Bojovnost paradoxně sebrala českým teenagerům evropský postup

Liberec – 1. června
Ošklivé mraky nabité elektřinou si ještě okolo třinácté hodiny musely dávat setsakramentského majzla, aby si o špičku Ještědu nerozpáraly svá břicha. Překvapivá ohlušující rána, která rozvibrovala ušní bubínky všech na libereckém stadiónu, však nebyla předzvěstí přicházející bouřky, nýbrž zahájením boje o postup do evropského finále juniorských družstev. Pakliže by se někdo domníval, že se zúží na duel Švédů s Čechy, a že Němci bez zraněného Michaela Härtela budou spolu s Ukrajinci do počtu, krutě by se mýlil. Celé trojici peroucí se o vítězství se nevyhýbala ani smůla, ani štěstí. Philip Hellström-Bängs proměnil žlutou kartu. Alexander Woentin, jehož motocykl po pádu v rozjížďce s číslem dvacet připomínal dětský mlýnek roztočený rozvodněnou říčkou, dokonce musel do nemocnice. Pády se nevyhnuly ani Čechům. Petr Chlupáč se přesvědčil, že i kolej, která není vidět, existuje. V jedenácté jízdě jej to stálo vítězství. Daniel Klíma zase upadl z druhé příčky v devatenácté jízdě. Přesvědčil, že jako lev se umí nejen prát, ale také zlobit. Nakonec náš národní tým skončil třetí, zatímco Lukas Fienhage neotevřel Němcům v závěrečné jízdě dvířka do rozjezdu o vítězství se Švédy, jelikož podlehl Marko Levišinovi.

Stupně vítězů s Němci, Švédy a Čechy

Ze závodu připravujeme původní reportáž.

Nešťastný pád Petra Chlupáče
1. Švédsko 35
Alexander Woentin 3 3 3 X X 9
Christoffer Selvin 1 2 1 3 2 9
Henrik Bergström 1 – – 1 2
William Björling – 2 0 3 5
Philip Hellström-Bängs 3 3 3 ex 1 10
2. Německo 34
Lukas Fienhage 3 3 2 2 2 12
Dominik Möser E 1 – – 1
Sandro Wassermann 2 1 2 2 3 10
Lukas Baumannn X – 2 X 2 4
Richard Geyer 2 2 1 2 7
3. Česká republika 32
Petr Chlupáč 2 3 F 1 1 7
Daniel Klíma 2 1 1 2 X 6
Jan Macek – 1 1 – 2
Patrik Mikel 0 0 – 2 2
Jan Kvěch 3 3 3 3 3 15
4. Ukrajina 19
Marko Levišin 2 2 3 3 3 13
Andrej Rozaljuk 1 X 1 0 1 3
Denis Prisjaljuk T 0 E 1 1 2
Nazar Tkačuk 1 ex R 0 0 1

Poznámka: Nazar Tkačuk v páté jízdě předjet o kolo; Alexander Woentin žlutá karta ve třetí, Philip Hellström-Bängs v jedenácté a červená v sedmnácté

Patrik Mikel (modrá) tísněný od Sandro Wassermanna (žlutá) a Andreje Rozaljuka (červená)

Foto: Karel Herman a Mirek Horáček

Jan Kvěch neprohrál jedinou rozjížďku

Na bavorském unikátu hrají starty ještě důležitější roli

Plattling – 19. května
Úřadující mistr světa Martin Smolinski vyhrál výborně obsazený závod O cenu města Plattlingu, který se jel o předminulém víkendu. Martin Málek ovládl B–finále. Bavorský Plattling patří na dlouhodrážní mapě mezi místa z nejtradičnějších. S přestávkami se tu jezdí od předválečných časů, jako jeden z prvních vítězů je tu zapsán legendární Hermann Gunzenhauser, dvojnásobný držitel pardubické Zlaté přilby. V šedesátých létech byl klub i pořadatelem závodu mistrovství Evropy. To bylo v dobách, kdy se ještě nejezdilo mistrovství světa a stát se šampionem starého kontinentu znamenalo nejvyšší možnou dlouhodrážní metu. V současnosti už závody mistrovství světa neumožňují přísnější pravidla. 835 metrů dlouhá dráha v Plattlingu je totiž dokonalý unikát.

 

Startuje se téměř do zatáčky

Z ptačí perspektivy připomíná cosi mezi kruhem a trojúhelníkem, rovinka zde téměř neexistuje. I na startu už stojí šikmo obvykle nejen jezdec u mantinelu, ale i někteří ostatní, protože stroj je třeba velmi rychle skládat. Krom toho jde o asi nejužší dráhu, na kterých se dnes dlouhá jezdí. I tak se zde stále startuje v šesti. Mimo téma jsou tady i nafukovací vaky, poněvadž, by musely lemovat v podstatě celý ovál. Vzhledem k jeho šíři je navíc na zváženou, zda by ještě plnily roli prvku bezpečnostního, či spíše rizikového. Přes všechny tyto neobvyklosti, se zde vesměs schází velmi kvalitní startovní pole a počet diváků, který mohou mnozí jiní pořadatelé jen tiše závidět.

Uznání určitě patří i pořadatelskému sboru, který vedle běžných příprav řeší ještě jednu ne až tak častou. Dráha se nachází přímo uprostřed města, takže v některých místech jsou sousedící rodinné domky, či budova hasičů přímo za mantinely a vše je proto třeba pečlivě zakrývat plachtami. Stejné je to i s plotem podél rušné ulice Deggendorfer Straße.

Dráha v Plattlingu

Obsazení závodu bylo letos velice kvalitní, polovina jezdců patří ke stálým účastníkům Grand Prix. Z dvanáctky jezdců se každý představil čtyřikrát v jízdách základního rozpisu. Ten pak poslal nejúspěšnější trojici přímo do finále, šest dalších do boje o zbylá tři finálová místa bez ohledu na dosavadní bodový příděl a zbytek se musel spokojit s B–finále. Nás reprezentoval březolupský Martin Málek, který se na této dráze představil už v loňském roce. Tehdy šlo spíš o seznámení se svéráznou tratí, letošní ambice, byť jde hlavně o přípravu na mistrovské závody, tak byly o poznání vyšší. Výsledek ale bohužel nedopadl zcela podle Martinových představ, když jen malý kousek mu chyběl k účasti v A–finále.

Na úzké dráze byly starty velmi podstatným prvkem konečného úspěchu. Šance, že se jezdec, který se není na špici hned v úvodu, v průběhu jízdy probije startovním polem, je v Plattlingu menší, než kde jinde. Právě starty ale nebyly nejsilnější zbraní našeho borce a výsledkem byly čtyři body za jedno čtvrté a dvě pátá místa v úvodních třech rozjížďkách. Poslední jízda základního rozpisu pak byla nejlepší Martinovou v celém závodě. Po tři kola připravoval útok na aktuálního německého mistra Jörge Tebbeho, aby se v poslední zatáčce podjetím dostal před něho na druhou pozici. Osmibodový zisk ho poslal do jízdy poslední šance, kde mu už tradičně nevyšel start a kroužil na páté pozici. Defekt Angličana Appletona jeho možnost účasti v A–finále zvýšil, ale i přes všemožné ataky na Holanďana Zandvlieta  mu zůstala třetí postupová příčka zapovězena. Náplastí pak bylo vítězství v B–finále, kde mu poprvé vyšel start alespoň trochu dle představ.

Martin Málek s mechanikem Janem Hlačinou

Vítězem závodu se stal aktuální mistr světa a největší domácí hvězda Martin Smolinski. Závodník, který je českým fanouškům dobře znám, ať už spoluprací s divišovskou Jawou, či řadou vesměs úspěšných vystoupení na našich oválech, byl nejen největším tahákem startovní listiny, ale i suverénem dne. V základní části si vyjel plný počet bodů a svoji formu potvrdil i ve finálové jízdě, kterou vyhrál před krajany Kattem a Tebbem.

Foto: Zdeněk Flajšhanz a Wolfgang Winner