Adam Bubba Bednář vyzrál na borskou dráhu, vypořádal se s vedrem a porazil všechny protivníky

Plzeň – 27. dubna
Jsou ovály, jež se mu zamlouvají mnohem více než ten borský. K tomu palčivé vedro, které odsunulo ranní chlad nenávratně do propadliště dějin poslední dubnové soboty. A v depu patnáct soupeřů, vedle začínajících pětistovkářů také borci, kteří jdou nepokrytě po jeho skalpu. Byl to ale Adam Bubba Bednář, který všechny mínusy proměnil v absolutní plusy. Při úvodní juniorce v Plzni, neztratil ani bod. Jaroslav Vaníček a Matouš Kameník prošli pády, nad nimiž kroutili hlavami také oni sami. Po druhé pozici se natáhnul Jan Jeníček, jemuž zimní měsíce neploštily křivku progresivně se lepšících výkonů. Na pódium vykročil rovněž Kacper Szopa. Polák ještě před rozjížďkou s číslem sedmnáct pomýšlel na stupínek s dvojkou, jenže dojel do cíle nejen za vítězným Janem Jeníčkem, ale i Brunem Belanem. Doprovodné mistrovské stopětadvacítky, jejichž finálová jízda se konala jako čtvrtý ročník Memoriálu Romana Mádyho, vyzněla pro Adama Nejezchlebu. V sedle libereckého éčka pojal mítink tak říkajíc po bubbovsku.

Nejdražší Romana Mádyho nezapomněli ani na velké hochy – trojice nejlepších Kacper Szopa, Adam Bubba Bednář a Jan Jeníček | foto Antonín Škach

Pády kosí favority

Nad ránem ještě mrzlo. Sice jen trošičku, ale přece. Kdo nevěřil meteorologům, pořádně se na cestu do Plzně nabalil. Jak hodinová ručička cestovala po ciferníku, odkládal si další a další vrstvu. Sluníčko se na obloze překonávalo a pálilo jako v červenci. Depo na Borech poskytovalo minimum stínu. A že bylo plné! Vedle české juniorky zde totiž startovaly i stopětadvacítky svůj klasický šampionát republiky.

Právě jim patřily první dvě rozjížďky horkého odpoledne. Jaroslava Hajka po pádu ošetřovali v sanitce a čekali na druhou. Časový program se trošku opozdil. A pak se začala řešit otázka, kdo bude letos juniorským mistrem republiky. Po odchodu starších závodníků mezi seniory, bude šampión cinkat první zlatou medailí ve své kariéře. Jako první za ní vykročil Adam Bubba Bednář.

V rozjížďce s číslem jedna je zavíral Mario Häusl. Ovšem naprosto marně. Pražan mířil do čela a Němce ve vestě pořádajícího klubu přeskočil rovněž Bruno Belan. Vzápětí se přední kolo Jana Jeníčka po vylétnutí pásky málem dotklo šmolkové oblohy. Pardubičan nejen, že situaci zvládl bez pádu, navíc neztratil vedení. Tři body mířily i na jeho konto.

Trošku vzruchu přinesla třetí jízda. Vpředu se usadil Kacper Szopa. Jaroslav Vaníček umravnil Matěje Frýzu, aby se rovnou pustil do boje o vítězství. Ve druhém kole se Polák dopustil drobné chybky, jenže Pražan jeho zaváhání nechal bez trestu. Sám však vyšel naprázdno, jelikož jeho poslední nájezd v závěrečném oblouku skončil pádem.

Premiéra Filipa Kasana v české juniorce se musela odložit, když slovenský závodník odtáhnul porouchaný motocykl ze startovního roštu čtvrté jízdy dříve, než startmaršál porovnal závodníky u pásky. Čtvrtým dnešním vítězem se stal Matouš Kameník. V okamžiku svého triumfu ale ještě nemohl tušit, co jej čeká v rozjížďce s číslem šest.


Matouš Kameník komentuje svůj pád v šesté jízdě:

„Spad‘ jsem. Díra? Ani ne, prostě jsem spad’…“


Její start jej vynesl do čela. Kacper Szopa udeřil vnějškem. Před pardubického závodníka, jenž v české juniorce vozí divišovskou vestu, nepředčil.  Na začátku třetího okruhu upadl Radek Bambuch, který uzavíral pole. Téměř současně na opačné straně oválu se ze země sbíral rovněž Matouš Kameník.

Kacper Szopa se okolo něho prohnal do závěrečného kola, takže mohly být uděleny technické body bez nutnosti opakování. Polák se usadil se šesti body na hrotu aktuální klasifikace. V osmé jízdě jej srovnal Adam Bubba Bednář triumfující stylem start – cíl před zraky Jana Jeníčka.

Ten se opíral o pět bodů. Ostatní favorité však byli daleko vzadu. Jaroslav Vaníček a Matouš Kameník kvůli pádům. Mario Häusl sice napravil úvodní jedničku výhrou v sedmé jízdě. Neměl ale svůj den, stejně jako jeho plzeňský kolega Matěj Frýza.

Naproti tomu další z domácích, Štěpán Melč, se blýsknul v rozjížďce s číslem deset.  V jejím prvním oblouku zvenčí předčil Matěje Frýzu. A poté jej neustále držel v šachu a mařil jeden jeho útok za druhým.

 

Podařený start také popáté

Adam Bubba Bednář podnikl klíčový krok k vítězství ve dvanácté jízdě. Rychle se usadil na čele před Kacperem Szopou, jemuž nedal sebemenší šanci zaútočit na vedoucí postavení. Sotva jej pozdravila šachovnicová vlajka, osaměl na hrotu aktuální klasifikace.

Polák byl s odstupem druhý, kdežto Jan Jeníček ztrácel na leadera hned dva body. Start jedenácté jízdy mu vyšel na jedničku, ale Matouš Kameník se po vnějšku první zatáčky ukázal rychlejší. Nicméně za Pardubičanovými zády zůstal Jaroslav Vaníček, jemuž v ten moment definitivně zhasla vyhlídka na stupně vítězů.

Matouš Kameník však stále podobné naděje živil. Ke svým šesti bodům přidal tři další v rozjížďce s číslem třináct. Hnal se do čela tak vehementně, že Bruno Belan upadl. Při repete dostali šanci všichni. Nyní byl vpředu Matěj Frýza. V prvním oblouku ale před něho šel právě Matouš Kameník.

Jan Jeníček si nechával stále převahu. Jenže po jeho sólu v rozjížďce s číslem třináct, stylem start – cíl postupně vyhráli také Kacper Szopa a Adam Bubba Bednář. Karty stále ležely na stole, jak byly rozdány.


Luboš Hromádka vysvětluje své odstoupení z šestnácté jízdy:

„Kabel ze svíčky mi dal hroznou ránu do nohy.“


Poslední série neměla moc šancí, jak daný vývoj závodu změnit.  Jan Jeníček si v sedmnácté jízdě završil své skóre pěknou třináctkou. Co bylo důležitější, Kacper Szopa byl až třetí za Brunem Belanem. V konečném součtu měl o bod méně než pardubický závodník.

Jaroslav Vaníček hned poté triumfoval v osmnácté jízdě, ale devítka jej mezi trojici nejlepších vynést nemohla. O rozruch se postaral Radek Bambuch. Ve druhém okruhu upadl v zatáčce u depa. David Hofman a Filip Kasan se mu mistrovsky vyhnuli. Uznání patří také Štěpánu Ševčíkovi. Odložil svůj foťák a sebral osiřelý motocykl se řvoucím motorem.

Kdyby Matouš Kameník vyhrál rozjížďku s číslem dvacet, chystal by se na start ještě jednou. V rozjezdu o druhé místo by čelil Kacperu Szopovi. Nic takového se ovšem nestalo. Adam Bubba Bednář si dnes pochvaloval své starty. Ani ten pátý nevybočil z úspěšného konceptu a junior pražské Markéty vyhrál také popáté.

 

Adam Nejezchleba bez konkurence

Jarní krize se zrušenými pohárovými podniky je evidentně zapomenuta. Na první závod českého šampionátu se přihlásilo plných deset borců. Někteří z nich měli jet první závod ve své kariéře, jiné čekal pro změnu ostrý debut na klasickém ovále.


Jakub Hejkal před závodem:

„Jedu poprvý na velký dráze, ale nervózní nejsem.“


Nakonec jich bylo devět. Z plzeňských bratrů Kubalových nastoupil jen Kryštof, protože Víta sklátila chřipka. Závod byl bohužel brzy chudší také o dalšího účastníka. Jaroslav Hajko jezdil v rozjížďce s číslem dvě druhý. V první zatáčce druhého kola bohužel zůstal ležet na ovále.

Sanitka jej naštěstí nalezla bez zlomenin. Komunikoval s posádkou, ale byl v šoku, proto raději zamířil na vyšetření do nemocnice.  Zdržení mítinku bylo pouze marginální a při opakování Karel Průša kraloval také podruhé.

Kolibříky poté vystřídali velcí hoši, kteří se s plochodrážním potěrem pravidelně střídali. Karel Průša nepoznal hořkost porážky ani nadále. Jenže v ohledu neporazitelnosti si nikterak nezadal s Adamem Nejezchlebem, který rovněž vodil svůj elektrický stroj od jedné trojky ke druhé.

Oba na sebe narazili až ve finálové jízdě. Spolu s nimi Štěpánka Nyklová a Jakub Hejkal. Jenže slánský závodník prve upadl v rozjížďce s číslem deset. Přitom jezdil druhý, když v první zatáčce druhého okruhu vrazil do nafukovačky. Vyvázl bez zranění, ale na další výjezd na ovál se necítil.

Protože finálová rozjížďka stopětadvacítek byla vypsána coby Memoriál Romana Mádyho, byly snahy poslat na start Marka Zimana. Další z žarnovické líhně se u nás neuvedl nikterak špatně, měl stejně bodů jako Jakub Hejkal. Jenže taková výměna bohužel nebyla v souladu s reglementy pro mistrovský podnik.

Duel dvou neporažených vyzněl pro elektrického Adama Nejezchlebu. Dostal se dopředu hned s letem pásky a přivedl za sebou do cíle Karla Průšu a Štěpánku Nyklovou.

 

Hlasy z depa

„Náročné,“ odtušil Adam Bubba Bednář první slůvko při bilanci svého vítězství, než se rozhovořil dále. „Vedro a taky Plzeň… Tady se mi nelíbí. Těžký. Vydřenejch patnáct bodů, naštěstí se mi vedly starty. Ty tady rozhodly.“

„Dneska paráda,“ zářil Jan Jeníček. „Škoda, že mi motorka lítala nahoru. Poladili jsme to a já si na roštu líp stoupnul. Motorky jely skvěle, dráha náročná, ale dalo se na ní závodit.“

„Čtvrtý místo dobrý,“ nepropadal Matouš Kameník panice. „V poslední jízdě nevím, co se stalo. Adamovi se poved‘ líp start.“

„Bolej mě záda, jak jsem spadnul,“ posteskl si Jaroslav Vaníček. „Myslel jsem, že ho objedu, ale nevešel jsem se nazpět.“

„Dobrý,“ říkal Bruno Belan. „Kdyby mě Matouš neposlal, bylo by to ještě lepší. Nemoh‘ za to, ale poslal mě přední kolo. Stalo se. Lepší je ale získat víc bodů už na začátku šampionátu. Čím víc, tím líp.“

„Překvapil jsem všechny,“ usmíval se Štěpán Melč. „Jsem rád, že se mi to povedlo. Nečekal jsem to, dali mi to hodně. Starty se mi zlepšily. Snad to bude už jenom lepší a lepší.“

„Dobrý ne, špatný ne,“ stylizoval se Matěj Frýza do role pohádkové princezny koloběžky. „Takový průměrný, čekal jsem lepší výsledek. Až v poslední jízdě jsme nastavili motorku. A až na konci jsem přišel, jak to jet. Poradil mi Michael Hádek.“

Roman Mády byl dnes ve vzpomínkách všech, kteří do Plzně dorazili | foto Antonín Škach
1. Adam Bubba Bednář, Praha 3 3 3 3 3 15
2. Jan Jeníček, Pardubice 3 2 2 3 3 13
3. Kacper Szopa, PL 3 3 2 3 1 12
4. Matouš Kameník, Divišov 3 X 3 3 2 11
5. Jaroslav Vaníček, Praha F 3 1 2 3 9
6. Bruno Belan, Slaný 2 2 3 E 2 9
7. Štěpán Melč, Plzeň 2 1 3 2 1 9
8. Matěj Frýza, Plzeň 2 1 2 2 2 9
9. Mario Häusl, D – Plzeň 1 3 R 1 3 8
10. David Hofman, Pardubice 1 2 0 1 2 6
11. Jan Hlačina, Pardubice 1 1 2 2 E 6
12. Petr Marek, Praha (250 ccm) 2 0 1 1 1 5
13. Luboš Hromádka, Pardubice (250 ccm) 0 2 1 E 0 3
14. Dominik Hrbek, Pardubice 1 0 0 1 0 2
15. Filip Kasan, SK – Žarnovica – 0 0 0 1 1
16. Radek Bambuch, Kopřivnice 0 F 1 0 F 1
4. Memoriál Romana Mádyho – Štěpánka Nyklová, Jakub Hejkal, Karel Průša a Adam Nejezchleba | foto Antonín Škach

MR 125 ccm (4. Memoriál Romana Mádyho):

TOT FIN
1. Adam Nejezchleba, Liberec (E) 3 3 3 3 12 1.
2. Karel Průša, Slaný 3 2 3 3 11 2.
3. Štěpánka Nyklová, Slaný (E) 2 3 2 2 9 3.
4. Jakub Hejkal, Slaný 2 3 2 X 7
5. Marek Ziman, SK – Žarnovica 1 2 1 3 7
6. Jaroslav Bartek, Praha 2 1 0 2 5
7. Kryštof Kubal, Plzeň E 0 1 2 3
8. Matěj Tůma, Slaný 1 F 1 1 3
9. Jaroslav Hajko, SK – Žarnovica X – – – 0

Poznámka: Vít Kubal byl omluven kvůli chřipce

Adam Nejezchleba si užívá mediální pozornosti Štěpána Ševčíka | foto Antonín Škach

Lázeňským kilometrem burácely plochodrážní motory

Mariánské Lázně – 27. dubna
Po dálnici se do Mariánských Lázní krásně pádí a kilometry běží jako vyplašený zajíc. Jenže ve směru do Plzně dnes nešlo sjet u Boru jako obvykle. Objížďka přes Tachov na ujeté vzdálenosti přidala další čtyřicítku. Zajížďka stála za to, protože lázeňský kilometr byl dokonale připraven. Jakoby se nekonal pouze volný trénink, ale finále mistrovství světa.

 

Již druhý pohled prozradil, že tentokrát o body nepůjde. Lidé nemuseli vyklízet pronajaté garáže, aby si v nich závodníci rozbili svá depa. Nikde žádní diváci, ani funkcionáři. Ve vzduchu byl cítit maximálně odcházející mrazík, ani náznak udícího se masíčka. Přítomné ale zajímala zejména trať.

„Bezvadný,“ komentoval trénink Zdeněk Schneiderwind. „Míra Musil krásně zprovoznil  ovál. Nevím, kde na to bere energii. Dráha se dokonce kropila.“

Zhruba od deseti volný trénink bez pásky odstartoval. Josef Franc se stal součástí týmu Jana Kvěcha. Jak se svěřil, baví jej mít špinavé ruce a tak pochopitelně nemohl scházet při první velké ceně v Goričanu. Kromě čtyř Němců dlouhodrážní motocykly ze svých dodávek vyložili Hynek Štichauer a Jan Macek.

Rychle dali najevo, že na sklonku května budou patřit mezi žhavé kandidáty na mistrovský titul. „Doleva a pak hodně dlouho rovně,“ reagoval na otázku, jaké to bylo Pardubičan, jemuž chytré hodinky na rovince ukázali maximální rychlost 163 kilometrů v hodině.

Hynek Štichauer dal nicméně žerty rychle stranou. „Hlavně Máca bude tahoun,“ ukázal na kopřivnického borce. „Já jsem se svez‘ jen střídmě, ať se neutavím. Šrouboval jsem celej tejden na motorkách, nezbyla mi šťáva na trénink.“

Jan Macek se na dlouhé trati v Mariánských Lázních svezl vůbec prvně. „Horko jako sviňa,“ ulevil si hláškou na krásný den. „Krásně jsem se svez‘. Vím, jak vypadají Mariánky, chvíli jsem se bál. Ale řek‘ jsem si, že se nemám čeho bát a trénink jsem si užil.“

Jan Macek se chystá k tréninku v Mariánských Lázních | foto Zdeněk Schneiderwind

Radek Bambuch doufá, že jeho letošní sezóna bude lepší než ty tři minulé

Lichnov – 26. dubna
V letošním roce si v Kopřivnici připomenou sedmdesát let od pořádání první ploché dráhy. Pro klub má svůj význam nejen letopočet 1954, ale také 2017. Právě tehdy ledy na Větřkovické přehradě daly do pohybu události, které po devítileté přestávce vrátily na plochodrážní mapu republiky také obří ovál na Letním stadiónu. Tehdy Radek Bambuch ještě nemohl tušit, že se po něm jednoho dne bude sám prohánět za řidítky závodního speciálu.

 

Mladý hasič usedá za řidítka pětistovky

Radek Bambuch si povídal s magazínem speedwayA-Z | foto Karel Herman

„Dříve jsem chodil jen do hasičského kroužku,“ vzpomíná kopřivnický závodník, jenž zítra při plzeňské juniorce zahájí naostro plochodrážní sezónu anno domini 2024. „Ve volném čase jsem si hrál s pionýrem po dědovi a jezdil na něm po vesnici s kamarády. To byla vlastně moje úplně první motorka. A pak jsem se šel poprvé podívat na závody ploché dráhy v roce 2017, kdy se v Kopřivnici jela dlouhá dráha.“

Plochodrážní půllitr byl šálek mnohem silnějšího čaje než obstarožní cestovní padesátka. „Bylo to šílené,“ sděluje Radek Bambuch své první dojmy z prvních tréninků. „Neskutečný přísun informací, co všechno by vlastně člověk na tý motorce měl dělat během jízdy. Co po jízdě a co po tréninku v dílně. Na tréninku mě vedl Richard Dufek a občas něco poradil i Honza Macek. Rozhodnutí, dát se do toho i závodně, přišlo asi po roce.“

Mezi našimi současnými závodníky je svým způsobem výjimka, protože začínal rovnou na půllitru. „Nevnímám jako handicap kubatury motorky,“ komentuje absenci stopětadvacítek a dvěstěpadesátek ve svém plochodrážním curriculum vitae. „Ale spíš délku naší kopřivnické dráhy, na které jsem začínal. Většina oválů v republice jsou úplně jiné, menší.“

 

Plochá dráha je to pravé

Ostrý debut se konal v červenci 2021. Kopřivnice pořádala přebor a v jeho startovní listině se vůbec poprvé objevilo také jméno Radek Bambuch. Nováček mohl při své premiéře zaknihovat patnácté místo ve výsledkové listině.

„Byl jsem strašně natěšený,“ shrnuje své dojmy. „Na druhou stranu dost nervózni. Nevěděl jsem, co do toho čekat, protože ve čtyřech jsem nikdy předtím na dráze nebyl. Upřímně jsem ani moc s jiným umístěním nepočítal. Holt první závody.“

Loňská sestava Kopřivnice Josef Franc, Radek Bambuch, Hynek Štichauer a Jan Macek po vítězství v Praze | foto Karel Herman

 

Do konce sezóny stihnul ještě juniorku a mihnul se rovněž v kopřivnické prvoligové sestavě. „Hrozně mě to chytlo,“ vyznává se, že v ploché dráze objevil ten správný sport. „I Když jsem dojížděl poslední, bavilo mě to, proto jsem u toho zůstal.“

A tak se Radek Bambuch rozhodl pokračovat. Roku 2022 jezdil opět přebory a juniorky. Startoval zase v první lize, kde měl trošku pech. Když Kopřivnice vyhrála závod před zraky svého domácího publika, zrovna hostoval za Pardubice.

„Určitě jsem byl rád za šanci odjet celý závod,“ směje se naivitě otázky, zda by přece jen nebylo lepší být nepoužitým náhradníkem, ale jít na nejvyšší stupínek pódia. „Pro mě to byly další zkušenosti.“

 

Být lepší a lepší

Roli náhradníka celku SPT Profil Kopřivnice plnil rovněž loni. Jeho celek se pustil do boje o mistrovský titul, přičemž mu cestu nejvíce křížilo slovinské Krško. Musel to být obrovský pech přijít o zlato až v rozjezdu po skončení posledního podniku v říjnu v Kopřivnici.

„Byla to fakt smůla,“ kroutí hlavou ještě dnes, když si vybaví dramatickou koncovku první ligy 2023. „V posledním kole nás o titul připravil Nick Škorja.“

Radek Bambuch (červená) se brání nájezdům Štěpána Ševčíka (modrá) | foto Karel Herman

Korály na niti jeho loňského plochodrážního příběhu byly opět zejména přebor a juniorský šampionát. „Snažím se každým rokem být lepší,“ bilancuje svou třetí závodní sezónu na oválech. „Sbírám zkušenosti a každý závod mě posouvá o kousíček dál.“

Zítřejší Plzeň bude v tomto trendu nepochybně pokračovat. „V předchozích letech jsem dělal během zimy kondiční box dvakrát, třikrát za týden,“ odpovídá jaru na dotaz, co dělal během předchozího ročního období. „Letošní zimu jsem si sestavil svůj tréninkový plán, podle kterého jsem cvičil a připravoval se. Jak bude letošní sezóna vypadat, to je ve hvězdách. Já doufám, že lépe než všechny ostatní.“

 


Radek Bambuch děkuje:

„Poděkovat bych chtěl hlavně mému bráchovi a taťkovi, jakožto mechanikovi a hlavnímu sponzorovi.“

S Janem Mackem a kopřivnickým doprovodem po loňském přeboru v Chabařovicích | foto Antonín Škach

Radek Bambuch v akci | foto Karel Herman

Pavel Ondrašík varuje zájemce o lístky na červnovou SGP České republiky

Praha – 26. dubna
Zítra v Goričanu startuje letošní seriál Speedway Grand Prix. Úřadující šampión Bartosz Zmarzlik se nechal slyšet, že příliš nepřemýšlí o překonání rekordu třiadvaceti triumfů Jasona Crumpa, protože se bude soustředit na závodění. Do akce se bude chystat také Martin Vaculík, stále ještě číslo tři, a premiérově Jan Kvěch. Čeští diváci uvidí všechno podstatně na obrazovkách. Ale Pavel Ondrašík si televizi nepustí. Dnes odpoledne totiž sám vyrazí do Chorvatska. Samozřejmě se těší na špičkové závody, ale v hlavě má dobré jméno české velké ceny na Markétě. V souvislosti s ní má důležitý vzkaz pro zájemce o vstupenky.

 

O názory Matěje Kůse nemá zájem pouze Česká televize, ale také Adam Bubba Bednář – tak se exmistr republiky může ocitnout na dvou židlích, pakliže pražský junior dostane divokou kartu na SGP České republiky | foto Petr Makušev (Sport Photo)

„Chystám se do Goričanu,“ netají se sportovní ředitel pražské Markéty. „Chci se podívat na Honzu, ale také na organizaci, abychom se poučili pro náš závod prvního června. Trénink je totiž posunutý o dvě hodiny až na patnáct nula nula. Na závod v sedm musí být všechno připraveno, o což se stará promotér, ale chceme být v obraze.“

 


Jiří Zíta, sportovní redaktor České televize, zve k obrazovkám:

„Přímý přenos z Goričanu na ČT Sport plus v sobotu od devatenácti hodin. Program ČT Sport se k vysílání připojí v době vrcholu závodu po skončení předchozího přenosu cirka v 21:10. A v neděli v 8:45 nabídne ČT záznam z přenosu zkrácený o přestávky tak, aby byly k dispozici všechny jízdy. Můžete se těšit na komentář našeho experta Matěje Kůse.“


 

Montovaná tribuna lákala již při extralize | foto Karel Herman

Pozorný návštěvník si minulé úterý při pražské extralize nemohl nevšimnout montované tribuny v první zatáčce, neklamného znamení, že se pořadatelé chystají na nával diváků. „Čekám, že bude vyprodáno,“ říká Pavel Ondrašík na rovinu. „Dnes máme orientačně o patnáct set prodaných vstupenek než loni touto dobou. Dvě třetiny stadiónu jsou již vyprodány. Takže fanoušci mají nejvyšší čas si vybrat svá místa.“

 


Bartosz Zmarzlik na téma možného překonání rekordu Jasona Crumpa:

„Jsem velmi šťastný a hrdý, že jsem srovnal třiadvacet vítězství Jasona. On je pro mě velká postava. Pamatuju si, když jsem byl mladý a díval se na velké ceny, byl vždycky obrovská hvězda. Stejně jako Greg Hancock, Tony Rickardsson a Tomek Gollob. V mých očích je Jason velký hrdina a já jsem s ním možná na stejné úrovni, protože jsem vyhrál stejný počet velkých cen. To je důležité, ale já si nezaznamenávám statistické rekordy. Vždy se dívám sám na sebe a prostě dělám všechno, co mohu, abych byl letos nejlepší. Body a vítězství si spočítáme po sezóně.“


Jsou mezi nimi také hnědé lavice na montované tribuně v prvním oblouku. „Když se podíváte na plánek stadiónu, je to sektor F3,“ líčí Pavel Ondrašík. „Je tam pěkný výhled, hlavně vyšší řady jsou super. V první zatáčce jde o hodně zajímavé místo. Vstupenky sem jsou již v proději a zatím je tam dost volných míst. Zatím…“

Zejména horní řady montované tribuny nabídnou úchvatný pohled na českou velkou cenu | foto AK Markéta Praha

Ve studené extraligové Praze dvěstěpadesátky nezmrzly

Liberec – 26. dubna
Tým okolo Adama Nejezchleby měl v Praze minulou středu plné ruce práce. Adam jel svůj prví letošní závod a tak nervozita, zda bude vše fungovat, rostla. Příprava v Liberci s Australanem Michaelem Westem a trénink, kde se zaměřovalo na starty, se povedl.

 

Kontrolní závod dvěstěpadesátek byl pro Adama Nejezchlebu prvním letošním ostrým vystoupením | foto Karel Herman

Do Prahy Adam přijel ještě s dvěma motory Jawa. Hned při tréninku však jedna začala stávkovat a tak narychlo osedlal druhou motorku. Mezitím se pracovalo na opravě prvního stroje. Velký dík patří pánům Tomíčkovi a Dvořákovi, bez jejich rukou by se nám nepodařilo motorku opravit DÍKY!

Našeho problému rychle využil Karel Průša, který těsně za zády dovezl trápícího Adama. V dalších jízdách Adam již mohl startovat na opravené Jawě a suverénně se ztrátou jednoho bodu ovládl závod.

Další závody pro tým okolo Adama Nejezchleby budou v Plzni, kde opět osedlá E speedway. A společně se Štěpánkou Nyklovou budou bojovat o co nejlepší umístění.

Adam Nejezchleba (modrá) vede Karla Průšu (bílá) a Petra Marka (žlutá) | foto Karel Herman

V úvodních juniorkách půjde také o reprezentaci

Pardubice – 25. dubna
V sobotu na plzeňských Borech startuje česká juniorka. Spolu s dalším podnikem v Divišově o dva týdny později poslouží jako berná mince pro uzavření české nominace do juniorských soutěží. Kvalifikace o SGP a SEC jsou již uzavřené.

Česká nominace pro kvalifikace SGP a SEC:

mistrovství světa jednotlivců: Abensberg (20.5.) – 3 Daniel Klíma
Debrecen (20.5.) – 14 Jan Macek
Lonigo (25.5.) – 3 Jan Kvěch
Žarnovica (25.5.) – 5 Václav Milík, 13 Adam Bubba Bednář
mistrovství Evropy jednotlivců: Debrecen (1.5.) – 10 Daniel Klíma
Mureck (1.5.) – 8 Jan Macek, 14 Hynek Štichauer
Stralsund (4.5.) – 3 Matouš Kameník, 15 Eduard Krčmář
Krško (4.5.) – 15 Václav Milík
V Divišově se uzavře nominace pro juniorské šampionáty světa a Evropy | foto Petr Čunek