AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 23. dubna
Nevídané drama se odehrávalo v sobotu odpoledne během úvodního dílu juniorského šampionátu republiky. Zdeněk Simota prohrál až v poslední rozjížďce s Lubošem Tomíčkem. Toho však připravil o body Tomáš Suchánek, jenž naopak podlehl Zdeňku Simotovi. A tak se všichni tři sešli na startu dodatkové jízdy o vítězství. A v něm už Tomáš Suchánek nezaváhal a kromě zlatého věnce vybojoval také přímé nasazení do semifinále mistrovství světa. Druhý byl Zdeněk Simota a třetí Luboš Tomíček. Ti získali místa ve světových kvalifikačních kolech stejně jako čtvrtý Patrik Linhart a na divokou kartu nominovaný Jan Jaroš, který mítink po pádu nedokončil.

Vítězem kvalifikace na jeden zátah
Z dvanáctky přihlášených závodníků do dopolední kvalifikace vypadl pouze březolupský Vladislav Troják. Ten se v zimě podrobil operaci slepého střeva a stále není fit. Navíc jej nyní ještě ke všemu sklátily horečky.

Dle všech předpokladů se kvalifikačním rozjížďkám vesměs nuda vyhýbala. Nejprve se v první z nich razantně prvou zatáčkou prosadil do čela Pavel Fuksa. Jenže v oblouku u depa ve druhém kole upadl debutující Slovák Martin Vaculík. Místo postupu do druhého patra tak byl vyloučen a musel do opravy. Do ní se z opakované jízdy dostal také Michael Gregor, jehož během úvodního okruhu překonal Jakub Fabian. Ani tentokrát nic neotřáslo vedoucí příčkou Pavla Fuksy.

Rozjížďku s číslem dvě ovládl Matyáš Hlaváček. Na postup se soustředil také Adam Vandírek. Za této situace dojel ex stopětadvacítkář Petr Babička třetí. Na startu opravy se však neobjevil, takže pozůstalí Martin Vaculík a Michael Gregor si jen svým umístěním určili čísla dalších rozjížděk.

Ve čtvrté jízdě se povedl husarský kousek Martinu Gavendovi. V sedle černého motocyklu po Zdeňku Tesařovi ovládl situaci a stal se na jeden zátah vítězem kvalifikace. Adam Vandírek po nezdařeném startu předjel nejprve Jana Markvarta a poté i Pavla Fuksu, ale na stíhání Březolupáka už bylo pozdě. O druhé z čtveřice volných míst si vzápětí řekl Matyáš Hlaváček.

Mítink gradoval dvojicí jízd, jejichž vítězové zabrali poslední dvě postupové příčky, zatímco druzí se dělili o náhradníky. Pořádnou dávku smůly si vybral Adam Vandírek. Po vylétnutí pásky se ujal vedení. Zezadu jej však stahoval Martin Vaculík. Mladý Slovák se ve druhé zatáčce třetího kola dostal do čela. Současně s tím se však motocykl Adama Vandírka zastavil. „Začalo to prskat a přestalo to jet,“ vysvětlil později v depu posmutnělý závodník.

O tom, jak se vyplatí bojovat o každé místečko, se přesvědčil Jan Markvart. Ten ve druhém kole předjel Patrika Doubka a po vyřazení Adama Vandírka se tak stal hned
náhradníkem hlavního závodu. Dravost pak ozdobila také Matěje Kůse. V poslední jízdě sice odstartoval až jako třetí, ale hned se jal zdánlivě beznadějnou situaci vylepšovat. Ve výjezdu z prvního oblouku objel Jakuba Fabiana. A pak už byl na řadě vedoucí Pavel Fuksa. Na stejném místě a stejným způsobem jako prve svého klubového kolegu předjel o kolo později také Pardubáka.

Jediný neporažený
Zdeněk Simota se po nevydařené středeční národní kvalifikaci v Pardubicích zdravě naštval. A usmyslel si, že první klání juniorského šampionátu ve Slaném vyhraje. Silné odhodlání na něm bylo znát hned při jeho prvním účinkování. Jenže podobně motivovaných střelců bylo ve slánských boxech víc. Kupříkladu Filip Šitera, jenž se díky svému rychlému startu v rozjížďce s číslem tři stal první výraznou překážkou na Plzeňákově cestě za naplněním své velké ambice.

Nicméně Zdeněk Simota neztrácel čas. Už ve výjezdu na svého nového klubového kolegu rázně udeřil. Jenže se dočkal neméně pádné odpovědi a zavření na mantinel. Do druhé zatáčky však Zdeněk Simota složil motocykl podél vnitřní čáry. Dostal se na úroveň stále ještě vedoucího Filipa Šitery. Bok po boku vjeli do druhého kola, ale v nájezdu do zatáčky byl Zdeněk Simota dříve. Filip Šitera zkusil ještě kontrovat, leč jeho pokořitel si počínal mistrovsky a nepustil vedení už ani na okamžik.

Mnohem důležitější pro realizaci předsevzetí Zdeňka Simoty byla pátá jízda. V ní jej totiž čekal tvrdý oříšek v osobě Tomáše Suchánka. Pardubický závodník v prvé sérii opět vyučoval rychlé starty. Už v nájezdu do prvého oblouku vedl o dobrých deset metrů a během zbývajících čtyř kol naměřil druhému Hynku Štichauerovi téměř celou rovinu. A také tentokrát se po vylétnutí pásky dostal do čela. Ovšem ve výjezdu z úvodní zatáčky se zezadu přihnal modročervený blesk. A v mžiku vedl Zdeněk Simota.

V rozjížďce s číslem deset se však Tomáš Suchánek proměnil ve spojence svého pokořitele. Porazil totiž Luboše Tomíčka, který do té doby nepoznal hořkost porážky. V úplně první jízdě dne mu stačila délka protilehlé rovinky, aby v úvodním kole dokázal oplatit
Antonínu Gallianimu předjetí. Při svém druhém startu sice odjížděl jako druhý za Matyášem Hlaváčkem, aby jej pak promyšlený útok spodkem druhé zatáčky poslal do čela.

Na Tomáše Suchánka však něco podobného neplatilo. V oné desáté jízdě triumfoval stylem start – cíl. Smělý útok Luboše Tomíčka vnějškem prvého oblouku zmařil Jan Jaroš, který útočníka zavřel na prkna. Druhou příčku stejně neuhájil, nebo jej Luboš Tomíček objel hned v následující zatáčce.

Ztráta jednoho Tomíčkova bodu byla pro Zdeňka Simotu velikánskou pomocí. Ovšem hned v další jízdě si musel pomoci sám. Po vylétnutí pásky jej totiž vyškolili Věroslav Kollert a Matyáš Hlaváček. V prvé zatáčce si prohodili pořadí, ale to už Plzeňák nastupoval k útoku. Z druhého oblouku však vyjel jako první opět Věroslav Kollert, nicméně Zdeněk Simota už číhal za jeho výfukem. V následující zatáčce šel tvrdě a nezadržitelně do vedení, které mu jako jedinému jezdci garantovalo maximální bodový zisk po třech sériích.

Koncert zkušeného tria
Jednobodová převaha nad Lubošem Tomíčkem a Tomášem Suchánkem byla pro Zdeňka Simotu nesmírně důležitá. Přesto však neměl ani zdaleka vyhráno. A to tím spíše, když Luboš Tomíček hladce triumfoval v rozjížďce s číslem čtrnáct a vzápětí Martin Málek vedl Tomáše
Suchánka jen do první zatáčky.

Navíc na Plzeňáka čekal v šestnácté jízdě soupeř jako hrom. Jan Jaroš, jemuž předcházející ztráta dvou bodů nikterak neubrala na motivaci. Start ovšem vyšel lépe Zdeňku Simotovi. Jan Jaroš zůstal druhý, nicméně se dral dopředu. Ve druhé zatáčce svého soka tvrdě naremploval. Přitom mu shodil oba řetězy a vzápětí nestačil objet zadní kolo náhle zpomaleného vedoucího jezdce. A už si to šinul v piruetách k mantinelu.

Karlu Voborníkovi v roli sudího nezbylo než rozsvítit červená světla a Jana Jaroše diskvalifikovat. Zatímco se závodníci řadili na rošt opakované jízdy, v boxu Zdeňka Simoty se stále usilovně pracovalo na zprovoznění pocuchaného motocyklu. Už to vypadalo, že prošvihne limit. Když však spíkr Miloslav Čmejla tuto myšlenku s obavou v hlase vyslovil nahlas, ozvalo se z depa zoufalé: „Ne!“

Výkřik pocházel z hrdla otce Zdeňka Simoty, který už svého syna doslova v hodině dvanácté roztlačoval dolů depem. Smyk v otevřených vratech plzeňský závodník naštěstí
ustál, takže se o pár sekund později mohl už hřát na vedoucí příčce. Ale ta mu ještě nebyla dopřána. Ve třetím kole upadl v zatáčce u depa Martin Vaculík. A za ním jedoucí Martin Gavenda složil svůj motocykl gentlemansky také. A tak až teprve třetí start přinesl Zdeňku Simotovi kýžené čtvrté vítězství.

V té chvíli však nikdo nemohl tušit, že Zdeněk Simota vidí šachovnicovou vlajku jako první naposledy. V osmnácté jízdě jej rozpis svedl dohromady s Lubošem Tomíčkem. Do první zatáčky vjížděl jako první Plzeňák. Pražan zkusil v první zatáčce útok vnějším obloukem, leč nebyl úspěšný.

I když ve svých nájezdech nepolevil, přece jen se zdálo být rozhodnuto. Pak však přišlo třetí kolo. Na protilehlé rovince najel Luboš Tomíček doleva a ve vnitřní stopě se udržel i v nájezdu do zatáčky. Zdeněk Simota se jen lehce ohlédl. Jeho nepatrné zpomalení bylo právě to, co Luboš Tomíček potřeboval. Nechal Plzeňáka po své pravici a z výjezdu už jel v čele.

Zdeněk Simota už nestačil svou chybičku napravit. A všem diváků bylo jasné, že je
před cestou domů čeká ještě rozjezd. Když pak Tomáš Suchánek suverénně triumfoval v rozjížďce s číslem dvacet, rozšířil počet jeho účastníků. Přitom ještě o pár minut dříve zřejmě ani netušil, že se mu podobná šance naskytne. Teď jí však dokonale chytnul za pačesy.

Ono ani tak nešlo o zlatý věnec. Slánský závod byl nominačním kritériem pro juniorské mistrovství světa a pro vítěze byla přichystána mnohem lákavější cena. Přímé nasazení do semifinále v Tarnowě. To se celé trojce rovnající se na startovním roštu dodatkové jízdy určitě honilo hlavou. Vše však zvládl nejlépe Tomáš Suchánek. Na jeho tradiční zbraň v podobě raketového startu nenašli jeho konkurenti pádnou odpověď. Luboš Tomíček sice zaútočil zvnějšku první zatáčky, ale nakonec zůstal stejně třetí.

Pomoc domnělého Simoty
Start v mistrovství světa měli automaticky zaručen pouze první tři. Zbývající závodníci měli jedinou šanci. Zajet co nejlépe a přesvědčit přítomné členy VV SPD, že právě oni jsou tou nejlepší zárukou důstojného výsledku na světové úrovni.

Velikánským kandidátem reprezentace byl samozřejmě Jan Jaroš. Ten přijel do Čech už počátkem týdne potlučený po kolizi s týmovým parákem Oliverem Allenem. Vynechal středeční národní kvalifikaci, ale ve Slaném se nakonec objevil navzdory bolestem. Jeho přítelkyně jeho zdravotní stav komentovala, že díky otoku teď konečně ví, co je to mít zadek jako ženská.

Navzdory situaci se však pro Jana Jaroše začal závod vyvíjet nadějně. Rozjížďku s číslem čtyři vyhrál stylem start – cíl. Přitom stačil ještě odrazit útok Martina Málka. Březolupský junior, který letos vedle maturitních zkoušek stihnul zatím jen dva tréninky, jeden z nich ještě se zadřeným motorem, se Pražana pokusil objet ve druhém oblouku. Ten však byl ve střehu a neopustil vedoucí příčku ani na okamžik. Tři body pak připisoval také v sedmé jízdě, kdy si počínal neméně suverénně.

Jenže pak mu v desáté jízdě uletěl Tomáš Suchánek a za svými zády neudržel ani Luboše Tomíčka. To však nebylo ničím v porovnání s výsledkem souboje se Zdeňkem
Simotou, který pro Jana Jaroše skončil již popsaným pádem. Pražský smolař se přitom znovu praštil přes bolavá místa a raději ze závodu odstoupil.

Předčasný konec Jana Jaroše však v žádném případě nepomohl řešit otázku definitivní podoby juniorské reprezentace. I nadále zůstával žhavým kandidátem na jednu ze dvou divokých karet udělovaných VV SPD. Ve hře tak zbývalo ještě jedno jméno. By i o něm rozhodovali členové řídícího orgánu zpoza zeleného stolu, přesvědčivý výsledek na dráze by mohl být pádným přesvědčovacím argumentem.

Jenže s výjimkou tria vládnoucímu celému závodu konzistentní nadprůměrné výsledky všechny ostatní míjely. Antonín Galliani i Hynek Štichauer dokázali vyhrát rozjížďku, ale nevyhnuli se ani nule. Matyáše Hlaváčka bylo hodně vidět, ale po roční pauze mu přece jen ještě chyběla potřebná rutina. A Martina Málka zaměstnávala v těchto dnech především maturita.

Filip Šitera začal báječným soubojem se Zdeňkem Simotou. V sedmé jízdě mu však druhé místo za Lubošem Tomíčkem sebral v první zatáčce Antonín Galliani. To podnítilo Miloslava Vernera k cestě z ochozů do depa, aby svému vnukovi vyčinil. Intervence bývalého šéfa české ploché dráhy se zřejmě neminula účinkem. Filip Šitera v prvém oblouku rozjížďky s číslem jedenáct přeskočil naráz Martina Málka i Patrika Linharta a držel je v šachu až do cíle. Pak se však musel sklonit před Lubošem Tomíčkem a nakonec mu body sebral nejen Tomáš Suchánek, ale také Matyáš Hlaváček.

Ve hře o reprezentační vestu se dlouho držel také Věroslav Kollert. Pomohlo mu především vítězství v rozjížďce s číslem osm, které dobyl na útočícím Martinu Málkovi navzdory defektu pneumatiky. Vzápětí dodal druhé místo za Zdeňkem Simotou, jenže pak dojel až třetí za Lubošem Tomíčkem a Filipem Šiterou. A záhy se mu zjevil konkurent v podobě Patrika Linharta.

Na něho by po dvou sériích jen málokdo vsadil víc než zlámanou grešli. V tréninku se mu zadřel motor a v sedle druhého motocyklu proměnil své úvodní dvě vystoupení
v hubeňoučký zisk dvou bodů. Impuls ke změně dodala devátá jízda. Celá čtyři kola proháněl vedoucího Filipa Šiteru. V třinácté jízdě pak velkým obloukem v zatáčce po startu objel Hynka Štichauera a připisoval první vítězství.

Vzhledem k vývoji závodu se tak dostal do přímého boje o čtvrtou příčku. Ohrozit jej mohl jedině Věroslav Kollert, s nímž se měl utkat v sedmnácté jízdě. Matematika byla jednoduchá. Kdo z nich vyhraje, skončí čtvrtý. Ve prospěch této hypotézy svědčili také snadnější soupeři. Zatímco Věroslav Kollert s Patrikem Linhartem narazili na Matěje Kůse a Jan Markvarta zaskakujícího za Jana Jaroše, Hynek Štichauer a Martin Málek by museli porazit Luboše Tomíčka a Zdeňka Simotu a Filip Šitera by musel vyhrát nad Tomášem Suchánkem.

Zázraky se však v sobotu ve Slaném neděly. A o čtvrtém místě vskutku rozhodla sedmnáctá jízda. Patrik Linhart v ní nezaváhal a už po vylétnutí pásky si před Věroslavem Kollertem upaloval pro tři body. Ty mu nakonec pomohly ke čtvrtému místu a potažmo i divoké kartě od VV SPD. „Myslel jsem, že s náma jede Simoák,“ divil se Patrik Linhart po svém druhém triumfu. „A tak jsem uháněl jako blázen. Teprve v depu jsem zjistil, že on tam nebyl.“

Hlasy z depa
„Dobrý,“ liboval si svým typickým slůvkem vítězný Tomáš Suchánek. „Až na tu jízdu se Simoákem. Bylo to po úpravě a trojka byla tvrdá. Navíc samá louže, takže jsem to mydlil a mydlil. Dráha byla tvrdá, ale lepší než loni. Vše ale dopadlo, jak jsem předpokládal a říkal. Povedlo se to a já mám místo opět v semifinále. Kvalifikace neberu (smích)!“ Na závodnickém obzoru Tomáše Suchánka je debut v britské Premier League. „Už se těším,“ netajil se pardubický junior. „Ale netěším se na tu honičku. Dneska jsem si psal termíny a Premier League se kreje s naším juniorákem. Radši budu v Anglii, domácí tituly už mám. Ty dva mi stačí.“ A co druhé kolo extraligy ve Svítkově? „Do Pardubic přijedu,“ odpověděl Tomáš Suchánek. „V Praze se nám to nepovedlo, tak snad doma vyhrajeme.“

„Po Pardubicích jsem byl hodně nasranej,“ prozradil zdroj své motivace Zdeněk Simota. „A tak jsem tady chtěl vyhrát. Buď první nebo nic. Nakonec jsem byl druhej. Aspoň to.“ Rozhodnutí o tom padlo svým způsobem v rozjížďce s číslem osmnáct, kdy do té doby
suverénního Plzeňáka o bod připravil Luboš Tomíček. „Hlídal jsem si ho,“ vzpomínal na rozhodující momenty Zdeněk Simota. „Jak jsem se ale otočil, zpomalil jsem a on mě podjel. Moje chyba.“ Jakou lokalitu by si Zdeněk Simota přál pro své vystoupení ve světovém šampionátu? „Anglie je trochu z ruky,“ komentoval téma své nominace. „Tak spíš u nás. V Pardubicích se mi daří.“ Britské ostrovy však figurují v jeho nejbližších plánech. „Zítra tam jedu autem,“ svěřil se plzeňský junior. „Vrátím se na extraligu v Pardubicích. Když to bude možné, chtěl bych taky odjet všechny junioráky. Větřím šanci na titul, loni mi utekl o bod. Družstva nepojedu, ale jednotlivce jo.“

„Start v rozjezdu jsem měl dobrej,“ popisoval klíčové okamžiky závodu Luboš Tomíček. „Natáhlo mě to ale k prknům a už šla jenom lajna. Jízda se Zdeňkem Simotou byla dobrá, motor od táty jede.“ Takže spokojenost s třetím místem při bodové rovnosti s vítězem? „Spokojenost je,“ připustil pražský junior. „Ale hlavně a zítra doma vyhrajeme s Hullem. Britský lize jsem propadnul. Je tam hodně kontaktů a to mi pomáhá. Získáš zkušenosti.“ Kdy
však Luboše Tomíčka uvidíme opět v Čechách, není jasné. „Závody v Čechách, to je otázka,“ řekl. „To se ještě neví. V Plzni určitě. Teď spíš přemejšlím, kde dostanu místo v mistrovství světa. Chtěl bych malou dráhu.“

„Nic moc, bylo to těžký, ale zazávodil jsem si,“ hodnotil sobotu Patrik Linhart. „Byl jsem čtvrtej, ale doma jsem chtěl bejt lepší. O tréninku jsem zadřel, ale druhej motor jel super. Na Jawě se musím ještě naučit startovat. To se musí odstranit.“ By skončil čtvrtý, bezprostředně po závodech neměl ještě jistou nominaci do mistrovství světa. „Mám smíšený pocity, jsem ze svýho výsledku zklamanej,“ nezastíral slánský junior. „Doufám, že mě vyberou. Loni jsem žádnou ostudu neudělal, ale teď je to na nich.“

„Z tý Prahy se musím nějak dostat,“ komentoval svůj výkon Filip Šitera. „Chvilku mi bude po tom pádu asi trvat, než zas do těch soubojů půjdu jako dřív.“

„Tady se mi nelíbí nikdy,“ netajil se Věroslav Kollert svým obligátním názorem na slánský ovál. „Ale vyhrál jsem rozjížďku na děravým kole. Prošoupala se tam ďoura jako
dlaň. Závod mi vyšel, takže dobrý.“

„Zase jsem se bouchnul na to samý místo,“ posteskl si Jan Jaroš, když už před závěrečnou sérií chodil po depu převlečený do normálního oblečení. „Do poslední chvíle jsem si myslel, že to chytím, ale nešlo z toho vystoupit. To je tak, když to nedoléčíš. Od první jízdy jsem se nemohl postavit do háku. Co můžu dělat?! Chtěl jsem nominaci.“ Po týdnu v Čechách se pražský jezdec přesunoval zase zpátky do Anglie. „Ve středu bych tam měl závodit,“ řekl. „Ale uvidím, jak se to rozleží.“

Martin Málek seděl ve Slaném na plochodrážním stroji letos potřetí. Velkou část volného času mu zabere maturita. „Nejhorší bylo čekat, co si vytáhnu,“ líčil magazínu speedwayA-Z okolnosti své praktické maturitní zkoušky z fyziky. „Nakonec jsem měl určit Yongův model pružnosti v tahu z průhybu. Prvních deset minut jsem jen přemýšlel, co dělat, ale pak jsem věšel závaží na ocelovou tyčinku. Teď v úterý píšu matiku.“

Matyáš Hlaváček absolvoval první kompletní závod téměř po roční pauze zaviněné zraněním a rekonvalescencí. I když rázně pronikl z kvalifikace do hlavního závodu a udržel se v průběžné dvanáctce, nebyl spokojen. „Pro diváka to možná bylo dobrý, ale pro mě na hovno,“ nešetřil sebekritikou. „A přitom start co start jsem tam byl. Mrzí mě to, chtěl jsem víc. Už se těším na ligu do Prahy. Chci, aby Pardubice měly radost, že za ně dělám body. Udělám vše, abych jim pomohl. Furt bych jen jezdil a jezdil a doufám, že to bude lepší. Ten rok pauzy je tam znát.“

Kvalifikace – celkové pořadí:
1. Martin Gavenda, Březolupy
2. Matyáš Hlaváček, Mšeno
3. Martin Vaculík, Žarnovica (SK)
4. Matěj Kůs, Markéta Praha
5. Jan Markvart, Plzeň
6. Pavel Fuksa, Pardubice
7. Patrik Doubek, Markéta Praha
8. Jakub Fabian, Markéta Praha
9. Michael Gregor, Markéta Praha
10. Adam Vandírek, Markéta Praha
11. Petr Babička, Slaný

Kvalifikace – jednotlivé jízdy:
1 – Pavel Fuksa, Jakub Fabian, Michael Gregor, Martin Vaculík X
2 – Matyáš Hlaváček, Adam Vandírek, Petr Babička
3 – Martin Vaculík, Michael Gregor, Petr Babička NS
4 – Martin Gavenda, Adam Vandírek, Pavel Fuksa, Jan Markvart
5 – Matyáš Hlaváček, Jakub Fabian, Patrik Doubek, Matěj Kůs E
6 – Martin Vaculík, Jan Markvart, Patrik Doubek, Adam Vandírek E
7 – Matěj Kůs, Pavel Fuksa, Jakub Fabian, Michael Gregor

Hlavní závod:

1. Tomáš Suchánek, Pardubice	3 2 3 3 3	14+3
2. Zdeněk Simota, Plzeň	3 3 3 3 2	14+2
3. Luboš Tomíček, Olymp Praha	3 3 2 3 3	14+1
4. Patrik Linhart, Slaný	1 1 2 3 3	10
5. Filip Šitera, Plzeň	2 1 3 2 1	9
6. Věroslav Kollert, Mšeno	1 3 2 1 2	9
7. Antonín Galliani, Markéta Praha	2 2 0 1 3	8
8. Martin Málek, Březolupy	2 2 1 2 1	8
9. Jan Jaroš, Olymp Praha	3 3 1 X –	7
10. Hynek Štichauer, Pardubice	2 0 3 2 0	7
11. Matyáš Hlaváček, Mšeno	1 2 1 1 2	7
12. Michal Matula, Markéta Praha	1 1 0 F 2	4
13. Martin Gavenda, Březolupy	0 F 1 2 0	3
14. Zdeněk Šuranský, Mšeno	0 0 2 0 0	2
15. Matěj Kůs, Markéta Praha	E 1 E 0 1	2
16. Martin Vaculík, Žarnovica (SK)	0 0 0 X 1	1
17. Jan Markvart, Plzeň (res)	0	0
18. Pavel Fuksa, Pardubice		DNR

Průběžné pořadí šampionátu:

1. Tomáš Suchánek, Pardubice	14
2. Zdeněk Simota, Plzeň	14
3. Luboš Tomíček, Olymp Praha	14
4. Patrik Linhart, Slaný	10
5. Filip Šitera, Plzeň	9
6. Věroslav Kollert, Mšeno	9
7. Antonín Galliani, Markéta Praha	8
8. Martin Málek, Březolupy	8
9. Jan Jaroš, Olymp Praha	7
10. Hynek Štichauer, Pardubice	7
11. Matyáš Hlaváček, Mšeno	7
12. Michal Matula, Markéta Praha	4
13. Martin Gavenda, Březolupy	3
14. Zdeněk Šuranský, Mšeno	2
15. Matěj Kůs, Markéta Praha	2
16. Martin Vaculík, Žarnovica (SK)	1
17. Jan Markvart, Plzeň	0
18. Pavel Fuksa, Pardubice	DNR
NC Patrik Doubek, Markéta Praha	NQ
NC Jakub Fabian, Markéta Praha	NQ
NC Michael Gregor, Markéta Praha	NQ
NC Adam Vandírek, Markéta Praha	NQ
NC Petr Babička, Slaný	NQ

Foto: Pavel Fišer

Slaný – 22. dubna
Po středeční národní kvalifikaci v Pardubicích nabízí český plochodrážní kalendář další veledůležitý podnik. Na dráze ve Slaném se zítra uskuteční úvodní díl českého juniorského šampionátu. Vedle bodů do celkové klasifikace totiž půjde také o nominaci do mistrovství světa juniorů. Protože si řada závodníků našla angažmá za kanálem La Manche, možná budeme mít poslední příležitost spatřit naši kompletní špičku do jednadvaceti let v akci.


Startovní listina hlavního závodu obsahuje jména dvanácti nejlepších juniorů loňského ročníku. Protože Miroslav Fencl již jednadvacet let překročil, dostal se do ní také Michal Matula. Téměř všichni, kteří v ní figurují, absolvovali alespoň jeden závod. A bez nadsázky se dá konstatovat, že prozatím nezklamali.

To je tou nejlepší zárukou, že se zítra dočkáme dramatické podívané. A eventuální přítomnost téměř kohokoliv z nominovaných na stupních vítězů nebude příliš velkým překvapením.

Navíc jsou v sázce reprezentační vesty pro mistrovství světa. Česká republika v něm dostala pět míst. Tři z nich si vybojuje trojice nejlepších ze slánského závodu. Další dva budou jmenováni VV SPD. Řídící plochodrážní orgán nominuje taktéž dva náhradníky pro kvalifikační kolo v Pardubicích, což může být také odrazová platforma do světového šampionátu.

Zatím se vznáší otazník pouze nad Janem Jarošem, potlučeným před čtrnácti dny v britské lize. Ten musel oželet středeční pardubickou kvalifikaci a zatím není jisté, zda se objeví ve Slaném. Nicméně se dá předpokládat, že by se pražský závodník ve svém posledním roce mezi juniory rozhodně chtěl prosadit mezi světovou elitu.

Drama by se však mělo odehrávat už dopoledne. Do kvalifikace se totiž přihlásilo dvanáct borců. Z nich se však na odpolední nástupu může objevit jen polovina a v základní šestnáctce jen čtvrtina. A ambice na postup mají svým způsobem všichni. Po roční pauze zaviněné zraněním se do juniorského šampionátu vrací Adam Vandírek a Matyáš Hlaváček. Ke svému prvnímu závodu nastoupí loňský stopětadvacítkář Petr Babička a také Slovák Martin Vaculík, syn někdejšího žarnovického esa.

Startovní listina kvalifikace:
1 Martin Gavenda, Březolupy
2 Matěj Kůs, Markéta Praha
3 Patrik Doubek, Markéta Praha
4 Jan Markvart, Plzeň
5 Michael Gregor, Markéta Praha
6 Adam Vandírek, Markéta Praha
7 Vladislav Troják, Březolupy
8 Jakub Fabian, Markéta Praha
9 Pavel Fuksa, Pardubice
10 Matyáš Hlaváček, Mšeno
11 Petr Babička, Slaný
12 Martin Vaculík, Žarnovica

Startovní listina hlavního závodu:
1 Patrik Linhart, Slaný
2 Luboš Tomíček, Olymp Praha
3 Antonín Galliani, Markéta Praha
4 vítěz kvalifikace
5 Tomáš Suchánek, Pardubice
6 třetí z kvalifikace
7 Hynek Štichauer, Pardubice
8 Věroslav Kollert, Mšeno
9 Zdeněk Simota, Plzeň
10 čtvrtý z kvalifikace
11 Filip Šitera, Plzeň
12 Michal Matula, Markéta Praha
13 Zdeněk Šuranský, Mšeno
14 druhý z kvalifikace
15 Jan Jaroš, Olymp Praha
16 Martin Málek, Březolupy
17 pátý z kvalifikace
18 šestý z kvalifikace

Foto: Pavel Fišer a Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)

Praha – 6. 10. 2004
Čtivou detektivku s výtečnou zápletkou připomínal závěrečný podnik juniorského šampionátu na pražské Markétě. Každý z hlavních aktérů bitvy o medaile se totiž musel vypořádat s pořádným handicapem uštědřeným od osudu. Miroslav Fencl po svém zranění ze mšenské první ligy měsíc nezávodil. Jan Jaroš si z pádu při Zlaté stuze kromě otřesu mozku odnesl také zlomenou lopatku. A smůla Zdeňka Simoty v předchozích kláních šampionátu se promítla do jeho čtyřbodové ztráty na leadera průběžné klasifikace. Pražský mítink kulminoval sérií rozjezdů. Nejprve si Zdeněk Simota zajistil stříbrný věnec v závodě, když podlehl výtečnému Filipu Šiterovi. Poté Luboš Tomíček porazil Miroslava Fencla, jemuž však bodový zisk stačil na titul, v duelu o bronz. A nakonec Zdeněk Simota odvedl Jana Jaroše v dodatkové jízdě o celkové stříbro, když oba od nového mistra dělil pouhopouhý bod.

Kvalifikační zvraty
Kvalifikace devíti závodníků začala bez větších překvapení. V úvodních dvou jízdách šlo v podstatě pouze o nasazení borců na zadních příčkách do rozjížďky číslo tři a čtyři k přímo nasazeným majitelům nižších startovních čísel.

První jízdu dlouho vedl Jan Markvart před Jakubem Fabianem a Jánem Halabrínem. V poslední zatáčce se však po vnitřní straně na první místo prosadil domácí závodník. V rozjížďce s číslem dva se za účasti pouze Michaela Gregora a Vladislava Trojáka pořadí vůbec nezměnilo.

Zajímavější věci se začaly dít až s rozjížďkou číslo tři. V ní už bylo v sázce vítězství a tím pádem i přímý postup. Situaci pevně opanoval Michal Matula, vedoucí pole závodníků od vylétnutí pásky až po odmávnutí šachovnicovou vlajkou. Ve druhém kole se Jakub Fabian sice posunul před Patrika Doubka, nicméně druhé místo stačilo jen na opravu. Navlas stejný scénář přinesla i čtvrtá jízda. Martin Gavenda byl oním suverénem, zatímco Matěj Kůs bojovníkem. Dál než před Jana Markvarta se však nedostal.

To pravé drama však počalo až pátou jízdou. Nejlépe odstartoval Jan Markvart, ovšem zezadu se cpal Vladislav Troják. Málem se dostal před Jakuba Fabiana, jenž nakonec ze skrumáže první zatáčky vytěžil nejvíce. Na protilehlou rovinku už vyjel v čele, zatímco Jan Markvart, Vladislav Troják a Ján Halabrín se seřadili za něho.

By už měl na dosah třetí místo v kvalifikaci a tím pádem i startovní číslo šestnáct hlavního závodu, Jakub Fabian přesto nakonec skončil poslední. V zatáčce u depa ve druhém kole ztratil vedení kvůli pádu. Rozhodčí Tomáš Hejtík jej logicky z opakované jízdy vyloučil.

Při opakování jsme prakticky navlas stejnou situaci zažili opět. Vladislav Troják na čele odrážel všechny útoky Jána Halabrína, jenž na konci protilehlé roviny jako blesk objel Jana Markvarta. Březolupský junior si v onom duelu vedl nesmírně zdatně a s přibývajícími koly si své vedení zdatně konsolidoval. Ovšem podobně jako prve Jakub Fabian, i on nakonec ve třetím okruhu upadl a byl diskvalifikován.

Nakonec třetí místo v kvalifikaci připadlo Jánu Halabrínovi, aniž by musel vůbec do druhého repete odstartovat. Po jeho levé ruce stojící Jan Markvart totiž najel do pásky. Hnát samotného Slováka čtyři kola v podniku, kde se nepřidělují body, by bylo holým nesmyslem. Poslední volné místečko v závodě si nakonec pro sebe urval Matěj Kůs. Ovšem i on měl při svém velkém sólu před pražskou dvojicí Michael Gregor – Patrik Doubek namále. V posledním kole mu totiž uletěla ségrovka u jehly karburátoru a motor se chvílemi ocital bez paliva. Naštěstí se však jehla vrátila na své místo, takže plzeňský mladík v pražských službách mohl projet vítězně cílem.

Luboš Tomíček a Filip Šitera ovlivňují bitvu o titul
By se bez překvapivých zvratů neobešla ani kvalifikace, teprve hlavní závod měl divákům nabídnout teprve to pravé drama. Jeho základním motivem byl boj o titul. Zdeněk Simota sice na třetím místě ztrácel tři body na druhého Miroslava Fencla a na vedoucího Jana Jaroše dokonce čtyři, nicméně oproti nim měl podstatnou výhodu. Letos se mu totiž zranění vyhýbala a do Prahy přijel díky tradiční zářijové kumulaci termínů dobře rozjetý.

Zato Jan Jaroš a Miroslav Fencl dlouho nezávodily. Slánský borec si jedenáctý zářijový den ve Mšeně naštípl pánev. S výjimkou tréninků se na motocykl posadil pouze při
pardubické Zlaté stuze, kterou nakonec raději rozumně obětoval patřičnému doléčení. A Jan Jaroš laboroval zhruba od stejné doby s nemocí a navíc si ze Zlaté stuhy kromě otřesu mozku přivezl i zlomenou lopatku. Ztráta Zdeňka Simoty tedy za těchto okolností nemusela být zas až tak výrazná, jako by za normálního stavu věcí asi bývala byla.

Navíc všichni tři uchazeči o titul museli počítat i s dalšími závodníky. Letošní juniorský šampionát ještě zvýšil počet závodníků, které si s klidným svědomím můžeme představit na stupních vítězů. Shodou okolností tón pražskému klání začali udávat právě závodníci, jichž se boj o vavříny už netýkal. Přesto jej však ovlivnili.

Už v rozjížďce s číslem jedna narazil Luboš Tomíček na Jana Jaroše. By jsou mu někdy vytýkány pomalé starty, tohle nebyl ten případ. Po vylétnutí pásky se rychle dostal do čela. Naproti tomu do křížku s Janem Jarošem se pustil také Antonín Galliani. Teprve až v první zatáčce druhého kola se s ním leader průběžného pořadí vypořádal. To už však byl Luboš Tomíček jednoznačně v čele.

Ve druhé sérii čekal na Luboše Tomíčka Zdeněk Simota. Ten při svém úvodním startu jednoznačně porazil Věroslava Kollerta a Martina Gavendu, kteří si v prvé zatáčce dvakrát prohodili pořadí. Ovšem v páté jízdě se po odstartování dostal do vedení Luboš Tomíček. Zdeněk Simota se zařadil hned za něj. Jeho útok ve výjezdu z prvého oblouku byl zničující, ale vedoucí Pražan jej dokázal odrazit. První neúspěch však Zdeňku Simotovi nikterak nevzal vítr z plachet. Útočil znovu a znovu, aby na cílové čáře zaostal o půl délky motocyklu.

Ve srovnání s touto bitvou byl Tomíčkův triumf v rozjížďce s číslem devět svým

způsobem procházkou růžovým sadem. Stačil start a pražský závodník se dostal před své pronásledovatele vedené Hynkem Štichauerem. A tak se po třech sériích mohl pyšnit čistým skórem devíti bodů. nebyl ovšem sám, protože na stejnou metu se dostal také Filip Šitera.

Také on si před jmény starších kolegů peroucích se o cenné kovy nebral žádné servítky. Ve třetí jízdě odstartoval na Miroslava Fencla. A během čtyř kol mu nedovolil vůbec nic. Navíc si slánský jezdec musel hlídat i zezadu útočícího Martina Málka. Dobrý startovní manévr byl klíčem Šiterova vítězství také v rozjížďce s číslem šest. Rychle se dostal před Antonína Gallianiho a bylo rozhodnuto.

I když nemuselo. V předposlední zatáčce upadl třetí Michal Matula a kvůli němu i za ním jedoucí Zdeněk Šuranský. Červená světla se ale nerozblikala. Pražan tedy vsedl na svůj motocykl a dojel si do cíle. Jenže to už se na startovním roštu chystala další rozjížďka!

Filip Šitera se tak dočkal výraznější překážky až ve dvanácté rozjížďce. Jeho problém nesl jméno Věroslav Kollert. Liberecký závodník ve mšenských službách opět prokázal, že pověsti o jeho dobrých startech nejsou jen planými řečmi. Než se Filip Šitera nadál, vjížděl do prvé zatáčky jako druhý. Sice bezprostředně zkusil útok, ovšem mírně se přetočil a ztratil pár metrů.

Počáteční neúspěch však nebyl na újmu Šiterovy bojovnosti. Ovšem Věroslav Kollert se choval, jako kdyby měl oči i vzadu. Když v prvé zatáčce třetího kola vedl Filip Šitera razantní útok, vedoucí závodník mu strčil svůj motocykl přesně před nos. Duel nakonec došel
vskutku překvapivého rozuzlení. V nájezdu do posledního okruhu zaútočil Filip Šitera po vnitřní straně. Věroslav Kollert se dostal na vnější část zatáčky, kde u mantinelu upadl.

Miroslav Fencl a Zdeněk Simota gumují náskok Jana Jaroše
V patách devítibodovým Luboši Tomíčkovi a Filipu Šiterovi kráčel Zdeněk Simota. By sice na cílové čáře rozjížďky s číslem pět o chloupek podlehl Luboši Tomíčkovi, už ve třetí sérii se ukázal opět v tom nejlepším světle. Měl ale opět namále. Od startovního roštu vyrazil jako první Martin Málek. Simotův útok vnějškem prvého oblouku zmařil březolupský závodník vytlačením na mantinel. Až teprve Málkovo zaváhání ve druhém kole poslalo Zdeňka Simotu do čela. Za jejich zády se odehrával další klíčový moment závodu. Tomáš Suchánek, jenž při svých úvodních dvou vystoupeních hladce triumfoval, dojel až třetí. Jeho smůla však měla pokračování. V šestnácté jízdě musel kvůli zadřenému motoru opustit ve čtvrtém okruhu druhou příčku.

Vedle Zdeňka Simoty se do gumování náskoku Jana Jaroše pustil i Miroslav Fencl. Jeho jednobodová ztráta mu však na rozdíl od plzeňského juniora dala jistý čas na rozkoukání se. Před Miroslavem Fenclem nejprve protnul metu Filip Šitera, ve druhé sérii pak nejen Luboš Tomíček, ale i Zdeněk Simota. Po druhé úpravě dráhy se však slánský borec vzchopil.

Jeho úhlavním soupeřem v jedenácté jízdě byl Jan Jaroš. Ten si zasloužil notný díl slávu už jenom tím, že se svým handicapem do mítinku vůbec nastoupil. Se zlomenou lopatkou a po bezmála měsíční pauze mu však závodit příliš nešlo. Nejdřív jej porazil Luboš Tomíček, poté i Tomáš Suchánek. A teď i Miroslav Fencl. Slaňák skvěle odsartoval a razantně vlétl do první zatáčky, aby nenechal nikoho na pochybách, kdo bude v v této rozjížďce pánem.

V těch chvílích však průběžnou klasifikaci vedl stále ještě Jan Jaroš. Během čtvrté série se však stala velká spousta věcí, která otřásla nejen závodem, ale i situací v šampionátu. Nejprve v rozjížďce s číslem třináct našel svého přemožitele Luboš Tomíček. Dokonale totiž zazdil start, ale během úvodního kola se dostal z poslední příčky na druhou. S Michalem Matulou to neměl složité, ovšem Věroslav Kollert jej nehodlal pustit před sebe jen tak. Když však ve druhém výjezdu přece jen kapituloval, Martin Málek už měl v čele astronomický náskok.

V patnácté jízdě zaznamenal svou první porážku také Filip Šitera. Zdeněk Simota nechtěl nechat nic náhodě a velkým obloukem okolo mantinelu se v první zatáčce dostal do vedení. Filip Šitera se před druhého Jana Jaroše probil až ve druhé zatáčce, ovšem to už bylo na stíhání Plzeňáka pozdě. Statečný Jan Jaroš inkasoval jediný bod a to se ukázalo být kamenem úrazu. Miroslav Fencl totiž vzápětí ukázal už na startu výfuk Tomáši Suchánkovi. A právě tohle vítězství z něj udělalo nového leadera průběžné klasifikace.

Zlato v osmnácté jízdě, stříbro v rozjezdu
Své jediné zaváhání napravil Filip Šitera v sedmnácté jízdě. By nejlépe odstartoval mistr startů Tomáš Suchánek, ve výjezdu z úvodní zatáčky nechal u mantinelu trošku místa. A Filip Šitera se tudy protáhl na první příčku. Pardubický musel posléze odolávat Luboši Tomíčkovi. Stačila jediná chybička a Pražan byl ve druhém kole před ním. Jenže Tomáš Suchánek se téměř okamžitě dokázal vrátit zpátky.

Rozjížďka s číslem osmnáct byla rozhodující pro Miroslava Fencla. Pakliže by ji vyhrál, nemusel by se už bát ani Jana Jaroše, ani mohutně dotahujícího Zdeňka Simoty. Nervozita byla patrná na první pohled. A Miroslav Fencl přilil oleje do ohně husté atmosféry,
když se dvacet sekund před vypršením limitu s motocyklem otočil kvůli zamlženým brýlím. Stačil se vrátit jen tak tak. Ale pak už kráčel za titulem jako rozjetý buldozer. Nejlépe odstartoval Antonín Galliani, jenž ještě před nájezdem do zatáčky zavřel Slaňáka ke vnitřní čáře. Jenže Miroslav Fencl věděl, co potřebuje. Ve výjezdu už vedl a po necelých sedmdesáti vteřinách projel cílem jako vítěz a zároveň i mistr republiky.

Stříbro však bylo pořád v sázce. Jan Jaroš záhy po vylétnutí pásky devatenácté jízdy překonal Martina Málka. Pro titul vicemistra už více udělat nemohl. Jenže Zdeněk Simota vzápětí vyhrál a srovnal tak jeho bodové skóre. A všichni v ochozech věděli, že je čeká speciální bonus za skvělým šampionátem. Tři rozjezdy!

Nejprve Filip Šitera a Zdeněk Simota změřili své síly o vítězství v závodě. Lépe sice odstartoval Plzeňák, ovšem mšenský borec se natlačil do zatáčky jako první. Zdeněk Simota zkusil pár útoků. Pak si však uvědomil, že lepší než vrabec v hrsti v podobě vyhraného závodu je lepší vícemistrovský holub na střeše šampionátu. A tak se raději šetřil na svůj druhý rozjezd.

Mezitím si to Luboš Tomíček s Miroslavem Fenclem rozdali o třetí místo. Po vylétnutí pásky byl lepší Slaňák. Luboš Tomíček naznačil útok vnějškem první zatáčky. A když tam Miroslav Fencl soustředil svou pozornost, bleskově sklopil svůj stroj doleva. A rázem byl v čele. Zelený věnec byl jeho a diváci nového mistra na stupních vítězů neviděli. Pořadatel totiž zůstal věrný své zásadě, že šampióni se vyhlašují až oficiálně na AČR. Ochozy však na toto téma měly diametrálně odlišný názor.

A pak přišlo vyvrcholení. Oba protagonisté vyjeli na ovál až čtvrt minuty před vypršením limitu. K pásce to stihli přesně nachlup. Pak už z úhlu pohledu Zdeňka Simoty nebylo co řešit. Rychlý startovní manévr odstartoval závěrečnou etapu jeho pouti za stříbrem. A nešastný Jan Jaroš nestačil vzdorovat. Nicméně klobouk dolů. Tohle byl šampionát, jaký historie nepamatuje. Všichni tři medailisté se vešli do rozpětí jediného bodu.

Komentáře hlavních protagonistů
„Je to dobý, že jsem takhle letošní juniorák zakončil,“ pochvaloval si vítězný Filip Šitera. „Doufám, že takhle začnu příští sezónu a budu tak pokračovat až do konce. To ale záleží jen na mně.“ Jediný bod sebral Filipu Šiterovi Zdeněk Simota. „Šel jsem z trojky, kde to bylo docela tvrdý“ líčil Filip Šitera inkriminované momenty z rozjížďky s číslem patnáct. „Snažil jsem se, ale neodstartoval jsem na něj. V poslední jízdě jsem měl obavy, že tam bude nahrnutej materiál. Ale měl jsem super start. Natlačil jsem se na ně a byl jsem tam.“ Filip Šitera si letošní sezónu prodlouží pobytem u protinožců. „Začátkem listopadu odjíždím do Austrálie,“ řekl mšenský junior. „Bude to taková dovolená. S Tomášem Suchánkem si to tam dobře užijeme.“

„Škoda tý druhý jízdy,“ zalitoval v setmělém depu Zdeněk Simota. „Na čáře jsem prohrál s Lubošem. A ten bod mi pak chyběl, abych se rozjížděl s Mirdou celkově. Ale je těžké spekulovat, jak by to dopadlo.“ V závěru musel plzeňský závodník na startovní rošt hned dvou dodatkových jízd. „V rozjezdu s Lubošem jsem šel na lajnu,“ popisoval klíčové okamžiky Zdeněk Simota. „Ale byla tam kolej. Přetočil jsem se a už jsem ho nestíhal. Hlavně jsem se potom ve druhým rozjezdu soustředil na Honzu Jaroše, abych získal titul vicemistra. A povedlo se.“ A jak se teď Zdeněk Simota cítí po dosažení svého životního výsledku? „Pocity jsou dobrý,“ odpověděl. „Druhý místo je úspěch. Ale měl jsem pár defektů a nevyšla mi Kopřivnice. I jinak mě provázela smůla. Ty body mně teď chyběly. K titulu mi stačil jeden navíc…“

„Na závěr sezóny jsem už něco zajet musel,“ žertoval cestou ze stupňů vítězů Luboš Tomíček. „Dnes jsem dělal roli kaziče. Vzal jsem bod Zdeňkovi, Honzovi a Mirdovi. Doufám, že mi to někdy nevrátí. Měl jsem taky dobrej motor. On je vlastně dobrej vždycky, jenže někdy třeba nevydrží.“

„Nic lepšího jsem si nemohl přát,“ jásal sprškami šampaňského zmáčený Miroslav Fencl. „Zažívám super pocity. Jsem mistr ve své poslední sezóně. Opravdu jsem si víc nemohl přát.“ V pražském závodě se však rozjížděl jen zvolna. „Začátek byl vlažnější,“ připustil čerstvý mistr republiky. „Skoro měsíc jsem na tom neseděl a trošku mě bolel zadek. Dráha naštěstí byla rovná, jen sem tam dírky. Byla perfektně připravená a já jsem se na ní rozjel.“ A jak by Miroslav Fencl v kostce srovnal letošní juniorské zlato s vítězným šampionátem roku 2001? „Tenhle titul je lepší,“ konstatoval po kratší úvaze. „Do poslední chvíle nebyl jasný. Navíc se spousta jezdců rozjela. Už je tady deset lidí, co se s nima dá závodit. Už to není jen start – cíl.“

„Se zlomenou lopatkou ze Zlaté stuhy se závodit nedá,“ odtušil nešastně Jan Jaroš. „Tohle byl letos můj poslední závod.“

Kvalifikace – celkové pořadí:
1. Michal Matula, Markéta Praha
2. Martin Gavenda, Březolupy
3. Ján Halabrín, Žarnovica (SK)
4. Matěj Kůs, Markéta Praha
5. Jan Markvart, Plzeň
6. Michael Gregor, Markéta Praha
7. Patrik Doubek, Markéta Praha
8. Vladislav Troják, Březolupy
9. Jakub Fabian, Markéta Praha

Kvalifikace – jednotlivé jízdy:
1 – Jakub Fabian, Jan Markvart, Ján Halabrín
2 – Michael Gregor, Vladislav Troják
3 – Michal Matula, Jakub Fabian, Patrik Doubek, Vladislav Troják
4 – Martin Gavenda, Matěj Kůs, Jan Markvart, Michael Gregor
5 – Ján Halabrín, Jan Markvart T, Vladislav Troják F, Jakub Fabian X
6 – Matěj Kůs, Michael Gregor, Patrik Doubek

Hlavní závod:

1. Filip Šitera, Mšeno	3 3 3 2 3	14+3
2. Zdeněk Simota, Plzeň	3 2 3 3 3	14+2
3. Luboš Tomíček, Olymp Praha	3 3 3 2 1	12+3
4. Miroslav Fencl, Slaný	2 1 3 3 3	12+2
5. Martin Málek, Březolupy	1 3 2 3 2	11
6. Jan Jaroš, Markéta Praha	2 2 2 1 3	10
7. Tomáš Suchánek, Pardubice	3 3 1 E 2	9
8. Antonín Galliani, Markéta Praha	1 2 0 3 1	7
9. Hynek Štichauer, Pardubice	0 0 2 2 2	6
10. Věroslav Kollert, Mšeno	2 1 F 1 2	6
11. Martin Gavenda, Březolupy	1 2 1 1 0	5
12. Michal Matula, Markéta Praha	2 1 0 E 1	4
13. Matěj Kůs, Markéta Praha	0 1 2 1 F	4
14. Zdeněk Šuranský, Mšeno	0 F 0 2 1	3
15. Ján Halabrín, Žarnovica (SK)	1 F 1 0 0	2
16. Jan Markvart, Plzeň	0 0 1 0 0	1
res Michael Gregor, Markéta Praha		DNR
res Patrik Doubek, Markéta Praha		DNR

Závěrečné pořadí šampionátu:

1.(2.) Miroslav Fencl, Slaný	12	12	13	15	11	12	75
2.(3.) Zdeněk Simota, Plzeň	12	13	12	11	12	14	74+3
3.(1.) Jan Jaroš, Markéta Praha	14	13	12	12	13	10	74+2
4.(5.) Filip Šitera, Mšeno	9	10	10	14	10	14	67
5.(4.) Tomáš Suchánek, Pardubice	10	14	5	13	12	9	63
6.(6.) Martin Málek, Březolupy	8	9	10	9	13	11	60
7.(7.) Luboš Tomíček, Olymp Praha	9	9	10	10	9	12	59
8.(9.) Hynek Štichauer, Pardubice	6	7	6	7	8	6	40
9.(10.) Antonín Galliani, Markéta Praha	5	3	7	6	10	7	38
10.(8.) Patrik Linhart, Slaný	13	10	9	4	1	–	37
11.(11.) Věroslav Kollert, Mšeno	6	7	–	8	6	6	33
12.(12.) Zdeněk Šuranský, Mšeno	0	2	7	4	4	3	20
13.(13.) Michal Matula, Markéta Praha	–	5	6	1	1	4	17
14.(14.) Martin Gavenda, Březolupy	NQ	1	4	3	3	5	16
15.(15.) Jan Vondra, Markéta Praha	4	3	4	–	–	–	11
16.(16.) Matěj Kůs, Markéta Praha	–	–	–	2	4	4	10
17.(17.) Jan Balihar, Plzeň	5	–	–	–	–	–	5
18.(18.) Patrik Doubek, Markéta Praha	NQ	–	2	–	2	DNR	4
19.(21.) Jan Markvart, Plzeň	NQ	2	–	Q-NS	0	1	3
20.(19.) Luboš Velinský, Pardubice	3	–	–	–	–	–	3
21.(NC) Ján Halabrín, Žarnovica (SK)	NQ	NQ	DNR	–	–	2	2
22.(20.) Michael Gregor, Markéta Praha	NQ	0	1	Q-NS	1	DNR	2
23.(22.) Adam Vandírek, Markéta Praha	2	–	–	–	–	–	2
24.(23.) Vladislav Troják, Březolupy	NQ	–	–	1	–	NQ	1
25.(24.) Jakub Fabian, Markéta Praha	0	0	–	Q-NS	NQ	NQ	0
26.(25.) Pavel Fuksa, Pardubice	–	NQ	0	–	–	–	0
27.(26.) Matyáš Hlaváček, Mšeno	0	–	–	–	–	–	0
NC Lukáš Urban, Pardubice	NQ	NQ	–	–	–	–	–
NC Petr Bazika, Markéta Praha	NQ	NQ	–	–	–	–	–
NC Petr Málek, Pardubice	NQ	–	–	–	–	–	–

Legenda: číslo v závorce za pořadím udává průběžnou pozici po předchozím závodě, NQ znamená nekvalifikoval se, DNR neabsolvoval ani jednu rozjížďku, Q-NS nenastoupil do závodu po úspěšné kvalifikaci, NC neklasifikován.
Dosavadní podniky se uskutečnily ve Slaném, Březolupech, Pardubicích, Kopřivnici a Plzni. Do závěrečné klasifikace se na rozdíl od předchozích let počítají všechny výsledky.
V případě bodové rovnosti rozhoduje o pořadí lepší výsledek v posledním závodě.

Foto: Pavel Fišer