Archiv pro rubriku: MČR 250 ccm

V Pardubicích ve středu startují dvě nové soutěže naráz

Pardubice – 31. května
Slejváky předchozích dnů vzaly ploché dráze primát prvních letošních motoristických mítinků u nás, protože o tomto víkendu odstartoval EDDA CUP v závodech automobilů do vrchu v Kdyni. Nicméně českému sportu levých zatáček přesto zůstává jeden primát. Ve středu se v Pardubicích uskuteční první plochodrážní závod v Evropě od konce března. Začne boj rovnou o dva tituly.

 

Elita do přeboru

Český vicemistr Eduard Krčmář ve startovní listině nechybí

Přebor, který u nás v posledním desetiletí zdomácněl, letos ze strategických a komerčních důvodů uskuteční pod názvem Pohár AČR. Po jeho pardubické ouvertuře jej v rychlém sledu čekají červnové zastávky v Plzni, ve Slaném a v Praze. V červenci se uskuteční odložený Liberec a pak již se termíny vrátí k originálnímu kalendáři s druhým kláním v Pardubicích a říjnovým vyvrcholením v Březolupech.

Pardubická startovní listina slibuje skvělou podívanou. Z české špičky chybí jen Václav Milík a Jan Kvěch, kteří mají za sebou karanténu pro polskou extraligu. A také Zdeněk Simota, který se podobně jako Patrik Mikel a Michal Škurla do přeboru nepřihlásil.

 

Začátek šampionátu dvěstěpadesátek

O doprovodný program se postarají dvěstěpadesátky. Mladí závodníci starší dvanácti let měli původně zápolit v jakési čtvrtlitrové obdobě přeboru. Nakonec však členové plochodrážní komise dospěli ke změně koncepce.

Josefa Novotného čeká závodní debut s dvěstěpadesátkou

Zatímco v letech 2017 – 2019 se o titulu mistra rozhodlo v jediném závodě ať již v Kopřivnici, tak ve Slaném, letos půjde o seriál. Jeho první díl uvidí právě Svítkov ve středu večer. V současné době probíhá schvalování pravidel, jež by na stránkách AČR měla být k dispozici během zítřka.

Každopádně systém závodů bude obdobný jako u stopětadvacítek na klasických oválech, kdy se každý účastník dostane do akce ve čtyřech rozjížďkách. Vyloučena není ani účast zahraničních závodníků, která je ovšem podmíněna vývojem situace.

 

Mimořádná opatření

Středeční závody začínají bez nástupu úderem sedmnácté hodiny. Nicméně začátek v netradičním čase není jedinou věcí, na níž si návštěvníci musí dát pozor. Do hlediště se totiž dostane pouze sto padesát lidí. A vše nasvědčuje paradoxní skutečnosti, že závod bude vyprodán.


Petr Moravec komentuje restrikce provázející závod:

„Jsme přesvědčeni, že tento počet je na akci v areálu, jakým bezesporu stadion ve Svítkově je, zcela neadekvátní. Ale chceme závodit a jsme rádi, že alespoň někdo do hlediště může a věříme v lepší časy a hlavně, že naše argumenty budou vyslyšeny a my nebudeme muset žádné účastníky omezovat. Vzhledem k omezení počtu účastníků, který platí jak pro hlediště, tak i parkoviště závodních strojů je připraven pro ty, kdož se nevejdou do hlediště, stream závodu přes internet. Dovolíme si také požádat fanoušky, aby sledovali internetové stránky klubu, dozví se tam nejenom adresu na stream, ale především v úterý ráno i informace o dostupnosti vstupenek.“


Účastníci závodu si budou moct zakoupit rovněž novou publikaci Česká plochodrážní ročenka. Aby prodejce našeho vydavatelství nesnižoval povolené kvóty osob jak v depu, tak hledišti, došlo k dohodě s pořadateli, že prodejní stoleček umístíme před vstup do areálu.

Startovní listiny středečních závodů v Pardubicích:

Přebor ČR – pohár AČR:

kvalifikace:
Pavel Kuchař, Praha
Michal Baštecký, Praha
Jakub Exler, Praha
hlavní závod:
1 Zdeněk Holub, Praha
2 Václav Kvěch, Plzeň
3 Ondřej Smetana, Praha
4 Jaroslav Petrák, Pardubice
5 druhý z kvalifikace
6 Petr Chlupáč, Praha
7 Filip Hájek, Praha
8 Eduard Krčmář, Slaný
9 Martin Málek, Březolupy
10 Josef Franc, Praha
11 vítěz kvalifikaci
12 Daniel Šilhán, Pardubice
13 Hynek Štichauer, Pardubice
14 Daniel Klíma, Praha
15 Martin Gavenda, Březolupy
16 Milan Dobiáš, Slaný
17 třetí z kvalifikace

MR 250 ccm:

1 Adam Bednář, Praha
2 Josef Novotný, Pardubice
3 Vojtěch Šachl, Divišov
4 Jan Hlačina, Pardubice
5 Jaroslav Vaníček, Praha
6 Bruno Belan, Slaný
7 Jan Jeníček, Pardubice
Do akce se dostane také Zdeněk Holub

Foto: Karel Herman a Antonín Škach

Polákům se dolů ze slánského pódia vůbec nechtělo

Slaný – 22. září
Krásné nedělní dopoledne lákalo k návštěvě ploché dráhy. Diváci mistrovství republiky dvěstěpadesátek, jímž vrcholil náročný slánský víkend nižších kubatur, to však neměli vůbec jednoduché. Kvůli zamčené bráně to museli vzít vrchem přes depo. Abyste viděli Poláky na všech stupních pódia, museli jste si pospíšit. Motory totiž burácely již dávno před desátou hodinou dopolední, kdy měl závody začínat. Ale derby pražských S je inu derby pražských S.

Oskar Paluch, Wiktor Przyjemski a Damian Ratajczak stojí na stupních vítězů

Nejdříve plochá dráha, fotbal až pak

Zavřená brána vítala fanoušky

Jaroslav Drbal, notoricky známý Slávista, který si sešívaný dres svého času neváhal obléknout také při návštěvě ostravské hospody, proto ve funkci vedoucího depa neměl žádný důvod otálet. Natož pak bojkotovat dřívější začátek, když se ještě před cestou na Letnou musel ještě doma posilnit domácím obědem. A možná sehnat nějakou plyšovou krysu, kterou fanoušci házeli z ochozů.

Ale nechme žertů a vraťme se k ploché dráze! Tři polští závodníci, kteří včera stáli na pódiu volného mezinárodního závodu, se stali nejlepší trojicí čtvrtlitrového mistrovství republiky anno domini 2019. Čtvrtý z nich, Mateusz Jablonski, však mítink nedokončil.

Damian Ratajczak (žlutá) versus Pavel Kuchař (bílá) a Milan Dobiáš (červená)

Upadl v páté jízdě, v desáté pak dokonce dvakrát. Pádů jsme ostatně viděli více. Daniel Schröder skončil v nemocnici a ze země se musel sbírat také Jan Jeníček. Oskar Paluch zase v rozjížďce s číslem pět zůstal stát vinou mechanické poruchy. Systém závodu jej ovšem rozhodně nediskvalifikoval z boje o českého mistra.

 

V režii Poláků

Jaroslav Vaníček (modrá) drží v šachu Marlona Hegenera (žlutá)

Rozpis se operativně upravoval. Nakonec přišla ke slovu formule známá z přeboru s třinácti jízdami, v nichž se každý z třinácti závodníků objevil u pásky čtyřikrát. Konečné pořadí posléze určovala trojice finálových jízd.

V céčku se sešla jen trojice českých teenagerů, kteří letos s dvěstěpadesátkami, alespoň na oficiální bázi, začali. Jan Jeníček upadl a Jaroslav Vaníček byl v cíli před Janem Hlačinou. Obhájce titulu Pavel Kuchař nejprve prohrál rozjezd o finále A s Patrickem Skaarupem, nicméně v béčku byl první. Milan Dobiáš, další borec s pětistovkami na svém perimetru, byl čtvrtý.

Ve finále B Pavel Kuchař nezaváhal

Základní část opanoval Wiktor Przyjemski. Ovšem s Oskarem Paluchem se v jízdě nepotkal, takže veškerá kdyby mělo setřít až finále A. V něm však svou vítěznou šňůru prodloužil Wiktor Przyjemski. Oskar Paluch skončil druhý, Damian Ratajczak třetí, zatímco Patrick Skaarup se mezi top trojku nevešel.

Po startu finále A: Wiktor Przyjemski, Oskar Paluch, Damian Ratajzcak a Patrcik Skaarup
TOT C B A
1. Wiktor Przyjemski, PL 3 3 3 3 12 1.
2. Oskar Paluch, PL 3 E 3 3 9 2.
3. Damian Ratajzcak, PL 2 3 2 3 10 3.
4. Patrik Skaarup, DK 1 3 2 2 8+3 4.
5. Pavel Kuchař, Praha 3 2 1 2 8+2 1.
6. Marlon Hegener, D 1 2 1 2 6 2.
7. Sebastian Kössler, A 1 2 T 2 5 3.
8. Milan Dobiáš, Chabařovice 2 2 0 3 7 4.
9. Jaroslav Vaníček, Praha 0 0 3 1 4 1.
10. Jan Hlačina, Divišov 0 0 1 1 2 2.
11. Jan Jeníček, Pardubice E 1 1 0 2 F
12. Mateusz Jablonski, PL 2 F X – 2
13. Daniel Schröder, D 1 F – – 1
Pavel Kuchař – na snímku se svým otcem Pavlem – uhájil postavení nejlepšího Čecha

Foto: Mirek Horáček a Eva Palánová

Jiří Jeníček se sklání nad motocyklem svého syna Jana, který zastavil v rozjížďce s číslem tři

Čtvrtlitrová štěstěna nezůstala nikomu nic dlužna

Slaný – 22. září
Po teplých, horkých a dokonce tropických týdnech a měsících dnes do Čech dorazil podzim. A s ním i závěr plochodrážní sezóny. Ve Slaném vyvrcholily hned tři šampionáty nižších kubatur. Ve druhém ročníku mistrovství republiky dvěstěpadesátek se ujal vedení Markus Maximus Lill. Dělal čest jednomu ze svých křestních jmen, když v rychlém sledu dovezl tři trojky. Jenže V rozjížďce s číslem jedenáct upadl a v konečném účtování mu zůstala až pátá pozice Zatímco Daniel Šilhán se mohl těšit na bronz, v depu se chystal rozjezd o titul mezi Pavlem Kuchařem a Francisem Gustsem. Lotyš přitom těžil z přízně Štěstěny. V posledním okruhu druhé jízdy měl poruchu stroje, ale stačil inkasovat bod, protože přesně ve stejném okamžiku za ním upadl Kacper Makowski. Jenže Fortuna nechtěla evidentně zůstat nikomu nic dlužna. Pavel Kuchař pokazil start dodatkové jízdy, avšak hned se jal vedoucího Francise Gustse prohánět. Snižoval svůj odstup od Lotyše, jemuž se nakonec však v závěrečném kole přetrhnul sekundární řetěz. V doprovodných mistrovských kláních stopětadvacítek neprohrál Jaroslav Vaníček jedinou jízdu a skvělým způsobem tím pádem podtrhnul oba své tituly.

Francis Gusts, Pavel Kuchař a Daniel Šilhán stojí na stupních vítězů

Závod hodný anulace

Plochodrážní podzim začal mistrovským kláním stopětadvacítek na malé dráze

Vezmeme-li podzimní rovnodennost jako začátek podzimu, letošní rok se nemohl trefit lépe. Jednadvacátého dne měsíce září se vyskytuje sporadicky a nejčastěji nastane buď dvaadvacátého nebo třiadvacátého. Letos měla přijít až okolo čtvrté hodiny ranní v noci na neděli, nicméně podzim svým chladem dal na vědomí svou existenci již dnes nad ránem. Letní ošacení se stalo již dopoledne velkým přežitkem.

Jaroslav Vaníček přijel do Slaného již jako neotřesitelný mistr republiky stopětadvacítek na malé dráze. Hned v rozjížďce s číslem jedna svou vládu potvrdil, když odvedl Bruna Belana a polského debutanta na našich oválech Antoni Kawczynskeho.

Jaroslav Vaníček za svými zády vodí Bruna Belana

Poté však závod pozbyl práva na regulérnost. Adam Jaksch, který v roli sudího na poslední chvíli vystřídal původně nominovaného Tomáše Topinku, nařídil, aby se rozjížďky počínaje tou s číslem dvě konaly pouze na tři kola. Tříkolové jízdy jsou pro kolibříky běžné, avšak výhradně na klasických oválech.

Bohužel pořadatelé nařízení přijali jako ovce a jediný, kdo se proti takovému počínáni, ohradil, byl Petr Šachl. Otec divišovského závodníka se však cestou od stupňů vítězů od předsedy jury Karla Voborníka dočkal jen rady, ať si přečte řády. Jury závodu se posléze vytasila s argumentem, že zkrácení rozjížděk bylo vedeno snahou urychlit závod. Obdobnými kompetencemi ovšem není vybavena.

Vojtěch Šachl má za sebou svého jmenovce Zamazala

Avšak nazpět k dění na ovále. V šesté jízdě Jaroslav Vaníček prodloužil sérii své neporazitelnosti. Po dvou sériích mu mohl konkurovat jedině Jan Jeníček. Pardubický závodník se navíc mohl chlubit, že již po startu rozjížďky s číslem devět přestřihnul vítěznou šňůru, jíž Vojtěch Šachl začal osnovat ve druhé jízdě.

O průběžné vedení s Jaroslavem Vaníčkem se dělil ještě po třetí sérii. Pražan ovládl jedenáctou, Pardubičan v té patnácté objel Vojtěcha Zamazala v úvodní zatáčce. V rozjížďce s číslem sedmnáct si však na Jana Jeníčka vyšlápnul Vojtěch Šachl, který triumfoval stylem start – cíl. Jaroslav Vaníček posléze triumfoval stylem start – cíl ve dvacáté jízdě, jež se opakovala po pádu Erica Puffera.

Eric Puffer (modrá) padá za zády Sarah Fischer (bílá) a vedoucího Jaroslava Vaníčka (červená)

Již jasný mistr republiky měl jako jediný jistou účast ve finále A. Se ztrátou jediného bodu za ním stáli Jan Jeníček, Bruno Belan a Vojtěch Šachl. Další věc, kterou Petr Šachl při své stížnosti Karlu Voborníkovi plným právem vytýkal, byl způsob nominace do áčka. Při rovnosti dalších kritérií a nemožnosti vyřešit patovou situaci vzájemným soubojem, nepřišel na řadu rozjezd, nýbrž los. Samotní závodníci mu ale přítomní nebyli, jejich nasazení do finálových jízd jim bylo sděleno v depu!

A tak se stalo, že Matěj Frýza, jehož porucha motocyklu v šestnácté jízdě připravila o body, startoval ve finále D. Přitom měl tři dvojky, zatímco Sarah Fischer a Jakub Exler jen dvě, ale při stejném bodovém zisku startovali oba v céčku!

Finále A: zleva Jan Jeníček (bílá), Bruno Belan (modrá) a Jaroslav Vaníček (červená)

Zaplaťpánbůh přehmaty jury neměly sebemenší vliv na výsledek šampionátu. Jaroslav Vaníček posléze potvrdil svůj titul suverénním triumfem ve finále A. Poraženými nebyli ani tak Bruno Belan a Jan Jeníček, kteří projeli pod šachovnicovou vlajkou hned za ním, ale především rozhodčí a šéf jury. Ať se nikdo nezlobí, ale v tomto případě by se už mělo hrát o jejich licence. A to tím spíše, nepřišla-li postiženým závodníkům žádná omluva.

 

Jaroslav Vaníček podruhé na pódiu

František Hřib vede před Lubošem Krejčou

Po obědě vyvrcholil také klasický šampionát stopětadvacítek. Ani jemu se nevyhnul kontroverzní moment. Za vítěze rozjížďky s číslem dvě byl totiž vyhlášen za vítěze Antoni Kawzcynski, byť cílem projel jako první Mateusz Lopuski. Nicméně pozdější reklamace nebyly uznány a za celou věc si mohli polští závodníci svým způsobem sami, jelikož si omylem zaměnili povlaky. Ale kdo je placen, aby tyto věci hlídal?

Bruno Belan se vrací pěšky do depa, aby zjistil, že na ploché dráze je smysl pro fair play stále živý

Mnohem větší dopad na výsledek celého závodu měla díra v karteru motoru Bruna Belana, jež slánského závodníka zastavila v momentě, kdy mířil vstříc první zatáčce za vedoucím Mateuzsem Lopuskim. Bodová ztráta mu nakonec sebrala pódium, zatímco jeho patovou situaci s fatálně poničeným motocyklem vyřešil Vojtěch Šachl se svým otcem Petrem, kteří Slaňákovi na pokračování mítinku nabídli svůj druhý stroj.

Ještě předtím se do čela dostal Jan Jeníček, když v první zatáčce objel Františka Hřiba, jenž posléze na začátku třetího okruhu přišel o druhou příčku kvůli pádu. Tři body získal rovněž Štěpán Jurča v rozjížďce s číslem tři, zatímco Jaroslav Vaníček hned vzápětí nepustil před sebe Vojtěcha Šachla.

Vojtěch Šachl (červená) podjíždí Štěpána Jurču

Jaroslav Vaníček na své cestě za druhým dnešním titulem přidal druhou trojku do aktuální klasifikace dnešního mítinku již po rozjížďce s číslem pět, kterou vyhrál stylem start – cíl. Hned vzápětí Vojtěch Šachl odvedl Štěpána Jurču již při vylétnutí pásky. Šest bodů dosáhl i Jan Jeníček, když v sedmé jízdě za svá záda poslal Mateusze Lopuskeho již v první zatáčce.

Bruno Belan s vypůjčeným motocyklem dokonale opanoval osmou jízdu. V jedenácté objel Jana Jeníčka v první zatáčce. Nicméně Vojtěch Šachl to tam oběma v nájezdu do druhé zatáčky vsadil spodní stranou, aby hned ve výjezdu říkalo vedení pane jemu. Ztrácel bod na Jaroslava Vaníčka, který zpacifikoval dravého Štěpána Jurču již v úvodním oblouku.

Štěpán Jurča zajel skvělý závod

Březolupský borec na začátku druhého kola udělal chybu, jíž napravil hned ve stejném okruhu, protože poslal Mateusze Lopuskeho nazpět za svá záda. Mnohem horší pro něho ale bylo, že si v rozjížďce s číslem patnáct neotevřel přívod paliva a bohužel se ani nerozjel.

V ten moment již Jaroslav Vaníček dobře věděl, že svůj druhý titul dnes oslaví druhý vítězstvím, jelikož stylem start – cíl opanoval také čtrnáctou jízdu. Předtím Vojtěch Šachl nedal sebemenší prostor Mateuszi Lopuskemu. A po nešťastném výpadku Štěpány Jurči se z třetí pozice mohl radovat Jan Jeníček, jenž odstartoval v patnácté jízdě před Sarah Fischer.

 

Estonec vládne českým dvěstěpadesátkám

Pavel Kuchař (bílá) pádí pro první tři body před Kacperem Lobodzinskim (modrá) a Krzyzstofem Lewandowskim (žlutá)

Startovní listina českého šampionátu dvěstěpadesátek zůstávala dlouho otevřenou záležitostí.  Proto sportovní komise distribuovala dva možné rozpisy. Oba byly inspirované přeborem, jeden počítal se čtrnácti závodníky a trojicí finálových jízd, druhý byl pro dvanáct závodníků s jediným finálem. Verdikt však řídící orgán vložil plně na bedra jury. Když se ve slánských boxech sešlo jedenáct startujících, nebylo co řešit.

Vedení závodu pochopitelně sáhlo po rozpisu pro dvanáct účastníků, v němž ale zrušilo finálovou jízdu. Při svém debutu se čtvrtlitrem v mistrovském klání se jako první vítěz vrátil Pavel Kuchař triumfující stylem start – cíl v rozjížďce s číslem jedna. Vzápětí jej napodobil Marcus Maximus Lill, který se nejprve musel vypořádat se svým krajanem Francisem Gustsem, aby v úvodním výjezdu druhého kola sebral vedení Pawlu Trzesniewskemu.

Markus Maximus Lill vede před Francisem Gustsem

Francis Gusts se nakonec vinou poruchy motocyklu proploužil cílem jako třetí, nicméně záhy začal tahat za nitky scénáře dnešního podniku. V rozjížďce s číslem čtyři přejel v první zatáčce vedoucího Kacpera Makowskeho, jehož v nájezdu do třetího okruhu předčil také Filip Nizgorski.

Mezitím Pavel Kuchař připravil o punc neporazitelnosti Daniela Šilhána. Nová akvizice Pardubic sice vyhrála třetí jízdu stylem start – cíl, ovšem v rozjížďce s číslem šest se navzdory rychlé reakci na let pásky vstříc podmračenému slánskému nebi stěhovala za zády Pavla Kuchaře ještě před úvodním obloukem.

Daniel Šilhán jede první před Filipem Nizgorskim

Pražan srovnal krok s Marcusem Maximem Lillem, jenž vládl páté jízdě. Estonec dal boji o český titul trumf, když v rozjížďce s číslem sedm nedal náznak šance Danielu Šilhánovi ani v první zatáčce, ani v dalším průběhu jízdy. Vzápětí řádil Francis Gusts a hned nato, Pawel Trzesniewski v první zatáčce objel Pavla Kuchaře, jenž se už nedokázal vrátit nazpět.

 

Český šampionát má přece jen českého mistra

Pavel Kuchař (bílá) v souboji s Pawlem Trzeszniewskim (žlutá)

Na počátku čtvrté série skončil závod pro Michala Bašteckého. „Motor je v prdeli,“ nebral si pražský závodník sebemenší servítky při líčení, proč se do rozjížďky s číslem deset ani nerozjel. Pawel Trzesniewski po startu odvedl svého krajana Filipa Nizgorskeho, nicméně mnohem větší vliv na konečné pořadí měla jedenáctá jízda.

Markus Maximus Lill se ujal vedení a zdálo se, že na světě není síla, jež by mu zabránila připsat další trojku, dnes již čtvrtou v pořadí. Jenže ve třetím okruhu letěl Kacper Makowski, jenž uzavíral pole do mantinelu. A protože se hodně bouchnul, nikdo nemohl vyčítat Adamu Jakschovi rozsvícená červená světla. A vskutku potlučený Polák se záhy ocitnul potlučený ve slánské nemocnici.

Pád v jedenácté jízdě sebral Markusi Maximu Lillovi šanci na český titul

Opakovačce posléze vládnul Kacper Lobodzinski, zatímco útoky Marcuse Maxima Lilla skončily pádem v úvodní zatáčce druhého okruhu. Daniel Šilhán se mu naštěstí dokázal vyhnout s rutinou vyježděného profíka, nicméně boj o titul mistra republiky nabral zcela nový obrat. Ve druhém repete Kacper Lobodzinski porazil Daniela Šilhána, aby se jejich skóre prozatím zastavilo na devíti.

Francis Gusts se hned vzápětí dostal na deset, protože rozjížďku s číslem dvanáct ovládl stylem start – cíl. Pavel Kuchař za jeho zády musel v závěru odrážet Krzysztofa Lewandowskeho, jenž nakonec na začátku třetího kola posunul před Milana Dobiáše.

Kacper Lobodzinski jezdí před svým krajanem Pawlem Trzeszniewskim

Chabařovičana, který se konečně vrátil na ovály po červencové zlomenině ruky, ve třinácté jízdě porazil Daniel Šilhán. Ten s dvanácti body na kontě mohl jen očekávat další vývoj situace. Francis Gusts se v rozjížďce s číslem čtrnáct nikterak nepáral s trojicí Poláků a skončil svou pouť dnešním podnikem s třináctkou u svého jména.

K ní v patnácté jízdě zamířil i Pavel Kuchař. Po pekelně rychlém startu se usadil ve vedení. Za ním jel Markus Maximus Lill. Avšak ve druhé zatáčce jej objel Kacper Lobodzinski a konečná klasifikace se s rachotem přestavovala. Polák poslal Estonce za svá záda na pátou příčku, zatímco Daniel Šilhán se mohl těšit z bronzu.

V rozjezdu se Pavel Kuchař dočkal titulu

Zbývala však otázka o šampiónovi, jíž musel vyřešit rozjezd. Pavel Kuchař hodně litoval svého wheelie při startu. Nicméně v žádném případě nesložil zbraně a systematicky stahoval svou ztrátu na vedoucího Francise Gustse. A na jeho straně zasáhnul osud, protože na prahu posledního kola Lotyšovi prasknul sekundární řetěz.

 

Hlasy z depa

Pavel Kuchař se nakonec stal českým šampiónem

„V rozjezdu jsem měl špatnej‘ start,“ vyprávěl Pavel Kuchař. „Zvedlo se mi to na zadní. Měl jsem štěstí, že tomu Lotyšovi prasknul zadní řetěz. Jelo se mi suprově, akorát v nájezdu byly hrboly. Dalo se to ale přeskákat. Pak jsem to ale měl silnější a ve středu zatáčky se to dalo přeskákat.“

„Super,“ radoval se Daniel Šilhán. „Dlouho jsem na dvě pade nejel, ale dneska to jelo super. Martin Málek nám hodně pomoh‘. Nešlo nám to nastartovat, ale nakonec super. Jsem strašně šťastnej‘, první bedna ve dvěstěpadesátkách. Doufám, že s Pavlem uděláme výsledek taky v Jawa Cupu v Pardubicích, doufám v to.“

Daniel Šilhán má za svými zády Milana Dobiáše

„Špatný,“ odtušil Milan Dobiáš. „Ruka mě už nebolí, až teď když jsem vjel do lajny a trefil ty Alpy. Narovnalo mě to a skoro jsem vlít‘ do mantinelu. Ale po měsíci jsem zpátky.“

Michala Bašteckého nechala na holičkách technika

„Bylo to takový, nevím, jak to říct…“ marně hledal Michal Baštecký vhodná slova pro hodnocení závodu. „Byl to dobrej‘ zážitek zazávodit si s klukama, co to uměj‘. Až na ten motor… Celou sezónu to drželo, až dnes…“

Klíčový moment v rozjezdu – Pavel Kuchař (červená) se ujímá vedení před Francisem Gustsem, jemuž praskl řetěz

Mistrovství republiky 250 ccm:

1. Pavel Kuchař, Praha 3 3 2 2 3 13+3
2. Francis Gusts, LAT 1 3 3 3 3 13+E
3. Daniel Šilhán, Pardubice 3 2 2 2 3 12
4. Kacper Lobodzinski, PL 2 2 2 3 2 11
5. Marcus Maximus Lill, EST 3 3 3 X 1 10
6. Pawel Trzesniewski, PL 2 1 3 3 1 10
7. Filip Nizgorski, PL 2 2 1 2 0 7
8. Krzysztof Lewandowski, PL 1 1 1 1 2 6
9. Milan Dobiáš, Chabařovice 1 0 1 0 2 4
10. Kacper Makowski, PL F 1 0 X – 1
11. Michal Baštecký, Praha 0 0 0 E – 0

Vojtěch Šachl, Jaroslav Vaníček a Jan Jeníček na stupních vítězů stopětadvacítek

Mistrovství republiky 125 ccm:

1. Jaroslav Vaníček, Praha 3 3 3 3 12
2. Vojtěch Šachl, Divišov 2 3 3 3 11
3. Jan Jeníček, Pardubice 3 3 1 3 10
4. Antoni Kawczynski, PL 3 0 2 2 7
5. Vojtěch Zamazal, Slaný 2 1 3 1 7
6. Bruno Belan, Slaný E 3 2 2 7 (los)
7. Štěpán Jurča, Březolupy 3 2 2 E 7 (los)
8. Matěj Frýza, Plzeň 1 2 0 3 6
9. Mateusz Lopuski, PL 1 2 1 2 6
10. Jakub Exler, Praha 0 2 2 1 5
11. Sarah Fischer, D – Slaný 1 1 1 2 5
12. František Hřib, Březolupy F 1 3 F 4
13. Luboš Krejča, Praha 2 0 0 1 3
14. Adam Bednář, Praha 2 1 – – 3
15. Josef Černý, Plzeň 1 0 0 0 1
16. Eric Puffer, D 0 E 1 0 1

Poznámka: Team Lopuski rozporoval výsledek rozjížďky s číslem dvě, protože si oba polští závodníci měli omylem prohodit povlaky přileb s tím, že Mateusz Lopuski získal 3 body a Antoni Kawzcynski 1 bod, nicméně oficiální výsledky zůstaly nezměněny.

Jaroslav Vaníček – na snímku se svým otcem – si ze Slaného odvážel dva tituly mistra republiky

Konečné pořadí šampionátu:

PCE BŘE PLZ PLZ DIV PCE LIB CHA SLA TOT
18.4. 21.4. 8.5. 21.7. 29.7. 22.8. 8.9. 15.9. 22.9.
1. Jaroslav Vaníček, Praha 12 12 12 12 (9) 12 12 10 12 94 (103)
2. Vojtěch Šachl, Divišov (6) 10 9 9 7 10 9 12 11 77 (83)
3. Bruno Belan, Slaný 11 9 7 11 5 8 10 7 68
4. Jan Jeníček, Pardubice 8 4 5 2 11 9 10 10 59
5. Štěpán Jurča, Březolupy 5 7 7 8 4 10 10 7 58
6. Vojtěch Zamazal, Slaný 2 3 (2) 6 5 7 7 7 7 44 (46)
7. Matěj Frýza, Plzeň 4 8 6 1 1 5 6 6 37
8. František Hřib, Březolupy 0 3 5 4 6 2 3 4 27
9. Milan Dobiáš, Chabařovice 4 9 7 20
10. Jakub Exler, Praha 4 1 2 2 5 5 19
11. Mateusz Lopuski, PL 10 6 16
12. Filip Šifalda, Chabařovice 8 8 16
13. Luboš Krejča, Praha 5 5 3 13
14. Josef Černý, Plzeň 0 1 2 1 3 1 8
15. Daniel Klíma, Praha 8 8
16. Antoni Kawczynski, PL 7 7
17. Pavel Kuchař, Praha 7 7
18. Kacper Makowski, PL 6 6
19. Sarah Fischer, D – Slaný 5 5
20. Adam Bednář, Praha 2 3 5
21. Nynke Sijbesma, NL 5 5
22. Michal Baštecký, Praha 4 4
23. Eric Puffer, D 2 1 3
24. Matouš Kameník, Divišov 1 2 3
25. Tadeáš Růžička, Chabařovice 2 DNR 2

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá


Bruno Belan, Jaroslav Vaníček a Jan Jeníček na dopoledních stupních vítězů

Mistrovství republiky 125 ccm na krátké dráze (dopoledne):

E D C B A TOT
1. Jaroslav Vaníček, Praha 3 3 3 3 6 18
2. Bruno Belan, Slaný 2 3 3 3 4 15
3. Jan Jeníček, Pardubice 3 3 3 2 2 13
4. Vojtěch Šachl, Divišov 3 2 3 3 3 14
5. Vojtěch Zamazal, Slaný 2 3 2 3 2 12
6. Mateusz Lopuski, PL 3 1 2 3 1 10
7. Antoni Kawczynski, PL 1 3 3 2 3 12
8. Adam Nejezchleba, Ch. 3 1 2 2 2 10
9. Sarah Fischer, D – Slaný 2 1 1 2 1 7
10. Matěj Frýza, Plzeň 2 2 2 E 3 9
11. Jakub Exler, Praha 1 2 1 2 2 8
12. Luboš Krejča, Praha 2 2 1 1 1 7
13. Eric Puffer, D 1 2 1 X 3 7
14. Adam Bednář, Praha 1 1 2 1 2 7
Vložené jízdy:
Tony Katra Micro Shupa 1. 1. 1. 1. 1.
Karel Průša KPR 2. 2. 2. F 2.
Finále A: Jan Jeníček, Bruno Belan a Jaroslav Vaníček

Konečné pořadí šampionátu:

PHA PHA SLA DIV CHA DIV PHA SLA TOT
7.4. 1.5. 12.5. 17.6. 24.6. 29.7. 18.9. 22.9.
1. Jaroslav Vaníček, Praha 13 14 17 18 17 18 17 18 132
2. Vojtěch Šachl, Divišov 10 10 13 12 14 11 16 14 100
3. Jan Jeníček, Pardubice 11 17 14 13 13 13 13 94
4. Bruno Belan, Slaný 10 9 15 12 16 13 15 90
5. Vojtěch Zamazal, Skaný 9 10 11 11 12 12 65
6. Adam Nejezchleba, CH 7 10 6 8 7 10 48
7. Jakub Exler, Praha 11 7 10 9 8 45
8. Luboš Krejča, Praha 4 7 8 9 8 7 43
9. Lukáš Vinter, Praha NC 16 8 24
10. Adam Bednář, Praha 7 8 7 22
11. Mateusz Lopuski, PL 10 10 20
12. Eric Puffer, D 5 8 7 20
13. Pavel Kuchař, Praha 18 18
14. Štěpán Jurča, Březolupy 5 12 17
15. Matouš Kameník, Divišov 6 10 16
16. Sarah Fischer, D 7 7 14
17. Antoni Kawczynski, PL 12 12
18. Daniel Klíma, Praha 11 11
19. Alexandra Schauer, D 10 10
20. Matěj Frýza, Plzeň 9 9
22. Manuel Rau, D 8 8
23. Bruno Thomas, D 8 8
24. Michal Baštecký, Praha 7 7

Poznámka: Lukáš Vinter odstoupil z prvního závodu v Praze po tréninku; do konečné klasifikace se počítají všechny výsledky

Všichni závodníci pěkně pohromadě

Foto: Mirek Horáček

Mladé plochodrážníky čeká ve Slaném našlapaný víkend nižších kubatur

Slaný – 18. září
Mladé plochodrážní naděje zavítají o víkendu 22. a 23. září do Slaného, aby absolvovaly celou sérii závodů jak na malém, tak na klasickém oválu. V sobotu 22. září je na programu od 10:00 hod mistrovství ČR 125ccm jednotlivců na krátké dráze. Odpoledne přijde na řadu velká dráha a druhý ročník českého šampionátu dvěstěpadesátek doprovodí klasické mistrovství republiky stopětadvacítek. A nedělní dopoledne bude patřit Velké ceně Královského města Slaný se závody obou nižších kubatur.

 

První mistr ráno

Ve Slaném se o víkendu bude závodit na krátké i na klasické dráze

Mistrovství republiky na krátké dráze dospěje ve Slaném do finiše. Vedle suveréna seriálu Jaroslava Vaníčka z AK Markéty Praha se na start postaví celá řada jeho pronásledovatelů, Vojtěch Šachl z divišovského AK, Jan Jeníček ZP Pardubice a objev letošní sezony Štěpán Jurča z AK Březolupy.

Domácí AK Slaný vyšle do boje tradičně Vojtěcha Zamazala a Bruna Belana. Ten využil letní prázdniny nejen k tomu, aby načerpal síly na další školní rok, ale především vybojoval v Divišově titul neoficiálního vicemistra. A v září si z francouzského Morizes přivezl bronz ze světového poháru, takže by rád domácímu publiku předvedl, že tyto úspěchy nebyly dílem náhody, ale systematické tréninkové činnosti ve slánském středisku pod taktovkou Miroslava Rosůlka.

Jaroslav Vaníček se s největší pravděpobností bude ze Slaného vracet jako dvojnásobný mistr republiky

V jednání je rovněž účast závodníků z Polska a Německa, takže tuzemské naděje budou moci změřit své dovednosti se zahraniční konkurencí.

 

Druhý a třetí mistr odpoledne

Při loňské prmiéře mistrovství republiky dvěstěpadesátek v Kopřivnici se na pódium postavili Karol Zupinski, Jan Kvěch a Petr Chlupáč

Odpolední program ve Slaném začne ve čtrnáct hodin. Na klasické dráze se uskuteční mistrovství republiky jednotlivců v kubatuře do 250ccm a zároveň proběhne závěrečný mistrovský závod ve třídě do 125ccm.

V závodě o mistra republiky do 250ccm se divákům představí jezdci z Německa, Polska, Rakouska a pochopitelně z České republiky. V jednání je účast mladých závodníků i z jiných evropských  federací.

Z českých jezdců by o příčky nejvyšší měli zabojovat Pavel Kuchař, Michal Baštecký, oba z pražské Markéty, po zranění se do ostrého boje chystají Filip Šifalda a Milan Dobiáš, odchovanci severočeských Chabařovic. Svou účast zvažuje i Daniel Šilhán, který po svých červencových patnáctinách nastartoval svou kariéru s pětistovkou.

Pavel Kuchař jezdí s dvěstěpadesátkou celý rok

Souběžně s kláním ve třídě do 250ccm se uskuteční poslední mistrovský závod v kubatuře do 125ccm. Většina jezdců přeladí nastavení svých strojů na klasický ovál a po krátkém odpočinku se závodu na malé dráze usednou znovu do sedla svých speciálů, aby bojovali o poslední body v mistrovském klání na klasické dráze.

 

Dva pouťáky v neděli

Velká cena Královského města Slaný se konala naposledy v září před třemi lety

Na začátku sportovní sezony avizovaná Velká cena Královského města Slaný dospěla termínově k navazující sérii mistrovských klání konaných v sobotu. Většina účastníků z předešlého dne ve Slaném přenocuje a postaví se na start, aby bojovali o poháry věnované slánským starostou Martinem Hrabánkem jak v kubatuře do 125ccm, tak i 250ccm.

Program slánského víkendu nižších kubatur tuto sobotu a neděli:

sobota 22.9: 10:00 MR 125 ccm na krátké dráze
14:00 MR 250 ccm
MR 125 ccm
neděle 23.9. 10:00 Velká cena Královského města Slaný

Foto: Mirek Horáček, Miroslav Klimsza, Eva Palánová a Antonín Škach

Čtvrtlitrovou novinku zažijeme napřesrok rovněž v Praze

Stockholm – 22. září
Před dnešním tréninkem na švédskou velkou cenu čeká švédské závodníky v sedlech dvěstěpadesátek tréninkový kemp, který na stockholmském stadiónu povede bývalý anglický závodník Oliver Allen. Podobnou novinku letos hostil už britský Cardiff a dánský Horsens, čeští závodníci by se jí měli dočkat příští rok.

 

Novopečený světový čtvrtlitrový šampión Jonas Knudsen absolvoval akademii v Horsensu
Novopečený světový čtvrtlitrový šampión Jonas Knudsen absolvoval akademii v Horsensu

Tréninkové kempy dvěstěpadesátek by měly v sezóně 2018 být součástí třech nebo čtyřech velkých cen. Podle informací Pavla Ondrašíka ji má přislíbenou také pražská Markéta. Ovšem sportovní šéf pražského klubu se nechtěl pouštět do žádných dalších detailů.

Potěšitelným faktem je ovšem, že česká plochá dráha nastoupila do dvěstěpadesátkového vlaku ještě dříve, než jeho strojvůdci dali na kontroléru pořádný švunk. Již předloni VV SPD prozíravě nechal motocykly kubatury 250ccm závodit s pětistovkami včetně zachování věkových limitů. A letos v červenci jsme v Kopřivnici zažili jejich první samostatný šampionát.

S dvěstěpadesátkou mezi půllitry závodil také Petr Chlupáč
S dvěstěpadesátkou mezi půllitry závodil také Petr Chlupáč

Jiří Štancl šel ještě dále se svým návrhem speciálních rozjížděk dvěstěpadesátek v extralize. Letos s podobnou myšlenkou přišel Jaroslav Lucák. Trenér Plzně, která se možná vrátí na extraligovou scénu v koalici se Slaným, přitom už před více než čtyřiceti lety stál za projektem zvláštních jízd juniorů ve všech našich ligách.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Zbrusu nový český titul pro sebe ukořistil Jan Kvěch

Kopřivnice – 29. července
Vůbec prvním českým plochodrážním šampiónem v kubatuře 250 ccm se dnes stal Jan Kvěch. V rozjížďce s číslem pět mu sice Karol Zupinski odvedl porážku z první jízdy, avšak ve finále se pražský junior prosadil na nejvyšší stupínek pódia stylem start – cíl. Třetí příčka patří Petru Chlupáčovi, který se vypořádal v první zatáčce s Filipem Nizgorskim, avšak vzápětí se před něho vřítil Karol Zupinski řečeno Pražanovými slovy jako tank. Vedle mistrovské premiéry čtvrtlitrů bylo odpoledne vyplněno domácím šampionátem ve flat tracku. Prestižní kategorii FT1 opanoval Pavol Pučko, Jiří Kraus vyskočil na nejvyšším stupínek FT Classics a veteráni, jež ve svém finále nabídli jednu z nejúžasnějších odpoledních bitev na kopřivnickém obru, se stali kořistí Jiřího Slezáka mladšího.

Karol Zupinski, Jan Kvěch a Petr Chlupáč stojí na pódiu
Karol Zupinski, Jan Kvěch a Petr Chlupáč stojí na pódiu

 


Fotografií zpravodajského charakteru máme na stránkách magazínu speedwayA-Z bezpočet, avšak Radek Caga zvěčnil závod svým objektivem jako pravý umělec


Polsko – česká remíza

Další kopřivnický závod uspokojil spoustu diváků
Další kopřivnický závod uspokojil spoustu diváků

Na rozdíl od ostatního území republiky v Kopřivnici včera ani nekáplo. Nicméně výstavní sklápěcí tatrovka se přece jenom na ochozu za první zatáčkou dostala do potíží, z nichž jí ochotně pomohla kropička. Za ni ale práci při přípravě oválu nikdo neudělal, takže se časový harmonogram dostal do mírného skluzu. Diváci tak aspoň dostal čas navíc, aby si našli pohodlná místa na sledování závodu.

Nesešlo se jich tolik jako na červnový přebor, který měl přece jen exkluzivní nálepku prvního plochodrážního klání po devíti letech. Své sehrála i celozávodní dovolená v Tatře a konec konců dvěstěpadesátky, byť kombinované s mistrovským flat trackem možná nejsou tolik atraktivní jako půllitry se známými jmény. Kdo ví, každopádně nad tisícovkou lidí v ochozech by jásal jakýkoliv jiný český pořadatel i při mnohem etablovanějším závodě.

Mateusz Adamczewski vede před Maxmilianem Pongratzem, Maximem Markem Lillem a Jeffreyem Sijbesmou
Mateusz Adamczewski vede před Maxmilianem Pongratzem, Maximem Markem Lillem a Jeffreyem Sijbesmou

Nafukovací mantinely, které do Kopřivnice dorazily v první půli měsíce, byly na první pohled nejvíc viditelnou změnou na Letním stadiónu oproti přeboru. O jejich závodní křest se postarali účastníci rozjížďky s číslem jedna šampionátu republiky dvěstěpadesátek. Šlo vpravdě o symbolické spojení, protože Jan Kvěch, Jeffrey Sijbesma, Karol Zupinski a Maxmilian Pongratz psali úvodní kapitolu nejen dnešního závodu, ale čtvrtlitrovému českému mistrovství vůbec.

Jan Kvěch odstartoval natolik skvělým způsobem, že jej v první zatáčce nestihnul ani Karol Zupinski. Vítěz divišovského Jawa Cupu však do Kopřivnice nepřijel v roli outsidera. Hnal se vnějškem protilehlé roviny jako střela. Ale byť dokonce vrazil do ramene vedoucího Jana Kvěcha, do čela se nedostal.

Jan Kvěch komentuje svůj souboj s Karolem Zupinskim v první jízdě:

„On si snad myslel, že mu tam nechám místo!“

Petr Chlupáč v akci
Petr Chlupáč v akci

Zatímco Jan Kvěch sděloval své dojmy svému otci v boxu na kraji depa, Petr Chlupáč slavil triumf stylem start – cíl. Navzdory suverénnímu počínání na ovále, nebyl spokojený se svým motorem, protože problémy ze čtvrtečního tréninku přetrvávaly.

Ve třetí jízdě Petra Chlupáče odvedl Karol Zupinski. Seznam favoritů se rozšířil hned vzápětí, když Mateusz Adamczewski opanoval rozjížďku s číslem čtyři. Své šance posílil, když vyhrál rozjížďku s číslem šest, v níž vodu kalil Daniel Šilhán. Nedopřál si klidu, dokud ve třetím okruhu ve druhé zatáčce nepodjel druhého Maxe Pongratze.

Nicméně základní část se teprve přelomila do své druhé půle a do finále o vavříny bylo daleko. Nikdo jiný se o tom nepřesvědčil krutěji než právě Mateusz Adamczewski! Po dvou suverénních triumfech přišly totiž dvě beznadějné nuly, kdy polský závodník trčel beznadějně vzadu i za závodníky, kteří dnes na sever Moravy rozhodně nepřijeli dominovat.

Jan Kvěch prohrál jedinou rozjížďku
Jan Kvěch prohrál jedinou rozjížďku

K nim však rozhodně patřil Karol Zupinski. V rozjížďce s číslem pět vypálil dopředu jako raketa a za sebou měl Filipa Nizgorskeho, přes něhož Jan Kvěch proniknul po vnitřku úvodní zatáčky. Vedoucí Karol Zupinski už nebyl k dohnání. Jan Kvěch sice zaknihoval první prohru, nicméně jeho plány na postup do finále se rozhodně nehroutily jako domeček z karet.

Pražan o tom přesvědčil v sedmé jízdě, kdy se již po vylétnutí pásky k prosluněné kopřivnické obloze usadil před Petrem Chlupáčem. V rozjížďce s číslem osm si Karol Zupinski nejprve poradil s Jeffreyem Sijbesmou, který se po podjetí Mateusze Adamczewskeho sápal po ještě vyšších příčkách. Poté stahoval náskok vedoucího Filipa Nizgorskeho. Nakonec jej ve čtvrtém kole objel v první zatáčce a skončil základní část s jedenácti body.

Zleva Milan Dobiáš, Daniel Šilhán a Maxmilian Pongratz
Zleva Milan Dobiáš, Daniel Šilhán a Maxmilian Pongratz

Stejným skórem se mohl po vítězství v rozjížďce s číslem devět prezentovat také Jan Kvěch. Lépe odstartoval Filip Nizgorski, avšak pražský závodník se do čela nezadržitelně prosadil vnějškem první zatáčky. Nakonec vyhrál s náskokem obrovské kopřivnické rovinky a mohl se soustředit na finále.

V něm už jednou nohou byl také Filip Nizgorski. Jeho sedm bodů totiž mohl vyrovnat již jen Maxmilian Pongratz, pakliže by ovšem v desáté jízdě vyhrál. Po startu se vskutku vydal za naplněním této ambice. Jenže Petr Chlupáč se postavil proti. Odstartoval současně s Němcem, jehož však v prvním oblouku předčil. A s deseti body si měl volit finálový rošt jako třetí.

 

Podařené spojení ploché dráhy a flat tracku

Roman Janošťák v akci
Roman Janošťák v akci

V původním kalendáři mistrovství republiky ve flat tracku byly dva závody ve svitavské Cihelně. Nicméně s renesancí oválu na kopřivnickém Letním stadiónu byl jeden z těchto podniků přesunut právě sem, aby se do seriálu dostalo co nejvíc drah.

Těžko soudit, zda plochodrážní dvěstěpadesátky doprovázely flat tracky či zda flat trackeři byli doplňkem plochodrážníkům. Každopádně oba mítinky fungovaly v úžasné symbióze a nemohly nechat ani toho nejkritičtějšího diváka neuspokojeného.

Všem třem flattrackovým kategoriím dlouhý ovál náramně pasoval. A byť se nakrásně závodní pole v jednotlivých jízdách rozdělilo do skupinek, předjetí o kolo, tolik obvyklé na kratších drahách, dnes bylo poměrně vzácné.

Pavol Pučko ovládl FT1
Pavol Pučko ovládl FT1

Jako první se v závodním tempu představila prestižní kategorie FT1. Pavol Pučko ještě před její první rozjížďkou se zaujetím líčil, jaké to bylo, když tady závodil na ploché dráze. Záhy nato měl dát najevo, proč k němu ostatní závodníci mnohdy vzhlížejí jako indiáni k totemu ve své vesnici. Rozjížďka s číslem jedna se musela opakovat, když Aleš Plecháč opustil vedoucí pozici díky pádu ve druhé zatáčce.

Flat trackové zvyklosti kážou, že se v tomto případě postižený závodník při repete postaví na samotný chvost startovního roštu. Pavel Váňa dnes však soudil po plochodrážnicku a Aleše Plecháče diskvalifikoval. Když šla páska nahoru, ujal se vedení Jiří Kraus, který prve sekundoval svému klubovému kolegovi v růžovém tričku. V nájezdu do druhého oblouku ho však podjel Andreas Kehr, rakouský závodník, který do kopřivnického depa dorazil předem neohlášen.

Michal Špaček odráží Václava Geharta
Michal Špaček odráží Václava Geharta

Pavol Pučko využil přerušení, aby si vyměnil zašpiněné brýle.  A nyní se dral startovním polem nezadržitelně kupředu. Do čtvrtého kola z osmi vjížděl jako třetí. Vmžiku za sebe poslal Jiřího Krause, aby nakonec připravil o vedení Andrease Kehra. V dalších dvou jízdách se už Pavol Pučko nemusel prodírat dopředu tak dramaticky. V rozjížďce s číslem dvě odstartoval za Andreasem Kehrem, jehož o vedení připravil vnějškem první zatáčky již ve třetím kole.

Jiří Kraus (2) v souboji s Martinem Sulzbacherem
Aleš Plecháč (2) v souboji s Martinem Sulzbacherem

Nicméně pozornost na sebe poutal Aleš Plecháč. Ve druhém oblouku za svá záda poslal Václava Geharta, jenž své postavení vzápětí neudržel ani před Romanem Janošťákem a v závěru ani před Jiřím Krausem. Třetí příčka však byla Aleši Plecháčovi málo. Nakonec uštval také Andrease Kehra, nicméně jeho závodnické štěstí bylo přece už jen poněkud unavené.

Zatímco Pavol Pučko startující ve třetí jízdě z první řady mířil nezadržitelně do čela, Aleš Plecháč za jeho závody v první zatáčce upadl. Do kolize se spolu s ním dostali také Jiří Kraus a Roman Janošťák, jehož přilbu už nezdobí známé červené čertovské rohy. Z celé padlé trojice měl přitom největší starosti. Svou KTM musel odložit s proraženou dírou v karteru na trávník a na repete, z něhož byl vyloučen Aleš Plecháč připravit záložní Hondu. V jejím sedle nakonec dojel třetí, když před ním ujížděl Martin Sulzbacher a ještě dále vpředu nezadržitelný Pavol Pučko.

Kategorie FT Veterán si v ničem rozhodně nezadala
Kategorie FT Veterán si v ničem rozhodně nezadala

Růžoví Jiří Kraus a Aleš Plecháč obsadili také kategorii FT Classics, takže se pořadatelé snažili její jízdy pokud možno co nejvíce oddělit rozjížďkami plochodrážních dvěstěpadesátek či flat trackovými veterány. Její jezdci měli s mistrovským podnikem čtvrtlitrů společný počet čtyř kol. A rozhodně si v sedlech svých nezaměnitelných motocyklů s ostatními závodníky nikterak nezadali. V jejich první jízdě Josef Franců připravil o první místo Jiřího Slezáka mladšího na konci prvního kola. Vzápětí úřadoval naplno stylem start – cíl jeho otec Jiří. Ten se ozdobil také triumfem v rozjížďce s číslem tři, v níž ale musel překonávat nejen svého vlastního syna, ale také Jaroslava Franců.

Stejně jako Pavol Pučko kraloval FT1, klasici měli své suveréna v osobě Michala Hlouška. V první jízdě měl zprvu za sebou stejně modrou Yamahu svého bratra Petra, který si musel připadat jako hráz odolávající náporu růžového přívalu. Ta ale v sedmém okruhu z osmi povolila a Aleš Plecháč s Jiřím Krausem se přesypali okolo něho.

Michal Hloušek kraloval základní části FT Classics
Michal Hloušek kraloval základní části FT Classics

Ve druhé jízdě stáli favorité až ve třetí řadě. Zprvu tedy vedl Petr Mrázek, nicméně od druhého kola již udával tempo Michal Hloušek. Za sebou měl Aleše Plecháče a spolu se vzdálili svým soupeřům. V pátém okruhu šel na třetí místo Jiří Kraus, avšak tlaku Petra Hlouška se nezbavil až do cíle.

Ve třetí jízdě vedl Michal Hloušek od startu až do cíle. Jiří Kraus v první zatáčce druhého kola předjel Petra Hlouška, který nakonec dojel do cíle jako třetí. Aleš Plecháč měl již za sebou druhý pád v FT1, přesto se z osmého místa prodíral jezdeckým polem kupředu. V šestém okruhu předjel Jakuba Matějíčka a skončil čtvrtý.

 

Flattrackoví vítězové, hrdina fair play a plohcodrážní šampión dvěstěpadesátek

Byla to právě kategorie FT Classics,která otevřela program čtveřice finálových rozjížděk. Petr Hloušek ulil start a musel se při repete postavit až na samotný konec startovního roštu. Ke svému handicapu se však postavil statečně. Už ve druhém kole jezdil pátý. Za sebou měl pět svých protivníků, ale před sebou Petra Mrázka, před něhož se nemohl za žádnou cenu dostat.

JIří Kraus a Aleš Plecháč jedou před Michalem Hlouškem
JIří Kraus a Aleš Plecháč jedou před Michalem Hlouškem

Čelo ovládly růžové dresy. Jiří Kraus a Aleš Plecháč ujížděli. Jediný, kdo se jich dokázal držet byl Michal Hloušek. V předposledním kole však Aleš Plecháč zůstal stát. Petr Mrázek nakonec neuhájil zděděnou třetí příčku před Petrem Hlouškem. Nicméně tato změna pořadí zůstala týmu zapisujícím výsledky skryta.

„Byl jsem až čtvrtej‘,“ argumentoval Petr Mrázek ještě o něco později, když jej volali na stupně vítězů. Petr Hloušek naproti tomu zůstal oslyšen. Ovšem gentlemanským počínáním závodníka, jehož na poslední chvíli překonal, mu třetí pozice patří aspoň v oficiálních výsledcích.

Sympatie si získal Petr Hloušek už jen tím, že po vzoru Petr Nárožného v roli závodníka za volantem modré alpinky ve skvělém českém filmu, netrval na opakování ceremoniálu. A Petr Mrázek si vychutnal divácký aplaus na stupních vítězů. Cena fair play, kterou by si zasloužil, jej bezesporu mine, protože flat track není olympijský sport s mediálním zázemím.

JIří Slezák má za sebou svého otce a Jaroslava Franců
JIří Slezák má za sebou svého otce a Jaroslava Franců

Avšak pojďme zpátky v čase. Po klasicích se chystalo finále veteránů, do jehož čela proniknul otec Jiří Slezák. Ještě ve druhé zatáčce jej ale ve vedení vystřídal jeho syn. Jenže zezadu se tlačil Václav Kvíz. Přišel třetí okruh z finálových šesti a on v jeho cíli minul třetího Jaroslava Franců. Útočil dál a vmžiku jel druhý před Jiřím Slezákem starším.

Nicméně pokořená dvojice si něco takového nenechala vůbec líbit. Nedopřála Václavovi Kvízů vteřinku. Jejich trojboj o druhé místo se záhy změnil ve čtyřboj ve vítězství, protože celá trojice dostihla Jiřího Slezáka mladšího, jenž si prozatím v poklidu ukrajoval metry dělící jej od cílové mety. Nikdo nechtěl slevit, ale skvělá podívaná skončila předčasně, když Václav Kvíz v pátém kole upadl ve druhé zatáčce.

Zleva Aleš Plecháč, Petr Hloušek a Jiří Kraus
Zleva Aleš Plecháč, Petr Hloušek a Jiří Kraus

Zatímco při flat tracku šlo o vítězství v dnešním závodě, plochodrážní dvěstěpadesátky ve své finálové rozjížďce měly určit mistra republiky. Předehra k němu se odehrávala v depu, kde si oba jedenáctibodoví borci losovali o možnost zvolit si postavení na startovním roštu. Štěstěna stála při Janu Kvěchovi, který příliš neotálel s pozicí až u mantinelu.

Petr Chlupáč popisuje finále dvěstěpadesátek:

„Bylo to jen taktak. S Polákama jsme se vozili po manťácích a Karol tam vletěl jako tank. Měl jsem co dělat, abych neskončil v nafukovačkách.“

Startovní rošt finále dvěstěpadesátek: zleva Filip Nizgorski, Karol Zupinski, Petr Chlupáč a Jan Kvěch
Startovní rošt finále dvěstěpadesátek: zleva Filip Nizgorski, Karol Zupinski, Petr Chlupáč a Jan Kvěch

Závodník pražské Markéty dobře věděl, co činí. Po vylétnutí pásky sice vystřelil do čela Filip Nizgorski stojící na opačné straně startovní čáry. Nicméně Jan Kvěch se prosadil do vedení, z něhož jej už neměl nikdo sesadit. Filip Nizgorski přitom v první zatáčce vyhnal na venek Petra Chlupáče. Z jejich souboje ale nejvíc profitoval Karol Zupinski.

Na protilehlé rovince se dostal na druhou příčku, ovšem na stíhání Jana Kvěcha už nemohl ani pomyslet. Petr Chlupáč se usadil na třetím místa, zatímco Filip Nizgorski nakonec zůstal ve čtvrtém kole stát.

Jan Kvěch vede ve finá,e, zatímco Petr Chlupáč za jeho zády atakuje Karola Zupinskeho
Jan Kvěch vede ve finá,e, zatímco Petr Chlupáč za jeho zády atakuje Karola Zupinskeho

Do mozaiky dnešních jízd zbýval už jen jediný kamínek v podobě finále FT1. Ani tentokrát Andreas Kehr nedojel do cíle jako vítěz, byť odstartoval nejlépe. Pavol Pučko kontroloval situaci a čekal na vhodnou příležitost. Když Rakušan ve druhém kole nechal na vnitřku úvodního oblouku více místa, než by bylo záhodno, udeřil.

Vmžiku jezdil první, zatímco Andreas Kehr jistili druhou příčku. Aleš Plecháč, jenž po závodech kulhal s bolestivými grimasy v obličeji, ke konci závodu sebral Romanu Janošťákovi pátou příčku, ovšem Martina Sulzbachera již ohrozit nemohl. O absolutní tečku se ale postaral Václav Gehart díky svému pádu v závěrečném oblouku, což jej stálo sedmé místo.

 

Hlasy z depa

Petr Chlupáč vede finále před Karolem Zupinskim, Petrem Chlupáčem a Filipem Nizgorskim
Petr Chlupáč vede finále před Karolem Zupinskim, Petrem Chlupáčem a Filipem Nizgorskim

„Motorka jela, držela,“ pochvaloval si Jan Kvěch. „Byla pěkně připravená dráha, publikum bylo dobrý a fandilo. Akorát ta jedna jízda! Nevyšel mi start a už jsem Karola nedojel. Ve finále se mi ale start poved‘ a pak už jsem jen jel.“

Petr Chlupáč útočí na Karola Zupinskeho
Petr Chlupáč útočí na Karola Zupinskeho

„Po čtvrtečním tréninku jsem neměl chuť sem ani jezdit,“ nezastíral Petr Chlupáč. „Motor blbnul, nebylo to ono. Pak jsme sem přijeli a odtrénovali. Zdálo se to lepší, ale po startu to zdechávalo. Takový ty zvuky, že klesá výkon a má to nějakej‘ čas, než se to rozjede. Pak jsme to ale naladili tak, že to skoro šlo do omezovače. Dráha hezký, jsem tu poprvý, s dvěstěpadesátkou mezi pětistovkama na přeboru by byla ztráta času.“

MIlan Dobiáš má za sebou Daniela Šilhána
MIlan Dobiáš má za sebou Daniela Šilhána

„Celkem na prd,“ netajil Daniel Šilhán své zklamání. „Začal jsem špatně a bylo to čím dál horší. Ty starty! Pokaždý jsem se propad‘, nevím, jestli za to můžu já nebo motor. Snad příště… Ale super dráha a super publikum.“

„Když jsem na startu přidal půl plynu, začala mi podkluzovat kolo,“ posteskl si Milan Dobiáš. „Vždycky jsem si najel nahoru, pak jsem sjel a vždycky se zahrabal. Ale dobrá zkušenost, nová dráha. Je dlouhá, na takový jsem ještě nejel.“

TOT FIN
1. Jan Kvěch, Praha 3 2 3 3 11 1.
2. Karol Zupinski, PL 2 3 3 3 11 2.
3. Petr Chlupáč, Praha 3 2 2 3 10 3.
4. Filip Nizgorski, PL 2 1 2 2 7 E
5. Mateusz Adamczewski, PL 3 3 0 0 6
6. Maxmilian Pongratz, D 1 2 1 2 6
7. Daniel Šilhán, Liberec 1 0 2 1 4
8. Milan Dobiáš, Chabařovice 1 0 0 1 2
9. Jeffrey Silbesma, NL 0 1 1 0 2
10. Markus Maximus Lill, EST 0 E – 1 1

 

Andreas Kehr, Pavol Pučko a Jiří Kraus stojí na pódiu FT1
Andreas Kehr, Pavol Pučko a Jiří Kraus stojí na pódiu FT1

Mistrovství republiky Flat Track:

FT 1: TOT FIN
1. Pavol Pučko 1. 1. 1. 3 1.
2. Andreas Kehr, A 2. 3. 5. 10 2.
3. Jiří Kraus 3. 5. 4. 12 3.
4. Martin Sulzbacher, A 4. 7. 2. 13 4.
5. Aleš Plecháč X 2. X 20 5.
6. Roman Janošťák 5. 4. 3. 12 6.
7. Michal Špaček 8. 8. 7. 23 7.
8. Tomáš Kis, SK 9. 9. 8. 26 8.
9. Václav Gehart 6. 6. 6. 18 F
FT Classics: TOT FIN
1. Jiří Kraus 3. 3. 2. 8 1.
2. Michal Hloušek 1. 1. 1. 3 2.
3. Petr Hloušek 4. 4. 3. 11 3.
4. Petr Mrázek 5. 5. 6. 16 4.
5. Jakub Matějíček 8. F 4. 23 5.
6. Petr Kolář 6. 7. 7. 20 6.
7. Jiří Mikšovský 7. 6. 8. 21 7.
8. Vít Matrka 9. 8. 9. 26 8.
9. Vladimír Danko, SK 10. 9. 10. 29 9.
10. Aleš Plecháč 2. 2. 4. 8 R
FT Veterán: TOT FIN
1. Jiří Slezák ml. 2. 3. 2. 7 1.
2. Jiří Slezák st. 4. 1. 1. 6 2.
3. Jaroslav Franců 1. 2. 4. 7 3.
4. Roman Marek 5. 4. E 15 4.
5. Jiří Wurm 6. 5. 5. 16 5.
6. Václav Kvíz 3. E 3. 12 F
FT Classics: zleva Michal Hloušek, JIří Kraus a Petr Mrázek
FT Classics: zleva Michal Hloušek, JIří Kraus a Petr Mrázek

Foto: Radek Caga, Miroslav Klimsza a Antonín Škach

FT Veterán:  Jiří Slezák st., JIří Slezák ml. a Jaroslav Franců
FT Veterán: Jiří Slezák st., JIří Slezák ml. a Jaroslav Franců