Patnáct sezón Zlaté přilby se odjelo na dostihové dráze, která je dodnes známá jako dějiště slavné Velké pardubické. Od roku 1964 byl pak podnik přesunut na svítkovský ovál s tím, že nadále bude pořádán jako čistě plochodrážní závod. Důvody nebyly jen organizační, ale především bezpečnostní. Pět závodníků zaplatilo na travnatém dostihovém závodišti cenu nejvyšší, když v boji o Zlatou přilbu položili svůj život.

Tragické události úvodních ročníků připomíná dvojice pomníčků v Popkovické zatáčce. Řadu let probíhala ráno před nejstarším plochodrážním závodem světa právě tam vzpomínková akce s položením věnců. Na ní jejich následovníci, ale i organizátoři či prostí fanoušci přišli uctít památku těchto hrdinů minulých dob.

V loňském roce však zemřel pan Šabata, hlavní organizátor celé akce. Došlo tak k přerušení tradice a rovněž její pokračování bylo velkým otazníkem. Velice potěšující skutečností je, že i po odchodu pana Šabaty se letos vzpomínková akce uskutečnila. Velký dík za to patří těm, z jejichž popudu se akce konala.

Iniciativy chopili samotní vítězové slavného závodu Milan Špinka, Jiří Štancl a Tomáš Topinka. Ti shodou náhod bydlili při pardubickém plochodrážním víkendu ve stejném penzionu, takže během pátečního posezení dali dohromady nejen hlavy, ale především finanční prostředky k zakoupení věnců.

V nedělním dopoledni se tak celá trojice doplněná o Stanislava Kubíčka, rovněž mnohonásobného účastníka Zlaté přilby, mohla ještě s několika dalšími příznivci sejít před pomníčky na dostihové dráze. Na pozvání Milana Špinky přijal účast i náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký, který napříště přislíbil patronát města nad celou akcí i udržováním památníku.