Divišov – 2. srpna
Protože se rojí dohady, v kolik hodin začíná sobotní závod juniorských družstev v Divišově, magazín speedwayA-Z pátral přímo u zdroje. Dle informací Milana Hajného, šéfa klubu, se technická přejímka koná ve 14:00, trénink v 15:00 a vlastní podnik začíná nástupem úderem 15:30. Stopětadvacítky také tentokrát pojedou v rámci hlavního klání a nebudou mít speciální dřívější začátek.
Archiv pro rubriku: MČR
Slánské plány nezkřížily ani bodové ztráty
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mšeno – 30. července
Vzhledem ke svému postavení v průběžné klasifikaci a volnému losu leaderů z Plzně, potřebovali slánští Patrik Linhart a Věroslav Kollert sobotní závod šampionátu juniorských družstev vyhrát. Jejich plány jim však nejprve zkřížil Antonín Galliani,který je porazil v rozjížďce s číslem pět. Slaňáci posléze remízovali i s Březolupy. Moravané ale přišli o body s Antonínem Gallianim a Martinem Vaculíkem. A o vítězství mezi Březolupy a Slaným tak musel rozhodovat rozjezd. To už hustě pršelo, a když Věroslav Kollert odstartoval, bylo rozhodnuto. Třetí skončila Žarnovica. Stopětadvacítky ovládl slánský kvartet, Pražané nakonec kvůli poruchám a zdravotním komplikacím nenastoupili do malého finále.
Trhlina ve slánském plánu
Využít plzeňského volného losu a pokud možno vyhrát. S takovým cílem vstupovala do závodu slánská dvojice Patrik Linhart – Věroslav Kollert. Nicméně smělý plán, ale nikoliv nereálný, dostal záhy nečekanou trhlinu.
Při prvním slánském vystoupení proběhlo vše přesně tak, jak si to oba jezdci představovali. Start, rychle dopředu, čtyři kola a výsledek 5:1 proti Žarnovici. Martin Vaculík si přitom trošku zkomplikoval život. Startmaršál jej vrátil do depa kvůli chybějícímu povlaku. Naštěstí rychle zasáhl Pavol Pučko. Stopětadvacítkáři měli tradičně depo mimo ocelové kóje a tak mohl svému krajanovi podat bílý povlak svého syna. Jenže Martin Vaculík byl tentokrát na Slaňáky krátký.
Pro Slaný však vyvstal problém v rozjížďce s číslem pět. Antonín Galliani sice měl oblečenou vestu pražské Markéty, nicméně v těchto okamžicích bojoval především za Plzeň. Vyměnil si místo na roštu se svým kolegou Michaelem Gregorem. Měl tak Patrika Linharta a Věroslava Kollerta po své pravé ruce.
A po vylétnutí pásky předvedl opět jeden ze svých parádních startů. Už do první zatáčky najížděl v čele s malinkým náskokem. Tenhle odstup však Věroslav Kollert bleskově zlikvidoval, aby okamžitě začal atakovat vedoucí příčku. Antonín Galliani však letěl jako vystřelený projektil. Maximem snahy Věroslava Kollerta přišlo v první zatáčce třetího kola. To se liberecký junior na chvilku ocitnul v čele. Jenže Antonín Galliani rázem kontroval.
Po první třetině se tak do vedení v průběžné klasifikaci dostaly Březolupy. Martin Gavenda s Martinem Málkem nejprve na úvod porazili Mšeno. V rozjížďce s číslem sedm posléze přidali dalších 5:1 na úkor dvojky pražské Markéty.
Březolupy ztrácí
Na dalších pět bodů se však Březolupáci vůbec nenadřeli. V rozjížďce s číslem deset na ně nikdo nečekal. Chorvatský Goričan se totiž ve Mšeně kvůli termínové kolizi s evropským šampionátem devatenáctiletých v Prelogu neobjevil. Původní záměr jury jejich jízdy vyškrtnout narazil na rozpravě na odpor ze strany závodníků.
V soutěži, kde je počet bodů z jízd jedním z pomocných kritérií v případě rovnosti tabulkových bodů, by redukovaný program zvýhodnil pauzírující Plzeň a Pardubice. Jenže v některých směrech nepříliš logické řády vyžadují pro přidělení technických bodů uskutečnění rozjížďky. A tak se v sobotu ve Mšeně šestkrát postavili na start pouze závodníci z jednoho týmu bez soupeře.
Při svém čtvrtém startu se však Březolupy dočkali své první bodové ztráty. Rozjížďka s číslem čtrnáct začala vskutku dramaticky. Zatímco Martin Gavenda směřoval do vedení, žarnovičtí Martin Vaculík a Pavlem Fuksou vzali v první zatáčce Martina Málka do presu mezi sebe. Ten neměl místo a ocitnul se na zemi.
Karel Voborník mu však dopřál šanci v opakované jízdě. Také tentokrát vyšel startovní manévr nejlépe Martinu Gavendovi. Jenže z první zatáčky vyjel v čele Martin Vaculík. A i když by se Březolupáci za jeho zády stavěli třeba na hlavu, odvrátit remízu by se jim už nepovedlo.
Zato pro slovenský tým to byla ta správná voda na jejich mlýn. Po drtivé úvodní prohře se Slaným inkasovali pět bodů v jízdě bez soupeře. A pak jim už od startu naměřil Antonín Galliani. Ten doposud neprohrál, a když se společně s Michaelem Gregorem postavili na rošt dvanácté jízdy proti nepřítomnému Goričanu ocitli se rázem na průběžné třetí pozici.
Z březolupské ztráty však nejvíce profitoval Slaný. V osmé jízdě jej sice vytrvala atakoval Adam Vandírek, ale nakonec jim nesebral ani jeden z maxima pěti bodů. Vzápětí v rozjížďce s číslem třináct odvedli Patrika Doubka. A tím pádem na tom byli úplně stejně jako Březolupy.
Závěrečné drama v kapkách deště
Zhruba od poloviny závodu se naplnila hrozba meteorologů. A ošklivé šedivé mraky se postupně začaly zbavovat svého zkázonosného vodního nákladu. V těchto kulisách se pak začalo odvíjet závěrečné drama.
Březolupsko – slánský status quo vytrval i po jejich vzájemném duelu v rozjížďce s číslem sedmnáct. Po startu totiž vyrazil do čela Martin Málek. Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem sice zpacifikovali Martina Gavendu, leč jeho kolegu ne a ne dostihnout.
Navzdory vyrovnanému skóre by si však všichni přítomní tipnuli spíše na Slaný. Březolupáky totiž čekal ještě neporazitelný Antonín Galliani, zatímco na Slaňáky jen osamělá čtyři kola proti nepřítomnému Goričanu.
Před devatenáctou jízdou se otevřela nebeská stavědla naplno. Rozhodčí Karel Voborník proto hnal podnik rychle kupředu, aby i konec byl pokud možno regulérní. Po vylétnutí pásky vystřelil do čela Antonín Galliani. Ve výjezdu však přišel náhlý úder Martina Málka po vnější stopě. Pražan nestačil reagovat a už se na rovince musel dívat na jeho výfuk.
I tenhle výsledek však mohl nechat Slaňáky v klidu. V rozjížďce proti nikomu totiž pět bodů viselo proklatě nízko. Jenže přišlo poslední kolo. A na začátku jeho protilehlé rovinky se Antonín Galliani bezmocně zastavil. Jeho nečekaný defekt posunul Březolupy k dalšímu maximu. Stejnou hodnotu získali vzápětí i Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem. A ke slovu musel přijít rozjezd.
Tady však Věroslav Kollert nepřipustil ani stín pochyb, že by si plný zásah sedmi bodů měl odvážet někdo jiný. Start jej katapultoval rychle do čela. Martin Málek viděl, která bije a na mokré dráze nijak zbytečně neriskoval. A Slaný tak navzdory dvěma remízám opouštěl Mšeno jako vítěz.
O nejnižší stupínek si rázně řekla Žarnovica. Po porážce březolupské dvojice byl Martin Vaculík na tom správném koni. To ostatně demonstroval hned v osmnácté jízdě. Lepší start předvedl sice Adam Vandírek, ovšem ještě během prvního kola vodil jezdce právě mladý Slovák. Ve druhé zatáčce předjel Pavel Fuksa Zdeňka Šuranského. Oba Žarnovičáci pak nakonec porazili osamoceného Petra Babičku. A celkové třetí místo bylo jejich.
Waterloo pražských stopětadvacítkářů
Možnost, že by se v šestém díle šampionátu stopětadvacítek rázem vynořil nějaký nový aspirant na titul se nakonec ukázala jako ryze teoretická. Rytmus závodu začal udávat opět slánský gang.
Ve skupině A to měli Radim Chod s Michalem Dudkem poměrně jednoduché. Pavla Pučka trápilo zraněné koleno. Nemohl ho pořádně ani ohnout, takže dvě úvodní třetí místa byly skutečně maximem. Poté však ze závodu odstoupil. A záhy oznámil předčasný konec sezóny a záměr soustředit se do budoucna na půllitry.
Béčko však bylo nepoměrně dramatičtější. V jeho prvé rozjížďce pořádně kalil vodu Martin Wasyliw. Začínal z posledního místa, ale už v první zatáčce za sebou nechal Jaroslava Slavatu. Čtveřice závodníků se řítila do druhé zatáčky nalepená na sebe jako včely v roji.
Z vyrovnané situace nejvíce těžil Martin Wasyliw. V prvém oblouku druhého kola vzal z jedné vody na čisto nejen Romana Čejku, ale i Jiřího Bendu. V další zatáčce však chyboval a Jiří Benda se vrátil zpátky do čela. Mšeňák však stále číhal v záloze. A na cílové rovince měl rychlejší finiš.
Navzdory úvodním třem bodům však Martin Wasyliw do velkého finále nepostoupil. Ve druhé jízdě jej totiž o třetí místo ve druhé zatáčce připravil Jiří Benda. Situaci začal ovládat Roman Čejka, když ještě v úvodním nájezdu předčil Jaroslava Slavatu.
Závěrečnou rozjížďku skupiny nakonec ovládl Jiří Benda ve stylu start – cíl. Zpočátku za ním jezdil Jaroslav Slavata. Jenže v dalším průběhu jízdy jej překonal nejen Roman Čejka, ale i Martin Wasyliw. A tak se z postupu mezi nejlepší čtyři radovali oba Slaňáci.
Na start malého finále nakonec přijel pouze Martin Wasyliw. Pavel Pučko se se stopětadvacítkami rozloučil už dříve. A Jaroslav Slavata s Jakubem Fenclem doplatili na technické problémy. Osamocený Mšeňák obkroužil čtyři kola. Jury pak řešila problém s dalším pořadím a nakonec si svou hypotézu o preferenci nižších startovních čísel nechala posvětit od VV SPD.
Velké finále pak ovládl Radim Chod. Roman Čejka jej sice vytrvale pronásledoval, leč jeho vedoucí kolega neudělal sebemenší chybičku. Na svůj letošní premiérový věnec dosáhl Michal Dudek, když za sebou nechal Jiřího Bendu.
Hlasy z depa
„Závody se mi líbily,“ začal hodnocení slánského vítězství svým obligátním způsobem Věroslav Kollert. „Bylo to však trošku komplikovaný. Ale na rozjezd jsem si věřil. Pomohl mi tam start. Vyhodil jsem si bláto z koleje a startoval ze sucha. On jel z bahna a už do toho nešel. Dnes jsem měl dobrýho mechanika, Romana Dolečka. Je nejlepší pro rok 2005, protože u nás v Liberci tuhle soutěž vyhrál.“ Věroslava Kollerta čeká o víkendu dlouhá cesta do lotyšského Daugavpilsu, kde bude debutovat v evropském šampionátu devatenáctiletých. „Není to daleko,“ komentoval vzdálenost Liberec – Daugavpils. „Je to skoro jako do Itálie. Ale tam je asi líp.“
„Starty byly špatný, nevím ani proč,“ řekl po závodech Patrik Linhart. „Nejsem sám se sebou spokojenej a nemám z toho radost. Skončil jsem dvakrát třetí, to je hrůza! Jsem rád, že jsme vyhráli, ale já nic moc. Všechno mě bolí a to jsem tejden nic nedělal.“ Nepřímý duel s Plzní zprostředkovaný díky hostování Antonína Gallianiho v barvách pražské Markéty dopadl pro Slaný nerozhodně. „Vykouřil nám rybník,“ komentoval první remízu Patrik Linhart. „Stoupnul jsem si do koleje a říkal si, že to vyjde. Ale děs běs. Fuj. Ty moje starty byly fakt hrozný.“ A jak Patrik Linhart vnímá slánské vyhlídky v boji o titul? „Uvidíme,“ držel se ve svých prognózách při zemi. „Víš, jak to chodí. Řeknu, že to cejtím a ono to pak dopadne úplně jinak. A všichni se mi pak smějou, že jsem měl zase rýmu (smích).“
„Vůbec se nedařily starty,“ zpytoval svědomí Martin Málek. „Hlavně se Žarnovicí. V těch posledních dvou rozjížďkách jsem se nasral. Po dešti jsem pak ten rozjezd podcenil. Jinak jsem spokojen. Toto umístění jsem bez Plzně a Pardubic čekal.“ Takže spokojenost? „Když to tak vezmu, tak dobrý,“ odpověděl Martin Málek. „Dneska všechno šlapalo. Jen v tréninku jsem přidřel motor.“ V nejbližších plánech Martina Málka však plochá dráha nefiguruje. „Zítra jedu do Chorvatska na dovolenou,“ prozradil magazínu speedwayA-Z své plány. „Chci si uzdravit rameno, trošku zlobí. A pak budu v plné síle, hlavně na to září.“
„Škoda, že začalo pršet,“ litoval Martin Gavenda. „Nemám rád vodu. A chtěli jsme vyhrát. Rozhodla ale ta prohra s Martinem Vaculíkem.“ Kromě rozjížděk se březolupský junior společně se svým otcem pořádně zapotil také v depu. „Měnili jsme komplet spojku,“ vysvětlil. „Při tréninku vyskočilo ozubení na předloze. A oba řetězy praskly.“ A co čeká Martina Gavendu v nejbližší době? „Teď jedu až v Březolupech,“ svěřil se. „Tam to bude těžký. Uvidím, zda z toho bude vůbec bedna. Snad si to tam nepokazím jako na junioráku.“
„Zezačátku ty první tři jízdy byly hrozné,“ netajil se Martin Vaculík. „Měl jsem tam málo plynu a neuměl se srovnat. Od třetí jízdy jsem se však na sebe rozzlobil. I táta mi řekl, jak na to. Pak jsem to tam Březolupákům dal po venku. Už jsem prostě musel. Pak jsem udělal se Mšenem to samé. Poslední rozjížďka už byla na jistotu.“ Slovenský junior se tak podruhé v šampionátu dostal na stupně vítězů. A na rozdíl od Žarnovice měl tentokrát na medailovém umístění hlavní zásluhu. „Bedna byla super,“ rozplýval se. „Ale škoda rozjížďky s Tondou Gallianim. Měl dobrý start. V Divišově musím začít bojovat už od začátku.“
„Závody se mi líbily,“ těšil se ze stupňů vítězů Pavel Fuksa. „Začátek šel, ale pak nebyly starty. Nebo byly, ale motor se nerozjel. Netrefil jsem se do převodů.“ Permanentní třetí příčka může provokovat otázku, kdy bude lepší umístění… „Je to počtvrtý za sebou třetí místo,“ souhlasil pardubický junior. „Lepší to bude třeba příští sezónu. Pořád se učím. Musím pomalu, uvidím v Divišově. Tam bychom mohli skončit líp. Ale znáš to. Je to plochá dráha, jednou tak, podruhý tak.“
„Netuším, co to bylo,“ krčil v promoklém depu rameny Antonín Galliani nad otázkou, co jej vyřadilo z rozjížďky s číslem devatenáct. „Je to pech. Ale co se dá dělat? Když začalo pršet, bylo to o tom, kdo odstartuje, tak jede. Začátek jsem měl dobrej. I když jsem se z toho vedra nějak necejtil. Jsem z něho už nějakej unavenej. Výsledku je škoda, mohlo to pro nás s Filipem bejt příznivější.“
| 1. AK Slaný | 26 | |
| Patrik Linhart | 3 1 2 3 1 2 | 12(4) |
| Věroslav Kollert | 2 2 3 2 2 3 | 14(2)+3 |
| 2. AK Březolupy | 26 | |
| Martin Málek | 2 2 3 2 3 3 | 15(2)+2 |
| Martin Gavenda | 3 3 2 1 0 2 | 11(2) |
| 3. AMK Žarnovica | 21 | |
| Martin Vaculík | 1 2 1 3 3 3 | 13(2) |
| Pavel Fuksa (host) | 0 3 2 0 1 2 | 8(1) |
| 4. AK Markéta Praha 1 | 17 | |
| Michael Gregor | F 0 0 2 F – | 2(1) |
| Antonín Galliani (host) | 3 3 3 3 3 E | 15 |
| 5. PDK Mšeno | 17 | |
| Zdeněk Šuranský | 2 0 0 2 2 E | 6(2) |
| Adam Vandírek | 1 1 1 3 3 2 | 11 |
| 6. AK Markéta Praha 2 | 7 | |
| Patrik Doubek | 3 E 0 1 2 1 | 7 |
| Petr Babička (host) | 2 1 1 E – – | 4(1) |
Pozn.: Petr Babička je na soupisce slánského týmu, který neměl v závodě volný los, proto nebral pro Prahu 2 body.
O pořadí na čtvrtém a pátém místě rozhodl vyšší počet lepších umístění.
Tým Unia Goričan/AK Divišov na závody nepřijel.
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného důvodu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.
| Aktuální tabulka: | závody | malé body | velké body |
| 1. Slaný | 5 | 127 | 32 |
| 2. Plzeň | 4 | 113 | 27 |
| 3. Březolupy | 5 | 107 | 26 |
| 4. Pardubice | 4 | 76 | 19 |
| 5. Žarnovica | 5 | 77 | 18 |
| 6. Mšeno | 5 | 78 | 14 |
| 7. Praha 1 | 5 | 62 | 12 |
| 8. Divišov/Goričan | 5 | 54 | 10 |
| 9. Praha 2 | 4 | 37 | 9 |
M ČR 125 ccm:
| skupina A | ||
| 1. Radim Chod, Slaný | 3 2 3 | 8 |
| 2. Michal Dudek, Slaný | 2 3 2 | 7 |
| 3. Pavel Pučko, Praha | 1 1 – | 2 |
| 4. Jakub Fencl, Praha | 0 0 E | 2 |
| skupina B | ||
| 1. Roman Čejka, Slaný | 1 3 2 | 6 |
| 2. Jiří Benda, Slaný | 2 1 3 | 6 |
| 3. Martin Wasyliw, Mšeno | 3 0 1 | 4 |
| 4. Jaroslav Slavata, Praha | 0 2 0 | 2 |
| malé finále | ||
| 1. Martin Wasyliw, Mšeno | ||
| 2. Jaroslav Slavata, Praha | – | |
| 3. Pavel Pučko, Praha | – | |
| 4. Jakub Fencl, Praha | – | |
| finále | ||
| 1. Radim Chod, Slaný | ||
| 2. Roman Čejka, Slaný | ||
| 3. Michal Dudek, Slaný | ||
| 4. Jiří Benda, Slaný |
Aktuální stav šampionátu:
| 1. Radim Chod, Slaný | 22 | 22 | 25 | 25 | (22) | 25 | 119(141) |
| 2. Roman Čejka, Slaný | 25 | 25 | 22 | 22 | (12) | 22 | 116(128) |
| 3. Jaroslav Slavata, Praha | 20 | 20 | 20 | 16 | 25 | (14) | 101(115) |
| 4. Michal Dudek, Slaný | 16 | (10) | 16 | 18 | 18 | 20 | 88(98) |
| 5. Pavel Pučko, Praha | 14 | 16 | 18 | 20 | 16 | (12) | 84(96) |
| 6. Martin Wasyliw, Mšeno | 18 | 12 | (12) | 14 | 20 | 16 | 80(92) |
| 7. Petr Vaic, Plzeň | 12 | 14 | 14 | 12 | 14 | – | 66 |
| 8. Jiří Benda, Slaný | 10 | 18 | – | – | – | 18 | 46 |
| 9. Jakub Fencl, Praha | – | – | 10 | – | – | 10 | 20 |
Legenda: umístění v závěrečné klasifikaci se boduje 25-22-20-18-16-14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1 a do celkové klasifikace se počítá pět nejlepších výsledků.
Dosavadní závody se konaly v Plzni, v Pardubicích, v Chabařovicích, ve Slaném, v Praze a ve Mšeně.
Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)
Pozítří začne první díl souboje na dálku
Mšeno – 28. července
Dalším dílem pokračuje v sobotu ve Mšeně český šampionát juniorských družstev. Minule jsme se v Praze dočkali první porážky doposud dominantní Plzně. Slaný tak ztrácí v průběžné klasifikaci pouhé dva body. Ve Mšeně, stejně jako o týden později v Divišově, se však bude souboj o vedení odehrávat na dálku. Oba rivalové si totiž postupně vybírají svůj druhý vypadávací závod. Souběžně s juniorskými týmy si to o mistrovské body rozdají i stopětadvacítky. Pro ně to bude vskutku přelomový podnik. Šampionát se totiž přehoupne do své druhé půle. A tak zatímco dneska může být mistrem každý zúčastněný, za dva dny se výběr podstatně zúží. Stejně jako v Praze nebudou ani ve Mšeně stopětadvacítky začínat dříve, protože jejich program proběhne v rámci bojů velkých hochů.
Slánské buď a nebo
Dva body ztráty na vedoucí Plzeň a tři závody do konce šampionátu, z toho dva v přímé konfrontaci s leadery. Taková je bilance dosavadního účinkování a vyhlídky do nejbližší budoucnosti slánského dua Patrik Linhart a Věroslav Kollert.
Šance na obhajobu loňského zlata tedy slánští závodníci stále mají. A to tím spíše, když se minulý týden v Praze přesvědčili, že porazit silnou Plzeň je možné nejen teoreticky. K zisku sedmi tabulkových bodů jim samozřejmě nahrálo úvodní kočkování Filipa Šitery s mantinelem, avšak úhelným kamenem jejich triumfu se stalo vítězství ze vzájemné jízdy.
Nicméně vyhlídky na titul se zmenšují přímou úměrou se vzrůstajícím počtem uskutečněných kol. A proto si Patrik Linhart s Věroslavem Kollertem nemohou dovolit luxus v podobě nějakého kompromisu. Zkrátka a dobře, chtějí-li zvonit zlatými medailemi, musí vítězit za každou cenu.
Pozítří bude jejich situace mírně ulehčena volným losem Plzně. Zatímco Filip Šitera odjede do Prelogu usilovat o postup do evropského finále devatenáctiletých, není vyloučena účast Antonína Gallianiho. Brilantní startér by se mohl objevit jako host v některém 
z pražských výběrů. Jak Jakub Fabian, tak Michal Matula totiž byli ještě v nedávné době na marodce a nad jejich startem ve Mšeně visí otazník.
Antonín Galliani nás už několikrát přesvědčil, že šest výher během jednoho závodu není zas až tak nereálnou věcí. Bez účinné podpory kolegy to samo o sobě na vítězství nestačí, leč situací v průběžném pořadí zamíchat může.
Z absence Plzně navíc budou chtít profitovat i ostatní. Ve stejné roli jako Slaný a Plzeň, jsou i Březolupy a Pardubice, které bojují o bronz. Pardubice stojí a Martin Málek s Martinem Gavendou z této situace budou chtít vytřískat maximum. A podobně jako Antonín Galliani by roli trójského koně mohl v jiném týmu sehrát i Pavel Fuksa.
Jsou tu však i další uchazeči o vavříny. Adam Vandírek už několikrát počítal minimální odstup, který jej s kolegou Zdeňkem Šuranským dělil od stupňů vítězů. Zato Martin Vaculík, jenž nastoupí opět s Janem Markvartem, se na ně už dostal. Opakování v tomto případě nemusí být matkou moudrosti, ale každopádně známkou jezdeckého růstu. Opomenout nelze ani nevyzpytatelné Chorvaty. Nastoupit v sestavě Jurica Pavlič – Ivan Vargek, v nejednom českém boxu by se obavami třásla podlaha.
Zkrátka a dobře, ačkoliv diváci budou ochuzeni o přímý souboj Plzně se Slaným, bitva ostatních celků by je měla odškodnit více než dokonale. Co si totiž více přát než závod, v němž se pořadí dá předem tipovat jen velmi obtížně? A to je za dané konstelace i případ sobotního Mšena.
Hrátky s magickou pětkou
Vítězství Jaroslava Slavaty v pátém díle mistrovství republiky stopětadvacítek bylo vskutku přelomové. A to nejen proto, že poprvé triumfoval někdo jiný než slánští Radim Chod a Roman Čejka. Při pěti započítávaných nejlepších výsledcích z deseti závodů totiž odpadla teoretická možnost, že by dva borci měli na konci mistrovství stejný počet tabulkových bodů.
Mšeno pak v sobotu pro další vývoj šampionátu dodá další rozhodující faktor. Šestým kolem tady začne druhá polovina mistrovství a tím pádem už nebude moct vyhrát mistrovský titul kdokoliv ze zúčastněných.
Avšak zatím mají stále všichni šanci. Pakliže někdo zahájí pozítří vítěznou šňůru, která bude pokračovat dvakrát přes Divišov, potom v Praze a skončí znovu ve Mšeně, bude to právě on, koho bude okolí oslovovat mistře. Jak už to však v životě chodí, všichni si jsou rovní, nicméně někteří si jsou ještě rovnější.
A přesně tento stav se dá vysledovat rovněž ve stopětadvacítkách, by tady je zaslouženým výsledkem tvrdě odvedené práce. Jak Radim Chod, tak Roman Čejka dvakrát mávali z nejvyššího stupně vítězů. Ke zlatu jim tedy stačí zvítězit ještě třikrát. A jak už bylo řečeno, Jaroslav Slavata se minulou středu zasloužil o eliminaci možnosti nerozhodného výsledku.
On sám však už má nástupní pozici pro zisk zlaté medaile stíženou. Jistotu mu dají čtyři triumfy. Kdokoliv z ostatních závodníků pak už musí vyhrát pětkrát. Ale může někdo s jistotou tvrdit, že je podobný kousek vyloučen? Moudřejší budeme až za dva dny.
Jak pozítří zřejmě nastoupí:
| Mšeno | Zdeněk Šuranský, Adam Vandírek |
| Praha 1 | Michael Gregor, Michal Matula?, host Antonín Galliani? |
| Slaný | Patrik Linhart, Věroslav Kollert |
| Žarnovica | Martin Vaculík, host Jan Markvart |
| Divišov/Goričan | Jurica Pavlič, Ivan Vargek a/nebo Zoran Strahija |
| Praha 2 | Patrik Doubek, Jakub Fabian?, host Antonín Galliani? |
| Březolupy | Martin Málek, Martin Gavenda |
| Plzeň | volný los |
| Pardubice | volný los |
Hostování: bez ztráty bodů je možné pouze u závodníků, jejichž týmy mají v daném závodě volný los. Zítra tak mohou hostovat Antonín Galliani a Pavel Fuksa, protože Filip Šitera a Hynek Štichauer mají reprezentační povinnosti v ME do 19 let, a pak junioři neuvedení na soupiskách žádného týmu.
| Aktuální tabulka: | závody | malé body | velké body |
| 1. Plzeň | 4 | 113 | 27 |
| 2. Slaný | 4 | 101 | 25 |
| 3. Březolupy | 4 | 81 | 20 |
| 4. Pardubice | 4 | 76 | 19 |
| 5. Žarnovica | 4 | 56 | 13 |
| 6. Mšeno | 4 | 61 | 11 |
| 7. Divišov/Goričan | 4 | 54 | 10 |
| 8. Praha 1 | 4 | 45 | 8 |
| 9. Praha 2 | 3 | 30 | 7 |
Po Mšenu pokračuje šampionát v rychlém časovém sledu v Divišově (stojí Slaný a Březolupy), v Březolupech (Praha 1 a Mšeno) a vyvrcholí na sklonku prázdnin v Praze (Žarnovica a Divišov/Goričan).
MR 125 ccm:
Nominační listina:
1 Radim Chod, Slaný
2 Roman Čejka, Slaný
3 Jaroslav Slavata, Praha
4 Pavel Pučko, Praha
5 Michal Dudek, Slaný
6 Martin Wasyliw, Mšeno
7 Petr Vaic, Plzeň
8 Jiří Benda, Slaný
9 Jakub Fencl, Praha
Rozpis závodu:
Pakliže se zúčastní devět závodníků pojede se dle vyřazovacího KO systému, jehož pavouk základních, opravných a semifinálových jízd graduje malým a velkým finále.
Bude-li v Praze pouze osm závodníků, použije se rozpis dvou skupin, z nichž se bude postupovat do malého a velkého finále. Nasazení je provedeno na základě průběžného pořadí redukovaného na přítomné borce dle klíče: skupina A – první, čtvrtý, pátý a osmý, skupina B – druhý, třetí, šestý a sedmý.
Nejrychlejší cesta k titulu:
| Radim Chod, Slaný | výhra ve třech závodech |
| Roman Čejka, Slaný | výhra ve třech závodech |
| Jaroslav Slavata, Praha | výhra ve čtyřech závodech |
| všichni ostatní | výhra v pěti závodech |
Šance na celkem pět výher se vedle sobotního Mšena nabízí ještě v Divišově (v rámci M ČR juniorských družstev), znovu v Divišově (Memoriál Jiřího Simandla a Rudolfa Maška), v Praze (M ČR juniorských družstev) a opět ve Mšeně (1. liga).
Aktuální stav šampionátu:
| 1. Radim Chod, Slaný | 22 | 22 | 25 | 25 | 22 | 116 |
| 2. Roman Čejka, Slaný | 25 | 25 | 22 | 22 | 12 | 106 |
| 3. Jaroslav Slavata, Praha | 20 | 20 | 20 | 16 | 25 | 101 |
| 4. Pavel Pučko, Praha | 14 | 16 | 18 | 20 | 16 | 84 |
| 5. Michal Dudek, Slaný | 16 | 10 | 16 | 18 | 18 | 78 |
| 6. Martin Wasyliw, Mšeno | 18 | 12 | 12 | 14 | 20 | 76 |
| 7. Petr Vaic, Plzeň | 12 | 14 | 14 | 12 | 14 | 66 |
| 8. Jiří Benda, Slaný | 10 | 18 | – | – | – | 28 |
| 9. Jakub Fencl, Praha | – | – | 10 | – | – | 10 |
Legenda: umístění v závěrečné klasifikaci se boduje 25-22-20-18-16-14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1 a do celkové klasifikace se počítá pět nejlepších výsledků.
Dosavadní závody se konaly v Plzni, v Pardubicích, v Chabařovicích, ve Slaném a v Praze.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Bohumil Brhel je hospitalizován v Benešově
Divišov – 25. července
Dle informací ze stránek SpeedwayInfo je Bohumil Brhel po svém sobotním pádu během šampionátu dvojic hospitalizován v benešovské nemocnici. Lékaři diagnostifikovali dvě zlomená žebra. Podezření na zlomený bederní obratel by však mělo odhalit až speciální vyšetření v motolské nemocnici. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení!
Zdeněk Schneiderwind vybojoval titul
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Mariánské Lázně – 24. července
Čeští závodníci ovládli včerejší šampionát republiky na dlouhé dráze. Ve finále A odstartoval nejlépe zkušený matador Zdeněk Schneiderwind. Antonín Šváb jej pak celá čtyři kola vytrvale pronásledoval. Nevyšel mu ani závěrečný útok načasovaný do poslední zatáčky. A tak stále zůstává korunním princem této disciplíny. Na stupně vítězů se nakonec prosadil také Jaroslav Pták, který předjel Nora Kennetha Borgenhauga. Životní výsledek zaznamenal pátý Karel Kadlec. Pavel Ondrašík, obhájce loňského zlata, doplatil na technické problémy. Nakonec vyhrál finále B před Nynke de Jong.
Trable úřadujícího šampióna
Třetí ročník v obnovené historii českých šampionátů na dlouhé dráze přinesl evidentně nejvyrovnanější startovní listinu. V ní se nejen objevilo osmnáct jmen, ale dokonce i dříve nevídaný náhradník. Češi v ní však vůbec nehráli druhé housle.
Už v rozjížďce s číslem jedna měli domácí fanoušci v ochozech postaráno o důvod k radosti. Nejlépe odstartoval obhájce mistrovského titulu Pavel Ondrašík. Z prvního výjezdu jej sice střídal na čele Němec Martin Ernst, nicméně rychlejší druhá zatáčka vynesla Pavla Ondrašíka zpátky do čela. A v něm už navzdory chrchlajícímu motoru setrval až k šachovnicové vlajce.
Při svém druhém vystoupení však už tolik štěstí neměl. Z rozjížďky s číslem pět neabsolvoval ani jediné kolo. Ještě před jeho koncem musel bezmocně zarolovat se svým zadřeným strojem na zelený trávník. Za těchto okolností potřeboval každý bod jako sůl. V sázce totiž bylo finále A.
Osmá rozjížďka byla v tomto směru pro Pavla Ondrašíka poslední šancí. Zpočátku se zdálo, že stále ještě úřadující šampión nebude mít problémy s jejím využitím. Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu. Na protilehlé rovince se však do čela prosadil Klaus Gerdemann. Pavel Ondrašík se však ještě v nájezdu do druhé zatáčky vrátil zpět.
Jenže finiš na konci úvodního kola posunul na vedoucí příčku opět Klause Gerdemanna. Pražský závodník na něho usilovně dotíral. Ovšem ve třetím kole se z jeho motoru začalo linout opět zlověstné prskání. Pavel Ondrašík se usilovně snažil jízdu dokončit. Nakonec se mu to povedlo, jenže v posledním kole jej na poslední chvilku o druhé místo připravil Marek Čejka.
S osmi nasbíranými body ve třech sériích nastal pro Pavla Ondrašíka skutečně vážný problém. Navíc jej na samotný závěr čekal Zdeněk Schneiderwind. A to byl soupeř k neporažení. A to tím spíše, že sám potřeboval po svém předchozí poruše body jako sůl. Pavel Ondrašík protnul metu jako druhý, jenže na finále A to tentokrát bylo málo.
Defekty rozhodly souboj českých es
Jak Zdeněk Schneiderwind, tak Antonín Šváb vypadli z loňského mistrovství republiky kvůli zranění. Letos však oba patřili k horkým favoritům na zisk mistrovského titulu. A hned v úvodních rozjížděk dali všem soupeřům jasně na vědomí, že mistrem bude s největší pravděpodobností jeden z nich.
Antonín Šváb vyhrál rozjížďku s číslem dva ve stylu start – cíl. A nakonec jej od druhého Nora Kennetha Borgenhauga dělila více než polovina dlouhatánské rovinky. Stejně jednoznačně dominoval rovněž šesté jízdě.
Zdeněk Schneiderwind na tom byl podobně. Na pohyb pásky ve třetí jízdě reagoval nejrychleji Karl Heinrich König, ovšem z prvního oblouku vyjel v čele zkušený harcovník pražského Olympu. A hned po přestávce už od startu ukázal, zač je toho loket Kennethu Borgenhaugovi.
Všichni proto s napětím očekávali rozjížďku s číslem sedm. V ní totiž na sebe narazili shodou okolností právě Antonín Šváb a Zdeněk Schneiderwind. Ze dvou doposud neporažených měl zbýt po čtyřech kolech jen jeden.
Ovšem jejich soukromý duel ještě neměl dojít svého vyvrcholení. Oba nejrychleji odstartovali, leč Antonín Šváb dojel kvůli defektu pouze na konec úvodní zatáčky. Zdeněk Schneiderwind zářil v čele jen na konec třetího kola. Pak zjistil, že mu spadl kryt řemenu.
Rozhodl se raději nepokračovat a vsadit svou finálovou účast na vabank svého závěrečného startu. Po odpadnutí českých favoritů tak spadlo vítězství do klína Holanďance Nynke de Jong. Svým způsobem za něj mohla poděkovat i Pavlu Váňovi.
Když jí sudí totiž podruhé za sebou vyloučil za najetí do pásky, mariánskolázeňský šéf Miroslav Musil se vydal před věž rozhodčího za sympatickou blondýnku orodovat. A Pavel Váňa potvrdil svou pověst člověka kontroverzních rozhodnutí. Na rozdíl od obvyklé praxe změnil svůj verdikt.
Deset bodů za dvě suverénně vyhrané jízdy Antonínu Švábovi a Zdeňku Schneiderwindovi na postup do finále A mohlo, ale nemuselo stačit. Jenže ani jeden z nich při své závěrečné rozjížďce nenechal prostor pro žádnou senzaci.
Zdeněk Schneiderwind odvedl Pavla Ondrašíka v rozjížďce s číslem jedenáct. A hned vzápětí Antonín Šváb vedl dvanáctou jízdu od pásky až k šachovnicové vlajce. A bylo jasné, že pokračování jejich souboje se bude ve finále A odehrávat v rámci boje o titul.
Další dva Češi do finále A
Po poruchách Antonína Švába a Zdeňka Schneiderwinda se tak nejlepším mužem základní části stal Jaroslav Pták. Do akce se poprvé dostal v rozjížďce s číslem dva. V jednu chvíli v ní zle zkracoval odstup od druhého Kennetha Borgenhauga, ale nakonec protnul metu jako třetí.
Pak se však dočkal vítězství. Už do první zatáčky páté jízdy najížděl v čele před Karlem Kadlecem a Pavlem Ondrašíkem. Pět bodů inkasoval rovněž za svůj výkon v rozjížďce s číslem devět, by mu tentokrát cestu do slova a do písmene křížil Karel Kadlec.
Na triumf myslel Jaroslav Pták dozajista i před svým čtvrtým startem. Po vylétnuté pásky se skutečně dostal rychle dopředu. Jenže v prvním oblouku jej podjela Nynke de Jong. Jaroslav Pták však měl dostatek bodů a tak raději neriskoval.
Na finále A mu totiž pohodlně stačilo i druhé místo. Mezi šesti nejlepšími se vedle Antonína Švába, Zdeňka Schneiderwinda a Jaroslava Ptáka objevili i Kenneth Borgenhaug a Klaus Gerdemann. Posledním šestým závodníkem se stal Karel Kadlec.
Nezničitelný Plzeňák se do sedla plochodrážního speciálu vrátil před pár lety s cílem jezdit veteránská klání. Nakonec se však dostal až do reprezentace a v neděli v Mariánských Lázních zaznamenal svůj životní výsledek v mistrovství republiky na dlouhé dráze.
Závod rozehrál třetím místem za vítězným Pavlem Ondrašíkem a Martinem Ernstem. 
Ovšem vzápětí už kalil vodu. V páté jízdě vyjel z prvního oblouku hned za Jaroslavem Ptákem. Když Pavel Ondrašík ještě před koncem úvodního kola odstavil svůj zadřený motocykl, neměl Karel Kadlec se ziskem čtyř bodů výraznějších problémů.
V rozjížďce s číslem devět se krátce po startu razantně opřel do Jaroslava Ptáka. Jenže fyzický kontakt zkušeného karlovarského matadora nevylekal a tak se Plzeňák opět musel spokojit s druhým místem. Nicméně díky jedenácti bodům už měl na dosah neuvěřitelný postup mezi šestici nejlepších ve finále A.
Jak se však záhy ukázalo, Karel Kadlec ještě neměl vyhráno. A na dráze si ještě musel užít pořádné drama. Ve dvanácté jízdě odstartoval hned za létajícím Antonínem Švábem. Zdálo se být rozhodnuto, jenže někdy v předposledním kole zjistil Karel Kadlec defekt zadní pneumatiky.
S unikajícím vzduchem logicky klesala Plzeňákova rychlost. Třetí Robert Haupt vycítil příležitost a nebezpečně se začal přibližovat. V nájezdu do posledního kola byl rychlejší. I s hůře ovladatelným motocyklem se Karel Kadlec pokusil kontrovat. Sice neuspěl, ale i tři body za třetí místo mu na finále A nakonec stačily.
Zdeněk Schneiderwind nepřipustil ani náznak pochyb
Díky naplněné startovní listině se vůbec poprvé v historii mistrovství republiky mohla odjet všechna tři závěrečná finále.
Céčko se stalo kořistí Karla – Heinricha Königa, který po svém úvodním čtvrtém místě v dalším závodě už nestartoval. Z Čechů se tady prezentoval pouze Roman Tomany. Toho v jeho druhém závodě v kariéře přibrzdil nejen defekt, ale také diskvalifikace kvůli najetí do pásky. Za něho však před věž Pavla Váni nikdo orodovat nepřišel.
Svůj den blbec si výhrou ve finále B kompenzoval loňský šampión Pavel Ondrašík. Celá čtyři kola mu na výfuku visela Nynke de Jong. Na předjetí však nebyla dostatečně rychlá, i když jí v cíli zas až tolik nechybělo. Nejvíce však mátl třetí Roberto Haupt. I když startoval z dvojky, omylem si navlékl žlutočerný povlak. Rozhodčí však jeho chybičku nezaregistroval, takže se po kilometrovém ovále pohybovali hned dva žlutí závodníci.
Čtvrtý skončil Marek Čejka. Dříve jsme jej vídali i na krátké dráze, ale jeho letošní comeback je spojen výhradně s travnatými a dlouhými ovály. V závodě se rozhodně neztratil a blýsknul se druhým místem v osmé jízdě, v níž využil trablů Pavla Ondrašíka.
Všichni však s napětím očekávali především závěrečné finále A. A korunovaci jeho vítěze za nového mistra republiky. V postartovní tlačenici se nejlépe orientoval Zdeněk Schneiderwind. Do první zatáčky najížděl už jako vedoucí závodník pole šesti nejlepších borců.
Antonín Šváb však jel hned za ním. Ovšem za živého boha se nemohl před svého klubového kolegu dostat. Z vnější strany to prostě nešlo a Zdeněk Schneiderwind byl hodně rychlý. A navíc neudělal jedinou chybičku.
Svůj rozhodující útok si Antonín Šváb načasoval do poslední zatáčky. Z ní vyjížděli se Zdeňkem Schneiderwindem prakticky současně. Na rovince oba zalehli a s otevřeným plynem se řítili vstříc cílové metě. Zdeněk Schneiderwind však nezaváhal ani tady v rozhodující chvíli. Po pár sekundách projel pod šachovnicovou vlajkou jako mistr. A Antonín Šváb tak podruhé během víkendu zůstal těsně za korunou mistra naší země.
Třetí příčka nakonec patřila Jaroslavu Ptákovi. Startovní rošt opouštěl jako čtvrtý, ale vytrvale pronásledoval Nora Kennetha Borgenhauga. A jeho štvanice slavila úspěch ve třetím kole, kdy se v úvodním výjezdu dostal na třetí příčku. Česká republika tak na stupních vítězů měla plný zásah.
Karel Kadlec schytal pár bolestivých cejch. Přesto však celá čtyři finálová kola strávil na páté příčce. S pravděpodobností hraničí s jistotou se tak udržel v reprezentaci i pro příští rok. Ve dvaačtyřiceti a po dlouhé pauze skutečně úctyhodný výkon.
Z úhlu pohledu českého diváka tak víkend v Mariánských Lázních vyšel naprosto dokonale. A pakliže někdo něčeho litoval, potom pouze skutečnosti, že se na západě Čech závodí jen jednou do roka. I tohle by však pro mariánskolázeňský tým mohlo být minulostí. V kuloárech totiž zazněly úvahy o ještě jednom podniku v září…
Hlasy z depa
„Kdo vyhraje, většinou říká, že je to perfektní,“ komentoval skromně svůj titul Zdeněk Schneiderwind. „Za výhru jsem samozřejmě rád, ale iluze si nedělám. Když mi někdo říká, že jedu perfektně, já sám vidím, jaký to je. Vím, co tomu chybí. Musíš vařit z toho, co je. Snažím se, ale je to těžký. Chválím Jawu za motor. Kdyby na ní byl dneska dobrej jezdec, bylo by to 
lepší.“ Na své cestě do finále A však musel jednou zastavit. „Spadl mi kryt řemenu,“ vysvětlil příčinu staronový mistr republiky. „Pak stačí jeden kamínek a rozbiješ motorku. Zůstat stát byl risk, protože mi pak mohly chybět body. Ale tenhle risk vyšel.“ A jak vnímal Zdeněk Schneiderwind rozhodující momenty ve finále A? „Počítal jsem, že Tonda odjede,“ svěřil se. „Kdyby si on nevzal tu šestku, vybral bych si ji já, protože bych mohl jet nad něj. Start se mi povedl. Pak jsem o něm věděl. Hlavně v poslední zatáčce. Jenže on neměl rychlost, aby mě vyhnal ven. A ještě bych chtěl říct, že je škoda, že se tady v Mariánkách nezávodí častějc. Sice jsem tady byl trénovat a ladit, ale závod je závod.“
„Dnešní závod beru jako neúspěch,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z evidentně zklamaný Antonín Šváb. Během dvou dnů mu totiž protekl doslova skrz prsty druhý titul mistra republiky. „Chce se mi brečet vztekem. Nemůžu si přece říkat do nekonečna, že to vyjde příští rok. Možná to byla špatná taktika. Vzadu byla těžká dráha a nešlo ho předjet. Druhý místo beru jako neúspěch a momentálně nemám už vůbec chu do závodění.“
„Loni jsem měl pech, ale letos to bylo velmi dobrý,“ konstatoval Jaroslav Pták. „Dráha, počasí a všechno ostatní bylo super. Sešlo se tady osmnáct vyrovnanejch lidí. Všechno bylo špičkový.“ A jak Jaroslav Pták prožíval rozhodující boj o třetí příčku? „Ve finále rozhodoval start,“ vysvětlil. „Dlouho mi trvalo dostat se před Borgenhauga. A prohrát s Windem a Švabachem není ostuda. Já od rána do odpoledne chodím do práce a plochou dráhu dělám až pak. Ale chtěl jsem odvést maximum a to se povedlo.“ Jaroslava Ptáka nyní čeká hodně cestování. „Teď je tejden volna,“ odhalil své plány na nejbližší období. „Pak šestýho jedu ve Švédsku v Tibro a druhej den v Bavorsku. Pak další víkend Hertingen a Bad Waldsee.“
„Na to, jak to ve čtvrtek začalo, to bylo dobrý,“ bilancoval pozadí svého životního výsledku Karel Kadlec. „Ve čtvrtek jsem zadřel a tak jsem jel osm závodů starej motor. A vydržel. Od začátku jsem však měl jiný defekty. Dvakrát jsem dojel na prázdnejch gumách. Tu poslední jízdu jsem tak jel dvě kola, až jsem měl strach, že se svlíkne. Sice jsem ztratil body, ale myslím, že jsem ostudu neudělal.“ A jak plzeňský matador vnímal své účinkování ve finále A? „Škoda, mohlo to tam bejt lepší,“ odpověděl skromně. „Ale byly tam cejchy, až to bolelo. Jsem rád, že jsem zavřel hubu těm, co mě nemají rádi. A děkuju za podporu AK Plzeň.“
„Byl to pech,“ nechtělo se příliš do hovoru Pavlu Ondrašíkovi. „Měl jsem problém s karburátorem, pak jsem zadřel dvě motorky. Potom to už bylo dobrý, jenže to už bylo pozdě.“
| 1. Zdeněk Schneiderwind, Olymp Praha | 5 5 E 5 | 15 | 1. |
| 2. Antonín Šváb, Olymp Praha | 5 5 E 5 | 15 | 2. |
| 3. Jaroslav Pták, Mariánské Lázně | 3 5 5 4 | 17 | 3. |
| 4. Kenneth Borgenhaug, N | 4 4 2 3 | 13 | 4. |
| 5. Karel Kadlec, Plzeň | 3 4 4 3 | 14 | 5. |
| 6. Klaus Gerdemann, D | 3 3 5 2 | 13 | 6. |
| 7. Pavel Ondrašík, Olymp Praha | 5 E 3 4 | 12 | 1. |
| 8. Nynke de Jong, NL | 1 T 5 5 | 11 | 2. |
| 9. Roberto Haupt, D | 4 4 E 4 | 12 | 3. |
| 10. Marek Čejka, Mariánské Lázně | 1 3 4 2 | 10 | 4. |
| 11. Kim Mortensen, N | 0 3 2 3 | 8 | 5. |
| 12. Francesco Barbetta, I | 2 2 4 2 | 2 | 6. |
| 13. Karl – Heinrich König, D | 2 – – – | 2 | 1. |
| 14. Rony Stüdemann, D | 2 E 3 E | 5 | 2. |
| 15. Martin Ernst, D | 4 2 E – | 6 | 3. |
| 16. Tim Korneliussen, DK | 1 1 2 E | 4 | 4. |
| 17. Roman Tomany, Mariánské Lázně | T 1 1 E | 2 | 5. |
| 18. Mathias Encke, D | E 2 3 1 | 6 | – |
| res Jürgen Juckines, D | 0 1 1 1 E | 3 |
Pozn.: Nynke de Jong byla vyloučena za najetí do pásky také v rozjížďce s číslem sedm. Rozhodčí Pavel Váňa však vzápětí svůj verdikt na přímluvu ředitele závodu a publika v rozporu s řády změnil.
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného důvodu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.
Vložené jízdy britských veteránů:
| William Haynes | 5. 4. 3. 3. |
| John Freeman | 4. 5. 4. – |
| Frank Yates | 2. 3. 2. 2. |
| Chris Hendriksen | 1. 1. – – |
| Maurice Jones | 3. 2. 1. 1. |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
Slaňáci okupovali stupně vítězů
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Divišov – 23. července
Slánské duo Patrik Linhart – Pawel Staszek získalo v sobotu na dráze v Divišově ceněný titul šampiónů republiky dvojic. Ve finálové části jim přálo štěstí. Bohumil Brhel a Luboš Tomíček z favorizovaných párů Olympu a Markéty byli vyřazeni po vzájemné kolizi v semifinálové jízdy. A osamocený Antonín Šváb pak sice ve finále zvítězil, ovšem v součtu bodů byli Slaňáci lepší. Na třetí místo se prosadili jejich kluboví kolegové Miroslav Fencl a Sebastian Ulamek spojení logem firmy PRO TEC. Jim sebral finálovou účast přetržený řetěz Miroslava Fencla. Ten si pak svůj pech částečně vynahradil triumfem v Memoriálu Josefa Leifra.
Postup o parník
První jízda skupiny A byla pro další vývoj vskutku určující. Antonín Galliani dokázal, že startovat umí dokonale i mimo šampionát juniorských družstev. A tentokrát mu v tomhle ohledu úspěšně sekundoval i Luboš Tomíček. A než byste řekli švec, pražský pár se usadil v čele. Richard Wolff výjimečně spojený s Karlem Průšou pod hlavičkou Mšena sice útočil, ovšem předjet se mu nepodařilo.
A junioři z pražské Markéty se tak rázem stali hlavními favority skupiny. Nesmírně důležitou se však pro ně stalo jejich druhé vystoupení. V něm totiž narazili na ambiciózní Sebastiana Ulamka s Miroslavem Fenclem v barvách PRO TECu. Nejlépe odstartoval Luboš Tomíček. V prvním oblouku rázně zaútočil Miroslav Fencl. A málem se ocitnul na zemi.
Upadnout se však podařilo Luboši Tomíčkovi ve výjezdu. Protože věděl, která bije, zůstal ležet. A rozhodčí Zdeněk Jansa rozsvítil červená světla a na opakovaný start nechal velkoryse najet celou čtveřici.
Také tentokrát měl Luboš Tomíček obdivuhodně bleskovou reakci na pohyb pásky. Jenže z prvního oblouku vyjížděl až jako poslední. Vedl Sebastian Ulamek, ovšem za ním to jen vřelo. Antonín Galliani s Lubošem Tomíčkem doráželi na vedoucího Poláka, avšak sami se museli bránit Miroslavu Fenclovi. Ten byl sice ve druhé zatáčce na druhém místě, ale vzápětí klesl na poslední.
Jenže ve třetím kole už definitivně překonal Luboše Tomíčka. A pak zasypával jedním nájezdem za druhým rovněž Antonína Gallianiho. Pražan vzdoroval a nakonec netradiční tři body za druhou příčku uhájil.
Jak pražská Markéta, tak především PRO TEC udávaly tón celé skupině. Sebastian Ulamek s Miroslavem Fenclem po výhře nad Markétou snadno rozdrtili Březolupy. Pak jim sebral bod Marián Jirout, který v prvním výjezdu patnácté jízdy objel Miroslava Fencla. 
Nakonec však PRO TEC porazil Mšeno 7:2, když Richardu Wolffovi s Karlem Průšou naměřil už od startu.
Se ztrátou pouhých dvou bodů tak Sebastian Ulamek a Miroslav Fencl vyhráli skupinu. Ve své podstatě o tom rozhodla právě popsaná rozjížďka s Markétou. Luboš Tomíček s Antonínem Gallianim totiž procházeli áčkem dle naprosto shodného scénáře.
Také je připravil o bod Marián Jirout. V rozjížďce s číslem jedenáct se mu podařilo odstartovat před Antonínem Gallianim. Zatímco Luboš Tomíček suverénně vedl, jeho kolega nenašel recept na předjetí Mariána Jirouta. A nakonec Pražané získali sedmibodové maximum na úkor Březolup.
Suma sumárum, hladký postup vyrovnaných párů. O tom, že dva jsou více než jeden se citelně přesvědčil Marián Jirout. Během svých čtyř vystoupení se musel sklánět pouze před Lubošem Tomíčkem a Sebastianem Ulamkem. Na postup do bylo málo, protože Hynek Štichauer nepřidal do společného měšce ani jeden bod. Mšeno se zase blýsklo pouze porážkou Březolup. A moravský pár bojující o bronz v šampionátu juniorských družstev ukázal výfuk pouze Hynku Štichauerovi.
Rozhodnutí pomocného kritéria
Zato skupina B přinesla dramatičtější podívanou. Pouze Pardubice a domácí Divišov se nezapojily do postupové hry. Jaroslav Petrák měsíc nezávodil a necítil se evidentně ve své kůži. Pavel Fuksa se zase ve vrcholném klání spíše jen rozkoukával. Jan Hlačina s Marco Müllerem začali synchronizovaným pádem v rozjížďce s číslem šest. Oba nasedli na své motocykly a pokračovali v jízdě.
Avšak stejně už byli oběmi Bohumila Brhela a Antonína Švába. Podobný průběh, by bez pádu, a stejný výsledek měly i divišovské duely s Rimini a Slaným. Pouze ze střetnutí s Pardubicemi vytěžili Jan Hlačina a Marco Müller sedmibodové maximum.
Roli favoritů začali od začátku hrát Bohumil Brhel s Antonínem Švábem hájící barvy Olympu a pražské společnosti MPM trading. Život jim zkomplikoval vlastně jen Krzysztof Stojanowski, obhájce dvou přecházejících titulů a letošní parák Filipa Šitery.
V rozjížďce s číslem dva nejlépe odstartoval Bohumil Brhel. Za ním však byl Filip Šitera. Krzysztof Stojanowski v první zatáčce překonal Antonína Švába a zařadil se i před svého druha. Rimini tak jelo na porážku MPM. To však bylo něco, co by Antonín Šváb překusoval jen nerad.
V nájezdu do druhé zatáčky se Antonín Šváb dostal před Filipa Šiteru. Dál už nemohl, protože Krzysztof Stojanowski byl k nepřekonání. Pro MPM Olymp však tohle byla jediná bodová ztráta. Jejich cestu do semifinále lemovala brilantní vítězství nad Divišovem, 
Pardubicemi a Slaným. Bod jim však mohl sebrat Jaroslav Petrák. Ten ve dvanácté jízdě vyjel z první zatáčky před Antonínem Švábem. A nebýt drobného zaváhání v nájezdu do posledního kola, asi by to tak zůstalo až do cíle.
O vítězi skupiny tedy nemohlo být sebemenšího sporu. Zato o druhou příčku se rozhořel nemilosrdný souboj mezi Slaným a Rimini. Patrik Linhart s Pawlem Staszkem měli zpočátku vrch. Rozpis jim přihrál do cesty nejprve snadnější soupeře. Slánské triumfy nad Pardubicemi a Divišovem tím pádem byly víceméně o povedených startech a vzorné párové spolupráci.
Rimini mezitím v rozjížďce s číslem osm rozdrtilo Pardubice. Do první zatáčky sice vjížděl jako druhý Pavel Fuksa, nicméně už na začátku rovinky byl Filip Šitera hned za svým kolegou. Klíčová však byla čtrnáctá jízda. Právě v ní na sebe narazily Rimini a Slaný. Její start vyšel nejlépe Pawlu Stazskowi.
Za jeho zády však prováděl s motocyklem pravé divy Krzysztof Stojanowski. Útočil ze všech sil a nedopřál svému vedoucímu krajanovi ani chvilenku oddechu. A v zatáčce u depa se ve druhém kole nakonec probil na vedoucí příčku. Patrik Linhart však udržel třetí příčku před Filipem Šiterou. A díky rozpisu se tak z párového vítězství 5:4 radoval Slaný.
Tohle se nakonec ukázalo jako nesmírně důležité. Na Slaný totiž v osmnácté jízdě čekali Bohumil Brhel s Antonínem Švábem. A by se po vylétnutí pásky ujal vedení Pawel Staszek, už v nájezdu jej dvojice MPM Olympu předčila jako jeden muž. Naproti tomu Krzysztof Stojanowski s Filipem Šiterou hravě odvedli ve dvacáté jízdě Divišov.
A právě díky těmto sedmi bodům vyrovnali slánský bodový účet. Řády v takovém případě jako první kritérium berou v úvahu výsledek vzájemného souboje. Ten měli lepší Slaňáci a díky jedinému bodu navíc se mohli chystat na semifinálovou rozjížďku.
Nečekané semifinálové rozuzlení
Nekompromisní rozpis šampionátu dvojic je sice atraktivní, nicméně dokáže být i pořádně krutý. O tom nás v Divišově přesvědčily semifinálové rozjížďky. Osud tomu chtěl, že na sebe narazily páry spřízněné klubovou příslušností. Nejprve Slaný a PRO TEC, poté MPM Olymp a Markéta.
Duel Slaného s PRO TECem byl jednoznačnou záležitostí. Sebastian Ulamek s Miroslavem Fenclem spolu výborně odstartovali. Skvěle zvládli i průjezd první i druhou zatáčkou. A odvrátili všechny počáteční útoky svých klubových kolegů Patrika Linharta a Pavla Staszka.
Ve druhém kole se zdálo, že je vymalováno. Ale ouha! Třicet metrů před cílem se na motocyklu Miroslava Fencla roztrhl primární řetěz. A protože slánská dvojice byla stále v závětří, okamžitě se kolem nešastného závodníka přehnala jako rozzuřený včelí roj. Vítězství jednotlivce je v tomto modelu závodu dvojic málo. Do finále tak postoupili Patrik Linhart s Pawlem Staszkem.
Druhé semifinále přineslo excelentní start Luboše Tomíčka. V nájezdu do první zatáčky se však do čela prosadil Antonín Šváb. Dopředu se dral i Bohumil Brhel. Jenže jeho nápor na Luboše Tomíčka skončil ve druhé zatáčce druhého kola vzájemnou kolizí a strašlivým nárazem do mantinelu.
Luboš Tomíček vyvázl z incidentu nezraněn. Horší to však bylo s Bohumilem Brhelem. Sanitka jej odvezla se dvěma zlomenými žebry a podezřením na frakturu bederního obratle do benešovské nemocnice. Při repete nešastné semifinálové rozjížďky Antonín Šváb lehce odvedl svého jmenovce Gallianiho. Postoupil tak do finále, nicméně už tušil, že sám tam proti Slanému má jen mizivou teoretickou šanci.
Druhá semifinálová jízda tak v podstatě určila i obsazení stupňů vítězů. V malém finále neměl Antonín Galliani proti spolupracujícím Sebastianu Ulamkovi a Miroslavu Fenclovi sebemenší naději. A ve velkém finále sice Antonín Šváb v prvém oblouku objel Pawla Staszka i Patrika Linharta. Těm by však titul mohl sebrat už jedině defekt nebo nějaká chyba. Jenže Slaňáci si dali pozor a zlato nepustili z rukou.
Spravená chu Miroslava Fencla
Miroslav Fencl si jasně uvědomoval, že nebýt prasklého řetězu, mohl být tam, kde jeho šastnější kolegové. Pak však konstatoval, že tak to prostě na závodech chodí. A beze stopy sebelítosti se jal řádit v nadstavbovém Memoriálu Josefa Leifra.
Jeho první semifinále se muselo opakovat. Hynek Štichauer totiž v první zatáčce třetího kola opustil díky pádu třetí příčku za Karlem Průšou a vedoucím Filipem Šiterou. Opakovaná jízda pak přinesla hladký triumf Karla Průši.
Za ním byl Filip Šitera. Ovšem ve třetím kole se jeho motocykl zastavil. A z postupu se radoval původně ten čtvrtý vzadu, Jan Hlačina. „Nevím, co se stalo,“ odtušil v depu Filip Šitera, pořádně naštvaný ze svého druhého těsného vyřazení za jedno odpoledne.
Druhé semifinále s přehledem ovládl Miroslav Fencl. Druhou příčku jistil Antonín Galliani, zatímco třetí Jaroslav Petrák putoval do malého finále. Bohužel se jelo jen ve třech. Richard Wolff pospíchal do Ruzyně na spoj do Anglie a sešlo i z účasti Patrika Linharta a dalších.
Malé finále se stalo jednoznačnou kořistí Filipa Šitery. Už po vylétnutí pásky ukázal výfuk Jaroslavu Petrákovi i Hynku Štichauerovi. A pak už nadešel čas pro další sólo Miroslava Fencla. Start patřil Antonínu Gallianimu, ovšem Slaňák se okolo něj přehnal z výjezdu první zatáčky jako žíznivá čára.
Druhý ročník Memoriálu Josefa Leifra byl opět báječnou tečkou za předchozím závodem. Nabízí se otázka, proč něco podobného nemůžeme vídat i jinde. Když podobný mítink zvládne zorganizovat malá skupinka fanoušků, proč ne fungující klub? Á propos, tradice vzpomínkového klání na velkého plochodrážního příznivce rozhodně nekončí. Magazín speedwayA-Z zaslechl, že organizátoři by třetí ročník chtěli uskutečnit ve Slaném. A tam si brousí zuby na finále jednotlivců…
Hlasy z depa
„Bylo to nečekaný,“ komentoval svůj titul Patrik Linhart. „Vůbec jsem nečekal, že vyhrajeme. To si asi uvědomím až zejtra ráno. Chvilku mi z toho hrkaj slzy, asi jsem citlivej. Je to můj první titul a jsem za něj rád.“ Co bylo pro jeho získání klíčové? „Rozhodl asi ten pád Bohouše a Luboše,“ řekl Patrik Linhart. „Nám ale všechno šlo bez chyb. Motorka jela super. Dnes ráno bych byl rád za bednu a teď je titul. Závodnický štěstí k tomu však patří. Já už znám, jak kvůli defektu o něco přijít, ale jak něco vyhrát, ještě ne. Mohlo by se to opakovat aspoň v juniorskejch družstvech. O to se postarám.“
„Mám z toho rozporuplný pocity,“ popisoval své rozpoložení po závodech Antonín Šváb. „Bohouš se mnou ty nejdůležitější rozjížďky nedojel. Mně závod vyšel ve všem. Chtěli jsme titul, ale větší zklamání pro mě je, že je Bohouš zmáklej.“ Vzápětí Antonín Šváb vyseknul poklonu pořadatelům. „Dráha je v excelentním stavu,“ řekl. „Znám ji dobře, protože 
jsem tady s Tomášem Uhrem začínal jezdit.“ Druhý den čekala na Antonína Švába dlouhá dráha v Mariánských Lázních. „Chtěl bych vyhrát,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z. „Ale bude nás tam na to víc. Ve finále se může stát cokoliv. Pojedu na co nejlepší výsledek a zazávodit si. V Čechách se objevím zase ve Svitavách na první lize. Chci Mšenu něco přinést.“
„Smůla i štěstí,“ stručně hodnotil závod Miroslav Fencl. „Ve dvojicích mám už dva nebo tři roky smůlu. Loni upadl Patrik, letos mi v posledním kole prasknul řetěz. Ale všichni viděli, že jsme na titul měli. Ale tak už to na závodech bejvá…“ Slánský závodník pak suverénně zvítězil v Memoriálu Josefa Leifra. „Memoriál byl super,“ spravila se mu nálada. „Dvakrát jsem odfrknul, dvakrát vyhrál. Takže to byla vlastně docela povedená sobota. Snad to vyjde ještě v jednotlivcích…“
„Škoda tý jedný jízdy,“ litoval incidentu v semifinále Antonín Galliani. „Snad z toho Bohouš vyjde dobře. Začátek nám vyšel. Měl jsem dobrý starty. Byla tady těžká konkurence, ale jsem spokojenej. Bedna nám utekla o kousek.“ A jak vnímal Antonín Galliani své vystoupení v Memoriálu Josefa Leifra? „Dobrý,“ odpověděl ve stručnosti. „Potáhl jsem si to v tom matroši. Mohlo bejt líp, mohlo bejt i hůř. V zásadě je to však dobrý. Splnil jsem úkol.“
„Škoda, že Hynek udělal nulu,“ řekl magazínu speedwayA-Z Marián Jirout. „Já dělal body, ale nestačilo to. Dráha byla výborná. Na to že před tím pršelo suprová, pořadatelé se o ni postarali. Nejlepší by na ní bylo finále jednotlivců.“
„Nedařily se mi starty,“ posteskl si Martin Málek. „Když se mi povedl, prodrbal jsem to v zatáčce. V poslední jízdě mi navíc začala blbnout motorka. A najednou bylo po závodě. Budu muset zapracovat v garáži.“
| Skupina A: | ||
| 1. PRO TEC Team | 26 | |
| Miroslav Fencl | 2 3 2 3 | 10(2) |
| Sebastian Ulamek | 4 4 4 4 | 16 |
| 2. AK Markéta Praha | 23 | |
| Luboš Tomíček | 4 0 4 3 | 11(1) |
| Antonín Galliani | 3 3 2 4 | 12 |
| 3. PDK Grepl Mšeno | 16 | |
| Karel Průša | 2 2 3 0 | 7(2) |
| Richard Wolff | 0 3 4 2 | 9 |
| 4. ZP Pardubice 1 | 14 | |
| Marián Jirout | 4 4 3 3 | 14 |
| Hynek Štichauer | 0 0 0 0 | 0 |
| 5. Mitas Březolupy | 10 | |
| Martin Málek | 3 2 2 E | 7 |
| Martin Gavenda | 2 0 0 E | 4(1) |
| Skupina B: | ||
| 1. MPM – Olymp Praha | 27 | |
| Bohumil Brhel | 4 4 4 4 | 16 |
| Antonín Šváb | 2 3 3 3 | 11(3( |
| 2. AK Slaný | 21 | |
| Pawel Staszek | 3 3 3 2 | 11(2) |
| Patrik Linhart | 4 4 2 0 | 10(1) |
| 3. Rimini Speedway Mladá Boleslav | 21 | |
| Filip Šitera | 0 3 0 3 | 6(2) |
| Krzysztof Stojanowski | 3 4 4 4 | 15 |
| 4. AK Divišov | 13 | |
| Jan Hlačina | 0 0 4 0 | 4 |
| Marco Müller | 2 2 3 2 | 9(1) |
| 5. ZP Pardubice 2 | 8 | |
| Jaroslav Petrák | 2 2 2 2 | 5 |
| Pavel Fuksa | 0 0 0 0 | 0 |
Pozn.: Při bodové rovnosti mezi Slaný a Rimini ve skupině B rozhodl o postupu vzájemný souboj.
Finálová skupina:
| SMF1 | SMF2 | MF | FIN | |
| 1. AK Slaný | 5 | 5 | ||
| Patrik Linhart | 3 | 2 | ||
| Pawel Staszek | 2 | 3 | ||
| 2. MPM – Olymp Praha | 4 | 4 | ||
| Bohumil Brhel | F/R | – | ||
| Antonín Šváb | 4 | 4 | ||
| 3. PRO TEC Team | 4 | 7 | ||
| Miroslav Fencl | 4 | 3 | ||
| Zdeněk Simota | E | 4 | ||
| 4. AK Markéta Praha | 3 | 2 | ||
| Luboš Tomíček | F/R | – | ||
| Antonín Galliani | 3 | 2 | nbsp; |
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného důvodu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.
2. Memoriál Josefa Leifra:
| SMF1 | SMF2 | MF | FIN | |
| 1. Miroslav Fencl, Slaný | 1. | 1. | ||
| 2. Antonín Galliani, Markéta Praha | 2. | 2. | ||
| 3. Karel Průša, Mšeno | 1. | 3. | ||
| 4. Jan Hlačina, Slaný | 2. | 4. | ||
| 5. Filip Šitera, Plzeň | E | 1. | ||
| 6. Jaroslav Petrák, Pardubice | 3. | 2. | ||
| 7. Hynek Štichauer, Pardubice | X | 3. |
Pozn.: osmým účastníkem měl být Richard Wolff, ale hlavní závod se protáhl a on musel na letiště. Hynek Štichauer nahradil Luboše Tomíčka.
Vložené jízdy veteránů ze slovenského Zohoru (3 kola):
I – Jozef Slezák (Jawa), Lubomír Ďurica (Jawa), Roman Višváder (ESO)
II – Lubomír Ďurica (Jawa), Jozef Slezák (Jawa), Roman Višváder (ESO)
III – Jozef Slezák (Jawa), Lubomír Ďurica (Jawa)
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
