Adam Nejezchleba se stal hrdinou sluncem rozpáleného Liberce

Liberec – 28. května
Jedenáct, třináct, patnáct. Pochopitelně plus mínus minutka sem, druhá tam. Tři mítinky nižších kubatur ozdobily libereckou sobotu jeden za druhým s odstupem dvou hodin. Jejich hlavním hrdinou se stal Adam Nejezchleba, jenž nakonec o víkendu nestál na stupních vítězů jen v závodech, v nichž nestartoval. Nejprve přivedl liberecké éčko k premiérovému triumfu v šampionátu republiky na krátkých drahách. Posléze ovládl rovněž finálovou jízdu stopětadvacítek na klasickém ovále. Svůj majstrštyk si nachystal na mistrovské dvěstěpadesátky. Po úvodní jedničce seřídil v depu spojku a tři okázalé triumfy v řadě jej poslaly na finálový startovní rošt. Kevin Nycz sice protáhnul svou triumfálně sérii, ovšem český závodník udržel na uzdě dotírající Kacpera Cymermana a Dominika Barylku.

 

Mazáci i začátečníci

Filip Kasan prošel svou závodní premiérou | foto Štěpán Ševčík

Závody různých plochodrážních kubatur se vesměs prolínají. Liberec ovšem přišel s jasnou formulí. Nejprve stopětadvacítky na krátké dráze, pak na velké a dvěstěpadesátky až na samotný závěr. Praxe podobnou formuli posvětila nejen logikou, ale také jistým půvabem. Jedno drama startovalo až ve chvíli, kdy to předchozí za sebou mělo již své vyvrcholení.

Ve Starých Pavlovicích se dnes zahajovalo již úderem jedenácté dopolední. Startovní listina s rozpisem pro devět závodníků čítala osm jmen. Deváté přibylo hned vzápětí. Žarnovičan Filip Kasan měl startovat až v klasickém mistrovství republiky. Slovenská výprava dorazila pod Ještěd po bratru osmihodinové cestě a nakonec se rozhodla, že si jejich kolibřík vyzkouší před tréninkem i mini ovál. Pak se prý uvidí. A ono se vidělo. Filip Kasan se spolu s pražským Jaroslavem Bartkem seznámil s tratí. A pak se rozhodl startovat.

Štěpánka Nyklová (modrá) projíždí okolo padajících Luboše Hromádky (červená) a Petra Marka (bílá) | foto Štěpán Ševčík

Ostrou závodní premiéru proměnil v zisk jednoho bodu z rozjížďky s číslem jedna. Karel Průša v ní odvedl Štěpánku Nyklovou a ujal se vedení v průběžné klasifikaci šampionátu. Vzápětí jej vyrovnal Luboš Hromádka, zatímco z Chabařovic notně potlučený Petr Marek vydřel druhé místo na úkor Mariána Jirouta.

Rozjížďka s číslem neměla zrovna fádní průběh. Jaroslav Bartek se nejprve objevil bez modrého povlaku. Vzápětí Roman Štola najel do pásky a musel dozadu na trestnou čáru. Poté si vysloužil varování za ulitý start a byl vyloučený za přejetí vnitřní čáry oběma koly.

 

Triumvirát kraluje

Boj o finále A třímala pevně v rukou velká trojka. Adam Nejezchleba na svém stadiónu neprohrál vůbec. Petr Marek přišel o bod pouze s ním, Karel Průša s oběma. Jenže pro nejlepší trojici začíná závod o velké body až ve finále A.

Luboš Hromádka (bílá) v souboji se Štěpánkou Nyklovou (modrá) | foto Štěpán Ševčík

Dnes se mu ostatní nedokázali přiblížit. Jeho žhavý pretendent,  Luboš Hromádka, upadl s Petrem Markem v první zatáčce čtvrté jízdy. Pardubičan měl po ráně do hlavy problémy s orientací, lékař závodu mu proto zakázal účast v repete. Nakonec ocitnul na startovním roštu finále B. Ještě předtím muselo přijít ke slovu céčko.

Jaroslav Bartek k němu nenastoupil. Roman Štola triumfoval stylem start – cíl před Filipem Kasanem, který získával závodnické zkušenosti i za cenu dvou pádů. Finále B se stalo kořistí Mariána Jirouta, kdežto Luboš Hromádka musel odrážet nápor Štěpánky Nyklové.

A konečně finále A. Adam Nejezchleba vypálil dopředu jako střela. Karel Průša jej nechytil, zatímco Petr Marek se v první zatáčce zlehka přetočil. Bylo vymalováno.

 

Podruhé se nezačíná optimálně

O nějakou hodinku po vítězném průjezdu Adama Nejezchleby cílem finále A se stopětadvacítky znovu chystaly na start. Od třinácti nula nula jej čekal pátý díl klasického šampionátu republiky. Rozjížďka s číslem jedna rozdala jeho karty přece jen poněkud nešťastně.

Adam Nejezchleba ovládl oba závody stopětadvacítek | foto Štěpán Ševčík

Nejrychleji odstartovala Štěpánka Nyklová. V prvním oblouku jí předčil Karel Průša. Ona však za mohutné podpory svých početných příznivců z tribuny hlídala Petra Marka. Závodník pražský Markéty se však přece jen v závěru dostal dopředu. Před cílem se ovšem přetočil a upadl. Blonďatá dívčina ji ž neměla šanci vyhnout se. Děsivá kolize se stala dílem okamžiku.

Petr Marek nedoznal vážnější újmy. Pro Štěpánku Nyklovou pádila sanitka z nemocnice, avšak ani její zranění nebyla nikterak vážná. Pomineme-li silný otřes mozku, jenž jí setřel ze vzpomínek celý incident. Řidítka její žebra jen silně narazila.

 

Druhý závod, stejný vítěz

Kolize se stala na cílové rovině, když už Roman Doleček svou šachovnicovou vlajkou odmávnul vítězného Karla Průšu. Repete nebylo třeba, ke slovu se dostaly technické body. Štěpánka Nyklová dostala dva, Roman Štola jeden, kdežto Petr Marek nic.

Nástup před druhým závodem stopětadvacítek | foto Štěpán Ševčík

Letošní systém finále čtyř nejlepších jej však nedostal ze hry o pódium. Chabařovický odchovanec v pražské vestě měl za chabařovicko – liberecký víkend pádů už plné zuby. Jeho tělo bylo mnohde stejně modré jako jeho kombinéza, přesto nepřišel ani náznak rezignace-

Ve čtvrté jízdě jej sice porazil Adam Nejezchleba, jenž stejný kousek zopakoval i v šesté jízdě. To za jeho zády dojel do cíle Karel Průša a Petr Marek byl až třetí. Vabank rozjížďky s číslem osm ale zvládnul dokonale. Přitom se po vylétnutí pásky mohlo zdát, že je přesně tam, kde býval Baťa se svými dřeváky.

Zprvu byl až třetí za vedoucím Lubošem Hromádkou a Mariánem Jiroutem. Ve druhém výjezdu však projel mezi oběma Pardubičany jako nůž máslem. Vítězství dostaly do finále nejen jeho, nýbrž také Filipa Kasana.

Karel Průša (modrá) vodé Petra Marka (žlutá) | foto Štěpán Ševčík

Slovákovi chutnala klasická dráha, byť o poznání menší než jeho Žarnovica, o poznání lépe než jeho domácí Žarnovica. Ve třetí jízdě bral druhé místo na úkor Luboše Hromádky, ob jízdu později prvně ve své kariéře triumfoval. Právě tato trojka byla rozhodující na misce vah při pětibodové rovnosti s Lubošem Hromádkou.

Finále se stalo kořistí Adama Nejezchleby. Po jeho rychlém startu se za jeho zády seřadili Karel Průša, Petr Marek a Filip Kasan. Stopětadvacítky se dočkaly dvou vyhlášení vítězů a pak již liberecký ovál patřil českému šampionátu dvěstěpadesátek.

 

Pódiový hattrick Adama Nejezchleby

Ve startovním poli čtvrtlitrů hráli prim cizinci. A to tím spíše, když se Oliver Schmid ráno omluvil kvůli nevolnosti. Zprvu se zdálo, že podobný poměr nabídne rovněž pohled do výsledkové listiny. Dominik Hrbek vyšel v rozjížďce s číslem jedna naprázdno. Adam Nejezchleba ob jízdu později urval jediný bod na úkor Gregora Zorka.

Všechno se ovšem mělo otočit v rozjížďce s číslem šest. Maksymilan Pawelczak vletěl do pásky, ale za jeho prohřešek neslo vinu nefungující zelené světlo. Po restartu se v čele usadil Adam Nejezchleba. Za jeho zády se Dominik Barylka musel bránit Zoltánu Lovasovi a Maksymilianovi Pawelczakovi, jehož v posledním oblouku poslala na zem porucha spojky.

Kevin Nycz ve finále dvěstěpadesátek vede před Adamem Nejezchlebem (červená), Dominikem Barylkou (modrá) a Kacperem Cymermanem (žlutá) | foto Štěpán Ševčík

Polák doběhl s motocyklem do cíle, protože nula je přece jen více než písmenko, a při patu skóre by přece jen mohla co říct při řešení otázky postupu do finále. Jenže spojka zazlobila podruhé a Maksymilian Pawelczak  se kvůli ní na rošt deváté jízdy prakticky ani nepostavil.

Adam Nejezchleba opět triumfoval stylem start – cíl. Další velké sólo přidal v rozjížďce s číslem deset. V okamžiku průjezdu cílem mu finále nemohl sebrat vůbec nikdo. Neporažený Kevin Nycz si v něm vybral třetí dráhu, z níž zamířil za svým dalším, tentokrát klíčovým triumfem.

Adam Nejezchleba se usadil za ním. Sotva odrazil Dominika Barylku, Polák zmobilizoval své síly a ve dvou závěrečných okruzích byl hodně nepříjemným protivníkem. A Kacper Cymerman jakbysmet. Nicméně český borec si nenechal na své druhé místo sáhnout a také ani potřetí nechyběl na pódiu.

Karel Průša, Adam Nejezchleba a Petr Marek při vyhlášení krátké dráhy | foto David Jetmar
Karel Průša, Adam Nejezchleba a Petr Marek při vyhlášení krátké dráhy | foto David Jetmar

MR 125 ccm na krátké dráze:

TOT C B A
1. Adam Nejezchleba, Liberec (E) 3 3 3 3 12 1.
2. Karel Průša, Slaný 3 2 3 2 10 2.
3. Petr Marek, Praha 2 3 3 3 11 3.
4. Marián Jirout, Pardubice 1 3 2 3 9 1.
5. Luboš Hromádka, Pardubice 3 F/R 2 2 7 2.
6. Štěpánka Nyklová, Slaný 2 2 2 2 8 3.
7. Roman Štola, Mariánské Lázně L 2 L 1 3 1.
8. Filip Kasan, SK – Žarnovica 1 F F 1 2 2.
9. Jaroslav Bartek, Praha 2 E 1 1 4 3.

Poznámka: varování za startovní přestupek Roman Štola v rozjížďce s číslem tři; lékař závodu zakázal Luboši Hromádkovi startovat v opakování čtvrté jízdy

Šampionát stopětadvacítek na krátké dráze: Karel Průša, Adam Nejezechleba, Petr Marek a Filip Kasan | foto David Jetmar

MR 125 ccm:

TOT FIN
1. Adam Nejezchleba, Liberec (E) 3 3 3 2 11 1.
2. Karel Průša, Slaný 3 3 2 3 11 2.
3. Petr Marek, Praha X 2 1 3 6 3.
4. Filip Kasan, SK – Žarnovica 0 2 3 0 5 4.
5. Luboš Hromádka, Pardubice 2 1 0 2 5
6. Roman Štola, Mariánské Lázně 1 0 2 1 4
7. Marián Jirout, Pardubice 1 1 1 1 4
8. Štěpánka Nyklová, Slaný 2 – – – 2
Šampionát dvěstěpadesátek: Adam Nejezchleba, Kevin Nycz, Dominik Barylka a Kaspec Cymerman | foto David Jetmar

MR 250 ccm:

TOT FIN
1. Kevin Nycz, PL 3 3 3 3 12 1.
2. Adam Nejezchleba, Divišov 1 3 3 3 10 2.
3. Dominik Barylka, PL 3 2 3 1 9 3.
4. Kacper Cymerman, D 2 3 2 2 9 4.
5. Tilen Bračko, SLO 1 2 1 3 7
6. Zoltan Lovas, H 2 1 2 3 7
7. Adam Putkowski, PL 2 2 0 2 6
8. Filip Beczkowski, PL 1 1 2 1 5
9. Maksymilian Pawelczak, PL 3 0 – 1 4
10. Dominik Hrbek, Pardubice 0 1 1 0 2
11. Gregor Zorko, SLO 0 E 1 0 1

Poznámka: z původně přihlášených se omluvil Oliver Schmid; varování za startovní přestupek Kacper Cymernan v jedenácté jízdě

Jan Kvěch je v challenge o Speedway Grand Prix 2024

Žarnovica a Lonigo – 27. května
Jan Kvěch skončil třetí v kvalifikačním kole SGP 2024 v italském Terenzanu. Stejný podnik v Žarnovici se stal kořistí miláčka domácích tribun Martina Vaculíka. Václav Milík a Daniel Klíma cestu k postupu nenašli.

Lonigo:  
1. Piotr Pawlicki, PL 2 3 3 2 3 13
2. Nicolas Covatti, I 3 2 3 1 3 12+3
3. Jan Kvěch, CZ 2 3 2 3 2 12+2
4. Michele Castagna, I 3 2 3 3 2 12+1
5. Oliver Berntzon, S 3 3 0 2 3 11
6. Niele Kristian Iversen, DK 2 2 1 3 2 10
7. Timo Lahti, FIN 0 1 3 2 3 9
8. Jaimon Lidsey, AUS 3 3 1 ex 2 9
9. Tom Brennan, GB 1 1 3 2 1 8
10. Matic Ivačič, SLO 1 2 2 0 1 6
11. Marius Hillebrand, D 0 1 0 3 1 5
12. Mathias Tresarrieu, F 2 0 1 1 ex 4
13. Eber Ampugnani, RA 1 1 E 1 ex 3
14. Andrea Battaglia, I 0 F 2 ex F 2
15. Facundo Martin Cuello, RA 1 0 1 0 0 2
16. Denis Štojs, SLO 0 0 ex 1 1 2
17. Matteo Boncinelli, I (res) &nbsp DNR
   
Žarnovica:  
1. Martin Vaculík, SK 2 3 3 3 3 14
2. Szymon Wozniak, PL 3 2 3 2 3 13
3. Luke Becker, USA 3 3 2 3 1 12+3
4. Frederik Jakobsen, DK 1 3 3 3 2 12+2
5. Robert Lambert, GB 2 2 3 3 2 12+1
6. Max Fricke, AUS 3 2 2 1 3 11
7. Bartosz Smektala, PL 3 1 1 2 2 9
8. Filip Hjelmland, S 2 3 2 0 1 8
9. Nick Škorja, SLO 1 1 2 2 1 7
10. Václav Milík, CZ 0 0 1 1 3 5
11. Victor Palovaara, S 1 1 1 2 0 5
12. Daniel Klíma, CZ 0 2 1 1 0 4
13. Nicolas Vicentin, I 0 T 0 1 2 3
14. Lukas Fienhage, D 2 0 0 0 0 2
15. Max Ruml, USA 0 1 0 0 1 2
16. Vitalij Lysak, UA 1 0 0 0 0 1
17. Jakub Valkovič, SK (res) 0 0

Hynek Štichauer oplatil Janu Mackovi porážku v rozjezdu

Chabařovice – 27. května
Sami pořadatelé připouštěli, že jít se svým tradičním Memoriálem Jiřího Hurycha do květnového termínu, brali jako riziko. Nicméně nakonec počasí nebylo o nic horší než v jejich charakteristickém června. Dráha se nechala opíjet vodou z modré sedmsetšestky a čtvrtý přebor byl zamotaný jako dlouhatánská anakonda stižená hyperaktivitou. Do boje o stupně vítězů se zapojilo rovnou šest závodníků. Na hrotu aktuální klasifikace se dlouho vyhříval neporažený Hynek Štichauer. Jan Macek, jehož v cíli šesté jízdy těsně předčil Jaroslav Vaníček, se ovšem po nepovedeném startu šestnácté jízdy nejprve dostal před Matouše Kameníka, aby v závěrečné zatáčce sebral Pardubičanovi vítězství. Když se poté vůbec nemazlil s Australanem Michaelem Westem startujícím s dánskou licencí, měli oba po čtrnácti bodech. Hynek Štichauer si vylosoval vnitřní pozici na startovním roštu rozjezdu a Janu Mackovi oplatil předchozí prohru již prakticky s vylétnutím pásky. Třetí skončil Vojtěch Šachl, který se ke svému premiérovému pódiu v půllitrech natáhl v osmé jízdě, v jejíž posledních metrem sebral tři body Matouši Kameníkovi. Jaroslavu Vaníčkovi a Janu Jeníčkovi sebraly vidinu na poháry poruchy motorů. Doprovodné stopětadvacítky vyhrál Karel Průša. Petr Marek skončil po pádu v nemocnici kvůli bolestem břicha a paže. Nicméně vrátil se do plochodrážního areálu po skončení závodu a netajil se plány startovat zítra v Liberci.

Jan Macek, Hynek Štichauer a Vojtěch Šachl na stupních vítězů | foto Antonín Škach

Úžasné odpoledne v Chabařovicích

Kytice pro Jiřího Hurycha | foto Antonín Škach

Krásný den. K dokonalosti uklizený areál. A krásně připravená oranžová dráha. O tréninku ji blíže poznal Radek Bambuch a spolu s ním nechtěně také Matěj Frýza. Později Bruno Belan a díru do kombinézy si přivodil taktéž Daniel Halamka. Ale nic vážného a Memoriál Jiřího Hurycha v Chabařovicích mohl začít symbolickým startem pro místního odchovance, od jehož tragického odchodu letos uplynulo již dvaatřicet let.

Záhy přišla na řadu stopětadvacítky. Na rozdíl od praxe předchozích let nejely dopoledne na miniovále, nýbrž doprovodily přebor na klasické trati. Páska se rozhodla zlobit a nezvedla se vlevo. Napodruhé všechno klaplo dokonale a Petr Marek mohl pád dopředu.

Ta sebou měl ovšem Adama Nejezchlebu, který se s libereckým éčkem skvěle rozjíždí. Udeřil již vnějškem první zatáčky. Nicméně prakticky domácí Pražan své vedení hájil. Nepustil jej před sebe a rovněž ve druhém oblouku uhlídal vnitřní čáru.

Adam Nejezchleba a Tomáš Kollert kují elektrické pikle | foto Antonín Škach

Nájezd do druhého okruhu stejně poslal Adama Nejezchlebu ke třem bodům. Sotva projel cílem, patřil ovál přeboru. V rozjížďce s číslem jedna všem uletěl Jan Jeníček, aby do cíle dospěl s náskokem celé rovinky.

„Nepovedˇse mi start a ten Australan mě vyvezl,“ líčil v depu Jaroslav Vaníček. Na mysli měl Michaela Westa, jenž se díky sponzorovi s celou rodinou vydal od protinožců poznávat evropské ovály. Svou českou premiéru měl za dva body. A ještě více než Pražan byl zaskočený Matouš Kameník, jenž závod rozehrával s jednou velkou nulou.

Rozjížďka s číslem dvě viděla hladký triumf Jana Macka před zraky Vojtěcha Šachla, vzápětí se podobným stylem prosadil Hynek Štichauer. „Uvidíme,“ nechal se Pardubičan slyšet v depu. „Teď jdu zvenku. Chtělo by to přidat, červená a modrá dráha jsou dnes výhoda.“

I se žlutým povlakem na své přilbě Hynek Štichauer v šesté jízdě nezaváhal a hned dvakrát odjel nejlépe od startu páté jízdy. Opakovalo se kvůli Radku Bambuchovi, jenž upadl ve druhé zatáčce. Boj o stupně vítězů se sympaticky zamotával. Jan Macek dlouho vedl rozjížďku s číslem šest, nicméně mu nebylo přáno srovnat šestibodový krok s Hynkem Štichauerem.

Jaroslav Vaníček nemůže uvěřit, že šestou jízdu skutečně vyhrál:

„Myslel jsem si, že jsem byl až druhej. Zkoušel jsem to najíždět po venku a nakonec to vyšlo.“

Všichni účastníci Memoriálu Jiřího Hurycha pěkně pohromadě | foto Antonín Škach

Na poslední chvíli totiž Jaroslav Vaníček uspěl se svým útokem a sebral Janu Mackovi tři body. Kopřivnický odchovanec se na metě ohlédl, aby svého mladšího kolegu spatřil vedle sebe. Metu protnuli oba takřka současně.

„Kdo vyhrál?“ řval v dojezdovém kole Jan Macek pod přilbou na Jaroslava Vaníčka, který jel vedle něho. Odpověď přišla až z věže. Jaroslav Vaníček. Oba se tím pádem dostali na pět bodů, což v rychlém sledu vyrovnali Michael West a Vojtěch Šachl. Australan neměl sobě rovného již po vylétnutí pásky, kdežto junior pražské Markéty celá čtyři kola odrážel Matouše Kameníka.

 

Drama graduje

Mistrovský závod stopětadvacítek předcházel vždy každou sérii velkých hochů. V otázce dramatičnosti si s nimi nikterak nezadal. Ve druhé jízdě vypálil dopředu Adam Nejezchleba, jenž bez sebemenších skrupulí nechal Adama Nejezchlebu, aby si při věčných útocích na první příčku lámal jeden zub za druhým.

Adam Nejezchleba (modrá) vodí Karla Průšu (žlutá) | foto Antonín Škach

V rozjížďce s číslem tři se Petr Marek prosadil do vedení před Karla Průšu již v úvodním nájezdu. Jenže osud mu nechystal zrovna příjemné věci. Ve čtvrté jízdě upadl při útoku na vedoucího Adama Nejezchlebu v první zatáčce a skončil v nemocnici, protože si stěžoval na bolest břicha. Naštěstí byl jen hodně potlučený a on se vrátil do Chabařovic ještě před koncem závodu.

Mezitím si opět zahaprovala páska a teprve po odstranění poruchy si Adam Nejezchleba mohl dojet pro tři body, aby zůstal neporažený. Jenže všeho do času. Karel Průša na nové pneumatice nejprve kraloval páté jízdě před zraky Štěpánky Nyklové, aby hned posléze odvedl svého elektrického soka.

Oba tak či onak postoupili do finále, kde se s nimi postavila na rošt již jen Štěpánka Nyklová. Nikdo další totiž nevyrovnal dvojku a trojku nepřítomného Petra Marka. Luboš Hromádka mohl o to víc litovat svého pádu v úvodní jízdě. A také porážky od Štěpánky Nyklové v rozjížďce s číslem pět.

Jan Macek (žlutá) ještě jezdí před Jaroslavem Vaníčkem (bílá) | foto Antonín Škach

Finále stopětadvacítek se sice odbylo před šestnáctou jízdou hlavního závodu, ale zachovejme kontinuitu našeho vyprávění a dejme vyvrcholení kolibříků přednost. Karel Průša ani tentokrát nezaváhal a vyhrál stylem start – cíl před Adamem Nejezchlebou a Štěpánkou Nyklovou.

Jan Jeníček vysvětluje své odstoupení v deváté jízdě:

„Rachot v motoru. Vypustili jsme olej, byly tam špony, Hynek si myslí, že je to vahadlo.“

Boj o Memoriál Jiřího Hurycha pokračoval devátou jízdou. „Bylo to o chlup,“ vracel se Jan Macek ke své předchozí porážce s Jaroslavem Vaníčkem. „Moh‘ jsem ho vyvézt, ale nechtěl jsem bejt hajzl.“

Michael West (žlutá) vede před Matějem Frýzou (bílá) a Janem Hlačinou (modrá) | foto Antonín Škach

O pár sekund později na jeho kontě přistály další tři body. Sice perfektně odstartoval, ale pomohla mu také smůla Jana Jeníčka, který s poruchou motocyklu zastavil v první zatáčce.

Hned poté se Jaroslav Vaníček vecpal pod vedoucího Jana Hlačinu již v prvním oblouku. V jedenácté jízdě Hynek Štichauer prakticky na stejném místě objel Vojtěcha Šachla, přičemž oba za sebou nechali Michaela Westa. V rozjížďce s číslem dvanáct opět blikala červená světla.

Štěpán Melč naštěstí svou svíci při vylétnutí pásky neodskákal ničím jiným než přívalem nového závodního poznání. A při repete dokonale kraloval Matouš Kameník. Na hrotu aktuální klasifikace dlel i nadále neporažený Hynek Štichauer. Jan Macek ztrácel bod. Jaroslav Vaníček a Vojtěch Šachl dva.

 

Verdikt poslední série

V rozjížďce s číslem čtrnáct se Vojtěch Šachl dostal před druhého Štěpána Melče teprve spodní stranou druhé zatáčky. Jaroslav Vaníček mezitím suverénně vedl. O tři body však téměř přišel, když v závěru málem vystoupil ze svého motocyklu za jízdy.

Daniel Halamka (vlevo) běžně pracuje jako mechanik pro Jaroslava Vaníčka – dnes oba závodili, takže vypomohl Zdeněk Holub starší | foto Antonín Škach

„Už jsem si myslel, že padám,“ vyprávěl v depu. „Ale nepadal jsem. Motorku mám pod kontrolou. Stačilo jen ubrat plyn.“

Šestnáctá jízda boj o pódium pořádně zamotala. Vedení se ujal Hynek Štichauer, avšak musel čelit nájezdům Matouše Kameníka. K němu se přidal i Jan Macek, který se v závěrečné zatáčce třetího okruhu dostal spodem na druhou příčku. Se dvěma body se nespokojil  a z posledního výjezdu podjel vedoucího Hynka Štichauera.

Jan Macek komentuje svůj triumf v rozjížďce s číslem šestnáct:

„Start nevyšel. Musel jsem hledat jinou alternativu. Přečet‘ jsem si je oba. To ale byla jízda!“

Obsazení pódia se začalo rýsovat na začátku závěrečné série. Nejprve Vojtěch Šachl odvedl Jana Jeníčka a s dvanácti body mohl pomýšlet hodně vysoko. „Konečně, jsem spokojenej,“ nechal se slyšet.

Stopětadvacítky se staly kořistí Karla Průši | foto Antonín Škach

Ani zdaleka však neměl pohár jasný. V rozjížďce s číslem osmnáct jeho skóre mohli vyrovnat či překonat Hynek Štichauer a Jaroslav Vaníček. Pražan však zůstal stát hned v úvodním oblouku se zadřeným motorem. Pardubičan zahrál sólo a se čtrnáctkou u svého jména mohl čekat, co na to Jan Macek. A také Michael West, který rovněž větřil šanci na pódium.

Australan skvěle odstartoval, ale Jan Macek se s ním nikterak nemazlil a na protilehlé rovince jej poslal do bariéry. Naštěstí se celá causa obešla bez pádu. Až ve třetím kole poslal prasklý šroub u háku na zem Daniela Halamku. To už ale vedoucí borci byli v závěrečném okruhu a nebylo proto třeba opakovat.

Závěrečný triumf poslal Matouše Kameníka jen na sedmou příčku a pak mohl program v Chabařovicích vyvrcholit rozjezdem o prvenství. „Rozhodl start,“ rozhodil rukama Jan Macek, který se celou dobu díval na záda Hynka Štichauera. „Kdo jel lajnu, byl tam, dráha už byla rozbitější.“

 

Hlasy z depa

„Přebory dělej rekordy v délce trvání závodu,“ glosoval Hynek Štichauer. „Ale hezký závody. Jezdím sem rád. Mlaďáci jdou na krev, nemám to zadarmo. Potřebuju závodit. Máca si mě přečeť, já už v posledním vinglu nebyl soustředěnej., když mě předjel. V rozjezdu jsem si vylosoval vnitřek, tím pádem jsem měl lepší první zatáčku.“

„Výborný, jsem spokojený,“ říkal Jan Macek. „Vyzávodil jsem si, vydřel si druhé místo. Fungoval jsem, motorka jela skvěle, mechanik makal, spravil jsem si chuť po Polsku. Tam to v extralize U24 není jednoduché.“

Zadřený motor Jaroslava Vaníčka patřil k rozhodujícím momentům závodu | foto Antonín Škach

„Já jsem sem přijel jako na každý závody s tím, že bude bedna,“ nešetřil Vojtěch Šachl sebevědomím. „Dneska se to povedlo, i když trochu taky náhodou. Jardovi odešel motor, jinak jsme si to rozdali v rozjezdu. Někdy jsem měl dobrý straty, jindy blbý, celkově to nebylo špatný, ale dobrý. Děkuj taťkovi a Martinu Šťastnýmu za práci v depu a všem, co mě podporujou.“

„Až na tu poslední jízdu dobrý,“ líčil Jaroslav Vaníček. „Zadřel se mi motor. Smůla, ale jsou to závody. Snad to s bednou vyjde příště. A v první jízdě se mi nepovedl start, zavřel mě ten Australan.“

„Dráha byla dobrá,“ chválil Jan Jeníček. „Motorka jela taky dobře, takže spokojenost. Jen škoda toho defektu…“

Hynek Štichauer (červená) vodí v rozjezdu Jana Macka (modrá) | foto Antonín Škach

32. Memoriál Jiřího Hurycha

1. Hynek Štichauer, Pardubice 3 3 3 2 3 14+3
2. Jan Macek, Praha 3 2 3 3 3 14+2
3. Vojtěch Šachl, Praha 2 3 2 2 3 12
4. Michael West, AUS (DMU) 2 3 1 3 2 11
5. Jaroslav Vaníček, Praha 1 3 3 3 E 10
6. Jan Jeníček, Pardubice 3 2 E 3 2 10
7. Matouš Kameník, Pardubice 0 2 3 1 3 9
8. Matěj Frýza, Plzeň 1 2 2 1 2 8
9. Jan Hlačina, Pardubice 3 1 2 0 1 7
10. Bruno Belan, Slaný 2 1 0 2 2 7
11. Michal Baštecký, Praha 0 1 2 2 1 6
12. David Hofman, Pardubice 2 0 1 1 0 4
13. Štěpán Melč, Plzeň 1 1 X 1 1 4
14. Štěpán Ševčík, Divišov 1 0 1 0 1 3
15. Daniel Halamka, Praha 0 0 1 0 X 1
16. Radek Bambuch, Kopřivnice 0 X 0 0 0 0
Adam Nejezchleba, Karel Průša a Štěpánka Nyklová na pódiu stopětadvacítek | foto Antonín Škach

MR 125 ccm:

TOT FIN
1. Karel Průša, Slaný 2 2 3 3 10 1.
2. Adam Nejezchleba, Liberec (E) 3 3 3 2 11 2.
3. Štěpánka Nyklová, Slaný 1 1 2 1 6 3.
4. Petr Marek, Praha 2 3 X – 5
5. Luboš Hromádka, Pardubice F 1 2 1 4
6. Marián Jirout, Pardubice 0 0 1 0 1
Symbolický start pro Jiřího Hurycha v podání Davida Hofmana, Michala Bašteckého a Hynka Štichauera | foto Antonín Škach

Jan Kvěch stál letos prozatím čtyřikrát na evropských pódiích

Praha – 26. května
Čtyřikrát jel letos závod plochodrážních šampionátů Evropy. Čtyřikrát stál na pódiu. Podobným kouskem se nemůže pochlubit nikdo jiný. Avšak zatímco v evropském mistrovství jednotlivců jej jeho výkony poslaly do finále SEC, ve velkých družstvech i třiadvacítkách znamenaly stupně vítězů konec jeho putování.

 

Z věčného kliďase chvilkovým nervákem

Jan Kvěch stál letos čtyřikrát na pódiu evropských šampionátů | foto Štěpán Ševčík

Již ve stopětadvacítkách se Jan Kvěch neukázal jako cholerik, který by neúspěchy prožíval s patosem herce divadelního dramatu. Ostatně i před třemi lety, když mu pád na plzeňských Borech vzal vidinu titulu mistra republiky jednotlivců, žertoval o chytání zajíce.

Až letos v dubnu explodoval a po zemi svítkového depa dokonce létaly i brýle. „Nějak jsem se naštval,“ říká již s úsměvem na své vousaté tváři. „Byli jsme tam od pátku, přeložili závod na neděli, krylo se mi to s polskou ligou. Ostatní to stihli, mně to nevyšlo.“

Mechanik Ondřej Kucharík spěchá spolu s Janem Kvěchem k motocyklu po pardubické kolizi s Markem Levišinem, který projíždí okolo | foto Karel Herman

A do toho přišla diskvalifikace. „Pád s Levišinem,“ povzdechne si, „Byl jsem už naštvanej, že závod přeložili na neděli. Ke kontaktu došlo, nebylo, že by mě chtěl sundat, ale kontakt tam bylo to mě naštvalo. Nervíčky, chtěli jsme postoupit, to byla škoda, že nám to nevyšlo.“

Nevyšlo, nevyšlo, o jeden jediný bodík nevyšlo. „Přivezli jsme málo bodů,“ uvědomuje si pražský závodník. „To byla špatná bedna. Snažil jsem se, byla to družstva, nechtěl jsem to zkazit, proto jsem to nevydržel. Nervy povolily.“

 

Do SEC ze dvou pódií

V půlce dubna letošní plochodrážní sezóna ve své podstatě startovala a Jen Kvěch záhy mířil na evropskou kvalifikaci do italského Teranzana. „Super,“ shrne šmahem své dosavadní letošní působení v SEC. „Povedlo se mi postoupit do challenge. A z challenge v Nagyhalaszu se mi povedlo postoupit do finále.“

Zdeněk Schneiderwind, Filip Šitera, Jan Kvěch a David Vrtáček po úspěchu v Nagyhalasz | foto laskavostí Jana Kvěcha

S takovým výkonem nelze být nespokojen. „Nevím, kdy se Čechovi něco takového povedlo,“ říká. „Vašek postoupil až v pátek, ale politicky (smích). Já si to vyjel. Je super, že jsme dva Češi ve finále a můžeme bojovat o úspěch. Vždycky je větší šance, když je tam víc lidí.“

Přitom mít o jeden bodík méně. v Nagyhalaszu Jana Kvěcha místo pódia čekala rozjezdová loterie. „Bylo to hodně vyrovnaný,“ souhlasí. „Popravdě jsem ani nekoukal na body, nezabejval jsem se tím. Soustředil jsem se, dvě jízdy jsem zkazil a až po závodech jsem se podíval na skóre. Rozjezd o druhý místo se nejel, jeli jen o postup a začalo pršet.“

 

Další kolektivní pech

Evropská kvalifikační šňůra Jana Kvěch se uzavřel třiadvacítkami ve Stralsundu. „To taky byla špatná bedna,“ povzdechne si nad druhým místem. „Postupoval jen jeden, bylo to Švédové, ale bojovali jsme o každej bod. Závody byly vyrovnaný, Angličani skončili za námi o bod. Škoda, že se nám finále nepovedlo.“

Nicméně kapitán týmu neztrácí stále prostor na nápravu. „Ve třiadvacítkách mám čas,“ říká. „Aspoň se nemusíme táhnout na finále do Francie. Ale vážně, škoda družstev, že se nám postoupit nepodařilo.“

Druhé místo v evropských třiadvacítkách bohužel nebylo postupové | foto tiskový servis FIM Europe

Nedělní Liberec nabídne pohled do budoucnosti ploché dráhy

Liberec – 26. května
Mít v garáži stroj času, to by byla věc! Podívat se do budoucnosti, zjistit, jak investovat, sázet, jak se rozhodnout, jestli si vzít Máňu nebo Julču! I v Liberci podobné zařízení najdete maximálně v regálech s knihami žánru science fiction. Přesto přijdete-li aspoň na jeden ze tří nedělních závodů, do zítřků rozhodně nahlédnete. Navíc se stanete svědky mnoha premiér a bůh suď, nebudete-li o nich vyprávět svým vnoučatům.

 

Adam Nejezchleba o víkendu pojede čtyři závody se spalovacím i elektrickým motorem a to ještě vynechá chabařovický přebor a slánský flat track | foto Štěpán Ševčík

Jedenáct, třináct, patnáct. To jsou klíčové číslovky liberecké neděle. Přesně v tolik hodin jsou naplánovány začátky závodů českých šampionátů nižších kubatur. Nejprve stopětadvacítky na malém oválu, pak stejná kubatura na klasické trati a nakonec čtvrtlitry. Ty na velké dráze. Pochopitelně.

Ve všech třech případech bude v akci Adam Nejezchleba. Pražský vlasáč by na závodních motocyklech nejraději i spal. A to ještě kvůli plochodrážnímu víkendu vynechá sobotní flat track ve Slaném, ačkoliv při jeho úvodním podniku v Pardubicích dokonale opanoval mládežnickou kategorii. A konec konců, do přeboru v Chabařovicích by mohl i s dvěstěpadesátkou.

Do stopětadvacítek nastoupí s elektrickým motocyklem. Stejně jako v sobotu v Chabařovicích. Nicméně neděle počet jeho rivalů rozšíří. Do Liberce přijede Roman Štola. A malý ovál se stane svědkem závodní premiéry Jaroslav Bartka.

Dominik Hrbek při čtvrtlitrové akci | foto Štěpán Ševčík

Začínající pražský kolibřík doposud jezdil jen své vlastní vložené rozjížďky při pohárové sérií PRO-TEC Speedway Mini Cup. Klasický ovál se o dvě hodiny později stane svědkem zápisu do historie slovenské ploché dráhy. Vůbec poprvé se do závodní akce s osminkovým motorem pustí závodník s licencí SMF, jímž bude Filip Kasana.

Nedělní pořad vyvrcholí dvěstěpadesátkami. Jejich český šampionát se bez cizinců neobejde. Vždyť z našich závodí jen tři. Ale závody na našich oválech slouží za bernou minci rovněž slovinskému šampionátu a hodí se do plánů borců polské a ostatně i další národnosti.

Startovní listiny nedělních závodů v Liberci:

MR 125 ccm na krátké dráze (11:00):
1 Štěpánka Nyklová, Slaný
2 Karel Průša, Slaný
3 neobsazeno
4 Petr Marek, Praha
5 Adam Nejezchleba, Liberec (E)
6 Marián Jirout, Pardubice
7 Luboš Hromádka, Pardubice
8 Jaroslav Bartek, Praha
9 Roman Štola, Mariánské Lázně
MR 125 ccm: (13:00):
1 Štěpánka Nyklová, Slaný
2 Karel Průša, Slaný
3 Roman Štola, Mariánské Lázně
4 Petr Marek, Praha
5 Adam Nejezchleba, Liberec (E)
6 Marián Jirout, Pardubice
7 Luboš Hromádka, Pardubice
8 Filip Kasana, SK
MR 250 ccm (15:00)
1 Dominik Hrbek, Pardubice
2 Dominik Barylka, PL
3 Filip Beczkowski, PL
4 Zoltan Lovas, H
5 Tilen Bračko, SLO
6 Oliver Schmid, Plzeň
7 Maksymilian Pawelczak, PL
8 Adam Putkowski, PL
9 Gregor Zorko, SLO
10 Kacper Cymerman, D
11 Kevin Nycz, PL
12 Adam Nejezchleba, Divišov

Za týden se pojede již naostro

Praha – 25. května
V krásných prostorách Autoklubu ČR v Praze se konala ve čtvrtek 25. května tisková konference Speedway Grand Prix České republiky, jenž se koná příští víkend. Dozvěděli jsme se nové informace.

 

Daniel Klíma bude i po pardubickém pádu startovat v klíčových závodech | foto Pavel Fišer

Divokou kartu na celý seriál SGP2 dostal rovněž český jezdec Petr Chlupáč. Divokou kartu na pražskou  SGP2 přidělil pořadatel Danielu Klímovi, náhradníky jsou Jaroslav Vaníček a Matouš Kameník.

Tiskovou konferenci řídil Pavel Ondrašík. Hosty byli výkonný ředitel Autoklubu české republiky Richard Gironi a Michal Volf, ředitel Olymp centra sportu Ministerstva vnitra.

Novinářům byli k dispozici Daniel Klíma, Petr Chlupáč a novopečený vítěz prvního světového finále na dlouhé dráze v letošním roce, Josef Franc, který přivezl i vítěznou trofej, stříbrnou přilbu.

Josef Franc se pochlubil trofejí z Herxheimu, Václav Milík hovořil o svých pódiových ambicích | foto Pavel Fišer

Přišlo hodně novinářů, kteří měli spoustu dotazů. Přítomný Tomáš  Topinka potvrdil, že dráha bude opět vzorně připravena. Asi nejvíce dotazů směřovalo na Václava Milíka, který si již vyzkoušel, jaké to je být při GP na pódiu, které by rád zopakoval.

Atmosféra nasvědčovala tomu, že se všichni na pražskou GP moc těší.

Všichni hosté se při tiskové konferenci za jeden stůl nevešli | foto Pavel FIšer