Mšeno neprodalo svou zlatou kůži lacino

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 21. června
Mšenská série vítězných extraligových závodů na domácí dráze, která se táhne již od sezóny 2009, dnes skončila. Avšak domácí se rozhodně nevzdali bez boje. Slaný se sice ujal vlády už počínaje rozjížďkou s číslem dvě, avšak Mšeňáci mu nedovolili získat větší než šestbibodovou převahu. Po většinu času však oba rivaly dělily čtyři body. Petr Vandírek tak nemohl užít jiné strategické prvky než náhradníka, čímž ovšem při skládání družstva počítal nejen on, ale i Milan Mach. Tomu se však mírná převaha stala osudnou. Mads Korneliussem, debutují v české lize, a Norbert Kosciuch totiž v závěrečné jízdě nepusitli Sebastiana Ulamka s Robertem Kosciechou vůbec ke slovu. Utkání skončilo remízou, Slaný inkasoval bonus za lepší vzájemné skóre.

Ve jménu mírného náskoku
Dnes byl nad Mšenem dusný večer. Vypadalo to jako před bouřkou a nervozita byla patrná. Tři body v sázce napětí jen umocňovaly. Rozhodčí Pavel Kubeš procházel boxy a osobně kontroloval deflektory. Napětí by se dalo nakrájet na kostky. Jediný, kdo měl jasno, byl Stanislav Pouznar. „Ještě to není dobrý,“ ukazoval na zápěstí naražené během juniorských družstev v Liberci. Přitom mu bylo jasné, že v plánech Petra Vandírka dnes nehraje žádnou úlohu.

Mezitím se do ochozů trousili diváci, jichž bylo o poznání méně vzhledem k semifinálovému vystoupení českého fotbalového týmu na Euru. Hned v rozjížďce s číslem jedna ho zastoupil Patrik Nagy. Zatímco Robert Kosciecha neměl žádné extra problémy s triumfem ve stylu start – cíl, zatímco Maďar s českou licencí spolu s Michalem Kleinem vytvořil nepřekonatelný dvojblok pro Michala Průchu. Jelikož startovní číslo pět zůstalo neobsazeno, Patrik Nagy se vrátil na ovál ve druhé jízdě, aby čelil Martinu Málkovi s Ronny Weisem.

Přitom však předvedl letmý start. I když mu nebyl vůbec nic platný, jelikož byl až třetí za oběma Slaňáky, rozsvítila se červená světla. Restart s výjimkou regulérního startu maďarského juniora přinesl jedinou změnu. Prve vedl Ronny Weis, nyní byl už od pásky rychlejší Martin Málek.

Ve třetí jízdě zopakoval Robert Kosciecha své úvodní vítězství ve stejně bravurním stylu. Filip Šitera uhlídal Michala Dudka, který se po horším startu v první zatáčce posunul před Michala Kleina. Mšeno však vrátilo úder hned vzápětí. Mads Korneliussen proměnil svůj premiérový start v extralize ve velké sólo před Eduardem Krčmářem. Patrik Nagy vyjel na ovál potřetí během čtyři úvodních jízd nestíhal a nechával si doplňovat metyl na pozadí odtikávání dvou minut z časového limitu. Přesto dobyl poslední bod na úkor Michala Průchy.

Slaný vedl o čtyři body, když Petr Vandírek poprvé poslal do boje Roberta Kosciucha. „Teď bych potřeboval 5:1,“ vyslovil své přání. Milan Mach ovšem nešetřil sebevědomím. „Jede Seba,“ reagoval protiopatřením na start mšenského náhradníka. Hned se otočil ke svému esu a zaanými pěstmi si popřáli zlom vaz. Výsledek rozjížďky s číslem pět by ovšem správně tipnul jen málokdo.

Martin Málek vystřelil pod zvednutou páskou jako z praku, avšak Sebastian Ulamek zůstal trčet za tandemem Norbert Kosciuch – Filip Šitera. Usilovná snaha mu nepřinesla ani jeden bod. I když se z posledního oblouku hnal venkem po Filipu Šiterovi, kousíček mu chyběl.

Že se Milan Mach snaží udržet svůj náskok na minimální úrovni, aby vzal Petru Vandírkovi taktický vítr ze strategických plachet, svědčil i třetí start Michala Průchy v šesté jízdě. V ní slavil Robert Kosciecha již třetí relativně snadný triumf, když záhy uletěl Michalu Kleinovi s Patrikem Nagyem.

Zatímco benjamínek Michal Průcha přivezl třetí nulu, Michal Dudek zůstal v sedmé jízdě už podruhé sedět. „Oni mě tam nechtěj‘ dávat snad proto, že bych je moh‘ porážet,“ komentoval sarkasticky svou diváckou úlohu. Jenže Sebastian Ulamek na jeho místě stoprocentně napravil své předchozí zaváhání.

Po rychlém startu dopřál Madsi Korneliussenovi na čele jen prát metrů z výjezdu z první zatáčky, než se do čela vrátil. Eduard Krčmář střežil Filipa Šiteru jako oko v hlavě, navíc mšenskému borci v posledním oblouku prasknul primární řetěz. Slaný odskočil na šest bodů, avšak Petr Vandírek nemohl dělat nic než poslat do akce osmé jízdy dvojici náhradníků.

Norbert Kosciuch se ujal vedení, avšak Martin Málek se v první půli dnešního klání potkal s výtečnou formou. Z první zatáčky vyjel na čele vstříc remíze, jelikož Patrik Nagy takřka současně s jeho posunem do čela zdolal Michala Průchu. Jenže Norbert Kosciuch zůstával v bezprostřední vzdálenosti pro klíčový útok, který si načasoval do závěrečné zatáčky. Jejím vnějškem ve finiši předčil Martina Málka, jemuž přestřihl vítěznou šňůru.

Čtyřbodový náskok rozpustila rozjížďka s číslem patnáct
Před rozjížďkou s číslem devět byl stav 22:26. První tři vítězství v podání Roberta Kosciechy byla svým způsobem snadná, ale nyní se tradiční polský borec ve slánské vestě vytáhl. Do první zatáčky najížděl třetí, aby v ní nechal za sebou Madse Korneliussena a vystřídal na čele svého kolegu Eduarda Krčmáře.

Ten se rozhodně nechtěl nechat zahanbit a v nájezdu do druhého kola se tvrdě vypořádal s nájezdem Madse Korneliussena. Dán se však nevzdal a ještě ve druhém okruhu v nájezdu do zatáčky u depa bleskově podjel slánského juniora. Dva body byly pro Mšeno optimální. Každý bod může mít rozhodující dopad na konečný výsledek a navíc Slaný zvýšil svůj náskok na šest bodů. Za těchto okolností reagoval Petr Vandírek stejně briskně jako jeho dánský závodník prve na ovál.

Místo Stanislava Pouznara zamířil do rozjížďky s číslem deset Mads Korneliussen. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Sebastian Ulamek stojící až u mantinelu, avšak z výjezdu z druhé zatáčky ho podjel Mads Korneliussen. Filip Šitera dodal do mšenského měšce další bod na úkor Michala Dudka a domácí tvrdě zahrozili i v jedenácté jízdě.

Norbert Kosciuch a Mads Korneliussen nedali Eduardu Krčmářovi a Martinem Málkem ani náznak šance. Martin Málek navíc zůstal ve druhém kole stát. „Nemělo to cenu,“ krčil rameny. „Přibili mě, těžko bych se mezi ně dostával zpátky. Navíc mi začalo haprovat zapalování, tak jsem aspoň ušetřil hranu.“

Závod začal prakticky nanovo, jelikož oba týmy měly na svých kontech po třiatřiceti bodech. „Teď jedeme jen ve čtyřech,“ odhalil Petr Vandírek základ své strategie, která ovšem za daného stavu mšenské soupisky nebyla žádnou složitou šifrou. V rozjížďce s číslem dvanáct však vzali věci do svých rukou slánští Poláci.

Robert Kosciecha a Sebastian Ulamek jeli po vynikajícím startu ukázkovou dvojici, na níž si Norbert Kosciuch a Mads Korneliussen celá čtyři kola vylamovali zuby. Slaný byl zpátky na svém čtyřbodovém náskoku, tolik obligátním v průběhu dnešního večera. Nic na něm nezměnila ani rozjížďka s číslem třináct.

Filip Šitera sice nejlépe odstartoval, avšak Eduard Krčmář neuznával vůbec žádný kompromis a v první zatáčce objel jedním tahem všechny své soupeře. Na konci druhého okruhu vedl už bezmála o patnáct metrů. Norbertu Kosciuchovi, jenž vystřídal svého kolegu na druhém místě, nezbylo než hlídat Martina Málka a udržet tím pádem mšenskou ztrátu na čtyřech bodech. „Teď jsem to projebal,“ nebral si Martin Málek vůbec žádné servítky. „Bylo mě vidět, že si mě hlídaly celé čtyři kola.“

Petr Vandírek mohl zapomenout na závěrečný pokus o zvrat vývoje utkání žolíkovým útokem. Jeho strategie pro dvojici nominačních rozjížděk se zúžila na tři závodníky, jelikož plánoval využít na maximum Norberta Kosciucha. „Pojede pětkrát za sebou,“ komentoval dvojí nasazení svého rezervisty. „To tu ještě nebylo.“

Se dvěma starty náhradníka Sebastiana Ulamka počítal i Milan Mach. Jenže se dopustil chyby v součtu individuálních skóre jednotlivých závodníků, v němž ho utvrdila i řada přihlížejících. Do čtrnácté jízdy se rozhodl vyslat Eduarda Krčmáře. Ten si vybral dráhu a sehnal si novou neopotřebenou hranu.

Jenže kámen úrazu byl, že slánský junior měl o jeden bod více než Martin Málek, takže v duchu reglementů musel jet až v poslední jízdě. V ní však slánský kouč kalkuloval s polským tandemem, takže nezbylo než narychlo mobilizovat Martina Málka na start čtrnácté jízdy. Férový přístup k soupeřům v předchozích závodech se mu vrátil i s úroky. Petr Moravec v roli šéfa jury přiběhl do depa, aby ho varoval před omylem v nasazení. Kontrast s vyloučením Mateje Žagara, který byl v Praze vyloučen z jízdy, kam patřil jen proto, že nebyl nahlášen, až když projel vítězně cílem, okamžitě skočil na mysl všem přihlížejícím.

Martin Málek měl vskutku šibeniční lhůtu připravit motocykl a dostat se na startovní rošt. Start vynesl do čela Sebastiana Ulamka, který projel cílem jako vítěz navzdory permanentnímu tlaku Norberta Kosciucha. Filip Šitera však odvedl Martina Málka, slánský náskok zůstal na čtyřech bodech, což byla fatální chyba.

Rozjížďce s číslem patnáct totiž jednoznačně dominovali Mads Korneliussen s Norbertem Kosciuchem, jejichž hradbu nedokázali slánští Sebastian Ulamek s Robertem Kosciechou ztéci. S tejně jako o čtyři rozjížďky dříve i nyní pětibodové mšenské vítězství vyrovnalo stav utkání. Tentokrát definitivně.

„Remíza je asi spravedlivá,“ říkal Milan Mach na mikrofon Miloslava Čmejly. I když ho hřál bonus za lepší skóre obou duelů, ztráta druhého bodu do tabulky v poslední rozjížďce v rozmezí jediného týdne ho musela mrzet setskramentsky. I když by měl výhodu závodu navíc, jeho tým by se nyní hřál na čele tabulky.

Hlasy z depa
„Myslím, že za to můžu já,“ bral Martin Málek nerozhodný výsledek na svá bedra. „V depu jsme měli nedorozumění. Neměl jsem připravenou motorku na poslední jízdu. Spojka povolená, karburátor vypuštěný. Bylo to hektické. Nepovedl se mi start a nešlo se dostat dopředu. Ty tři nuly po sobě mě docela štvou. Je to pech.“

„Na hovno, je to smůla,“ krčil rameny Eduard Krčmář nad nečekaným zvratem utkání. „Dobrý závody, jsem spokojenej‘, ale nemůžu se dostat přes osmičku. To moje vítězství bylo super, díky Bohoušovi za motor.“

„Před závodem jsme chtěli tři tabulkový body,“ vyprávěl Filip Šitera. „Pak dva body, nakonec je ten jeden dobrej‘. Snažil jsem se, ale možná v depu…“

1.-2. Grepl PDK Mšeno     45
Michal Klein 1 0 2 0 –   3(1)
Filip Šitera 2 1 E 1 1 1 6(3)
Stanislav Pouznar – – – – –   DNR
Mads Korneliussen, DK 3 2 2 3 2 0 3 15(1)
st.číslo 5 neobsazeno      
Patrik Nagy, H (ACCR) 2 1 1 1 1 6(1)
Norbert Kosciuch, PL 2 3 3 1 2 2 2 15(1)
 
1.-2. AK JAZ servis Slaný     45
Robert Kosciecha, PL 3 3 3 3 3 0 15
Michal Dudek 1 – – 0 –   1
Michal Průcha 0 0 0 0 –   0
Eduard Krčmář 2 1 1 1 3 8
Martin Málek 2 3 2 E 0 0 8(1)
Ronny Weis, D (ACCR) 3   3
Sebastian Ulamek, PL 0 3 2 2 3 1 11(1)

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

Slaný vs. Mšeno: 93+89 bonusový bod si připsal Slaný


Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Praha 3 155:121 6
2. Pardubice 3 139:137 4
3. Slaný 4 180:188 4
4. Dak Plzeň Divišov 1 40:53 0
5. Mšeno 3 130:145 1



Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Michal Kohout


Vyrovnaný extraligový duel přivítá astronomické léto

Mšeno – 21. června
Astronomické léto přivítá česká extraliga dalším slibným duelem. Mšeno přivítá dnes večer Slaný v první letošní odvetě, která přinese jednomu ze soupeřů bonusový bod navíc. Ten by se upřímně řečeno hodil do krámu jak Petra Vandírka, tak Milana Macha. Slaný by odčinil těsnou domácí pohru s Pardubicemi a posílil své vyhlídky na play-off. Pro domácí by trojka v tabulce mohla znamenat počátek dobrých časů, když se mistrovský tým doslova a do písmene personálně rozložil.

Debut dánského závodníka
Personální trable obhájce třech předcházejících titulů jsou dobře známé. Jan Jaroš, který stále laboruje se zraněnou nohou, nebude opět k dispozici, takže v nahlášené sestavě zeje u startovního čísla pět díra. Petr Vandírek to ovšem neměl jednoduché ani v otázce cizinců.

„Chtěl jsem, aby jeli Przemek Pawlicki a Norbert Kosciuch, protože Greg dnes nemůže,“ vysvětluje. „Jenže Przemek si vykloubil rameno.“ Incident z polského šampionátu juniorských družstev v Zielonej Goře byl navíc komplikovanější o záležitost Piotra Protasiewicze, s nímž měl Filip Šitera ostřejší výměnu názorů, když se přiklonil na stranu zastánců zrušení domácí duelu s DaK Moto Plzeň-Divišov.

Mšenskému kouči tudíž nezbylo, než se poohlédnout jinde a dopsat na svou soupisku nová jména: „Řešil jsem, kdo pojede a nakonec to bude Mads Korneliussen,“ říká. „On zajede, jak kdy. Doufám, že když to bude rozbité, bude na tom dobrý.“

Dán si bude odbývat svou premiéru v české extralize na startovním čísle čtyři, avšak větší důvěru dostal Norbert Kosciuch, jehož Petr Vandírek oblékl do vesty s náhradnickým číslem sedm na zádech. „Musím ho dát na rezervu, aby mohl jet sedm jízd,“ objasňuje mšenský manažer. Na postup náhradníka je i Patrik Nagy, zatímco vedle Filipa Šitery jsou v základní sestavě i dva povinní junioři Michal Klein a Stanislav Pouznar.

Dnes poprvé bude k mání bonusový bod, který získá lepší tým v součtu obou utkání, což automaticky nemusí být vítěz večerního klání. Jak se na své šance dívá Petr Vandírek? „Co ti mám říct?,“ krčí rameny. „Když zajedou tři jezdci, bude to super, jinak budeme tvrdit, že dáváme šanci mladým (smích). Honza Jaroš chybí, s dalším Čechem se sedmi body bych si věřil, on ve Mšeně umí zajet. Všichni si zvykli, že Mšeno vyhrává, ale holt dnes je taková situace.“

Za těchto okolností je nesmírně obtížné předjímat výsledek. „Nechci tipovat,“ odmítá Petr Vandírek. „Byl bych spokojený, kdybychom vyhráli. Když ne, co se dá dělat…“

Stejná sestava, stejná strategie
Milan Mach sice minulou středu prohrál domácí utkání s Pardubicemi, nicméně o pouhý bod, takže byl včera v pozdním odpoledni doslova nabitý pozitivní energií. „Jsem spokojen,“ netajil se. „I když jsme nevyhráli, myslím, že jsme jeli dobře.“

Proto slánský kouč nemění složení svého družstva na dnešní večer. „Myslím, že je to dobrá sestava,“ přemítá. „S Romanem Čejkou bychom byli silnější. Volal jsem mu, říkal, že jde v pátek k doktorovi.“

Do základního týmu musel Milan Mach tím pádem nominovat oba své juniory Eduarda Krčmáře a Michala Průchu. Robert Kosciecha otevře s utkání, jelikož bude mít osmičku. Michal Dudek ponese do boje devítku, Martin Málek dvanáctku. Nepřekvapuje Sebastian Ulamek na postu náhradníka, na němž se do české extraligy vrací Němec Ronny Weis, letos startující s českou licencí.

„Pozval jsem ho s tím, že zkusím změnu,“ vysvětluje Milan Mach, proč se ozval do Míšně závodníkovi, jehož v neděli v Chabařovicích trápily dozvuky chřipky. „Nasadím Sebu od začátku a budu improvizovat s Ronnym,“ rozvíjí slánský kouč své strategické plány, aby ho humor neopouštěl ani vzápětí.

„Pojede třeba hned první jízdu místo Roberta Kosciechy,“ směje se. „To bychom je vyděsili, co? (smích).“ Dále však Milan Mach pokračuje v seriózním duchu. „Původně jsem zvažoval, že bych dal na náhradníka i Roberta Kosciechu. Ale pak jsem si řekl, že by to už byl moc velký chaos.“

A jak si Milan Mach myslí, že to dnes večer dopadne. „Ještě jsem to nejel,“ naráží na skutečnost, že včera odpoledne neměl ještě čas zpracovat si do programu pravděpodobný scénář vývoje utkání. „Zkusím to později. Doufám, že to bude zajímavý závod. To byl s Pardubicemi taky, ale prohráli jsme.“

Slaný má lepší výchozí pozici, aby si ze Mšena odvezl tři body do tabulky. „Nemění se nic,“ odmítá Milan Mach spekulace, že by vše podřídil jeho zisku. „Strategie je stejná, abychom zajeli dobrý závod a pokusili se vyhrát. Malinkatej‘ náskok máme, mohl být větší, kdybychom ve Slaném nehráli fair play a neupozornili je předem na chyby. Nevím, jestli by tohle udělal každý.“

Historické okénko:
Svitavy, 30. září 1989: deset bodů dělilo Petra Vandírka od mistrovského double

Historie českých lig je skutečně bohatá a to nejen na události a skvělé závody. Už jenom popis všech rozpisů a systémů použitých od ligové premiéry 1956 by vydal na sáhodlouhý článek. V dnešní historické podrubrice nás však bude zajímat několikastupňová cesta, která vedla k mistrovskému trůnu v letech 1987 – 1990.

Sezóna 1986 byla poslední, která nabídla klasickou trojstupňovou soutěž ve stylu extraliga – první liga – druhá liga. Pro nadcházející rok druhá liga definitivně zmizela ze scény. Kluby nižší výkonnosti byly rozděleny do dvou prvoligových skupin. Lepší družstva z každé z nich postoupila do finále, ta horší do malého finále, zatímco poslední se až do konce sezóny jezdila na závody jen dívat.

Ovšem ani extraligové týmy neměly po skončení své soutěže vyhráno. Zatímco pátý celek měl pauzu, třetí se čtvrtým postoupily do semifinále mistrovství republiky družstev. V něm se střetly s nejlepšími dvěma z finále první ligy. Odtud první dva postoupily do finále šampionátu družstev, kde narazily na vítěze a druhého z extraligy. Mistrem republiky se tím pádem mohl stát jakýkoliv tým z celé republiky, což se v praxi samozřejmě ukázalo jako hodně teoretická možnost.

Finále mistrovství republiky družstev se pokaždé konalo na neutrálním stadiónu a tak se roku 1989 dostaly do hry i Svitavy. Z extraligy sem rovnou postoupily SVS Pardubice a RH Praha „B“, zatímco ostatní extraligové celky RH Praha „A“ a VTJ Racek Pardubice „A“ se sem probily skrz semifinále, kde Březolupům a Chabařovicím nepomohlo k postupu ani domácí prostředí jejich stadiónů.

Svitavským pořadatelům ovšem nepřálo počasí. Pršelo, pršelo, jen se lilo už v pátek před závodem a dokonce i v den závodu dopoledne. Těsně před startem se d隝 změnil v mrholení, ale v průběhu dvaadvaceti rozjížděk černá obloha přívalem vody naštěstí jen hrozila. Rozmoklá dráha s kalužemi se dostala na hranici regulérnosti.

I když postrádaly Jana Schinágla po pádu na Zlaté stuze, Pardubice vykročily rázně za titulem, prvním od roku 1984. Slavit mohly už dávno před poslední jízdou, v níž si vypracovaly třináctibodový náskok na zbývající trojici, která se srovnala na osmadvaceti. Petr Vandírek nakonec vyhrál stylem start – cíl, aby zajistil stříbro pražskému béčku. Ve druhé zatáčce úvodního kola se Lubomíru Jedkovi podařilo venkem překonat Gašpara Forgáče. RH Praha „A“ byla třetí, zatímco pardubickému Racku unikla historická medaile doslova mezi prsty.

Petr Vandírek byl se třinácti body nejlepším mužem dne. Jeho skalp získal pouze Václav Milík v rozjížďce s číslem čtyři a Gašpar Forgáč hned v následující jízdě. Potíž pražského béčka ovšem spočívala v jezdecké nekonzistentnosti. Pravidelně vítězit dokázal jen Bohumil Brhel, jehož však zastavily dva pády. Jan Holub, Daniel Boháč a junior Milan Černý však na těžké dráze neexcelovali. Petr Vandírek, jenž tehdy získal svůj jediný titul mistra republiky jednotlivců, tím pádem přišel o double.

Přesto však v historických tabulkách drží zajímavý rekord. Je jediným mužem, který dokázal vyhrát šampionát jednotlivců i družstev a dovést družstvo k triumfu v extralize. V tomto ohledu by ho mohl prozatím překonat pouze Tomáš Topinka, jenž třemi jasnými triumfy nasměroval Olymp vstříc letošnímu play-off. A když už hovoříme o historických meznících, tehdejší závod byl na sedmnáct let posledním extraligovým závodem, který se objevil v přímém přenosu na obrazovkách veřejnoprávní televize.

Oficiálně nahlášené sestavy:

Grepl PDK Mšeno: 1 Michal Klein
  2 Filip Šitera
  3 Stanislav Pouznar
  4 Mads Korneliussen, DK
  5 neobsazeno
  6 Patrik Nagy, H (ACCR)
  7 Norbert Kosciuch, PL
 
AK JAZ servis Slaný: 8 Robert Kosciecha, PL
  9 Michal Dudek
  10 Michal Průcha
  11 Eduard Krčmář
  12 Martin Málek
  13 Ronny Weis, D (ACCR)
  14 Sebastian Ulamek, PL

Bonusové východisko:
Na své domácí dráze vyhrál Slaný nad Mšenem v poměru 48:44. Bonusový bod dnes získá Mšeno za předpokladu svého vítězství alespoň o pět bodů, jakýkoliv jiný výsledek ho přiřkne Slanému.

Foto: Wojta Zavřel