Erfurt – minulý víkend
Česká ledová plochá dráha má za sebou sezonu jako hrom. I když světové finále družstev možná nenaplnilo naše tajná přání a představy o medaili, důvodů k radosti by se určitě našlo víc než dost. Po ohromném pořadatelském úspěchu v podobě uspořádání závodu seriálu Golden Spike v Divišově přišel se svou troškou do mlýna i náš současný nejlepší ledař Antonín Klatovský mladší, když si 26. března v německém Erfurtu zajistil celkové prvenství v tomto seriálu. Cennou trofej zlatý hřeb vybojoval již podruhé v kariéře. Pojďme se znovu vypravit slovem i obrazem do Erfurtu.

Moderní rychlobruslařský areál v Gunda-Niemann-Stirnemann-Halle v Erfurtu, známý svými extrémně dlouhými rovinkami a úzkými zatáčkami, přivítal jezdce Golden Spike již podruhé. Po odmlce způsobené pořádáním evropského šampionátu v roce 2005 se letos opět zapsal na seznam pořadatelů. Závod ozdobily dvě divoké karty v podobě ruského dua Bazejev – Drozdov.

Po dvou triumfech ve Flimsu a Divišově a jednom druhém místě z Weissenbachu vstupoval starší z bratrů Klatovských do závěrečného dějství sedmidílného seriálu jako vedoucí muž průběžného pořadí s devětapadesáti body na svém kontě.

Sobotní část víkendového dvojzávodu zahájil Anton vítězně, když za sebou nechal Nizozemce Tuinstru, v Německu naturalizovaného Rusa Čaščina a domácího Andrease Rotha. Druhou jízdu ovládl čerstvý mistr světa družstev Junir Bazejev a porazil Rakušana Skabrauta, Němce Gegenbauera a dalšího rakouského borce Leitnera. V následující jízdě napodobil svého staršího bratra i Honza Klatovský a zvítězil nad dalším Nizozemcem René Stellingwerfem a dvojicí Švýcarů Cavigelli – Göldi. Poslední rozjížďku první série opanoval další z Rusů Ilja Drozdov. Za ním projeli cílem Angličan Halsall, Rakušan Bruckner a Francouz Claude Gadeyne.

Bratři Klatovští na sebe narazili hned po přestávce, ale nad jejich síly byl tentokrát Markus Skabraut. Tonda dojel druhý a Honza třetí. Poté Leitner porazil Čaščina a v následující jízdě Drozdov nedal šanci bojovnému Gegenbauerovi, pro jeden bod si dojel Tuinstra. Druhou sérii ukončil vítězstvím nad Stellingwerfem Junir Bazejev.

Další tři body přibyly na konto Tondy Klatovského v jízdě s číslem devět, když porazil dvojici rakušanů Leitner – Bruckner. Naopak o důležité body přišel Skabraut, když prohrál s Drozdovem i Stellingwerfem. Poslední projel cílem Dmitrij Čaščin, který letos marně hledá svou dřívější formu. O jeden bod přišel v další rozjížďce Honza Klatovský, když mu záda ukázal Bazejev, třetí dojel Tuinstra. V relativně lehké dvanácté jízdě obohatil své konto o tři body Gegenbauer.

O poznání cennější skalp si tento německý mladík připsal po přestávce, když porazil Tondu Klatovského a René Stellingwerfa. V další jízdě nezklamal Bazejev a i on rozšířil množinu svých bodů o další tři. Poté si pošramocenou reputaci trochu napravil Tuinstra a porazil Skabrauta. Honza Klatovský se musel v šestnácté jízdě sklonit před Drozdovem.

Oba silní Rusové se potkali na startu sedmnácté jízdy, kde jim společnost dělal starší z Klatovských Anton. Zvítězil Bazejev před Drozdovem a naším borcem. Naopak vítězství v další jízdě hodně pomohlo Gegenbauerovi, který profitoval mimo jiné i z vyloučení mladšího Klatovského. Holandský souboj Tuinstra – Stellingwerf vyzněl lépe pro prvně jmenovaného. Poslední sobotní trojku za vítězství si odnesl Skabraut.

Na stupně vítězů se však nevešel, tam vystoupal po boku Bazejeva a Drozdova domácí Sebastian Gegenbauer. Naši Klatovští obsadili pátou a osmou příčku. Před startem posledního závodu jim tak stále patřily první dvě místa průběžného hodnocení. Zatímco Anton si se sedmdesáti body na čele nemusel příliš dělat vrásky, druhý Honza (61) měl v patách Skabrauta (55), Stellingwerfa (53) a Gegenbauera (51). Protože nejhorší výsledek v seriálu se škrtal, zůstávalo vše ještě otevřené.

Početné, převážně domácí publikum, čítající asi 4 000 hlav, potěšil hned v úvodu nedělního klání Sebastian Gegenbauer ziskem tří bodů. Po něm si Drozdov poradil se Stellingwerfem a ve třetí jízdě Bazejev deklasoval Skabrauta, Tuinstru a Honzu Klatovského. Anton na tom byl lépe a zvítězil před Leitnerem a Čaščinem.

V prvé rozjížďce druhé série nestačil mladší Klabo na zkušeného Drozdova. Ve své spanilé jízdě pokračoval i dosud neporažený Bazejev, druhý dojel Stellingwerf. Skabraut rovněž zvítězil, když porazil Leitnera. Tonda Klatovský nechal za svými zády Tuinstru a Gegenbauera a připsal si další tři body.

Štěstí se od naší ledařské hvězdy trochu odvrátilo v deváté jízdě. V ní projel Anton cílem až jako třetí za Stellingwerfem a Skabrautem. Drozdov, Tuinstra, Leitner, Bruckner, takové bylo pořadí na konci další jízdy. Honza Klatovský si pak vylepšil bodovou bilanci ziskem tří bodů, poté co porazil Čaščina. Druhou porci jízd uzavřel triumfem kdo jiný než Bazejev, tentokráte před Gegenbauerem.

Po další pauze si pro tři body za vítězství dojeli Tuinstra a Skabraut. Zaváhat nemohl ani Bazejev. Ten si po diskvalifikaci Drozdova poradil s Tondou Klatovským. Bodové konto si vylepšil trojkou i Gegenbauer, který porazil Stellingwerfa a Honzu Klatovského.

Svou známku neporazitelnosti potvrdil v sedmnácté jízdě Junir Bazejev, který za celý víkend neztratil ani bod a právem si z Erfurtu odvezl dva zlaté věnce. Jeho poslední kořistí se stal Martin Leitner. Následoval rodinný souboj bratří Klatovských, ve kterém Anton příliš netrápil svého mladšího sourozence a nechal jej dojet pro tři body. Jak se ale později ukázalo, nebylo to dost. Po nizozemském souboji Tuinstra – Stellingwerf přišla na řadu poslední jízda. A vskutku potvrdila heslo – to nejlepší na konec. Heroický výkon v ní předvedl Sebastian Gegenbauer a po velkém boji zdolal Drozdova. Třetí dorazil do cíle Skabraut.

Stupně vítězů se tak příliš nelišily od předchozího závodu, jen si Drozdov s Gegenbauerem prohodili místa. Tonda Klatovský si pátým místem zajistil podruhé v životě prvenství v tomto seriálu a získal tak do své sbírky další trofej v podobě velkého zlatého hřebu. Škoda jen, že se mladšímu Honzovi nepodařilo udržet druhou příčku. V konečném účtování se před něj dostali Skabraut a Gegenbauer. Zbyla na něj tak pouze ona nepopulární brambora, ale i tak je to pěkný úspěch.

Za zmínku stojí i vložené závody juniorů, které měli možnost shlédnout i diváci v Divišově. V Erfurtu se z vítězství radoval velký švýcarský talent Simon Gartmann před dalším letošním objevem Maxem Niedermaierem. Připadá vám to jméno povědomé? Zajisté, Max nosí jméno svého otce, mistra světa družstev z roku 1983. A že jablko nepadá daleko od stromu dokázal malý Max nedávno při mistrovství Německa v Inzellu, kde všechny šokoval čtvrtým místem. Celkové prvenství mezi juniory v Golden Spike si ale odnesl nizozemský jezdec, další nováček Sven Holstein. Ani jeho jméno není neznámé. Sven je totiž mistrem Evropy na travnaté ploché dráze sajdkár. Zkrátka talent se nazapře.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Erfurt – uplynulý víkend
O uplynulém víkendu se v německém Erfurtu jely poslední dva závody mezinárodní ledové série Golden Spike. Ač bratři Klatovští nastupovali do závodů s náskokem bodů, nic nebylo rozhodnuto. Hlavní pořadatel se totiž po závodě v Assenu rozhodl u všech účastníků škrtat závod s nejhorším výsledkem, tedy s nejmenším počtem bodů. Paradoxně to nejvíce vyhovovalo Rakušanovi Skabrautovi a Němci Gegenbauerovi, kteří oba vynechali jeden ze závodů série a tak se jim vlastně neškrtal ani jeden bod.

K poslednímu klání si místní pořadatel pro zvýšení atraktivnosti závodů pozval vicemistra světa Junira Bazejeva a Ilju Drozdova. Oba ledoví supermani však do celkového pořadí zasáhnout nemohli, nebo tyto dva závody byly jedinými, kterých se z celé série zúčastnili. Závody ale ovlivnili tím, že brali ostatním body. Junir Bazejev se předváděl publiku a v obou dnech získal plný počet bodů. Jeho krajan Drozdov ztratil v prvním dnu pouze jeden bod právě s ním a druhý den přišel o body s Tondou Klatovským, když se s ním přetahoval o druhé místo tak vehementně, až si ustlal v ochranných balíkách.

Nás hlavně zajímali bratři Klatovští, a to zda „Zlatý hřeb“ se potřetí za sebou dostane do jejich rodiny. Tonda zahájil první den a svoji první jízdu vítězstvím, které téhož večera ještě jednou zopakoval a se ziskem 11 bodů skončil na 5. místě. Honza také svou první jízdu vyhrál, bohužel měl smůlu v 18. jízdě, kdy po výjezdu ze zatáčky přetočil svůj stroj a vyjel mimo dráhu na beton, čímž přišel o jisté dva body, které, jak se druhý den ukázalo, byly rozhodující. Honza tedy první večer obsadil s 8 body 8. místo, a to při současném výkonu Skabrauta a Gegenbauera bylo málo, právě s ohledem na škrty jednoho z výsledků.

O tom, že se vítězem zaslouženě stane Tonda Klatovský, bylo rozhodnuto druhý den již ve třetí jízdě, když Skabraut ztratil bod s Basejevem. Bylo jasné, že Skabraut Tondu nedožene, ani kdyby Tonda za celý den nezískal už ani jeden bod. Bez ohledu na tuto skutečnost Tonda závodil opět naplno. Ve čtvrté jízdě získal skalp Čačina, Leitnera a Rotha a v osmé jízdě ještě triumfoval nad Tuinstrou, Gegenbauerem a Göldim. Mimochodem tato osmá jízda byla asi největším zážitkem dne, nebo Tonda se s Holanďanem Tuinstrou navzájem několikrát předjížděli. V 15. jízdě si Tonda vyšlápl i na Drozdova a vzájemné předjíždění nakonec skončilo pádem Drozdova, jak jsme se na začátku zmínili. Při součtu bodů z obou dní jsme zjistili, že Tonda jel jak přes kopírák, nebo v obou dnech získal po 11 bodech a dvakrát se radoval z vítězství svou divácky oblíbenou, tradiční holubičkou.

Honza se druhý den snažil co nejvíce, aby se v konečném pořadí umístil také na bedně, leč marně. Nepomohlo ani to, že v poslední 20. jízdě zvítězil před Tondou. V celkové klasifikaci Honza získal „bramborovou“ medaili, pouhý jeden bod od stupňů vítězů.

Menší rozčarování však přišlo při slavnostním vyhlašování výsledků. Zatímco při vyhlášení denního závodu přebírali poháry všichni tři nejlepší jezdci, při vyhlášení celkového pořadí a předání trofeje Golden Spike, byl na bedně pouze vítěz Antonín Klatovský, nebo pořadatel v té době zřejmě neměl ještě spočítány oficielní výsledky nebo nezajistil druhého a třetího jezdce v pořadí. Takže zbyly jen dohady…

Tondovi to však z vítězství radost nezkazilo. Po závodech se nechal slyšet, že chce v létě zkusit jet dlouhou a trávu a tak se s ním snad budeme moci i v letní sezóně potkávat, jako v době nedávné, kdy jezdil motardy a shorttrack.

Tečku, za jezdci vydařenými, ale pořadatelem ne zcela zvládnutými závody, udělala místní duryňská policie, od které jezdci, kteří parkovali na pořadatelem vyhrazeném místě, dostali pozdrav za stěrač s tím, že parkují na nepovoleném místě, a že budou o pokutě písemně vyrozuměni.

Konečné pořadí série Golden Spike:

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Autoři jsou redaktoči časopisu Českomoravský sporák.

Praha – 27. března
Tradiční Sechsländerkampf, který se v bavorském Pockingu každoročně koná na Velikonoční neděli, skončil v loňské sezóně úspěchem našich barev. A s nemenšími ambicemi půjdou Češi do akce také letos. VV SPD totiž minulou středu oficiálně přihlásil družstvo ve složení Bohumil Brhel, Lukáš Dryml a Tomáš Suchánek.

Česká sestava pro Sechsländerkampf, Pocking, 16. dubna:

Erfurt – 26. března
Plán Klabo Teamu udržet se na čele seriálu Golden Spike vyšel napůl. Antonín Klatovský skončil dnes pátý a jeho jedenáct bodů stačilo na komfortní obhajobu loňského primátu. Mladší Jan obsadil osmou příčku, takže jej o druhé místo připravili Markus Skabraut a Sebastian Gegenbauer. Stejně jako včera, nenašel Junir Bazejev přemožitele ani v jedné rozjížďce. Na stupních vítězů mu dělali společnost opět Sebastian Gegenbauer a Ilja Drozdov, avšak v obráceném pořadí.

Pozn.: o pořadí na 3. až 7. místě rozhodl větší počet lepších umístění.

Seriál Golden Spike 2006 vyhrál Antonín Klatovský (74), v závěrečné klasifikaci následují Markus Skabraut (66), Sebastian Gegenbauer (63), Jan Klatovský (62), Johnny Tuinstra (60), Rene Stellingwerf (57), Dmitrij Čačin (41), Graham Halsall (35), Martin Leitner (33), Junir Bazejev (30) a další.

Erfurt – 25. března
Dnešní předposlední závod ledařské série Golden Spike ovládli Rusové Junir Bazejev, čerstvý mistr světa ze soutěže družstev, a Ilja Drozdov. Antonín Klatovský obsadil sice až pátou příčku, nicméně na jeho postavení průběžného leadera se nezměnilo vůbec nic. Ze závodníků, kteří by ho mohli ohrozit byl totiž nejlepší Markus Skabraut. Ten skončil o jednu příčku před českým mistrem, ale se stejným bodový ziskem. Rakušan je až třetí a má i na druhého Jana Klatovského má šest bodů ztrátu. Mladší člen Klabo Teamu byl dnes osmý.

Před zítřejším posledním závodem je v čele Antonín Klatovský (70), následují Jan Klatovský (61), Markus Skabraut (55), Rene Stellingwerf (53), Sebastian Gegenbauer (51), Johnny Tuinstra (49), Graham Halsall (35) a Dmitrij Čačin (35).

Unna – 18. března
Každoroční předzvěstí letní plochodrážní sezóny bývá tradiční závod na zimním stadionu v Unně u Dortmundu. Jede se sice na ledě, ale nikoli na ohřebíkovaných speciálech, nýbrž na strojích pro klasickou plochou dráhu, které pořadatelé vybaví pro kroužení po hokejovém stadionu koly opatřenými šroubky. Pro většinu jezdců pak je show s ohňostrojem, vystoupením tanečních skupin a vloženými závody sidecarů, čtyřkolek, motokár nebo dětských adeptů plošiny před zaplněnou tribunou příjemným vstupem do sezóny. Na kluzkém povrchu se dokonale vyřádí s minimem rizika zranění při častých pádech, protože rychlosti nejsou velké.

Toto pravidlo ale letos tak úplně neplatilo pro jednoho z našich dvou aktérů, Jakuba Hejrala, který v Unně zažil ne zrovna šastný debut . Hned ve své první jízdě v první zatáčce po startu sklouzl, sebral s sebou i domácího Markuse Eibla a poranil si o jeho kolo levou ruku. Naštěstí se v nemocnici nepotvrdila první diagnóza hovořící o zlomenině. Vše spravilo patnáct stehů, bandáž naražené končetiny a v závěru závodu už Jakub Hejral mohl fandit svému úspěšnému kamarádovi.

Vladimír Višváder je naopak pravidelným účastníkem klání na vestfálském ledě. Letos se představil ve vynikajícím světle a už v tréninku patřil k nejrychlejším. Tak tomu ale vesměs bývalo i v letech předešlých, ovšem v samotném závodě pak obvykle nedokázal krotit svůj bojovnický elán a končil v balíkách kolem mantinelů. Letos jel oproti letů předešlým viditelně klidněji, neplatilo jeho obvyklé „Idem sa zabíja!“. A mít lepší starty, mohl klidně stát o stupínek výš. I tak se třetí příčka v nelehké konkurenci velmi dobrým počinem a příslibem pro nadcházející sezónu.

V základním rozpisu se jely jen čtyři série a Vladimír Višváder si připsal osm bodů (3 – 0 – 3 – 2). Nejprve s přehledem vyhrál. Ve druhém vystoupení po zkaženém startu marně dotahoval třetího Danielczika a potřeboval by ještě kolo navíc. Poté poprvé a naposled odfrkl podle představ a vyhrál stylem start – cíl s velkým náskokem. A na závěr hned na startu ztratil na suveréna závodu, mladého Holanďana Reného van Weeleho.

V semifinále předvedl svůj nejlepší výkon večera. Po tradičně špatném startu byl na konci startovního pole. Avšak ve druhém kole využil potíží přetáčejícího se Jörga Pingela a podjel nejen jeho, ale i Markuse Eibla. S ním se pak definitivně vypořádal v následující zatáčce, kde předvedl málo vídanou „spolupráci“ s mantinelem.

Start potom tradičně prohrábl i v šestikolovém finále, ovšem už ve druhém kole neodolal jeho tlaku Björn Danielczik. Chyboval a spadl. O něco později se poroučel k zemi i místní matador a předloňský vítěz Christian Hülshorst. Vladimír Višváder si tak v poté dokroužil pro druhou pozici, která v systému stálého připočítávání bodů znamenala celkové třetí místo.

Zbývá ještě dodat, že vložený závod sidecarů ovládla domácí dvojice Raesfeld/Stucke a mezi motokáristy se na stupně vítězů vešel i bývalý finalista mistrovství Evropy na trávě z osmdesátých let Andreas Walek.

Hlasy z depa
„Přijel jsem si sem hlavně zajezdit,“ řekl Vladimír Višváder magazínu speedwayA-Z. „Zablbnout si bez nějakých velkých ambicí. Už v tréninku jsem cítil pohodu. Zpočátku jsem do toho nechtěl vletět po hlavě, jezdit přes moc se tu obvykle nevyplácí. Až v semifinále a ve finále jsem víc zabral. Hlavně semifinále bylo parádní, dobře, že mi pomohl i ten mantinel. Když se vracíš s pohárem, tak je to vždycky veselejší.“

„Promydlil jsem start,“ popisoval Jakub Hejral své jediné, nešastné vystoupení. „Pak se mi to chytlo. Trošku jsem to podržel a dal to pod ně. Nějak mi to ale nevyšlo. Vlítnul jsem do mantinelu a Markus Eibl do mě. Zadní roztočený kolo jsem mu zastavil rukou. Mám to trošku potrhaný, ale už je to sešitý, takže s tím nic vážnějšího snad nemám.“