Slaný – 24. srpna
Tradiční květnový termín mítinku PRO-TEC Memoriál Antonína Vildeho, který na slánském stadionu místní Autoklub pořádá, se vinou pandemie koranovirus Covid-19 neuskutečnil jak v roce 2020, tak i v letošní sportovní sezóně. Nakonec po dohodě s dlouholetým partnerem tohoto mítinku ze společností PRO-TEC se jednadvacátý ročník klasického mítinku uskuteční při finálovém klání mezinárodního mistrovství republiky dvojic.
Jan Kvěch a Petr Chlupáč jsou zatím posledními vítězi Memoriálu Antonína Vildeho
Příznivcům sportu levých zatáček se představí naděje tuzemského plochodrážního sportu, jezdci kubatury do 125 ccm, kteří reprezentují Českou republiku, jak ve světovém tak i v evropském poháru mládeže a jsou soustředěni ve Sportovním centru mládeže AČR při Autoklubu v AČR Slaný pod taktovkou zkušených trenérů Miroslava Rosůlka a Františka Kaliny.
Zítra své umění předvedou zástupci klubů AMK ZP Pardubice, SC Chabařovice a domácího AK Slaný.
Červené Pečky – 24. srpna
Další důkaz, jak ten čas letí. Jaroslav Volf mladší pochází z Ústí nad Labem. Jeho otec Jaroslav i mladší bratr Jan jezdili též plochou dráhu. Obzvláště otec Jaroslav byl v tomto sportu veliká osobnost a to nejen na dráze, ale i jako letitý činovník, který to dotáhl hodně vysoko. Celou rodinu po mnoho let osobně znám, a to hlavně z ploché dráhy v Polepech, kde jsem u plošiny od dětských let vyrůstal.
Zleva Jan Volf, Jaroslav Volf starší a Jaroslav Volf mladší
Zažil jsem ještě na dráze takové borce, jakými byli právě Jaroslav Volf starší, Stanislav Svoboda, Antonín Kasper, Luboš Tomíček, Antonín Šváb, Pavel Mareš a také současný oslavenec Jaroslav Volf mladší. Pamatuji si, jak pan Volf starší v Polepech poprvé předváděl motorku ESO. Můj otec a on hodně spolupracovali a byli velkými přáteli. Závodníci z Ústí měli po několik let v Polepech domovskou scénu a z té doby je spousta krásných zážitků. Jaroslav Volf starší i Jan Volf jsou již v plochodrážním nebíčku. Jaroslav, náš oslavenec se dožívá právě dnes osmdesáti let.
Jarda byl od mládí velmi talentovaný a zručný. Však měl také být po kom. Plošina byla v rodině, a tak se to měl kde naučit. Patřil ve své době k našim nejlepším jezdcům. Byl našim prvním světovým finalistou na krátké ploché dráze. Vyhrál spoustu závodů. Bohužel se ani jemu nevyhýbala různá zranění.
První Čechoslovák ve světovém finále na stránkách magazínu speedwayA-Z zde.
Kromě Jaroslava Volfa, Jana Holuba a Františka Ledeckého dorazil v červnu 1969 v Polepech na pódium i zraněný Karel Průša se svým synkem
Já mám nejvíce vzpomínek na Jardu ze Mšena a hlavně z Polep. Tam chodilo v té době hodně diváků. Někteří si koupili program, podívali se kdy se v jízdě utkají Volf s Marešem a šli do hospody na pivo, odhadli kdy se mají vrátit, aby tu jízdu zažili na vlastní oči. Jarda měl super starty, Pavel jezdil roviny po zadním kole. No, stálo to zato.
Ono by se toho dalo o plošině a speciálně o Jardovi napsat daleko víc. Náš oslavenec po mnoho let bydlí tam, kde se to jmenuje jako film o medvídcích Sejdeme se u Kolína. Provozoval autoservis v Červených Pečkách. Nyní si užívá důchodu a občas se ukáže na závodech.
Autor článku s Jaroslavem Volfem
Kamaráde Jardo, vzpomínám na to, jak mě Tvůj otec učil první krůčkům na ploché dráze v Polepech a hlavně v Chabařovicích. Po celou dobu jsem měl a dodnes mám Vaši rodinu moc rád. Dovol, abych Ti k Tvému jubileu popřál klid, pohodu a úplně nejvíc pevné zdraví. Totéž přejí všichni fandové ploché dráhy, k řadě gratulantů se připojuje Speedwayclub v AČR Chabařovice a jistě i mnozí další.
