Barva české naděje na postup do race-off je modrá

Londýn – 26. června
Polská velká cena v sobotu večer ukončila pravidelné dvoutýdenní střídání závodů seriálu, na jehož konci vzejde nový mistr světa. První polovina července je ve znamení světového poháru družstev. Londýnská společnost BSI dnes dopoledne zveřejnila podobu startovních listin obou úvodních závodů v Bydhošti a v King’s Lynn.

Program hlavní části WTC 2012:

závod 1 – Bydhoš (PL), 7. července:  
Rusko (červená) 1 Emil Sajfutdinov, 2 Grigorij Laguta, 3 Artjom Laguta, 4 Roman Považnyj (kapitán) – manažer Oleg Kurguskin
Polsko (modrá) 1 Tomasz Gollob (kapitán), 2 Grzegorz Walasek, 3 Janusz Kolodziej, 4 Maciej Janowski – manažer Marek Cieslak
USA (bílá) 1 Greg Hancock (kapitán), 2 Billy Hamill, 3 Ryan Fisher, 4 Ricky Wells – manažer Richard Child
Dánsko (žlutá) 1 Niels Kristian Iversen (kapitán), 2 Leon Madsen, 3 Michael Jepsen Jensen, 4 Mikkel B. Jensen –manažer Anders Secher
 
závod 2 – King’s Lynn (GB), 9. července:  
Německo (červená) 1 Martin Smolinski (kapitán), 2 Kevin Wölbert, 3 Max Dilger, 4 Tobias Kroner – manažer Rene Schafer
Česká republika (modrá) 1 Lukáš Dryml, 2 Aleš Dryml (kapitán), 3 Josef Franc, 4 Matěj Kůs – manažer Milan Špinka
Velká Británie (bílá) 1 Chris Harris (kapitán), 2 Scott Nicholls, 3 Tai Woffinden, 4 Danny King – manažer Neil Middleditch
Austrálie (žlutá) 1 Jason Crump, 2 Chris Holder, 3 Darcy Ward, 4 Davey Watt – manažer Martk Lemon
 
race-off – Malilla (S), 12. července:  
druhý a třetí ze závodu 1 a 2  
 
světové finále – Malilla (S), 14. července:  
Švédsko, vítězové závodu 1 a 2, vítěz race-off  

Foto: Petr Moravec

Češi v akci 20

Hrdinou uplynulého týdne byl bezesporu Martin Vaculík a řada Čechů možná poprvé v životě litovala rozpad federace, aby mohla brát jeho heroický výkon v Gorzowě tak trošku za svůj. Nicméně Martina Vaculíka v Čechách rozhodně ještě větší zástup fanoušků nebere za cizince, protože právě na našich oválech začal před sedmi lety svou cestu ke hvězdám. Doma jsme si mohli užít obě ligové soutěže i flat track mezinárodní úrovně, který konečně dokázal, že tato disciplíny může uspokojit i oko náročného plochodrážního fanouška. Česká reprezentace se z francouzského St. Macaire vrátila bez vytoužené medaile, avšak naši borci předevčírem nechyběli na stupních vítězů v Rakousku a Slovinsku.
Především Anglie
V pondělí se Belle Vue v rámci britské Elite League vypravilo do Wolverhamtponu, kde se jim domácí pomstili na porážku z minulého týdne a připsali si vítězství v poměru 51:42. Aleš Dryml v sestavě hostí inkasoval sedm bodů se dvěma bonusy.

Belle Vue čekaly dráhy soupeřů rovně v následujících dnech. Ve středu se v King’s Lynn radovali domácí 51:40 a Aleš Dryml měl devět bodů s jedním bonusem. Čtvrteční výjezd do Swindonu ovšem musel být kvůli nesjízdné dráze odvolán.

Počínaje čtvrtkem jsme české závodníky na Britských ostrovech mohli spatřit v akci pouze v rámci nižší Premier League. Redcar podlehl doma v pohárovém střetnutí Newcastlu 37:58, přičemž Matěj Kůs měl devět bodů. V Sheffieldu se však duel se Scunthorpe nekonal a byl přeložen na dnešek.

¨ Josef Franc tak poprvé závodil až v pátek, kdy jeho Sheffield prohrál ligové utkání v Plymouthu poměrem 55:38. Pražský borec byl ovšem se dvanácti body s jedním bonusem nejlepším mužem svého celku, zatímco na straně domácích exceloval patnáctibodový Ben Barker, pardubická akvizice v české extralize.

Ligový pohár v Berwicku však Josef Franc zmeškal kvůli reprezentačním povinnostem s dlouhodrážním nároďákem v St. Macaire. Bandité, v jejichž řadách měl Luboš Tomíček tři body, zvítězili 50:39. Glasgow ve Workingtonu nejel kvůli dešti, Filip Šitera se ale objevil na domácí dráze včera, kde svými šesti body s jedním bonusem pomáhal rozdrtit Scunthorpe 55:38.

V úterý měla švédská Elit Serien pauzu, takže Martin Vaculík nestartoval ani ve středu v Dánsku. Po sobotním neuvěřitelném triumfu v polské velké ceně exceloval rovněž včera v polském extraligovém derby Tarnow vs. Rzeszow. V něm se skóre zastavilo na hodnotě 55:34 ve prospěch domácích. Slovenský borec vybojoval čtrnáct bodů, když ho pokořil pouze Grzegorz Walasek v rozjížďce s číslem patnáct.

Češi na pódiu
Sedmý ročník Memoriálu Josefa Bössnera v Murecku vyhrál Martin Málek, který ani v jedné z rozjížděk nepoznal hořkost porážky. Na pódiu se objevili ještě Jakub Jamrog (14 bodů) a Marcel Helfer (12). Zdeněk Simota (8) obsadil osmou příčku.

Martin Málek, který po závodech spěchal, aby se stačil připravit na včerejší první ligu ve Svitavách, se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že jeho vítězství nespadalo zrovna do kategorie těch snazších.

„Bylo vedro a dráha dost rozbitá, byly tam koleje,“ rozhovořil se březolupský závodník. „Přijel jsem na trénink a sotva se připravil, bylo po něm a už mě na dráhu nepustili. Pak to docela šlo. První tři body byly se štěstím, měl jsem těžký převod a z výjezdů se to dusilo. Ale Cukanov, který mě předjel, dostal v posledním kole defekt a bod mi spadl zpátky do klína. Pak už co start, to vítězství.“

V čem tedy byl problém? „Hrozně se to táhlo, byly tam nepříjemné pády,“ vypráví Martin Málek. „Jeden hromadný. Spadl první, druhý do něho narazil, pak i třetí a ani ten poslední se nedokázal vyhnout. Byl jsem rád, že se nejela už žádná finálovka. Řídil jsem zpátky, dojeli jsme ve tři ráno. Ale motorka šla dobře, hlavně to startovalo a to byl základ.“

Mureck leží na rakouské hranici se Slovinskem, kterou museli v sobotu nad ránem překročit čtyři pražští závodníci, aby se v Lublani zúčastnili dalšího kola společného juniorského mistrovství Slovinska, Chorvatska, Maďarska a Rakouska. Jeho regule umožňují start i plochodrážníkům s licencemi AČR a SMF, nesejde-li se šestnáct borců zúčastněných národností. Pro Pražany to představovalo vítaný trénink, který na zpáteční cestě spojili s prvoligovým startem ve Svitavách.

Mítink měl podobu dvaceti rozjížděk zakončených finálovou jízdou, přičemž do celkové klasifikace se udělují tabulkové body ve stylu českého přeboru. Zvítězil Matic Ivačič, jehož na stupně vítězů doprovodili Michal Škurla a Roland Benkö. Ondřej Smetana skončil pátý, Ondřej Veverka šestý, Patrik Nagy s českou licencí osmý a Zdeněk Holub devátý.

Michal Škurla měl přitom vítězství v mítinku provázeného čtyřicetistupňovým vedrem a stesky na nekvalitní kropení dráhy takřka na dohled. „To bylo hodně dobrý,“ komentoval svůj lublaňský výkon. „Velká dráha, pěkně se na tom jelo, nastavil jsem motorku v cajku. Závody byly sice dlouhý, ale pěkný. Matic Ivačič mě předjel v posledním kole v poslední zatáčce. Jízdu předtím jsem s ním vyhrál, ale tedy mě předjel.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Wojta Zavřel a Martin Málek

Dominantní počínání Březolup zaskočilo i pokladníka

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 24. června
Chytrá myšlenka nasadit silného náhradníka, který může nastoupit k šesti rozjížďkám, v kombinaci s pouhými dvěma kolegy v základní sestavě slavila úspěch v dnešním druhém prvoligovém kole ve Svitavách. Díky ní, nejenže Březolupy zvítězily, ale na ovále si počínaly s takovou suverenitou, až tajemník klubu Josef Mizera trnul v obavách, zda má s sebou dostatečnou finanční hotovost na výplaty náhrad. Boj Pardubic a Prahy o druhé místo rozhodli domácí ve svůj prospěch až v závěru utkání. Březolupské působení ještě podtrhl Martin Málek, když suverénně zvítězil ve zvláštní rozjížďce o Cenu Bohouše Chvály, svitavského činovníka, jenž zesnul loni v listopadu.

Dominující Březolupy
Svitavy přivítaly účastníky bíle natřeným depem, z něhož červený nápis Speedway Svitavy nahradil modrý Flat Track Svitavy. A potom také pekelným vedrem, jež se v prvních letních dnech letošního roku stává už téměř obligátní kulisou českých závodů. Mělo na svědomí i personální oslabení Mšena. Stanislav Pouznar včera pobyl na plovárně déle, než bylo zdrávo a přivodil si úžeh.

Pražská čtveřice neměla na koupání kdy. Do Svitav dorazila prakticky po ose z jadranského juniorského šampionátu v Lublani, kde se rtu teploměru rovněž nestyděla atakovat hodnoty okolo čtyřicítky. Ani Martin Málek toho moc nenaspal. Z Murecku, kde triumfoval v Memoriálu Josefa Bössnera dorazil ve tři ráno a to ještě celou cestu strávil za volantem. Ovšem, pokud se týká cestování, letos bude jen málokdo konkurovat Patriku Nagyovi. Čtvrtek Mšeno, včera Lublaň, dnes Svitavy a potom zase domů.

I když dorazily jen se třemi závodníky, začaly si Březolupy záhy hrát na suverény. Vše rozehrál Martin Málek svým velkým sólem v rozjížďce s číslem jedna, kdy dokázal odstartovat lépe než Zdeněk Holub. Vzápětí nejlepší start předvedl Michal Škurla, avšak Martin Málek ho ojel ještě v první zatáčce. A do třetice dovezl trojku do moravských boxů Michal Dudek.

S vylétnutím pásky ale letěl dopředu Ondřej Veverka, jenže Michal Dudek a Václav Milík ho podjeli ještě v prvním oblouku. Slaňák v březolupských službách byl vpředu a Václavu Milkovi nezbylo, než útočit, by ho dnešní den nezastihl v optimálním rozpoložení. Probudil se s horečkou a navíc v tréninku přišel o jeden z lepších motorů. Nyní se však pral, na začátku druhého kola už byl téměř na čele, avšak Michal Dudek ho zavřel.

Březolupskou vítěznou šňůru utnul až Tomáš Suchánek v rozjížďce s číslem čtyři, který vletěl to první zatáčky dříve než Martin Málek. Březolupy vzápětí opět odskočily, když Michal Dudek v úvodním oblouku podjel Ondřeje Veverku. Jaromír Otruba dovezl Pardubicím třetí místo, takže domácí zůstávali o jediný bod za Prahou.

Ondřej Veverka však v rozjížďce s číslem šest zůstal stát hned v první zatáčce. A to si mohl po rychlé reakci na let pásky plným právem dělat vysoké ambice. „Přetočil jsem se a spad´mi sekundár,“ popisoval. „Jsem blbej‘, to jsem zrovna měl dobrej‘ start.“ Čelo ovládl Martin Málek, chytře nasazený jako náhradník s vidinou rozjížďky navíc. Václav Milík v roli taktické rezervy jeho postavení neohrozil, ale díky jeho dvěma bodům přeskočily Pardubice Prahu.

Do sedmé jízdy nastupoval Václav Milík znovu. Mohl se pyšnit nejlepším startem, jenže Martin Gavenda se dokázal v první zatáčce udržet na vnitřní stopě. A na protilehlou rovinku vyjel jako první on. Březolupy už měly obří náskok, ale osmou jízdu musely vynechat. Jejich postavení to nemohlo ohrozit, avšak Tomáš Topinka profitoval z absence jejich závodníka a povýšil Zdeňka Holuba na žolíka.

Ten se za manažerovu důvěru odvděčil rychlým startem. Tomáš Suchánek však byl v těsném závěsu. Náraz pražského závodníka ho dostal hodně na venek, avšak Pardubičan neztratil svůj typický stoický klid. A již ve druhém oblouku zaskočil pražského juniora možná ještě mnohem více než on prve jeho. Do čela se vnější sranou přehnal jako raketa.

„Nečekal jsem, že dostanu takovýho bodýčka, ale říkal jsem si, počkej, teď tě dojedu,“ popisoval Tomáš Suchánek svou cestu do čela. A jak to prožíval Zdeněk Holub? „Složil jsem to,“ vrátil se ke dramatu úvodní zatáčky. „On byl trošku vedle mě, tak jsem ho šouchnul. Čekal jsem, že od něj budu mít kolo nebo dvě pokoj, ale on mě hned předjel!“

Kratší konec provazu nakonec v rukou Prahy
Do druhé půle nastupovaly Březolupy s dvaceti body, zatímco Pardubice měly šestnáct, Praha čtrnáct a Mšeno pouhé tři body. Začátek třetí série dal rozhodně najevo, že se na dosavadních pořádcích nic měnit nebude. Navíc Martin Málek od startu odvedl Tomáše Suchánka, jenž nastoupil jako taktická rezerva místo Jaromíra Otruby.

„Odstartoval jsem, první tři metry jsem tam byl, ale šlo mi to nahoru,“ vinil Tomáš Suchánek wheelie ze své první dnešní prohry. „uknul jsem si malinko do páčky a to mě zpomalilo. A on už neudělal žádnou chybu.“

V rozjížďce s číslem deset prodloužil svou neporazitelnost Michal Dudek, by na něho Zdeněk Holub dost dotíral zejména po vnitřní straně první zatáčky. Michal Klein odčinil své dva úvodní pády porážkou Tomáše Jůzy a pomohl tak Praze, která srovnala svůj bodový krok s Pardubicemi. Lubomír Vozár neváhal a nominoval Václava Milíka jako žolíka do rozjížďky s číslem jedenáct.

Junior jeho celku ho nezklamal a jezdil v čele od startu až do cíle před Ondřejem Smetanou a Patrikem Nagyem, když Březolupy opět neměly žádného závodníka na zalepení dvou děr ve své sestavě. Jenže pardubický kouč si neuvědomil, že Václav Milík už jel jako taktická rezerva. Dvojí strategické nasazení stejného závodníka není možné, takže se Václav Milík radoval z šesti bodů jen pár minut, než mu jich rozhodčí František Kalina odebral hned celou polovinu.

V rozjížďce s číslem dvanáct Tomáš Suchánek dovezl další tři body. Martin Gavenda tentokrát dlouho trčel za Ondřejem Veverkou. Nájezd z posledního výjezdu ho ovšem dostal na Pražanovu úroveň. Metu přejeli oba navlas stejně. František Kalina řešil vzniklý pat vskutku neortodoxně. Místo dohadů, které by mohly někoho poškodit, po dlouhých letech na českých závodech uplatnil pravidlo o mrtvém závodě a oba borce podělil jedním a půl body.

„Myslel jsem, že bych tam mohl být já,“ viděl průjezd cílem Martin Gavenda. „Ale zase na druhou stranu, půl bodu jsem ještě nikdy nedostal.“ Hned po přestávce jel na ovál znovu a tentokrát suverénním prvenstvím nepřipustil žádné dohady. Podobné velké sólo vzápětí napodobil Martin Málek. Březolupy mířily za vítězstvím, avšak Praha si vyšlápla na Pardubice. Ve třinácté jízdě byl Ondřej Smetana v cíli před Tomášem Jůzou, ve čtrnácté obral Jaromíra Otrubu o třetí místo Ondřej Veverka.

Před rozjížďkou s číslem patnáct ztrácela Praha na domácí již jen půl bodu. Zdeněk Holub vystřihnul jeden ze svých famózních startů, jenže v první zatáčce ho podjel Martin Málek sledovaný Václavem Milík. Pražan se v prvním výjezdu se tvrdě dral zpátky na druhou příčku, jež by jeho klub dostala na druhou příčku průběžné klasifikace, ale Pardubičan ho neméně nekompromisně zpacifikoval.

Pražské ambice však vzaly definitivně za své v rozjížďce s číslem šestnáct, v níž Tomáš Suchánek jezdil na čele celá čtyři kola. Michal Dudek se dočkal své první prohry. Zpočátku jezdil dokonce až třetí, avšak v úvodním výjezdu předčil Michala Škurlu. „Jsem hodně unavenej‘, nebylo to suprový,“ nezastíral pražský junior, jehož otec Tomáš se spáleninou o výfuk na noze postaral osádce sanitky o jediný dnešní zásah.

Finále tentokrát nic neřešilo, samozřejmě kromě přídělu malých bodů do tabulky, jelikož Březolupy měly čtyři velké už dávno v kapse. Martin Gavenda úřadoval na čele od vylétnutí pásky před domácím tandemem Václav Milík – Tomáš Suchánek, zatímco Michal Dudek vyšel naprázdno.

Hlasy z depa
„Nemůžu si stěžovat,“ říkal Martin Gavenda. „Všechno proběhlo v pohodě a nic se nestalo. Jenom ve třetí jízdě se mi to nepovedlo. Bylo to na suchým přemejšlel jsem jít o zoubek dolů, ale bylo to pomalé. Myslel jsem si, že bych v cíli mohl být já dřív, ale půl bodu jsem ještě nikdy nedostal.“

„Viděl jsem to dobře,“ líčil Tomáš Suchánek. „Škoda, že jsme nevyhráli. Jsem spokojenej‘ s motorem, až v poslední jízdě z něj začal stříkat olej. Proto jsem nejel ten memoriál. Startoval jsem, byly to pěkný závody bez problémů, dráha v pohodě a pěkně to odsejpalo.“

„Nic moc,“ nebylo Václavu Milíkovi do řeči. „Rozhodoval jsem se, jestli pojedu. Ráno jsem měl osmatřicet horečky a oteklý mandle. Jeden lepší motor jsem zadřel o tréninku, ale druhej‘ jel taky dobře. Vyhrál jsem žolíka, to byla povinnost. Ale k ničemu, protože mi tři body zase vzali.“

„Pěkná příprava na devatenáctky,“ konstatoval Zdeněk Holub. „“Připravoval jsem se na tu dráhu, dneska byla pěkná, byl jsem překvapenej‘. Myslel jsem, že budeme víc kousat, ale jsme zase jen čtyři junioři v týmu. To má taky svůj vliv.“

„Dráha byla bez problémů,“ viděl situaci Michal Klein navzdory svým dvěma úvodním pádům. „Nevím, co se děje. Byl jsem v nájezdu rychlejší a jel přímo na Škurlu. Snažil jsem se zabránit kolizi, hlavně že jsem ho netrefil. Podruhý to byla taky moje blbost. Příště to bude lepší.“

1. AK Březolupy     41,5
Michal Dudek 3 3 3 2 0 11
st. číslo 9 neobsazeno      
st. číslo 10 neobsazeno      
Martin Gavenda 3 3 1,5 3 3 13,5
Martin Málek 3 2 3 3 3 3   17
 
2. ZP Pardubice     32
Tomáš Suchánek 3 3 2 3 3 1 15(1)
Václav Milík 2 2 2 3* 2 2 13
Tomáš Jůza 1 – 0 1   2
Jaromír Otruba 0 1 – 1   2
 
3. AK Markéta Praha     25,5
Michal Škurla 2 1 1 1   5
Zdeněk Holub 2 4* 2 1   9
Ondřej Veverka 1 E 1,5 2   4,5
Ondřej Smetana 1 2 2 2   7
 
4. Grepl PDK Mšeno     5
Patrik Nagy, H (ACCR) 1 0 1 1 0   3
Michal Klein F F 1 0 0   1
st. číslo 7 neobsazeno      
Zdeněk Růžička 0 0 1 0 0   1

Poznámka: Václav Milík vyhrál rozjížďku s číslem jedenáct jako joker, avšak vzhledem ke skutečnosti, že byl již nasazen jako taktická rezerva, byl jeho šestibodový zisk redukován na tři.

Cena Bohouše Chvály:

1. Martin Málek, 2. Václav Milík, 3. Ondřej Smetana, 4. Patrik Nagy

Průběžná prvoligová tabulka:

  body z jízd tabulkové body
1. Březolupy 82,5 8
2. Praha 61,5 5
3. Pardubice 49 5
4. Mšeno 16 2

Foto: Wojta Zavřel

Martin Vaculík zamotal hlavu všem

Gorzow – 23. června
Martin Vaculík, náhradník za zraněného Jaroslawa Hampela, se před včerejší polskou velkou cenou svěřoval, že jde do závodu bez nervů. A že by rád svým soupeřům trochu zamotal hlavu dobrým výsledkem. To se mu podařilo více než dokonale, jelikož o nějakých pět hodin později jásal na nejvyšším stupni vítězů a užíval si nejlepší pocit na světě, jak se vzápětí vyjádřil na tiskové konferenci.

Martin Vaculík se během své kariéry postaral několikrát o zápis do historických rekordů. Nyní nejenže se stal prvním Slovákem, který vůbec kdy startoval v podniku seriálu velkých cen, ale je teprve třetím závodníkem, který dokázal debutovat při svém triumfu. Tím prvním byl automaticky Tomasz Gollob, který vyhrál první Grand Prix vůbec v roce 1995, zbývajícím členem klubu s poměrně exkluzivním členstvím je Emil Sajfutdinov, vítěz Prahy 2009.

„Tohle je neuvěřitelné,“ zářil na tiskové konferenci jako sluníčko. „Myslím, že tohle je nejlepší pocit na světě. Vyhrál jsem svůj nejtěžší mítink vůbec. Jsem velmi šastný, je to úžasný pocit. Vyhrál jsem Grand Prix, což je něco, co jsem si před závodem vůbec nedokázal představit. Jsem velmi šastný a chci moc poděkovat svému týmu. Moje motocykly byly velmi rychlé a perfektně nastavené.“

Sotva se slovenský závodník dostal přes finálový cíl, restaurace na žarnovické kuželkárně, kde se scházejí místní fandové u velkoplošné obrazovky, se musela otřásat v samotných základech. I na ně Martin Vaculík v Gorzowě myslel. „V Žarnovici mám spoustu fandů,“ sděloval protřelým žurnalistům věci, o nichž možná neměli sebemenší tušení. „Je tam hodně barů, kde dávají závodění v televizi. Fanoušci ho sledují a já jsem přesvědčený, že teď tam hodně slaví. Mám rád všechny své přátele a jsem si jistý, že budou mít skvělou party.“

Za zády Martina Vaculíka protnuli finálovou metu Chris Holder a další překvapení večera, domácí junior Bartosz Zmarzlik. Tomasz Gollob skončil čtvrtý, ale za měsíc přijede do chorvatského Goričanu jako leader Greg Hancock. Ten zvýšil své vedení před Jasonem Crumpem, jemuž bylo nyní příliš vzdálené i semifinále, již na devět bodů.

1. Martin Vaculík, SK 20
2. Chris Holder, AUS 17
3. Bartosz Zmarzlik, PL 13
4. Tomasz Gollob, PL 12
5. Greg Hancock, USA 12
6. Fredrik Lindgren, S 11
7. Emil Sajfutdinov, RUS 10
8. Andreas Jonsson, S 9
9. Peter Ljung, S 7
10. Nicki Pedersen, DK 7
11. Hans N. Andersen, DK 7
12. Antonio LIndbäck, S 6
13. Jason Crump, AUS 5
14. Bjarne Pedersen, DK 4
15. Kenneth Bjerre, DK 3
16. Chris Harris, GB 1
res Piotr Pawlicki, PL DNR
res Przemyslaw Pawlicki, PL DNR

Průběžné pořadí seriálu:
1. Greg Hancock 87, 2. Jason Crump 78, 3. Chris Holder 78, 4. Nicki Pedersen 72, 5. Tomasz Gollob 64, 6. Fredrik Lindgren 63, 7. Emil Sajfutdinov 58, 8. Andreas Jonsson 47, 9. Jaroslaw Hampel 46, 10. Antonio Lindbäck 40, 11. Peter Ljung 36, 12. Bjarne Pedersen 33, 13. Hans N. Andersen 31, 14. Kenneth Bjerre 28, 15. Chris Harris 28, 16. Martin Vaculík 20, 17. Thomas H. Jonasson 11, 18. Josef Franc 9, 19. Przemyslaw Pawlicki 7, 20. Michael Jepsen Jensen 7, 21. Mikkel B. Jensen 4, 22. Peter Kildemand 2, 23. Jason Bunyan 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Překvapení v českém podání se bohužel nekonalo

St. Macaire – 23. června
Mistrovství světa družstev na dlouhé dráze skončilo triumfem Němců, by jim Angličané tvrdě šlapali na paty. Davidu Howemu ale upadla osa z předního kola a skončil v děsivém pádu. Na stupně vítězů se dostali ještě Francouzi, když ve finále B porazili Holanďany. Češi byli pátí, když začali tréninkovou poruchou rychlostí skříně Josefa France, a nakonec v céčku byli lepší Finů.

Bývalí plochodrážnící udávali takt při flat trackové premiéře

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 23. června
Na tiskové konferenci po premiérovém závodě Poháru FIM ve flat tracku, který do ochozů pražské Markéty přilákal mnohem více návštěvníků než národní plochodrážní závody, zdůrazňovali vítězové odlišnost flat tracku od klasické speedway. Přitom je však spojovala vcelku úspěšná plochodrážnická minulost. Vítězství si z české metropole odvážel Aidan Collins, někdejší britský profesionál, jehož k nám doprovázel i slavnější otec Les, světový vicemistr z Los Angeles 1982. Z českých zástupců byl nejlepší Pavol Pučko. Bývalý závodník pražské Markéty skončil po velkém boji pátý.

Symbióza oválových disciplín
Snad to byla náhoda, snad osud, ale s největší pravděpodobností výsledek kompromisu s umístěním reklamního billboardu na plochodrážní pozadí na křižovatce nad Markétou. Avšak a tak či onak, název americké závody na ploché dráze sluší flat tracku mnohem více než doposud užívané pojmenování americká plochá dráha, jelikož klasický speedway se samozřejmě jezdí i na druhé straně velké louže.

Premiéra flat tracku mezinárodní úrovně na pražské Markétě dala najevo, že klasický speedway může nové disciplíně nabídnout mnohem více než vlastní dráhy, k nimž průkopníci českého flat tracku logicky upírali své zraky. Zázemí pražské stadiónu včetně precizní práce pořadatelské party ozdobila premiéru mezinárodního flat tracku. A místní spíkr Václav Procházka jednoznačně předčil svého flat trackového kolegu už jen rozsahem své přípravy, který mu poskytnul dokonalý přehled.

Nicméně ani v opačném směru by plochá dráha ze spojení s flat trackem nemusela litovat. Zajímavé pravidlo řeší kolizi dvou závodníků v případě přerušení jízdy. Obvyklé plochodrážní dohady, kdo je viníkem a koho vyloučit se tady neodehrávají. Účastníci se při repete seřadí dle pořadí, jaké bylo v okamžiku přerušení a ten, kvůli němuž svítila červená světla, putuje dozadu na trestnou čáru.

Tuto situaci jsme viděli v rozjížďce s číslem čtyři. Na druhou stranu, když byl Marco Buzzi v šesté jízdě nemilosrdně přibit soupeřem na prkna, zůstal nejen bez bodů, ale s poraněnými žebry skončil v nemocnici. Nikdo jiný nebyl potrestán a poslední bod bral i Aleš Exler, by byl po úvodních technických problémech o dvě kola zpět. Předjetí o kolo totiž v motocyklových závodech trestá diskvalifikací zase jen plochá dráha.

Paralel flat tracku a ploché dráhy bychom během dnešního dne našli povícero. A to nejen kvůli místu konání, které přilákalo mnoho osob z plochodrážních kuloárů. Nová disciplína láká i bývalé plochodrážníky. Důvody nastínil kupříkladu Jiří Němec. „Do plochý dráhy bych dával jen prachy,“ svěřoval se mechanik Vladimíra Višvádera, jenž koketoval se šroubky i klasickými ledy. Dnes se blýsknul především v rozjížďce s číslem sedm.

Nejlépe odstartoval, a když ho v prvním oblouku objel Emanuele Marzotto, syn italského producenta motorů GM, záhy mu to oplatil. Jenže síly ubývaly a v první zatáčce třetího kola ze šesti se Ital dostal na první příčku definitivně. Na konci čtvrtého okruhu jel Jiří Němec čtvrtý, aby nakonec v poslední zatáčce upadl, ale pro poslední bod nakonec přece jen dorazil.

Stadión fandil Pavlu Pučkovi
Podobné důvody jako Jiřího Němce přitáhly k flat tracku rovněž Pavla Pučka. „Kdybych zůstal u plochý dráhy, je možný, že bych už zbankrotoval,“ svěřil se. Poté, co na podzim odešel z pražské Markéty, usídlil se ve východoslovenském Prešově, kde má kořeny rodina z otcovy strany. Začal pracovat ve firmě svého strýce Mariána Troligy, jehož šestsetpadesátku Husaberg na flat tracku sedlá.

Svůj příjezd na Markétu přirovnal k návratu domů. A by nikoho ze soupeřů neznal, záhy jim dal poznat, kdo je to Pavol Pučko. V rozjížďce s číslem jedna startoval z druhé řady, avšak z úvodního oblouku vyjel druhý za Glynem Pocklingtonem. Angličan nevydržel před Pavlem Pučkem dlouhou. V první zatáčce čtvrtého okruhu najel Pavol Pučko nemilosrdně vnitřní stranou. Glyn Pocklington se urputně bránil, avšak český borec byl tvrdší.

Ve čtvrté jízdě stál Pavol Pučko v první řadě, avšak na protilehlou rovinku vyjel čtvrtý s patnáctimetrovou ztrátou na třetího. Jenže Glyn Pocklington a Damien Bomais se ocitli na zemi a startovalo se znovu. Pavol Pučko jezdil opět čtvrtý za vedoucím Aidanem Collinsem, Emanuelem Marzottem a Fabriziem Vesprinim. V šestém kole se na chvilku dostal na třetí příčku, ale někdejší italský plochodrážník mu předjetí vrátil.

Osmá jízda v pořadí proto měla potvrdit Pavlu Pučkovi postup do semifinále. Start z druhé řady nebyl opět optimální, avšak český závodník záhy poskočil ze čtvrté příčky na druhou. Tu mu sice dočasně sebral Damien Bomais, ale od začátku čtvrtého kola jel Pavol Pučko jako druhý za Peterem Boastem.

V semifinále na osm kol Pavol Pučko neváhal. Po startu vystřelil vpřed a směle projel první zatáčkou jako vedoucí závodník. Za sebou měl ovšem pekelně rychlého Emanuele Marzotta, který ho v prvním oblouku třetího okruhu podjel. Druhé místo však znamenalo komfortní postup do finále. Někdejší plochodrážní reprezentant sem pronikl jako jediný z českých závodníků. Roman Janošák a Jan Vondrášek zůstali viset v rozjížďce poslední šance, ostatní skončili spolu se základní částí.

Start finále na dvanáct kol vyšel nejlépe Tomu Woolleyemu, který střídá flat track s britskou amatérskou National League. Za ním vyjeli z první zatáčky Aidan Collins a Emanuelle Marzotto. Pavel Pučko držel čtvrté místo, které ovšem ve druhém okruhu ztratil ve prospěch Fabrizia Vespriniho.

„Oni neměli daleko k pádu,“ komentoval Pavol Pučko úvodní kola. „Radši jsem to hlídal zezadu, ale toho druhýho Itala jsem neuhlídal.“ Ve čtvrtém kole ztratil Pavol Pučko kontakt s vedoucí čtyřkou a skončil pátý. Pozvání na tiskovou konferenci ho překvapilo a zaskočil zároveň. „Na tiskovce jsem nikdy nebyl, co se tam dělá?,“ ptal se reportéra magazínu speedwayA-Z.

Fabrizio Vesprini se nespokojil jen se skalpem českého závodníka, ale v osmém okruhu sebral třetí příčku Emanuelle Marzottovi. O vyvrcholení se ovšem postaral Aidan Collins. Ve druhé zatáčce jedenáctého okruhu připravil o vítězství Toma Woolleyho.

Hlasy z depa
„V seriálu jsou dobří závodníci jako tady Pavol,“ vysekl Aidan Collins na tiskové konferenci poklonu opodál sedícímu Pavlu Pučkovi. „Je tvrdý soupeř. Vůbec jsem neměl pocit, že dnes vyhraji. Díky organizátorům, že do toho šli. Dráha tady víc klouže, matriál by mohl být přilnavější. Pro mě je světový pohár nová výzva, závodí tady spousta dobrých jezdců. Američané tu nebyli, ale když přijeli do Anglie, prohráli, protože jsou zvyklí na hliněný povrch, takže jsme je porazili. Plochá dráha a flat track se nedá srovnat, je to úplně něco jiného. Speedway je mnohem těžší, ale ve flat tracku se angažují motocyklové značky.“

„S flat trackem jsem začal loni,“ přibližoval Tom Woolley, jak začal jeho příběh s touto disciplínou. „Skončil jsem druhý a tady Aidan první. Dráha tady v Praze je odlišná od ostatních. Je hodně jemná a hladká a velmi dobrá.“

„Italské dráhy na flat track jsou mnohem delší,“ vyprávěl Fabrizio Vesprini. „V Montegiorgio je kilometrová dráha, jemný písek a když jsme tam dělali první závod, přišlo se podívat pět tisíc lidí. Flat track a plochá dráha jsou hodně odlišné. Pokud je někdo zvyklý na flat track, je to OK, pokud jede plochou dráhu, je to OK, ale střídat to by bylo velmi obtížné.“

„Bylo to jako návrat domů,“ vystihl Pavol Pučko své pocity při návratu na pražskou Markétu. „Tady mám najezdíno ani tam nejvíc, ale mám míň natrénováno než ostatní, protože chodím do práce. Takhle série je pro mě něco novýho, nevěděl jsem, co čeho jdu. Znal jsem jenom Marco Belliho a Pete Boasta z vyprávění, že je dobrej‘. Při tréninku mi to nešlo, všichni mi ujížděli. Dal jsem nový gumy, díky za ně Mitasu. Nastavil jsem to jinak, popřemejšlel a hlavně si to srovnal sám v hlavě. Jsem spokojenej‘, ve finále už to tam nešlo dát, nebyl jsem schopnej‘ to tam poslat. Radši jsem to hlídal zezadu, oni tam neměli daleko k pádu. A toho jednoho jsem neuhlídal. Radši jsem pátej‘, než spadnout. Flat track byl dobrej‘ krok, kdybych závodil dál v plochý dráze, možná bych už po půl roce zkrachoval. Koukal jsem na to reálně, chodím v Prešově do práce, přes víkendy závodím jako hobbista. Je to koníček, ale jezdím mistrovství světa!“

    TOT SF1 SF2 LC FIN
1. Aidan Collins, GB – Honda 450 6 6 5 17   1.   1.
2. Tom Wooley, GB – Honda 450 5 6 6 17   2.   2.
3. Fabrizio Vesprini, I – Fasciani 350 5 4 0 9   4.   3.
4. Emanuele Marzotto, I – KTM 6 5 6 17 1.     4.
5. Pavol Pučko, CZ – Husaberg 650 6 3 5 14 2.     5.
6. Peter Boast, GB – Suzuki 450 4 6 6 16 4.     6.
7. Daniele Moschini, I – Fasciani 530 3 3 3 9 3.     7.
8. Darren Trapmore, GB – KTM 450 4 5 4 13   3.   8.
9. Alessandro Scalabrin, I – Honda CRF 450 3 1 5 9   6. 1. 9.
10.Adam Allott, GB – Aprilia 450 2 4 4 10 7.   4. 10.
11. Marco Belli, I – Zaeta 4 4 2 10 5.   2. 11.
12. Glyn Pocklington, GB – Aprilia 450 5 5 3 13   5. 3. 12.
13. Manuel dal Molin, I – KTM 2 2 1 5 6.   5.  
14. Philippe Stella, F – Honda CRF 450 1 2 4 7 8.   6.  
15. Roman Janošák, CZ – Honda CRF 450 3 1 2 6   7. 7.  
16. Jan Vondrášek, CZ – Honda CRF 450 0 3 2 5   8. 8.  
17. Damien Bomais, F – Yamaha 450 1 0 3 4        
18. Marcel Oravec, CZ – Suzuki RMZ 450 1 2 0 3        
19.Marco Buzzi, I – Husaberg 2 F – 2        
20. Aleš Exler, CZ – VM Motor – MX610F 0 1 1 2        
21. Jiří Němec, SK – KTM 540 F 0 1 1        

Foto: Wojta Zavřel