Když rokem 2014 skončila éra extraligových dvojutkání, zdálo se, že vyšší českou ligovou divizi nemůže v dohledné době potkat žádná výrazná změna. Nicméně opak byl pravdou. Údajně vzhledem k nákladům a ubývajícímu počtu závodníků se osmidílný seriál letos mění na jakousi dvoustupňovou soutěž, jejíž všichni účastníci se po čtyřech závodech základní části utkají o titul v jediném finálovém podniku. Pojďme se na nová pravidla podívat detailněji, už jen proto, že manažeři musí mít ve svých diářích zakroužkovaná i dřívější data než je čtvrtek 14. května, kdy extraliga v libereckých Pavlovicích odstartuje svým prvním závodem naostro.

---

Jaký je Váš názor?

---

První termín na konci nepřestupného února

Základní soupisky musí čtveřice soutěžících komisi ploché dráhy předložit nejdéle na konci února. Skutečnost, že letos zažijeme přestupný rok, není relevantní, protože příloha N 072 národních reglementů jednoznačně uvádí osmadvacátý rok nejkratšího měsíce roku jako rozhodující datum.

Zatímco počet cizinců není kvantitativně omezen, základní soupiska každého celku musí uvádět minimálně tři držitele licence AČR. Přitom manažer ji může posilovat operativně během celé sezóny, jelikož definitivní uzávěrka soupisky je staveno lhůtou dvou týdnů před konáním finálového klání. Musí mít ovšem na paměti, že žádný závodník nesmí být v celé extralize uveden na soupiskách více než dvou družstev.

 

Den před každým závodem

Čtyřiadvacetihodinová lhůta před každým závodem je pro každého kouče již dobře známou věcí. Pravda, Tomáš Topinka svého času připravoval trať na Markétě natolik vehementně, že opomněl nahlásit svou sestavu na pardubický závod. Kromě napomenutí jej to stálo i korunky za drink pro své protějšky.

Nicméně lhůta pro nahlašování jednotlivých sestav se standardně dodržuje, o čemž svědčí fakt, že Petr Moravec v uplynulých letech posílal do světa e-maily se startovními listinami extraligových klání mnohem dříve než stanovených čtyřiadvacet hodin předem.

Kdo letos povede INTERTEAM Vladimír Vopat prozatím tutlá, nicméně onen muž bude mít v půli května určitou výhodu oproti Tomáši Topinkovi, Milanu Machovi a Lubomíru Vozárovi. Manažer domácího týmu má totiž opět právo před nahlášením svých vlastních startovních čísel znát sestavy svých protivníků.

 

Dva cizinci v sestavě

Základním dokumentem pro účast v závodě je závodnická licence AČR. Protože Speedway Club Žarnovica nenašel smysl ve svém pokračování v soutěži ani jako koaliční partner, jsou slovenští plochodrážníci v extralize 2020 opět pokládáni za cizince.

Prvně od roku 2014 se však v týmu mohou objevit cizinci dva. Jeden z nich však musí mít ve věku do jednadvaceti let a navíc se v letech 2018 – 2019 nesměl kvalifikovat do finálové série mistrovství světa. Výjimku z tohoto pravidla může povolit extraligová komise, která soutěž řídí. Manažer klubu však pro takovou žádost musí být setsakramentský důvod.

Jedním je zranění povinného juniora, druhým zranění jezdce, jenž je na soupisce označen jako TOP, na dobu delší než deset dnů. Nahrazující plochodrážník však musí mít stejnou nebo horší kvalitu než nahrazovaný borec, přičemž extraligová komise si za měřítko vezme některou z porovnatelných soutěží ISLB FIM. Je však možné takové hostování z jiného týmu, pochopitelně za podmínky souhlasu manažera, nicméně nemůže jít o žádného ze tří nejlepších držitelů licencí TOP označeného v aktuální verzi soupisek, jež budou zveřejňovány po každém závodě.

 

Stratég a žolík jako obvykle

Na prvním zasedání jury každého závodu může kouč ve své sestavě provést jednu změnu. A sotva se týmy vrátí ze slavnostního nástupu do depa, nastane pro něho obvyklá práce. Musí si hlídat, aby nikdo z jeho závodníků nestartoval ve více než šesti jízdách. A také, aby nikdo nevyjel na ovál víckrát než dvakrát v jedné sérii.

V základní části může náhradník startovat maximálně čtyřikrát, pátý průjezd skrz vrata depa mu povolí jen nasazení jako taktická rezerva či joker. Pro užití této strategie však družstvo musí ztrácet alespoň osm bodů na leadera a je limitováno rozjížďkou s číslem šestnáct.

O tom však manažeři dobře vědí a za léta praxe disponují vědomostmi  o lhůtách, v nichž musí vedoucímu depa změny oproti programu nahlásit. Pokud jde o náhradníka, musí být rozhodčí informován nejdéle s vypršením dvouminutového limitu, v případě strategických změn ještě před vjezdem prvního závodníka na ovál. A samozřejmě, náhradník smí být v sestavě, pakliže je základní čtyřka kompletní bez jakékoliv díry.

 

Posílená role juniora

Mít skvělého juniora v sestavě je terno. Od letošního roku bude ještě větší. Rozjížďky pro držitele licence AČR, kteří jsou mladší jednadvaceti let, totiž budou hned dvě. Vedle klasické třetí jízdy, jež vlastně v extralize již zdomácněla, se čtveřice mladíků s čísly 2, 8, 9 a 15 postaví na startovním roštu rozjížďky s číslem sedmnáct.

I nadále platí reglement, že junior celku může být v celém průběhu závodu nahrazen jedině jiným plochodrážníkem mladším jednadvaceti let, jemuž licenci vystavil AČR. Na druhou stranu manažerům je zapovězeno nominovat závodníky s dvojkou, osmičkou, devítkou a patnáctkou na zádech do rozjížděk osmnáct až dvacet.

Nucená implementace juniorů do extraligy je již bezmála čtvrt století předmětem debat. Odpůrci argumentují především faktem, že do extraligového týmu by se měl závodník dostat proto, že je extra závodníkem, nikoliv kvůli věku. V současnostni ani není naplněn původní záměr, aby toto pravidlo nutilo kluby myslet na vlastní potěr. Od věci není proto připomínka, že z extraligové čtyřky závody pětistovek ranku mistrovství republiky pro juniory pořádají jen Praha a Pardubice.

 

Zúžená volba nominační série

Mozkové závity koučů dostanou opět zabrat v poslední sérii, do níž je třeba závodníky nominovat. Pozorný čtenář již ví, že od letošního roku budou manažeři určovat obsazení osmnácté až dvacáté jízdy. A stejně tak, že v nich nemohou počítat se závodníky nominovanými na posty juniorů. Navíc ve třech závěrečných rozjížďkách je zakázáno jakékoliv strategické kouzlení.

Jinak se nic nezmění. Jako první bude své závodníky hlásit kouč, jehož tým je po šestnácti jízdách poslední. Po něm přijde na řadu třetí borec v pořadí, vzápětí druhý a nakonec si bude volit průběžný leader. Pokud dojde k vzájemné rovnosti, přijde na paškál obvyklá škála pomocných kritérií.

Nejprve bude rozhodovat větší počet prvních, poté druhých, třetích a čtvrtých míst. Sportovní komisi nezaskočil i případ, v němž by pat nedošel svého řešení ani v tomto případě. Něco takového svou pravděpodobností hraničí s možností, že by pořadatelé chlebem a solí vítali ufouny, jejichž pilot by mistrovsky posadil létající talíř přímo doprostřed trávníku. Rozhodujícím kritériem by se stal výsledek rozjížďky s číslem šestnáct.

 

Body, body, body

Extraligový závod bude i nadále končit rozjížďkou s číslem dvacet. Pakliže ovšem nebude vypsán rozjezd, jak správně říkává Miloslav Čmejla, nepsaná autorita všech borečků, kteří si vůbec kdy posunou vypínač na mikrofonu směrem dopředu.

Dodatková jízda jednoho závodníka klubu, jehož se bodová rovnost týká, rozhodně pravidelné návštěvníky ploché dráhy nepřekvapí. V aktuálním pořadí soutěže rozhoduje větší počet malých bodů a také pořadí v posledním uskutečněném závodě extraligy.

To ovšem neplatí po čtvrtém mítinku, jehož kalendář klade do Pardubic na konec školního roku. Po něm totiž musí být férovým způsobem určen vítěz základní části. A tak pokud tady selžou předchozí kritéria, přijde ke slovu další dodatková jízda.

 

Netušené finále

Finále extraligy je pojem, která současná generace fanoušků zná z období dvojutkání vymezeným lety 2010 a 2014. Jenže o mistru republiky družstev se v něm rozhodovalo i v sezónách 1972, 1973 a 1974. Tehdy v něm participovaly dva nejlepší kluby soutěže a naše plochodrážní scéna si bohužel marně dokazovala, že osmičky mají rozhodně svou cenu, byť se všechny ligy rigidně jezdily ve čtyřkách.

Historik by si přisadil, že jakýkoliv zásah do systému dvojutkání přinesl hubenější léta naší ploché dráhy, ale to je legenda stejného formátu jako, když si Reinhard Heydrich jako nevyvolená osoba na svou hlavu posadil české korunovační klenoty. Sezóna 2020 prostě extraligové finále přináší a basta fidli.

Takové finále jako letos v české ligové historii nemá obdoby. V období 1987 až 1990 určilo mistra finále mistrovství republiky družstev, do něhož však měl šanci proniknout kterýkoliv tým, ať již startoval v extralize anebo ve dvou skupinách první ligy. Jedinou jistotou byl neutrální stadión.

Přirovnání nesnese ani období, kdy se česká extraliga nechala inspirovat světovým pohárem družstev. V sezónách 2008 a 2009 totiž pátý tým po úvodní části vypadl, o čemž dodnes vědí své ve Slaném a v Plzni. Letos ale do finále postoupí všichni.

 

O dvojnásobné body bez kompromisu

Finále extraligy je v zavedené formuli čtyř týmů jediná novinka. Bude se konat na stadiónu vítěze základní části. Pravidla nevylučují ani neutrální ovál, pakliže se na takovém kroku shodnou všichni účastníci letošní extraligy.

Avšak protože Praha, Pardubice i Slaný již deklarovaly termín mezi osmým a desátým zářím, pakliže budou finále pořádat, není neutrální dráha zřejmě tématem dne. I když pražská Markéta by v tomto případě šla proti svému podniku první ligy.

Ale držme se faktů ze zveřejněných pravidel. Formát finále se nebude lišit od závodů základní extraligové části. Již víme, že čtrnáct dnů před ním se uzavřou soupisky. Aby to kouč neměl jednoduché nesmí si pozvat zahraniční posilu, která by se předtím neobjevila v základní části. Samozřejmě, nenastane-li krizová situace z titulu zranění. Jenže i tady musí ze rtů extraligové komise splynout slůvko ano.

A teď přijde to hlavní! Ve finále se budou tabulkové body násobit dvěma. Vítěz si připíše osm, druhý šest, třetí čtyři a poslední dva. Tento zisk se však týmům připíše k jejich zisku ze základní části a mistrem bude ten, kdo dá dohromady nejvíce bodů.

Kompromisy bývají krysy, jenže ve finále extraligy k nim nedojde. V případě rovnosti tabulkových bodů v celkové klasifikaci extraligy totiž za bernou minci poslouží výsledek finále. Kostky jsou vrženy a na extralize anno domini 2020 zůstává překročení řeky Rubikon. Snad zůstane ve výkladní skříni naší ploché dráhy i přes odepsání tří mítinků. K tomu jí dopomáhej Bůh, opustíme-li  citace Caesara obligátní frází amerických prezidentů.

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer