Jan Kvěch rozhodně nezahálí

Praha – 26. července
V Čechách závodil naposledy před více než měsícem při pražské první lize. A kdyby se v sobotu v jeho pražské dílně náhle neobjevil Filip Hájek, nepřijel by se podívat ani na přebor do Plzně. Na borském stadiónu však bude závodit již příští čtvrtek, kam sportovní komise AČR přeložila červnovou juniorku. Nicméně nyní má Jan Kvěch před sebou v hledáčku Speedway of Nations, kam jej Zdeněk Schneiderwind nominoval společně s Václavem Milíkem a Petrem Chlupáčem.


Tipujte:

Postoupí český národní tým do finále SoN?

View Results

Loading ... Loading ...

Do Plzně jako divák…

Jan Kvěch si na nedostatek závodů stěžovat nemůže | foto Karel Herman

„Byl jsem zrovna na Markétě a připravoval jsem si věci na neděli do Gniezna,“ vysvětluje Jan Kvěch svou přítomnost v plzeňském depu. „Přišel Fíla Hájků, jestli se nepojedeme podívat. Tak jsem řek‘, že ano.“

Nicméně s kontrakty v Zielonej Goře, Avestě a Nordjysk Elite Speedway se závodník pražské Markéty rozhodně nenudí. „Mám dva, tři závody tejdně,“ vypočítává. „Teď je přestávka v Švédsku a Dánsku kvůli Speedway of Nations. Ve Vojensu jedeme ve čtvrtek, doufám, že postoupíme. A v pátek jsou junioři.“

Ani poté se Jan Kvěch příliš nezastaví. „Další tejden bude taky krušnej,“ zamýšlí se. „Úterý Švédsko, ve středu bych chtěl jet do Dánska a ve čtvrtek je v Plzni juniorák.“

 

… i jako závodník

Jan Kvěch přijede do Plzně jako leader české juniorky | foto Karel Herman

Česká juniorka zatím přišla o jediný závod v Žarnovici, který sportovní komise AČR odvolala v obavách o naplnění startovní listiny, byť pořádající klub hledal v tomto směru řešení. Pakliže by se podobný černý scénář naplnil i v případě třech dalších mítinků, Jan Kvěch coby vítěz květnových Pardubic by se rázem stal šampiónem.

„Plzeň přesunuli, je dobře, že ji nezrušili,“ kvituje Jan Kvěch. „Mistráky se jezdí v tejdnu, což se mi hodí. Nicméně máme málo závodníků, uvidíme.“

Kolotoč závodění se však ani poté nezpomalí. „Bude extraliga v Pardubicích,“ usmívá se. „Hned pak jedeme do Cardiffu na SGP2. Budeme se rychle točit.“

Speedway of Nations 2022 ve Vojensu:

semifinále 1: Německo 1 Kai Huckenbeck, 2 Norick Blödorn, 3 Erik Riss kouč Herbert Rudolph
Polsko 1 Bartosz Zmarzlik, 2 Maciej Janowski, 3 Patryk Dudek kouč Rafal Dobrucki
USA 1 Luke Becker, 2 Broc Nicol,3 Dillon Ruml kouč Steve Evans
Lotyšsko  1 Francis Gusts, 2 Jevgenij Kosticovs. 3 Oleg Michaijlovs kouč Vladimir Ryrbnikov
Finsko 1 Timo Lahti, 2 Timi Salonen, 3 Jesse Mustonen kouč Peter Jansson
Austrálie 1 Jason Doyle, 2 Max Fricke, 3 Jack Holder kouč Mark Lemon
Ukrajina 1 Marko Levišin, 2 Stanislav Mělničuk, 3Vitalij Lysak kouč Vasyl Mělničuk
semifinále 2: Česká republika 1 Václav Milík, 2 Jan Kvěch, 3 Petr Chlupáč kouč Zdeněk Schneiderwind
Velká Británie 1 Tai Woffinden, 2 Robert Lambert, 3 Daniel Bewley kouč Oliver Allen a Simon Stead
Francie 1 Dimitri Berge, 2 David Bellego,  3 Mathieu Tresarrieu kouč Laurent Sambarrey
Švédsko 1 Fredrik Lindgren, 2 Oliver Berntzon, 3 Victor Palovaara kouč Morgan Andersson
Itálie 1 Michele Castagna, 2 Nicolas Covatti,  3 Daniele Tessari kouč Alessandro Dalla Valle
Slovensko 1 Martin Vaculík, 2 Jakub Valkovič, 3 Patrik Búri kouč Jakub Zliechovec
Slovinsko 1 Matic Ivačič, 2 Nick Škorja, 3 Anže Grmek kouč Gregor Arnsek
finále: Dánsko Leon Madsen, Mikkel Michelsen, Anders Thomsen, Rasmus Jensen, Frederik Jakobsen kouč Hans Nielsen
první tři z každého semifinále

Češi a Slováci v akci 425

Úterní Talent Trophy se v Praze neuskutečnila, ovšem Plzeň v sobotu vyslala signál o lepších časů, v nichž by juniorky a přebory nemusely padat vzhledem k rozstřílené startovní listině. Hodně zpráv o našich plochodrážních v minulém týdnu docházelo ze zahraničních kolbišť. A jak už to chodí, byly nejen dobré jako výkony juniorů na polském extraligovém kempu, ale i ty horší o zranění Martina Vaculíka.

 

Švédská Bauhaus-Ligan a polský extraligový kemp

Nejlepší trojice polského kempu v kubatuře 250 ccm: Mikkel Andersen, Szymon Ludwiczak a Vojtěch Šachl | foto Petr Šachl

Dnes zahájíme ve Švédsku. Masarna Avesta dorazila do Hallstaviku, kde ji místní Rospiggarna zničila 58:32. Jan Kvěch v táboře hostí bral šest bodů s jedním bonusem (2 1 0 2 0).

V té době již probíhal extraligový kemp v Toruni, který svedl dohromady všechny tři plochodrážní kubatury. Oba Češi za řidítky pětistovek se potkali ve druhé kvalifikaci ve středu. Matouš Kameník byl šestý (2 2 2 2 2) a postoupil. Jan Jeníček skončil desátý (1 1 2 0 2) a byl vyřazen. Ve stejný den Vojtěch Šachl bez ztráty bodu vyhrál kvalifikaci třiadvaceti dvěstěpadesátek (3 3 3 3). Spolu s ním šli na pódium Mikkel Andersen a Adam Bednář (2 3 3 3).

Ve čtvrtečním finále byli závodníci rozděleni do čtyř skupin. Vojtěch Šachl (3 3) vyhrál áčko, Adam Bednář (3 3) céčko. V první semifinálové jízdě skončil Adam Bednář poslední. Vojtěch Šachl byl přitom druhý za Antonem Janssonem a postoupil do finálové rozjížďky. Skončila pořadím Szymon Ludwiczak, Mikkel Andersen, Vojtěch Šachl a Anton Jansson.

„V semifinále jsem se celý den na motorce cítil docela dobře, ale trápil jsem se na startech,“ svěřoval se Adam Bednář. „Finále už pro mě tak dobré nebylo. Dokázal jsem se dostat do semifinálové jízdy. Zlomil jsem se trochu psychicky a od startu jsem odejel poslední. Už jsem nedokázal nic vymyslet a bylo mi to hodně líto. Ale i tak bych chtěl poděkovat trenérům a všem okolo, kteří mě naučili spousta nových věcí.“

Finálový závod byl rozdělen do dvou částí, a sice čtvrtfinále, semifinále a finále. Matouš Kameník ve své první jízdě upadl, ale pak dvakrát vyhrál (F 3 3 0), takže postoupil. Druhé semifinále vyhrál před Anže Grmekem, Mathiasem Tresarrieum a Espenem Solou. Finále poté přineslo pořadí Mateusz Affelt, Antoni Mencel, Anže Grmek a Matouš Kameník.

Ve stejném duchu se nesl i závod útěchy pro borce, kteří se nedostali do hlavního klání, jemuž předcházel. Jan Jeníček skončil třetí ve skupině C (1 2).

 

A ještě Polsko

Martin Vaculík se včera bohužel zranil | foto Karel Herman

V Polsku viděli spoustu akce ve všech třech ligových divizích také o víkendu. A to také za účasti našich. V sobotu stanuli hned dva proti sobě. Druholigový duel Opole vs. Rzeszow skončil za stavu 48:42. Petr Chlupáč dodal domácím bod (0 0 1), Eduard Krčmář hostům šest s bonusem (2 3 0 1). Čtrnácté kolo uzavřelo základní část, po níž je pořadí Opole, Poznaň, Rawicz, Daugavpils, Rzeszow, Tarnow a Pila.

Včera v první lize Gniezno vyhrálo doma těsně nad Zielonou Gorou 46:44, pro niž Jan Kvěch vyjel čtyři body a dva bonusy (1 1 E 2). Václav Milík se po zranění vrátil třinácti body (3 3 3 2 0 2) v utkání Krosno vs. Gdaňsk s konečným výsledkem 58:32. Základní část soutěže skončila pořadím Bydhošť, Zielona Gora, Krosno, Landshut, Lodž, Gdaňsk, Rybnik a Gniezno.

Extraligu ještě jedno kolo v základní části čeká. Gorzow včera doma zvítězil nad Lesznem 47:43, nicméně šlo o smutné vítězství. Martin Vaculík (0 F/R) totiž v první zatáčce rozjížďky s číslem pět kolidoval s padajícím Jaimonem Lidseyem. Ačkoliv slovenský borec došel do depa po svých, vyšetření v nemocnici kromě drobných zranění bohužel odhalilo rovněž zlomenou lopatku.

Také tráva je kompletní

Werlte – 23. července
V sobotu se uzavřel kvalifikační proces také v evropském šampionátu na travnaté dráze. V semifinále ve Werlte bez účasti českých reprezentantů triumfoval Romano Hummel. Spolu s ním na pódiu stanuli Stephan Katt a Paul Cooper.

1. Romano Hummel, NL 15
2. Stephan Katt, D 18
3. Paul Cooper, GB 15
4. Charley Powell, GB 14
5. Henry van der Steen, NL 15
6. Dave Meijerink, NL 16
7. David Pfeffer, D 10
8. Jörg Tebbe, D 12
9. Fabian Wachs, D 9
10. Thomas Valladon, F 13
11. Jerome Lespinasse, F 7
12. Jens Benneker, D 8
13. Arran Butcher, GB 7
14. Morten Qvistgaard, DK 5
15. Nigel Hummel, NL 6

Finále evropských dvojic je kompletní

Macon – 23. července
Srpnové finále mistrovství Evropy má plnou startovní listinu. Druhé semifinále v Maconu nabídlo tři místa pro šest dvojic, resp. tři trojice, dva páry a nizozemského jednotlivce. V dramatické koncovce si vítězství zajistili Britové o jediný bod před Švédy. O společnost na stupních vítězů se jim postarali Norové, když excelující Michele Castagna Italy k postupu nedotáhl.

Švédsko, Velká Británie a Norskou postoupily do evropského finále dvojic | foto tiskový servis FIM Europe
1. Velká Británie 21
Adam Ellis 3 3 3 3 – 12
Chris Harris – 0 – 2 2 4(2)
Tom Brennan 1 1 3 5
2. Švédsko 20
Victor Palovaara 3 1 2 3 3 12(1)
Mathias Thörnblom 2 2 1 2 1 8(3)
3. Norsko 16
Glenn Moi 3 3 3 2 F 11
Lasse Fredriksen 2 1 0 1 1 5(2)
Trlus Kamhaug DNR
4. Itálie 14
Michele Castagna 2 3 3 3 2 13
Daniele Tessari 0 0 1 0 0 1
5. Francie 11
Jordan Dubernard 0 1 0 1 – 2(1)
Mathias Tresarrieu 1 2 2 0 3 8
Tion Bouin 1 1
6. Nizozemí 8
Mika Meijer 1 2 2 1 2 8

Hynek Štichauer nemohl nedat za pravdu Jaroslavu Petrákovi jinak než patnáctibodovým maximem

Plzeň – 23. července
Sluníčko na plzeňské obloze přeměnilo pošmourné ráno do krásného a teplého dne. Pátý přebor se stal kořistí Hynka Štichauera. Dobrou náladu si nenechal vzít ani kousavou glosou žertujícího Jaroslava Petráka, jenž utrousil cosi o esech, která machrují mezi dětmi a dědky. Nicméně faktem zůstává, že pardubický rutinér nepoznal hořkost porážky a o svém vítězství rozhodl v rozjížďce s číslem šestnáct, do jejíhož cíle dorazil před Danielem Klímou. Pro Pražana šlo o jedinou prohru, takže si vyskočil na druhý stupínek pódia. K tomu třetímu si vykročil Matouš Kameník, který ztratil body pouze s nejlepší dvojicí. Doprovodné mistrovství republiky stopětadvacítek na malé dráze opanoval Karel Průša.

Daniel Klíma, Hynek Štichauer a Matouš Kameník na stupních vítězů | foto Pavel Fišer

Smolaři

Aadam Seermaa (modrá) padá za zády Jaroslava Petráka (bílá) | foto Pavel Fišer

Měsíc. Přesně taková doba uběhla od pražské první ligy, jež přinesla poslední závod pětistovek z domácího kalendáře. Plzeňský přebor se narodil do lepší doby, aspoň pokud se týká startovní listiny, Sportovní komise napočítala šestnáct přihlášek. A byť se nakonec omluvil Jaroslav Vaníček, nejčernější ze všech černých scénářů v podobě zrušení závodu však nikomu nepřišel na mysl ani náhodou.

Rušil se jen nástup, což je prazvláštní nešvar. Diváků prý bylo málo. Jakoby se snad v kině promítal film od třetiny, pakliže na představení dorazí méně lidí. Ale ti, kteří dali v horkém sobotním odpoledni přednost plochodrážnímu zápolení před pobytem u vody či nějakým výletem, nebyli z dění na oválu zklamání.

Pravda, přebor v současné době vylučuje nervy drásající bitvy celé čtveřice od vylétnutí pásky až pod odmávnutí šachovnicovou vlajkou. Tato soutěž je už prostě taková. Na nudu však nezbylo ani zbla místečka. Nicméně favority šlo spočítat na prstech jediné ruky. Z jejich okruhu však až přespříliš rychle vypadli cizinci.

Daniel Spiller s nafouknutým hrudním aribagem marně běží pro obd | foto Pavel Fišer

Estonec Aadam Seermaa ve svých osmnácti letech zatím moc plochodrážních zkušeností nepobral. A ve své rodné zemi ani nemohl. Protože se v září přijede na borský ovál poprat o postup do finále juniorského mistrovství Evropy, chtěl si západočeskou dráhu vyzkoušet předem. Jenže zkouška hodně bolela.

Aadam Seermaa nechal rozblikat červená světla hned v rozjížďce s číslem jedna. Nakonec se sbíral ze země ještě čtyřikrát. Nakonec u něho asistovali lékaři. Sanitka jej vezla do nemocnice s podezřením na zlomenou stehenní kost, které se naneštěstí nepotvrdilo.

Padal také Daniel Spiller, který nakonec vrazil do nafukovací bariéry a pochroumal si rameno. Právě díky absenci bodů z posledních dvou sérií přišel Němec o vidinu pódia. Přitom ve třech úvodních sériích přišel o jediný bod.

Ale ani Štěpán Ševčík neměl podařený den. „Jak mi na Evropě prasklo kolečko, prasknul mně primár,“ smutnil po závodech. „Pak mi praskla oba řetězy a nakonec jsem měl problém se sytičem.“

 

Šťastlivci

Hynek Štichuaer (bílá) vede před Jaroslavem Petrákem (bílá) a Aadamem Seermou (modrá) | foto Pavel Fišer

Smůla jednoho je ovšem štěstím druhého. Hynek Štichauer ovšem v první jízdě žádnou pomoc nepotřeboval. Byť by Aadam Seermaa ve druhé zatáčce druhého okruhu nechytil o zadní kolo Jaroslava Petráka, stejně by své konto zatížil trojkou. Navíc Pardubičanova vítězná série pokračovala i nadále.

V osmé jízdě přišel na řadu zmiňovaný Daniel Spiller, kdežto v rozjížďce s číslem dvanáct pardubický borec odstartoval na Matouše Kameníka. Divišovský borec prozatím prohrál jen v v úvodní sérii s Danielem Klímou, jenž jej objel v první zatáčce. Na Pražana si ovšem už brousil ostří své kosy Hynek Štichauer.

V šestnácté jízdě prohrál dnes svůj první start, nicméně již v úvodním nájezdu jel vpředu před Danielem Klímou. Otázka dnešního vítěze se v ten moment změnila v pouhopouhou formalitu. V rozjížďce s číslem dvacet neměl Hynek Štichauer složité zadání a opět stylem start – cíl zkompletoval patnáctibodové maximum.

Mela v prvním výjezdu osmé jízdy: Hynek Štichauer (červená), Bruno Belan (bílá), Daniel Spiller (žlutá) a Matěj Frýza (modrá) | foto Pavel Fišer

Daniel Klíma byl pochopitelně druhý, zatímco třetí příčku si vybojoval Matouš Kameník. Ano vybojoval. Ještě před prvním nájezdem patnácté jízdy za svá záda poslal Daniela Spillera, jenž si pádem začal komplikovat život. A v rozjížďce s číslem sedmnáct, v níž odvedl Matěje Frýzu.

Plzeňský závodník mohl pouze želet své chyby v osmé jízdě. V prachu se tolik neorientoval, takže mu poslední bod sebral Bruno Belan v mele první zatáčky. Těsně pod stupni se umístil rovněž Jaroslav Petrák, jenž si v práci zlomil prst u nohy. Své vysoké čelo vraštil zejména v rozjížďce s číslem devatenáct, kdy jej změřil Bruno Belan.

 

Suveréni

Petr Marek (modrá) útočí na Štěpána Melče (červená) | foto Pavel Fišer

Lákavost dnešního menu zvýšil pátý díl šampionátu stopětadvacítek na malých drahách, který se v rozporu se zažitými zvyklostmi konal mezi jízdami velkých hochů. Ještě nikdy se nestalo, že by se u nás prolínaly dva podniky na dvou oválech. Chyběl bohužel skoro domácí Roman Štola.

David Hofman si tím pádem místo osmičky za svá záda nalepil devítku a jelo se jen v osmi. Pardubický závodník však nechtěl být jen do počtu. Ve třetí jízdě před sebe nepustil stále dravější Štěpánku Nyklovou.

Srovnal tak krok s dvojicí předchozích vítězů. Petr Marek se ve druhé zatáčce první jízdy objevil pod vedoucím Štěpánem Melčem jako kosmická loď vystupující z hyperprostoru. Karel Průša vyhrál druhou jízdu stylem start – cíl. A tak nějak podobně šlo všechno dál.

Štěpán Melč (modrá) útočí na Karla Průšu (bílá) | foto Pavel Fišer

Štěpán Melč se nechtěl smiřovat s prohrou. Ovšem ve čtvrté jízdě jej Karel Průša přece jen překonal v úvodní zatáčce druhého kola. Pak Petr Marek odvedl Mariána Jirouta a hned nato si David Hofman vyvzdoroval vedení nad Lubošem Hromádkou v úvodním výjezdu. Ani třetí série nepřinesla jiné vítěze!

Jako první si třetí uzlí na svou vítěznou šňůru uvázal David Hofman. V úvodním výjezdu sedmé jízdy se mihnul okolo Štěpána Melče.   V rozjížďce s číslem osm Luboš Hromádka upadl hned dvakrát, ale Petr Marek přece jen držel vrch. A konečně Karel Průša nepustil ke slovu Štěpánku Nyklovou.

 

Finalisté

Luboš Hromádka (červená) vodí Štěpánku Nyklovou (bílá) | foto Pavel Fišer

Devět, devět, devět. Petr Marek, Karel Průša a David Hofman měli u svých jmen před závěrečnou sérii jen samé trojky. Takové pořádky se však měly změnit rozjížďkou s číslem jedenáct, v níž vedle sebe stanuli pěkně bok po boku.

Nejlepší start vystřihnul Karel Průša, jenž ze své vítězné trajektorie neměl uhnout ani o milimetr. Petr Marek se dlouho držel jako klíště vnitřní čáry, aby se na začátku druhého okruhu konečně dostal před Davida Hofmana. Šlo však jen o generálku.

Celá trojice se měla stejně potkat na startovním roštu finále A. suverénní triumfy Štěpána Melče v desáté a Štěpánky Nyklové ve dvanácté jízdě stejně oba poslaly jen do béčka. Přebor již dospěl ke svému rozhodnutí, když finálový pořad stopětadvacítek startoval.

Finále A: Petr Marek (bílá), Karel Průša (červená) a David Hofman (modrá) | foto Pavel Fišer

Marián Jirout si vyžral černého Petra jediného startujícího ve finále C. Vzápětí v béčku Štěpán Melč konečně prolomil předchozí smůlu, když zároveň s letem pásky ukázal záda Lubošovi Hromádkovi a Štěpíánce Nyklové. A pak už Karel Průša hrál velké sólo dotírajícímu Petru Markovi před zraky Davida Hofmana.

 

Hlasy z depa

Jeden z klíčových momentů – Hynek Štichauer (modrá) letí před Matouše Kameníka (bílá) | foto Pavel Fišer

„Budu jen citovat pardubickýho trenéra Jardu Petráka,“ usmíval se Hynek Štichauer. „Teď mi řekl, že se mi to machruje mezi děckama a dědkama (smích).“

„Jsem spokojenej, ale nejelo se mi moc dobře,“ vyprávěl Matouš Kameník. „Dráha nebyla moc dobrá. A až ke konci jsme naladili motorku, že všechno bylo v pohodě.“

„Byl jsem spokojenej,“ netajil se Matěj Frýza. „Měl jsem měsíc pauzu, takže se mám, co učit. Jsem na půllitru rok, zvykám si. Jsem na tom spokojenej, ale mám, co zlepšovat, moh‘ jsem jet líp.“

„Nebylo to tak špatný,“ přemítal Jaroslav Petrák. „Dal jsem si před závodem limit, akorát mi pár bodíků uteklo. Čtvrtý místo, to j sem si posral sám. Mám pracovní úraz, zlomenej prst na noze.“

Jan Jeníček skončil pod nafukovací bariérou, odkud mu pomáhají tatínek Jiří a Marián Jirout | foto Pavel Fišer

„První jízda na prd,“ svěřoval se Bruno Belan. „Další jízdu jsme dali větší převod, to už bylo lepší. V poslední rozjížďce jsem dojel první od startu, to bylo klíčový. Odjel jsem dobře a dokázal si to ohlídat na lajně. Jsem rád, chtěl bych poděkovat trenérovi panu Rosůlkovi.“

„Dráha byla rozbitá,“ bilancoval Jan Jeníček svůj comeback po zranění z květnové Kopřivnice. „Až ke konci jsem našel dobrou stopu. Zatím se do toho po pádu nemůžu dostat, ale dneska jsem jednu dobu stačil.“

1. Hynek Štichauer, Pardubice 3 3 3 3 3 15
2. Daniel Klíma, Praha 3 3 3 2 3 14
3. Matouš Kameník, Divišov 2 3 2 3 3 13
4. Matěj Frýza, Plzeň 3 0 2 3 2 10
5. Jaroslav Petrák, Pardubice 2 3 1 2 2 10
6. Bruno Belan, Slaný 0 1 2 3 3 9
7. Daniel Spiller, D 3 2 3 F F 8
8. Jan Jeníček, Pardubice 1 2 2 X 2 7
9. Jakub Sazovský, Kopřivnice 1 2 0 2 1 6
10. Aadam Seermaa, EST X 2 3 X F 5
11. Vojtěch Zamazal, Slaný 2 1 1 R 1 5
12. Adam Nejezchleba, Divišov (250 ccm) 2 1 0 R 1 4
13. Radek Bambuch, Kopřivnice 1 F 0 2 0 3
14. Štěpán Ševčík, Divišov (250 ccm) E 0 1 – 2 3
15. Jakub Exler, Praha 1 F 1 1 0 3

Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Jaroslav Vaníček

Petr Marek, Karel Průša a David Hofman na stupních vítězů stopětadvacítek | foto Pavel Fišer

MR 125 na krátké dráze:

C B A TOT
1. Karel Průša, Slaný 3 3 3 3 6 18
2. Petr Marek, Chabařovice 3 3 3 2 4 15
3. David Hofman, Pardubice 3 3 3 1 2 12
4. Štěpán Melč, Plzeň 2 2 2 3 3 12
5. Luboš Hromádka, Plzeň 2 2 2 2 2 10
6. Štěpánka Nyklová, Slaný 2 1 2 3 1 9
7. Marián Jirout, Pardubice 1 2 L 2 3 8

Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Roman Štola

Jan Hlačina se těší na patnácté narozeniny

Divišov – 23. července
Čtvrtlitrové podniky evropského ranku v Liberci a v Pardubicích mu nevyšly. Na severu Čech nepostoupil do finále, ze své domácí dráhy se vracel oklikou přes nemocnici. Dnes by na plzeňských Borech tak či onak absentoval, byť by poslední volné místo v šestnáctce startovní listiny prozatím nezaujal mladý Estonec Aadam Seermaa. Jan Hlačina však odpočítává posledních pád dnů od svých patnáctých narozenin, aby mohl závodit s plochodrážní pětistovkou.

 

Osudová pauza

Jan Hlačina v libereckém depu | foto Štěpán Ševčík

„Závody v Liberci pro mě nebyly dobré,“ bilancuje Jan Hlačina své třinácté místo v sobotním semifinále, z něhož cestička mezi šestnáct nejlepších nevedla. „Při tréninkových jízdách se dráha jevila jako rovná a s tvrdším povrchem. Jelo se mi na ní dobře, vyhrál jsem dva tréninkové starty. I proto jsem si věřil.“

Nicméně závod měl teprve začít. „Přišla dvouhodinová pauza,“ povzdechne si. „Během ní se mi honilo plno věcí v hlavě. Narůstal i stres, který se podepsal na mém konečném výsledku. Při první jízdě jsem neodstartoval dobře, skončil jsem třetí a už se to se mnou vezlo. Chtěl bych ale pochválit a poděkovat panu Vozárovi, že se o nás během závodu perfektně staral.“

Nešťastný let

Nešťastný náraz do pardubických vaků | foto Pavel Fišer

Nicméně druhý díl evropského poháru družstev skončily hůře, „Pardubice byly na prd,“ souhlasí Jan Hlačina. „Původně jsem si myslel, že se nesvezu, ale opak byl pravdou. Pan Vozár mě nasadil, za což mu děkuji, s Bubbou na Němce. Porazili jsme je 5:1 a tak nás dal i na Švédy.“

Osmnáctka u čísla rozjížďky se však jakoby rozhodla hrát třináctku. „Špatně jsme odstartovali a jeli jsme na druhém a třetím místě,“ líčí pardubický závodník. „V druhé zatáčce se to Bubbovi zvedlo a já trefil jeho letící motorku. To mě narovnalo a pak si toho moc nepamatuju.“

Když má mamka ruce v bok

Jan Hlačina se už těší na plochodrážní pětistovku | foto Karel Herman

Co se dělo, se Jan Hlačina dozvěděl od přítomných. „Z pozdějšího vyprávění ostatních vím, že jsem po nehodě vstal a nemohl jsem mluvit a dýchat,“ říká. „Pan Brož proto rozhodl o převozu do nemocnice. Zjistili mi, že mám zlomenou chrupavku štítné žlázy a nehybnou levou hlasivku. Doporučili mi hospitalizaci na JIPu.“

Pobyt v nemocnici naštěstí nebyl dlouhý. „Druhý den mě propustili do domácího ošetřování a tak jsem mohl s tátou domů,“ svěřuje se. „Maminka mě přivítala s přísným pohledem a rukama v bok. A poděkovat musím taky Máriovi Jiroutovi, že se mi postaral o motorky, které jsem na závodišti po nehodě nechal.“

Bude více příležitostí

Rekonvalescence by naštěstí neměla být příliš dlouhá. „Musím mít pár dnů klidový režim,“ přibližuje Jan Hlačina. „Plzeňský přebor vynechám, abych se dal do kupy. Za pár dnů mi bude patnáct a budu už moct jezdit přebory na dospělém motorku, na což se moc těším. Doufám, že i díky tomu bude více příležitostí závodit nejen zde v České republice, ale také v Polsku.“

Jan Hlačina v akci | foto Štěpán Ševčík