Archiv pro rubriku: MČR

Matěj Kůs s nikým nediskutoval

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 25. července
Filip Šitera nastupoval do včerejšího čtvrtého závodu českého juniorského šampionátu s ambicí potrápit Matěje Kůse. Jenže dosavadní suverén seriálu nechtěl o své bodové ztrátě diskutovat ani s ním, ani s kýmkoliv jiným. A díky další patnáctibodové dávce zvýšil své průběžné vedení na sedm bodů. Filipa Šiteru porazil i Hynek Štichauer. A když v první zatáčce rozjížďky s číslem devatenáct zachrastilo v motoru plzeňského závodníka, úřadující mistr se nevešel na stupně vítězů. Na ně si to naopak zamířil jeho klubový kolega Michael Hádek.
Nejde to snadno
Když Filip Šitera dal v půlce dubna přednost odloženému kolu polské extraligy před úvodním mítinkem české juniorky, ještě v koutku duše věřil v teoretickou šanci dohnat své bodové zpoždění. Jenže Matěj Kůs využil jeho absence, aby šampionát rozehrál patnáctibodovým maximem. V Praze ho Filip Šitera porazil, ovšem to byl jediný bod, který si Matěj Kůs prozatím do celkové klasifikace nepřipsal.

Když si pak Filip Šitera ve Wroclawi zlomil obratel a vynechal i Kopřivnici, bylo mu jasné, že má po titulu. S ohledem na jiné priority nechtěl dnes startovat, avšak dědeček Miloslav Verner ho v úterý večer přemluvil.

Filip Šitera vzápětí poslal napůl v žertu, napůl vážně do světa prohlášení, že chce vyhrát s patnáctibodovým maximem. A potrápit svého kamaráda Matěje Kůse a svým způsobem mu ukázat, že stále sedí na trůně krále české juniorské scény.

Oba se střetli už v rozjížďce s číslem dvě. Matěj Kůs rychle vytrapoval do čela a celá čtyři kola ukazoval svému vyzývateli výfuk. Po přestávce si po raketovém startu připsal další tři body. Filip Šitera stále živil naděje na zvrat. Sice neustále laboroval s převody, nicméně v rozjížďce s číslem osm zpacifikoval Michaela Hádka.

Avšak třetí série postavila Filipu Šiterovi do cesty další překážku. Hynek Štichauer sice přijel do Mšena s šestibodovou ztrátou na leadera průběžné klasifikace, nicméně s o to větší chutí pokusit se zvrátit vývoj ve svůj prospěch. Po úvodní lehčí jízdě dokázal v rozjížďce s číslem šest uletět dvojici mšenských Poláků Marcin Piekarski – Marcel Kajzer.

V desáté jízdě na něho čekal Filip Šitera. Ten se také po vylétnutí pásky dostal do vedení. Nevydržel v něm však dlouho. Vnější oblouk před něho v prvním výjezdu poslal Hynka Štichauera. A Filipu Šiterovi nezbývalo nic jiného, než si číst své jméno na zádech pardubického závodníka. Hynek Štichauer si totiž doma zapomněl vestu a půjčil si ji právě od Filipa Šitery.

Rázem bylo jasné, že boj o dnešní vítězství se zúžil na Matěje Kůse a Hynka Štichauera. Ve čtvrté pětině hráli opět ve svých rozjížďkách velká sóla. Vše měl rozhodnout jejich vzájemný duel v rozjížďce s číslem osmnáct. V ní měl vše pod kontrolou Matěj Kůs. „Nebudu říkat, že jsem ho zprasil, ale vyvez‘ jsem ho hodně,“ svěřil se po závodech. Měl rozhodně spousta důvodů ke spokojenosti. Zlatý věnec kolem krku, ale hlavně další bod k dobru. Od Hynka Štichauera jej před plzeňským říjnovým závodem odděluje už sedm bodů.

Boj o třetí místo se zamotal
Ve čtvrté sérii se mezi vítěze zapsal také Filip Šitera. Start rozjížďky s číslem čtrnáct jej sice zastihl až za Martinem Gavendou, leč šikovný útok po vnitřní straně poslal v prvním nájezdu do vedení právě obhájce titulu. S deseti body na kontě Filipa Šitery se dalo očekávat, že skončí třetí na pódiu hned za svými přemožiteli.

Leč osud chystal jiný scénář. Filip Šitera v rozjížďce s číslem devatenáct sice odstartoval jako první, avšak už v první zatáčce musel zastavit. „Motor je zadřenej‘!,“ láteřil, když do svého depa dotlačil motocykl s rachtajícími součástkami v jeho kovových útrobách.

Boj o třetí místo se tím pádem zašmodrchal. Hodně blízko k zoufalství mohl mít Martin Gavenda, jenž o pódium v české juniorce marně usiluje už pátým rokem. Ze druhé jízdy ho vyřadila diskvalifikace za najetí do pásky. „Žádný defekt, byla to prostě páska,“ přiznal.

A místo hledání výmluv se pustil do sbírání trojek. Inkasoval dvě, aby posléze odstartoval i na Filipa Šiteru. Ten ho ovšem ještě před první zatáčkou poslal za svá záda. V rozjížďce s číslem osmnáct se Martin Gavenda zamíchal do souboje obou premiantů. V nájezdu do druhého oblouku podjel Hynka Štichauera, ovšem Pardubičan byl už ve zpátky. „Snaha byla, ale Hynek byl důraznější,“ komentoval situaci Martin Gavenda.

Devět bodů bylo na bednu pro nejlepší trio málo. Stejně tak deset bodů Filipa Šitery a obou mšenských Poláků, jimž scházela bodová konzistentnost. Pavel Pučko a Michal Dudek zanechali sympatický dojem, avšak jim bodů chybělo ještě více. A Adam Vandírek odstoupil už po svých třech jízdách. „Končím, bolej‘ mě záda,“ říkal při balení svých propriet. „Zase jedu až po měsíci. A vidíš, je to na hovno!“

Za těchto okolností hrálo vše pro Michaela Hádka. Plzeňský závodník proměnil úvodní vyloučení Martina Gavendy v tříbodový zisk. Pak se skláněl před Filipem Šiterou, kterého ovšem dokázal potrápit. V rozjížďce s číslem jedenáct atakoval Matěje Kůse, ale sám se v první zatáčce stal obětí Marcela Kajzera. Řady jeho přemožitelů rozmnožil i Hynek Štichauer ve třinácté jízdě.

V rozjížďce s číslem sedmnáct mu všechno sedlo do noty. Odstartoval na Marcina Piekarskeho a bral opět tři body. „Když jsem viděl Filipa zastavit, tušil jsem to,“ vyprávěl Michael Hádek, kdy získal přesvědčení, že ho diváci uvidí mávat z pódia. „Pak vyhrál Marcel Kajzer a já myslel, že s ním pojedu rozjezd.“ Jenže díky svému poslednímu vítězství měl Michael Hádek o bod víc než mšenský Polák.

Hlasy z depa
„Jsem rád, že jsem porazil vyzývatele,“ žertoval Matěj Kůs před cestou na stupně vítězů. „Udělal jsem patnáct bodů a zvýšil náskok. Hynek měl v poslední jízdě lepší pozici. Nebudu říkat, že jsem ho zprasil, ale vyvez‘ jsem ho hodně. Jsem rád, že se projevuje dlouhodobá práce. Díky Bohoušovi za motory, Alanovi za spojky a mechanikovi za přípravu.“ Sedm bodů k dobru na Hynka Štichauera je před dvojicí posledních závodů vskutku velkou výhodou. „Náskok je, ale může ti dvakrát prdnout řetěz,“ zůstává Matěj Kůs opatrný ve svých prognózách. „Chci hlavně zatáhnout zejtra v Liberci a v neděli na Ukrajině.“

„Standardně druhý místo,“ konstatoval Hynek Štichauer vyrovnaně. „S Kopřivnicí standardně. Dnes to bylo těžší, tak jsem rád.“ Matěj Kůs ovšem zvýšil své vedení o další bod. „Start jsem měl dobrej‘,“ vrátil se pardubický závodník k jejich vzájemnému duelu v rozjížďce s číslem osmnáct. „Ale moc jsem to otevřel a Matěj to podržel. Jsou však ještě dva závody, snad dokážu něco zvrátit.“

„Jsem z toho vyvalenej,“ netajil se Michael Hádek radostí nad druhým pódiem v české juniorce svého života. „Je to suprový. Nečekal jsem to, ale když jsem viděla Filipa stát, tušil jsem to. Pak Marcel Kajzer vyhrál. Myslel jsem, že bude rozjezd, ale naštěstí nebyl. Škoda tý jedničky, nepovedly se mi dva starty. Buď odstartuju jako pánbůh nebo je to průměr.“ Umístění na stupních vítězů plzeňskému borci dodalo chu na další opakování. „Už mi chybí jen první místo,“ vypočítával. „V Pardubicích jsem byl loni druhej, teď tady třetí. Tak nejlíp bejt první v Plzni (smích).“

„Zadřenej‘ motor,“ odhalil Filip Šitera důvod, který ho sestřelil z pódia. „Co naděláš, do motoru nevidíš. Neshod‘ jsem se s převodem, asi to už bylo načatý. V šampionátu mi ale stejně už jde o hovno.“ Plán inkasovat patnáct bodů tedy bohužel nevyšel. „Hynek a Matěj byli lepší,“ uznal stále ještě úřadující mistr kvality svých soupeřů. „Bojujou o titul. Já měl pech, prostě mi to nešlo. Zejtra v Liberci ale chci ještě vejš než dneska.“

„Chceš to říct přesně?,“ opáčil Martin Gavenda na otázku, jak se mu dnes jelo svou vlastní protiotázkou. „Na hovno, super, super, celkem dobré a v té páté se to celkem dalo. Snaha byla, ale Hynek byl důraznější.“ Ani tentokrát se Martin Gavenda nepostavil na stupně vítězů, přičemž dnes mu vavřínový věnec z krku sebrala úvodní diskvalifikace. „Nebyl defekt,“ nehledal pražský závodník žádné výmluvy. „Byla to prostě páska.“

„Jsem spokojenej‘,“ nezastíral Pavel Pučko. „Mohlo bejt líp, mohlo bejt hůř. Jak jsem si plácnul o mantinel, jdu nahoru výsledkově. Nemůžu nadávat. Závod od závodu je lepší. Teď ještě udělat výsledek na Kasperově memoriálu.“

1. Matěj Kůs, Praha 3 3 3 3 3 15
2. Hynek Štichauer, Pardubice 3 3 3 3 2 14
3. Michael Hádek, Plzeň 3 2 1 2 3 11
4. Filip Šitera, Plzeň 2 3 2 3 E 10
5. Marcel Kajzer, Mšeno (PL) 3 1 2 1 3 10
6. Marcin Piekarski, Mšeno (PL) 1 2 2 3 2 10
7. Martin Gavenda, Praha T 3 3 2 1 9
8. Pavel Pučko, Praha 2 1 1 1 3 8
9. Michal Dudek, Slaný 2 2 3 0 0 7
10. Pavel Fuksa, Mšeno 0 2 1 2 1 6
11. Jan Holub, Plzeň 1 0 0 2 2 5
12. Petr Babička, Slaný 0 1 1 0 2 4
13. Jakub Fencl, Praha 2 0 0 1 1 4
14. Adam Vandírek, Praha 1 1 2 – – 4
15. Jiří Vonásek, Plzeň 0 0 0 1 0 1

Průběžné pořadí šampionátu:

  PCE PHA KOP MŠE TOT
  12.4. 10.6. 27.6. 25.7.  
1. Matěj Kůs, Praha 15 14 15 15 59
2. Hynek Štichauer, Pardubice 13 11 14 14 52
3. Martin Gavenda, Praha 8 7 11 9 35
4. Marcin Piekarski, Mšeno (PL) 12 11 10 33
5. Pavel Pučko, Praha 7 5 10 8 30
6. Michal Dudek, Slaný 8 6 8 7 29
7. Michael Hádek, Plzeň 8 9 11 28
8. Martin Vaculík, Slaný (SK) 14 13 27
9. Filip Šitera, Plzeň 15 10 25
10. Jan Holub, Plzeň 5 7 10 5 25
11. Adam Vandírek, Praha 8 10 4 22
12. Mateusz Kowalczyk, Slaný (PL) 7 13 20
13. Pavel Fuksa, Mšeno 6 6 12
14. Jakub Fencl, Praha 1 3 3 4 11
15. Marcel Kajzer, Mšeno (PL) 10 10
16. Petr Babička, Slaný 0 6 4 10
17. Kamil Cieslar, Kopřivnice (PL) 8 8
18. Lukáš Hromádka, Mšeno 6 6
19. Miroslav Horák, Mšeno 2 3 5
20. Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK) 4 1 5
21. Grzegorz Strozyk, Kopřivnice (PL) 2 2
22. Jiří Vonásek, Plzeň 1 1

Vložené jízdy 125 ccm:

I Daniel Hádek, Ondřej Smetana
II Daniel Hádek, Ondřej Smetana

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

V Mariánských Lázních se utkají veteráni i jezdci Grand Prix

Mariánské Lázně – 25. července
Po úspěšných závodech Evropské série veteránů a Grand Prix na dlouhé ploché dráze je před námi třetí a poslední bod letošního závodního programu v Mariánských Lázních – Mezinárodní mistrovství ČR. V jediném závodě se rozhodne o držiteli titulu českého dlouhodrážního mistra. Ten obhajuje Zdeněk Schneiderwind a nebude to mít vůbec jednoduché. Pojďme se společně podívat co nabídne startovní listina nedělního závodu, která byla dnes dopoledne doplněna o poslední jméno.

Personální krize dlouhé ploché dráhy v České republice je dlouholetým a notoricky známým problémem. Odliv jezdců z této naší kdysi parádní disciplíny se začal projevovat po roce 1990. S klesajícím počtem závodníků klesala i úroveň domácího šampionátu. Měnila se i jeho podoba. Krize vyvrcholila v roce 1998, kdy se o titulu domácího mistra rozhodovalo v jediné jízdě, která doplnila program semifinále MS. Tato jízda vpravdě symbolická předurčila na několik let osud mariánskolázeňského klubu. Hrozící zánik naší jediné dlouhé dráhy a tím i této disciplíny u nás se však podařilo zažehnat a v roce 2003 jsme se dočkali nového českého šampióna na dlouhé dráze. V mezinárodně obsazeném závodě se jím stal Zdeněk Schneiderwind před Pavlem Ondrašíkem a Jaroslavem Ptákem. Rekordních deset českých jezdců na startu, by s přispěním veterána Václava Matuny, se od té doby již nepodařilo překonat.

V kontrastu se stoupající kvalitou organizace i jezdeckého obsazení závodu česká účast v domácím šampionátu a potažmo i v reprezentaci nadále klesá. Těžké zranění ukončilo slibnou kariéru Antonína Švába, kombinézu na hřebík pověsili Marek Čejka i Jarda Pták. Adrian Rymel již nechce o dlouhé dráze ani slyšet a další bývalý reprezentant a vynikající jezdec Josef Franc, který by naopak chtěl jezdit, nemá dostatek finančních prostředků na pořízení motocyklu. Stejný problém řeší i Honza Jaroš, který se rovněž netají svojí touhou si na dlouhánu zazávodit. Po závodech v Chabařovicích k tomu řekl: „Chtěl jsem letos jet dlouhou, ale nesehnal jsem motorku. Potřebuju jezdit někde ligu, tam si vydělávat peníze, který bych pak mohl vrážet do dlouhý jako Ríša Wolff. Z Divišova mi nabídli půjčení motorky, ale chtěli za to balík. Škoda, snad to vyjde příští rok.“

Určitou naději přineslo i loňské koketování Matěje Kůse s dlouhou dráhou, zda k ní někdy opět najde cestu, ukáže až čas. Posledním, kdo vyjádřil touhu okusit adrenalin na kilometrové dráze byl Michael Hádek. Syn bývalého osmého nejlepšího jezdce světa a dvojnásobného mistra republiky k tomu má jistě ty nejlepší předpoklady. Startovní listinu letošního mistráku však zatím neobohatí.

Letos se tak na start mistrovství České republiky na dlouhé dráze postaví pouhá pětice českých jezdců ve složení Zdeněk Schneiderwind, Pavel Ondrašík, Richard Wolff, Karel Kadlec a Antonín Klatovský. Největší ambice jsou tradičně přisuzovány Schneiderwindovi. Po vynikajícím výkonu v květnovém závodě MS, kde skončil těsně pod stupni vítězů si právem může brousit zuby na šestý domácí titul. Letos se mu z českých reprezentantů daří nejlépe. Kromě již zmíněného úspěchu v MS, kde startoval na divokou kartu si ve francouzském La Réole vybojoval postup do svého již osmnáctého finále Mistrovství Evropy na travnaté ploché dráze. O titul českého šampióna by jej chtěl připravit především účastník letošní Grand Prix na dlouhé dráze Richard Wolff. Ten se netají touhou získat domácí zlato v této disciplíně, když na krátké dráze o tuto možnost přišel vinou nepovedeného úvodního podniku na pražské Markétě. Na dlouhé mu však v minulých letech štěstí také příliš nepřálo, proto zůstává jeho maximem sedmé místo z let 2003 a 2006.

Velkou šanci na titul má i další světový finalista Pavel Ondrašík. Mistr republiky z roku 2004 bude určitě chtít na své oblíbené dráze odčinit výprask, který utržil v květnovém finále MS. Největším počtem absolvovaných mezinárodních závodů na dlouhé a travnaté dráze se tradičně může pochlubit plzeňský závodník Karel Kadlec. Tím posledním byl minulý týden vložený závod při Nordickém šampionátu na nejrychlejší dlouhé dráze světa v Jübeku, ze kterého si Karel odvezl stříbrný věnec. V Mariánských Lázních se bude snažit zopakovat své maximum v mistrovství republiky, což je páté místo z roku 2005. Pátým Čechem ve startovní listině je Antonín Klatovský. Světový finalista na ledové ploché dráze si v posledních letech oblíbil dlouhé a travnaté dráhy. Jeho pověstná bojovnost mu vynesla prvenství na Bergringpokalu v Teterowě. V letošní kvalifikaci MS na dlouhé dráze v Mulmshornu vyválčil solidních šest bodů.

Největšími soupeři české reprezentační pětky budou bezesporu jezdci z Německa v čele se světovými finalisty Schützbachem a Eiblem. Sirg Schützbach, který patří na dlouhé dráze mezi naprostou elitu startoval v našem šampionátu již vloni, když obsadil druhou příčku za Zdeňkem Schneiderwindem. Letos se mu na zdejší dráze dařilo při úvodním finálovém závodě MS, kde skončil šestý. Marcus Eibl startoval v Grand Prix na dlouhé dráze v sezóně 2005 a nyní se po vážném zranění vrací pomalu do formy. V mistrovství České republiky startoval již třikrát. Poprvé to bylo při obnovené premiéře tohoto šampionátu v roce 2003. To však bojoval spíše s neposlušným motocyklem než se soupeři. Potlesk od diváků tehdy sklidil pouze za svůj běžecký výkon přes půl oválu se ztichlým motorem. O rok později se z něj na rozmoklé dráze vyklubal jeden z největších favoritů a nebýt toho, že jej v rozhodující chvíli opět zradila technika, nemohl se dnes Pavel Ondrašík pyšnit titulem mistra republiky. Svůj třetí start přetavil Marcus v loňském finále na bronzovou medaili.

Dalšími zástupci země našich západních sousedů jsou bývalý evropský finalista Klaus Peter Gardemann, Ronny Stüdemann a Stefan Drofa, z nichž především prvně jmenovaný si může dělat ambice na finále A. Gardemann je zkušený jezdec, který svým věkem patří spíše mezi veterány, kam měl již skutečně letos namířeno, ale na poslední chvíli se rozhodl svůj závodnický důchod ještě odložit, před týdnem vyhrál vložený závod při Nordickém šampionátu v Jübeku a v neděli se v plné síle představí v Mariánských Lázních. Také Ronny Stüdemann již patří stejně jako Klaus Gardemann ke stálému inventáři našeho otevřeného mistrovství, oba mají na svém kontě tři starty v tomto závodě. Jeho maximem, které se letos bude snažit vylepšit, zůstává osmá příčka z roku 2006. Posledním z německé výpravy bude Stefan Drofa. Ten se divákům v Mariánských Lázních představil ve vloženém závodě při letošním finále MS.

Nizozemské barvy již tradičně reprezentuje pekelně rychlá blondýnka Nynke de Jong. V posledních dvou letech skončila vždy na pátém místě a letos pomýšlí ještě výše. Při její výkonnosti a bojovnosti na to určitě má.

Dalším favoritem, jenž by domácí jezdce mohl připravit o medaile je Ital, který je na mariánskolázeňské dráze jako doma – Alessandro Milanese. Tradiční účastník závodů MČR i MS na zdejším oválu to letos v kvalifikaci světového šampionátu narozdíl od českých jezdců dotáhl až do Challenge v Aduardu. Z našeho otevřeného mistrovství má bronzovou medaili z roku 2004.

Zajímavým zpestřením startovní listiny je i účast tří jezdců z Velké Británie. Nejzkušenějšího z nich Paula Evittse čeští diváci dobře znají nejen z veteránských závodů ale i našeho republikového šampionátu, kde startoval v roce 2006. Druhým z britského tria je osmadvacetiletý David Speight, o kterém se hovoří jako o velkém talentu na travnatých drahách. Jak si ovšem poradí s kilometrovým pískovým oválem ukáže až samotný závod. Třetím do party je o něco zkušenější Daniel Winterton, který před pár lety reprezentoval Británii v ME na trávě.

Své zastoupení bude mít v našem mezinárodním šampionátu i rakouská orlice, nebo svou účast v závodě přislíbil i vítěz květnového závodu Evropské série veteránů v Mariánských Lázních a leader průběžné klasifikace po třech odjetých závodech Anton Wannasek.

Dalším veteránem ve startovním poli je Ital Francesco Barbetta. Podobně jako Angličan Evitts i on si dokáže hravě poradit s přechodem na motocykl s ležatým motorem. V českém mistrovství startuje již počtvrté, nejlépe dopadl v roce 2005, kdy se probojoval do finále B. Do Mariánských Lázní letos přijede i se svým krajanem Silvanem Soattinem.

Startovní listina Mezinárodního Mistrovství České republiky:

1 David Speight (GB)
2 Marcus Eibl (D)
3 Daniel Winterton (GB)
4 Antonín Klatovský (CZ)
5 Alessandro Milanese (I)
6 Richard Wolff (CZ)
7 Ronny Stüdemann (D)
8 Klaus Peter Gardemann (D)
9 Karel Kadlec (CZ)
10 Paul Evitts (GB)
11 Anton Wannasek (A)
12 Nynke de Jong (NL)
13 Pavel Ondrašík (CZ)
14 Sirg Schützbach (D)
15 Francesco Barbetta (I)
16 Silvano Soattin (I)
17 Zdeněk Schneiderwind (CZ)
18 Stefan Drofa (D)

Slavnostní nástup nedělního závodu je plánován na 13:30, start první jízdy pak na 14:00.

Foto: Jiří Bayer

V Liberci se bude dražit

Liberec – 25. července
Dražba během závodního dne není v libereckých Pavlovicích žádnou novinkou. V říjnu 2005 se během Posledního nalévání dražil pohár s podpisy všech zúčastněných mistrů, který nakonec skončil ve Slaném. Dražit se ovšem bude i zítra. Pod vedením Jiřího Štancla se pořadatelé pokusí vydražit přilbu, v níž Antonín Šváb předloni utrpěl svůj úraz v argentinském Bahia Blanca. Výtěžek bude samozřejmě věnován na vylepšení jeho finanční situace. Vyvolávací cena byla stanovena na tisíc korun.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Zdeněk Schneiderwind může prodloužit svůj domácí dlouhodrážní hattrick

Mariánské Lázně – 25. července
Zdeněk Schneiderwind drží obdivuhodný primát. Od chvíle, kdy se v dubnu 2003 vrátil domácí dlouhodrážní šampionát do Mariánských Lázní, nevyhrál pouze jednou. Na Svatého Václava roku 2004 se zotavoval z těžkého zranění ze světového šampionátu a na trůně jej dočasně vystřídal Pavel Ondrašík. V následující sezóně byl ovšem šestačtyřicetiletý dlouhodrážní fenomén zpátky a v rozhodujících finále A před sebe nikoho nepustil. Logicky se nabízí otázka, zda svůj primát uhájí také v neděli.

Startovní listina čítá prozatím sedmnáct jmen. A vedle Zdeňka Schneiderwinda je jejím největším esem zřejmě Sirg Schützbach. Ze stálých účastníků finálové série světového šampionátu logicky nechybí ani Richard Wolff s Pavlem Ondrašíkem. Jmenovaná čtveřice si bezesporu nárokuje nejvyšší ambice na zlato.

Také zbytek startovní listiny zní uchu domácího fanouška povědomě. Přesto však musí smutnit nad malým počtem českého zastoupení. Vedle pražského trojlístku na kilometrový ovál vyjedou už jen ledový muž Antonín Klatovský a nejrychlejší český zásobovač Karel Kadlec.

Startovní listina:

1 David Speight, GB
2 Markus Eibl, D
3 Daniel Winterton, GB
4 Antonín Klatovský, Klabo Team
5 Alessandro Milanese, I
6 Richard Wolff, Praha
7 Ronny Stüdemann, D
8 Klaus Peter Gerdemann, D
9 Karel Kadlec, Plzeň
10 dodatečně
11 Anton Wannasek, A
12 Nynke de Jong, NL
13 Pavel Ondrašík, Praha
14 Sirg Schützbach, D (FMS)
15 Francesco Barbetta, I
16 Silvano Soatin, I
17 Zdeněk Schneiderwind, Praha
18 Stefan Drofa, D

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Liberecký Ještěd uvidí korunovaci českého mistra

Liberec – 24. července
Seriál finálových závodů šampionátu jednotlivců nabízí celou řadu lákadel pro ty, kteří v konečném součtu uspějí. Jde o reprezentační vesty na sezónu 2009 i o vyhnutí se kvalifikačnímu procesu pro finále příštího ročníku nejstaršího motoristického šampionátu naší republiky pro prvních osm. Nicméně největším lákadlem je samozřejmě mistrovská koruna. Tady se však projevuje jistá nevýhoda oproti systému jediného finále. V sobotu odpoledne mají za normálních okolností šanci prakticky už jen tři závodníci.

Když Luboš Tomíček začínal závodit, měl pocit, že jeho dědeček toho se svými pěti tituly mistra republiky toho vlastně moc nedokázal. Ve svých teenagerovských představách si maloval, že svého legendárního předka překoná ještě před přechodem mezi seniory. Jenže ve svých šestnácti byl konfrontován s drsnou realitou.

V červenci 2002 skončil ve Mšeně patnáctý, když ve finále D stačil předjet Jaroslava Petráka. A by od té doby patřil k inventářům finálových klání, stupně vítězů mu prozatím unikaly. Nejlepší výsledek přišel předloni v Březolupech. Ovšem ani účast ve finálové rozjížďce mu vavřínový věnec nepřinesla a čtvrté místo zůstávalo jeho životním výsledkem.

Až letos v polovině května chytil příležitost za pačesy. Vyhrával jednu jízdu za druhou. A by jej o jediný bod připravil Matěj Kůs, prvenství mu neuniklo. Druhý den se finalisté přesunuli do Pardubic. Svítkovské letiště není pro Luboše Tomíčka šálkem oblíbeného čaje.

Přesto byl s jedenácti body spokojený. „Liberec mi sedí,“ netajil se před dvěma měsíci, aby jedním dechem doufal v povedené starty. Přesto však přišel o post leadera průběžné klasifikace. S ním pozítří do Liberce dorazí Lukáš Dryml. Na Markétě zpočátku laboroval s nastavením motocyklu. Ovšem ve své třetí jízdě už vyhrál a od té doby jej nikdo neporazil. Navíc je jediným závodníkem, který se dostal na pódium jak v Praze, tak v Pardubicích.

V průběžné klasifikaci má tím pádem na Luboše Tomíčka k dobru dva body. A tak se chleba bude lámat především v rozjížďce s číslem čtrnáct, v níž oba pretendenti královské koruny svedou vzájemný duel. Nicméně Luboš Tomíček nemá příliš krytá záda. S odstupem jediného bodu mu na ně totiž dýchá Aleš Dryml. Starší z bratrské dvojice může vzhledem ke svému bodovému kontu směle pomýšlet i na titul. Jak vše dopadne, je prozatím ve hvězdách. A nejrychlejší odpověď vám může poskytnout výhradně osobní návštěva v libereckých Pavlovicích, a to tím spíše, nebude-li závod vysílán v televizi.

Startovní listina:

1 Vladimír Višváder, Liberec
2 Pavel Ondrašík, Praha
3 Adrian Rymel, Praha
4 Adrian Pluska, Slaný (PL – ACCR)
5 Filip Šitera, Plzeň
6 Adam Vandírek, Praha
7 Josef Franc, Praha
8 Lukáš Dryml, Pardubice
9 Matěj Kůs, Praha
10 Richard Wolff, Praha
11 Jan Jaroš, Praha
12 Martin Vaculík, Slaný (SK)
13 Luboš Tomíček, Praha
14 Martin Málek, Slaný
15 Aleš Dryml, Pardubice
16 Hynek Štichauer, Pardubice
17 Michael Hádek, Plzeň
18 Martin Gavenda, Praha

Průběžný stav šampionátu:

  Praha Pardubice TOT
  13.5. 14.5.  
1. Lukáš Dryml, Pardubice 12 15 27
2. Luboš Tomíček, Praha 14 11 25
3. Aleš Dryml, Pardubice 11+R 13+E 24
4. Martin Vaculík, Slaný 10 11 21
5. Filip Šitera, Plzeň 11+3 10 21
6. Adrian Rymel, Praha 11+2 9 20
7. Josef Franc, Praha 8 7 15
8. Matěj Kůs, Praha 9 6 15
9. Richard Wolff, Praha 0 13+3 13
10. Hynek Štichauer, Pardubice 7 4 11
11. Adam Vandírek, Praha 5 5 10
12. Adrian Pluska, Slaný (PL) 4 5 9
13. Pavel Ondrašík, Praha 5 4 9
14. Martin Málek, Slaný 4 4 8
15. Jan Jaroš, Praha 7 1 8
16. Vladimír Višváder, Liberec 1 2 3
17. Michael Hádek, Plzeň (res) 1-R DNR 1
NC Martin Gavenda, Praha DNR DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Filip Šitera vyzývá Matěje Kůse

Mšeno – 24. července
Po nepovedeném závodě v Kopřivnici neskýtá průběžné pořadí českého juniorského mistrovství příliš utěšený pohled. Na čele se hřeje Matěj Kůs s šestibodovým náskokem na Hynka Štichauera, přičemž za nimi zeje obrovská propast. Pouze sedm závodníků absolvovalo všechna tři doposud uskutečněná kola a při započítávání všech výsledků se dá hovořit o prakticky rozhodnutém šampionátu. Odhlédneme-li od duelu Martina Gavendu s Marcinem Piekarskim, v němž polského borce znevýhodňuje kopřivnická absence, jakákoliv změna na medailových příčkách může jít pouze na vrub mimořádným událostem. Zítřejší čtvrtý podnik juniorky ve Mšeně však nebude postrádat dramatický náboj. By už jde pro něho o ztracenou záležitost, do závodu naskočí Filip Šitera. Stále ještě úřadující šampión má jedinou ambici. Vyhrát.

„V úterý večer mě přesvědčil děda,“ vysvětluje Filip Šitera důvody, které ho přivedly do startovní listiny zítřejšího klání. „Beru to jako trénink na Markétě. Patnáct bodů a domů (smích). Je blbý, že už do šampionátu nemůžu zasáhnout. Ale stejně kdybych vynechal v dubnu Polsko, Kopřivnici bych nejel kvůli páteři a chybělo by to.“

Filip Šitera, který v posledních dvou sezónách vyhrál všechny domácí juniorské tituly, vnímá mšenský závod také jako prestižní záležitost. „Chtěl bych porazit Kůsáka, aby si nezvykal na vítězství“ nezastírá svůj zálusk na skalp závodníka, který ho na trůnu českého juniorského krále s největší pravděpodobností vystřídá. „A musím mu maličko oplatit ten Goričan. Že prej to tam neměl v pazourách. Mně už nejde o nic, Kůsák to má taky jistý, jedině defekt by ho moh‘ vyřadit. Ale potrápím ho, aby viděl, že se daj‘ body ztratit.“

Nicméně Matěj Kůs dozajista plzeňskému jezdci nebude uhýbat z cesty. A to tím spíše, má-li s ním nevyřízený účet z pražské Markéty. Filip Šitera je prozatím jediným borcem, jenž mu v letošní juniorce sebral bod. Nezapomínejme ani na Hynka Štichauera, Marcina Piekarskeho a debutujícího Marcela Kajzera. Na stupně vítězů by konečně rád i Martin Gavenda, jemuž se v páté sezóně nepodařilo uzmout ani jeden věnec v juniorce. A bez šancí nejsou samozřejmě ani Adam Vandírek, ani Michael Hádek, by jim letošní šampionát zatím přinášel spíše zklamání.

Nominační listina:

1 Michal Dudek, Slaný
2 Hynek Štichauer, Pardubice
3 Jan Holub, Plzeň
4 Lukáš Hromádka, Mšeno
5 Jakub Fencl, Praha
6 Miroslav Horák, Mšeno
7 Martin Gavenda, Praha
8 Michael Hádek, Plzeň
9 Matěj Kůs, Praha
10 Marcin Piekarski, Mšeno (PL)
11 Petr Babička, Slaný
12 Filip Šitera, Plzeň
13 Pavel Pučko, Praha
14 Marcel Kajzer, Mšeno (PL)
15 Pavel Fuksa, Mšeno
16 Adam Vandírek, Praha

  PCE PHA KOP TOT
  12.4. 10.6. 27.6.  
1. Matěj Kůs, Praha 15 14 15 44
2. Hynek Štichauer, Pardubice 13 11 14 38
3. Martin Vaculík, Slaný (SK) 14 13 27
4. Martin Gavenda, Praha 8 7 11 26
5. Marcin Piekarski, Mšeno (PL) 12 11 23
6. Jan Holub, Plzeň 5 7 10 22
7. Pavel Pučko, Praha 7 5 10 22
8. Michal Dudek, Slaný 8 6 8 22
9. Mateusz Kowalczyk, Slaný (PL) 7 13 20
10. Adam Vandírek, Praha 8 10 18
11. Michael Hádek, Plzeň 8 9 17
12. Filip Šitera, Plzeň 15 15
13. Kamil Cieslar, Kopřivnice (PL) 8 8
14. Jakub Fencl, Praha 1 3 3 7
15. Lukáš Hromádka, Mšeno 6 6
16. Petr Babička, Slaný 0 6 6
17. Pavel Fuksa, Mšeno 6 6
18. Miroslav Horák, Mšeno 2 3 5
19. Rastislav Bandzi, Žarnovica (SK) 4 1 5
20. Grzegorz Strozyk, Kopřivnice (PL) 2 2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)