Přeborové časy personálních rekordů příští rok skončí

Praha a Plzeň – 7. prosince
Není to tak dávno, pět, šest let zpátky, kdy pořadatelé nad přeborem ohrnovali nos. Vytýkali mi nízkou atraktivitu, jež odrazuje diváky od návštěvy, jako by se v případě jiných podniků daly vstupenky sehnat jen pod rukou na černém trhu. Postupem doby si však přeborový seriál vybudoval slušnou reputaci, jíž zvýšilo jeho loňská implementace do systému elastické kvalifikace finále šampionátu jednotlivců a také letošní systém odměn. Závodníkům poskytl pravidelné závodění, esům nabídl slušný trénink, juniorům konfrontaci se zkušenějšími střelci a dvěstěpadesátkařům slušný azyl, jelikož se čtvrlitrlem by u nás na roztrhání nebyli. Jenže pravidla na rok 2019, a sice zejména strop šestnácti závodníků v jednom mítinku, tuto idylku mohou narušit. Jak z Prahy, tak z Plzně, jež změny navrhly, zní hlasy o zlepšení kvality českého přeboru.

 


Jaký je Váš názor?

Je zavedení stropu šestnácti závodníků pro přeborový závod správný krok?

View Results

Loading ... Loading ...

Ve jménu fair play a kvality

Zájem závodníků o přebor byl takový, že se v Pardubicích jezdily rozjížďky v pěti

Před listopadovou konferencí ploché dráhy v Pardubicích prezentovaly AK Markéta Praha a PK Plzeň návrh, aby maximální počet startujících v každém závodě byl omezen na šestnáct, čímž by se užíval klasický rozpis na dvacet rozjížděk. Bude-li přihlášek výše, vypsala by se kvalifikace, pakliže přijede závodníků méně, přišla by ke slovu adekvátní formule startovní listiny jako doposud. Jestliže by o start neprojevilo zájem alespoň dvanáct plochodrážníků, měl by pořadatel právo svůj mítink zrušit.

Tyto návrhy byly při hlasování většinou delegátů přijaty. „Myslím si, že šestnáct závodníků je v pořádku,“ uvažuje Tomáš Topinka. „Nelíbí se mi, když jich je třeba dvaadvacet, nebylo to fair play, protože se nepotkával každý s každým. Měli bychom před ostatními preferovat český závodníky. Ale na druhou stranu není pěkný táhnout se někam daleko a tam jet jen dvě jízdy v kvalifikaci.“

Na adepty, kteří v kvalifikaci neuspějí, myslí Jaroslav Lucák. „Chceme, aby se rozjezdili,“ říká plzeňský trenér. „Proto jsme se domlouvali, aby se svezli jako náhradníci. Anebo aby dostali zvláštní jízdy v rozpisu hlavního závodu.“

Chybějící závodníci na startu rozjížděk stáli za návrhem omezit počet startujících na šestnáct

Co však PK Plzeň, jejíž barvy v přeboru dlouhodobě hájí jen Zdeněk Simota, nutí limitovat počet startujících? „Jeli jsme závody a ti nejlepší spolu nejeli, ale stáli na stupních,“ připomíná Jaroslav Lucák pořadatelskou roli západočeského klubu. „Měli jsme dvacet jezdců, jeden jel jednu jízdu a přestal. Další taky, pak byly jen rozjížďky, kde startovali jen dva. Je blbý, když na startu stojí dva závodníci nebo když první dá ostatním půl kola.“

Další změny zaznamená přeborový ročník 2019 v otázce jezdeckých prémií. Bylo totiž stanoveno, že z poplatku organizátora ve výši 15 tisíc za závod se dvanáct tisícovek rozdělí přímo mezi kvalifikované závodníky. Pro odměny za celkový výsledek v seriálu se použije třítisícový zbytek.

 

Rušení nehrozí vůbec, kvalifikace zase hrozně

Duel Zdeňka Holuba (modrá) s Hynkem Štichauerem z pražské Markéty slouží jako důkaz kvality přeboru i v současném balení

Podíváme-li se na situaci v přeboru třech posledních sezón, rychle zjistíme, že z případného rušení mítinků vinou nízkého zájmu ze strany jezdců není třeba mít strach. A to nejen proto, že musí být učiněny po konzultaci se sportovní komisí. Do osmadvaceti závodů se totiž jen třikrát přihlásilo méně než dvanáct borců.

Jednou se tak stalo v Plzni, dvakrát ve Svitavách, kde ovšem organizátoři dlouho předem nechají celé město a jeho okolí polepit plakáty. Pakliže by po sečtení přihlášek padesát hodin před závodem svůj inzerovaný mítink zrušili, udělali by ze sebe pěkné hlupáky.

Nová pravidla tím pádem budou spíše náročnější pro sportovní komisi, aby vymyslela kvalifikační model. Vždyť kvalifikace by se jenom za poslední tři léta konala v šestnácti z osmadvaceti mítinků. V letošním desetidílném seriálu by se nemusela vypisovat dokonce pouze v Kopřivnici a ve Svitavách!

V přeboru získávají ostruhy i začátečníci typu Jana Macka a Romana Marka

Je pochopitelné, že napřesrok se ovšem situace může změnit. Zůstává otázkou, zda závodníci budou ochotní se štercovat spousta kilometrů kamsi, kde by třeba po jediné kvalifikační jízdě mohli zase balit. Pro začátečníky to platí dvojnásob stejně jako závodníky s dvěstěpadesátkami, jejichž závody s u nás pořádají minimálně.

Až čas ukáže, zda v kontextu celé naší ploché dráhy nejsou problémy řešené omezením počtu závodníků v přeborových závodech až příliš marginální. Už jen proto, že mohou ubrat počet příležitostí plochodrážníků, kteří je potřbují jako sůl. Nicméně už dnes je na pořadatelích samotných, aby svá přeborová klání oblékli do atraktivnějších šatů pro diváky. Avšak to bychom se od přeboru mohli dostat hodně, hodně daleko…

Tři poslední přeborové sezóny očima pravidel pro rok 2019:

sezóna: závod: počet závodníků: řešení dle nových regulí:
2016 30.4 Plzeň 10 závod by mohl být zrušen
1.5. Mšeno 12
11.6. Březolupy 21 vypsání kvalifikace
18.6. Chabařovice 12
6.8. Žarnovica 27 vypsání kvalifikace
13.8. Svitavy 15
30.8. Praha 17 vypsání kvalifikace
10.9. Liberec 10 vypsání kvalifikace
15.10. Pardubice 14
2017 5.4. Pardubice 20 vypsání kvalifikace
11.6. Chabařovice 14
25.6. Kopřivnice 18 vypsání kvalifikace
8.7. Plzeň 17 vypsání kvalifikace
15.7. Liberec 17 vypsání kvalifikace
22.7. Březolupy 13
9.9. Plzeň 14
16.9. Slaný 18 vypsání kvalifikace
28.9. Svitavy 10 závod by mohl být zrušen
2018 18.4. Pardubice 20 vypsání kvalifikace
21.4. Březolupy 19 vypsání kvalifikace
13.6. Pardubice 22+5* vypsání kvalifikace
24.6. Chabařovice 19 vypsání kvalifikace
21.7. Plzeň 19 vypsání kvalifikace
11.8. Kopřivnice 15
22.8. Pardubice 23 vypsání kvalifikace
25.8. Svitavy 11 závod by mohl být zrušen
8.9. Liberec 18 vypsání kvalifikace
18.9. Praha 20 vypsání kvalifikace

Poznámka: 13.6.2018 v Pardubicích startovalo pět závodníků s dvěstěpadesátkami ve svém vlastním závodě

Foto: Karel Herman, Kiril Ianatchkov a Pavel Fišer