Archiv autora: Antonín Škach

V Mariánských Lázních chtějí dva závody za jeden víkend

Mariánské Lázně – 3. května
Volný termín v kalendáři u mezinárodního šampionátu na dlouhé dráze vzbuzoval otazníky, zda se po obnovené premiéře v dubnu 2003 uskuteční také druhá repríza. V současné době vše nasvědčuje tomu, že ano, navíc v jednom víkendu společně s veteránským Memoriálem Franty Juhana.

Plánem klubu je přesunout veteránské klání na sobotu 18. června, přičemž závod mistrovství republiky by se uskutečnil druhý den. Filozofie klubu je jasná a sice zaplatit jeden nájem areálu na dva závody. Navíc červencová termínová kolize s divišovským šampionátem dvojic by Juhanově memoriálu odlákala část diváků.

O kvalitní startovní listinu by mělo být postaráno. VV SPD totiž pojme republikový šampionát jako nominační kritérium pro mistrovství světa 2006. A jak magazínu speedwayA-Z potvrdil Petr Moravec, předseda VV SPD, názor řídícího tělesa je, že kdo chce reprezentovat, měl by na kilometrovém ovále v západočeských lázních startovat.

Zda se plán dvou závodů v jediném víkendu podaří skutečně realizovat by mělo být s definitivní platností jasné během týdne.

Foto: Pavel Fišer

Zdeněk Schneiderwind zahájil podruhé sezónu

Dingolfing a Praha – 3. května
Po březnové smůle, kdy si hned v prvé rozjížďce sezóny zlomil v holandském Balkbrugu klíční kost, vstoupil Zdeněk Schneiderwind do plochodrážního roku 2005 desátým místem v nedělním volném závodě na dlouhé dráze v Dingolfingu. Jak český dlouhodrážní specialista prozradil magazínu speedwayA-Z, čeká ho ještě náročná tréninková porce.

„Zatím to nebylo ono,“ komentoval svůj výkon Zdeněk Schneiderwind. „Moc se ještě nesrovnám na motorce. Teď potřebuju jezdit a získat jistotu.“

V závodě triumfoval Gerd Riss, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Herbert Rudolph a Andy Appleton.

Drymlové postupují, Vladimír Višváder ne

Miskolc – 1. května
Kvalifikační kolo evropského šampionátu jednotlivců přineslo rozjezd o vítězství. V něm Rus Denis Gizatulin porazil Izaka Šanteje a Sandora Tihanyiho. Postup vybojovali také oba bratři Drymlovi. Aleš v pohodě z páté příčky, zatímco Lukáš po dodatkové jízdě. Vladimír Višváder startující se slovenskou licencí získal čtyři body a do dalšího kola nepostoupil.

1. Denis Gizatulin, RUS 13+3
2. Izak Šantej, SLO 13+2
3. Sandor Tihányi, H 13+1
4. Theo Pijper, NL (FFM) 12
5. Aleš Dryml, CZ 11
6. Roberto Haupt, D 10
7. Lukáš Dryml, CZ 8+3
8. Norbert Magosi, H 8+2
9. Alexander Ivanov, LAT 8+1
10. Jannick de Jong, NL 7
11. Joachim Kugelmann, D 6
12. Vladimír Višváder, CZ (SMF) 4
13. Mircea Agrisan, ROM 3
14. Alexandru Toma, ROM 2
15. Henry van der Steen, NL 1
16. Pjotr Velešik, UA 0

Slunce se smálo na domácí

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 1. května
Druhé prvoligové kolo se stalo v neděli kořistí Mšena. V horkém a slunečném odpoledni si domácí vypracovali jistý odstup ještě před polovinou klání. A pak dokázali udržet nápor Pardubic, zatímco Březolupy tentokrát nestačily s dechem na závěrečný trhák. Pražská Markéta opět zametala na chvostu, navíc ve čtrnácti posledních rozjížďkách získala pouhopouhé dva body. Nadstavbový Memoriál Emila Sovy vyhrál Adrian Rymel, za jehož zády dokázal Hynek Štichauer celá čtyři kola vzdorovat Filipu Šiterovi.

Všechno zlé bylo nakonec dobré
Zatímco většina národa se věnovala oblíbenému zvyku posledního dubnového večera, Martin Málek neměl na pálení čarodějnic ani pomyšlení. V pátek jako poslední z rodiny chytil nějaký virus a trápila jej chřipka. Ke všemu si motocykl v garáži připravoval dlouho do sobotního večera a zajížděl jej současně s půlnocí. Mšenskému závodu obětoval i část přípravy na pondělní další kolo maturitních písemek.

Navzdory okolnostem se však po vylétnutí pásky úvodní rozjížďky dostal rychle do vedení. Jenže když se ve druhém kole rozblikala nečekaně červená světla, nebyli na to praporkáři vůbec připraveni. Jako první nakonec zpozoroval přerušení jízdy právě Martin Málek. Druhý Marián Jirout reagoval o zlomek sekundy později. Přetočil se a spadl v zatáčce u vchodu do areálu. A Antonín Galliani měl vskutku plné ruce práce, aby se nečekané překážce dokázal vyhnout. Naštěstí vše zvládl mistrovsky.

Mezitím Jiří Hejtík vysvětlil, že nechal jezdce zastavit kvůli letmému startu. Také na podruhé vše vyšlo Martinu Málkovi. A po vítězství ve stylu start – cíl před Mariánem Jiroutem umístil Březolupy na průběžnou vedoucí příčku aktuálního pořadí. To se však záhy mělo změnit. Mšeňáci na své domácí dráze před zraky svého publika a sponzorů prahli po úspěchu.

Jakub Hejral sice při svém prvním startu přivezl nulu, avšak jeho kolegové se pustili rázně do díla. Adrian Rymel vyhrál dvakrát druhou jízdu. Muselo se totiž znovu opakovat, tentokrát vinou pádu Michala Matuly. Mšenský borec měl situaci lehce zvýhodněnou skutečností, že překvapení předchozího prvoligového klání Matyáš Hlaváček startoval z trestné čáry. Problémová spojka jej sunula nezadržitelně směrem k pásce a Jiří Hejtík jí nezvednul. Pardubický junior pak po vyloučení Michala Matuly inkasoval bod a jet se ještě jedno kolo navíc, bezprostředně by ohrozil také Martina Gavendu.

Dlouhá noční cesta z Loniga se evidentně nikterak nepodepsala na Věroslavu Kollertovi. S naprostým přehledem suverénně opanoval juniorskou jízdu a jeho triumf poslal Mšeno na stejnou bodovou úroveň s doposud vedoucími Březolupy. Patrik Linhart se sice dlouho držel druhý, leč velechyba na konci druhého okruhu nezůstala ze strany Filipa Šitery nepotrestána.

O překvapení na samém konci první série se postaral Matěj Kůs. I když ještě neviděl narozeninový dort se šestnácti svíčkami a v lize závodí na výjimku, zvítězil ve stylu start – cíl. Cestou stačil ve výjezdu z prvého oblouku razantně vyvézt útočícího Hynka Štichauera a pak již tříbodovému zisku nestálo nic v cestě. V těch chvílích nemohl nikdo tušit, že se jedná o nejlepší výsledek Markéty za celý podnik.

Jakub Hejral při svém úvodním účinkování žádný bod nepřivezl. Ten poslední, co byl v rozjížďce s číslem čtyři k mání, mu uzmul Jan Hlačina. Když pak v depu bědoval, že chce také body, jako jeho kolegové, Věroslav Kollert mu poradil: „Tak si nějaký dovez‘.“ A Jakub Hejral poslechl. Zatímco v čele páté jízdy upaloval Patrik Linhart, on se pevně uhnízdil na druhé příčce. Ustál nejen nájezd Hynka Štichauera, ale také další útoky, jimiž ho pardubický junior zasypával až do cíle.

Zatím ještě vedly Březolupy, ale jejich vládu už podkopávalo nejen Mšeno, ale i Pardubice. Šestou jízdu totiž opanoval Adrian Rymel a Antonín Galliani s Filipem Šiterou jako jeden muž přeskočili v první zatáčce Jana Hlačinu. Jenže vzápětí se věci opět přiklonily na moravskou stranu. Martin Málek opět proměnil bezchybný start v suverénní triumf. Věroslav Kollert v prvém oblouku objel Matěje Kůse, leč Březolupák nebyl k dostižení.

Pardubické konto se tentokrát nerozšířilo. Jiří Hejtík opět lapil Matyáše Hlaváčka do pásky. A ten neměl s handicapem prakticky žádnou šanci. „Vytáčejí se matičky na spojce,“ vysvětloval příčiny jezdcova trápení jeho mechanik a někdejší český juniorský vicemistr Pavel Navrátil – Navara. „Dáme nový, ale přijede z jízdy a jsou zase povolený.“

Osmou jízdu pak hladce vyhrál Marián Jirout, ale bodově to Pardubicím na víc než třetí místo ještě nestačilo. Karel Průša nechtěl kvůli svým neuspokojeným finančním nárokům vůbec nastoupit a nakonec byl přesunut na místo náhradníka. Nicméně manažer Antonín Kasper se s ním nakonec dohodl. A oba dobře udělali. Zkušený borec krátce po startu překonal Martina Gavendu a Mšeno se hřálo na průběžném vedení.

Létající Mšeno
Na konci druhé série vedlo už Mšeno. V oněch chvílích mělo sice pouhý bod k dobru na Březolupy a tři na Pardubice, nicméně na zbytek klání si tým Antonína Kaspera nachystal velkolepé galapředstavení. Jedno jediné třetí místo Karla Průši bylo mezi rozjížďkami s čísly devět a dvacet nejhorší umístění mšenského závodníka. Jinak létaly jen samé dvojky a trojky.

Rozhodující trhák domácích zahájil v deváté jízdě Jakub Hejral. Krátce po startu už ukázal výfuk Jaroslavu Petrákovi a Janu Hlačinovi, o Michaelu Gregorovi ani nemluvě. Vzápětí se své první porážky dočkal Adrian Rymel. Na vině byl především špatný start. Před Matěje Kůse a Patrika Linharta se ještě v první zatáčce dostal, leč Marián Jirout tvrdě hájil první příčku. Díky jeho třem bodům se Pardubice dostaly před Březolupy. Jim navíc Patrik Linhart nepřivezl tentokrát žádný bodový dárek, nebo neoplatil Matěji Kůsovi předjetí z úvodního výjezdu.

V rozjížďce s číslem jedenáct opět řádil Věroslav Kollert. Po příjezdu z Loniga si nenechal upravit spojku s argumentem, když fungovala na Apeninském poloostrově, ve Mšeně musí taky. Nad jeho převodem, o deset zubů menším než je v kraji pod hradem Kokořínem běžné, všichni kroutili hlavou. Nicméně mšenský junior je přesvědčoval, že je takový stroj řiditelný.

Tentokrát mu ke všemu ještě zhasnul motor, takže se Věroslav Kollert navzdory viróze musel před startem ještě lehce proběhnout. Po vylétnutí pásky pak už neměl soupeře. V útočném trendu pokračovaly rovněž Pardubice. Hynek Štichauer ve výjezdu z první zatáčky objel Antonína Gallianiho. Pražan nakonec protnul metu před Martinem Gavendou. Jeho bod byl posledním slovem, které pražská Markéta v první lize prozatím řekla.

Dvanáctou jízdu nejlépe rozehrál Filip Šitera. Jenže za jeho zády se dopředu dral Martin Málek. A navíc i Karel Průša, jenž v prvé zatáčce překonal březolupského juniora a na protilehlé rovince přišel na řadu i mladý Pardubák. Ten však mšenského matadora trápil až do cíle jedním útokem za druhým. Zkušený Karel Průša si však držel vnitřní stopu, zatímco útočící nájezdník nebyl z vnější strany dostatečně rychlý.

Po podprůměrně zvládnuté třetí sérii řekly Březolupy zase nějaké své slovo v rozjížďce s číslem třináct. V prvé rozjížďce Hynek Štichauer neúspěšně objížděl Adriana Rymela. Toho využil Martin Málek a vzal je oba z jedné vody načisto.

Jako velikánské sólo Filipa Šitery, který právě ve Mšeně začal překonávat psychické následky svého pádu při pražské extralize, se začala vyvíjet čtrnáctá jízda. Martin Gavenda útočil na druhého Jakuba Hejrala. Ten jej však zavřel, navíc do bitevní vzdálenosti od březolupského jezdce se dostal i Matěj Kůs. V prvé zatáčce třetího kola se jej pokusil podjet, jenže mu vrazil do motocyklu, a oba upadli.

Jak Martin Gavenda, tak Matěj Kůs naštěstí hned vyskočili na nohy. Zatímco diskvalifikovaný Pražan měl po naději na další body, pro Březolupáka začal závod s časem. Bohužel v něm nakonec prohrál nejen on, ale svým způsobem i sport. Rozhodčí Jiří Hejtík jej totiž nemilosrdně vyloučil, když byl v okamžiku vypršení dvouminutového limitu jen pár metrů od pásky.

Situace přišla na přetřes také na zasedání jury po závodě. Jak magazín speedwayA-Z informoval jeden z klubových manažerů, v podstatě se údajně dospělo k tomu, že v podstatě není pro rozhodčího problém dát jezdci víc času na přípravu poškozeného motocyklu po pádu, nicméně po spuštění dvouminutového limitu se ho už musí držet. Chybou prý byla komunikace na ose manažer týmu – vedoucí depa – věž rozhodčího. Inu, sto hlav, sto názorů.

Po opakovaném startu šel Jakub Hejral tvrdě lokty do Filipa Šitery. Nicméně plzeňský junior v pardubických prvoligových službách byl ještě tvrdší a na čele zůstal. Cyklistický spurt připomínala rovněž situace krátce po startu rozjížďky s číslem patnáct. Tentokrát se do sebe nekompromisně opřeli Věroslav Kollert a Marián Jirout. Úspěšnější nakonec byl domácí borec. Takticky nasazený Martin Málek zaspal na startu a za těchto okolností byl skalp Michaela Gregora maximem.

Jak již bylo řečeno, největší bodová ztráta závěrečných třech pětin čekala Mšeno v rozjížďce s číslem šestnáct. Zpočátku to však v tomto duchu vůbec nevypadalo. Nejprve se dostal do čela Karel Průša. Ovšem v prvním výjezdu se mu motocykl vzepjal na zadní, což zpomalilo nejen vedoucího Mšeňáka, nýbrž i na útok se chystajícího Matyáše Hlaváčka. A toho mistrovsky využil Patrik Linhart, který se jako vystřelený dělový projektil bleskově přesunul z třetí příčky na první.

Neměl však v ještě v žádném případě vyhráno. Matyáš Hlaváček se ve třetím kole posunul před Karla Průšu. A hned začal dotírat i na vedoucího jezdce Březolup. Nakonec Matyáši Hlaváčkovi sice kousek chyběl, přesto však dal pádný důkaz, o co ochozy vinou jeho dvou handicapů přišly. Každé potrestání závodníka je svým způsobem i trestem pro diváky. To je bohužel rubová strana mince reglementů.

Potvrzeno!
Před závěrečnou pětinou vedlo jednoznačně Mšeno, které už mohly teoreticky ohrozit už jen Pardubice, druhé se ztrátou pěti bodů. Březolupy už byly za hranicí matematicky možného útoku na titul a Markéta ještě dále. Nicméně poslední kvartet jízd jen potvrdil dosavadní rozložení sil.

Nejprve v sedmnácté jízdě Matyáš Hlaváček ještě jednou připravil o vítězství Karla Průšu. Na předjetí měl zaděláno už z prvního výjezdu, ale definitivně mšenského závodníka objel v nájezdu na cílovou rovinku prvého kola.

V rozjížďce s číslem osmnáct však Jakub Hejral přiblížil Mšeno kýženému vítězství. Po startu se s Hynkem Štichauerem zaklínili do sebe lokty, takže jim ujel Martin Gavenda. Jenže už ve druhé zatáčce šel přes něho mšenský jezdec tvrdě do čela. By Březolupáka ve druhém kole předčil i Hynek Štichauer, Pardubicím zbývala již jen malá naděje na překonání pětibodového odstupu od Mšena.

Filip Šitera se však nechtěl spokojit s teoretickými výpočty. Na protilehlé rovince úvodního kola předjel Patrika Linharta a urval tak tři body. Jenže Adrian Rymel po špatném startu nakonec Patrika Linharta po usilovné snaze přece jen v předposlední zatáčce obral o dva body. A tím pádem s definitivní platností rozhodl o triumfu svého celku.

Za skvělým výkonem svého celku pak udělal zářivou tečku Věroslav Kollert. V jízdě čtyř nejlepších podruhé porazil Mariána Jirouta. Své dravé růžky opět vystrčil Matěj Kůs. Odstartoval jako třetí, nicméně Martina Málka za sebou v prvém oblouku neudržel. A tak se triumfující Mšeno mohlo vydat na nejvyšší stupínek vítězů. Zlatý věnec jim navíc garantoval posun na druhé místo prvoligové tabulky o bod za vedoucí Pardubice.

Drama až do konce
Z diváckého úhlu pohledu nebylo příliš šastným krokem, když Václav Verner nominoval osmičku účastníků Memoriálu Emila Sovy již před začátkem ligového klání. Přítomní tak museli oželet nejen Mariána Jirouta, který při lize získal dvanáct bodů, ale paradoxně i nejlepšího závodníka dne Věroslava Kollerta.

Ani nejlepší start nestačil Martinu Málkovi na postup do velkého finále. V prvém oblouku jej přeskočil Adrian Rymel. A posléze se v předposlední zatáčce vyplatil vytrvalý nápor Filipu Šiterovi. Vzápětí se ve stejné roli jako Martin Málek představil také Patrik Linhart. Nejprve jej v úvodním výjezdu objel Antonín Galliani a vzápětí v další zatáčce i Hynek Štichauer. Z bojů o postup byl předčasně vyřazen Matyáš Hlaváček. Věřte, nevěřte, ale už potřetí se dostal do křížku s páskou a musel o patnáct metrů zpátky na trestnou čáru.

V malém finále se pak Matyáši Hlaváčkovi vytrhlo zapalování, takže nešastný závodník neobjel ani jediné kolo. Od startu až do cíle vedl Martin Málek. Druhá příčka nakonec spadla do klína Janu Hlačinovi. Patrik Linhart totiž těsně před cílem upadl.

Ve velké sólo Adriana Rymela se proměnilo velké finále. Úřadující vicemistr republiky startující od mantinelu minul v prvé zatáčce všechny své konkurenty, aby na konci úvodního okruhu vedl už bezmála o patnáct metrů. Jako druhý jezdil Hynek Štichauer. Filip Šitera mu však nedopřál ani chvilku oddechu a strojil na něho jeden útok za druhým. V první zatáčce posledního kola to už vypadalo na předjetí, avšak Hynek Štichauer s nasazením všech sil druhou příčku uhájil.

Opomíjené stopětadvacítky
Zatímco loni se s vloženými či mistrovskými závody stopětadvacítek roztrhl pytel už na začátku sezóny, letos se nejmladší závodníci prozatím žádného oficiálního klání nedočkali. A to ani ve své tradiční baště Mšeně, kde stejně jako v Praze pro ně byly nachystány pouze vložené jízdy.

Tu první z nich ovládl Michal Dudek, který zvítězil ve stylu start – cíl. Za jeho zády se usadil Pavel Pučko. Jenže ve druhé zatáčce klesl za Radima Choda a nakonec v samotném závěru i za Martina Wasyliwa. Jenže v další jízdě to bylo téměř přesně naopak. Pavel Pučko sebral Radimu Chodovi vedení ve druhém oblouku. O kolo později se na stejném místě na třetí místo spodem protáhl Martin Wasyliw, jenž tak odsoudil Michala Dudka na poslední příčku.

To však bylo poslední zaváhání slánského borce. Ve třetí rozjížďce vodil zbývající konkurenty opět od startu až do cíle. Pavel Pučko sice vyřešil Radima Choda už v první zatáčce, ale dál se mu už postoupit nepovedlo. Ve stejném duchu pojal Michal Dudek také své poslední vystoupení. V prvním oblouku se za něho zavěsil Radim Chod. Snaha Pavla Pučka vylepšit si třetí příčku skončila pádem těsně před cílem. V pondělí absolvoval kontrolní vyšetření na pražské Bulovce, které ukázaly, že je v pořádku. Akorát se mu prý přesypaly piliny v hlavě, jak celou záležitost se smíchem komentoval jeho otec.

Hlasy z depa
„Strašně se mi to líbilo,“ křenil se Věroslav Kollert. „Těšil jsem se, až to skončí. Hrozný vedro, navíc je mi blbě, protože jsem trošku nachcípanej. Mám dva tisíce kiláků v zádech do Loniga a zpátky.“ Nicméně navzdory peripetiím, byl mšenský junior nejlepším závodníkem dne. Bod mu sebral pouze Martin Málek. „Byl lepší,“ uznal Věroslav Kollert. „Jel jsem za ním, ale on neudělal žádnou chybu. Nic na něho nešlo vymyslet. Nebo aspoň mě v tu chvíli nenapadlo nic.“

„Nebylo to ono, ale dobré,“ nechal se pro magazín speedwayA-Z slyšet Adrian Rymel. „Myslel jsem, že to bude drhnout. Doma ve Štramberku jsem sekal trávu a piloval fyzičku. To tě vždycky posadí na prdel.“ A jaké další plány s první ligou má pražský Moravan v mšenských službách ? „Další první liga bude ve Svitavách,“ odpověděl. „Ale není to ještě na sto procent. V Čechách ale ještě pojedu za čtrnáct dnů extraligu v Plzni. Dnes se vracím do Prahy a ve čtvrtek mě ve Stockholmu čeká švédská liga.“

Přes zimu kul kaskadérské plány na světový rekord v počtu přeskočených aut, ale když z toho sešlo, vrátil se mezi plochodrážníky. Ve Mšeně ve slunném odpoledni neměl proč litovat. „Jsem spokojenej jako každej ze Mšena,“ zářil Jakub Hejral. „Plochá dráha mě zase stáhla. Musím však ještě něco najezdit. Před Prahou ve čtvrtek jsem jel jen jeden trénink. Nic nebylo vyzkoušený. Teď se to však zlepšilo a hned přišel lepší výsledek. Ve Mšeně je to bomba vždycky!“

„Už to začíná bejt dobrý,“ pochvaloval si Filip Šitera. „Už se začínám nebát. Škoda, že nejel mistr Suchánek. Ale to mistr napiš anglicky jako mister, aby si nemyslel (smích)! Nikdy jsem neměl dobrý starty. Je ale dobrý, když vyhraju zezadu a určitě se to líbí i divákům. Furt bojuju, v tom jsem jako Pepe.“ Hodně se prát musel také ve finálové jízdě Memoriálu Emila Sovy. „Furt jsem se snažil bojovat,“ vzpomínal na klíčové momenty Filip Šitera. „Chyběl mi kousek. Ten mi někdy chybí až moc často, ale já jsem hlavně rád, že už se to po tom pádu v Praze srovnalo. A ještě radši, že to bylo ve Mšeně. To je moje oblíbená dráha, bohužel už bejvalá domácí.“

Další povedený závod v řadě má na svém kontě Hynek Štichauer. „Začátek nic moc,“ hodnotil. „Dvě noci jsem strávil v autě cestou do Loniga. A do toho ještě škola. Udělal jsem přijímačky na nástavbu. Rozhodnutí už přišlo, ale je na poště a ještě nebyl čas ho vyzvednout.“ Pardubický junior navíc zazářil v Memoriálu Emila Sovy. „Nečekaný umístění, hlavně aby to vydrželo,“ komentoval své druhé místo. A jak prožíval finálovou rozjížďku? „To byla sranda,“ začal překvapivě odlehčeně. „Filip si na startu vybíral jedničku, i když byla ještě volná trojka. Já mu poradil, a si vezme trojku a na mě tak zbyla ta jednička. Povedl se mi super start, dokonce jsem tam chvilku byl první.“ Avšak Filip Šitera zezadu dotíral seč mohl. „Už jsem odcházel na ruce,“ přiznal Hynek Štichauer. „Držel jsem to zuby nehty. Cejtil jsem ho nad sebou a tak jsem ho furt zavíral.“ Také Hynek Štichauer si na nudu stěžovat nemůže. „Ve středu budu náhradník na extralize,“ svěřil se. „Ve čtvrtek mám závody v Murecku a do toho ještě škola!“

Hrdinou nedělního odpoledne se svým způsobem stal i Matyáš Hlaváček. Třikrát během šesti jízd startovat z trestné čáry, to se hned tak nevidí. „Problém byl olej ve spojce,“ vysvětlil příčinu svého trápení. „Smůla. Asi to bylo tou třináctkou, kterou jsem měl za číslo. Vadí mě to, kór tady na tý dráze mi to vadí. Teď nebude dlouho nic, takže se budu válet (smích)!“ A jak se vlastně startuje z patnácti metrů za ostatními? „Dobře (smích),“ komentoval ironicky toto téma Matyáš Hlaváček. „Stejně jsem tam vždycky byl. Vzadu se tam můžeš trošku ulejt! A tak jsem tam chtěl vždycky jít už rovnou (smích)!“

„Šlo to,“ odtušil na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo, Martin Gavenda. „Určitě to bylo lepší než v Praze. Tam jsem byl náhradník, ale tady jsem jel celej závod.“ A jak se březolupský junior dívá na své vyloučení v rozjížďce s číslem čtrnáct? „Nevím, myslím, že to bylo nespravedlivý,“ řekl. „Chyběly mi dvě sekundy. To mi mohl odpustit.“ Také příští týden zastihne Martina Gavendu v akci. „V nedělu je Kopřivnice,“ svěřil se se svými plány. „A pak je liga.“

Kdo mohl tušit, že nejlepším Pražanem bude Matěj Kůs, který se kvůli věku může v lize objevovat jen kvůli administrativnímu zásahu. V neděli byl ke všemu jediným členem svého celku, jenž dokázal vyhrát rozjížďku. „Jsem spokojenej,“ netajil se. „Nečekal jsem takovej výsledek. Myslel jsem, že to bude horší, ale teď jsem fakt spokojenej. Nakonec jsem se dozvěděl, že jsem dělal z Markéty nejvíc bodů.“ Navíc Matěj Kůs neměl tentokrát ani jednu poruchu. „Technika nezklamala,“ souhlasil. „Byly to první závody, kdy nám neprasknul řetěz. Koupili jsme také bézeto od Suchoše. Ukázalo se, že jsme udělali dobře.“

1. PDK Mšeno   44
Jan Markvart 0 – – – – 0
Věroslav Kollert 3 2 3 3 3 14
Adrian Rymel 3 3 2 2 2 12
Jakub Hejral 0 2 3 2 3 10
Karel Průša 2 3 1 2 8
 
2. ZP Pardubice 2   39
Matyáš Hlaváček 1 0 – 2 3 6
Marián Jirout 2 3 3 2 2 12
Filip Šitera 2 1 2 3 3 11
Hynek Štichauer 2 1 2 1 2 8
Jaroslav Petrák 2 2
 
2. AK Březolupy   27
Patrik Linhart 1 3 0 3 1 8
Jan Hlačina 1 0 1 – 1 3
Martin Gavenda 2 1 0 M 1 4
Martin Málek 3 3 1 3 1 1 12
 
4. Markéta Praha   9
Antonín Galliani 1 2 1 0 0 4
Michal Matula X 0 0 – 0 0
Matěj Kůs 3 1 1 X 0 5
Jakub Fabian 0 F – 0 0 0
Michael Gregor 0 0 0

Aktuální prvoligová tabulka:

1. Pardubice 82 7
2. Mšeno 74 6
3. Březolupy 63 5
4. Praha 20 2

6. ročník Memoriálu Emila Sovy:

  SMF1 SMF2 MF FIN
1. Adrian Rymel, Olymp Praha 1.     1.
2. Hynek Štichauer, Pardubice   2.   2.
3. Filip Šitera, Plzeň 2.     3.
4. Antonín Galliani, Markéta Praha   1.   4.
5. Martin Málek, Březolupy 3.   1.  
6. Jan Hlačina, Slaný 4.   2.  
7. Patrik Linhart, Slaný   3. F  
8. Matyáš Hlaváček, Mšeno   4. E  
res Matěj Kůs, Markéta Praha        
res Martin Gavenda, Březolupy        

Vložené jízdy 125ccm:
I – Michal Dudek, Radim Chod, Martin Wasyliw, Pavel Pučko
II – Pavel Pučko, Radim Chod, Martin Wasyliw, Michal Dudek
III – Michal Dudek, Pavel Pučko, Radim Chod, Martin Wasyliw
IV – Michal Dudek, Radim Chod, Martin Wasyliw, Pavel Pučko F

Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz) a Pavol Pučko

Antonínu Švábovi se nedařilo

Brokstedt – 1. května
Pouhými třemi body přispěl Antonín Šváb svému Neuenknicku ve včerejším utkání první Bundesligy v Brokstedtu. Na stupně vítězů se prosadili domácí (Matthias Kröger 10, Niklas Klingberg 10…), Olching (Robert Barth 12, Stuart Robson 11…) a Diedenbergen (Robert Miskowiak 10, Thomas Stange 7…).

V Itálii jelo pět Čechů

Lonigo – 30. dubna
Hned pět českých závodníků se představilo v sobotním třetím kole italské ligy. Na nejvyšší stupeň se však žádný z nich nepodíval. Závod vyhrál celek MC Montello (Matej Ferjan 20, Paolo Salvatelli 15…) před domácím Lonigem (Steve Johnston 22, Bohumil Brhel 17…). V barvách třetího Terenzana byl tentokrát nejlepší Simone Terenzani (12), protože Tomáš Suchánek musel jednou opustit druhou příčku kvůli zadřenému motoru. Hynek Štichauer v barvách stejného klubu inkasoval pět bodů. Tým Sarego (Norbert Magosi 22, Věroslav Kollert 10…) skončil za stupni vítězů o pouhé tři body. Na chvostu opět figuruje Abato (Zdeněk Simota 9, Robert Mikolajczak 7…)