Archiv pro rubriku: MČR

Martin Vaculík splnil úlohu favorita

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 7. srpna
Martin Vaculík včera večer potvrdil papírové předpoklady a stal se českým šampiónem do devatenácti let. Za celý závod neztratil jediný bod a své dominantní postavení zdůraznil triumfem v nadstavbové Ceně Jiřího Marxe. O definitivní podobě stupňů vítězů rozhodla rozjížďka s číslem dvacet. Michael Hádek v ní měl druhý defekt za sebou a tak si pro poháry přišli Jan Holub a Michael Dudek. Doprovodné klání stopětadvacítek ovládl Jaroslav Hladký, který stíhal i hlavní závod.

Skoro všechno jde dle plánu
Startovní čísla byla losována dle zásady, aby se sousedé v průběžné klasifikaci setkávali v poslední sérii. Tím pádem se dalo předpokládat, že nový mistr vzejde z rozjížďky s číslem dvacet. A skutečně hlavní favorité se v souboji s méně zkušenými závodníky prosazovali plné tři série.

Jedinou výjimkou se stal Pavel Pučko. Pražský závodník, jenž díky stoupající křivce letošní výkonnosti mohl směle pomýšlet na opakování loňského pódia, se dočkal vystřízlivění už v rozjížďce s číslem dvě. Ta shodou okolností pokračovala v pochmurné sérii pádů. Během prvních dvou pětin jsme napočítali osm pádů, v každé jízdě jeden, a rozhodčí Pavel Kubeš musel hned pětkrát rozsvěcovat červená světla. Nejhůře dopadl Lukáš Hromádka. Frýdecko-místecký sběratel si do své sbírky dovezl nechtěný suvenýr – frakturu klíční kosti.

A právě při repete druhé jízdy zůstal Pavel Pučko vzadu a mohl tak bezprostředně sledovat své klubové kolegy Jakuba Fencla a Jaroslava Hladkého na jejich cestě za vyšším bodovým přídělem. Ztráta dvou bodů v relativně slabší jízdě bývá v jednom závodě vskutku velkým handicapem.

Nicméně Pavel Pučko se nevydal cestou nápravy ani vzápětí. V rozjížďce s číslem pět na něho odstartoval Michal Dudek, který si už svou vedoucí pozici nenechal vzít. V desáté jízdě to vypadalo nadějněji. Po vylétnutí pásky byl Pavel Pučko vpředu. Jenže Václav Milík se dle svých slov přestal bát vnější stopy. A v prvním oblouku o tom v praxi přesvědčil nejen Romana Čejku, ale i vedoucího Pražana.

Pouhých pět bodů na kontě po třech startech nebylo pro Pavla Pučko pozitivní. Navíc se vynořili další kandidáti na stupně vítězů. Michal Dudek dosáhl na sedm bodů a to už měl za sebou prohry s Michaelem Hádkem a Martinem Vaculíkem. Stejná cifra zdobila rovněž Václava Milíka, s nímž se také Michael Hádek a Martin Vaculík už vypořádali.

Zbývající trio favoritů, Martin Vaculík, Michael Hádek a Jan Holub procházelo závodem beze ztrát. Pouze Michael Hádek v rozjížďce s číslem šest musel stíhat Václava Milíka, než ho začátkem třetího kola připravil o vedení. Vzápětí se nechal slyšet: „V osmý jízdě fandím Pražákům a Slaňákům. Výjimečně jim fandím, ale Vaculík si to ohlídá.“

Prorocká slova. Jaroslav Hladký se převrátil hned na startu a Martin Vaculík si s Romanem Čejkou hravě poradil. Stejně tak s Michalem Dudkem ve dvanácté jízdě, kdy devíti body dorovnal zisk Michaela Hádka a Jana Holuba.

Osud to se svou nepřízní přehnal
Zdálo se tedy, že trojice fenoménů ukořistí ještě po jedné trojce ve čtvrté sérii. A pak si to navzájem rozdá o titul v poslední jízdě. Chyba lávky. Po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem třináct vypálil do čela Roman Čejka. Michael Hádek se ho okamžitě vydal stíhat. Mohutná snaha byla korunována předjetím na začátku druhého kola.

Nicméně v úvodním výjezdu třetího okruhu se slánský borec vrátil zpátky do čela. Bylo jasné, že s motocyklem plzeňského závodníka není všechno v pořádku. A vskutku, Michael Hádek se v boxech objevil opěšalý. „Zapalování,“ odtušil příčinu začátku probouzení se ze zlatého snu.

Vzápětí se Jan Holub pral s Michalem Dudkem. V první zatáčce ho připravil o vedení, ale Slaňák bojoval až na cílovou čáru. Václav Milík jí projel až za nimi, což ho nakonec při jeho premiéře v šampionátu připravilo o stupně vítězů. Jan Holub dokázal udržet čisté skóre, aby s ním v šestnácté jízdě srovnal krok i Martin Vaculík.

Všichni přítomní napjatě očekávali poslední jízdu. Ještě před ním udělal Václav Milík maximum pro medaili. Vítězství nad kolegou René Vidnerem v osmnácté jízdě navýšilo jeho skóre na jedenáct bodů. Avšak Michal Dudek vzápětí zmařil všechny jeho naděje. Odvedl Romana Čejku a skončil u číslovky dvanáct.

Martin Vaculík nezaznamenal žádný výraznější problém. V prvním výjezdu bylo těsno, ale on jím projel jako první. Za jeho zády se usadil Michael Hádek. Pavel Pučko, který
si vzal k srdci rady Mariána Jirouta, držel v šachu Jana Holuba.

Ten potřeboval k překonání Michala Dudka a potvrzení titulu vicemistra jeden bod. Dočkal se ho ve třetím kole, kdy opět zasáhl nemilosrdný osud. Ve třetím kole se zadřel motor Michaela Hádka. Fatální defekt poslal milovníka pardubické dráhy v jeho poslední sezóně v devatenáctkách na nečekané sedmé místo. Dvě prohry s vlastní technikou nedokázala eliminovat ani tři vítězství!

V nadstavbové Ceně Jiřího Marxe podtrhnul Martin Vaculík své dominantní postavení. Po triumfu v semifinále si nenechal vzít prvenství ani ve finále. Na pódium se dostali rovněž Michal Dudek a Václav Milík, který porážkou Jana Holuba, otočil stupně vítězů z devatenáctek.

Suverén má další zářez
Stopětadvacítky na velikánském kolečku v Pardubicích nenabízejí příliš atraktivní podívanou. Na úkor dramatičnosti bylo tentokrát i rozlosování. Jaroslav Hladký a Daniel Hádek se totiž střetli už v rozjížďce s číslem jedna. Pražan se rychle dostal do čela. Posléze přidal další tři vítězství a už popáté za sebou inkasoval pětadvacet tabulkových bodů.

Daniel Hádek pak vítězně vyřešil své další jízdě, přičemž seznam jeho skalpů zahrnoval i Ondřeje Smetanu a Zdeňka Vrbu. Už páté druhé místo v řadě zvýšilo jeho ztrátu na vedoucího Pražana na deset bodů. Zdeněk Vrba dnes prohrál jen s oběma leadery, což mu přineslo třetí příčku.

Ostatním se tentokrát příliš nevedlo. Michal Průcha a David Štěrovský doplatili na pád. Ondřej Smetana nedokázal vyhrát jízdu a navíc ztratil body i tam, kde to možná ani on sám nečekal.

Hlasy z depa
„Těším se, vyhrál jsem, mám radost,“ jásal Martin Vaculík. „Michal Hádek měl smůlu, nemoh‘ bojovat o titul. Z vítězství se raduju, bylo to těžký. Každý závod je těžký, může ti odejít motorka nebo tě někdo porazí.“

„Bylo to zajímavý,“ svěřil se Jan Holub. „Pěkný závody. Až tolik jsem druhý místo nečekal. Byl tam Haďas, Milda a to byla velká konkurence. Nakonec se to naštěstí povedlo. Jsem docela rád, i když jsem do poslední jízdy odstartoval, ale pak to z prvního výjezdu pokazil. Ale výsledek je pěknej‘, kdyby byl zejtra v Liberci taky takovej‘ nebo lepší… Uvidíme, snad se bude dařit i v jednadvacítkách.“

„Spokojenost veliká,“ zářil Michal Dudek. „Je to můj poslední rok v devatenáctkách. Bedna, třetí místo, spokojenost. Mohlo to bejt lepší, aspoň druhý místo, ale lepší než nic. Nečekal jsem to, byl tu Had, Mao, Holubín a další. Gumy stály za hovno, jedna jízda a bylo to holý. S 07 by byly lepší výsledky. S Memoriálem jsem taky nepočítal, že budu druhej´. První semifinále jsem stih‘ jen tak tak, bylo tam jen sedm vteřin. Ale poved‘ se start a byl jsem tam.“

„Dobrý, až na to, že jsem o tréninku zadřel lepší motor,“ říkal Václav Milík. „Průběh závodu byl dobrej‘, nedařily se starty, ale konečně jsem se přestal bát venků. Fyzicky jsem na tom dobře, táta to pohlídal. Doufám, že příští rok to jistí a dopadne to líp.“

„Nebylo to podle mejch představ,“ netajil se Pavel Pučko. „Od začátku jsem se s tím nesrovnal. Nevím, nebylo to ono. Převody jsme dochytali díky Mário Jiroutovi před poslední jízdou. Ale stejně jsem to zkurvil.“

„Kousek k bedně,“ hodnotil Roman Čejka. „Motorka jela, ale ještě mám čas. Chyběl jeden bod, smůla. Jednou mi nevyšel start a je to v prdeli. Mám dobrýho mechanika a tak doufám, že to přijde.“

„Nejdřív zapalování, pak se to kouslo úplně,“ lamentoval Michael Hádek. „To se může stát jenom mně! A tomu, kdo to jede úplně naposledy! Ještě dlužím Pučkinovi pivo. Říkal jsem, že mu dám rovinu a on mi dal kolo…“

1. Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR) 3 3 3 3 3 15
2. Jan Holub, Plzeň 3 3 3 3 1 13
3. Michal Dudek, Slaný 2 3 2 2 3 12
4. Václav Milík, Pardubice 2 2 3 1 3 11
5. Pavel Pučko, Praha 1 2 2 3 2 10
6. Roman Čejka, Slaný 2 2 1 3 2 10
7. Michael Hádek, Plzeň 3 3 3 E E 9
8. Jakub Fencl, Praha 3 X 2 2 1 8
9. Jaroslav Hladký, Praha 2 F 2 0 3 7
10. René Vidner, Pardubice X 2 1 2 2 7
11. Jiří Brummer, Praha 1 1 E 2 2 6
12. Jiří Lang, Plzeň 1 1 1 E 1 4
13. Ondřej Veverka, Praha F 1 1 1 0 3
14. Lukáš Hromádka, Březolupy X F – – – 0 (los)
15. Miroslav Horák, Mšeno X X – – – 0 (los)

Poznámka: Jaroslav Hladký byl z rozjížďky s číslem čtrnáct, v níž skončil poslední, vyloučen, protože startoval s číslem jedna, které měl v závodě stopětadvacítek.

6. Cena Jiřího Marxe:

    SF1 SF2 FIN
1. Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR) 1.   1.
2. Michal Dudek, Slaný 2.   2.
3. Václav Milík, Pardubice   1. 3.
4. Jan Holub, Plzeň   2. 4.
5. Pavel Pučko, Praha 3.    
  Roman Čejka, Slaný   3.  
7. Michael Hádek, Plzeň 4.    
  René Vidner, Pardubice   F  

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Jaroslav Hladký, Praha 3 3 3 3 12
2. Daniel Hádek, Plzeň 2 3 3 3 11
3. Zdeněk Vrba, Praha 3 3 2 2 10
4. David Štěrovský, Praha 3 2 1 X 6
5. Ondřej Smetana, Mšeno 2 2 1 1 6
6. Richard Geyer, D 1 2 0 2 5
7. Michal Škurla, Praha 2 1 1 1 5
8. Michal Průcha, Slaný 1 X 1 2 4
9. Dominik Hinner, Praha 0 1 0 0 1
10. Zdeněk Vitmann, Slaný 0 0 0 E 0

Průběžné pořadí šampionátu:

  SLA PLZ PHA CHA SLA PCE TOT
  12.4. 13.5. 9.6. 27.6. 6.7. 7.8.  
1. Jaroslav Hladký, Praha 20 25 25 25 25 25 145
2. Daniel Hádek, Plzeň 25 22 22 22 22 22 135
3. Zdeněk Vrba, Praha 22 16 18 20 20 20 116
4. Ondřej Smetana, Mšeno 18 20 20 18 10 16 102
5. Michal Průcha, Slaný 16 18 16 14 16 10 90
6. Michal Škurla, Praha 14 10 6 12 14 12 68
7. Michaela Krupičková, Slaný 10 14 8 16 18 66
8. David Štěrovský, Pardubice 12 12 7 10 12 18 71
9. Richard Geyer, D 7 8 14 6 14 49
10. Dominik Hinner, Praha 7 12 7 8 34
11. Zdeněk Vitmann, Slaný 6 8 8 7 29
12. Tom Irrasch, D 8 10 18
13. David Plecitý, Plzeň 4 6 7 17
14. Jaroslav Drbal, Slaný 5 5 5 DNR 15


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Aleš Dryml bude taktizovat

Pardubice – 7. srpna
Po zranění Hynka Štichauera se v zítřejším českém šampionátu dvojic po boku Tomáše Suchánka objeví Aleš Dryml. Rodinný klan Drymlů kdysi na sklonku devadesátých let koketoval s myšlenkou rodinného týmu, z čehož však sešlo kvůli zranění otce Aleše. Jinak se však ani Lukáš, ani Aleš Drymlovi v domácí párové soutěži neobjevovali. Aleš Dryml vysvětlil okolnosti své premiéry.

„Když se zranil Hynek, byl jsem oslovenej‘,“ líčí. „Mám volno a tak jsem řek‘ OK. Proč ne?! Je to v Liberci, tam se mi to líbí, zajímavá dráha. V kvalifikaci zkusíme taktizovat a domluvit se se Suchošem, abychom dojížděli na druhej‘ a třetí.“

Avšak v kombinaci s bratrem Lukášem by mohla vzniknout nebezpečná sestava a to i klidně mimo klubovou bázi… „Brácha má nabitější program,“ vysvětluje Aleš Dryml. „Nikdy jsme se do toho nehrnuli, já to mám teď volnější, proč si nezazávodit? Lepší než jen kroužit o tréninku.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Drama bude gradovat v závěrečných sériích

Pardubice – 6. srpna
Loni to vypadalo s šampionátem do devatenácti let dost bledě. O titul bojovalo pouhých deset závodníků a nad všemi čněl Matěj Kůs. Zítra v Pardubicích by se však mělo potkat už patnáct borců. Úlohu papírového favorita by měl plnit Martin Vaculík, ovšem smečka pronásledovatelů sluje vyrovnaností. A oleje pod kotel večerního dramatu přililo i rozlosování.

To bylo záměrně vytvořeno dle žebříčku zohledňující pořadí v jednadvacítkách. Jezdci ze sousedství průběžné klasifikace se totiž setkají v závěrečných jízdách. Systém šampionátu na jeden jediný závod nahrává strategii hop nebo trop, protože každý ztracený bod může znamenat skutečně mnoho.

Ve Svítkově bude k vidění opravdu hodně. Boj o krále devatenáctek bude prodloužen o nadstavbové klání o Cenu Jiřího Marxe. Vzpomínkového klání na závodníka, který tragicky zahynul na ovále v Březolupech před devatenácti lety, se zúčastní prvních sedm z hlavního závodu a další jeden dle výběru organizátorů.

Kromě toho se v akci představí i stopětadvacítky. V šestém klání se hlavní porce pozornosti bude upírat na Jaroslava Hladkého, který na Daniela Hádka nasbíral už sedm bodů náskoku.

Mistrovství republiky do 19 let:

1 Jiří Lang, Plzeň
2 Václav Milík, Pardubice
3 Ondřej Veverka, Praha
4 Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR)
5 Pavel Pučko, Praha
6 Jakub Fencl, Praha
7 René Vidner, Pardubice
8 Jaroslav Hladký, Praha
9 Lukáš Hromádka, Březolupy
10 Jiří Brummer, Praha
11 Jan Holub, Plzeň
12 Roman Čejka, Slaný
13 Michal Dudek, Slaný
14 Michael Hádek, Plzeň
15 Miroslav Horák, Mšeno
16 dodatečně

Mistrovství republiky 125 ccm:

1 Jaroslav Hladký, Praha
2 Daniel Hádek, Plzeň
3 Michal Průcha, Slaný
4 Dominik Hinner, Praha
5 Michal Škurla, Praha
6 Zdeněk Vitmann, Slaný
7 David Štěrovský, Pardubice
8 Richard Geyer, D
9 Zdeněk Vrba, Praha
10 Ondřej Smetana, Mšeno

Grzegorz Walasek chce jet český šampionát dvojic

Liberec – 4. srpna 12:00
Nečekaný telefonát přijal dnes ráno Věroslav Kollert starší. Na opačné straně byl manažer Grzegorze Walaseka, který tlumočil přání polského závodníka z cyklu Grand Prix startovat po boku Martina Vaculíka v sobotním mistrovství republiky dvojic v libereckých Pavlovicích. Jak magazínu speedwayA-Z řekl Věroslav Kollert starší, v současné době se dolaďují podmínky jeho účasti. Dariusz Lowicki, jenž měl původně jet po boku Martina Vaculíka, nastoupí s Vladimírem Višváderem v kvalifikaci, zatímco Robert Miskowiak zůstává v Polsku vázán klubovými povinnostmi.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Párová tajenka je kompletní

Liberec – 3. srpna
Liberecký šampionát dvojic, který startuje v sobotu úderem třetí odpoledne, má kompletní startovní listinu. Milan Mach, slánský kouč, ohlásil, že Karola Zabika zraněného při kolizi s Damianem Balinskim během polského finále, nahradí Sebastian Ulamek. Ve dvojici s Martinem Málkem nastoupí poprvé. V minulosti se však objevil pod hlavičkou PRO TEC Teamu. V Divišově 2005 skončil s Miroslavem Fenclem třetí, o rok později ve stejné sestavě doplněné na přání sponzora o nestartujícího Zdeňka Schneiderwinda druhý.

„Karol Zabik bohužel vinou zranění nebude spolu s Martinem Málkem moci
obhajovat titul z roku 2008,“ vysvětluje Milan Mach důvody své volby. „Seba je kvalitní jezdec a vždy záruka dobrého výkonu. Čekal jsem, jak pojede po svém zranění ze švédské ligy, v záloze jsem měl připravené i další kvalitní jezdce. Včera jsme se Sebastianem možnost startu zvažovali a po odjetí ligového utkání v Tarnowě a jeho zisku čtrnácti bodů a jednoho bonusu jsme se dnes definitivně dohodli. Doufám, že spolu s Martinem budou opět bojovat o titul mistra republiky.“

Foto: Vladimír Šíma

Lukáš Dryml vyhrál a o průběžné vedení se dělí s Josefem Francem

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 1. srpna
Lukáš Dryml vykročil dnes v Divišově skvělým způsobem za obhajobou svého loňského domácího titulu. V rozjížďce s číslem třináct sice podlehl Matěji Kůsovi, avšak v poslední jízdě jako jediný dnes porazil Josefa France. Při rovnosti bodů musel ke slovu přijít rozjezd. Pražan v něm vedl takřka do poloviny, avšak Lukáš Dryml se ve druhé zatáčce druhého kola dostal dopředu. Na stupně vítězů se prosadil Martin Vaculík, by želel handicapu vinou defektu zadní pneumatiky. Dvouciferného bodového zisku dosáhli ještě Martin Málek a Jan Jaroš.

Dva suveréni
Šestnáct nejlepších Čechů pohromadě už samo o sobě dává záruku kvalitní podívané. Avšak zároveň vytváří husté síto, jímž není vůbec jednoduché projít až na stupně vítězů. Dnešní mítink o tom podal dost důkazů. A tím nejpádnějším se stala skutečnost, že jím bez výraznějších zaváhání dokázali procházet pouze dva borci. Lukáš Dryml a Josef Franc.

Oba se už v boji o český individuální titul mnohokrát střetli. Ve Mšeně v září 2005 vedl Josef Franc. A jeho otec, dnes už bohužel sledující závody z nebeské báně, se už už chystal na pěší cestu do Kutné Hory, aby dostál prohrané sázce. Jenže Lukáš Dryml jeho synovi titul nakonec sebral. Stejně jako o rok později v Březolupech Adrian Rymel a pak ve Slaném Martin Vaculík. Při té samé příležitosti jej Lukáš Dryml pokládal za viníka svého pádu, který ho nakonec sestřelil ze stupňů vítězů.

Dvojnásobný šampión versus trojnásobný vicemistr. I takový přídomek mohl dostat dnešní podnik, protože na štítě obou postupně zůstávalo jedno eso za druhým. Josef Franc vstoupil do závodu v rozjížďce s číslem dva. „Na startech si věřím,“ pochlubil se cestou na rošt. A vskutku, Martinu Vaculíkovi nezbylo, než se dívat na jeho deflektor.

Lukáš Dryml ve čtvrté jízdě najížděl do první zatáčky za svým bratrem,nicméně jejím venkem převzal vedení. „Už v tréninku jsem cejtil, že to je slabší,“ uváděl Aleš Dryml na adresu svého motocyklu. Po druhé sérii oba borci na čele průběžné klasifikace osaměli.

Hned po přestávce se Matěj Kůs těšil z vedení jen po první zatáčku. V ní se přihnal zezadu Josef Franc a rázem to byl on, kdo udával tempo. Vzápětí si Lukáš Dryml počínal s razancí řízené střely. Po vylétnutí pásky vypálil do čela, zatímco Martin Málek se musel smiřovat s druhou příčkou.

Ani ve třetí sérii nezaznamenali oba suveréni žádných ztrát. Josef Franc v klidu upaloval za vítězstvím v deváté jízdě, když Aleš Dryml měl plné ruce práce s útočícím Martinem Málkem. Lukáš Dryml v rozjížďce s číslem jedenáct už v první zatáčce objel Filipa Šiteru. Všem začínalo být jasné, že o vítězi zřejmě rozhodne až vzájemný duel Lukáše Drymla a Josefa France.

Leč přišla rozjížďka s číslem třináct. A v ní Matěj Kůs ukázal záda Lukáši Drymlovi už po vylétnutí pásky. „Radši jsem dojel za ním, než jít na držku,“ nechal se později slyšet pardubický závodník. Josef Franc neříkal nic. V patnácté jízdě vytěžil maximum ze skvělého startu. A o pár sekund později projížděl cílem jako leader průběžné klasifikace.

Nicméně ke konečnému triumfu mu chybělo ještě porazit Lukáše Drymla v rozjížďce s číslem dvacet. Nejprve v něm zahaprovalo startovací zařízení, aby po zjednání nápravy vypálil do čela Josef Franc. Jenže Lukáš Dryml si to namířil na venek první zatáčky. Pražan zůstal u čáry, zatímco Pardubičan z druhé strany přebíral vedení.

By se Josef Franc snažil o odvetu, recept na Lukáše Drymla už nenašel. A to neznamenalo nic jiného než rozjezd o vítězství. Josef Franc se ocitl v pásce, nicméně viníkem bylo opět startovací zařízení. Po restartu se tak mohl hřát v čele. Jenže Lukáš Dryml číhal v záloze. Ve druhém kole se v zatáčce u depa zničehonic objevil pod svým sokem a z výjezdu převzal vedení. Dnešní triumf byl jeho, avšak před pardubickým pokračováním se o průběžné vedení dělí.

Píchlá pneumatika, rána a prasklá osa
Oběma fenomenálním závodníkům, jež nakonec museli změřit své síly v dodatkové jízdě, stačil sekundovat pouze Martin Vaculík. Na úvod ve druhé jízdě prohrál s Josefem Francem, avšak pak přišla řada i na něho, aby vítězil.

Do rozjížďky s číslem sedm sice lépe odstartoval Aleš Dryml. Slovenský závodník se však vehementně dral do čela. Ve druhé zatáčce navedl svůj motocykl na spodní stranu. A by se Pardubičan bránil, nakonec musel přece jen kapitulovat. Ve dvanácté jízdě pak Martin Vaculík triumfoval ve stylu start – cíl před Janem Jarošem.

Rozjížďka s číslem třináct nepostavila do cesty nesnáze jen Lukáši Drymlovi, který projel cílem až za Matějem Kůsem. Martin Vaculík jel těsně za oběma, nicméně unikající vzduch ze zadní pneumatiky mu bránil v útoku. Nakonec byl rád, když kvůli poruše neviděl cíl ani Tomáš Suchánek.

Příděl jediného bodu měl zásadní vliv na podobu průběžné klasifikace. Josef Franc a Lukáš Dryml se Martinu Vaculíkovi vzdálili. Na druhou stranu, jeho devět bodů vyrovnali Martin Málek a Aleš Dryml. Ten vyhrál dvakrát start šestnácté jízdy,za což mohlo startovací zařízení, což byl jediný zádrhel v bezchybné organizaci.

Martin Málek patřil k největším senzacím dnešního mítinku. Už v zimě avizoval, že se letos bude věnovat ploché dráze a dá si lehčí úlevu od svých univerzitních studií. Investoval do techniky nemalé částky a výsledky se dostavily. Upřímně řečeno, nikdo však nečekal, že se v rozjížďce s číslem jedna prožene cílem jako první v čase jen těsně zaostávající za traovým rekordem Piotra Protasiewicze!

Na jeho štítě skončili Richard Wolff a Matěj Kůs, když Adrian Rymel zastavil už ve třetím kole. „Nejede mi motorka,“ postěžoval si. Zato Martin Málek byl v laufu. V šesté jízdě dokonce trápil vedoucího Lukáše Drymla. V desáté zase nedopřál klidu jeho staršímu bratru Alešovi, ale ani tentokrát se nedočkal předjetí.

To přišlo až v rozjížďce s číslem čtrnáct. Nebylo však jednoduché, protože v první zatáčce se po souboji s s ním ocitl na zemi Filip Šitera. „Nebylo to čistý,“ vzkázal na adresu Martina Málka. Ten však oponoval. „Nebylo to schválně, dláblo mě to v koleji a už s tím nešlo nic dělat.“ Filipa Šiteru překvapil verdikt sudího Karla Voborníka, který nechal opakovat se všemi čtyřmi. „Ve světě se za první zatáčky nevylučuje, když jdou do sebe loktama, ale když někdo někoho sestřelí, tak jo,“ konstatoval.

Při repete úřadoval Martin Málek, který nepustil vedení z rukou ani na okamžik. Filip Šitera dlouho trčel za Martinem Gavendou. A teprve na konci druhého okruhu se prokousal na druhé místo. Rutinní prohlídka jeho motocyklu v depu odhalila prasklou osu zadního kola.

Spokojenost i zklamání
Poslední série měla kromě řešení tajenky vítěze závodu definitivně určit i závodníka, který se postaví na nejnižší stupínek. Z trojlístku pretendentů Martin Vaculík, Martin Málek a Aleš Dryml nejprve vypadl posledně jmenovaný. Z první zatáčky s číslem sedmnáct vyjel až jako poslední a své postavení si už nedokázal vylepšit.

Zařadil se do okruhu favoritů, jimž dnešní mítink vůbec nevyšel a s nadějemi vyhlížejí pokračování šampionátu v Pardubicích a ve Svitavách. Zato Jan Jaroš byl spokojen. Solidní výkon zdůraznil právě triumfem v rozjížďce s číslem sedmnáct, kdy se v první zatáčce probil ze třetí příčky do čela. „Konečně jsem začal plnit, co táta říkal na začátku,“ zářil.

Kromě Aleše Drymla za ním dojeli i Filip Šitera a Matěj Kůs. Oba při svých hodnoceních používali spíše negativa. Paradoxem je, že pražský junior jako jediný dokázal porazil Lukáše Drymla. Samotnému však patřila až sedmá příčka, když jej nejvíc zaskočila porážka od Michaela Hádka. Ta však nezvedla náladu ani jejímu aktérovi. „Kéž by těch vítězství bylo víc,“ přál si. „Dneska jeden dobrej‘ start, ale nic víc. To je kámen úrazu.“

Martin Málek a Martin Vaculík měli o svých pozicích na pódiu rozhodnout ve vzájemném duelu v rozjížďce s číslem osmnáct. Zatímco Luboš Tomíček letěl dopředu, oni v první zatáčce upadli. „Dvakrát jsem mu uhnul, ale potřetí to nešlo, mávalo to s ním pěkně,“ viděl kolizi Martin Málek.

Při repete dostali šanci oba dva. Tentokrát byl Martin Vaculík pánem situace a díky svému velikánskému sólu si mohl jít stoupnout na třetí příčku pódia. Martin Málek projel metou hned za ním. Vedle potlučených zad a materiálních škod na strojovém parku si z Divišova odvážel především životní umístění v mistrovství republiky.

Hlasy z depa
„Jsem spokojenej‘,“ liboval si Lukáš Dryml. „Čtrnáct bodů nebylo zadarmo. Jel jsem na jistotu, měl špičkově nastavenou motorku. Užíval jsem si to a nejel na doraz. Radši jsem dojel druhej‘ za Kůsáčkem, než jít na držku. Dráha byla těžká pro mladý kluky, ale já problémy neměl. Byl to povedenej‘ závod, jen jsem byl trošku zaskočenej‘, že jsem musel jet rozjezd. Při závodě nesleduju body. Byl jsem malinko unavenej‘ a nešel do toho úplně naplno. Bylo to trošku vyčerpávající. Třicet stupňů teplíčka a tak jsem do toho nešel na krev, ale baví mě závodit. Snažím se vyhrát a tak byl rozjezd zpestření pro diváky. Na titul nemyslím, to je ještě hodně práce. Třeba brácha umí Pardubice dobře a je třeba s ním počítat.“

„Závod byl super, jak jsi viděl,“ hodnotil Josef Franc. „Motorka byla dobře připravená. Čtrnáct bodů je super. Nevyhrál jsem jen jednu rozjížďku, předjel mě venkem, já byl na lajně. A rozjezd? Na startu si věřím, ale teď jsem to kurvil. Jezdil jsem v dírách a takhle to dopadlo. Ale když to takhle půjde s bodama dál, bude to pohodička. Na Pardubice nemám dobrý motorky, ale zatím je to rozjetý dobře.“

„V rozjížďce s Matějem a Lukášem jsem dostal defekt gumy,“ odtušil Martin Vaculík. „Kdyby toho nebylo, možná by byl můj výsledek lepší. Ale co. Hlavně to zavinil defekt, že nejsem lepší než třetí. V první jízdě jsem ještě neměl dopasovanou motorku. Začátek je dobrý, ale bude těžké dohánět ztrátu.“

„Bolí mě záda jako sviňa,“ postěžoval si Martin Málek. „S Filipem to bylo nechtěně, on mě zavřel. Vzadu je velká kolej a já do ní vjel. Dláblo mě to a už s tím nešlo nic dělat. Sice nadával, ale já bych řekl, že nemá pravdu. Schválně to nebylo. S Martinem jsem se mu už dvakrát brzo uhnul, ale potřetí mně nedal šanci. Mávalo to s ním hezky. Čtvrté místo je fajn, ani jsem nepočítal, že to tak dobře jelo. Hlavně dát zase do pořádku motorky. Teď mám jeden a půl motorky a jeden dobrý motor. Jezdecky se daří, ale s technikou je to horší.“

„Suprovej‘ závod,“ zářil Jan Jaroš. „V první řadě bych chtěl poděkovat tátovi, s ním nejvíc probíhá příprava. Je vidět, že to funguje. A pak všem ostatním, rodině a manželce, mechanikovi za bezesné noci v dílně. První dvě jízdy jsem se hodně trápil, co se týče sžití se s dráhou. Pak se mi to podařilo dochytat a konečně jsem začal plnit, co táta říkal na začátku. Takže příští rok snad už nebudu semifinálovej‘ specialista. Jinak to byl standardní závod, záleželo, abych se srovnal a začal závodit. Vždycky může bejt i líp, ale jsem spokojenej‘.“

„Na hovno, aspoň pro mě,“ nebral si Aleš Dryml vůbec žádné servítky. „Už v tréninku jsem cejtil, že je to slabší. Myslel jsem, že dráha bude tvrdší a tak jsem si vzal slabší motor. Ale nakonec ten silnější byl slabší. Jsou ještě dvě kola, jedeme dál. Mám smůlu na blbý čísla, patnáctka jde dvakrát ze trojky. Dnes to byla nevýhoda. V Pardubicích mi je ale jedno, co mám za číslo, záleží na Svitavách.“

„Dneska to nebyl žádnej’ zázrak,“ připouštěl Matěj Kůs. „Nemám, co bych k tomu řek‘. Oba motory jsem měl po servisu, ale jeden nejede. Zkoušel jsem ho na tréninku. Budeme makat a uvidí se v Pardubicích a ve Svitavách. Mám na to, ale musím začít makat.“

„Na hovno, viděl jsi sám,“ neskrýval Filip Šitera své zklamání. „Jsou tu zvláštní pravidla. Ve světě, když tě někdo sestřelí, vyloučí ho. Tak to chodí úplně automaticky, ale u nás je to zvláštní. Nebylo to čistý, v první zatáčce se nevylučuje jen, když tam jdou loktama, ale když tě někdo sestřelí, tak jo. Ale je to za náma, jsou ještě další závody.“

„Nesedlo mi to,“ přiznával Adrian Rymel. „Problémy s technikou. Už od Vojensu to nefunguje, jak bych si to představoval. Musím na to zapracovat. Mrzí to celý náš tým. Příště to musí být lepší. Po dlouhý době jsem ale viděl rozhodčího, že nevylučuje za pády v první zatáčce. Pískal dobře.“

„Velká chvíle ještě určitě přijde,“ reagoval Richard Wolff na paralelu s loňským rokem, kdy mu úvod českého šampionátu také vůbec nevyšel. „Ale finále se mi kříží s Grand Prix. Když bude Vechta na dva dny, bude to pasé, když jeden den, jde o to sehnat kvalitní tým na řízení. Co se týče přípravy, byli jsme s přítelkyní láskyplně připravený, ale nesedlo to. Prostě to tu nestačí. Přilítnu do nájezdu, Suchoš klapne, musíš taky. A už se to nesebere. Jsem nasranej‘ na sebe, nefunguje to, ale budou Pardubice. A tam to bude vypadat jinak. Dnes ale odjíždíme kanálama.“

1. Lukáš Dryml, Pardubice 3 3 3 2 3 14+3
2. Josef Franc, Praha 3 3 3 3 2 14+2
3. Martin Vaculík, Slaný (SK – ACCR) 2 3 3 1 3 12
4. Martin Málek, Březolupy 3 2 1 3 2 11
5. Jan Jaroš, Mšeno 2 1 2 2 3 10
6. Aleš Dryml, Pardubice 2 2 2 3 0 9
7. Matěj Kůs, Praha 1 2 2 3 1 9
8. Filip Šitera, Mšeno 1 2 2 2 2 9
9. Adrian Rymel, Praha E 3 1 2 1 7
10. Luboš Tomíček, Praha 3 1 1 1 R 6
11. Michael Hádek, Plzeň 1 0 3 0 1 5
12. Tomáš Suchánek, Pardubice 0 1 0 E 3 4
13. Richard Wolff, Praha 2 0 0 1 1 4
14. Pavel Pučko, Praha 0 0 1 0 2 3
15. Martin Gavenda, Praha 1 1 0 1 0 3
16. Jan Holub, Plzeň 0 E 0 0 0 0
res Dariusz Lowicki, Liberec (PL – ACCR)   DNR
res Jaroslav Petrák, Pardubice   DNR

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)