechny své jízdy, pokud neodstartoval, všechno dohnal bojovností, ale finálový vabank mu vynesl třetí místo. „Hele, jela se zároveň Grand Prix v Toruni, Tai vyhrál všechny jízdy a ve finále byl třetí,“ usmívá se Petr Chlupáč. „Můžu si s ním podat ruku. Kdybych si vzal bílou, moh‘ jsem bejt líp. Možná jsem zachráp‘ na startu, možná se zahrabal. A jednu chvíli jsem byl až pátej. Ale na Stuze mám ještě dva roky před sebou.“

Zlatá přilba a Tomíčkův memoriál v pondělí po ní byly odrazem zdravotního stavu. „Nebylo mi dobře,“ opakuje Petr Chlupáč. „Ale v tý těžký skupině, co jsem v Pardubicích měl, mi kluci tolik neujeli. V Praze jsem neměl svůj den, ráno jsem měl horečku a rozmejšlel se, jestli pojedu. A dopadlo to, jak to dopadlo. Bylo to náročnej víkend, ale pro mě hrozně krásnej. Nádherně jsem si to užil.“

 

Ještě jednou letos do akce

Do skvělé koncepce musely zapadnout rovněž triumfy ve volném závodě ve slovinském Kršku a kopřivnickém mistrovství republiky juniorských družstev. „Krško bylo hezký,“ odtuší Petr Chlupáč. „Ten základ se mi poved‘ hezky i semifinále. Ve finále jsem na prd odstartoval. Kdyby mě Dan Klíma neposlal na venek do materiálu, nedostal bych se dopředu. Neúmyslně mi pomoh‘.“

Nazítří v Kopřivnici spojili své síly a výsledkem se stalo české zlato v juniorských družstvech. „Jeli jsme si pro titul, čekalo se, že vyhrajeme,“ netají se, že na severomoravského obra jeli hrát úlohu favorita. „Poděkování patří tátovi a Michalu Pospíšilovi, že ten tejden se mnou zvládli.“

Letošní plochodrážní rok se však blíží rychle ke své šachovnicové vlajce. „Ještě pojedu test match v Pardubicích proti Polákům,“ odhaluje Petr Chlupáč své plíny. „A to by měl bejt konec. Pak zimní přestávka a nová sezóna.“

 

Foto: Karel Herman