Mühldorf – 17. září
Nejprve se do čela světového finále na dlouhé dráze dostal Josef Franc. Poté dlouho držel vrch Chris Harris, jehož náskok ale stahoval Martin Smolinski. A právě on se v neděli odpoledne v závěrečném finále v Mühldorfu radoval z titulu. Jeho britský arcirival zůstal viset v rozjížďce poslední šance. Bylo rozhodnuto. Kenneth Krusse Hansen bral triumf v závodě, Martin Smolinski za jeho zády titul. Josef Franc se díky pátému místu udržel v nejlepší šestici, která má právo startu také napřesrok. Hynek Štichauer se umístil coby devátý.
Vojens – 16. září
Média, hlavně ta dánská a oficiální jej favorizovala již předem. On se vskutku probil až do finálové rozjížďky, v nájezdu do jejíhož čtvrtého kola sebral vedení Fredriku Lindgrenovi. Leon Madsen ukončil své bezmála čtyřleté čekání na triumf ve velké ceně a dánští fandové poprvé od roku 2015 prvně tleskali domácímu vítězi. Nicméně bůh suď, jak by vše skončilo nebýt bezprecedentní diskvalifikace Bartosze Zmarzlika po tréninku. Ať tak či onak, boj o medaile bude za čtrnáct dnů v Toruni pořádně vyostřený.
Bartosz Zmarzlik si totiž na trénink nevzal kombinézu odpovídající řádům Speedway Grand Prix, rozuměj bez log seriálu, FIM a hlavních sponzorů a bez polské vlaječky. Verdikt jury byl hodně přísný. Kromě šesti stovek pokuty, samozřejmě v eurech, přinesl Polákovi také diskvalifikaci ze sobotního závodu.
Trest, jaký v historii mistrovství světa jednotlivců od roku 1936 nemá obdoby, stál polského borce cenné body. Nikoliv však vedení v seriálu, jež si podržel o pouhých šest bodů. A nebýt předjížděcího manévru Leona Madsena ve finálové jízdě, náskok Bartoze Zmarzlika by činil pouhopouhé čtyři body.
I šest bodů je v poměrech velkých cen opravdu těsný rozdíl, obzvlášť není-li v banku nic menšího než světový titul. V otázce třetí pozice je ovšem postavení Martina Vaculíka a Jacka Holdera dokonale vyrovnaná. Absolutní nula!
Slovák nadchnul především v rozjížďce s číslem deset, kdy triumfem napravil svou předchozí nulu. Ale jakým způsobem! Odstartoval prachmizerně a dlouho jezdil poslední. Blížil se Andrzeji Lebeděvsovi, aby vnitřkem první zatáčky posledního kola překonal jeho, Benjamina Bassa a Kima Nilssona.
Lotyš vzápětí sestřelil Dána, ale protože šlo o závěrečný okruh, sudí přidělil technické body. Bohužel závěrečný pád sebral Martinu Vaculíkovi postup do semifinále o jediný bod. Jack Holder popadl příležitost za pačesy, ve finále za sebou nechal Roberta Lamberta a v aktuální klasifikaci dotáhl slovenské eso.
Večer ve Vojensu patřil pochopitelně Leonu Madsenovi. Stále ještě úřadující vicemistr světa se triumfem přiblížil na dosah šťastné šestky, jež se v seriálu udrží i pro příští rok. A navíc byl prvním dánským vítězem dánské velké ceny od doby, co před osmi lety Peter Kildemand vyhrál v Horsensu.
„Skvělé,“ odtušil odpověď na otázku po svých pocitech. „Jsem šťastný, že jsem se po Cardiffu odrazil zase nahoru. Vím, že domácí fanoušci dlouho toužili po dánském vítězi. Ve finále to bylo hektické, ale nakonec jsem dokázal najít cestu dopředu a vyhrát.“