Archiv pro rubriku: MČR

MČR Jednotlivců

Tropický thriller pod Ještědem ovládli Pražané

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 6. července
Nevídanou bitvu se třemi rozjezdy nabídlo liberecké semifinále mistrovství republiky jednotlivců. Neporazitelný Adrian Rymel přišel o body pouze v rozjížďce s číslem pět, kterou rozhodčí Pavel Váňa odstartoval, i když pražský závodník ještě nebyl na startovním roštu připraven. Jeho bodový zisk posléze vyrovnal Josef Franc, jemuž Adrian Rymel shodou okolností prozradil svůj převod. A v dodatkové jízdě jej pak Josef Franc porazil jeho vlastní zbraní. Svůj životní výsledek zaznamenal Matěj Kůs. Po úvodní nule nahromadil deset bodů. Ve dvakrát přerušeném rozjezdu o třetí místo pak porazil Hynka Štichauera, zatímco Antonín Galliani a Věroslav Kollert postupně doplatili na pády. Mítink provázela neuvěřitelná série defektů. Antonín Galliani a Bohumil Brhel zadřeli motory. Miroslav Fencl kvůli poruše svého pohonného agregátu dokončil závod na vypůjčeném motocyklu od Adriana Rymela. Pohromou ovšem skončil závod pro Pavla Ondrašíka, jehož dva přetržené řetězy stály postup. O další překvapení v okruhu favoritů se postaral i Richard Wolff, jenž si až v dodatkové jízdě zajistil místo náhradníka.

Na úvod vládli Pražané
Jaký leden, takový červenec. Tahle lidová pranostika se potvrdila, pokud se týká počasí. Zatímco v lednu se v městě pod Ještědem brodili v haldách sněhu, začátkem letních prázdnin je zasáhla vlna tropických veder. Z úhlu pohledu plochodrážního fanouška však červenec nesnese s prvním měsícem roku žádné srovnání. Semifinále mistrovství republiky jednotlivců totiž mělo k zimnímu klidu na hony daleko.

Na osm postupových míst si dělalo čáku mnohem více adeptů. A jako každý jiný semifinálový závod byl i Liberec především o nahromadění co největšího počtu bodů v co nejkratším čase. Zpočátku v tomto směru hráli prim Antonín Galliani a Bohumil Brhel. Po dvou startech měli na svých kontech po šesti bodech.

Antonín Galliani začal svou pou libereckým závodem v rozjížďce s číslem dvě. Po vylétnutí vytěžil ze svého pověstného rychlého startu a usadil se v čele. Hynek Štichauer byl však nebezpečným rivalem. V první zatáčce zaútočil vnitřní stranou a až do půlky druhého oblouku jel na stejné úrovni s vedoucím Pražanem.

Ten ho ovšem dokázal před cílem úvodního kola setřást. Také své další tři body získal Antonín Galliani s obdivuhodnou lehkostí. V první zatáčce objel Richarda Wolffa a pak už jen nerušeně upaloval na čele vstříc cílové metě.

Bohumil Brhel vstoupil do závodu ve čtvrté jízdě. Ovládl ji ve stylu start – cíl, zatímco za jeho zády sváděli ostrý duel Richard Wolff a Pavel Ondrašík. V obdobném duchu probíhalo účinkování Bohumila Brhela také v rozjížďce s číslem osm. V první zatáčce vyvezl Hynka Štichauera a bylo vymalováno.

Kromě obou Pražanů už nikdo nedokázal své vítězství z první série obhájit. Adrian Rymel o tuto šanci přišel už na startu páté jízdy. Připravoval se na roštu, když rozhodčí Pavel Váňa odstartoval. Adrian Rymel mohl jen sledovat, jak trojice soupeřů míří do prvního nájezdu. Více než vyčítavý pohled k věži nestihnul.

„Nebyl jsem připravenej,“ láteřil v depu poté, co se nemohl vysílačkou spojit s věží. „Na hodinách bylo čtyřicet pět sekund. Chystal jsem se ke startu, startmaršál dal najednou ruce dolů, rozhodčí rozsvítil světlo a bum, páska šla nahoru.“ Jezdcovo soustředění bylo na místě, protože jej tentokrát čekali nebezpeční soupeři. Své úvodní vítězství zaznamenal v boji se závodníky, kteří měli měřit své síly v kvalifikaci.

Mezi nimi byl i ostřílený Karel Kadlec, nejstarší muž jezdeckého pole, jenž se však postaral také o další primát. Jako první se seznámil s povrchem pavlovické dráhy. „V první zatáčce je úplnej prach,“ líčil příčiny. „Aďa se tam nevešel a jel rovně. Já byl nad ním a obě kola mi úplně ujela.“

Dobrá i zlá znamení osudu
Zatímco Adrian Rymel mohl páté jízdy želet, Josef Franc si nestěžoval. V úvodní jízdě totiž neodstartoval nejlépe a musel se prodírat ze zadních pozic. Miroslava Fencla podjel společně s Karlem Průšou ve druhé zatáčce. Na chvilku se přitom dostal i do vedení, jenže mšenský rutinér na něho vyzrál v dalším oblouku. A poté mu ukazoval výfuk až do cíle.

Když pak Adrian Rymel nestačil odstartovat do rozjížďky s číslem pět, Josef Franc nenašel konkurenci. Vystřelil okamžitě vstříc komfortně získané trojici bodů, protože Pavel Ondrašík a Věroslav Kollert byli zaměstnáni svým soukromým duelem.

Další trojku Josef Franc inkasoval v deváté jízdě. Patrik Doubek byl vyloučen za dvě minuty, Adama Vandírka nechal na holičkách karburátor už v první zatáčce a mladičký Dominik Jech nepředstavoval pro zkušeného profesionála žádný problém. Když jej startmaršál vítal šachovnicovou vlajkou, nikdo netušil, že jej toto vítězství dostalo do čela průběžné klasifikace.

Jedenáctá jízda totiž přinesla překvapení. Na Bohumila Brhela odstartovali Hynek Štichauer a Adrian Rymel. Z prvního oblouku vyjel jako první Adrian Rymel. Takřka současně se na druhou příčku posunul Bohumil Brhel. Jenže pardubický junior nehodlal složit zbraně. Zejména po loňské zkušenosti, že k postupu se může hodit každý jeden bod.

Proto útočil ze všech sil. A vskutku se mu ve druhém kole v zatáčce u depa podařilo multinásobného českého mistra překonat. Vzápětí se prvé porážky dočkal i Antonín Galliani.
Přichystal mu ji klubový kolega Matěj Kůs. Původně účastník zrušené kvalifikace po špatném startu v rozjížďce s číslem jedna vůbec na body nedosáhl. Ovšem už v osmé jízdě odstartoval na Hynka Štichauera. V prvním výjezdu jej vyvezl k mantinelu a zaznamenal první vítězství. A nyní zapracoval na rozšíření své sbírky trojek.

Cestu k vítězství mu zpočátku zkřížil Pavel Ondrašík. Po dvou druhých místech vydřených zezadu na Richardu Wolffovi, resp. Věroslavu Kollertovi by triumf byl klíčovým mezníkem na jeho cestě k Březolupům. Po vylétnutí pásky se ujal vedení. V první jízdě se však zezadu přihnal Antonín Galliani. Jenže byl moc rychlý a za chvilkové vedení zaplatil propadem na třetí místo.

Pavel Ondrašík však musel čelit tlaku Matěje Kůse. K němu se vzápětí přidal i Antonín Galliani. Ve druhé zatáčce druhého kola se Matěj Kůs dostal spodem do vedení. V dalším okruhu ho na stejném místě napodobil i Antonín Galliani. A aby té smůly neměl Pavel Ondrašík málo, v posledním kole mu prasknul řetěz!

„Pěkně se mi předjíždělo,“ popisoval Matěj Kůs svůj předjížděcí manévr. „V zatáčce po startu se musí jet lajna, ve druhý zatáčce se to začíná vyhazovat, ale malinko se předjíždět dá.“ By pražský závodník začal používat motokrosové oblečení, v Liberci se navzdory vedru oblékl do kombinézy. „Ta tě upne,“ vysvětloval. „Motokrosový chrániče jsou volnější.“

Zato Pavlu Ondrašíkovi nebylo do řeči. V kaluži černé technické smůly se však nekoupal sám. Ještě bezradnější však ve třetí přestávce byl Miroslav Fencl. V rozjížďce s číslem jedenáct neobjel ani jedno kolo a musel do depa pěšky. „Motor je bez komprese,“ krčil rameny Vladimír Šíma, mechanik slánského závodníka. „Přijel s tím už v jízdě předtím.“ Zatímco později detailní prohlídka odhalila prasklou pružinu pod ventilem, Miroslav Fencl byl na infarkt. Bez druhého motocyklu byl z dalších bojů vyřazen. Avšak pomocnou ruku a svůj druhý GM mu nabídnul Adrian Rymel.

Dvanáct bodů dost na vítězství, osm málo na postup
Třináctka a číslo jízdy nebyly zrovna šastnou kombinací pro Antonína Gallianiho. Po vylétnutí pásky se ujal vedení, které si upevnil, když na protilehlé rovince nekompromisně zhatil nájezd Bohumila Brhela. Poté jezdil suverénně v čele před ním a před Josefem Francem, ale ve třetím kole přišla pohroma. Zadřený motor.

„Už ve druhým kole jsem cejtil, že to přestává jet,“ vysvětloval Antonín Galliani později v depu. S osmi body po čtyřech sériích však už byl jednou nohou v Březolupech. Zato Pavel Ondrašík potřeboval body jako sůl. Jenže mu nevyšel start. Dopředu se dostal Karel Průša, kterého Pražan v zatáčce u depa doslova vyšouchnul z první příčky. Přitom je oba předjel Hynek Štichauer, jenž svým vítězstvím zpečetil postup.

Své vyhlídky posílil i Miroslav Fencl, když půjčený motocykl od Adriana Rymela dovedl vítězně do cíle patnácté jízdy. Stačil přitom odrážet útoky Věroslava Kollerta, jenž si po třetí sérii začal konečně pochvalovat domácí dráhu. Matěj Kůs vzápětí vyzkoušel svůj recept na předjíždění také na Adrianu Rymelovi, jenže ten měl situaci plně pod kontrolou.

Oba však přitom dostali do patové situace Richarda Wolffa. Pražan trpěl na bodové úbytě a ani v případě vítězství v rozjížďce s číslem sedmnáct neměl nic jisté. A ke všemu jej čekali Hynek Štichauer a Josef Franc. Ten pro magazín speedwayA-Z popsal nevýhody startovního čísla jedna: „Štve mě, že musím jezdit vždycky první jízdu. Po nakropení to vždycky klouže.“

Po čtyřech předchozích zkušenostech však evidentně věděl, jak na to. A do prvního nájezdu skládal motocykl před Hynkem Štichauerem. Richard Wolff byl třetí, avšak dokázal mobilizovat všechny své schopnosti k fantastickému trháku. Ve výjezdu však stihnul jen Pardubáka. Ale jeho kolega na žluté kombinéze byl na řadě už v dalším kole.

V nájezdu do druhého kola šel Richard Wolff do čela. Vítězství v hodině dvanácté mu zajistilo celkových osm bodů. Jeho bilanci vzápětí vyrovnal Karel Průša. Po dvou excelentních úvodních sériích mu k tomu stačila samá třetí místa. Zároveň Adrian Rymel udržel na uzdě Antonína Gallianiho a skončil na stejné úrovni s Josefem Francem.

Mezitím se naplnil kalich hořkosti pro Pavla Ondrašíka. Po skvělém startu v rozjížďce s číslem devatenáct dojel pouze do první zatáčky. V ní mu pokřivená rozeta z předchozího defektu roztrhla řetěz. A Pavel Ondrašík tak zůstal v řadách nepostupujících.

Vítězství zdědil Miroslav Fencl, jehož tak nakonec Rymelův motocykl dovezl do Březolup. Technickým trablům se nakonec nevyhnul ani Bohumil Brhel. Závěrečnou jízdu vedl až do třetího kola, ale pak zastavil se zadřeným motorem. Do čela se vrátil Věroslav Kollert, jehož Pražan připravil o vedení v prvním výjezdu. Nečekané body pozvedly výše také Matěje Kůse.

Dvacet jízd nestačí
Součet pěti sérií odhalil, že pro osm závodníků program na liberecké dráze neskončil rozjížďkou s číslem dvacet, ani nadstavbovou jízdou o Pohár města Liberce. Josef Franc a Adrian Rymel se museli rozjíždět o vítězství. Desetibodové Matěje Kůse, Věroslava Kollerta, Antonína Gallianiho, Hynka Štichauera a Bohumila Brhela čekal miniturnaj čtyř jízd o třetí místo. A Karel Průša s Richardem Wolffem si to měli rozdat v existenčním duelu o post prvního náhradníka.

Program sedmi rozjížděk se však zredukoval, když Bohumil Brhel odstoupil s omluvou, že nemá k dispozici techniku na potřebné úrovni. Nejprve změřili své síly Richard Wolff a Karel Průša. Mšeňák zvládl lépe start, ovšem z prvního oblouku vyjel dříve Pražan.

Po rezignaci Bohumila Brhela se do boje o třetí místo vydala čtveřice nažhavených juniorů. A záhy se ukázalo, že jiskry nebudou létat pouze obrazně, nýbrž i doslova. V tlačenici první zatáčky neměl Antonín Galliani dost místa a ocitnul se na zemi. By nebyl vyloučen, s pokrouceným strojem už nenastoupil do repete.

V něm se dostal do čela Hynek Štichauer. Věroslav Kollert na něho ve druhé zatáčce zaútočil s takovou razancí, že oba vlétli do mantinelu. Okamžitě však vyskočili na nohy a začali se objímat na znamení, že si nic nevyčítají. Napotřetí se prosadil Matěj Kůs, který se svým třetím místem postaral o největší senzaci letošního šampionátu.

V rozjezdu o vítěze odstartoval lépe Adrian Rymel. Josef Franc však zůstával v bojové vzdálenosti. A v nájezdu do třetího kola se dostal do vedení, aby se stal vítězem celého dramatického klání. Z vítězné fazóny nevypadl ani v Poháru města Liberce. V ní mu na startovním roštu dělal společnost pouze Věroslav Kollert. Ani Adrian Rymel, ani Matěj Kůs s ohledem na předchozí náročný závod v tropickém horku na start rezignovali.

Hlasy z depa
„Už se to rozjelo,“ komentoval závod Josef Franc. „Kdykoliv přijedu do Čech, mám novej motor. A laborujeme. Trvá to dvě, tři jízdy, než to dopasujeme. Na rozjezd to už bylo nejlepší. Už jsem letos konečně dokázal někoho dotáhnout. Jsem spokojenej, byl to nejlepší závod sezóny v Čechách. Hlavně ta poslední jízda.“ Josef Franc prakticky jako jediný z postupujících prošel celým kláním bez sebemenšího zaváhání. „Bylo tam trošku štěstíčka,“ dodává skromně. „Vítězství v semifinále neznamená nic. Jen pocit jistoty, že jsme to rozhejbali a nedělám ostudu.“

„Spokojenost,“ vystihl Adrian Rymel své pocity jedním slovem. „Porazil mě akorát Pepa a rozhodčí. Paráda! Kdybych chtěl, vyhraju. Ale nechtěl jsem sjíždět další hranku. A s Pepem jsme se domluvili, že budeme dělat show. Jel výborně a ten lepší vyhrál.“ Adrian Rymel závodil v Liberci naposledy ještě na staré dráze. „Jsem tady poprvé,“ potvrdil. „A trefil jsem se. Jel jsem jinej převod než ostatní. Pepa si ho potom dal na rozjezd a porazil mě.“ Po zisku titulu mistra dvojic, přišlo druhé místo v semifinále šampionátu jednotlivců… „Teď mi to jede výborně,“ souhlasil Adrian Rymel. „Našel jsem se. Horší by to už bejt nemělo. Mělo by se to zlepšovat.“

„Dneska jsem spokojenej,“ zářil Matěj Kůs. „Nečekal jsem to. Cíl byl hlavně postoupit. Když jsem pak viděl, že Bobo zdefektoval, říkal jsem si, paráda. Kdyby mě to někdo řekl ráno, nevěřil bych tomu. Konečně jsem ukázal, že jsem schopnej s nima jet.“ Vzhledem k technickým problémům při říjnovém Setkání mistrů se Matěj Kůs svezl na pavlovické dráze pořádně až nyní. „Upřímně řečeno radši mám dlouhý dráhy,“ přiznal se. „Je tam rychlost. Dnes jsem zkoušel nový pružiny u lamel. A startoval jsem.“

„Trošku jsem se trápil a nebyl spokojenej,“ nechal se slyšet Hynek Štichauer. „Bylo to fakt tvrdý a já jsem mydlil. A tak jsem to dal všechno obráceně a přiostřil motor. Porazil jsem Bohouše Brhela a srovnal se.“ Pardubický junior se nakonec rozjížděl o stupně vítězů. „Škoda toho rozjezdu,“ litoval. „Neměl jsem hranu. Je vedro a já toho měl dost. Hlavně, že jsem ve finále.“ Hynek Štichauer se po loňském účinkování v roli náhradníka dostal do finálové šestnáctky vůbec poprvé. „Hlavně, že jsem tam,“ líčil své pocity. „V Březolupech to mám rád. Je to jediná kloudná dráha v Čechách, kde se dá předjíždět. Uvidím, připravím se na to.“

„Na hovno,“ odtušil Věroslav Kollert, aby i nadále jen obtížně hledal slova. „Všechno mě bolí po tom pádu v rozjezdu. Dráha byla do půlky závodu špatná. Jak se to pokropilo, začala bejt dobrá.“

„Škoda,“ komentoval Antonín Galliani své vyřazení z vedoucí příčky rozjížďky s číslem třináct. „Stalo se to ve třetím kole. A už ve druhým už to nejelo. Je to smůla, zadřel jsem motor, kterej jakž takž jel. Škoda bodů, mohlo to bejt jinak.“ A jak pražský junior prožíval rozjezd? „Start jsem měl špatnej,“ připustil. „Bylo tam těsno. A pak už jsem neměl, na čem jet. A půjčovat si motorku, jsem nechtěl. Jestli teď sestrojím motorku na zejtra na Mšeno, budu rád.“

„Velký dík Aďovi,“ nešetřil uznáním Miroslav Fencl. „Kdyby mi nepůjčil motorku, nepostoupil jsem. Jsem rád, že jsem ve finále. Nejde o to, jestli jsem byl dneska první nebo osmej, ale že tam jsem. V Březolupech se necháme překvapit.“ A jaké to vlastně je uprostřed závodu skočit na cizí motocykl? „Je to těžký, když nevíš, na co sedáš,“ připustil Miroslav Fencl. „Jde hlavně o řidítka a věci, co si upravíš. Jinak Aďova motorka byla dobře připravená.“

„Zjisti si po kolika letech nejsem ve finále,“ přivítal Richard Wolff reportéra magazínu speedwayA-Z. „Byl jsem tam vždycky už od juniorů. Dneska to bylo o štěstí a ten závod byl dost divokej. Střelci jako Boďa nebo Aďa ztráceli body a jiný je dostávali zadarmo.“ Richardu Wolffovi chyběl k postupu jediný bod. „Dělal jsem dost změn v nastavení,“ řekl. „Pomohlo to, ale všechno jsem dopasoval až ke konci závodu. Uvidíme, co se stane. Finále je ještě daleko…“

1. Josef Franc, Olymp Praha 2 3 3 2 2 12+3
2. Adrian Rymel, Olymp Praha 3 R 3 3 3 12+2
3. Matěj Kůs, Markéta Praha 0 3 3 2 2 10+3
4. Hynek Štichauer, Pardubice 2 2 2 3 1 10+2
5. Věroslav Kollert, Mšeno 1 1 3 2 3 10+X
6. Antonín Galliani, Markéta Praha 3 3 2 E 2 10+F/R
7. Bohumil Brhel, Olymp Praha 3 3 1 3 E 10+-
8. Miroslav Fencl, Slaný 1 2 E 3 3 9
9. Richard Wolff, Olymp Praha 1 1 2 1 3 8+3
10. Karel Průša, Mšeno 3 2 1 1 1 8+2
11. Pavel Ondrašík, Olymp Praha 2 2 E 2 E 6
12. Adam Vandírek, Markéta Praha 0 1 E 0 2 3
13. Patrik Doubek, Markéta Praha 2 0 M 0 1 3
14. Petr Babička, Slaný 1 0 1 1 0 3
15. Dominik Jech, Markéta Praha 0 0 2 T 0 2
16. Karel Kadlec, Plzeň F 1 E E 1 2

Poznámka: kvalifikace byla zrušena pro stejný počet účastníků jako míst v hlavním závodě (Matěj Kůs, Adam Vandírek, Petr Babička, Patrik Doubek, Karel Kadlec a Dominik Jech)

Pohár města Liberce:
1. Josef Franc, 2. Věroslav Kollert; Adrian Rymel a Matěj Kůs nestartovali
Poznámka: zvláštní jízda, kde se vyzývatel Věroslav Kollert jako úřadující držitel trofeje měl střetnou s trojicí nejlepších z hlavního závodu. Avšak Adrian Rymel a Matěj Kůs na svou účast rezignovali.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Dvojic

Pražané mají titul ve dvojicích

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 5. července
Takřka po roce se pražský rutinér Bohumil Brhel vrátil na místo činu v českém šampionátu dvojic. Z loňského Divišova si odvezl zranění, letos ve Slaném triumfoval společně s Adrianem Rymelem a Matějem Kůsem, jenž ovšem z pozice náhradníka ani jednou do boje nezasáhl. Jediným zádrhelem na pražské cestě k titulu se stalo vyloučení Bohumila Brhela z úvodní rozjížďky za překročení dvouminutového limitu. Tím pádem je v celkové klasifikaci skupiny přeskočil tým PRO TEC. Ten se v semifinále vypořádal s párem AK Slaný, zatímco pražský Olymp vyřadil miletické SOND PO. Ve finále posléze triumfoval Bohumil Brhel před Sebastianem Ulamkem. Ale Adrian Rymel udržel v šachu Miroslava Fencla a přidal tak klíčový bod ke zlatu. Třetí příčka nakonec patří AK Slaný, který v malém finále porazil Filipa Šiteru a Věroslava Kollerta.

Juniorské překvapení
Filip Šitera a Věroslav Kollert spolu řádí v šampionátu juniorských družstev jako černá ruka. Ovládli jej až natolik, že jeho dlouhodobá otázka zní, zda je vůbec někdo v devíti závodech dokáže sestřelit z nejvyššího stupínku. Ovšem jejich společná účast v mistrovství dospěláckých párů zrála pomaleji. Nicméně dlouhá jednání, v nichž měli nakonec vrch samotní závodníci se setkala s úspěchem.

A Filip Šitera s Věroslavem Kollertem ve vestách s logem miletické společnosti SOND PO mohli začít úřadovat ve skupině A. Hned na úvod se rázně vypořádali s Pardubicemi, aby je vzápětí očekával Liberec. Jenže Věroslav Kollert v duelu s týmem, jehož měl být původně členem, najel do pásky.

Přestože startoval s patnáctimetrovým handicapem, ještě během úvodního kola stihnul překonat Guglielma Franchettiho. V čele jezdil Robert Mikolajczak, úspěšnější polovina liberecké cizinecké legie. Nicméně neměl to vůbec jednoduché, protože Filip Šitera jej zasypával kobercovým náletem svých útoků.

Na protilehlé rovince třetího kola se plzeňskému junioru naskytla konečně kýžená příležitost. A než by vedoucí Polák řekl švec, už se díval na osmičku na zádech Filipa Šitery. Díky patálii s páskou se však do čela skupiny posunuli slánští Pawel Staszek a Jiří Štancl. Ti totiž na úvod bez velkých cavyků vyřešili Josefa France s Pavlem Ondrašíkem. V rozjížďce s číslem sedm je sice po startu objel Hynek Štichauer, ale jeho vláda skončila přetrženým řetězem na úvod druhého okruhu.

Utkání Slaného a Miletic ve třinácté jízdě tedy mělo podtext boje o vítězství ve skupině. Filip Šitera s Věroslavem Kollertem si dobře spočítali, že druhý s třetím berou víc bodů než vítěz. A tak zatímco Pawel Staszek vyhrál ve stylu start – cíl, pohlídali si Jiřího Štancla.

„Nemají vůbec žádnou úctu ke starším,“ žertoval Jiří Štancl, který se celá čtyři kola snažil prolomit hráz miletického páru. „Úplně mě zamazali cejchou.“ Vítězství Miletic nad Slaným 5:4 vyrovnalo bodové zisky obou rivalů ve skupině.

„Dobře se jede,“ bylo vše, co magazín speedwayA-Z vypáčil z nebývale málomluvného Filipa Šitery. „I na Slaňáky!“ Svým slovům pak společně s Věroslavem Kollertem dostál také v rozjížďce s číslem sedmnáct. V první zatáčce jim sice život komplikoval Pavel Ondrašík, který se mezi ně vklínil, ovšem od výjezdu hráli Filip Šitera s Věroslavem Kollertem zase sólo.

Ve své podstatě tak rozhodli o svém triumfu ve skupině. Slaňáci jeli v devatenácté jízdě proti Liberci a start nejlépe vyšel Robertu Mikolajczakovi. Pawel Staszek mu však v prvním oblouku dokázal vedení sebrat. I kdyby se mu to ovšem nepovedlo, na postupu Slaného ze druhého místa ve skupině by už to nemohlo vůbec nic změnit.

Favorité pouze na papíře
Smělé počínání dvojic SOND PO a Slaného učinilo ze skupiny A jejich výlučnou záležitost. Přitom však letmý pohled do startovní listiny odhaloval více favoritů. Z nich byl papírově nejsilnější pár pražské Markéty.

Původně to bylo být trio, nicméně Luboš Tomíček nebyl stále zdravotně v pořádku po svém pádu v Oxfordu z poloviny června. Josef Franc a Pavel Ondrašík se tak pustili do boje osamoceně. Hned na úvod však podlehli vysoko a jednoznačně 2:7 Slanému.

Další bod jim sebral v rozjížďce s číslem pět Robert Mikolajczak. Jednička libereckého GRS navíc po celou dobu proháněla vedoucího Josefa France. Pět bodů z duelu s Pardubicemi posléze drželo pražské naděje pouze v teoretické rovině. Jenže Filip Šitera s Věroslavem Kollertem neponechali vůbec nic náhodě.

Naproti tomu týmy Pardubic a Liberce byly především o jedné silné individualitě. Vodu kalil zejména Hynek Štichauer. V rozjížďce s číslem tři se sice miletičtí junioři dostali před něho, ale v první zatáčce sedmé jízdy dokázal pardubický junior objet oba Slaňáky.

Jeho vedení však trvalo pouze přesně jedno kolo. Potom mu prasknul řetěz. „Vlítnul jsem do díry,“ popisoval osudové okamžiky Hynek Štichauer. „Ohnul jsem si kolo a jak to napnulo, prasknul mi řetěz. Ohnul mi i rozetu a ještě rozbil televizní kameru, co jsem tam měl.“

Vítězný záměr dotáhl Hynek Štichauer do konce až v jedenácté jízdě. Po nejlepším startu ho sice zbavil Josef Franc vedení, avšak už ve druhém oblouku jel v čele opět pardubický junior. Na závěr oběma Pardubákům uletěl Robert Mikolajczak, nicméně Guglielmo Franchetti zůstal opět bez bodu. Při stejném bodovém zisku pak právě lepší výsledek vzájemné jízdy zvýhodnil v konečném součtu Pardubice.

Bitva titánů
Skupina B měla ve startovní listině dva týmy, jejichž aspirace byly mnohem větší než jen pouhý postup. Pražský Olymp nastoupil ve složení Bohumil Brhel, Adrian Rymel a náhradník Matěj Kůs. PRO TEC vyslal do boje Sebastiana Ulamka s Miroslavem Fenclem, jenž loni přišel o zlato vinou prasklého řetězu slánského závodníka pár metrů před cílem semifinálové jízdy. Vedle nich se v depu objevil také Zdeněk Schneiderwind v roli náhradníka.

„PRO TEC je jedním z mých sponzorů,“ vysvětloval úřadující český mistr dlouhých drah svou přítomnost. „Účast tady proto pokládám za svou povinnost. Ani si nepamatuju, kdy jsem jel naposledy na krátký. Kdyby byl čas, připravil bych se ještě líp…“

Aby diváci viděli první souboj těchto titánů, museli si hodně pospíšit. PRO TEC narazil na Olymp už v rozjížďce s číslem dvě. Nebyl to však šastný okamžik. Bohumil Brhel se rovnal u pásky tak dlouho, až rozhodčímu Pavlu Váňovi povolily nervy. Vyloučený Pražan putoval předčasně do depa a publikum bylo ochuzeno o jednu z třešinek na dortu.

Osamocený Adrian Rymel však statečně hájil pražskou věc. Po vylétnutí pásky se zavěsil za Sebastiana Ulamka a nepustil před sebe Miroslava Fencla. Postaral se tak o unikát, protože PRO TEC už v základní části nikdo jiný o body neobral.

Sebastian Ulamek s Miroslavem Fenclem v šesté jízdě hladce rozdrtili tým Digifoto Rudná. V rozjížďce s číslem dvanáct přišly na řadu Březolupy. A nakonec i Pardubice. Ve všech případech se slánští borci ujímali vlády takřka současně s vylétnutím pásky.

V otázce bodového mamonu nezůstávali pozadu ani Pražané. V osmé jízdě se jim sice připletl do cesty Martin Málek, avšak Adrian Rymel se už na protilehlé rovince zařadil za záda Bohumila Brhela. Sedm bodů dodalo potřebnou pohodu.

„V klidu, co se budeme stresovat,“ odpověděl vzápětí Adrian Rymel na otázku magazínu speedwayA-Z, zda úvodní diskvalifikace Bohumila Brhela může zkřížit pražské postupové plány. „Jsou to sice závody, ale klíčovou jízdu máme už za sebou. Jasně, kdyby tam byl Bobo, bylo by bodů víc. Na postup zatím je, ovšem nesmí se už nic vysrat.“

Slova Adriana Rymela se ukázala jako prorocká. Pražský Olymp šel jednoznačně za postupem. Ve čtrnácté jízdě hravě brali sedm bodů za porážku Pardubic. V závěrečné sérii je mohli ohrozit pouze Antonín Galliani s Jakubem Hejralem. Museli by ovšem zvítězit v poměru 7:2.

Určitě jim sluší ke cti, že se o porážku silného soupeře pokusili. Avšak Bohumil Brhel jezdil první od startu až do cíle. A Adrian Rymel se jako blesk v první zatáčce přehnal okolo obou závodníků Digifota, kteří se za vedoucím Pražanem seřadili.

Leadeři zbytku světa
V béčku se tedy hrálo podle taktovky PRO TECu a Olympu, zatímco Březolupy, Pardubice a Digifoto Rudná závodili o pomyslnou poctu šampiónů zbytku startovní listiny. Vrch si přitom rychle vzali Antonín Galliani a Jakub Hejral z Digifoto Rudná, který postavil Pavel Fišer, vedoucí fotograf magazínu speedwayA-Z.

Zpočátku je sice převálcovali Pražané, ale oni si z nich evidentně vzali příklad. Už v rozjížďce s číslem deset brilantně odvedli Pardubáky. Jejich vítězné minitažení pokračovalo také v duelu s Březolupy. Do čela se zpočátku dostal Vladimír Višváder, ovšem už po pár metrech jej střídal Antonín Galliani. A Jakub Hejral se za záda svého kolegy dostal spodní stranou první zatáčky.

O ambicích Antonína Gallianiho a Jakuba Hejrala na postup už byla řeč, stejně i o výsledku jejich heroického úsilí. Ze třetí příčky je však nikdo nemohl vystrnadit. Pardubičtí Jaroslav Petrák a Roman Andrusiv sice na úvod porazili Březolupy 5:4, nicméně pak už byli v zásadě jen kořistí pro ostatní soupeře.

Něco podobného platilo konec konců i pro Březolupy, v jejichž sestavě se nakonec na přání samotného klubu neobjevil Martin Gavenda. Martin Málek sice vyhrál rozjížďku s číslem čtyři, jenže v kombinaci s Pardubáky na dalších místech šlo vlastně o prohru.

„Závod bez bodů už ani nepamatuju,“ povzdechl si Vladimír Višváder nad posledním místem ve skupině. „Navíc v jízdě s Pražákama jsem dostal takovou cejchu, až mi zmodral palec u ruky. A bolest šla až k srdci.“

Drama vyvolených
SOND PO Miletice, AK Slaný, PRO TEC Team a PSK Olymp Praha. Pouze čtyři týmy z deseti mohly pokračovat v nadstavbové části, na jejímž konci stály stupně vítězů. Jejich vzájemný rozstřel zahájily semifinálové jízdy, v nichž se střetnul vítěz skupiny s druhým z té druhé.

Duel Slaného s Mileticemi ovládl Bohumil Brhel, triumfující ve stylu start – cíl. Filip Šitera s Věroslavem Kollertem se však soustředili především na Adriana Rymela. Dobře věděli, že druhé a třetí místo znamená celkové vítězství. Jenže to si uvědomoval i Adrian Rymel.

Na protilehlé rovince udeřil a rázem se ocitnul mezi miletickými juniory. Filip Šitera jej sice před sebe nepustil, avšak Adrian Rymel držel pro změnu v šachu Věroslava Kollerta. Protože až do cíle nedošlo v tomto rozložení sil ke změně, Pražanům se otevřely brány finále.

Na ně vzápětí rázně zabušil také PRO TEC. Miroslav Fencl sice zabrnkal na nervy svým příznivcům, když se od tikajících hodin u pásky vracel k depu seřídit si spojku. Avšak start jej společně se Sebastianem Ulamkem katapultoval do čela.

Pawel Staszek s Jiřím Štanclem však osnovali protiofenzívu. Jenže všechny jejich pokusy byly marné. Až na protilehlé rovince druhého kola Pawel Staszek proniknul na druhé místo. Ovšem to na postup do finále bylo málo a samotnému úřadujícímu mistrovi bylo jasné, že dny jeho vlády v českém šampionátu dvojic jsou sečteny. A to tím spíše, vzdoroval-li vedoucí Sebastian Ulamek nájezdům svého krajana jako žulová skála.

Slánský boj o pódium však ještě nebyl definitivně ztracen. Malé finále přineslo repete duelu ze skupiny A. Tentokrát však za delší konec pily tahali Slaňáci. Pawel Staszek perfektně odstartoval a Jiří Štancl se dostal v první zatáčce před Věroslava Kollerta.

Zezadu se však dral Filip Šitera. Rychle minul svého kolegu a začal útočit na konkurenty. A vskutku se mu v nájezdu do posledního kola podařilo překonat Jiřího Štancla. Jenže Pawel Staszek byl v nedohlednu a stupně vítězů ještě dále.

Velké finále nabídlo divákům duel Olympu s PRO TECem, který ve druhé jízdě přervala diskvalifikace Bohumila Brhela. A právě fenomenální pražský rutinér si ho vychutnal nejlépe ze všech.

Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu a vedení už nepustil z rukou. Sebastian Ulamek brzy poznal marnost svého počínání, když se Bohumila Brhela pokoušel dostihnout. Navíc měl PRO TEC skvělou nástupní platformu, protože Miroslav Fencl se po startu držel zadního kola svého paráka.

Bojovník Adrian Rymel však rychle nastoupil na cestu, která vedla ke zlatu. Už v první zatáčce měl Miroslava Fencla takřka na lopatě, ale Slaňák nabyl vrchu. Leč na protilehlé rovince byl Adrian Rymel důraznější a dostal se na třetí místo. A tyhle dva body nakonec korunovaly pražský Olymp na mistra.

Vedle závodníků a vedení klubu měl ze zlata nepochybnou radost ještě jeden muž. Vladimír Vopat oblékl oba pražské týmy do vest s logem květinového studia Bellis. Olympané se mu nakonec odvděčili zlatem, které se stalo skvělým dárkem paní Vopatové ke kulatým narozeninám.

Hlasy z depa
„Dnes to začalo trošku složitěji, jak jsem byl vyloučenej,“ komentoval pražský titul Bohumil Brhel. „Měl jsem problémy se spojkou. Pak se mi dařily starty. Takže spokojenost, myslím, že to bylo dobrý.“ Bohumil Brhel se dostal mezi pět borců, z nichž jeden dostane divokou kartu na pražskou velkou cenu. „Divoká karta mi byla nabídnuta,“ připustil. „Ale je to věc nadřízených. Nikam se necpu. Tenhle rok bych si to rád zkusil. Pokud to vyjde, budu rád, pokud ne, žádnej problém.“ Vedle domácího titulu v soutěži dvojic se hodně cení také primát mezi jednotlivci… „Titul v Březolupech si zkusím,“ slíbil Bohumil Brhel. „Začínal jsem tam.“

„Kluci závodili na dobrý úrovni,“ nešetřil Adrian Rymel komplimenty na adresu svého kolegy i soupeřů. „Závody se mi hodně líbily. Když to budou takhle dělat všude, bude to v české ploché dráze dobrý.“ A co vedle libereckého semifinále šampionátu jednotlivců čeká Adriana Rymela v nejbližší době. „Nic,“ odtušil. „Půjdu se opalovat. Polsko je na nic. Jsme poslední, takže šetří a nezvou mě. Měl jsem taky nabídku z Anglie z Berwicku a z Redcaru. Ale řekl jsem ne. Ozvali se i z Ipswiche…“

„Dnes jsem se moc nenadřel,“ komentoval s úsměvem svůj přínos k titulu nenasazený náhradník Matěj Kůs. „Ale nebavilo by mě dělat dál jen náhradníka.“

„Dráha celkem šla,“ říkal Miroslav Fencl. „Loni jsem byl zklamanej kvůli tomu prasklýmu řetězu a tak jsem pomýšlel ještě vejš. Hlavně jsem se soustředil na start.“ Červenec ovšem Miroslavu Fenclovi nedává mnoho závodních příležitostí. „Zejtra Liberec a pak volno,“ komentuje svůj program na nejbližší dny. „Ani v Polsku není nic. Zatím ne. Budu tedy čekat na nabídku.“

„Dobrý,“ smál se Jiří Štancl. „Je tam spokojenost. Konečně na bedně! Už mi to jede, teď se na tom ještě srovnat. Jednou mě junioři zamazali cejchou, vůbec neměli úctu ke starším (smích). Bejt třetí v mistrovství republiky dvojic je překvapení. Ale tady mi to jde a Pawel taky něco udělal.“ Slánský závodník měl původně v Čechách absolvovat pouze extraligu. Co tedy stálo za jeho účastí v mistrovství párů? „Měl jsem jet za Pavla Fišera,“ odpověděl. „Pak mě ale volal Milan Mach. Měl jsem špatný extraligy, tak jsme aspoň vyjezdili to třetí místo.“ Slaný je v extralize prozatím na třetím místě. „V září uvidím, jestli budu fungovat,“ řekl Jiří Štancl na témě své potenciální účasti v zářijové druhé půli vyšší divize. „Extraliga je nabitější, ale páry dnes měla taky dobrou úroveň. Ale na to vedro byla rozbitá dráha.“ V souvislosti s vyjádřením Bohumila Brhela, že ve světovém poháru družstev nastoupí pouze ve Švédsku, se nabízí spekulace nad debutem Jiřího Štancla v nároďáku. „Řekl jsem, že nepojedu,“ má v tomto ohledu slánský závodník. „I kdyby byla nabídka. Přenechám to mladším.“

„Na semifinále a finále neukropili dráhu,“ viděl Filip Šitera příčinu čtvrtého místa dvojice SOND PO Miletice. „Nešlo odstartovat. Zezačátku závodu to přechcávali, pak nechávali suchý místa. Hlavně na startu. Dráha byla sice děravá, ale dobrá. Dalo se i předjíždět.“ Čtvrté místo suverénních leaderů šampionátu juniorských družstev bylo úspěchem, nicméně stupně vítězů nebyly zas až tolik daleko. „Už jen postoupit ze skupiny byl úspěch,“ komentoval toto téma Filip Šitera. „To je ten bodovej systém. Snažil jsem se a teď jsme s Věroušem spokojený.“

„Špatný, byli jsme až čtvrtý,“ smutnil Věroslav Kollert. „Na bednu to byl kousek. To ten můj zkurvenej start v poslední jízdě. Dráha byla děravá. Bylo to hodně rozbitý.“ V šampionátu dvojic ovšem Věroslav Kollert zaznamenal svůj životní výsledek. „Řekl bych, že bejt čtvrtej je neúspěch,“ nenechal se mšenský závodník přeladit na optimistickou notu. „Ale v juniorskejch družstvech si to vynahradíme. To by bylo špatný kdyby ne.“

„První dva byli favoriti,“ komentoval Antonín Galliani výsledek skupiny B. „Ale mohli jsme ještě něco zkusit.“ K postupu do finálové části by ovšem s Jakubem Hejralem potřebovali porazit pražský Olymp… „Měl jsem mít těžší převod,“ zpytoval své svědomí Antonín Galliani. „A jet lajnu. Snad někdy příště.“

„Nevím,“ krčil rameny také Jakub Hejral. „Asi špatná volba motoru. Do dneška byl nejlepší, ale teď mě všichni potkávali. Navíc dělám blbosti a měním nastavení. Možná jsem měl radši skočit na druhou motorku.“

„Asi jsem se za těch pět let nenaučil startovat,“ sypal si Hynek Štichauer popel na hlavu. „To byla hrůza a děs. Ale měl jsem rychlou motorku. Hlavně teď musí jet zejtra a v pátek.“

Skupina A :    
1. SOND-PO Speedway Miletice   25
Věroslav Kollert 4 2 3 3 12(1)
Filip Šitera 3 4 2 4 13(2)
 
2. AK Slaný   24
Pawel Staszek, PL 4 4 4 4 16
Jiří Štancl 3 3 0 2 8(2)
 
3. AK Markéta Praha   15
Josef Franc 2 4 3 0 9
Pavel Ondrašík 0 2 2 2 6(1)
 
4. ZP Pardubice   13
Hynek Štichauer 2 E 4 3 9
Pavel Fuksa 0 2 0 2 4(1)
 
5. GRS Liberec   13
Robert Mikolajczak, PL 3 3 4 3 13
Guglielmo Franchetti, I 0 0 0 0 0
 
 
Skupina B:    
1. PRO TEC team   27
Sebastian Ulamek, PL 4 4 3 3 14(2)
Miroslav Fencl 2 3 4 4 13(1)
Zdeněk Schneiderwind   DNR
 
2. PSK Olymp Praha   24
Bohumil Brhel M 4 4 4 12
Adrian Rymel 3 3 3 3 12(3)
Matěj Kůs   DNR
 
3. Digi Foto Rudná   18
Jakub Hejral 2 3 3 F 8
Antonín Galliani 0 4 4 2 10
 
4. ZP Pardubice 2   11
Jaroslav Petrák 3 2 2 0 7
Roman Andrusiv 2 0 F 2 4
 
5. AK Mitas Březolupy   10
Martin Málek 4 2 2 2 10
Vladimír Višváder 0 R 0 E 0

Finálová skupina:        
  SMF1 SMF2 MF FIN
1. PSK Olymp Praha 6     6
Bohumil Brhel 4     4
Adrian Rymel 2     2
Matěj Kůs –     –
 
2. PRO TEC team   6   3
Sebastian Ulamek, PL   4   3
Miroslav Fencl   2   0
Zdeněk Schneiderwind   –   –
 
3. AK Slaný   3 6  
Pawel Staszek, PL   0 4  
Jiří Štancl   3 2  
 
4. SOND PO Speedway Miletice 3   3  
Věroslav Kollert 0   0  
Filip Šitera 3   3  

Vložené jízdy 125 ccm:

1 Eduard Krčmář, Tomáš Habada, Roman Čejka (pád z prvního místa)
2 Eduard Krčmář, Roman Čejka, Tomáš Habada

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Juniorů

Boj o titul juniorského krále se přiostřuje

Mšeno – 5. července
Posledním závodem třídenního plochodrážního maratónu, který se tento týden rozběhl po českých oválech, se stane páteční juniorský šampionát ve Mšeně. Původně v něm koncem dubna mělo jít především o reprezentační nominaci. Avšak, protože po přeložení kvůli dešti se z něj stalo už páté kolo sedmidílného seriálu, dostal podnik úplně jiný rámec. Se třemi koly do konce začíná v boji o titul přituhovat. Na čele průběžné klasifikace je Filip Šitera těsně stíhaný Martinem Málkem. Ovšem další příslušníci juniorské špičky si uvědomují, že ve Mšeně mají poslední příležitost na ně udeřit.

V otázce titulu si však Filip Šitera a Martin Málek udržují stále ty nejvyšší šance. Dokázali totiž vyhrávat s maximálním ziskem patnácti bodů, což se letos nikomu jinému nepovedlo. Oba dva svedli bitvu o titul také loni. Ovšem tehdy Filipa Šiteru trápila technika a musel svého březolupského soka stíhat. A v konečném součtu mu chyběly dva body.

Letos se však karty obrátily. Po slabším začátku Filip Šitera exceloval ve Slaném a v Praze a ujal se průběžného vedení. Naproti tomu Martin Málek si dopřál luxus už dvou slabších závodů. To však nemusí vůbec nic znamenat, protože dva nejhorší výsledky se škrtají.

Březolupský závodník ovšem nastupuje ke každému závodu s vědomím, že povolenou kvótu výpadů si už vybral. Nicméně v Chabařovicích dokonale prokázal, že si podobné tlaky nepřipouští. A to i navzdory skutečnosti, že mu jeho druhý motor explodoval o den dříve ve Slaném. A jeho druhým strojem v depu bylo vypůjčené BM od Patrika Linharta.

Jenže ani Filip Šitera není žádný zelenáčem. Oproti loňsku je vyzrálejší, zkušenější a navíc jiskří odhodláním juniorský titul získat. Jenže Martin Málek v tomto směru nezůstává pozadu. A to tím spíše, jede-li letos mezi juniory naposledy. Ke všemu je o něm známo, že v době školních prázdnin závodí uvolněněji.

Ovšem bylo by chybou se v pátek ve Mšeně soustředit pouze na souboj závodníků na modrém a žlutém motocyklu. Se zvyšujícím se počtem odjetých závodů se sice pro ostatní juniory úměrně snižuje šance zasáhnout do boje o titul, jenže naděje umírá poslední. Věroslav Kollert, Antonín Galliani, Hynek Štichauer a Matěj Kůs stále bojují o stupně vítězů, a to nejen v rámci jednotlivých závodů. Pokud se postaví na start, je o vzrušení postaráno. Navíc za jejich zády číhají další borci a čekají na šanci prosadit se.

Ještě před tím, než se úderem osmnácté hodiny začne závodit o mistrovské body, rozehraje se tradiční kvalifikace. Do ní se přihlásilo třináct závodníků, kteří budou usilovat o pět volných míst v hlavní šestnáctce a dva náhradnické posty. Nepočítáme-li tréninkový podnik před loňským Tomíčkovým memoriálem, svůj první závod v sedle pětistovky absolvuje Pavel Pučko, předloňský šampión stopětadvacítek.

Startovní listina – kvalifikace (16:45):

1 Jakub Fabian, Markéta Praha
2 Petr Babička, Slaný
3 Richard Frištenský, Březolupy
4 Michal Dudek, Slaný
5 Jaroslav Slavata, Markéta Praha
6 Luboš Velinský, Pardubice
7 Dominik Jech, Markéta Praha
8 Radim Chod, Slaný
9 Tomáš Hanzlík, Plzeň
10 Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK)
11 Matěj Veselý, Markéta Praha
12 Ondřej Polec, Markéta Praha
16 Pavel Pučko, Markéta Praha

Startovní listina – hlavní závod (18:00):

1 Martin Gavenda, Březolupy
2 Matěj Kůs, Markéta Praha
3 Patrik Doubek, Markéta Praha
4 druhý z kvalifikace
5 Hynek Štichauer, Pardubice
6 Věroslav Kollert, Mšeno
7 Adam Vandírek, Markéta Praha
8 Pavel Fuksa, Pardubice
9 Martin Vaculík, Žarnovica (SK)
10 Martin Málek, Březolupy
11 čtvrtý z kvalifikace
12 Antonín Galliani, Markéta Praha
13 třetí z kvalifikace
14 vítěz kvalifikace
15 Filip Šitera, Plzeň
16 pátý z kvalifikace
17 šestý z kvalifikace
18 sedmý z kvalifikace

Průběžné pořadí seriálu juniorského mistrovství republiky:

  PCE SLA PHA CHA TOTAL
  26.4. 8.5. 31.5. 24.6.  
1.(1.) Filip Šitera, Plzeň 10 15 15 13+3 53
2.(4.) Martin Málek, Březolupy 9 14 9 15 47
3.(3.) Věroslav Kollert, Mšeno 9 13 12 12 46
4.(2.) Antonín Galliani, Markéta Praha 13+3 12 10 11 46
5.(6.) Hynek Štichauer, Pardubice 12 – 13 13+U 38
6.(5.) Matěj Kůs, Markéta Praha 10 6 11 10 37
7.(7.) Pavel Fuksa, Pardubice 5 9 10 6 30
8.(9.) Martin Vaculík, Žarnovica (SK) 5 7 7 9 28
9.(10.) Martin Gavenda, Březolupy 4 4 10 8 26
10.(8.) Adam Vandírek, Markéta Praha 7 9 6 1 23
11.(14.) Patrik Doubek, Markéta Praha NQ 4 5 7 16
12.(11.) Zdeněk Simota, Plzeň 15 – – – 15
13.(12.) Michael Hádek, Plzeň 4 10 0 – 14
14.(13.) Luboš Tomíček, Olymp Praha 13+2 – – – 13
15.(16.) Jakub Fabian, Markéta Praha 0-R 4 2 4 10
16.(18.) Petr Babička, Slaný 2 NQ 2 4 8
17.(15.) Richard Frištenský, Březolupy 0 7 NQ – 7
18.(20.) Jaroslav Slavata, Markéta Praha – 2-R – 2 4
19.(17. Luboš Velinský, Pardubice – – 4 – 4
20.(25.) Michal Dudek, Slaný NQ – 0-R 3 3
21.(19.) Zdeněk Šuranský, Liberec 1 2 – – 3
22.(21.) Dominik Jech, Markéta Praha NQ 0 1-R 1 2
23.(22.) Michal Matula, Markéta Praha NQ NQ 1 – 1
24.(23.) Ladislav Kratochvíl, Pardubice 1-R NQ NQ – 1
25.(24.) Radim Chod, Slaný – 1 – – 1
26.(NC) Tomáš Hanzlík, Plzeň – NQ NQ 0 0
27.(26.) Matěj Veselý, Slaný NQ 0-R NQ – 0
NC Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK) NQ – NQ DNR –
NC Petr Vaic, Plzeň NQ – – – –

Legenda: NQ znamená nekvalifikoval se, DNR neabsolvoval ani jednu rozjížďku, R-start jako náhradník, Q-NS kvalifikoval se, ale do hlavního závodu nenastoupil, INJ zraněn v tréninku a NC neklasifikován.
Číslo v závorce udává umístění po předchozím kole. V případě bodové rovnosti rozhoduje lepší výsledek z posledního závodu.

Časový harmonogram:

Zasedání jury 16:00
 
Kvalifikace:  
přejímka 16:00 – 16:20
trénink 16:20 – 16:30
rozprava 16:35 – 16:40
kvalifikace 16:45 – 17:15
 
Hlavní závod:  
přejímka 16:00 – 16:45
trénink 17:15 – 17:40
rozprava 17:45 – 17:55
nástup 18:00 (bez motorek)
1. jízda 18:15
náhrady 20:30

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Pavol Pučko

MČR Jednotlivců

Liberecká kvalifikace dostala redukovanou podobu

Liberec – 4. července
Vzhledem k neúčasti Patrika Linharta a Františka Liebezeita ve čtvrtečním semifinále mistrovství republiky jednotlivců v Liberci, má osm účastníků kvalifikace tak, či onak zajištěný postup. Protože je nutné určit pouze pořadí náhradníků, rozhodl se VV SPD seškrtat kvalifikační program na pouhé tři jízdy.

Princip šetrného opatření k závodníkům a jejich technice je prostý. Z úvodních dvou jízd postoupí první dva přímo do hlavního závodu. Zbylí se utkají v závěrečné rozjížďce. Z ní vzejdou poslední dva čelnové hlavní šestnáctky. Třetí a a čtvrtý potom obléknou vesty s náhradnickými čísly v pořadí, jak projeli cílem. Ostatní čísla určí los.

O co půjde v redukované kvalifikaci v Liberci:

1.jízda první dva jsou v závodě
  třetí a čtvrtý jdou do 3.jízdy
 
2.jízda první dva jsou v závodě
  třetí a čtvrtý jdou do 3.jízdy
 
3.jízda první dva jsou v závodě
  třetí má startovní číslo 17
  čtvrtý má startovní číslo 18

Startovní čísla závodníků, kteří se kvalifikují do hlavní šestnáctky, budou určena losem.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Jednotlivců

Nabídka postupových míst nebude stačit poptávce

Liberec – 4. července
Přesně uprostřed třídenního plochodrážního maratónu tohoto stojí semifinále mistrovství republiky jednotlivců v Liberci. Na rekonstruované dráze, která prodělala svůj křest ohněm takřka přesně před rokem, prestižní šampionát začíná. Sobotní semifinále v Divišově totiž doplatilo na dva navzájem nesmiřitelné pojmy – plochá dráha a d隝.

A tak premiéra kvalifikačního procesu při mistrovství republiky jednotlivců čeká právě na stadión s charakteristickou siluetou Ještědu v pozadí. Pokud se jen letmo zadíváte do startovní listiny, udeří vás do očí výrazná převaha juniorů pražské Markéty.

Mezi osmi účastníky jich je hned šest. Důvodem ovšem není snadnější logistika hromadné přepravy klubovým autobusem. Petr Moravec, předseda VV SPD, zaznamenával jednu žádost za druhou o zařazení na krátké kolečko v libereckých Pavlovicích. A protože Pražané byli v tomto směru dost hbití a rychlí, stalo se jejich přání realitou.

Dle posledních informací, které magazín speedwayA-Z získal, by na každého účastníka kvalifikace mělo zbýt jedno z osmnácti čísel hlavního závodu. Z přímo nasazené dvanáctky vypadli totiž Patrik Linhart a nakonec i František Liebezeit.

Slánský junior, který si koncem dubna zlomil v Březolupech stehenní kost, nechce uspěchat svůj comeback a dává přednost řádnému doléčení. A to tím spíše, čeká-li ho příští pondělí zase další kontrola, jejíž výsledky mohou jeho návrat uspíšit. František Liebezeit dlouho řešil technickou stránku svého startu. V tomto směru sice nakonec uspěl, nicméně kolize s podnikatelskými záměry ho donutila omluvit se. Nepojede ani zítřejší šampionát dvojic, kde měl být náhradníkem Liberce.

Navzdory těmto absencím je ve startovní listině převaha poptávky po finále nad nabídkou postupových míst. Těch je k dispozici pouze osm, zatímco svou přítomnost v březolupském depu na Svatého Václava má ve svých plánech všech zbývajících deset přímo nasazených jezdců. A řada z nich má dokonce i ambice útočit na titul.

Postup do finále bude lákavou vidinou také minimálně pro Matěje Kůse a Adama Vandírka, kteří nejprve nastoupí v kvalifikaci. S největší pravděpodobností tak liberecké semifinále nevybočí z běžného standardu uplynulých let, kdy o postupu rozhodují sebemenší maličkosti. Přesvědčit se o tom konec konců můžete osobně.

Startovní listina:

Kvalifikace 1 Matěj Kůs, Markéta Praha
  2 Adam Vandírek, Markéta Praha
  3 Patrik Doubek, Markéta Praha
  4 Jakub Fabian, Markéta Praha
  5 Dominik Jech, Markéta Praha
  6 Petr Babička, Slaný
  7 Karel Kadlec, Plzeň
  8 Ondřej Polec, Markéta Praha
 
Hlavní závod 1 Josef Franc, Olymp Praha
  2 Karel Průša, Mšeno
  3 Miroslav Fencl, Slaný
  4 vítěz kvalifikace
  5 Věroslav Kollert, Mšeno
  6 druhý z kvalifikace
  7 Antonín Galliani, Olymp Praha
  8 Hynek Štichauer, Pardubice
  9 Adrian Rymel, Olymp Praha
  10 pátý z kvalifikace
  11 třetí z kvalifikace
  12 šestý z kvalifikace
  13 Pavel Ondrašík, Olymp Praha
  14 Bohumil Brhel, Olymp Praha
  15 Richard Wolff, Olymp Praha
  16 čtvrtý jezdec z kvalifikace
  17 sedmý z kvalifikace
  18 osmý z kvalifikace
 
Nestartují 10 Patrik Linhart, Slaný
  12 František Liebezeit, volný jezdec

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

MČR Dvojic

Mistři nesmí uznávat kompromis

Slaný – 4. července
Tento týden nevědí plochodrážní fandové, kam skočit. Zítra se ve Slaném jede mistrovství republiky dvojic, pozítří v Liberci semifinále šampionátu jednotlivců a v pátek odložené juniorské mistrovství ve Mšeně. Rozhodně se vyplatí vynechat tři dny u vody, protože díky paradoxně postavenému kalendáři se tento měsíc bude u nás závodit už jenom v Březolupech, nepočítáme-li slovenskou Žarnovicu. A další důvod, proč se vydat raději do ochozů než za prázdninovými radovánkami je, že zítra se ve Slaném dočkáme korunovace mistra republiky dvojic. Pokud se však na závod přesto nedostanete, dozajista vezmete za vděk záznamem na ČT4.

Počínaje rokem 2003 se v českém šampionátu dvojic zabydlel nekompromisní rozpis importovaný z Velké Británie. Deset párů je rozděleno do dvou skupin, v nichž se utkává každý s každým. Fígl ovšem je, že vzhledem k bodovému klíči 4 – 3 – 2 a 0 nemůže nastat remíza. Tento systém kromě samozřejmě zvýhodňuje týmy, které dokáží závodit v páru. Myšlenka, že dva jsou více než jeden, tady vskutku dochází svého naplnění. Vítězství jednotlivce nestačí, protože dojede-li pár soupeře hned za ním, vyhrává. Vzhledem ke zkušenostem ze Mšena 2004 a Divišova 2005 otevřel VV SPD v letošním roce prostor pro náhradníka. Týmy tak mohou bojovat až do konce závodu, by by třeba nešastnou náhodou přišly o někoho ze základní sestavy.

Prostor pro kompromis pak rozhodně není ve finálové části mítinku, kam z obou skupin postoupí dva nejlepší týmy. Za sebemenší chybičku se může platit zlatem a to nejen obrazně. Semifinále totiž nemá už žádnou možnost na opravu. A to ostatně platí i pro malé a velké finále. Předchozí výsledky se ruší a rozhoduje pouze jediná rozjížďka.

Kdo však stane na startovním roštu velkého finále a kdo si nakonec ke svému jménu přidá titul mistra republiky dvojic zůstane ještě několik hodin ve hvězdách. Zítra úderem šestnácté začnou nejprve boje v obou skupinách.

Magazín speedwayA-Z požádal Petra Moravce, předsedu VV SPD o vysvětlení, jak byla jednotlivým párům přidělena startovní čísla. „Nejprve se vzalo pořadí z loňska,“ říká šéf české ploché dráhy. „Samozřejmě redukované o týmy, které se letos nepřihlásily. Zbylo jich sedm a ty byly nasazeny dle klíče vycházejícího z jejich loňského pořadí. Pro zbytek bylo zohledněno pořadí jejich přihlášek.“

Skupina A je hodně nabitá už na první pohled. Mezi aspiranty na postup bude patřit především domácí výběr, který loni v Divišově dobyl zlato. Zraněného Patrika Linharta po boku Pawla Staszka nahradí Jiří Štancl. Nebezpečně vypadá také pražské trio Josef Franc, Luboš Tomíček a Pavel Ondrašík. Překvapit mohou i juniorské páry Hynek Štichauer – Pavel Fuksa a Filip Šitera – Věroslav Kollert. Ti jsou vzhledem ke svému řádění v šampionátu juniorských družstev dokonce pokládáni za štiku skupiny. Do počtu rozhodně nebude ani liberecká cizinecká legie. Ital Guglielmo Franchetti sice u nás pojede poprvé, ovšem Robert Mikolajczak zná slánský ovál ze svého loňského působení v barvách extraligové Plzně.

Béčko má dva velké favority. Pražský Olymp staví Bohumila Brhela, Adriana Rymela a Matěje Kůse. Další slánská dvojice oděná do žlutomodrých barev společnosti PRO TEC ve složení Sebastian Ulamek a Miroslav Fencla sahala po titulu už loni. Jenže v prakticky vyhrané semifinálové jízdě praskl Miroslavu Fenclovi řetěz. I z toho plyne poučení pro zbývající týmy, že je zbytečné stahovat dopředu kalhoty, když brod je ještě daleko. Martin Málek se se školními prázdninami dostává tradičně do formy. Ve svém úsilí nezůstane rozhodně bez podpory Martina Gavendy a Vladimíra Višvádera. Ambiciózně působí rovněž spojení prvoligových es Antonína Gallianiho a Jakuba Hejrala pod hlavičkou Digi foto týmu Rudná u Prahy, které dal dohromady Pavel Fišer, vedoucí fotograf magazínu speedwayA-Z. A kousat mohou konec konců i pardubické dvojky Jaroslav Petrák a Roman Andrusiv.

Spekulace je ovšem jedna věc a reálná situace na dráze jiná. Každopádně se rýsuje závod, který musí ukojit apetit i toho nejnáročnějšího plochodrážního gurmána. A může snad být lepší pozvánka k osobní návštěvě?

Klíč pro nasazení týmů do skupin:

A mistr (Slaný) – čtvrtý (Markéta) – pátý (Pardubice) – SOND PO – Liberec
B vicemistr (Olymp) – třetí (Pro Tec) – šestý (Březolupy) – sedmý (Pardubice 2) – DIGIFOTO

Startovní listina:

skupina A  
AK Slaný 1 Pawel Staszek, PL
  2 Jiří Štancl
 
AK Markéta 3 Josef Franc
  4 Luboš Tomíček
  22 Pavel Ondrašík
 
ZP Pardubice 5 Hynek Štichauer
  6 Pavel Fuksa
 
SOND PO Speedway Team 7 Věroslav Kollert
  8 Filip Šitera
 
GRS Liberec 9 Robert Mikolajczak, PL
  10 Guglielmo Franchetti, I
 
 
skupina B  
Olymp Praha 11 Bohumil Brhel
  12 Adrian Rymel
  26 Matěj Kůs
 
PRO TEC Team 13 Sebastian Ulamek, PL
  14 Miroslav Fencl
 
Mitas Březolupy 15 Martin Málek
  16 Martin Gavenda
  28 Vladimír Višváder
 
ZP Pardubice 2 17 Jaroslav Petrák
  18 Roman Andrusiv
 
Digi Foto Rudná 19 Jakub Hejral
  20 Antonín Galliani

Časový harmonogram:

technická přejímka 14:00 – 15:00
prezentace jezdců 15:30
trénink 15:00 – 15:15
rozprava s jezdci 15:30
slavnostní nástup 15:40
start první jízdy 16:00

Ceník vstupného:

základní vstupné Kč 60,-
děti do 15 let a důchodci Kč 20,-
bývalí jezdci AK Slaný zdarma
program Kč 20,-

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)