Krátkodrážní speciál Shupa přináší jen samé výhody a sociální jistoty

Praha – 31. července
Žhavá novinka z produkce Shupa se před zraky širší veřejnosti poprvé objevila při posledním podniku Speedway Mini Cupu. Jaroslav Šůs,konstruktér motocyklu, svůj novou stopětadvacítku, která je v podstatě zmenšený půllitr, magazínu speedwayA-Z představil. Přitom se svěřil, že stroj přináší jenom samé výhody a sociální jistoty.

„Je to jednokvaltový stroj, jak říkají Poláci jednobiegovy, tedy bez převodovky, což je v polském překladu bezbiegovy,“ tvrdí Jaroslav Šůs, jehož neopouští jeho charakteristický humor. „Funguje jako půllitr, tedy kromě výkonu – zatím… Závodník neřadí a používá pouze spojku.“

V Shupě se tedy vydali cestou většího krouticího momentu. „Celé je to založené na podstatném zvýšení momentu setrvačnosti a to díky naší větší klice,“ říká konstruktér. „Ještě jsme tam po vzoru australských předpisů aplikovali karburátor s difuzérem 24 milimetrů, aby se zmenšila díra při rychlém otevření plynu a zlepšil se průběh krouticího momentu. Krouáku jsme navíc pomohli ještě zapalováním s regulací předstihu a omezovačem, které je vybavené kontrolní diodou.“

Princip vůbec poprvé na ploché dráze umožňuje jakousi formu přenosu informací přímo do boxů. „Dioda se rozsvítí asi dvě stě otáček před zapnutím omezovače a signalizuje jezdci, že by měl něco udělat se zadní rozetou,“ vysvětluje Jaroslav Šůs. „Dioda je pro dobře vycvičeného mechanika viditelná i z depa, takže než se vrátí jezdec do boxů, mechanik má už připravenou menší rozetu. Čas na její výměnu se podstatně zkracuje a přibližuje se času na výměnu kol v závodech formule jedna. Jak by řekl klasik, prostě jen samé výhody a sociální jistoty.“

Foto: Jiřina Šifaldová

Češi v akci 25

Minulý týden přinesl českým fanouškům pohled na skvělé závody obou šampionátu do jednadvaceti let, poměrně tristní podívanou na stopětadvacítky na naší největší dráze a radost z postupu Tomáše Suchánka do finálové části evropského šampionátu. V zahraničí se naši závodníci dostali do akce pouze ve Velké Británii, by i tady se počet jejich příležitostí snižuje. Luboš Tomíček prozatím nemá angažmá po změnách v Berwicku, Filip Šitera stojí kvůli obnovenému zranění klíční kosti a Matěj Kůs jel ve středu prozatím poslední závod za Wolverhampton.
Vlci se museli rozejít s Matějem Kůsem
Po mnoha deštích má britská liga co dohánět. V pondělí se v Elite League jela hned čtyři utkání, přičemž čeští závodníci se dostali ke slovu hned ve třech z nich, shodou okolností pokaždé na straně poražených.

Belle Vue doma prohrálo s Poole 40:52, když Aleš Dryml zajel tři body s jedním bonusem. Peterborough porazil hostující Eastbourne 58:36, pro něhož Lukáš Dryml vybojoval pět bodů s jedním bonusem. A do třetice, Matěj Kůs inkasoval dva body pro Wolverhampton, který prohrál s Coventry 42:47.

Wolverhampton zajížděl hned ve středu do Poole, kde prohrál 52:38. Matěj Kůs zaznamenal pět bodů s jedním bonusem, avšak přesto se s ním Vlci rozloučili. Do jejich sestavy se totiž po zranění vracejí Nicolai Klindt a Pontus Aspgren.

„Jsme vůči svým závodníkům loajální,“ vysvětlil majitel týmu Chris Van Straaten. „Řekli jsme, že se oba vrátí, až budou v pořádku. Bohužel se musíme rozloučit se třemi jezdci. Vím, že pro Matěje je to těžké, ale doufám, že budeme mít šanci s ním zase někdy v budoucnu pracovat.“

Ve čtvrtek porazil Birmingham doma Belle Vue 54:41 s Alešem Drymlem, který vybojoval čtyři body s jedním bonusem. Do akce se dostal i jeho mladší bratr Lukáš. Jeho Eastbourne prohrál ve Swindonu 53:38 a on měl pět bodů se dvěma bonusy.

Eastbournští Orli se dočkali vítězství v pátek, když před zraky svého domácího publika rozdrtili King’s Lynn 53:37. Pardubický závodník se na triumfu podílel jedenácti body s jedním bonusem.

Dešové kolo
V Premier League se našich závodníků v uplynulém týdnu týkala jen dvě utkání ve čtvrtek. Sheffield zvítězil doma nad Leicesterem 58:37 a Josef Franc mu přispěl osmi body s jedním bonusem. Redcar doma hostil Scunthorpe, avšak u jména Matěje Kůse bylo v programu vytištěn status rider replacement.

Ve švédské Elit Serien nemohl v úterý chybět Martin Vaculík. Vastervik jeho Vetlandu porazil 48:42. Slovák byl na ovále celkem sedmkrát, přičemž z jeho kombinace třech trojek a třech nul vystupuje jediná jednička. Prostým součtem dojdeme k cifře deset.

Z chorvatského Goričanu, kde se představil v druhé velké ceně svého života, se měl přesunout do Leszna. Avšak včerejší kolo polské extraligy dostalo přídomek dešové. Z pěti plánovaných duelů se uskutečnily jen dva, přičemž na seznamu zrušených byl i tarnowský výjezd do Leszna.

Ve druhé lize odstartovala nadstavobvá část. Ve čtvrtfinále v Opole porazili domácí Krakov poměrem 50:40, ale hosté si pro odvetu odvážejí čtyři body navíc dané reglementem. Matěj Kůs pro ně vybojoval devět bodů, když dvě jízdy dotáhl do vítězného konce.


Foto: Wojta Zavřel a Michal Kohout

Josef Franc doplatil na smůlu, tmu a rozhodnutí rozhodčího

Werlte – 28. července
Pořadatelské problémy provázejí letošní evropský šampionát na travnaté dráze. Kvůli výpadku osvětlení zůstalo nedokončeno semifinále ve francouzském Artigues de Lussac. Včera se stejný problém opakoval i ve druhém semifinále ve Werlte, které nahradilo Bielefeld, zrušený v červnu kvůli stavu dráhy. Bohužel na něho doplatil Josef Franc, jenž byl vyloučen za sporných okolností za zavinění přerušení finále B. Pražan zaujal post náhradníka, avšak zítra musí na vyšetření do pardubické nemocnice. Michael Hádek byl šestnáctý. Finále A už nemohlo kvůli tmě být uspořádáno a pořadí na stupních kopíruje stavu po základní části.

Josef Franc do německého Werlte dorazil v dodávce Richarda Halla. Na místě ho očekával jeho technický doprovod z Prahy. „Ráno začalo v pět pršet,“ vypráví Zdeněk Schneiderwind. „Je to hlubina, hlavně na startu je půl metru hluboký písek. Přestalo asi ve dvě a jury ve dvě odpoledne rozhodla, že se pojede.“

O hodinu později začal trénink. „Pepe odtrénoval v pohodě,“ popisuje Zdeněk Schneiderwind. Ve skvělém duchu pokračoval i v závodě a dvě své úvodní jízdy proměnil v triumfy. Jenže potom projížděl cílem dvakrát čtvrtý. „Nevyšel mu start,“ vrací se Zdeněk Schneiderwind k rozjížďce s číslem devět. „Odjeli s Krögerem, ale ten mu dal dvakrát myšku. Potom ještě jednou blbě odstartoval a tím to začalo bejt‘ horší. Na finále A mu chyběly dva body.“

V evropském šampionátu mají finále A jisté jen čtyři nejlepší, zatímco další dva k nim přibudou z béčka. „Před béčkem zhasly světla,“ líčí Zdeněk Schneiderwind inkriminované okamžiky. „Ale to ještě nahodili. Odstartoval blbě, jel poslední a upadl. Málokdo v té tmě viděl, co se stalo. Doběhl jsem tam, vedle Pepy upadl i Mark Stiekema.“

Příliš moudrý z toho nebyl ani rozhodčí Kristell Gardel. „Přišel tam a ptal se Josefa Huckelmann, jak to bylo,“ kroutí Zdeněk Schneiderwind hlavou v údivu. „Ten přitom stál v depu a neviděl taky vůbec nic. Vyloučili Pepeho, ale já nejsem na tisíc procent přesvědčenej‘, že to bylo správně. Jel poslední a Mark Stiekema upadl před ním. Asi to přetočil nebo mu přestala jet motorka a Pepa to do něj prásknul.“

Josef Franc nakonec bohužel skončil v sanitce. „Petr Moravec mu domluvil na zítra vyšetření u pardubického doktora Brože,“ svěřuje se Zdeněk Schneiderwind. „Pepa k tomu pádu přišel jako slepej‘ k houslím. Měl na postup, teď je jen náhradník, ale důležitý je, jak na tom bude po zdravotní stránce.“

1. Stephan Katt, D 20
2. Matthias Kröger, D 18
3. Jörg Tebbe, D 16
4. Jannick de Jong, NL 16
5. Martin Smolinksi, D 12
6. Jeffrey Woortmann, NL 11
7. Paul Cooper, GB 14
8. Richard Hall, GB 11
9. Mark Stiekema, NL 11
10. Josef Franc, CZ 14
11. Mitch Godden, GB 9
12. Christian Hülhorst, D 7
13. Richard di Biasi, F 4
14. Xavier Muratet, F 6
15. Akki Pekka Mustonen, FIN 4
16. Michael Hádek, CZ 3
17. Enrico Janoschka, D (res) 2
18. Mads Georgsen, DK 2
19. Dave Mears, GB 0

Ilustrační foto: Jiří Bayer

Václav Milík opanoval Mšeno

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 28. července
Vedoucí muž šampionátu Jan Holub se při svém prvním vystoupení ve čtvrtém díle české juniorky dostal na první místo. jenže ve třetím chtěl v první zatáčce využít muldy ke zrychlení. Jenže místo toho mu spadl sekundární řetěz. Vítězství zdědil Václav Milík, který už posléze nepoznal hořkost porážky. Projel vítězně cílem i před Eduardem Krčmářem a společně přeskočili Jana Holuba, na čele průběžné klasifikace.

Pořádně zašmodrchaný uzel
Tři hodiny před začátkem skrápěl mšenské náměstí pořádný slejvák doprovázený hromobitím. Vyprahlá země ovšem pod náporem dešových kapek syčela, navíc stadiónu se dešový pruh vyhnul úplně. Panovalo dusno jako v peci a z mechaniků a závodníků v depu se jen lilo.

Nemocný Ondřej Veverka, který se pořadatelům omluvil včera, patřil mezi přímo nasazenou dvanáctku. Jeho absence proto neměla sebemenší vliv na podobu kvalifikace, k níž se nachystalo osm borců. Nejkratší cestička do hlavního závodu vedla přes vítězství v jedné z prvních jízd. A právě po ní se po skvělém startu vydal René Vidner.

Jenže ve druhém kole si to ve výjezdu z první zatáčky namířil rovnou do nafukovací bariéry. „Nakoplo mě to,“ vysvětloval svůj děsivý pád. „Je to na hovno. Chtěl jsem vyhrál kvalifikaci. Dával jsem si předtím ibalgin, aby mě nebolela levá lopatka. Jsem celej‘, ale ta lopatka mě hrozně bolí.“

Při repete se vlády ujal Roland Benkö, avšak kvůli defektu zadní pneumatiky odstoupil ještě během druhého okruhu. Vítězství nejen v jízdě, ale i celé kvalifikaci tím pádem brala Michaela Krupičková, která v obou případech první jízdu rozehrála podjetím Zdeňka Růžičky v první zatáčce.

Druhým přímo postupujícím se po velkém sólu stal Roman Čejka. Ke třetí jízdě nenastoupil René Vidner a cesta k záchraně se uzavřela i pro Rolanda Benköa, který zůstal stát už v první zatáčce. Mohl zaujmout pozici druhého náhradníka, ale raději sbalil předčasně krám.

Stanislav Pouznar, který na Maďara dokázal odstartovat, se zachránil, stejně jako Filip Hájek. Rozhodující rozjížďka s číslem čtyři však patřila Michalu Průchovi, triumfujícího stylem start – cíl. Do hlavního závodu ho doprovodili Stanislav Pouznar a Zdeněk Růžička, zatímco Filip Hájek plnil úlohu jediného rezervisty dnešního večera.

Pakliže kvalifikaci, kterou jsme letos ve čtvrtém závodě viděli teprve podruhé, nenechala v předpokladech mnohých kámen na kameni, hlavní závod si s ní nikterak nezadal. A už ve své první sérii rozhodl o osudu favoritů.

Jan Holub si po Liberci, kde řádil jako černá ruka, chtěl prodloužit sérii své neporazitelnosti i o dnešní podnik. Dědeček Jan, který mu přivezl motocykl k vratům na ovál, ho poslal zpátky do depa pro zapomenutou vestu. Potom se už do cesty leadera průběžné klasifikace nepostavil nikdo. Jan Holub se usadil na čele současně s letem pásky.

Václav Milík ho nestihnul ani v první zatáčce, ani později. Jenže ve třetím kole se Jan Holub rozhodl využít jednu muldu v úvodním výjezdu ke svému zrychlení. „Myslel jsem, že přes ni budu rychlejší,“ svěřoval se. „Ale nevyplatilo se, na tý díře mi spadnul zadní řetěz.“ Zatímco Václav Milík zdědil tři body, Jan Holub, jenž právě přišel o průběžné vedení šampionátu, mířil ke svému boxu po svých.

Pardubičan za ním zamířil, než sám zmizel v depu, aby mohl nad jeho pechem jen kroutit hlavou. „Kdyby mu nespad‘ řetěz, nevyhrál bych,“ uvědomoval si. „Byl rychlej‘, ani jsem se mu nepřiblížil.“

Smůla se však vzápětí přilepila i na motor Romana Čejky, který přestal pracovat už v první zatáčce třetí jízdy. „Závada, která se stává maximálně jednou za dvacet let,“ odhalil slánský závodník příčinu. „Ložiska na vahadle ventilu.“ Zdeněk Holub zase v rozjížďce s číslem čtyři přišel o body díky pádu.

Přitom nejlépe odstartoval a nepustil útočícího Davida Štěrovského, který se v první zatáčce přehnal okolo Michaely Krupičkové. Po divokém manévru se Pardubičan ocitl v čele, ale Zdeněk Holub okamžitě kontroval. Avšak ihned v prvním oblouku druhého okruhu upadl.

Osamocený leader
Zdeněk Holub byl logicky vyloučen z repete, na němž vydělal nejvíce Robert Nagy. Zatímco prve zůstal vzadu, nyní v prvním oblouku proletěl okolo Davida Štěrovského jako roj zdivočelých včel. Aplaus si zasloužila rovněž Michaela Krupičková, když se nekompromisně v posledním oblouku nacpala pod Davida Štěrovského.

Vedle maďarského závodníka a již zmiňovaného Václava Milíka rozehráli závod vítězstvím ještě Michal Škurla a Eduard Krčmář. Pražan s přehledem opanoval rozjížďku s číslem jedna, i když si Daniel Hádek stěžoval na poruchu spojky. Eduard Krčmář zase ve třetí jízdě odvedl Michala Kleina, přes něhož se v první zatáčce přehnal Ondřej Smetana.

Jako první přišel o punc neporazitelnosti Patrik Nagy. Jan Holub nabuzený předchozí smolnou ztrátou třech bodů mu nedal v páté jízdě ani náznak šance. Na seznamu poražených se v žádném případě nechtěl ocitnout Václav Milík. Když na něj v rozjížďce s číslem šest odstartoval Roman Čejka, neváhal se protáhnout do čela úzkou skulinkou mezi slánským závodníkem a mantinelem.

Eduard Krčmář hrál v sedmé jízdě sólo a stejně tak hned po něm i Michal Škurla. Ten protnul metu před Ondřejem Smetanou, který připouštěl, že mu rozhodně nepřidala týdenní absence závodění i tréninku.

Z ocelově šedé oblohy se k zemi začaly snášet dešové kapky naštěstí hodně sporadické jako blesky, které jim svítily na cestu. Zatímco velkou část Čech potrápily přívalové slejváky s bouřkami, Mšeno podobného nadělení zůstalo dnes ušetřeno. A mítink mohl pokračovat rozjížďkou s číslem devět, jež na svůj rošt svedla dva z trojice doposud neporažených závodníků.

Václav Milík poprvé předvedl nejlepší start. Eduard Krčmář se po něm sápal vnější stranou první zatáčky, avšak Pardubičan ho vyvezl na mantinel. „Škoda, jak mě tam zavřel,“ krčil slánský závodník rameny, když se vrátil do svého depa. „Šlo mi o to, abych ho porazil.“ A místo toho Václav Milík na čele průběžné klasifikace zůstal úplně sám.

Michal Škurla totiž sice skvěle odstartoval do dvanácté jízdy, avšak v prvním oblouku ho zvenčí překonal Roman Čejka. Slánskému borci přišlo přestřižení Pražanovy vítězné šňůry po úvodní poruše přenáramně vhod, avšak v rozjížďce s číslem patnáct si na něho brousil zuby Jan Holub.

Ten v desáté jízdě sebral vedení Ondřeji Smetanovi už v prvním oblouku. A Slaňákovi se vedlo podobně. I když po vylétnutí pásky vystřelil dopředu, vnější strana úvodní zatáčky vynesla do čela Jana Holuba. Eduard Krčmář vyhrál stylem start – cíl čtrnáctou a Václav Milík šestnáctou jízdy, v níž odstartoval na Michala Škurlu a sebral mu druhý bod.

Verdikt dvou posledních rozjížděk
Tajenka přesného obsazení pódia se začala odhalovat až ve dvou posledních rozjížďkách. Roman Čejka sice bez větších potíží triumfoval v sedmnácté jízdě, ale dávno věděl, že jedenáct bodů nebude ani na jedno z vavřínových míst stačit. To samé by šlo říci o vítězství Davida Štěrovského v rozjížďce s číslem osmnáct, ale nutno dodat, že si mladý Pardubičan plným právem zasloužil aplaus. V první zatáčce se přenesl ze čtvrtého místa rovnou do čela, aby posléze udržel na uzdě svého tradičního rivala Michala Kleina. Mšeňák ho zasypával jedním útokem za druhým a na metě zaostal jen o pár centimetrů.

Devatenáctá jízda korunovala dnešního vítěze. Václav Milík se vnějškem prvního oblouku posunul přes Daniela Hádka, aby už na konci druhého okruhu měl náskok padesát metrů. Plzeňan posléze svedl nádherný duel s Ondřejem Smetanou, který Pražan pro sebe definitivně rozhodl v předposlední zatáčce.

Eduard Krčmář věděl, že Václava Milíka po jeho pátém triumfu už nemůže sestřelit z nejvyššího stupně pódia dnešního mítinku. Avšak triumfem v závěrečné jízdě by s ním mohl srovnat krok na čele průběžné klasifikace. Jenže do ní potřeboval body také Jan Holub, který také vystřelil dopředu současně s letem startovní pásky.

V první zatáčce však upadl Zdeněk Holub. Ten po bodově vlažnějším úvodu pookřál triumfy v rozjížďkách s čísly jedenáct, v jejíž druhé zatáčce podjel Daniela Hádka, resp. třináct, kde zahrál sólo Ondřeji Smetanovi. „Nebylo tam místo,“ vysvětloval nynější incident. Lenka Felixová dala jeho názoru zapravdu a k repete se dostavila celá čtveřice.

Tentokrát byl nejrychlejší Zdeněk Holub, avšak Eduard Krčmář ho v první zatáčce předčil z pravé strany. Jan Holub byl poslední. „Nepoved‘ se mi start,“ vysvětloval později, avšak nyní se pustil do boje. Na začátku druhého okruhu objel Michala Škurlu v první zatáčce, aby se hned z chodu dostal v následujícím oblouku i pod svého jmenovce.

Vedoucímu tandemu Václav Milík – Eduard Krčmář se tím pádem přiblížil na dva body. A všichni tři jmenovaní se v hlasech z depa unisono svěřovali, že vyvrcholení v Pardubicích bude vskutku zajímavé.

Hlasy z depa
„Dneska absolutně super,“ neskrýval Václav Milík svou radost. „Nečekal jsem to, ale chtěl. Potřeboval jsem to, jde o mistra a rád bych ho udělal. V Pardubicích to bude souboj. Bude to řežba, jsem na tom stejně s Edou a Holubín je za námi o dva body. Dneska jsem byl bez problémů kromě první jízdy. Kdyby mu nespad‘ řetěz, dopadlo by to jinak, protože si myslím, že bych ho už nepředjel. Byl rychlej‘, ani jsem se mu nepřiblížil. Ale s patnácti bodama se jede domů hned jinak.“

„Super závod,“ zářil Eduard Krčmář. „Škoda, jak mě Venca zavřel po startu. Šlo mi o to ho porazit. Jinak jsem spokojenej‘, zezačátku nic moc dráha. Pak jsme trefili motorku a letělo to. Bylo to hluboký, vypadalo to tvrdý, ale nebylo. Máme novej‘ motor, bude udělanej‘ na poslední závod v Pardubicích. Tam to bude zajímavý.“

„Byl to pech,“ povzdechl si Jan Holub. „Hodně velkej‘ pech. Chytnul jsem tu muldu, myslel jsem, že přes ni budu rychlejší. Nevyplatilo se, spad‘ mi řetěz. Pak vítězství, ale v poslední jízdě nebylo odkud startovat. Bylo tam moc rozjetejch‘ kolejí a nepoved‘ se mi start. Dráha byla pěkná, jsem spokojenej‘, až na to, že jsem nevyhrál. V Pardubicích to bude o štěstí.“

„Bylo to docela dobrý, ale na poslední dvě jízdy jsem pokazil start,“ svěřoval se Michal Škurla. „Jsem zase čtvrtej‘, to mě už nebaví, protože je to pořád a je to kousek od bedny. A pokazím si to já vždycky nějakou blbostí! Kdybych v poslední jízdě odstartoval, bylo by to lepší. Tak příště…“

„Dneska jsem čuměl,“ netajil se Roman Čejka. „Nečekal jsem, že budu čtvrtej‘. Seděl jsem na tom podruhý a přijel se sem jen svézt. Přihodila se mi technická závada, co se stává jednou za dvacet let, vylítaly ložiska. Věřím tomu, že kdyby neodešel ten motor, dojel jsem na bednu.“

„Ta poslední jízda byla pěkná,“ pochvaloval si Ondřej Smetana. „Sice nevím, kolikrát jsme se předjeli, ale bylo to pěkný. Zdenda mi to zkomplikoval, že mě porazil. Ale já se první tři jízdy rozjížděl. Dráha nebyla moc dobrá. Tejden jsem nejezdil a to je znát, ale pak jsem se do toho dostal.“

„Dobrý, až na ten pád,“ komentoval dnešní závod Zdeněk Holub. „Natáhlo mě to do prken. Pak byl ještě jeden, ale tam nebylo místo. Ještě že se jeden výsledek škrtá, snad to bude tenhle…“

„V první jízdě se mi rozletěla spojka,“ posteskl si Daniel Hádek. „Vždycky se po třech kolech začala povolovat. Po těch Pardubicích mi Řezňa udělal motor hned. Dneska mi ho přivezli, ale zase ta spojka. Sere se to všechno. Horší to už bejt‘ nemůže, může to bejt‘ jen lepší.“

Kvalifikace:

  I II III IV
1. Michaela Krupičková, Divišov 1.      
2. Roman Čejka, Slaný   1.    
3. Michal Průcha, Slaný   2.   1.
4. Stanislav Pouznar, Mšeno   E 1. 2.
5. Zdeněk Růžička, Mšeno 2.     3.
6. Filip Hájek, Praha   3. 2. 4.
7. Roland Benkö, H E   E  
8. René Vidner, Pardubice X    

Hlavní závod:

1. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 2 3 3 14
3. Jan Holub, Plzeň E 3 3 3 2 11
4. Michal Škurla, Praha 3 3 2 2 0 10
5. Roman Čejka, Slaný E 2 3 2 3 10
6. Ondřej Smetana, Praha 2 2 2 2 2 10
7. Zdeněk Holub, Praha X 1 3 3 1 8
8. Daniel Hádek, Plzeň 2 2 2 1 1 8
9. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 3 2 0 2 0 7
10. Michaela Krupičková, Divišov 2 1 1 1 2 7
11. David Štěrovský, Pardubice 1 1 1 0 3 6
12. Michal Klein, Mšeno 1 1 1 0 2 5
13. Dominik Hinner, Praha 2 0 1 1 E 4
14. Zdeněk Růžička, Mšeno 0 0 0 1 1 2
15. Stanislav Pouznar, Mšeno 1 0 0 E 1 2
16. Michal Průcha, Slaný 1 0 – – – 1
17. Filip Hájek, Praha (res) 0 0 0 0

Průběžné pořadí šampionátu:

  SLA PLZ LIB MŠE TOT
  13.4. 23.5. 14.7. 28.7.  
1. Václav Milík, Pardubice 13 13 NS 15 41
2. Eduard Krčmář, Slaný 13 (13) 14 14 41 (54)
3. Jan Holub, Plzeň NS 13 15 11 39
4. Michal Škurla, Praha (8) 13 13 10 36 (44)
5. Zdeněk Holub, Praha 11 10 12 (8) 33 (41)
6. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 11 (5) 11 7 29 (34)
7. Ondřej Smetana, Praha (7) 8 10 10 28 (35)
8. Daniel Hádek, Plzeň (6) 11 8 8 27 (33)
9. Ondřej Veverka, Praha 11 11 NS NS 22
10. Roman Čejka, Slaný 11 NS NS 10 21
11. Michal Klein, Mšeno (3) 4 8 5 17 (20)
12. David Štěrovský, Pardubice 2 (2) 7 6 15 (17)
13. Michaela Krupičková, Divišov NS NS 7 7 14
14. Dominik Hinner, Praha 3 7 (3) 4 14 (17)
15. Roland Benkö, H 13 NS NS Q-NS 13
16. Michal Průcha, Slaný 1 5 5 (1) 11 (12)
17. Stanislav Pouznar, Mšeno 4 NS NS 2 6
18. Zdeněk Růžička, Mšeno 0 NS 4 2 6
19. Vít Janoušek, Liberec 2 1 NS NS 3
20. Filip Hájek, Praha NS NS 2 0 2
21. René Vidner, Pardubice NS 0 NS NQ 0

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá

Foto: Eva Palánová

Nicki Pedersen stupňuje tlak na Grega Hancocka

Goričan – 28. července
Nicki Pedersen vyhrál Grand Prix Chorvatska v Goričanu a stupňuje tlak na vedoucího Grega Hancocka. Dánský závodník stál na nejvyšším stupni pódia, kde mu dělali společnost Andreas Jonsson a Tomasz Gollob. Polská legenda tvrdila, že se ocitla z pekla rovnou v nebi. Martin Vaculík těsně přišel o semifinále a skončil devátý. V jízdě, kde vedl upadl Chris Holder kvůli prasklému primárnímu řetězu a při repete dojel slovenský závodník až třetí.

Nicki Pedersen nyní před další velkou cenou, která se jede za dva týdny v Lonigu, ztrácí na Grega Hancocka šest bodů. Pomohla mu rovněž skutečnost, že Jason Crump po svém pádu v ruské lize a následné operaci klíční kosti se navzdory velké snaze nedokázal dostat do finále.

Sám dánský závodník si ovšem uvědomuje, že do konce seriálu zbývá ještě dlouhá doba, by je odhodlán poprat se o svůj čtvrtý titul. „Tlačím na Grega,“ svěřil se na tiskové konferenci. „Teď na sobě neměl pár velkých cen žádný tlak. Nemyslím, že by někdo byl rád pod tlakem, což by pro mě mohlo být dobré.“

Na Dánově straně je i statistika. Své předchozí vítězství ve velké ceně zaznamenal v květnu v Praze a šest z osmi posledních vítězů české Grand Prix se ve stejné sezóně radovalo z titulu mistra světa.

„Do konce zbývá ještě pět kol,“ stojí Nicki Pedersen oběma nohama na zemi. „To je ještě dlouhá cesta. Chci být prostě konzistentní, sbírat nějaké body a potom se může stát cokoliv. Beru seriál krok za krokem a ten další je v Itálii.“

1. Nicki Pedersen, DK 19
2. Andreas Jonsson, S 15
3. Tomasz Gollob, PL 13
4. Jurica Pavlic, CRO 12
5. Chris Harris, GB 10
6. Greg Hancock, USA 10
7. Jason Crump, AUS 9
8. Fredrik LIndgren, S 9
9. Martin Vaculík, SK 8
10. Hans N. Andersen, DK 8
11. Emil Sajfutdinov, RUS 7
12. Kenneth Bjerre, DK 7
13. Antonio Lindbäck, S 6
14. Chris Holder, AUS 6
15. Bjarne Pedersen, DK 5
16. Peter Ljung, S 0
17. Dino Kovačič, CRO 0
res Samo Kukovica, SLO DNR

Průběžný stav seriálu:
1. Greg Hancock 97, 2. Nicki Pedersen 91, 3. Jason Crump 87, 4. Chris Holder 84, 5. Tomasz Gollob 77, 6. Fredrik Lindgren 72, 7. Emil Sajfutdinov 65, 8. Andreas Jonsson 62, 9. Jaroslaw Hampel 46, 10. Antonio Lindbäck 46, 11. Hans N. Andersen 39, 12. Chris Harris 38, 13. Bjarne Pedersen 38, 14. Peter Ljung 36, 15. Kenneth Bjerre 35, 16. Martin Vaculík 28, 17. Bartosz Zmarzlik 13, 18. Jurica Pavlic 12, 19. Tomas H. Jonasson 11, 20. Josef Franc 9, 21. Przemyslaw Pawlicki 7, 22. Michael Jepsen Jensen 7, 23. Mikkel B Jensen 4, 24. Peter Kildemand 2, 25. Jason Bunyan 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Tomáš Suchánek je druhým českým závodníkem v evropském finále

Stralsund – 28. července
Tomáš Suchánek skončil druhý v evropském challenge, když podlehl v rozjezdu Mateuszi Szczepaniakovi. Na stupních vítězů jim dělal společnost Andrej Karpov. Martin Málek, jenž se do Stralsundu původně kvalifikoval jen jako náhradník obsadil čtrnáctou příčku. Dle nového modelu postoupilo prvních osm do čtyřdílné finálové části. Protože vedle čtveřice, kterou určí UEM, v ní pojedou i první čtyři z loňského roku, měla česká plochá dráha už své zastoupení v osobě Aleše Drymla.

1. Michal Szczepaniak, PL 3 3 2 1 3 12+3
2. Tomáš Suchánek, CZ 2 3 3 2 2 12+2
3. Andrej Karpov, UA 3 1 3 2 2 11
4. Tobias Busch, D 3 F 3 3 1 10
5. Kenni Larsen, DK 2 1 3 2 3 10
6. Robert Miskowiak, PL 2 2 2 3 1 10
7. Andrzej Lebeděvs, LAT F 3 2 0 3 8
8. Kjastas Puodžuks, LAT 1 1 0 3 3 8
9. Max DIlger, D 3 2 2 F F 7
10. Grzegorz Zengota, PL 1 0 1 3 2 7
11. Jozsef Tabaka, H 1 0 1 3 2 7
12. Nicolas Covatti, RA (FMI) 0 3 1 0 1 5
13. Viktor Golubovskij, RUS ex 2 1 2 0 5
14. Martin Málek, CZ 1 1 1 2 0 5
15. Aleksander Loktajev, UA 0 0 0 1 1 2
16. Matič Voldrih, SLO 0 0 0 1 F 1