Archiv pro štítek: 2021 MLT Praha

Petr Chlupáč prožil dlouhý, ale úspěšný týden

Praha – 21. října
První liga vrcholila v Žarnovici. Kopřivnice nazbrojila v naději, že překoná pražskou Markétu a zmocní se přebornického titulu. V sestavě Tomáše Topinky zívala prázdnotou kolonka určená pro náhradníka. Oprávněně se dalo spekulovat, že se cestou ze světové juniorky v Krosně na Tekove zastaví Petr Chlupáč. Jeho kouč jej však nechtěl zatěžovat dalšími kilometry a závodní akcí navíc. Týden na přelomu září byl totiž nesmírně hektický, avšak pro pražského juniora také úspěšný.

 

Pódium bez pódia

Petr Chlupáč prožil na přelomu září a října náročné, ovšem úspěšné dny

Z pražského úhlu pohledu skončila první liga happy endem. Kopřivnice nakonec nebyla tak silná, jak původně měla. Velká dráha byla dokonale po chuti Daniely Klímy, který vylétal patnáctibodové maximum. Své i odvedli i mladíci Pavel Kuchař a Jaroslav Vaníček, takže Markéta zůstala sedět na trůně.

„Jsou, jsou,“ reaguje Petr Chlupáč na připomínku, jací jsou jeho kluboví kolegové pašáci. „O závodech v Žarnovici moc nevím. Dohodli jsme se, že nepojedu. Kluci to zvládli i beze mě, to se cení. Jsem přeborník, jsou to ale závody pro mladý, aby se rozjeli. Nejsme mistři extraligy a první liga je malá záplata.“

Z Žarnovice se v neděli večer spěchalo. Již v úterý odpoledne totiž v Březolupech vrcholil český individuální šampionát svým druhým finálovým závodem. Petr Chlupáč měl delší čas na přípravu, která se nakonec vyplatila. Nebýt třetího místa za Hynkem Štichauerem a Martinem Málkem v rozjížďce s číslem devatenáct, šel na stupně vítězů.

„Škoda tý poslední jízdy,“ souhlasí junior pražské Markéty. „Nevyšel mi vůbec start. Ale aspoň jsem to udělal divákům dramatičtější…“

Petr Chlupáč (modrá) na startu v Březolupech proti Josefu Francovi (bílá), Jakubu Exlerovi (žlutá) a Václava Kvěcha (červená)

Ano, jakoby nestačily rozjezdy o vítězství a třetí místo v závodě, ale on musel na start další dodatkové jízdy. V závěrečné klasifikaci totiž srovnal krok s Ondřejem Smetanou a čtyři kola navíc rozhodla o bronzu. Petr Chlupáč si vylosoval vnitřní dráhu. Jeho protivník byl vpředu, ale jeho klubový kolega jej podjel a ve výjezdu byl rychlejší.

„Startovní dráha byla hodně důležitá, kdo jel z jedničky, měl větší výhodu,“ konstatuje Petr Chlupáč, aby jedním dechem ohodnotil své třetí místo v mistrovství republiky. „Před Plzní jsem koukal vejš, ale nakonec jsem za třetí místo rád. Ani jednou jsem nebyl na stupních a jsem třetí. Nejel to Honza Kvěch, tak to bylo o něco lehčí.“

 

Náročný, ale krásný pardubický super víkend

Petr Chlupáč stojí na pódiu Zlaté stuhy

Týden však pokračoval, ačkoliv se září přelomilo do října. V pátek končila finálové série letošního juniorského mistrovství světa. Petr Chlupáč se dostal na jeho semifinálový level. Nakonec mu patřila šestá pozice a své letošní působení uzavřel závěrečnou pátou příčkou.

„Upřímně jsem rád, že jsem skončil pátej‘,“ netají se. „Po Krosnu jsem se šoupnul vejš a mý tajný přání bylo dostat se do top pěti. Těm klukům se závody nepovedly, přeskočil jsem je. Pátek a sobota byly v Pardubicích nádherný, ale v neděli mi nebylo dobře. Byla to moje první Zlatá přilba, rád jsem se svezl.“

Nicméně při Zlaté stuze vyhrál všechny své jízdy, pokud neodstartoval, všechno dohnal bojovností, ale finálový vabank mu vynesl třetí místo. „Hele, jela se zároveň Grand Prix v Toruni, Tai vyhrál všechny jízdy a ve finále byl třetí,“ usmívá se Petr Chlupáč. „Můžu si s ním podat ruku. Kdybych si vzal bílou, moh‘ jsem bejt líp. Možná jsem zachráp‘ na startu, možná se zahrabal. A jednu chvíli jsem byl až pátej. Ale na Stuze mám ještě dva roky před sebou.“

Petr Chlupáč (modrá) vede před Alexanderem Woentinem (červená) a Sebastianem Kösslerem (zelená)

Zlatá přilba a Tomíčkův memoriál v pondělí po ní byly odrazem zdravotního stavu. „Nebylo mi dobře,“ opakuje Petr Chlupáč. „Ale v tý těžký skupině, co jsem v Pardubicích měl, mi kluci tolik neujeli. V Praze jsem neměl svůj den, ráno jsem měl horečku a rozmejšlel se, jestli pojedu. A dopadlo to, jak to dopadlo. Bylo to náročnej víkend, ale pro mě hrozně krásnej. Nádherně jsem si to užil.“

 

Ještě jednou letos do akce

Do skvělé koncepce musely zapadnout rovněž triumfy ve volném závodě ve slovinském Kršku a kopřivnickém mistrovství republiky juniorských družstev. „Krško bylo hezký,“ odtuší Petr Chlupáč. „Ten základ se mi poved‘ hezky i semifinále. Ve finále jsem na prd odstartoval. Kdyby mě Dan Klíma neposlal na venek do materiálu, nedostal bych se dopředu. Neúmyslně mi pomoh‘.“

Petr Chlupáč v akci

Nazítří v Kopřivnici spojili své síly a výsledkem se stalo české zlato v juniorských družstvech. „Jeli jsme si pro titul, čekalo se, že vyhrajeme,“ netají se, že na severomoravského obra jeli hrát úlohu favorita. „Poděkování patří tátovi a Michalu Pospíšilovi, že ten tejden se mnou zvládli.“

Letošní plochodrážní rok se však blíží rychle ke své šachovnicové vlajce. „Ještě pojedu test match v Pardubicích proti Polákům,“ odhaluje Petr Chlupáč své plíny. „A to by měl bejt konec. Pak zimní přestávka a nová sezóna.“

 

Foto: Karel Herman

Václav Milík pojede Zlatou přilbu města Pardubice roku 2022

Praha – 4. října
Na potemnělém nebi s rachotem rozkvétaly další a další barevné květy a jemu se z tátova červenožlutého kevlarového náručí příliš nechtělo. A bodejť by jo, když se viděli jen krátce, protože po víkendovém Polsku se konal Memoriál Luboše Tomíčka. Malý Vašík nakonec přesto skončil u maminky, aby se Václav Milík mohl rozhovořit nejen o aktuální přítomnosti, ale i o svých plánech zasáhnout příští rok do Zlaté přilby. Nové pořádky totiž slibují větší soulad termínů, takže závod všech závodů by napřesrok neměl kolidovat s polskou ligou.

 

Jan Kvěch a Václav Milík, kolegové z polského Krosna, se setkali na startu Tomíčkova memoriálu

„Bylo to super,“ reagoval Václav Milík na otázky ve chvíli, kdy obloze nad pražskou šestkou přestal dominovat ohňostroj. „Přes noc jsme se vraceli z Polska. Jelo mi to pěkně, nebudu to svádět, že jsem byl unavenej. Ve čtvrtý jízdě jsem vůbec neodstartoval a dostal cejchu. Tu poslední jsem si zblbnul sám. Natáhla mě kolej, když jsem objížděl Liszku. Moh‘ jsem se svýzt ve finále, ale jsem celej a zdravej.“

Na konci sezóny čeká českého šampióna starost o tělesnou schránku. „Mám špatný vazy v rameni,“ povzdechne si. „Uvidíme, jestli se to bude operovat. Ruka se mi dává těžko nahoru, nedoléčil jsem to a už mě to omezuje v normálním životě i v přípravě na další sezónu. Budu to určitě řešit.“

Václav Milík (modrá) na úvod porazil pozdějšího vítěze Francise Gustse (červená)

Jisté však je, že příští sezónu by Václav Milík neměl chybět ve startovní listině 74. Zlaté přilby města Pardubice. „Včera jsem se bavil se Szymanskim,“ přibližuje své setkání s polským plochodrážním šéfem. „Chtějí, aby se polská liga už nekryla s polskou ligou, takže určitě pojedu. Navíc jsem slyšel, že se v Pardubicích má jet SEC…“

Práce a soustředění, aneb pohled do boxu Václava Milíka při Tomíčkově memoriálu

Foto: Pavel Fišer a Štěpán Ševčík

České dvěstěpadesátky ještě neskončily

Pardubice – 5. října
Mistrovství republiky v kubatuře do 250 ccm se letos dostalo do patové situace. Jaroslav Vaníček šokuje svými výkony v pětistovkách mnohem zkušenější soupeře a na čtvrtlitry vzpomíná asi jako na mateřskou školku. A po zranění Josefa Novotného a Jana Hlačiny se včera na Markétě setkali pouze tři závodníci. Za těchto okolností nemohl mít podnik status mistrovství republiky, což ovšem neznamená, že by o mistru republiky mělo být již rozhodnuto.

 

Třetím českým závodníkem v kubatuře 250 ccm je Vojtěch Šachl

V kalendáři čtvrtlitrového šampionátu republiky zbývají již jen dva mítinky, oba shodou okolností v Pardubicích. První z nich by tento pátek měl doprovodit mistrovský flat track, druhý příští sobotu poskytnout aranžmá Nice Cupu.

Při třech českých závodníků nezbývá než pardubickému klubu sehnat dva cizince, aby závod s pěti startujícími mohl být uznán za mistrovský. „Řeším, jestli budou Slovák a Slovinec ochotni přijet v některém z termínů,“ svěřuje se Petr Moravec.

Není těžké uhodnout, že by se jednalo o Juraje Šušku a Svena Cerjaka, které jsme již v českých dvěstěpadesátkách viděli. Tým složený ze závodníků v sedlech dvěstěpadesátek by se měl objevi rovněž v nedělních mistrovství republiky juniorských družstev v Kopřivnici.

Adam Bednář (červená) v rozhovoru s Matoušem Kameníkem (bílá)

 

Foto: Štěpán Ševčík

Francis Gusts postoupil s odřenýma ušima, avšak nakonec mu hráli lotyšskou hymnu

Praha – 4. října
Joj, to jsme se načekali, než improvizace předchozích dvou sezón skončily. Konečně přišel ten správný Memoriál Luboše Tomíčka. V pondělí po Zlaté přilbě, byť pravda o hodinu dřív oproti zavedené devatenácté, i s ohňostrojem. Jen ten déšť nikde! Jeho kapky však ale nikomu nechyběly. Ve finálové jízdě se prosadil Francis Gusts, jehož mezi nejlepších pět poslala jen lepší pomocná kritéria. Na stupních vítězů stál společně s Nickem Škorjou a Jakubem Jamrogem, Jan Kvěch přišel o třetí místo v pátém kole, když mu motocykl přestal jet.

Nick Škorja, Francis Gusts a Jakub Jamrog na stupních vítězů

Není pozdě vítězit

Nástup proběhl v tradičním motocyklovém stylu

Nástup byl okázalý jako vždy, nicméně početné publikum se těšilo na závodní akci. Rozjížďka s číslem jedna nemohla z českého úhlu pohledu dopadnout optimálněji. Jan Kvěch měl ve druhém kole náskok již poloviny celé rovinky před Michalem Castagnou. Hned vzápětí se Daniel Klíma popral o vítězství s Jakubem Jamrogem.

Jan Kvěch komentuje své úvodní vítězství:

„Dobrý, teď uvidíme.“

Polák byl sice po startu vpředu, nicméně český junior jej objel vnějškem první zatáčky. Jakub Jamrog kontroval v nájezdu do třetího kola. Po postupu prahnul i třetí Josef Franc. Byl tvrdý, nicméně Daniel Klíma si udržel vrch. Do třetice se české publikum radovalo ve třetí jízdě. Přitom v ní skoro celou depu udával tempo Francis Gusts.

Jan Kvěch (červená) vede první jízdu před Ričardsem Ansviesulisem (žlutá), Petrem Chlupáčem (bílá) a Michele Castagnou (modrá)

Avšak Václav Milík se jako pověstná deux ex machina zjevil v poslední nájezdu na spodní straně a nekompromisně sebral lotyšskému mladíkovi vítězství. Jenže přece jen to měli být cizinci, kteří se po druhé pětině dělili o vedení. Jakub Jamrog vyhrál šestou jízdu ve stylu start – cíl. Hned vzápětí se mu vyrovnal Matias Nielsen.

Dán, který loni vytrhnul extraligový trn z pražské paty, jednoznačně vyhrál rozjížďku s číslem čtyři. V sedmé jízdě udeřil na vedoucího Václava Milíka, aby se spodem druhého nájezdu dostal před něho. Své úvodní vítězství neobhájil ani Jan Kvěch. V rozjížďce s číslem pět jej odvedl Nick Škorja, jenž se v úvodní sérii musel sklánět před Matiasem Nielsenem.

Matias Nielsen (modrá) letí do vedení před Václava Milíka (červená), Petra Chlupáče (žlutá) a Lukase Fienhageho (bílá)

Memoriál Luboše Tomíčka je ovšem specifický svou finálovou jízdou, v jejíchž pěti kolech bojuje o vítězství pět nejlepších muž§ základní části. Ztratit jeden či dva body proto tolik mrzet nemusí. Větší ztráta již může být klíčová, ale na začátku třetí série skýtal dnešní závod ještě spoustu možností nápravy.

Josef Franc by mohl sloužit jako ukázkový případ. Byl to právě pražský rutinér, kdo v rozjížďce s číslem deset přetnul vítěznou šňůru Matiase Nielsena. Vedení se přitom ujal již s letem pásky vstříc potemnělé pražské obloze. Podobně si počínal i Daniel Klíma v jedenácté jízdě. Petr Chlupáč, jemuž nebylo dobře po těle, si ve druhém kole poradil s Przemyslawem Liszkou. Nicméně jeho bodové konto bylo až přespříliš hubené na postupové ambice.

 

Optimistů je méně než pesimistů

Jakub Jamrog (bílá) útočí na Daniela Klímu (žlutá)

Jan Kvěch kraloval rozjížďce s číslem devět, v níž už po startu za sebou nechal Václava Milíka. Nick Škorja se zase pustil ve dvanácté jízdě do křížku s Francisem Gustsem. Lotyš od něho převzal vedoucí příčku vnějškem úvodního oblouku, jenže Slovinec se přece jen prosadil nazpět v nájezdu do posledního okruhu.

Na konci třetí série tím pádem stála trojice osmibodových mužů. Jan Kvěch, Nick Škorja a Matias Nielsen. Václav Milík a Jakub Jamrog, jenž v deváté jízdě trčel na třetím místě za pardubickým závodníkem a vedoucím Janem Kvěchem, měli o bod méně. Události ovšem nabraly naprosto nepředvídatelný spád.

Do postupové hry se zamíchal Przemyslaw Liszka, který si již prve troufnul na oba naše juniory ve startovní listině. V rozjížďce s číslem třináct ukazoval celá čtyři kola výfuk Janu Kvěchovi. A když jej Pražan chtěl v první zatáčce posledního okruhu objet, nemilosrdně jej zavřel.

Václav Milík vysvětluje svou nulu z rozjížďky s číslem čtrnáct:

„Neodstartoval jsem. A dostal jsem cejchu.“

Václav Milík (žlutá) se propadl za Michele Castagnu (červená), Daniela Klímu (bílá) a Nicka Škorju (modrá)

Nick Škorja naproti tomu vyhrál čtrnáctou jízdu, v níž si dvakrát prohodil místo s Michelem Castagnou. Ital jej minul v prvním výjezdu, avšak o dvě kola později musel v první zatáčce nazpět za Slovincova záda. Václav Milík skončil poslední a s nulou se do boxů vracel také Josef Franc po rozjížďce s číslem patnáct.

Zato hodnota akcií Francise Gustse stoupla poté, co se Lotyš v úvodním oblouku patnácté jízdy přenesl před Marka Levišina. Matias Nielsen vyhrál rozjížďku s číslem šestnáct před Jakubem Jamrogem. V otázce postupu do finále mohli být optimisty oba.

 

Porucha místo pódia

Josef Franc (červená) se řídí dopředu mezi Przemyslawem Liszkou (modrá) a Ričardsem Ansviesulisem (žlutá)

Finálová tajenka se plnila postupně s průjezdem cílovou metou v závěrečné sérii. Jan Kvěch vyhrál sedmnáctou jízdu ve stylu start – cíl a mohl se opřít o třináct bodů. Daniel Klíma v první jízdě podjel Matiase Nielsena, jehož posléze držel na uzdě až do cíle. Větší důvod k optimismu měl ovšem Dán.

Do banku hodil svých dvanáct bodů, kdežto pražský junior jen devět. Marko Levišin v rozjížďce s číslem osmnáct marně dotíral na Michele Castagnu. Italovi však byl triumf pramálo platný, protože s osmi body mu bylo finále vzdálené bez ohledu na výsledek závěrečných dvou jízd.

V té předposlední dlouho vedl Nick Škorja. Jakub Jamrog se ale tlačil dopředu. Před nájezdem do třetího kola se ujal vedení, aby své skóre zaokrouhlil na hodnotu dvanáct. Poražený Slovinec disponoval dvanácti a tak za finálovou vodou byli oba dva.

Nick Škorja (červená) vede zatím finále před Francisem Gustsem (žlutá)

V rozjížďce s číslem dvacet definitivně zhasly postupové naděje Václava Milíka. V prvním oblouku se hnal na vedoucího Przemyslawa Liszku. Popadla jej však kolej, která jej poslala daleko ven. Místo triumfu se pardubický kapitán vracel do svého depa již s druhou nulou v řadě. Do hry o stupně vítězů však vstoupil Josef Franc.

V první zatáčce třetího kola jako blesk z čistého nebe zjevil na čele, když jedním vrzem překonal Ričardse Ansviesulise a Przemyslawa Liszku. Sám už pomýšlet na účast v klíčové jízdě pěti nejlepších. Nicméně nepustil do ní Przemyslawa Liszku, který by tam zamířil v případě, že by zůstal na čele. Takhle však místo devíti bodů měl pouhých osm.

Přitom ve srovnání s ostatními dvěma devítibodovými závodníky, Danielem Klímou a Francisem Gustsem by mohl nabídnout dvě trojky v kombinaci s jejich jednou. Pražan Lotyše sice porazil v sedmnácté jízdě, v níž byl Francis Gusts až poslední, avšak ve srovná s ním měl o jedno druhé místo méně. Finálová vrata se tak zabouchla těsně před ním.

Jan Kvěch krčí rameny po finálové jízdě:

„Přestávalo to jet v nájezdu, ubral jsem a jen mě to nakoplo.“

Konec pódiových nadějí pro Jana Kvěcha

Nick Škorja si volil postavení na finálovém startovním roštu jako první. Vybral si dobře, protože po vylétnutí pásky vyrazil do čela. Za sebou měl Jana Kvěcha, který však na vnitřní straně druhé zatáčky hodně prodělal a klesl na třetí příčku. Nesložil však zbraně a osnoval odvetu.

V nájezdu do třetího kola se do vedení prosadil Francis Gusts. Jan Kvěch záhy jezdil třetí před Jakubem Jamrogem. Pódium mu ale nebylo evidentně souzeno. Na začátku posledního pátého kola zajel k mantinelu a kvůli patáliím s motorem se ani nedostal do cíle.

 

Hlasy z depa

Jan Kvěch čeká, až si bude volit startovní rošt

„Dobrý, nebylo to špatný,“ přemítal Jan Kvěch nad svým dnešním výkonem. „Škoda defektu ve finálový jízdě. Přestávalo to jet v nájezdu, ubral jsem a jen mě to nakoplo. Jak říkám, dařilo se, až na tu poslední rozjížďku.“

„Tu těsnost mám v oblibě,“ připomínal Daniel Klíma, že těsným způsobem nevypadl z nadstavbových částí víkendových závodů až dneska. „Jako v Pardubicích, tam mi to uteklo taky o bod. A dneska to ani o ten jeden bod nebylo. Závody byly vyrovnaný, jezdilo se mi hezky, dráha byla fajn.“

Václav Milík ve chvíli soustředění

„Bylo to super,“ bilancoval Václav Milík. „Přes noc jsme se vraceli z Polska, dnes mi to jelo pěkně, nechci svůj výkon svádět na to, že jsem byl unavenej. Až tu čtvrtou jízdu jsem neodstartoval a dostal cejchu. V poslední jízdě jsem si všechno zblbnul sám, natáhla mě kolej, když jsem objížděl Liszku. Moh‘ jsem se svézt ve finále, ale jsem celej a zdravej.“

„Mrzí mi, že to dopadlo, jak to dopadlo,“ zamýšlel se Petr Chlupáč. „Neměl jsem svůj den. Ráno jsem měl horečku a rozmejšlel se, jestli pojedu. A dopadlo to, jak to dopadlo.“

„Prostě mi to nešlo,“ krčil Ondřej Smetana rameny. „Byl jsem pomalej, jak od startu, tak při jízdě. Den blbec, jak včera na Přilbě, tak dneska.“

Nick Škorja (červená) vede ve finále před Francisem Gustsem (žlutá), Janem Kvěchem (modrá) a Jakubem Jamrogem (bílá)
Nick Škorja (červená) vede ve finále před Francisem Gustsem (žlutá), Janem Kvěchem (modrá) a Jakubem Jamrogem (bílá)
TOT FIN
1. Francis Gusts, LAT 2 2 2 3 0 9 1.
2. Nick Škorja, SLO 2 3 3 3 2 13 2.
3. Jakub Jamrog, PL 3 3 1 2 3 12 3.
4. Matias Nielsen, DK 3 3 2 3 1 12 4.
5. Jan Kvěch, CZ 3 2 3 2 3 13 E
6. Daniel Klíma, CZ 2 1 3 1 2 9
7. Josef Franc, CZ 1 1 3 0 3 8
8. Michele Castagna, I 2 0 1 2 3 8
9. Przemyslaw Liszka, PL 1 1 1 3 2 8
10. Václav Milík, CZ 3 2 2 0 0 7
11. Marko Levišin, UA 0 2 0 2 2 6
12. Petr Chlupáč, CZ 1 1 2 1 1 6
13. Ričards Ansviesulis, LAT 0 3 0 1 1 5
14. Lukas Fienhage, D 0 0 1 1 0 2
15. Ondřej Smetana, CZ 1 0 0 0 0 1
16. Steven Goret, F 0 0 0 0 1 1
17. Jaroslav Vaníček, CZ DNR
18. Pavel Kuchař, CZ DNR

Vložený závod 250 ccm:

1. Adam Bednář, Praha 2 2 2 2 8
2. Matouš Kameník, Divišov 1 1 1 0 3
3. Vojtěch Šachl, Chabařovice 0 X 0 1 1
Tma dala vyniknout ohňostroji

Foto: Karel Herman, Pavel Fišer, Kiril Ianatchkov a Štěpán Ševčík

Memoriál Luboše Tomíčka se vrací k přerušené tradici

Praha – 29. září
Bude dvaapadesátý, byť by klidně mohl nosit číslovku padesát tři. Loňská vládní škrtící koronavirová opatření přerušila dlouho tradici jeho pořádání. Avšak příští pondělí se Memoriál Luboše Tomíčka na pražské Markétě pojede. Pořadatelé upozorňují na začátek posunutý již na osmnáctou hodinu. A do startovní listiny přes víkend přibyla jména Matias Nielsen a Václav Milík.

 

Vyrovnaná startovní listina

„Takhle jsem o tom nepřemýšlel,“ reaguje Pavel Ondrašík na otázku, zda by pořadové číslo 52 nechat loňskému Tomíčkovu memoriálu, který byl v přípravě a posunován na náhradní termíny. „Beru to jako uskutečněné. Kdyby se závod zrušil až v ten den, tak ještě možná, ale takto? Jak dobře víš, Zlatá přilba měla také výpadky a počítají pouze uskutečněné. Přípravy probíhaly a dokonce padaly verze i s jarním termínem, ale jak se ta koronavirová opatření prodlužovala, přesunuli jsme to až teď na podzim.“

Linus Sundström, Niels Kristian Iversen a Tero Aarnio stojí na stupních vítězů předloňského Memoriálu Luboše Tomíčka

Po údobí experimentů s termínem se Tomíčkův memoriál vrátil do úlohy souputníka pardubického super víkendu. „Loni měl být také po Přilbě,“ připomíná sportovní šéf pražského klubu. „K tomuto termínu jsme se vrátili již před lety a kromě roku 2019, kdy kvůli rekonstrukci musel být v termínu, který byl volný v rámci stavby. Výhody závodu po Přilbě jsou hlavně ty, že když lidi v neděli vidí pardubický závod v televizi, tak si vzpomenou, že se jezdí v pondělí v Praze a pár jich přijde. Rovněž v případě zahraničních jezdců se trochu jednodušeji tvoří startovní listina.“

Ale zatím publikovaná verze startovní listiny obvyklé hvězdy postrádá… „Soupiska je a bude velmi zajímavá a vyrovnaná,“ komentuje Pavel Ondrašík. „Cílem bylo, aby diváci viděli zajímavé závody a dramatické závody. Patnáct nejlepších jezdců světa na Markétě letos bylo třikrát, tak je potřeba divákům přestavit i jezdce, kteří se tady běžně nepředstaví a přitom ve svých státech patří k těm nejlepším.“

 

Prvně mistrovský závod, návrat k osmnácté hodině

V průběhu více než padesáti let pořádání Tomíčkova memoriálu konaly různé jiné doprovodné závody, které však nikdy neměly charakter mistrovství republiky jako letos dvěstěpadesátky. Prvně vyjedou na ovál před pátou jízdou hlavního závodu a pak budou vždy předcházet každé následující sérii.

Václav Milík přijede do Prahy již jako šestinásobný český mistr

„Tento závod byl původně plánovaný s pohárem přátelství,“ vysvětluje Pavel Ondrašík. „Jelikož, ale nebylo dostatek jezdů, tak jsme ho museli někam dát. Jelikož jsme jezdili vložené jízdy stopětadvacítek, tak jsme to letos jenom vyměnili a dali tam dvěstěpadesátek. Kluci alespoň pojedou závody před větší diváckou kulisou. Doufám.“

Zato začátek úderem osmnácté žádnou novinkou Tomíčkova memoriálu není. „Už loni bylo v plánu začít o hodinu dříve,“ říká Pavel Ondrašík. „Hlavní důvody jsou asi tyto. Všechny závody začínáme od osmnácti. Když jsme začínali Memoriálem v devatenáct, tak někdy byla honička do dvaadvaceti skončit. Abychom spoluobčany nerušili tak dlouho a konec se stihnul někdy kolem jednadvacáté hodiny. Navíc v říjnu je už večer poměrně zima. Rovněž tento čas je i dostupnější pro rodiny s dětmi a ty pak stihnou dorazit domů v relativně dobrém čase. To jsou asi hlavní důvody.“

 

Dán a český šampión ve hře

Dvanáctka měla být původně vyhrazena Finovi, ale nakonec ji bude mít Dán Matias Nielsen, který loni tolik pomohl Markétě v extralize. Včera v Březolupech byl dohodnut rovněž start Václava Milíka.

„Mrzí mě, že se nemůžu zúčastnit Zlatý přilby,“ připomínal staronový mistr republiky své polské závazky. „Ale v pondělí budu na Tomíčkovi. Budu muset upalovat z Krosna přes noc a vynechám i večírek se sponzory.“

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer

Tomíčkův memoriál startuje o hodinu dříve

Praha – 23. září
Rekonstrukce pražské Markéty nepřerušila více než půl stoletou tradici Memoriálu Luboše Tomíčka. Šňůra praskla až díky loňským drastickým opatřením české vlády v souvislosti s koronavirem. Dvaapadesátý ročník legendárního závodu tím pádem vstoupí do historie, že se konal až o rok později oproti původním záměrům. Pavel Ondrašík na úterní tiskové konferenci odhalil první verzi startovní listiny a zdůraznil, že se v pondělí 4. října pojede již úderem osmnácté hodiny.

Předběžná startovní listina Tomíčkova memoriálu:

1
2 Michele Castagna, I
3 Petr Chlupáč, CZ
4
5 Adam Ellis, GB
6 Josef Franc, CZ
7 Lukas Fienhage, D
8 Daniel Klíma, CZ
9 Steven Goret, F
10 Francis Gusts, LAT
11 Václav Milík, CZ
12FIN
13 Nick Škorja, SLO
14 DK
15 Marko Levišin, UA
16
17 Jaroslav Vaníček, CZ
18
Pavel Ondrašík přinesl první informace o letošním Tomíčkově memoriálu

Foto: Pavel Fišer