Vojtěch Šachl protáhnul svou vítěznou šňůru

Chabařovice – 13. dubna
Druhý díl seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup v Chabařovicích nabídl pěkné závody, bez jediného pádu i vyloučení, jediná nula byla udělena Josefu Černému za defekt na startu. Sešlo se patnáct účastníků, vítězem se stal neporažený Vojtěch Šachl, druhý Jaroslav Vaníček a třetí Bruno Belan, který se letos na pódium postavil poprvé.

Jaroslav Vaníček, Vojtěch Šachl a Bruno Belan stojí na stupních vítězů
Jan Jeníček odráží Adama Bednáře

Počasí nejprve slibovalo teploty těsně nad nulou a dokonce i možné sněžení, to se ale nakonec nevyplnilo k radosti pořadatelů. Slunečná obloha a patnáct závodníků udělali pěkné plochodrážní dopoledne!

Celý závod o dvaceti jízdách byl v duchu fair play, kluci si nedarovali ani centimetr, ale vše bylo čisté. Krásná byla čtvrtá jízda, kde Bruno Belan porazil Jaroslava Vaníčka i Jana Jeníčka a získal tak cenný skalp.

Viděli jsme i pár předjetí a to hned u nejmenších kolibříků v podání Tonyho Katry a Karla Průši, který si v šestnácté rozjížďce vychutnal předjetí svého soupeře Tonyho Katru, ale na vedoucího Matěje Frýzu, již nestačil.

Matěj Frýza vyhrál finále B

Jedenáctá jízda byla také zajímavá, když Matěj Frýza vodil jedno kolo zkušenějšího Bruna Belana. Nakonec ho Slaňák podjel a do cíle si přijel pro důležité tři body, které potřeboval pro finále A.

Finálová jízda byla koncertem Vojty Šachla. Stylem start – cíl  si přijel pro dnešní vítězství, ale zajímavost se odehrávala po dojetí závodu. Jaroslav Vaníček a Bruno Belan chtěli pro diváky zajet oslavné kolečko, a při tomto manévru se oba dva srazili! Naštěstí se jim nic nestalo, ale opět jezdci poznali fakt, že plochodrážní motocykly nemají brzdy…

Netradiční kolize Jaroslava Vaníčka s Brunem Belanem

V Chabařovicích se objevil i bývalý skvělý plochodrážník Antonín Šváb mladší. Malým závodníkům jsme ho představili a udělali si společnou fotografii. A byl zde také současný plochodrážník, Zdeněk Holub, který si zde dobře zatrénoval, společně s ním trénovali na pětistovce i Jakub Exler a Milan Dobiáš.

Na stupních vítězů bylo veselo. Pro kolibříky bylo připraveno sladké překvapení od pana Marka a tradiční spray od firmy PRO-TEC. Všem děkujeme za podporu a pomoc při závodech a těšíme se na další, které budou již 19. května, kdy je zároveň v Chabařovicích i pouť.

Patnáct kolibříků závodilo v Chabařovicích
E D C B A TOT
1. Vojtěch Šachl, Divišov 3 3 3 3 3 15
2. Jaroslav Vaníček, Praha 2 3 3 3 2 13
3. Bruno Belan, Slaný 3 3 3 2 1 12
4. Matěj Frýza, Plzeň 3 2 2 3 3 13
5. Adam Bednář, Praha 3 2 2 3 2 12
6. Jan Jeníček, Pardubice 1 3 2 2 1 10
7. Matouš Kameník, Divišov 2 1 3 2 3 11
8. Adam Nejezchleba, Ch. 3 1 3 1 2 10
9. Petr Marek, Chabařovice 1 3 2 2 1 9
10. Karel Průša, Slaný 2 1 1 2 3 9
11. Jakub Exler, Praha 2 2 2 2 2 10
12. Štěpán Ševčík, Plzeň 2 2 1 1 1 7
13. Tony Katra, Slaný 1 2 1 1 3 8
14. Josef Černý, Plzeň E 1 1 1 2 5
15. Dominik Hrbek, Pardubice 1 1 1 1 1 5
Finále A: Vojtěch Šachl ujíždí Bruno Belanovi a Jaroslavu Vaníčkovi

Průběžné pořadí seriálu:

PHA CHA TOT
26.3. 13.4.
1. Vojtěch Šachl 15 15 30
2. Jaroslav Vaníček 13 13 26
3. Bruno Belan 12 12 24
4. Matěj Frýza 11 13 24
5. Adam Bednář 12 12 24
6. Jan Jeníček 11 10 21
7. Jakub Exler 10 10 20
8. Adam Nejezchleba 9 10 19
9. Matouš Kameník 7 11 18
10. Dominik Hrbek 8 5 13
11. Štěpán Ševčík 3 7 10
12. Petr Marek NS 9 9
13. Karel Průša NS 9 9
14. Tony Katra NS 8 8
15. Josef Černý NS 5 5
16. Luboš Krejča 1 NS 1
Společný snímek s Antonínem Švábem

Foto: Jiřina Šifaldová

Michal Tomka věří, že bude sklízet úspěchy

Žarnovica – 13. dubna
Předloni po těžkém úrazu z Plzně se přesvědčil, že otec má vždycky pravdu, i když ji třeba nemá. Neprodal jeho plochodrážní vybavení a dobře udělal. Loňská sezóna mu totiž přinesla úspěšný comeback. Spolu s Davidem Pacalajem získal pro Žarnovicu vůbec první titul českých šampiónů v celé historii, dařilo se mu v přeboru a na pódiu stál také v extralize. Naneštěstí v půli září zakončil závodní kampaň na palubě vrtulníku, nicméně šlo zaplaťpánbůh spíše o vyhlídkový let zařízený paní starostlivou paní doktorkou. Na začátku sezóny 2019 je Michal Tomka zpátky a magazínu speedwayA-Z se svěřil, že jeho cíle nejsou rozhodně malé.

 

Závodit je fajn navzdory roční přestávce

Michal Tomka si povídal s magazínem speedwayA-Z

Po pádu při plzeňské juniorce musel celou sezónu 2017 odepsat, přestože jsme z měsíčního kalendáře ještě neutrhli čtvrtý list. Jeho chorobopis by vyděsil leckterého lékaře a jiní plochodrážníci by se v jeho kůži možná na speedway dívali již pouze v televizi. Jenže Michal Tomka se nepřízní osudu nenechal zlomit.

„Ještě v nemocnici, kdy mě přišla navštívit rodina, jsem tátovi povídal, ať všechno okamžitě prodá,“ připouští Michal Tomka, že před dvěma lety neměl vskutku daleko od rozhodnutí pověsit kombinézu na hřebík. „Ale on mi odpověděl, že raději počkáme. Měl pravdu. Bylo by to unáhlené rozhodnutí. Jakmile jsem se dal do kupy, musel jsem zase cítit spálený metyl. A jak to šlo na to sednout, šel jsem zase trénovat. Nevydržel jsem bez toho.“

Po roční pauze se Michal Tomka v závodní akci poprvé představil téměř přesně před rokem při přeboru v Březolupech. „Byl jsem trošku ve stresu, jestli jsem to nezapomněl,“ přibližuje žarnovický závodník své tehdejší rozpoložení. „Tenkrát jsem tam taky párkrát spadnul, ale nic vážného. Jen jsem to musel dostat zpátky do rukou, ale bylo fajn zase závodit.“

Michal Tomka v akci

Pakliže se při jeho návratu objevily nějaké obavy, rychle je překonal, bojoval zase jako lev, ovšem syndrom Plzeň přece jen jakoby zůstal… „Respekt se ztratil rychle,“ říká slovenský junior. „Neměl jsem vůbec strach, za což jsem byl rád. Neměl jsem žádný blok v hlavě a nebál se přidat plyn. Ale potom jsme přijeli do Plzně a ta zatáčka jako by byla pro mě zakletá.“

Směřoval k jasnému triumfu v kvalifikaci, ale nakonec skončil ve výsledcích s písmenkem F zastupujícím minulý čas anglického slovesa fall. „Dvě kola jsem projel v pohodě,“ vzpomíná. „Vedl jsem o celou rovinku. Ale potom se mi to zničehonic přetočilo. Ocitnul jsem se na zemi, ani jsem nevěděl jak. Ale letos máme v Plzni juniorku pátého května a to bude moje poslední šance, jak tu kletbu zlomit.“

 

Od pódií k vrtulníku

Vedle Davida Pacalaje na pódiu loňského šampionátu juniorských družstev v Žarnovici

Loňská sezóna pokračovala a dostavily se úspěchy. V červenci Michal Tomka spolu s Davidem Pacalajem vysvětlili ambiciózním Pražanům, kdo je v Žarnovici pánem. Pravda, evropský pohár dvojic jim nevyšel. Ale druhý den se na Jana Kvěcha a Petra Chlupáče dívali z nejvyššího stupně pódia coby mistři republiky juniorských družstev.

„Bavili jsme se s Davidem, že jízda s nimi bude těžká, ale když ji vyhrajeme, vyhrajeme závody,“ vzpomíná Michal Tomka. „Všechny jízdy jsme dokázali vyhrát 5:1, ale klíčovou jízdu s duem Kvěch – Chlupáč jsme vyhráli 4:2. David odstartoval a ujal se prvního místa. Já jsem po slabším startu zabojoval a obsadil aspoň třetí místo. Atakoval jsem ještě Kvěcha a chtěl jsem se dostat na druhé místo, ale to se mi nepodařilo. Jan jezdil s rozumem a nenechal mi žádné místo, kudy bych ho předjel. Ale i tak jsme vyhráli.“

A zlato bylo na cestě. „Čekala nás ještě poslední jízda proti našim kolegů Valkovičovi a Mihálikovi,“ pokračuje Michal Tomka. „Potřebovali jsme vyhrát a titul jsme měli jistý. Samozřejmě Davidova raketová motorka hned vystřelila dopředu. Já jsem se klasicky zahrabal na startu, ale do nájezdu jsem to podržel na lajně a z výjezdu z první zatáčky jsem už byl druhý. To nám zajistilo titul. Je to super vyhrát doma závody před našimi fanoušky. Určitě jsme si to s Davidem užili. A teď to ještě zopakovat tuto sezónu v Pardubicích!“

A co další závody loňského roku? V Kopřivnici byl na pódiu přeboru, při žarnovické extralize rovněž. Se svým klubem absolvoval i první ligu a pohár přátelství. Na nedostatek plochodrážního vyžití si rozhodně stěžovat nemohl.

Michal Škurla, Zdeněk Simota a Michal Tomka stojí na stupních vítězů přeobru v Kopřivnici

„Přišlo pár úspěchů,“ souhlasí Michal Tomka. „Kopřivnice je moje oblíbená dráha, je dlouhá, závodnická a většinou tvrdá, na to jsem zvyklý. Jezdilo se mi tam super, motorka byla naladěná, měl jsem dobré starty a věřil si, že udělám dobrý výsledek. A tak se stalo. Dokonce jsme se Škurlou jeli rozjezd o druhé místo, ale nedali mi šanci a musel jsem se spokojit se třetím místem. Při extralize dělal body většinou Maťo. My jsme se v té silné konkurenci snažili dovézt aspoň dva, tři. Ale je to fajn pocit stát vedle hvězd jako Milík, Dudek, Zengota a další. Prvá liga a pohár přátelství jsou víceméně vyrovnané, takže tam máme vždy šanci udělat pěkný výsledek. Snad se nám i letos povede nějaký týmový úspěch.“

Jenže právě při poháru přátelství v Žarnovici skončil na palubě červenobílého záchranářského vrtulníku. „Jedna malá chybička a všechno bylo zase vzhůru nohama,“ povzdechne si Michal Tomka. „Let vrtulníkem byl fajn, dali mi léky na uklidnění, tak jsem se jen usmíval a užíval si, že mě přecházejí bolesti, které jsem měl po pádu.“

 

Spousta závodů v diáři

Bezprostředně po onom pádu naznačoval, že není rozhodnutý pokračovat v závodění, ale přišlo jaro a Michal Tomka opět jezdí k pásce. „Můj zdravotní stav stále není stoprocentní,“ odhaluje. „Mám posunutou plotýnku, hodně to bolelo přes zimu, pořád mám problémy a musím to rozcvičovat. Předtím jsem uvažoval, že bych možná měl skončit kvůli zdravotnímu stavu. Ale tak jak jsem si zvyknul na titan v zádech a bolesti zad, které mám už dva roky, tak jsem si zvyknul i na posunutou plotýnku a pustil se dál do ježdění. Přes zimu jsem se věnoval zimní přípravě, nabral trochu síly a hned se cítím o hodně lépe, takže jsem se rozhodl pokračovat.“

Prvoligový duel s Petrem Chlupáčem

Nemohl chybět v sestavě Mariána Šebiana na úvodní prvoligové kolo na Markétě. „První závody v Praze byly fajn,“ odtuší. „Já jsem si to užil i navzdory počasí, které nám nepřálo. Byl jsem rád, že můžu zase závodit a to bylo hlavní. Už jsem absolvoval i mistrovství Slovinska v Kršku, kde se mi sice tolik nedařilo, ale já to stále beru pořád jako začátek, takže mám ještě hodně závodů před sebou, na které se můžu připravit a dokázat, že jsem plochou dráhu nezapomněl (smích). Samozřejmě si nejvíc brousím zuby na domácí závody, kde bych už rád dosáhnul nějaký výraznější úspěch.“

 


Michal Tomka děkuje:

„Chtěl bych poděkovat sponzorům, kteří mi stále pomáhají. Stejně našemu Speedway Clubu, který dělá, co může a podporuje nás. A také všem fanouškům a svému týmu, který mi stále věří. Snad to už letos vyjde a budeme sklízet úspěchy!“


Michal Tomka v akci

Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a Pavel Fišer