Lichnov – 26. dubna
V letošním roce si v Kopřivnici připomenou sedmdesát let od pořádání první ploché dráhy. Pro klub má svůj význam nejen letopočet 1954, ale také 2017. Právě tehdy ledy na Větřkovické přehradě daly do pohybu události, které po devítileté přestávce vrátily na plochodrážní mapu republiky také obří ovál na Letním stadiónu. Tehdy Radek Bambuch ještě nemohl tušit, že se po něm jednoho dne bude sám prohánět za řidítky závodního speciálu.

 

Mladý hasič usedá za řidítka pětistovky

„Dříve jsem chodil jen do hasičského kroužku,“ vzpomíná kopřivnický závodník, jenž zítra při plzeňské juniorce zahájí naostro plochodrážní sezónu anno domini 2024. „Ve volném čase jsem si hrál s pionýrem po dědovi a jezdil na něm po vesnici s kamarády. To byla vlastně moje úplně první motorka. A pak jsem se šel poprvé podívat na závody ploché dráhy v roce 2017, kdy se v Kopřivnici jela dlouhá dráha.“

Plochodrážní půllitr byl šálek mnohem silnějšího čaje než obstarožní cestovní padesátka. „Bylo to šílené,“ sděluje Radek Bambuch své první dojmy z prvních tréninků. „Neskutečný přísun informací, co všechno by vlastně člověk na tý motorce měl dělat během jízdy. Co po jízdě a co po tréninku v dílně. Na tréninku mě vedl Richard Dufek a občas něco poradil i Honza Macek. Rozhodnutí, dát se do toho i závodně, přišlo asi po roce.“

Mezi našimi současnými závodníky je svým způsobem výjimka, protože začínal rovnou na půllitru. „Nevnímám jako handicap kubatury motorky,“ komentuje absenci stopětadvacítek a dvěstěpadesátek ve svém plochodrážním curriculum vitae. „Ale spíš délku naší kopřivnické dráhy, na které jsem začínal. Většina oválů v republice jsou úplně jiné, menší.“

 

Plochá dráha je to pravé

Ostrý debut se konal v červenci 2021. Kopřivnice pořádala přebor a v jeho startovní listině se vůbec poprvé objevilo také jméno Radek Bambuch. Nováček mohl při své premiéře zaknihovat patnácté místo ve výsledkové listině.

„Byl jsem strašně natěšený,“ shrnuje své dojmy. „Na druhou stranu dost nervózni. Nevěděl jsem, co do toho čekat, protože ve čtyřech jsem nikdy předtím na dráze nebyl. Upřímně jsem ani moc s jiným umístěním nepočítal. Holt první závody.“

 

Do konce sezóny stihnul ještě juniorku a mihnul se rovněž v kopřivnické prvoligové sestavě. „Hrozně mě to chytlo,“ vyznává se, že v ploché dráze objevil ten správný sport. „I Když jsem dojížděl poslední, bavilo mě to, proto jsem u toho zůstal.“

A tak se Radek Bambuch rozhodl pokračovat. Roku 2022 jezdil opět přebory a juniorky. Startoval zase v první lize, kde měl trošku pech. Když Kopřivnice vyhrála závod před zraky svého domácího publika, zrovna hostoval za Pardubice.

„Určitě jsem byl rád za šanci odjet celý závod,“ směje se naivitě otázky, zda by přece jen nebylo lepší být nepoužitým náhradníkem, ale jít na nejvyšší stupínek pódia. „Pro mě to byly další zkušenosti.“

 

Být lepší a lepší

Roli náhradníka celku SPT Profil Kopřivnice plnil rovněž loni. Jeho celek se pustil do boje o mistrovský titul, přičemž mu cestu nejvíce křížilo slovinské Krško. Musel to být obrovský pech přijít o zlato až v rozjezdu po skončení posledního podniku v říjnu v Kopřivnici.

„Byla to fakt smůla,“ kroutí hlavou ještě dnes, když si vybaví dramatickou koncovku první ligy 2023. „V posledním kole nás o titul připravil Nick Škorja.“

Korály na niti jeho loňského plochodrážního příběhu byly opět zejména přebor a juniorský šampionát. „Snažím se každým rokem být lepší,“ bilancuje svou třetí závodní sezónu na oválech. „Sbírám zkušenosti a každý závod mě posouvá o kousíček dál.“

Zítřejší Plzeň bude v tomto trendu nepochybně pokračovat. „V předchozích letech jsem dělal během zimy kondiční box dvakrát, třikrát za týden,“ odpovídá jaru na dotaz, co dělal během předchozího ročního období. „Letošní zimu jsem si sestavil svůj tréninkový plán, podle kterého jsem cvičil a připravoval se. Jak bude letošní sezóna vypadat, to je ve hvězdách. Já doufám, že lépe než všechny ostatní.“

 

---

Radek Bambuch děkuje:

„Poděkovat bych chtěl hlavně mému bráchovi a taťkovi, jakožto mechanikovi a hlavnímu sponzorovi.“

---