Archiv pro štítek: 2011 EXL MŠE PHA

Mechanický mor a černočerná smůla rozežraly pražské ambice

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 25. srpna
Až do poloviny dnešního extraligového mítinku se Praha držela na čele před Mšenem. Jenže zastavení Grzegorze Walaska kvůli závadě na elektrickém okruhu byl jen začátek. Následovaly další defekty, pád Zdeňka Simoty a nakonec Grzegorz Walasek odstoupil kvůli bolestem zad. Mšeno nabylo vrch. A když domácí proměnili střetnutí s žolíkem Michalem Mitkem v rozjížďce s číslem čtrnáct, bylo definitivně rozhodnuto. Greg Hancock ani nenastoupil do poslední jízdy a Mšeno si pojistilo finále na svém ovále na státní svátek 28. září.

Pražané začínají útokem
Na první pohled to zní podivně, ale o dnešním výsledku se o dnešním výsledku mohlo rozhodnout už včera dopoledne. Kvůli tropickému vedru přeložili Pražané svůj trénink z odpoledních hodin na dobu, kdy sluneční paprsky nejsou tak žhavé. Ondřej Veverka upadl a Michal Škurla, který jel těsně za ním, raději spadl také, aby svému kolegovi neublížil.

Celý incident se naštěstí obešel bez následků. „Mladej‘ má spálenou prdel,“ říkal Tomáš Škurla na adresu svého syna, který se během pár týdnů od svých patnáctých narozenin dokázal dostat až do pražského výběru pro extraligu. Mezitím Vladimír Vopat v tropické výhni rozvíjel teorie pravděpodobnosti ve spojení s potenciálním desátým triumfem Mšena na domácí dráze. „Jednou se to už zlomit musí,“ doufal pražský kouč a odvolával se na loňský rok s nešastnou diskvalifikací Zdeňka Simoty.

Petr Vandírek logicky zastával opačný názor a podpořil ho skóre, které by dle jeho propočtů měl dnešní utkání mít. „Vychází mi to o šest,“ svěřil se, aby se smyslem pro drama dodal. „Bez Hancocka.“ V boxech mšenského Američana se pohyboval Marcel Gerhard. Švýcarský mistr světa z dlouhých drah je dnes úspěšným ladičem a ve Mšeně se zastavil na své cestě na Grand Prix v Toruni.

Greg Hancock sršel sebevědomím, když prostřednictvím mikrofonu Miloslava Čmejly sděloval do ochozů své jednoznačné poselství. „Přijel jsem, abych vyhrával.“ Zato Filip Šitera, který se dvakrát otočil na Britské ostrovy kvůli laserové terapii své zlomené klíční kosti, zachovával opatrnější postoj. „Uvidíme, jak to půjde,“ říkal. „Kost je prasklá, hlavně abych nespad‘.“

Pokud se týká správnosti prognóz, byl Filip Šitera doma opravdu úspěšným prorokem. Matěj Kůs ve spojení se Zdeňkem Simotou už od prvních metrů excelovali v rozjížďce s číslem jedna, kde Filip Šitera s Janem Jarošem hráli role statistů. Vzápětí všem vypálil rybník Ondřej Veverka. Perfektně odstartoval a usadil se na čele před Michaelem Hádkem a Janem Holubem, když Michal Škurla uzavíral řadu.

Michael Hádek útočil ze všech sil, ale vedoucí Pražan byl pořádně tvrdým oříškem na rozlousknutí. Až v předposlední zatáčce došla vytrvalá snaha domácího juniora úspěchu. „V nájezdu jsem udělal chybu,“ přiznával Ondřej Veverka o chvíli později ve svém depu. Michael Hádek ji nemohl nechat bez trestu a na poslední chvíli zajistili remízu.

Řádění mechanických šotků
Smírné výsledky charakterizovaly mítink i nadále. Ve třetí jízdě se Jan Jaroš dostal do křížku s páskou. Chytil se o ni kšiltem své přilby a musel o třicet metrů zpátky na trestnou čáru. Pražský tandem Josef Franc a Matěj Kůs jakoby se shlédl v počínání svých kolegů v první jízdě. Jenže Matěj Kůs začal mít na začátku druhého okruhu problémy, díky nimž se propadl až na chvost.

Zdeněk Simota před startem rozjížďky s číslem čtyři prohnal Františka Irmiše, jenž s ním dnes přijel jako mechanik. Nezbylo mu, než skákat přes mantinel se správným žlutým povlakem, jelikož jeho závodník si na své přilbě nechal bílý ze svého úvodního startu. Na roštu trošku zlobil Sebastian Ulamek, který stál u mantinelu poněkud zešikma.

Po sjednání nápravy ovšem nekompromisně vystřelil do vedení Grzegorz Walasek. Z prvního výjezdu však na čele vyjel domácí Sebastian Ulamek. Filip Šitera držel třetí příčku navzdory bolesti zraněného ramene i útokům Zdeňka Simota. Pražan se na třetím místě letmo mihnul již na začátku třetího okruhu, leč Filip Šitera dokázal kontrovat. Avšak v závěrečném kole se pro jeden bod přece jen natáhl Zdeněk Simota. A Miloslav Čmejla se znatelným smutkem v hlase uznale komentoval jeho drtivý nájezd.

Ani první nasazení náhradníka Grega Hancocka v páté jízdě nepřineslo zvrat ve vývoji utkání. Američan perfektně odpálil, ale když se ve druhé zatáčce druhého kola ohlížel, viděl za sebou pražskou dvojku. Ondřej Veverka se totiž hned na protilehlé rovince úvodního okruhu přenesl přes Jana Holuba za záda Josefa France.

V šesté jízdě zaútočila Praha naplno. Matěj Kůs se vracel do svého depa a při spěšném návratu na ovál málem uklouzl na šikmém asfaltu. Po vylétnutí pásky se ovšem ve spojení se Zdeňkem Simotou ujali vedení. Filip Šitera znovu bojoval jako lev. Chvilku se mihnul dokonce na čele, ale do druhé zatáčky mířil jako druhý v pořadí. Ve třetím kole se však znovu propadl za Zdeňka SImotu. „Neměl jsem sílu, bojoval jsem dvě kola, ale pak už to nešlo,“ připouštěl po závodě.

Skóre popoběhlo na stav 15:21 a Petr Vandírek opět místo Stanislava Pouznara poslal do akce Grega Hancocka. Ten se spolu se Sebastianem Ulamkem rychle dostal do čela. Grzegorz Walasek v pražské vestě jim nedokázal čelit, jelikož kvůli závadě na elektrickém okruhu neobjel ani jediné kolo. A osamocený Josef Franc mohl jen mudrovat, čím to je, že jsou zahraniční hvězdy o tolik rychlejší.

Trable hostujícího celku všuměly teprve začít. Ondřej Veverka v rozjížďce s číslem osm už už osnoval útok na třetího Filipa Šiteru, avšak neviděl cíl jediného kola vinou spadlého sekundárního řetězu. Mezitím se v nájezdu do druhé zatáčky Zdeněk Simota protlačil před vedoucího Michaela Hádka. Ten se pral jako o život, avšak Zdeněk Simota neomylně mířil do posledního oblouku.

Startmaršál si už chystal šachovnicovou vlajku, když to z Pražanova motocyklu zajiskřilo, jak do něj narážel přetržený primární řetěz. Michael Hádek reagoval přidáním plynu. Nebyl si jistý, že už je vítězem a proto v plném tempu absolvoval ještě páté kolo. „Lepší pět než tři,“ usadil všechny škodolibé kritiky.

Verdikt čtrnácté jízdy
Pražské šestibodové vedení se rázem vytratilo jako sňatkový podvodník s penězi z tučného konta své oběti. Po osmi jízdách měly jak Mšeno, tak Praha po čtyřiadvaceti bodech. „Proč se to sere zrovna nám?,“ bědoval Vladimír Vopat řečnickou otázkou, by věděl, že není nikdo, kdo by přispěchal se správnou odpovědí. „Nikomu nic zlýho nepřeju, ale proč se to sere nám? Ondra Veverka by Filipa předešel i pěšky!“

O pár minutek později se Matěj Kůs opět vrátil z dráhy a zmizel uvnitř svého boxu, aby si nechal doladit spojku pro devátou jízdu. Jenže v ní kralovali Mšeňáci. Po ukázkovém startu jel na čele Sebastian Ulamek stínovaný Janem Jarošem. Matěj Kůs přivezl jediný bod, avšak Grzegorz Walasek zastavil už v první zatáčce.

Horší vysvětlení nemohl podat. Odstupuje ze závodu kvůli bolestem naražených zad. Vladimír Vopat tentokrát neřečnil, mobilizoval Michala Mitko a sprintoval za vedoucím depa Radkem Smetanou, aby hlásil změnu do jedenácté jízdy. Dobře věděl, že dnešní výkon Grzegorze Walaska spálil jeho ambice na uhel. A ani zdaleka nemohl tušit, že mu zlomyslný osud chystá ještě jednu ránu.

Desátou jízdu nejprve zastavil letmý start. I napodruhé zamířil do čela Greg Hancock, ale nyní za ním místo Michaela Hádka jeli Josef Franc a Zdeněk Simota na nové hraně od Michala Škurly. Jenže ve výjezdu Zdeněk Simota upadl. Běžel zpátky do depa chystat se na repete, jenže to už na světelné rampě vylučovacích světel blikala žlutá. „Zvedlo se mi to,“ líčil. „Dal jsem to dolů, ale byla tam ještě větší hrana. Z výjezdu jsem chyt‘ o nafukovačky a to mě podrželo.“

Na repete si pozůstalá trojice dávala na čas. První byl na ovále Michael Hádek, ale stejně prošvihnul dvouminutový limit, když v době jeho vypršení nestál u pásky. Greg Hancock odvedl Josefa France a náskok domácích zvýšil na pět bodů.

Michal Mitko podědil zbývající dvě jízdy po Grzegorzi Walaskovi a s nimi i jeho zadní kolo. Jedenácté jízdě ovšem vládl Sebastian Ulamek a on dojel až druhý za Janem Holubem. Nerozhodný výsledek v rozjížďce s číslem dvanáct mšenský nástup jen maličko zpomalil. Josef Franc triumfoval stylem start – cíl před Sebastianem Ulamkem a stal se tak jediným závodníkem, jemuž se polského Mšeňáka podařilo porazit. Michael Hádek dodal poslední bod k mání, zatímco Matěj Kůs skončil dnes s druhou nulou.

Pražská situace se stávala beznadějnou. Greg Hancock a Jan Jaroš nejlépe odstartovali do třinácté jízdy. Na začátku druhého kola je rozdělil Michal Mitko. S devíti body ztráty mohl Vladimír Vopat spoléhat už jen na úspěch žolíkového útoku. Obdařil jím Michala Mitka. Avšak také Petr Vandírek taktizoval. Do první nominační jízdy poslal Michaela Hádka a náhradníka Grega Hancocka.

Američan nevybočil z vítězného konceptu a triumfoval před pražským žolíkem. Michael Hádek završil večer porážkou Josefa France. Díky dvojnásobnému bodovému přídělu byla z porážky remíza, ale ta definitivně přiklonila vítězství na stranu domácích.

V poslední jízdě Sebastian Ulamek záhy ujel Josefu Francovi. Michal Mitko, který musel v pěti posledních rozjížďkách na start hned čtyřikrát a z toho třikrát v řadě, nestihnul včas připravit motocykl. A nahlášený Greg Hancock o to ani neusiloval. „Už by bylo zbytečné, aby jel, má jiné závody,“ vysvětlil jeho absenci Petr Vandírek.

Hlasy z depa
„Díky všem,“ jásal Greg Hancock na mikrofon Miloslava Čmejly. „Uvidíme se ve finále!“ A Sebastian Ulamek mu přizvukoval. „Ve finále se budeme snažit vyhrát a udělat mistra Čech potřetí za sebou.“

„Dneska spokojenost,“ nezastíral Michael Hádek. „Škoda dvou minut. Rychle jsem se kouk‘ na metyl, na hodinách bylo ještě pět vteřin. Když jsem zved‘ hlavu, blikalo už modrý. Nezbylo mi, než držet hubu. Veverka mi zatopil, paňár jeden (smích)! Vítězství je, jakž takž jsem bodoval, jsem rád, že jsem se tu dráhu konečně naučil.“

„Z mý stránky tam spokojenost není,“ uznával Jan Jaroš. „Trápil jsem se, ale ze strany týmu spokojenost je.“

„Myslel jsem, že to bude lepší,“ připouštěl Filip Šitera. „Neměl jsem sílu, bojoval dvě kola a pak už to nešlo. Bylo to moc, nebudu se vymlouvat. Chtěl jsem se ukázat před domácím publikem, šel jsem do toho s tím, že to bude bolet, snad to bude lepší na finále. Naštěstí se kost nepohnula, byl jsem u doktorů. Ve finále to už bolet nebude.“

„Dobrý, ale je vidět, že u grandpristů je půl zatáčky rozdíl,“ uvědomoval si Josef Franc. „Na tvrdý dráhy to maj‘ nastavený bohovksy. Zkoušel jsem novej‘ motor, spokojenost. Pěkná dráha, po dlouhý době tady byla nádherná, ale mohla bejt‘ přece jen trošku hlubší. Příští tejden‘ ve Slaným musíme bojovat!“

„Bylo to dneska lepší, ale šel jsem na hubu,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „Zvedlo se mi to. Dal jsem to dolů, ale byla tam ještě větší hrana. Z výjezdu jsem chyt‘ o nafukovačky a to mě podrželo. Škoda toho řetězu, je tam půlpánek ve spojce a tam to prasklo. Mohlo to bejt‘ lepší, poslední rozjížďky jsem měl smůlu, trošku štěstí scházelo.“

„Dneska jsem spokojenej‘,“ svěřoval se Ondřej Veverka. „Až na tu první jízdu. V nájezdu jsem udělal chybičku a Had letěl pěkně. Jsem spokojenej‘, je škoda, že jsme prohráli.“

1. Grepl PDK Mšeno     50
Jan Jaroš 0 1 0 2 1   4(2)
Stanislav Pouznar – – – – –   DNR
Filip Šitera 1 0 1 1 –   3
Sebastian Ulamek, PL 3 2 3 3 2 3 16(1)
Jan Holub 1 0 – 1 –   2
Michael Hádek 3 2 3 M 1 1 10(1)
Greg Hancock, USA 3 3 3 3 3 – 15
 
2. PSK Olymp Praha     40
Matěj Kůs 3 0 3 1 0   7
Josef Franc 3 2 1 2 3 2 13
Zdeněk Simota 2 1 2 2 X 0 7(3)
Grzegorz Walasek, PL 2 E R – –   2
Ondřej Veverka 2 1 E 0 0   3(1)
Michal Škurla 0   0
Michal Mitko, PL 2 2 4* M 8

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Mšeno 5 251:208 10
2. Pardubice 6 286:269 6
3. Praha 5 228:212 4
4. Slaný 4 156:212 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Zdravý optimismus převládá na obou stranách

Mšeno – 25. srpna
Šanci vyhrát základní část extraligy a s tím získat i nezanedbatelný bonus v podobě přímého postupu do finále na vlastní dráze, mají v současné době již jen Mšeno a Praha. Oba celky se střetnou dnes večer na středočeském oválu. Lepší výchozí pozici pro splnění svých cílů mají domácí, avšak zdravě optimistické názory zaznívají z obou stran.

Vyhrávat se má
Pakliže Mšeno dnes vyhraje, v průběžné tabulce ho už nikdo nepřeskočí. Na druhou stranu ani ten nejkatastrofálnější scénář nevypadá strašlivě. Kdyby nakrásně obhájci dvou předchozích titulů prohráli jak dnes s Olympem, tak za týden se Slaným, přesto by nemuseli opouštět pozici leadera a rušit plány na pořádání finále. Pražané by jim ovšem nesměli odskočit v konečném skóre o více než tři body. I kdyby ve středu zvítězili ve Slaném, měli by stejně bodů jako Mšeno, avšak vzájemné skóre by jediným bodem hovořilo ve mšenský prospěch.

O podobném vývoji ovšem nechce Petr Vandírek ani slyšet. „Vyhrávat se má,“ tvrdí. „Bylo by hezké vyhrát doma, ale Praha bude zlobit. Filip, i když je po zranění, jede dobře, Honza Jaroš taky. Máme lepší i juniory. Měl jet i Tomáš Topinky, ale po dvou pádech v Anglii nepřijede, necítí se.“

Česká část mšenské sestavy zůstává beze změn. Filip Šitera, Jan Jaroš a Stanislav Pouznar figurují v základní čtveřici a juniory nemůže být nikdo jiný než Jan Holub s Michaelem Hádkem, který bude mít na své vestě operativnější šestku. Síla domácího celku spočívá především na zahraničních posilách, o čemž nejvýraznější přesvědčil výjezd do Svítkova. Dnes tým posílí Sebastian Ulamek a opět Greg Hancock, jehož Petr Vandírek opět poslal na pozici náhradníka.

„Osvědčilo se to,“ vysvětluje mšenský kouč. „Nejdřív jsem myslel, že ne, ale může jet sedm jízd. To jsou tři body navíc, při žolíkovi dokonce o šest. Vyhrát extraligu se dvěma závodníky, je ostré. Ale je to odraz ploché dráhy u nás. Spousta lidí argumentuje, proč brát cizince, když jsou tady naši a nemají závody. Ale aspoň je, na co koukat. Spousta našich by měla jít do sebe a něco dělat.“

Pokud se dnes Mšenu podaří porazit Olymp, půjde o jeho desáté nepřetržité vítězství na domácím ovále. „Chtěl bych, aby se vyhrálo,“ nezastírá Petr Vandírek. „Desáté vítězství by bylo hezké. Ve Mšeně je spousta lidí, co pro to hodně dělají. A takovou domácí atmosféru nenajdeš nikde jinde.“

Náhoda je blbec
Pražané mají na své cestě k přímému postupu do finále mnohem větší počet protivných slůvek kdyby. Musí především vyhrát oba své zbývající závody a ten dnešní dokonce o více než pět bodů. A pak musí věřit, že Slaný bude za týden opouštět Mšeno se štítem, na němž bude ležet neporazitelný domácí tým. Ovšem Vladimír Vopat není labilním člověkem, protože jinak by ležel na psychiatrické léčebně jako beznadějný případ už po loňské sérii třech proher na domácím kolbišti.

„Půl na půl, buďto vyhrajeme nebo prohrajeme,“ odpovídá na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké má prognózy na dnešní duel. „Bereme i remízu, ale ta nestačí na finále, ale na postup ano.“ Právě jeden tabulkový bod by totiž definitivně pohřbil slánské naděje na zázračný postup do play-off.

Matěj Kůs, Josef Franc a Zdeněk Simota tvoří trojici českých seniorů, ovšem na juniorských postech se vedle Ondřeje Veverky premiérově objeví patnáctiletý Michal Škurla. „Situace vznikla ve zdravotním stavu,“ vysvětluje Vladimír Vopat chybějícího Pavla Pučka. „Včera jsem s ním ještě mluvil a viróza se ho nechce pustit. Nominace vykrystalizovala také na juniorkách ve Mšeně a v Praze.“

Ani Praha se neobejde bez zahraničních posil. Vedle Grzegorze Walaska nastoupí Michal Mitko, by by za daného stavu člověk očekával spíše akvizici formátu Nicki Pedersena. „Zvažovali jsme to a nakonec se rozhodli takto,“ svěřuje se manažer pražského celku. „Nicki má před Toruní a jde mu minimálně o osmičku.“ Greg Hancock ovšem může z pozice náhradníka proti hostům nastoupit sedmkrát a v kuloárech se předvídalo, že Vladimír Vopat vyzkouší stejnou fintu. „A jede sedmkrát, to je pořád jednadvacet bodů a to samo o sobě nestačí. Já vsadil na skoro stejnou sestavu, která tam loni mále odpálila bombu. A neradi se opičíme, vyhrajeme i takhle.“

Pražské odhodlání je evidentní, by cesta na hrot průběžné tabulky základní části je ještě pořádně dlouhá. „Finále je trošku nereálné, ale ve sportu je možné všechno. Šance je hodně malá, ale pořád ještě žije. Uvidíme. Loni tam byl Protas a to měli namále. Stačí dva defekty a všechno je jinak. Samozřejmě ho nikomu nepřeju, ale je to tak. A náhoda je blbec.“

Historické okénko:
Praha, 26. září 2001 – oba dnešní soupeři tehdy litovali

V našem historickém okénku už byla řeč o tom, jak Mšeno narychlo v extraligovém ročníku 2001 nahradilo Březolupy, které ztratily strategického partnera, a Miloš Plzák nechtěl riskovat své renomé klubu hazardním zadlužením.

Tehdy extraliga vyvrcholila na Markétě, tedy dráze dnešního mšenského soupeře. Mšeno ve svém prvním ročníku především sbíralo zkušenosti. Série osmi posledních míst toho byla nanejvýš přesvědčivým důkazem. Ani v závěrečném kole se středočeský tým nedostal na stupně vítězů, by mu Tomáš Topinka přivezl deset bodů. Piotr Dym a Vladimír Višváder měli po pěti, Patrik Linhart dodal jeden a René Juna vyšel naprázdno. V konečném součtu to bylo o osm bodů méně, než získal třetí Slaný.

Naproti tomu Praha bojovala o titul. Jenže ten jim po roční přestávce znovu chtěli sebrat Pardubičané. Aby zlatá medaile zůstala na Markétě, musela by Zlatá přilba skončit až třetí s patnáctibodovým propadem za vítěznými domácími. Něco podobného se ovšem nestalo.

Východočechy sice zklamal Leigh Adams, jenž sice dvakrát vyhrál, jednou dojel za Bohumilem Brhelem, ale dvakrát skončil s nulou. Náhradník Michal Makovský však přesto nemusel vjíždět na ovál, z čeho měl největší radost jeho bratr David. Jako jeho mechanik totiž nemusel posléze čistit motocykl od nánosů bahna. Bratři Drymlové a Marián Jirout skórovali dvoucifernými hodnotami. A Pardubice třetím vítězstvím v řadě zpečetily titul.

Sestavy nahlášené včera ke 20:00:

Grepl PDK Mšeno: 1 Jan Jaroš
  2 Stanislav Pouznar
  3 Filip Šitera
  4 Sebastian Ulamek, PL
  5 Jan Holub
  6 Michael Hádek
  7 Greg Hancock, USA
 
PSK Olymp Praha: 8 Matěj Kůs
  9 Josef Franc
  10 Zdeněk Simota
  11 Grzegorz Walasek, PL
  12 Ondřej Veverka
  13 Michal Škurla
  14 Michal Mitko, PL

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Praha si dala trošku více na čas

Mšeno – 24. srpna 15:00
Zítra je ve Mšeně na programu důležité klání mezi domácími a Pražany. Zatímco Petr Vandírek měl o své sestavě jasno prakticky už včera, Vladimír Vopat ji nahlásil až dnes odpoledne. Časový limit samozřejmě stihnul. Obě družstva spojuje nasazení cizince na místo náhradníka, by v pražském případě neponese hlavní tíhu výsledku.

Sestavy zítřejšího klání:

Grepl PDK Mšeno: 1 Jan Jaroš, 2 Stanislav Pouznar, 3 Filip Šitera, 4 Sebastian Ulamek (PL), 5 Jan Holub, 6 Michael Hádek, 7 Greg Hancock.
 
PSK Olymp Praha: 8 Matěj Kůs, 9 Josef Franc, 10 Zdeněk Simota, 11 Grzegorz Walasek (PL), 12 Ondřej Veverka, 13 Michal Škurla, 14 Michal Mitko.

Filip Šitera chce stihnout extraligu s Prahou

Mladá Boleslav – 15. srpna
Filip Šitera po dvou vítězstvích směřoval v sobotním finále mistrovství republiky jednotlivců ke slušnému výsledku. V rozjížďce s číslem deset však špatně odstartoval, ale mnohem horší byl pád při stíhání Tomáše Suchánka. Závodiště opouštěl se zlomeninou klíční kosti v sanitce, ale včera v Liberci se magazínu speedwayA-Z svěřil, že chce příští čtvrtek pomoct svému týmu v extraligovém souboji s Prahou.

„Byl jsem pod ním a chtěl nad něj,“ popisuje Filip Šitera svůj souboj s Tomášem Suchánkem. „Myslel jsem, že zadřel, ale vyšlo z toho, že klapnul. Zrovna v nájezdu, v nejvyšší rychlosti. Nebyla to jeho chyba, prostě zrovna shoda náhod…“

Filip Šitera ovšem žádnou dlouhou rekonvalescenci neplánuje. „Chci stihnout extraligu s Prahou,“ upírá své myšlenky na příští čtvrtek. „Je to zlomený, ale poletím do Anglie nechat si to zavařit laserem. Snad by to mělo bejt‘ v úterý.“

Foto: Michal Kohout