Jubilejní pětasedmdesátá Zlatá přilba bude 24. září

Pardubice – 24. listopadu
Mezinárodní motocyklová federace vydala včera ve čtrnáct hodin kalendář plochodrážních závodů ve své gesci pro rok 2023. Z něho plyne, že volným termínem pro jubilejní ročník historicky nejdéle pořádaný závod o pardubickou Zlatou přilbu je neděle 24. září 2023. S tímto datem není spojen žádná Speedway Grand Prix, ani žádný jiný závod světového šampionátu na klasické ploché dráze.

 

Daniel Bewley na stupni vítězů loňského závodu všech závodl | foto Karel Herman

Z tohoto kalendáře také plyne, že spolu se závodem o Zlatou přilbu se v sobotu uskuteční nejenom 49. ročník závodu o Zlatou stuhu juniorů, ale také jeden z finálových závodů disciplíny flat track. Z vydaného kalendáře je také zřejmé, že se AMK Zlatá přilba Pardubice vrací i k pořádání závodů mistrovství světa do 21 let. Ve Svítkově se neuskuteční finálový závod, ale 20. května 2023 se zde v kvalifikačním závodě rozhodne o skupině jezdců, která bude následně bojovat v seriálu finálových závodů SGP2 o titul mistra světa v této kategorii. Úvodní finálový závod této soutěže pak uspořádá před svou SGP Praha.

Pardubičtí pořadatelé by rádi do svého portfolia kvalitních závodů přidali ještě závody v gesci FIM Europe. Zdali se nám to podaří, budeme vědět během několika příštích dní.

Zlatá přilba bude slavit velké jubileum, na snímku si svůj triumf v roce 1938 užívá Franta Juhan | foto archív speedwayA-Z

Předprodej vstupenek na Zlatou přilbu 2023 bychom rádi otevřeli ve čtvrtek 1. 12. 2022. Pro prvních padesát dní předprodeje slibujeme ceny letošního roku, v následujících dnech se pak budeme muset částečně přizpůsobit současným ekonomickým podmínkám. Věříme však, že to naši příznivci pochopí, právě pro ně, je však určeno těch prvních padesát dní na přelomu roku.

Jízdní řád světové ploché dráhy je hotový

Mies – 23. listopadu
Jako první tradičně své termíny zveřejnil promotér Discovery Sports Events. Plochodrážní komise CCP FIM nyní kalendář na příští rok zaplnila svými podniky. Kromě SGP a SGP2 v Praze půjdou čeští fanoušci na juniorskou kvalifikaci a flat track do Pardubic. Žarnovica zase bude hostit kvalifikační kolo SGP 2024.

Zbývající podniky plochodrážních mistrovství světa 2023:

kvalifikace pro SGP 2024:
27.5. kvalifikace Žarnovica (SK)
27.5. kvalifikace Lonigo (I)
29.5. kvalifikace Abensberg (D)
29.5. kvalifikace Debrecen (H)
19.8. challenge Gislaved (S)
kvalifikace SGP2:
20.5. kvalifikace Pardubice (CZ)
20.5. kvalifikace Krško (SLO)
20.5. kvalifikace Vojens (DK)
MS na ledové dráze:
28.1. kvalifikace Órnsköldsvik (S)
18.3. finále 1 Inzell (D)
19.3. finále 2 Inzell (D)
1.4. finále 3 Heerenveen (NL)
2.4. finále 4 Heerenveen (NL)
MS na dlouhá dráze:
18.5. finále 1 Herxheim (D)
17.6. finále 2 Ostrow (PL)
13.7. finále 3 Marmande (F)
20.8. finále 4 Scheessel (D)
2.9. finále 5 Morizes (F)
17.9. finále 6 Mühldorf (D)
24.6. challenge La Reole (F)
24.9. Long Track of Nations Roden (NL)
125 ccm:
8.7. Speedway Youth Gold Trophy Holsted (DK)
23.7. Track Racing Youth Gold Trophy Gdaňsk (PL)
Pardubice budou svědkem dvou světových podniků CCP FIM | foto Pavel Fišer

Jak jsme dobývali šroubkařský severní pól

Freital – 19. listopadu
Zima pomalu začíná a s ní také zimní plochodrážní sezóna na ledě. V posledních letech se o první závody, na ledě na šroubkách stará závodník Ronny Weis z Míšně. Jeho seriál závodů se vesměs odehrává kousek od hranic s Českou republikou okolo Drážděn. Je to veliká show, kde se představí jezdci na malých kubaturách, čtyřkolky, a pětistovky. Nechybí ani kaskadér. Těchto závodů se zúčastňují i čeští jezdci.

 

Stupně vítězů: Richard Geyer, Ronny Weis a Jacob Bukhave | foto Pavel Marek

Letos byli pozváni Patrik Linhart a Jan Hlačina, který ovšem z důvodu nemoci svého otce nakonec nepřijel. Na šroubky se chystám již několik let, ale nějak to nevycházelo. Letos jezdí s Patrikem jako mechanik můj vnuk Martin Devera. A já využil pozvání a svezl se s nimi.

Myslel jsem, že se závody jedou v hale, ale ve Freitalu je pouze střecha. Zima jako na Sibiři. Od dvanácti hodin do osmi večer jsme mrzli jako na severním pólu. Zachránil nás čaj od pořadatelů. Něco podobného jsem zažil naposledy v Solopyskách při závodech na ledě jako jezdec. Avšak to jsem byl mladý, a měli jsme svůj autobus, kam chodili za teplem i mnozí jezdci, kolegové, Zdeněk Kudrna, Milan Špinka a další. No, podcenil jsem to a doma jsem se ve vaně půl hodiny rozehříval.

Patrik Linhart na ledě ve Freitalu | foto Pavel Marek

Patrik Linhart absolvoval svůj první závod na šroubkách vůbec. Jel skvěle, a doplatil na neznalost přípravy motocyklu na takový závod. Nestartoval, byl vždy poslední od startu, a doháněl body svoji bojovností. Nepřišli jsme nato, proč motorka nestartovala. Vybojoval malé finále, ale pak do něj nenastoupil, protože by stejně neuspěl. V depu jsme se potkali s Pavlem Markem a jeho synem Petrem.

Závody sledovalo asi pět set diváků. Vítězem se stal pořadatel, jezdec Ronny Weis, který byl o třídu lepší než ostatní. Umí naštelovat motorku, na startu měl vždy tři metry náskok, za ty roky už ví, co to chce. Motor jede v malých otáčkách, startuje, a vyhrává všechny jízdy. Až na tu zimu, se mi akce líbila. Patrik Linhart se mi svěřil, že by rád jel dlouhou dráhu. Jak ho znám, určitě by nezávodil špatně. Problém budou finance. Budu shánět sponzory. Pokud byste i vy fandové měli možnost pomoci, bylo by to na dobrou věc. Závodníků na dlouhou, je u nás málo

Ronny Weis kraloval | foto Pavel Marek

Přemýšlím, že závody na ledě na šroubkách, uspořádám u nás, pokud bude zima.  Hodně lidí se mě ptá, jestli udělám v Račicích ledy. Pokud bude mrznout a seženu sponzory, ano. Takový stadión, jako je v Račicích, se tomu doslova nabízí, i když to není žádná legrace.

Česká výprava do Freitalu: zleva Stanislav Čech, Míla Čmejla, Patrik Linhart, Martin Devera, a Lukáš Bohuněk | foto Pavel Marek

Češi a Slováci v akci 442

Kontrakt Daniela Klímy s druholigovým Tarnowem. A zapůjčení Jana Kvěcha ze Zielonej Gory do Rybniku v první polské lize byly dvě zprávy od našich severních sousedů týkajících se našich plochodrážníků. Zatímco oni se dostanou do akce až v sezóně s třiadvacítkou na konci letopočtu, v sobotu na led na kluzišti ve Freitalu vyjel i Patrik Linhart.

 

Původně měl k ouvertuře čtyřdílné šroubkařské série Drift-On-Ice dorazit také Jan Hlačina. Nicméně jeho otec před týdnem při rozlučce v Kopřivnici chytil virózu a musel se doma léčit antibiotiky.

TOT MF FIN
1. Ronny Weis, D 2 2 2 2 8 1.
2. Richard Geyer, D 2 2 F 2 6 2.
3. Jacob Bukhave, DK 0 1 1 1 3 1. 3.
4. Sergej Malyšev, D 1 1 2 2 6 4.
5. Patrick Hyjek, D 1 2 1 0 4 2.
6. Niklas Schmidt, D F 1 E 1 2 3.
7. Patrik Linhart, CZ 2 0 2 1 5
8. Florian Niedermeier, D E E – – 0
Patrik Linhart na ledě ve Freitalu | foto Pavel Marek

Malé Kyšice zažily další skvělé setkání plochodrážníků se soutěžáky

Malé Kyšice – 19. listopadu
Setkání z minulého století se v Malých Kyšicích poblíž středočeské Unhoště se již stalo listopadovou tradicí. Závodníci a mechanici z bývalé Rudé hvězdy a přátelé ploché dráhy se zde opět sešli včera. Skvělá zábava byla garantována.

 

Dobrá nálada byla nezbytnou proprietou | foto laskavostí Stanislava Urbana

Dorazili kupříkladu Milan Špinka, Jiří Štancl, jenž v sobotu slavil třiasedmdesáté narozeniny, Jiří Svoboda, Luboš Tomíček, Ladislav Hradecký, Stanislav Urban, Zbyšek Holý, Petr Vandírek a další.

Zábavný program zahrnoval humorné porovnání závodu na ploché dráze s motocyklovou soutěží enduru, protože setkání se pravidelně účastní rovněž bývalí motocykloví soutěžácí.

Nikdo z účastníků neztratil ani špetku dobré nálady a všichni se již těší na další ročník.

Motocyklová společnost ve Velkých Kyšicích | foto laskavostí Stanislava Urbana

Setkání s přáteli je vždy příjemné

V poslední době se stává nepsaným pravidlem setkání plochodrážníků na závodech v Liberci. V půlce října se v Liberci jel poslední letošní závod extraligy družstev na ploché dráze. Nebylo to jisté, neboť´ se k vůli počasí rušila spousta závodů, například finále mistrovství republiky jednotlivců v Plzni. Přesto jsme do Liberce dorazili, a nelitovali jsme. Krásné počasí, vzorně připravený stadión a hlavně do poslední chvíle kvalitní a napínavé závody.


Josef Kalous v historické rubrice magazínu speedwayA-Z:

 

Josef Kalous v libereckých barvách

Josef Kalous má dodnes plochou dráhu přes ulici


 

 

 

Milan Polák, Josef Kalous, Josef Herda a Miloslav Čmejla na poslední extralize v Liberci | foto Karel Herman

Příjemné bylo setkání bývalých závodníků. Vzpomínali jsme, jak vypadal stadion v sedmdesátých letech. Depo, kde byly plechové garáže, a mezi nimi procházeli pánové Třešňák a Tomašovič, kteří pro speedway doslova žili. Jezdci, Minařík, Rybář, Špinka, později Ráliš, Matějíček a mnoho dalších. Byla to krásná doba. Bezva parta a kamarádství. Přijeli také mí kamarádi a kolegové z Ústí nad Labem a Chabařovic.

Bohuslav Polák, Martin Morávek, a moje maličkost. Bohouš Polák, výborný ledař, který nikdy nezkazil žádnou srandu, Martin Morávek, skvělý jezdec, super kámoš, který po mnoho let podporuje jako podnikatel finančně závody na různých stadionech.

Já se chci ale dnes zmínit hlavně o dvou bývalých jezdcích. Josef Herda, který závodil v Liberci, a slaví krásných devadesát let. Tím dalším je Josef Kalous. V šedesátých letech jezdil, kterému už bylo osmdesát za Ústí nad Labem pod dohledem Jaroslava Volfa staršího.

Později závodil za Liberec, kde dodneška bydlí. Znám ho od svých šesti let z Polep u Litoměřic, kde Ústečané měli svůj stadion. Bylo ho všude plno, a kam přijel, bylo vždy velmi veselo. Píši o Pepovi také ve své knize Od řidítek k mikrofonu.

Jednou v Polepech vyhrál závod a pozval nás na domácí víno do vedlejších Hrušovan, kde bydlel. Jeli jsme všichni. Všechno jsme vypili a později nám bylo hrozně špatně. Všichni jsme to ale přežili.

Josef Kalous s manželkou a Miloslavem Čmejlou | foto Karel Herman

V Polepech dostal od tehdejšího spíkra Jaroslava Čmejly přezdívku Barry Briggs a od té doby mu to už zůstalo dodnes. Ještě jednu historku z Polep. Tréninky měli Ústečáci vždy v týdnu od šestnácti hodin.

Pepa Kalous to měl do Polep z kopce něco přes kilák. Jednou když bylo asi za pět minut šestnáct, nadával trenér Volf, kde zase ten Kalous je. Zdržuje nás. Za dvě minuty čtyři, se ozval zvuk motoru a ve čtyři stál Pepa na startovní čáře.

Pronesl, pánové, co je? Jsou čtyři jedem. No, my byli mrtví. Pepa byl opět vítěz. Vždy když se s Pepou potkáme, je o čem povídat. Tak tomu bylo i v Liberci. Krásný den, na který budeme dlouho vzpomínat i díky setkání. Všem pevné zdraví!