Archiv pro rubriku: Ostatní závody

Matěj Kůs zažil triumfální První máj

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 1. května
Matěj Kůs neměl svou účast v dnešním devátém ročníku Memoriálu Emila Sovy vůbec v plánu. Nakonec včera po pardubické extralize kývl na nabídku mšenských pořadatelů. A nelitoval. Na oválu, na němž se negativně podepsal mírný, avšak o to vytrvalejší noční d隝, nepoznal ani jednou hořkost porážky. Stříbrný věnec si odvezl Marcin Piekarski, zatímco Hynek Štichauer v rozjezdu o bronz vyřešil Adriana Plusku. Účastníci hodnotili mítink vesměs kladně a náročnou dráhu pojali jako tréninkovou přípravu na sobotní kopřivnické semifinále šampionátu jednotlivců.

D隝 cestou do Mšena musel potkat každý. Suchá silnice byla na pár kilometrů vystřídána mokrými pásy s kalužemi. Bezděz se topil v mracích a nad plochodrážním oválem bylo kolem poledního také pořádně tmavá obloha. Nicméně z toho mračna už nezapršelo. Svatý Petr totiž vystřílel všechnu svou vodní munici už v noci. Pršelo sice mírně, leč vytrvale.

Voda z nebes napáchala své zhoubné dílo na mšenském ovále. A tak se pořadatelé dnes spolehli na sluníčko, které se nakonec s nimi slitovalo a vykouklo ze své nebeské báně. Závodníci se dočkali tréninku až po nástupu a unisono se shodovali, že alfou a omegou úspěchu bude start a průjezd první zatáčkou.

Vzhledem k prvomájovým termínům po celé Evropě a především kvůli kompletnímu kolu všech polských lig byl problém naplnit startovní listinu odshora až dolů. Nepřijel Rony Weis, který tak vyslal signál o své nespolehlivosti také dalšímu českému pořadateli. A když se Miroslav Horák převrátil na startovním roštu rozjížďky s číslem dvě, bylo o dalšího borce méně. Mšenského juniora vezla z dráhy sanitka, nicméně hrozivý přemet přestál ve zdraví.

Úvodní série vyprofilovaly favority. Matěj Kůs vyhrál stylem start – cíl rozjížďky s čísly dvě, pět a deset. S devíti body se mu v těch chvílích mohl rovnat pouze Marcin Piekarski. Polský junior známý extraligových závodů s vestou z mšenského Greplu si počínal neméně suverénně jako pražský junior. Úhelným kamenem jeho maxima se staly také povedené startovní manévry, díky nimž se pevně usazoval v čele.

Hynek Štichauer, třetí z trojice favoritů, které organizátoři poslali do vzájemného souboje v rozjížďce s číslem dvacet, přišel o jeden bod v šesté jízdě. Ta se opakovala kvůli pádu Marcina Nowaczyka ve druhé zatáčce. A stejně jako prve, také při repete vystřelil dopředu Dariusz Lowicki. Pardubický závodník držel vnitřní stopu v prvním oblouku, leč dopředu se nedostal.

Šance Hynka Štichauera ovšem zvyšovala dvě vítězství. Další na své konto přidal v rozjížďce s číslem třináct. Ještě před úvodním nájezdem předčil Martina Málka. Slánský závodník nebyl po smůle ve včerejší extralize zrovna hovorný. A na náladě a odhodlání mu nepřidala ani těžká dráha, nicméně pravidelné silné bodové dávky a absence jakéhokoliv výpadku ho držely poměrně vysoko.

Zatímco Matěj Kůs v patnácté jízdě prodloužil svou vítěznou sérii dalším velkým sólem, Marcin Piekarski se musel smiřovat s první ztrátou. Hrdinou rozjížďky s číslem čtrnáct se stal Adrian Pluska. Marcin Piekarski mírně zaváhal na startu. Rošt opouštěl jako třetí a v první zatáčce stihnul pouze Michaela Hádka.

Za těchto okolností nastupoval Matěj Kůs do dvacáté jízdy s čistým kontem. Marcin Piekarski měl jedenáct bodů stejně jako Hynek Štichauer. Matěj Kůs nezaváhal ani tentokrát. Rychlý start jej katapultoval do čela a po pár sekundách si už mohl vychutnávat celkový triumf v Memoriálu Emila Sovy.

Hynek Štichauer ze třetího místa stále útočil, ovšem nakonec na cílové rovince po odmávání šachovnicovou vlajkou upadl. Marcin Piekarski měl tím pádem jisté druhé místo a pardubický borec musel do rozjezdu o bronz. Jeho skóre totiž vyrovnal Adrian Pluska.

Polský závodník s českou licencí se v první sérii stal obětí vnější pozice na roštu, z níž se obtížně dostávalo dopředu. V páté jízdě narazil na vítěznou kosu Matěje Kůse, aby posléze už jenom vyhrával a vyhrával. V rozjezdu se mu to ovšem nepovedlo.

Dopředu se dral Hynek Štichauer. Jako první projel úvodním obloukem a vyjel na protilehlou rovinku. Polák mu však nedal sebemenší chvilku klidu. V jednu chvíli to vypadalo, že se už už posune dopředu. Pardubičan však situaci zvládl a mohl si jít na pódium pro zelený věnec.

Memoriál Emila Sovy poskytl vítanou příležitost ke svezení pro mnoho českých závodníků. Z jejich úst se vesměs ozývaly hlasy pozitivně kvitující tuto skutečnost. Navzdory dráze, která až s postupem času zvyšovala šance na předjíždění, se pořadatelům a divákům revanšovali výkony v rámci svých možností.

Vladimír Višváder byl zpočátku v bahenní hlubině doslova ve svém živlu. A nakonec v devatenácté jízdě znepříjemnil život Dariuszi Lowickemu, až ho to stálo rozjezd o pódium. Michael Hádek zase vinou defektu seřizování spojky najel předčasně do pásky desáté jízdy, ovšem jeho souboj s Pavlem Fuksou v rozjížďce s číslem osmnáct patřil k tomu nejlepšímu z dnešního dne.

V depu se přišel svému sokovi omluvit za nechtěný fyzický kontakt, nicméně ten stěží popadal dech. Tři body mu sebral plzeňský závodník, dva body přetržený řetěz v posledním kole. Pavel Fuksa však neváhal ani okamžik. By prakticky šlo jen o pět stovek za jediný bod, za obrovského aplausu přiběhl do cíle s motocyklem po svých. „Bylo sportovní doběhnout si pro bod,“ komentoval svůj běžecký výkon.

Hlasy z depa
„Dráha byla zezačátku těžká,“ hodnotil Matěj Kůs. „Jsem spokojenej‘. Startovalo to a motorka jela pěkně. Mechanik odvedl dobrou práci. Fungovalo to a já děkuju všem, co tu byli se mnou.“

„V pohodě,“ komentoval Hynek Štichauer své druhé místo. „Dráha byla docela těžká, ale byla to dobrá průprava na Kopřivnici. Spadnul jsem, protože tu kolej jsem vymet‘ asi šestkrát a pořád do ní jezdím. V rozjezdu mě překvapil, že to dal nade mě, ale udělal jsem mu malinko prasárničku. Tak se to ale jezdí.“

„Jsem docela nespokojený,“ netajil se Martin Málek. „Hodně jsem se šetřil, protože dráha se mi nezamlouvala. Spíš to bylo o startu a kdo vyjede první z první zatáčky. A jelikož jsem tady na té dráze zažil hodně (zranění z let 2002 a 2003 – pozn. redakce) a je začátek sezony, jel sem s velkou rezervou. Ale jinak dobrý a hlavně, že jedu zdravý domů.“

„Škoda mluvit, strašný starty,“ mávnul Michael Hádek rukou. „Debilní cejcha s kamenem ti zkazí štelování spojky. Dali jsem nový, ale nesešteloval jsem to kloudně a byl v pásce. Jelo se dobře, ale starty byly kámen úrazu.“

„Byl to dobrý trénink na Kopřivnici,“ uvědomoval si Vladimír Višváder blížící se semifinále šampionátu jednotlivců. „Ještě mi to do hlavy neskočilo, ale v poslední jízdě jsem šel pěkně do Lowickiho. Pořád nejsem ready, malinko blbě se mi dejchá. Byl jsem trénovat s motokrosařema u Chrudimi a vyrazil si dech.“

„Suprový závod, pěkně jsem si zazávodil,“ liboval si Pavel Fuksa. „Kdybych jen líp startoval. Měl jsem smůlu, upadnul jsem. A pak mi to Had vsadil na nohu, až mě to srovnalo. A když jsem si pak jel pro dva body, prasknul přední řetěz. Ale jsem spokojenej‘, pěkný závody. Lepší než sedět doma.“

1. Matěj Kůs, Praha 3 3 3 3 3 15
2. Marcin Piekarski, PL 3 3 3 2 2 13
3. Hynek Štichauer, Pardubice 3 2 3 3 1 12+3
4. Adrian Pluska, PL (ACCR) 1 2 3 3 3 12+2
5. Dariusz Lowicki, PL (ACCR) 2 3 2 3 1 11
6. Martin Málek, Slaný 1 3 2 2 2 10
7. Marcin Nowaczyk, PL 2 X 2 2 3 9
8. Michael Hádek, Plzeň 3 1 T 1 3 8
9. Vladimír Višváder, Liberec 2 2 2 1 0 7
10. Pavel Fuksa, Mšeno 2 2 1 F 1 6
11. Michal Dudek, Slaný 0 E 1 2 2 5
12. Pavel Pučko, Praha 1 1 0 0 2 4
13. Jan Holub, Plzeň 1 1 0 1 1 4
14. Jaromír Otruba, Mšeno 0 1 1 1 E 3
15. Miroslav Horák, Mšeno X – – – – 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Eduard Krčmář na nejvyšší stupeň opět nikoho nepustil

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 1. května
Dnešní Velká cena Královského města Slaný stopětadvacítek se nakonec uskutečnila bez jezdců Francie a Německa, kteří se do jejího začátku nedostavili a nepodařilo se je ani nikterak kontaktovat. Na start nakonec nastoupilo sedm českých borců a dva zahraniční účastníky. Triumf nakonec slavil Eduard Krčmář.

Závod, nad kterým převzal záštitu slánský starosta Ivo Rubík, i o tomto počtu jezdců měl velmi pěknou a dramatickou úroveň. Po základních rozjížďkách postupovalo osm jezdců do dvou semifinálových jízd.

První vyhrál Eduard Krčmář před Danielem Hádkem, Ondřejem Veverkou a Michalem Průchou. Ve druhé byl první Jaroslav Hladký před Zdeňkem Vrbou a Radkem Vidnerem, když Ukrajinec Aleksander Loktajev kvůli poruše nenastoupil.

První dva z každého semifinále postoupili do finále. A nakonec místostarosta Královského města Slaný Pavel Bartoníček předával poháry nejlepším v pořadí Eduard Krčmář, Jaroslav Hladký, Daniel Hádek a Zdeněk Vrba.

1. Eduard Krčmář, Slaný
2. Jaroslav Hladký, Praha
3. Daniel Hádek, Plzeň
4. Zdeněk Vrba, Praha
5. Ondřej Veverka, Praha
6. René Vidner, Pardubice
7. Michal Průcha, Slaný
8. Aleksander Loktajev, UA
9. Patrik Cyfer, PL

Foto: Václav Buřič

Zdeněk Simota se zranil

Miskolc – 1. května
Fatálně skončilo dnešní ranní utkání druhé polské ligy mezi Miskolcem a Lodží pro Zdeňka Simotu. Plzeňský závodník upadl v rozjížďce s číslem čtyři. Z incidentu vyšel naneštěstí se třemi zlomenými krčními obratli. V současné době se jedná o jeho převozu do České republiky. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Se závody stopětadvacítek se doslova roztrhl pytel

Slaný – 30. dubna
Včerejší mistrovský závod stopětadvacítek musel být na pražské Markétě kvůli dešti odvolán. Nicméně závodníci v sedlech nejmenších strojů si v žádném případě nemohou stěžovat na nedostatek závodních příležitostí. Zítra je ve Slaném na programu už takřka tradiční Velká cena Královského města. Mezinárodní turné za účasti Němců, Francouzů a Poláků bude pokračovat v pátek v Chabařovicích, v sobotu v Liberci a v neděli v Divišově.

Velká cena Královského města Slaný:

1 Ondřej Veverka, Praha
2 PL
3 David Bellego, F
4 D
5
6 Michal Průcha, Slaný
7 CZ
8 Kevin Salanova, F
9 Jaroslav Hladký, Praha
10 PL
11 Eduard Krčmář, Slaný
12 D
13 Daniel Hádek, Plzeň
14 D
15 René Vidner, Pardubice
16 Zdeněk Vrba, Praha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

První máj a mšenská plochá dráha jsou synonyma

Mšeno – 30. dubna
Už v šedesátých letech se ve Mšeně stalo tradicí, že po dopoledním průvodu se šlo na plochou dráhu. Zatímco doby mávátek a alegorických vozů jsou už dávno minulostí, první květnový den zůstává v městečku u Mělníka ve znamení sportu levých zatáček i nadále. Od roku 2000 se pravidelně koná Memoriál Emila Sovy. Stejně jako loni, také zítra půjde o samostatný podnik. By startovní listinu ovlivnily polské ligy, šestnáct účastníků zdobí především vyrovnaná výkonnost, takže se můžeme dočkat skvělé bitvy o pódium.

Účastníci 9. Memoriálu Emila Sovy:

Petr Babička, Slaný
Pavel Fuksa, Mšeno
Antonín Galliani, Praha?
Michael Hádek, Plzeň
Jan Holub, Plzeň
Miroslav Horák, Mšeno
Dariusz Lowicki, Mšeno (PL – licence ACCR)
Martin Málek, Slaný
Jaromír Otruba, Mšeno
Pavel Pučko, Praha
Hynek Štichauer, Pardubice
Vladimír Višváder, Liberec
Ronny Weis, D?
tři polští závodníci

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Plochodrážní sezónu v Mariánských Lázních otevřou veteráni

Mariánské Lázně – 28. dubna
Prvním ze tří mezinárodních závodů, které bude v letošním roce hostit dlouhá plochá dráha v Mariánských Lázních je úvodní podnik seriálu European Veteran Longtrack Series. V neděli 4. května se na naší jediné kilometrové dráze představí čtyřicítka jezdců ze sedmi zemí evropského kontinentu. Své jezdecké umění přijedou předvést plochodrážníci z Velké Británie, Německa, Norska, Dánska, Itálie, Rakouska a Nizozemí. Velkým lákadlem je kromě bojů o body do evropského šampionátu tradičně i depo plné starých závodních motocyklů.

Letošní seriál čítá celkem šest závodů. Po Mariánských Lázních přijde na řadu dlouhá dráha v německém Mulmshornu (31.5.), v červnu přivítá veteránské závodníky norský Drammen (28.6.), poté se staří pánové utkají na travnaté ploché dráze v německém Melsungenu (9./10.8.) a kolotoč závodů uzavřou opět dlouhé dráhy, nejprve nádherný stadion v Lübbenau v bývalém východním Německu (20.9.), na němž se dlouhá léta nejezdilo a jehož obnovení potěšilo mnohé fanoušky i závodníky, a celá série vyvrcholí na jedné z nejslavnějších drah světa v bavorském Pfarrkirchenu (27./28.9.).

Závod v Mariánských Lázních je jako obvykle rozdělen do dvou kategorií podle toho, zda jezdci sedlají dvouventilové nebo čtyřventilové stroje. Mezi dvouventily patří k širokému okruhu favoritů loňský vítěz Angličan Garry Smith. Nebude to však mít vůbec lehké. Proti němu se totiž na start postaví jeho krajan, legendární Gerald Short. Malý podsaditý Brit, který je pověstný svou bojovností, patřil kdysi mezi nejlepší jezdce na travnaté ploché dráze. Dokladem toho jsou mimo jiné i titul mistra Evropy z roku 1979, stříbro o rok později a bronzová medaile v roce 1983.

Dalším tvrdým soupeřem bude jezdec, který si stylem své jízdy získal srdce mnoha fanoušků po celé Evropě, německý reprezentant Hartmut Ernst. Bohatá kariéra závodníka pocházejícího z bývalé NDR byla dlouhá léta spojena s klubem Nordstern Stralsund. Ernst, který je v civilu řidičem odtahové služby, se může pochlubit domácím titulem mezi juniory i seniory, úspěšný byl i na slavném Bergringu v Teterowě. Divákům v tehdejším Československu se představil při startech na Zlaté přilbě v Pardubicích v letech 1974, 1976 a 1977. Úspěchy začal sbírat i po svém comebacku mezi veterány. Titul evropského šampióna vybojoval jak ve dvouventilech tak čtyřventilech.

Dalším z řady kandidátů na triumf v Mariánských Lázních je baculatý Angličan s nezapomenutelným úsměvem Maurice Jones. Ten na zdejší dráze triumfoval v letech 2000 a 2004, přičemž za posledních osm let chyběl na stupních vítězů pouze jednou. Podobně jako Ernst v minulosti úspěšně střídal dvou- a čtyřventilový stroj, aby v posledních letech definitivně zakotvil v prvně jmenované kategorii. Výborně jezdí i Franz Greisel z Německa, ten si zlatý věnec odvezl z mariánskolázeňského pískového oválu v roce 2006. Do bojů o přední pozice budou chtít určitě zasáhnout i Norové Kaare Heia a Jan Jacobsen nebo Brit Mick Cooke. Ten je věrným vyznavačem značky JAP, ve své sbírce má tento stroj v dvouventilové i vzácnější čtyřventilové podobě.

Doménou britských plochodrážníků byla v posledních letech kategorie čryřventilů. Vloni obsadilo trio Paul Evitts, John Hartley a Dave Hammond celé stupně vítězů. Letos by mohl britské řádění zastavit třeba Karel Kadlec, ten však musel závod na domácí půdě kvůli termínové kolizi oželet. Tato absence však nijak nesnižuje jeho šance na přední umístění v celém seriálu, nebo zde platí pravidlo o škrtání nejhoršího výsledku. Chybět bude i exšampión bývalé NDR na dlouhé dráze z roku 1984 Oswald Lasarzik se svou zelenou Jawou. Toho nahradí jeho krajan Andreas Büschke. Do startovní listiny však přibylo jiné jméno, které může jezdcům Albionu překazit vítězné ambice.

Po roční přestávce se na dráhu v západočeských lázních vrací Rakušan Anton Wannasek. To, že mu tahle tisícovka náramně vyhovuje dokazují zlaté věnce z let 2001 a 2006. Pohled z nejvyššího stupně vítězů si v minulosti vychutnal i bělovlasý Ital Francesco Barbetta, který se v důležitých chvílích nebojí podržet plyn o něco déle než ostatní. Výborně umí zajet i dánský reprezentant Jens Munkedal nebo Maďar reprezentující Norsko Miklos Nemeth.

Nedělní závod začíná ve 13.30 slavnostním nástupem, start první jízdy je na programu ve 14.00.

Startovní listiny:

Dvouventily:
1 Gerry Smith, GB
2 Kåre Heia, N
3 Maurice Jones, GB
5 Hartmut Ernst, D
7 Franz Greisel, D
8 Peder Jensen, DK
9 Jan Kilen, N
10 Geoff Urben, GB
11 Jürgen Bruckner, D
13 Jan Jacobsen, N
14 Tom Blackwood, SCO
15 Knut Olsen, N
16 Brad Davis, GB
17 Mick Cooke, GB
20 Brian Bassett, GB
21 Gerald Short, GB
22 Bill Haynes, GB
23 Roy Gomm, GB
 
Čtyřventily:
1 John Hartley, GB
2 Paul Evitts, GB
3 Dave Hammond, GB
4 John Freeman, GB
5 Peer Bakke, N
6 Kevin Howse, GB
7 Francesco Barbetta, I
11 Jürgen Jucknies, D
12 Silvano Soattin, I
13 Frank Yates, GB
14 Miklos Nemeth, N
15 Ian Leverington, GB
16 Andreas Büschke, D
17 Olav Marsch, D
18 Jens Munkedal, DK
19 Anton Wannasek, A
20 Jan Hamers, NL

Foto: Jiří Bayer